Diskusezedne10.10.2002,Výročnípřednáška Pavel Šindelář, J&T Banka MněseVašepřednáška moclíbila. Mám otázku. Jakýjeztohozávěr? Jezdeurčitáteorie, myji všichnichápeme, všichnitotakcítíme. Možná, žetřeba nevyvozujemetakdobrézávěry, alejak změnitmotivace, především politiků, kteřísezaměřujína krátkodobémotivace, krátkodobé výsledky, kteréjsouomezenyjedním volebním obdobím? Když chcemezměnitjejichchování,aby začalipřemýšletdlouhodobě, cobychom měliučinit,a především, jakzměnittřeba ivolební systém? Mátena tonějakýnázor, nějakýnámět? Prof.Buchanan Jásimyslím, žeasitěžkolzezměnitchovánílidí,jenom kdybychom siuvědomili,žejim musíme vícevštěpovatetiku, protožetojeněco, cojsmestoletízanedbávali,Jetonicménědlouhodobá záležitost.Jásimyslím, žepokudjdeopolitickéčinitele, takzpůsobzlepšení,a tozdůrazňujijiž léta, jezměnitstrukturytak, abychom změnilimotivace, stimuly, kterýmisepoliticiřídí.Takžeje třeba změnitústavnístruktury, ústavníomezení.Můžemezměnitpravidla. A ještějedna věc. Mě osobněovlivnil švédskýekonom W icksell, kterýříkal:„Nedělejtesistarostisezměnouchování politiků, nejlepšívěcjezměnitjim pravidla.“A právěon navrhl, abychom vyvíjelinovéprojekty novýchpravidel, překonalivětšinovésystémy. Změnitjim tedystrukturyjejichmotivací,stimulů. A vyjstemělitumožnostzměnitzáklady, vymůžetetřeba změniticelýten průběhdemokratického procesu, třeba když prodloužítečizkrátítevolebníobdobínebokdyž změnítepočetkomor v parlamentu, zavedetejinýsoudnípřezkum a podobně. Tovšechnomůžeovlivnitmotivacevašich politickýchčinitelůa zdlouhodobéhohlediska simyslím, žejetřeba sezaměřitna změnutěch základníchmorálníchhodnot,kterémákaždýv sobě. Dušan Tříska, CD-F Jájsem vesvéfáziměl takéna starostiprivatizačníprogram v našízemi.Mojeotázka setýkátoho Vašehosdělení,žejetřeba míturčitéminimum etikyv institucích. Aspoňtojedleméhonázoruto, cojstechtěl říci,žeminimálníetika zdemusíexistovat.Pokudtomutakje, a myotom můžememít určitépochybnosti,cobychom podleVásměliučinitv situaci,jakojenaše, kdynám komunismus zkrachoval téměřpřesnoca najednoujsmeseprobralijeden den v úplnějinézemi.A najednou začala vlna spontánníprivatizace. Cobysteučinil v takovétosituaci? Děkuji. Prof.Buchanan Jánevím, zdalina tojsem schopen dobřereagovat.Myslím si,ževyjstesamozřejměmuseli privatizovat,tobylozásadní.Alejak? Vyjstenemohlispoléhatna to, žezměnítestrukturuchování lidí,tojedlouhodobějšívěc, než sezdá. Jázdenehovořím otétozemi,platítoiprodalší transformujícísezemě. Jábychbýval doufal, žebudekladen většídůrazna etickápravidla, že dojdekvětšímuuznánítoho, žespolustrhem byseměla měnitetickápravidla a žesetobude vštěpovatlidem a strukturám, žejetřeba, abystrukturálnítransformacebyla doprovázena něčím takovým. Tojepodleměnezbytnéa myslím si,žetoasichybělo. Nevím, asijsem neodpověděl na vašiotázku, aletakhlejsem toviděl. TomášSedláček, Kancelář prezidenta republiky
Já mám jednoduchou otázku, do jaké míry je etické chování logické a do jaké míry je nelogické? Jinými slovy, do jaké míry třeba tato podnikatelská etika, o které jste mluvil, může být hlásána, kázána ekonomy a do jaké míry musí být kázána kazateli, tedy těmi, kteří hájí normy.To znamená do jaké míry je to imperativní a do jaké míry je to racionální?
Prof.Buchanan To je obrovská otázka, to je úžasná otázka.Já si myslím, že jsme asi přílišrychle skočili dopředu, že jsme si dostatečněneuvědomili tu iracionalitu.M y jsme pořád měřili ekonomické indikátory – maximalizaci čistého bohatství, čistého jmění.Tyto argumenty dominovaly nad ostatními.Je možné zde hovořit o racionálnu, pokud jde o jeho dosahování, ale často se o tom hovoří bez toho, anižby se specifikovalo, zdali vůbec maximalizace čistého jmění je tak důležitá.Já bych v tomto kontextu řekl, že to, o čem já mluvím, znamená, že musíme uznat, že tím, co činíme, co říkáme ve školách, na akademiích, na vysokých školách a v naší kultuře, že i tím jsme schopni měnit chování lidí.Tedy to, co oni potom posuzují a jak to posuzují, jak posuzují čisté jmění.Já se opět zaměřím na profesora Franka Knighta.Je to etika spravedlivosti, férovosti, je třeba hrát čistě.A možná, že je to důležitější, nežse snažit vyhrát za každou cenu.Lze to přirovnat ke sportovní etice – jak ty mladé lidi na hřišti přimět k tomu, že sice budou chtít vyhrát, ale budou chtít vyhrát pouze pokud budou hrát férově, ne za každou cenu.A my tedy musíme být, svým způsobem, takovými kazateli.A na druhé straně, jak jsem řekl, i v tom našem hlásání, kázání, je třeba se ujistit, že všichni chápou ty rozdílnosti.
RadovanKačín,Vysokáškolaekonomická První řečník, pan AlexisJuan, se zmínil o Enronu.Já vím, že o tom se užmoc, moc mluvilo, ale i tak.M yslíte si, že to bylo selhání systému tržní ekonomiky? To si myslí někteří.Někteří, jako váš kolega, profesor Peter Boettke, apod. , argumentují opačně, že Enron nám právěukazuje, že tržní ekonomika funguje, poněvadžEnron byl politicky propojen a i tak zbankrotoval, i kdyžměl ty politické konexe.Co vy si o tom myslíte?
Prof.Buchanan Já nemám mnoho informací o tom případu, co tam selhalo.Ono je to snadné v takovém případě, jako je Enron, tam to bylo jasné, oni prostěpodváděli.Ale možná, že jednali v mezích zákona, já nevím.Nemyslím si, že to, že selhali, zbankrotovali, že selhal trh nebo že neselhal trh.Já bych na to takhle jednoduše nereagoval, protože oni nehráli podle etických norem, ale je pravdou, že se řídili falešnými motivacemi nebo motivačními programy a potom podváděli na daních a podobně.Ale i vzhledem k tomu všemu si myslím, že to byl jasný, flagrantní příklad lidí, kteří šli za hranici všeho, že tam byl prostěetickýlapsus, kterého se dopustili, možná, že to bylo přímo trestné jednání.To je moje reakce.
PavelPršala,InvestičníkapitálováspolečnostKomerčníbanky Chtěl bych se zeptat na jednu věc.Pozitivní aspekty etiky a její dopady pro ekonomickýrozmach jsou celkem jasné.V posledních desetiletích jsme byli svědky obrovského rozmachu informačního trhu.Bohužel většina toho informačního trhu se odehrává snegativní informací.Vidíte tam nějakou logiku nebo konzistenci se svou teorií?
Prof. Buchanan Nevím, zdadobře odpovím navaši otázku.M ěse zdá, že informace, tytechnologickéinformační revoluce, v podstatějdoudvěmasměry.Jednakse zde redukuje stupeňarozsahproosobníjednání, jednáníse stávávícanonymní,neosobní.Takže je zde asi většípříležitostproodchylováníse od norem, protože totěžkokontrolujete.Asi si pamatujete, Adam Smithzde dal dokontrastu holandskéhoobchodníkase skotským.Onřekl, že kdyžbudete obchodovatse Skotem, tenvás podvede při každépříležitosti.Je toproto, že naobchodovánínenízvyklý.Kdežtos Holanďanem, kterýje zvyklýobchodovats lidmi, stýkatse s lidmi, takovouzkušenostneuděláte. Takže nyníjižnenítolikjednánízočídoočí,možnábude docházetkodchylkám, ale jednáníbude více anonymní,neosobní.Nadruhéstraně, dourčitémírysi myslím, že je zde tenfakt,že se může státsnazším vystopovattylidi, kteříse chovajípodvodněneboneférově, tazpětnávazbaje rychlejší.Užtonebude trvattakdlouhojakopři osobníchsituacích, takže bude snazšítovytipovat, identifikovattytošpatnésituace.Toje asi všechno, cobychmohl říci natutootázku. M ojmír Hampl,Českáspořitelna Dobrývečer, pane profesore.Jájsem se od vás hodnědozvěděl oproblémechanedostatcíchtěch většinovýchpravidel.Takže bychse chtěl vrátitktomutobodu.Tovětšinovépravidlonás řídí nejenom v politice, ale i ve věděav dalšíchoblastech.M ohl byste mi vysvětlit,pročje pravidlo většinynahlíženojakodominujícízpůsobrozhodovánív politice av dalšíchoblastech?Toje první otázka.Druháotázka.Bude většinovépravidlomítpřevahutřebai v rozhodovacíchprocesech v příštíchstoletích?Jakýje vášodhad?A třetívěc.Kdyžjste studoval většinovépravidlo, určitěpo dlouháléta, zjistil jste nějakýjinýpřevládajícízpůsobrozhodování,nežje totovětšinovépravidlo, například tyranie akademickýchekonomůapodobně, nějakýtakovýsystém, kterýbyměl ještě převahu? Prof. Buchanan Jábychnejprve reagoval všeobecně.Nemyslím si, že je zde velkášance, že bytentoprincip většinovéhopravidla, cožje asi vhodnýzpůsob, jakodůvodňovatkolektivníjednání,že bybyl nahrazen.Je mi toprapodivnéstejnějakovám.Pročpořád zaujímátusvoji pozici upolitikůi u veřejnosti?Jánechápu, pročje většinovépravidlotakhle posvátné, ale asi je tozárukatoho, že nebude v budoucnurychle nahrazeno. Druhávěc.Zcelakategorickys Vámi nesouhlasím v tom, že bychom taktorozhodovali i ve vědě. Ne, ve věděne.Zde máme pravidlojednomyslnosti, jednohlasnosti, možnás některými odchylkami, ale věda, tanerozhoduje nazákladěvětšiny, většinovéhopravidla.Ne, myprostě rozhodujeme spíšjednomyslně, toje odlišnéod toho, kdyžse snažíte dohodnoutse napravděve vědě, protože v politice pravdaprostěnení.Tam může každýpřijíts tím, s čím chce. A tatěžkáotázkaje, pročjámám taknegativnípostojkvětšinovémupravidlunarozdíl od mnoha dalšíchacobychnabídl jakolepšípravidla.Domnívám se, že většinovépravidloprostě diskriminuje menšinu, někdovyhraje aněkdoprohraje.A tovede kmémuzávěru, kterýmám ohledněpolitiky, protože v politice samozřejměmyvšichni vyhráváme stejně, jakovyhráváme na trhu.Protopotřebujeme stát,mypotřebujeme kolektivníjednání.Proč?Protože existujíurčitétypy věcí,ze kterýchbudeme mítprospěchpouze pokud se oněpodělíme.M yvšichni potřebujeme právnířád, je pronás prospěšný, ale nikdobyneměl býttím prohrávajícím.Kdežtovětšinové pravidlonám zaručuje, že někdovždyckyprohraje, je diskriminačnísvoupovahou.A samozřejmě, toměvracíkW icksellovi, kterýměl řešení,ideálnířešení.Uznal, že se kněmuasi nedostaneme, ale ideálnířešeníje samozřejměpravidlojednomyslnosti.Toale nebude fungovat,protože
jednomyslnostznamená, že všichnibudouna jednéstraně, takže v praxito asinebude fungovat.Ale kdybychom mělitakovépravidlo, kterénám garantuje, že všichniz něj budoumítprospěch, že všichnibudousouhlasit,takto by bylo ideální.Ale kdyžchceme upustittroškuz téjednomyslnosti, takbychnavrhoval kvalifikovanouvětšinu, to alespoňomezuje diskriminaci.A jáužjsem říkal tady v odpovědích, že vy asinemůžete změnitmotivace, a asitakénezměníte to, že většina bude diktovatmenšině, ale můžete to různýmizpůsoby zmírnit.A jeden ze způsobů, kterýby asimohl fungovat,je, že sivezmete ty nejvyššíprincipy panstvípráva a budete je aplikovatna politiku. M áte ústavu, kterářekne, že zde máte většinovépravidlo, takto povolíme pro rozhodováníparlamentu, ale většina musíjednatvšeobecným způsobem, tedy nediskriminačně, musíjednatve všeobecném zájmu. A to znamená, že kdyžbudete dělatněco pro někoho, takmusíte udělattotéžpro všechny. Jinýmislovy, kdyžbudete vybírattřeba nějaképoplatky od někoho s nějakousazbou, takmusíte aplikovatstejnousazbuna ostatnía ne aplikovatsazbujinou. Nebo kdyžbudete vynakládatveřejné statky, budete utrácet,takto znamená, že všem stejně. A pokud půjdete tímto směrem, takznačně zredukujete zneužívánívětšinového pravidla, nebo alespoňzmírníte do velkémíry jeho zneužívání.
PavelM ertlík,RaiffeisenBank,FSV UK Jámám jednoduchouotázku. Pane profesore, jakvysvětlujete ty velkéexistujícírozdíly v etických normáchmezirůznýmistáty, a především mezitěmizeměmi,kterésdílejísvouhistoriia dlouhodobétradice někdy stovky letdlouhého evolučního vývoje tržníekonomiky a demokracie?
Prof.Buchanan M ůžete miuvéstpříklad? To, o čem mluvíte, je dobráotázka, ale na co zde odkazujete?
PavelM ertlík,RaiffeisenBank,FSV UK Je to takovácitliváotázka. Dejme tomudvěsousedníspolečnosti,třeba Belgie a Nizozemsko a úplněodlišnépostoje krůzným věcem.
Prof.Buchanan No, ještěpořád nevím, na co narážíte, ale nevím, taksnad Vám nějakodpovím. Kdyžjsem se začal zabývatekonomiípřed více nežpadesátilety a specializoval se na veřejné finance, takv tédobějsme se hlavnězabývalidvěma soubory zemí.Jednakzeměmi,kterým se říkalo latinskoamerické, a pakostatními.A v těchvlastnějižanskýchse nedala vybíratdaňz příjmu, zatímco v ostatníchano. Takže Švédi,Němci,Britové, Američané, tam se daněvybíratdalia lidéje víceménědobrovolněplatili.Ale v latinskoamerickýchzemích, v M exikua v těchdalších jižanskýchzemích, v Itálii,Portugalsku, Francii,a dokonce v Belgii,tam to bylo těžké. Belgie se pokládala za takovoujižanskouzemi,zatímco Nizozemsko patřilo do tédruhéskupiny. Nevím, jestlijsme našlivysvětlení,ale takse to všeobecněuznávalo, bylo to takovérozlišení.Teď užto tak důležiténení,ono je těžkévybíratdaněv mnoha zemícha daňovéúniky jsouveliké. Švédiužse tomunaučilia vůbecje to nějaketicky nepohoršuje, že se vyhýbajídaním, protože onise dostalitak nahoru, že ty pobídky knějakémudobrovolnémuplacenídaní,jsouzcela neúčinné. Teď užvlastně neníneetickéneplatitdaněz příjmu. Kdyžvám to projde, takvám to projde. A je těžképřesvědčit soudy, aby odsuzovaly tyto lidi.Jestlitřeba mluvíte o tomhle a jestlije to teď rozšířenější,pakano, ale obecnějšípohled nežjenom na etikuzaměřenouúzce na placenídaní,to je jinávěc. Samozřejmě jsouzde rozdíly v normáchchování.A jestliže jsou, pakjedním důvodem by mohlo být,že je zde
základní rozdíl mezi katolickými a nekatolickými zeměmi, takže možná i náboženství zde hraje roli, ale to opravdunevím.Jsouto zajímavéotázky.Já mám takovépodezření, možná byste se mnou souhlasil, že spíše nežže byse rozdílyprohlubovaly, tak se spíšnormyzevšeobecňují. Patrik Janda,Českýkomitét provědeckéřízení Pane profesore, měl bychtakovouotázku, jestli byste nám mohl zprostředkovat svůjvýhled do budoucnosti ohledně vývoje etikyve společnosti.Bývalý americký prezident Bill Clinton na Fóru 2000řekl, že po pádutotalitníchrežimůve východní Evropě se roztrhlybariérystzv.zlem.Berme to takhle obecně, jak on to řekl.Je to vidět třeba na vzestupuurčitýchpolitickýchstran v Německu nebo vRakousku.Sdílíte tento jeho názor, nebo si myslíte, že společnost vtom etickém vnímání hodnot jaksi dospívá? Děkuji. Prof.Buchanan Jestliže je tato otázka o etickýchnormách, zda se zlepšují nebo zhoršují, tak já si myslím, že se evidentně zhoršují, velmi rapidně, asi vposlední polovině století, a doufám, že dojde k nějakému zvratu.Ale jestli k tomudojde nebo ne, tak to nevím surčitostí.M ohupřesto říci, že liberálové všeobecně, a to teď aplikuji nejenom na klasickéliberály, ale liberálovéobecně zanedbávali celou tuto oblast, etický základ, který je nutný pro životaschopný společenský řád, který byměl vydržet. A teď se tedydostávám na velmi ošemetnoupůdu, protože musím mluvit i o toleranci k těm, kteří se chovají ničivě.To je velmi nebezpečné.M yslím, že teď tadyčelíme velkým problémům a liberálovéprávě zanedbali tuto oblast.Obrana liberálního řádubude vyžadovat, abychom omezili účast těch, kteří bynáschtěli zničit, a to je velmi závažný problém. Vilém Barák Dobrý večer.Já bychse chtěl zeptat, vyjste se bavili o problémechvětšinovévolby.Jestli ten hlavní problém není vtom, že většinová volba se uplatňuje i ve věcech, kde pro ni není místo? To znamená, ona se stále rozrůstá do dalšícha dalšíchčástí společnosti.A potom tadyještě padla otázka, jak dál vřešení problémuvětšinovévolby, tak jestli byřešením nebyla secese? To znamená možnost vícerychlostního státu, kdyprostě člověk řekne:„Vaše systémysi nechte a já z těchto systémůvystupuji. “M ám na mysli třeba důchodový systém, sociální pojištění, nebo třeba různé dotační programyatd.Protože třeba si nemyslím, že dotační programyjsouproblémem většinové volby.Děkuji.
Prof.Buchanan To jsem moc rád, že jste se zeptal.Připomínáte mi, že jsem zapomněl ještě na důležitouodpověď při otázce, která jižzde zazněla před chvílí.Jak je to tedystímto většinovým pravidlem, jak ho můžete zvládat? Samozřejmě jsouzde určitá třeba ústavní omezení pro to, co ta většina může udělat.M usíte tuvětšinuomezit, abymohla legitimně dělat určitévěci, a já jsem velkým příznivcem těchto ústavníchomezení.Věřím vústavní demokracii, ale slovo ústavní je důležitější neždemokracie.A myslím si, že omezení řízení, aťužje to kolektivní pravidlo jakékoliv, to omezení je důležitější nežpravidlo samotné.A rozhodně se vtom může i pokračovat a pohovořit i o tom, jaká jsouomezení secese.To je důležitéslovo vevropském kontextu, protože rozhodně byste nechtěl, abynějaký člen federace, který bychtěl dělat něco nežádoucího, nebo podle svého
rozmaru, mohl k secesi volněpřistoupit.Vy byste jistěchtěl mítnějakýobrannýmechanismus. Ale zase na druhé straněsecese je ochranou před centralistickou autoritou, před autoritářstvím. USA vybojovaly válku, aby zabránily právětakové secesi. Abraham Lincolnse zajímal o udrženíUnie a klidnězrušil ústavnístrukturu, kteráimplicitněpřijímala secesi, a zajistil tak, že Amerika pak už nemohla kontrolovatústřednívládu a tu jejídominantnípozici, a my to tak vnímáme. Ale je to věc, kteráse naštěstístala velmi důležitou, je to opravdu velmi významnáotázka a bude v následujícím století.
DavidTlustý,FJFI Dobrýden. ČR stojív současné doběuždáse říci před branami EU, dostali jsme oficiální pozvánku. A měby zajímalo, jakýje vášnázor na celkovýprocesevropské integrace a jestli považujete celýtenprocesza prospěšnýpro rozvojekonomiky celého světa, nebo jestli násto spíš brzdí?Děkuji. Prof.Buchanan Asi před dvanácti lety, roku 1990jsem přednášel v Paříži, ta přednáška byla nazvána Evropské ústavnípříležitosti. A v té doběměla Evropa obrovskou příležitost,Evropa se mohla ubíratprávě směrem vývoje v konkurenceschopné federaci. Byla by tam centrálnívláda, kteráby sídlila v Bruselu, byla by silná, ale omezená. Abych se tedy vrátil k těm konstitučním otázkám, ta ústavní struktura by byla taková, že by zde byla sice silná, ale omezenácentrálníautorita, kteráby uplatňovala volnýpřeshraničnípohybzbožía osoba podobně, a tím pádem i ostatnístáty nebo jednotky v tomto konkurenceschopném federalismu by měly svápravidla. Byla by tam fiskálnía monetárnípravidla a zaručovala by se disciplina těch vládnoucích a centrálnívláda by nezasahovala více, nežby měla. Naneštěstív 90. letech se Evropa vydala nesprávným směrem, tedy podle mne. Vydala se spíšsměrem centralizace, všechno je centralizováno z Bruselu. Francouzskýpostoj převládl a tlak na harmonizaci a regulaci, vytvářenípředpisů, jak to bylo stanoveno v Maastrichtu, a v EMU atd. zesílil. Myslím si, že tím Evropa ztratila výbornou konstitučnípříležitosta teď, jak přistupujídalšízeměvčetněČR, tak si myslím, že existujícínárodnístáty se víceméněudržujíjako kulturníentity. A myslím, že takovým přirozeným výsledkem historického vývoje bude cosi jako komparativnífederalismus. Tenovšem nebude vnucovatněkdo, kdo si jenom sedne a navrhne to. A samozřejměvznikne i tlak, bude to tlak na autonomii v některých regionech a státech, bude zde tlak na centralizaci, tenbude přetrvávat,ale bude to takovásměsice. Nevím, jestli to bude nějak účinné, takovásměsice trochy konkurence mezi různými národními státy, které budou v Unii, a na druhé stranědominantnípostaveníBruselu. Nemyslím si, že v Evropěto bude tak, že by zde byla obrovskácentrálnívláda v Bruselu, kteráby převálcovala zbytek Evropy. Myslím, že zde stále ještě budou možnosti pro autonomii všech těchto zemí,aby si zachovaly určitou nezávislost.A jak jsem před chvílíříkal, kdyžby to bylo mocšpatné, tak se můžete zase vrátitk té secesi, tak jsem to myslel. A ta potom může představovatvelmi důležitýprvek. Všeobecněřečeno, jestli je to škodlivé nebo prospěšné, myslím si, a vycházím zase z toho, co jsem tady před chvílířekl, že čím většíbude tržníoblast,oblastvolného trhu, tím to bude prospěšnější pro lidi. Takže by se dalo říct,koneckonců, integrace i globalizace je spíše prospěšnějšínežnikoli.
JiříSchwarz,Liberálníinstitut Tak patrnětu užnejsou žádné dalšídotazy. A jási osvojím privilegium dátposledníotázku. Protože jsme v budověcentrálníbanky, musím se zeptatna Vámi popsanou korelaci mezi fiskálnía monetárnípolitikou. Roku 1977jste hovořil o údajích z let1947až1974, o pozitivním vztahu mezi zvětšujícím se rozpočtovým deficitem a nabídkou peněz. Co to tedy znamená. Že vlády kupují
z těchveřejnýchpeněz hlasy atytovýdajesemusínějakpokrýt. A díky tzv. nezávislosti centrálních bankjsoupotom tytodluhy spláceny prostřednictvím monetárnípolitiky, surčitým zdržením, atím sevlastněnechajízamrznout tatomonetárnípravidlaapakseplatídeficit. Znamenátotedy, žepo určitéprodlevěutěchtorozpočtovýchdeficitůjemožné, žedojdekvyššíinflaci. Jakýjevášnázor, jakzabránit tomutovšeobecnémupravidlu, okterém jstehovořil?
Prof.Buchanan Myslím si, žeimplikacejsouevidentní.Historiezaposlednípůlstoletíbylataková, žerozpočtové deficity byly financovány monetárnípolitikouaexpanzí,protožecentrálníbankamápodkontrolou nabídkupeněz. Toznamená, žezdedocházíkvětšíavětšíintegraci mezi fiskálními amonetárními aspekty asamozřejmězdetakorelaceje. Čím jenezávislejšícentrálníbanka, takjeméně pravděpodobné, žebudetegenerovat takovoutoinflaci prostřednictvím veřejnýchfinancí.Alejá nejsem nějakým fanatikem velkénezávislosti centrálníchbank, protožesemi nelíbí,kdyžkonkrétní úředníci majípřílišmnohodistančníchpravomocí.Jámám raději, kdyžjetoústavnězajištěno. Ale kdybychom mohli nějakústavněpodchytit tumasupeněz astanovit nějakécílecentrálníbanky, tak potom by byloasi nemožné, aby zeměměly deficity, jakojetomutřebaujednotlivýchstátůUSA, kdestím majíproblémy. Aleteď si myslím, žety tlaky jsouzdesilné– tlaky naECB, aby nějakým způsobem zasáhladotěchtozemí.Myslím si, ževEvropějeteď velkénebezpečístěmitodeficity.
JiříSchwarz,Liberálníinstitut Děkuji. Dámy apánové, končím diskusníčást. Děkuji Vám zaVaši aktivníúčast. Velicesi vážíme, žejstesem přišli vtakhojném počtuažejstetady vydrželi poceloudobuvtakhojném počtu. Ještě jednouděkujemetěm institucím, kteréumožnily, aby setatoakcekonala. Tojepředevším Komerčníbanceadálespolečnostem MastercardEurope, TransgasaGutmannPraha.
