No title

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího (aby ètenáø vidìl, jakým zpùsobem je titul zpracován a mohl se také podle tohoto, jako jednoho z parametrù, rozhodnout, zda titul koupí èi ne). Z toho vyplývá, že není dovoleno tuto ukázku jakýmkoliv zpùsobem dále šíøit, veøejnì èi neveøejnì napø. umisováním na datová média, na jiné internetové stránky (ani prostøednictvím odkazù) apod. redakce nakladatelství BEN – technická literatura

[email protected]

1.4

Podoba systému a základní komponenty Jaká je vnitøní konstrukce Linuxu? Jaké je uživatelské rozhraní? Co znamenají pojmy Grafický server, pracovní prostøedí? Jak se Linux ovládá?

Systém a jeho vnitøní konstrukce Linux je operaèním systémem Unixového typu. To znamená, že jeho centrem je jádro (kernel), které obalují další èásti. Základním stavebním prvek Linuxu je jádro, tedy Linux v užším slova smyslu. Jádro, nìkdy též zvané Kernel. Tato èást zajišuje komunikaci ostatních èástí operaèního systému s hardwarem, øídí pamì poèítaèe a prostøedky, zajišuje vstupy a výstupy, práci s disky a pøidìluje ostatním komponentám systému èas procesoru. Odkaz: Informace k jádru najdete na http://cs.wikipedia.org/wiki/Kernel nebo www.kernel.org. Samotné jádro tvoøí sice základní, ale zdaleka ne jedinou èást operaèního systému. Komunikaci s uživatelem zajišují další subsystémy, stejnì jako provoz aplikací a podpùrných služeb, díky kterým je možné aplikace používat. Základní metodou komunikace s uživatelem, èi spíše s administrátorem je Shell /èti Šel/. Shell je program, umožòující uživateli spouštìt pøíkazy a programy operaèního systému. Jedná se o základní metodu interakce uživatele a poèítaèe. Shell je textový, což znamená, že komunikace s poèítaèem probíhá formou zadávání textových pøíkazù a zobrazování jejich výstupù. I když pøitom systém, respektive pøíkazy mohou používat textové znaky napodobující jednoduchou grafiku (tzv. semigrafiku), je Shell urèen pouze tìm uživatelùm, kteøí jsou technicky zdatní a jsou schopni jej používat. n Základem Linuxu je jádro. n Jádro spravuje pamì a procesorový èas poèítaèe. n Komunikaci s uživatelem zajišuje textový Shell, nebo grafické rozhraní. Pro administrátory serverù je Shell pøirozenìjším zpùsobem ovládání poèítaèe než uživatelsky pøátelské grafické rozhraní. S jeho pomocí je totiž možné provádìt komplikované operace velmi rychle a efektivnì, podmínkou jsou znalosti. Pro práci bìžného uživatele s operaèním systémem Linux je urèeno grafické rozhraní. Jeho základem je technologie, které se øíká X (X Window System, X11). X poskytuje aplikacím základní nástroje pro vytváøení grafického rozhraní. X se stará o vykreslování grafických oken, o práci s myší a klávesnicí, pøípadnì dalšími uživatelskými rozhraními. Nejbìžnìjšími implementacemi grafického systému je Xfree86 nicménì v souèasné dobì je spíše prosazován X.org, který poskytuje obdobnou funkcionalitu. Odkaz: Stránky systému X.org najdete na adrese, která je pøímo v jeho názvu www.x.org.

22

Vojtìch Bednáø: Linux na firemním PC

A

Obr. 12

Textová konzole

Samotný grafický poskytovatel, tedy systém X nestaèí k tomu, abychom mìli uživatelský operaèní systém. O komunikaci s èlovìkem, který u poèítaèe sedí se starají až jednotlivé aplikace. Aby bylo dosaženo toho, že rozhraní operaèního systému je pokud možno jednotné a snadno pøehledné i pro laika, zaèala vznikat tak zvaná „grafická prostøedí“. Grafické prostøedí se skládá ze správce oken tzv. Window Manageru a ze sady, která umožòuje tvoøit stejnì vypadající aplikace. Tìmto sadám se øíká Widget Toolkits. Obsahují podobu ikon, tlaèítek, rámování oken, menu a dalších uživatelských prvkù, stejnì jako funkce, díky kterým s nimi mohou programátoøi snadno zacházet. Další souèástí grafických prostøedí jsou základní aplikace pro práci s operaèním systémem. Tedy nìco, èím uživatel spouští další programy a èím je mùže ukonèovat, dále správce a prohlížeè souborù a další komponenty. n Základní souèástí grafického uživatelského rozhraní je systém zodpovìdný za zobrazování grafiky a pøíjem uživatelských vstupù – X. n Nad tímto systémem funguje grafické prostøedí, které tvoøí to, co uživatel vidí na obrazovce a s èím pracuje. n V grafickém prostøedí pracují jednotlivé aplikace. V grafickém prostøedí pracují jednotlivé aplikace, které využívají jím poskytovaných funkcí. V praxi se stává, že uživatel èas od èasu potøebuje spustit program vyvinutý pro jiné prostøedí než je to, které aktuálnì používá. Obvykle to je možné (musí být splnìny nìkteré technické podmínky), nicménì takový program pak vypadá jinak, než aplikace, které jsou pro dané prostøedí vyvinuty a využívají jeho spoleèné prvky rozhraní. Také mùže být omezena použitelnost programu z jiného prostøedí, nebo mùže docházet k problémùm s ním. Uživatel poèítaèe s operaèním systémem Linux pracuje v grafickém prostøedí. Toto prostøedí bìží na systému X. Aèkoliv tato architektura mùže vypadat ponìkud komplikovanì,

A

1 Úvod do systému Linux

23

ve skuteènosti právì ona umožòuje jednoduchou práci s poèítaèem a systémem, který je stabilní a bezpeèný. V této sekci jsme vyjmenovali a zhruba popsali pouze nìkteré komponenty operaèního systému Linux. Souèástí je samozøejmì mnohem více a ty, které zde byly zmínìny jsou mnohem složitìjší, než jak byly popsány. V pøípadì zájmu o bližší technické podrobnosti fungování jednotlivých èástí Linuxu doporuèujeme se obrátit na specializovanou literaturu nebo webové servery. Existuje jich celá øada, doporuèujeme [www.abclinuxu.cz, www.root.cz].

1.5

Nejbìžnìjší grafická prostøedí v Linuxu Která grafická prostøedí jsou nejpoužívanìjší? Jaká je jejich základní charakteristika? Co mají spoleèného, a èím se liší? Co pøinášejí uživateli?

Existuje celá øada grafických prostøedí pro Linux. V praxi jsou ovšem nejèastìji používána dvì. Jedná se o systémy KDE a GNOME. Tyto systémy se od ostatních odlišují v nìkterých dùležitých oblastech. n n n n

Pøedstavují nejvíce komplexní balíky obsahující mnoho funkcí a aplikací Na jejich vývoji pracuje nejvíce programátorù a vývoj je nejlépe koordinován Existuje pro nì podpora ze strany mnoha dodavatelù Jsou souèástí prakticky každé distribuce Linuxu

Obr. 13

Logo grafického systému Gnome

Obr. 14

Logo systému KDE a jeho maskot, dráèek Konqui

I když samozøejmì existují diskuze o tom, že nìkteré (pøípadnì obì) z tìchto prostøedí jsou v nìkterých ohledech horší, než jiné produkty, dále si popíšeme právì je.

24

Vojtìch Bednáø: Linux na firemním PC

A

1.5.1

Spoleèná historie

Systém KDE vznikl v roce 1997 a jeho autorem byl Matthias Ettrich. Smyslem prostøedí bylo od poèátku dbát na jednotnost vzhledu a funkce aplikací a na jejich snadnou použitelnost. Základem pro vývoj se stal grafický balík Qt spoleènosti Trolltech. První verze nového prostøedí byla uvedena v roce 1997 a po ni následovaly další. V souèasnosti ve vìtšinì distribucí Linuxu najdeme KDE ve verzích 3.5.x, vývoj samozøejmì pokraèuje nadále. Druhé z nejpoužívanìjších grafických prostøedí se jmenuje GNOME (GNU Network Obect Model Environment, Síové objektové prostøedí systému GNU) vystavìné na grafické bázi GTK+. GNOME, dnes psané také jako GNOME vzniklo jako odpovìï na KDE. Systém KDE v dobì svého vzniku spoléhal, jak již bylo uvedeno, na grafický základ Qt. Knihovny Qt byly ale licencovány zpùsobem, který byl pro nìkteré programátory a uživatele Linuxu neakceptovatelné. Proto vznikla potøeba nìjak tento problém vyøešit. Existovaly snahy vytvoøit kompatibilní variantu Qt, které skonèily uvolnìním pùvodních knihoven pod licencí GPL, nicménì mnohem úspìšnìjší byl nápad na založení kompletního nového prostøedí. Od té doby, tedy od roku 1997 je GNOME vyvíjen jako samostatný systém a je rozšíøen podobnì, jako KDE, najdeme jej prakticky ve všech moderních distribucích Linuxu. Pro GNOME jsou napsány nìkteré z nejvýznamnìjších aplikací na Linuxu. Terminologická poznámka: Správný název grafického prostøedí, kterým se zde budeme zabývat je GNOME s velkými písmeny, nebo jde o zkratku. V praxi je možné se setkávat také s názvem Gnome. Tento zápis sice není korektní, ale zato se stává populárním. Tvùrci KDE a GNOME se v poslední dobì snaží vzájemnì spolupracovat a organizace spravující obì tato prostøedí jsou èleny projektu Freedesktop.org, který se pokouší o dosažení co nejvìtší interoperability mezi jednotlivými aplikacemi a prostøedími pro systém X.

Obr. 15

A

Plocha systému KDE v distribuci Open SUSE 1 Úvod do systému Linux

25

Obì prostøedí jsou pøeložena do mnoha svìtových jazykù vèetnì èeštiny a je možné je využívat zcela plnohodnotnì. Pøes vzájemnou kompatibilitu a pøes možnost mít na jednom poèítaèi oba systémy je zvykem používat pouze jeden z nich. Existuje pro to nìkolik dùvodù, hlavním je již zmiòovaná homogenita vzhledu a fungování aplikací. n Nejpoužívanìjšími grafickými prostøedími pro Linux jsou KDE a GNOME. n Starší z nich je KDE. GNOME vzniklo jako reakce na problémy s licencí základní èásti KDE. n Obì prostøedí zajišují standardní vzhled aplikací, správu programù a souborù, existuje pro nì mnoho aplikací. n KDE i GNOME existují v rùzných jazycích, vèetnì èeštiny. Pøeklady ale nemusí být dokonalé, uživatel se vzácnì setká s texty v angliètinì.

Problematika kompatibility aplikací pro KDE a GNOME Fungování aplikace napsané pro konkrétní grafické prostøedí pøedpokládá, že v operaèním systému existují základní knihovny, které tato aplikace používá. Pokud tomu tak je, nic nebrání spouštìní aplikací z jednoho prostøedí ve druhém. Z uživatelského hlediska mùže zpùsobovat problémy rozdílnost vzhledu aplikace urèené pro jiné prostøedí. Za urèitých okolností mohou nastat obtíže s nekompatibilitou zpùsobenou tím, že aplikace pro svùj chod vyžaduje spuštìnou jinou aplikaci, standardní èást grafického prostøedí. V souèasnosti jsou ale tyto problémy minimalizovány. Programy z KDE i GNOME je pochopitelnì možné, za dodržení zde uvedených podmínek spouštìt i v jiných prostøedích.

1.5.2

KDE Základní charakteristika KDE Obsažené èásti a aplikace Dostupnost dalších programù Vhodnost použití

Odkaz: Mnoho aplikací pro systém KDE, i když ne všechny, má nepøehlédnutelný spoleèný identifikaèní znak. Tímto znakem je písmeno „K“ v názvu. Podle toho je možné je poznat a intuitivnì zaøadit. Bližší informace o systému KDE je možné najít na jeho stránkách, na internetové adrese www.kde.org. KDE, neboli „Kool Desktop Environment“ je systém od poèátku koncipovaný tak, aby na poèítaèi, na nìjž je instalován tvoøil plnohodnotné a ihned použitelné grafické uživatelské prostøedí. To znamená, že se nejedná pouze o rámec, do kterého by bylo možné instalovat další aplikace, ale o integrovanou sadu nástrojù a aplikací pokrývajících vìtšinu bìžných potøeb uživatele poèítaèe. Obsažené nástroje je možné rozdìlit do nìkolika základních èástí. n Správce souborù a webový prohlížeè Konqueror. n Poštovní aplikace a nástroj pro Instant Messaging. n Programy pro správu osobních informací (PIM, Personal Information Management).

26

Vojtìch Bednáø: Linux na firemním PC

A

n Multimediální aplikace. n Nástroje pro práci s dokumenty. n Kanceláøský balík. Z hlediska uživatele je základem KDE panel, který slouží ke spouštìní a správì aplikací, na nìm se typicky nachází hlavní nabídka se seznamem instalovaných a spuštìných programù. Vzhled této nabídky je odvozen od OS Microsoft Windows, nicménì rozmístìní i vzhled jejich jednotlivých prvkù je možné oproti konvencím z tohoto systému mìnit. V systémovém panelu také najdeme pøepínaè ploch, který usnadòuje práci s poèítaèem v pøípadì, kdy má uživatel spuštìno více programù, systémovou oblast pro ikony speciálních aplikací a pøípadnì další nástroje, tak zvané Applety, které je do nìj možné doplnit.

Obr. 16

Øídicí støedisko systému KDE

Pøepínaè ploch je prvek, který bìžný uživatel platformy Windows nezná. Zatímco operaèní systémy Microsoftu mají pouze jednu pracovní plochu na kterou se musí okna všech spuštìných programù vejít v Linuxu a podobných systémech je možné mít ploch více (typicky sudý poèet, 2 nebo 4). Okna aplikací se pak zobrazují vždy jen na jedné z ploch, což zabraòuje nutnosti jejich neustálé minimalizace a obnovování v pøípadì, kdy pøepínáme mezi programy. Aplikace, respektive okna je možné také nastavit tak, aby se zobrazovala na definovaných plochách, pøípadnì dle potøeby na všech. V nìkterých distribucích Linuxu jsou funkce vícenásobné plochy zámìrnì deaktivovány, nicménì to není pravidlem.

Práce se soubory a web Program Konqueror, který pøedstavuje jednu ze základních souèástí KDE funguje zároveò jako správce souborù, nástroj pro prohlížení dokumentù a plnohodnotný webový prohlížeè. Práce s ním je podobná aplikaci Prùzkumník známé z operaèních systémù MS Windows od kterého je odvozen. Za pomocí Konqueroru je možné zakládat, mazat, pøejmenovávat a pøesouvat složky i soubory, program umí pracovat také s vìtším množstvím souborù najednou. Bìžné pøíkazy lze provádìt pøetažením myši.

A

1 Úvod do systému Linux

27

Konqueror obsahuje funkci zobrazování postranních lišt. V tìchto lištách mohou být doplòující informace k právì zobrazovaným souborùm, pomùcky pro navigaci mezi zaøízeními a v adresáøové struktuøe. Souèasnì je ale možné program rozšíøit o další lišty s funkcemi multimediálního pøehrávaèe, pøípadnì jiných programù. Lišta mùže být schována, nicménì uživatel má vìtšinou pøístup k jejím jednotlivým podobám formou ikon zobrazených na kraji okna prohlížeèe.

Obr. 17

Program Konqueror – prohlížení souborù

Rozmístìní nabídek i ikon v Konqueroru odpovídá standardu programu Explorer. Stejnì to je i se zobrazením dat. Složky v poèítaèi mohou nabývat podoby ikon rùzné velikosti, seznamù, nebo náhledu. V otevøeném oknì Konqueroru mohou být také zobrazovány dokumenty v pøípadì, že se v systému nachází jejich prohlížeè. Pro prostý náhled souboru tak není nutné otevírat aplikaci, která s ním bìžnì pracuje. Druhým režimem programu Konqueror je webový prohlížeè. Také v tomto pøípadì se program podobá Microsoft Internet Exploreru s podporou procházení v panelech. Prohlížeè podporuje bìžné standardy používané webovými servery po celém svìtì a je v nìm možné bez problému zobrazit vìtšinu stránek a serverù, které fungují s nejrozšíøenìjším alternativním prohlížeèem Firefox. Pro zvýšení kompatibility se Konqueror umí „maskovat“ jako jiný prohlížeè, napøíklad Firefox, nebo Internet Explorer. Tato funkce ale v nìkterých pøípadech vede spíše k problémùm. Celkovì lze øíct, že uživatel, který umí pracovat s Internet Explorerem, pøípadnì Firefoxem je schopen Konqueror využívat bez nutnosti speciálního proškolení. Není bez zajímavosti, že jádro aplikace Konqueror pro zobrazování webu pøedstavuje základ jiného prohlížeèe – programu Safari. Tento prohlížeè najdeme na poèítaèích Mac a je považován za nejvyvinutìjší na svìtì pokud jde o podporu technologií. Úpravy provádìné na jádøe pro Safari firmou Apple jsou nìkdy zpìtnì pøevádìny také do Konqueroru.

28

Vojtìch Bednáø: Linux na firemním PC

A

n Program Konqueror je nástroj pro práci se soubory a pro prohlížení webu. n Jeho vzhled a ovládání se podobá Prùzkumníkovi ze systému Windows, respektive programu Microsoft Internet Explorer. n Kompatibilita je dostateèná pro práci s vìtšinou webových serverù.

Obr. 18

Program Konqueror – procházení webu (výchozí stránka)

Elektronická pošta, online komunikace a správa osobních informací Výchozím nástrojem systému KDE pro práci s elektronickou poštou je program KMail. Jedná se o plnohodnotného poštovního klienta s podporou bìžnì používaných protokolù jako jsou POP3/SMTP a IMAP. Podporu dalších protokolù je do této aplikace možné doplnit, pøièemž záleží na dodavateli konkrétní distribuce systému, v nìmž je KDE i s programem obsaženo. Vzhledem se KMail pøíliš neliší od programu Microsoft Outlook Express. Stejnì jako on umí pracovat s prakticky neomezeným poètem emailových úètù. Co je oproti Outlooku (Outlook Express) odlišného je práce s tzv. uživatelskými identitami a s úèty pro odesílání pošty. Zprávy, které jsou v programu KMail uloženy je možné tøídit, filtrovat a archivovat. Uživatelé mohou jednotlivé položky oznaèit virtuálními štítky podle dùležitosti nebo nutnosti je zpracovávat. KMail obsahuje vyhledávání a podporu složek.

A

1 Úvod do systému Linux

29