S poleč nos t Č ESKÉ DU K ÁT Y s. r. o. vznik l a za úče le m re a l i z a ce un i k á t n í h o s bě rate ls kého p roje k tu „ Du k átové ražby na p a mě ť če s k ýc h k rá lů a královen”, jehož p l ně ní je nap l ánováno na ná s l e d uj í c í c h dva ce t l e t . B ěhe m této do by b u d e p ostu p ně uve d e no na t rh 4 0 ra že b z l a t ýc h dukátov ých medail í o h m otnosti a r yzo sti o d p ov í d a j í c í d uk á t ů m a j e j i c h n ás obků m raženým v m inu l osti. V še c h ny d u k átové m e d a i l e , vče t n ě j e j i c h s tř í br ných odražk ů , b u d o u v yd ávány ve ve l m i n í z k ýc h n á k l a d e c h a č í s lovány. Razi d l a b u d o u ih ne d p o d oko nčení každé ra žby protokolárně zne h o d no ce na. C íle m s poleč nos ti Č E SK É DU K ÁT Y s. r. o. je nab íd n o ut pro d uk t , k te r ý m á j as nou konce pci, p e vný e m isní p l án, šp ič kovo u um ě l e c ko u a ře m e s l n o u kvalitu a jehož v ýrob a je str ik tně nízko nák l ad ová , j e d n o t l ivé m e d a i l e č ís lované a má p roto v ysok ý p ote nc iál zh od n o ce n í v bud o uc n o s t i . Perfektní s e r vis a ind ivid u ál ní p ř ístu p jso u s a m ozře j m o s t í . Jako pr vní byly, v čer vnu 2016, p ře d stave ny ve řejnosti medaile k 700. v ý ro č í naroze ní Karla I V. a d ál e b u d o u , p od l e je d not l iv ýc h v ý ro č í , a ž d o ro k u 2035, pos tup ně násl e d ovat e m ise vše c h p l á n ova nýc h m e d a i l í . S ouč ástí každé medaile je č ísl ovaný ce r tif ik át o pravo s t i , o pa tře ný po d pii sem autora a odbo r né h o g aranta. Pro ko m p l e tní dva ce t i l e to u s bí rk u b ud e m ožno zakoupit také k rásně p rove d e né e tu je . Ma te ri á l , ve l i ko s t a v n i tř n í u s pořádání pouzdra lze zvolit podle přání zákazníka. Na konci každého kal e ndář ní ho roku b u d e sp o l eč nost Č E SK É DU K ÁT Y s. r. o. v yd áva t roče n k u poje dnávají cí o v yd anýc h m e d ail íc h a o b sah u jíc í p ř í s pěvk y o s bě ra te l s t v í ,
mincovni ctví a num ism atice . Brožu r y b u d e m ož n é a rc h ivova t v pa pí rov ýc h ne bo kože ných sl o h ác h a v ytvoř it tak u ce l e ný p ře h l e d o o s o bn o s te c h pa novní ků ze vš ech č ty ř ice ti p am ě t n í c h m e d a i l í . Z á k a z n í k s i m ů že re ze r vo vat volné č ísl o, k te ré m u b u d e m e g arantova t ce lýc h dva ce t l e t . Protože takové to u nik átní c yk ly m ap u jíc í u d ál o s t i v če s k ýc h ze m í c h n e j sou v Č R realizovány, p l ánu je sp o l eč nost Č E SK É D U K ÁT Y s. r. o. v yd áva t i dalš í ucelené řady s r ů znou d é l kou tr vání, k te ré by s e d á l e vě n ova ly h i s to r ickým udá událos te m a v ýznam ným o so b noste m Čech, Mo rav y a Slezska. •
Mů j př íb ěh V roce 2013 jsem se shodou náhod dostal ke koupi pr vní zlaté pamě t n í mince, kterou vydala Če ská n á ro d n í b a n ka . B yl to Mos t v Ž amp ach u z c yklu Mosty ČR a a uto re m n á vrhu byl Z byněk Foj t ů . O d va roky p ozdě j i jsem se na n ě j, p ro st ře d n i ct ví m České mincovny, obrátil a požádal ho o zpracování návrhu jedné strany pamě t n í m e d ai le p ro zamě stnance a p a rt n e r y n a ší sp o l ečn o st i SOP O s. r. o. Celková koncepce Če ské n á ro d n í b a n ky vyd á ván í mi n c í v pě t i let ých emisních plá nech m n e i n sp i rova l a n e je n k rozho d n u t í p ok račovat v j ej i ch ná ku pu, a le zača l jse m se za jí m a t o to, ja ké d a l š í s b ě ratels ké mož n os t i dl ouhodob ě jšího cha ra kte ru če ský t rh n a b í zí . Hl e d al j s em ně co, co by mne oslovilo svým zám ě rem, jasným emisním plánem a vysokou um ěleckou a řemeslnou kvalitou. Produkt, u kterého bych se mohl spolehnout na perfektní ser vis a individuální přístup k zá kazníkovi a jehož výroba by byla n í zkoná kla dová a č í sl ova n á a měla tak vysoký potenciál zhodnocení, ale n i c ta kového se m i n a jí t n e p o d a ři lo. Post upn ě se mi pod a ři l o zí ska t něko l i k m i n cí a med ai lí od Z byňka Foj t ů , kterého jsem proto oslovil, zda by nebyl ochoten signovat jejich certif ikáty. Souhla sil a já se ho vyd a l n a všt í vi t . U ká vy jsm e h ovo řili o medailérství, mincích a histor i i a b ěhe m n á sl e d ují cí ho se tká ní s e z rod i l n áp ad v yd at me da ili k 100. výročí úm rt í Fra n t i ška Jo se fa I. O d zámě r u j s me n akon ec upustili, protože by to byla zase jen jednotlivá medaile bez širší koncepce a ja sn é cí l ové skup i ny.
Touha vyda t ně co smysluplného mne ale držela dál. Napadlo mě v yd at ucelený c yklus o všech če ských p a n ovn í cí ch. Al e j ak n a to? Nech těl j s em, aby to byla pr voplánová záležitost. Pokud by se m ělo raz i t ně co z historie, m ěly by to být d uká t y a je ji ch n á so bky, pře sn á h mot n os t , p ravé d u kátové zla to 986, žá d n é p rove d e n í p ro o f. Me d a i l e by měly u dělat rad os t i nu misma tik ů m a o p ra vd ovým sb ě ra telů m . Z byn ěk Foj t ů s e p ro m ů j n áp ad také nadchl a tak jsem se rozhodl celou vě c také s ám z reali zovat . Tak vzn i kl a f i rm a ČE SK É DUK ÁT Y s. r. o. Za velice dů ležitou okolnost považuji fa kt, že se pro celý projekt podaři lo získa t doc. PhD r. Vě ru Ně m e čkovo u, Ph. D. , která n ás p od p o ři la a přislíb ila sp o l up rá ci a o d b o rn é p o ra d e n st v í . Na zák ladě j ej í h o doporu če ní se ve vše o b e cn é sho d ě té m a čá ste č ně z m ě n i lo n a „ D u kátové ra žby n a p a mě ť če ských krá lů a k ráloven”. Výbě r mincovny probíhal v České republice i zahranič í a j ed n án í p robí h ala s vě t šími i m e n ší m i p o d n i ky. Na ko n e c je d n oz n ač ně z v í tě z i la Čes ká mincovna v Ja blonci nad Nisou, která je garancí špičkové kvali t y a t ra d ič n í ho řemeslného zpracování.
Chtěli jsme dotá hn o ut k d o ko n a l o st i ka žd ý d e ta i l a u vés t n a t rh p rod u kt oje din ělý svou kva l i to u i myšl e n ko u. Z á ka zn í k s i bu d e moc i kou p i t jakýkoli zlatý dukát, jeho stříbrný odražek, nebo celou sadu, mů že s i rezer vova t volné č íslo, které mu budeme garantovat celých dvacet let pro všechny krále a královny a získat tak celý c yklus. To je naprosto unikátní možnost. Dop rovo d ný p ro g ra m vho d n ě doplňu j e h lav n í n abí d k u . V nabídce je krásné základní balení, etue volitelného designu pro vě t š í sb írky, roče nky o vše ch krá l í ch a krá l ovn á ch a také d es ky, d o kter ých je možné postupn ě tyto publikace vkládat a vytvořit tak ucelený soubor. V sou časnosti je projekt tohoto rozsahu jediný svého druhu. Ti, co p ři j d ou po nás, už budou jen napodobitelé. My budeme usilovat o to, abychom byli nejen pr vní, ale abychom v té to disciplíně byli vžd y n ej lep š í . • V l ad im ír O l m r jednatel a m ajite l sp ol eč no sti Č E SK É D U K ÁT Y s. r. o.
Z a s e d á n í d u k á tové ra dy v O b e c n í m d o m ě 3. k vě t n a 2 0 16 s e z úč a s t n i l i : ak. s och. Zbyně k Fo jtů , V l ad im ír O l m r, d o c . Ph D r. Vě ra Něm e č ková , P h . D. ,
G ARANT I PROJE K T U
doc. PhDr. VĚRA N ĚMEČ KOVÁ, Ph.D. Vys tudovala obor arc h ivnic tví- h isto r ie na Fil ozof i c ké fa k ul tě Ma s a r ykov y unive r zi ty v Brn ě , kd e o b d r že l a titu l Ph Dr. v ob o ru a rc h iv n i c t v í . V rá m c i d alš ího doktors ké h o stu d ia získ al a titu l Ph . D. v o bo ru po m o c nýc h vě d h is tori ckých. Př i h ab il ita č ním ř íze ní na Fil ozof i c ké fa k ul tě Un ive rz i t y Karlov y obhájil a svou od b o r nou i p e d agog ic ko u č i n n o s t a s t a l a s e do ce ntkou pomoc nýc h vě d h istor ic k ýc h se zam ě ře n í m n a n um i s m a t i k u. O dbor n ě s e dlouh od obě zabý vá če sk ým i a če sko s l ove n s k ý m i dě j i n a m i období s tře dově k u a 2 0. sto l e tí, se zamě ře ní m n a po m o c n é vě dy his tori c ké , ze jm é na na nu m ism atik u a m e t ro l o gi i . B ě hem s vé praxe pů sob il a jako arc h ivářk a ve Stá t n í m o bl a s t n í m a rc h iv u v Z á m r s k u , ve S t á t n í m o k re s n í m a rc h iv u v H ra d c i K rá l ové a j a ko numis mati č ka v Mu ze u v ýc h od níc h Če c h . V souč a s n é d o bě j e ve d o uc í Kate dr y pomoc nýc h vě d h isto r ic k ýc h Fil ozof ic ké fa k ul t y Un ive rz i t y Hrade c Králové . Své znal osti a zk u še no sti u p l atni l a př i ře š e n í a o po n ová n í če tných g rant ů a je jic h v ýstu p ů i př i pů so b e ní v rů z nýc h o bo rov ýc h komi s í ch a če sk ýc h i m e zináro d níc h sp ol eč n o s te c h . K j e j í m nejv ýznamn ě jš ím ak tivitám p atř í č l e nství v Kom i s i pro po s uzová n í n áv rhů na če s ké pe ní ze př i Če ské národ ní b ance v Praze , pů s o b e n í ve v ý b o ru Asociace um ělc ů m e d ail é r ů v Praze , p ráce sou d ní z n a l k y ně s e s pe c i a l i z a c í n a numis mati ku a m e d ail e a v yp racovávání e xp e r t n í c h po s ud k ů pro s t á t n í org ány i sou k ro m é oso by.
Z a s vo u o d b o r n o u p rá c i o b d r že l a o d Če ské nu m i s m a t i c ké s po l eč n o s t i v Hradci Králové v yznam e nání za zásl u hy o nu m i s m a t i k u a M i n i s te rs t vo vnitra jí u d ě l il o m e d ail i za zásl u hy o roz vo j a rc h iv n i c t v í . •
Sb ě ra telů m do vínku O sb ě ra telst ví a sb ě ra tel í ch byl o ji ž n a p sá n o m n oh é j ak v p oz i t i v n í m, tak v nega tivním slova smysl u. Je to d á n o p o d sta tou s b ě ratelství, neboť s e vla stně je dná o shro m a žďová n í urči t ých zbyt ných vě c í , kterou ž to vlas tn ost má v sob ě zako t ve n u ka žd ý čl ověk ja ko je d en ze zák lad n í ch i n s t i n ktů , kte r ý je dů le žitý p ro ud rže n í ži vo ta . Pro to ta ké v mi n u los t i člověk v y t vářel zásoby. Sbě ra tel st ví v n a še m p o je t í vša k čl ověka p ovz n áš í , p rotože ne shroma žďuje vě ci pr vo plánově p ro za ji ště n í b u d ou c n os t i , ale n ap ros to vě dom ě z nich v yt váří urč i t ý so ub o r či vě tší celek. Ten má následně p ro něho samotného nejen estetickou hodnotou, ale p ři n áš í mu rad os t , také j ej podně cuje ke zv í d a vým o tá zká m a ve své m d ů sled k u j ej s amovoln ě vzdě lá vá a kult ivu je. Pro to je sb ě ra telství vysoce spole čensky oceňován o j ako význ a m n á kul t urn í či n n o st . A n ej en to.
Byli to prá vě sb ě ra telé tohoto typu, kte ří vyt vářeli soubor y rů z ných um ěleckých nebo historicky zajímavých pře d m ě t ů a tak d ali p r v n í i mp u ls k počá tků m syste m a t i ckého ut vá ře n í vel kých sb í rek u mí s tě ných v d n eš n í ch muzeích a ga le ri í ch. V pří p a dě m i n cí , n e při hl í ží me- li k v ý voj i a k u lt u ře s ta rověku , se s pr vn í m i zn á mým i sb í rka m i v Evrop ě s etkáváme j i ž ve 13 . a 14. století. Jejich základem byly krásné a dokonalé antické mince. V d a lších stole t ích se d o tě chto sbírek dostávají i mince st řed ověké. A ž tepr ve v polovině 17. sto l e t í za č í n a jí vzn i ka t n um i sm at i cké s bí rky s ou ča s ných n ejvě t ších e vropských m uze í , a to v Pa ří ži , L o n d ý ně , Pet roh rad ě a V í d n i . Ale i v českých ze m í ch se sb ě ra telé 18. a 19. století zasloužili o vznik velkých nu misma ti ckých so ub o r ů , z n i chž se n ěkteré p ozd ě j i s taly zák lade m ve ře jných mu ze jn í ch sb í rek. A byl i to p rá vě on i , kteří m ěli p ot řebu se pod ělit o svoje zna l o st i a zkuše n o st i a ta k se p sali p r v n í oborově dů lež i té a mnohdy dodne s p o uží va n é o d b o rn é pří ručky. Po ro ce 1918, v době vz n i k u Československé republiky, i sb ě ra tel é m i n cí za l ož i li of i c i áln í n u mi s mat i c kou spole čnost, kte rá si vyt ýč i l a ve d l e ji ných úkolů také s ou s tav n é vzd ě lá vá ní svých čle nů . Ta to sp o l e čn o st s m e n ší m i p řes távkami a z m ě n ami ex ist uje do dne šní d o by a sn a ží se p l n i t svo je p o slán í . Ved le j i ných či n n os t í dá vá od svých počá tků pří l e ži to st n ě ra zi t i m e d ai le k rů z ný m u d álos tem. I v tolik obdivované pr vní republice byly vedle of iciálních mincí Ná rodní b a nky Če skoslove n ské ra že ny so ukro mým i o sobami z laté i s t ří br n é ražby. Ale nikdy se n e sta l o, že by sbě ra tel nebo celá pobočka n u mi s mat i cké s pole čnosti vymyslela tak ambiciózní dlouhodobý plán jako nyní před k lád á s pole čnost České dukáty, založená a vedená jednatelem společ n os t i V lad i míre m Olmre m , v zá kl a d u n a d še ným a uvě d om ělý m s b ě ratelem.
Tisíce let je známá pravda, že čl ověk přišel nahý na svě t a také tak od ej d e. Vše co je mezi tě m i to m e zn í ky, n a zývá m e ži vo tem. A ten j e r ů z ný p od le mnoha okolností , kte ré ži vo t ovl i v ňují . V n e p o s led n í řadě člověka mod eluje také práce, kterou si vyděl á vá n a ži vo byt í . Je ž i vot n í m š tě s t í m, kd yž člověka k tomu práce ještě baví a naplňuje . A je bon u s em n av í c, kd yž má s voje vzdá lené vize a zá rove ň d o sta tek v ů l e , p o d n i kavos t i i en ergi e k j ej i ch naplně ní. Ta kov ý čl ověk m ů že so b ě i vše m p o d obn ě n aladě ný m li d em n abídnou t možnost se o bkl o p i t ho d n o t ným i um ěl e cký mi d í ly, j aký mi v ý t var n é návrhy dukátových ra žeb z ateliéru akademického sochaře Z by ňka Foj t ů bezesporu jsou . Je ji ch n á m ě te m jso u význ a m n é v ů dčí os obn os t i n aš í h i s torie, ja kými byli če št í krá l ové a krá l ovny. Pře d každ ý m s bě ratelem bu d ou d e f ilova t je jich výt va rně d o ko n a l é p o rt ré t y i za j í mavos t i z j ej i ch ž i vota, č i doby. Ka ždý si b ud e m o ci b ěhe m 20 l e t , p o kte ro u bu d e ten to c yk lu s ve z latě i st říb ře ra že n vyt vo ři t zá kl a d p ro ro d i n n o u sbí rk u p od le s v ých před s tav. Neb o ť ka ždý normá l n í čl ověk by rá d p o to m ků m, blízkým osobám, p řátelů m ně co po sobě za ne cha l . Mi n i m á l ně pěkn o u vzp omí n k u . V lep š í m pří p adě i ně co navíc, co nejbližší lidé i společn o st d o ká že p oz i t i v n ě v n í mat . Tad y s e n a b í zí je d i n ečn á pří l e ži to s t . V dne šní hektické , rozp o rů plné a krizové době s e p ot řebujeme vracet do s vé minu losti, z n í ž m ů že m e n a čerpat mnohé pozitivní zkušenosti, sebeuvě dom ě ní i na dča sové myšl e n ky. To je ta ké dů vo d , p roč s e d n es mn oz í li d é inst inktivně vracejí ke svým koře nů m a zko um a j í h i s tor i i vlas t n í h o rod u . Proto ta ké je ve d l e krá sných a um ěl e cky zt vá rně ných p or t rét ů s tej n ě dů ležit ým ú kole m to ho to c ykl u p o skyt n o ut vše m , kd o s e s tě mi to raž bami b udou za ob íra t i p o d ně t ke st ud i u či k za myšl en í n ad h i s tor i í n aš í země ,
poskyt nout histor i cky rel e va n t n í m ožn o st i srovn áván í s e s n aš i mi s ou s edy a ta ké zá kla d k to m u, a bycho m vě děl i , že se nemu s í me za n aš i h i s tor i i st yd ě t , b a p rá vě n a o p a k. V lidském životě je 20 let dlouhá doba. Z novo rozence s e s tan e d os p ělý, z člověka v ne jle pší ch l e te ch, sta ře c. V „ ži vo tě m i nc í “ j e 2 0 let čas n ap ros to pominutelný. Pokud se ale obojí ča s sp o jí , je m ož n é v y t vo ři t ně co, co bude o naši historii k lidem promlouvat srozumitelnou ře čí u m ě n í za h ran i c i věků , d o kud b ud o u t yto ra žby e x i s tovat . To vše chn o jso u d ů vo d y, p roč vě řím té to myšlence. • d oc . Ph Dr. Vě ra Ně m e č ková, P h . D.
ak. soch. ZBYNĚK FOJT Ů Vys tudoval Stře d ní u m ě l e c ko p rů mysl ovou ško l u v U h e rs ké m H ra d i š t i a abs olvoval Vys oko u škol u u mě l e c ko p rů myslovo u v Praze. Od roku 1992 pů s obí jako ped ago g na Vyšší od b o r né ško l e a S tře d n í um ě l e c ké š ko l e Vác l ava Hol l ara v Praze. V roce 2002 s e pop r vé zúč astnil so u tě že Če ské n á ro d n í b a n k y n a re a l i z a c i pamě tní mi nce k 1 00. v ýroč í E m il a Hol u b a. V ro ce 2 0 0 3 v yh rá l s o utě ž n a pamě tní mi nci ke vstu p u Če ské re p u b l ik y d o Ev ro ps ké un i e . V s o uč a s n é době má ji ž 23 re al izac í p am ě tníc h m inc í ze so utěž í pro Če s ko u n á ro d n í banku a b ě he m p o sl e d níc h d e se ti l e t ce l kově re a l i zova l v í ce n e ž 10 0 návrhů medail í a m inc í ( m im o zak áze k p ro Č NB t a ké pro Če s ko u m i n cov n u a d a l š í s t á t n í a s o u k ro m é i n s t i t u ce ) . Z a bý vá s e i d a l š í sochař s kou tvorb ou , re al izoval např. p o m ník y, po rt ré t y, pa mě t n í d e s k y, insig nie atd . •
krátce o mně ... Na rodil jse m se ve Sl a vi čí ně a do svých 25 let jsem bydlel ve Valašských Klob ou ká ch. Už o d m a l i čka jse m rá d kre sl i l a hlav ně modeloval. Chodil js em do tehdejší Li d ové ško l y um ě n í , a p ro tože js em m ěl d obré ved en í , tak m ě to i b a vilo. Uči l mě a ka d e m i cký m a l íř Al o i s Barán ek a Jos ef Jeřábek , k nimž jsem chodi l o p ra vd u rá d . D o b ré zá kl a d y mi d al také učitel Zden ěk Mikeska . Výt va r n í ky a l e m á m e i v ro d i ně , n a pří k lad s t r ýc Karel Foj tů , kter ý žije v Pra ze, je a ka d e m i cký m a l íř, ta kže i z této s t rany j i s t ý vli v byl. Vždy mě ta ké za jím a l dě je p i s a ze m ě pis, takže mým pr vním snem bylo stát s e a rche ologem. Četl jsem knížky o starém Egyptě , zaj í mal s e o h i s tor i cké v ykopá vky, u ná s h l a vně v o ko l í Mi kul ova , a l e vů bec z oblasti, kde se kdysi rozklá da la Velká Mo ra va . Je d n u d o b u jse m uva žoval, že bych moh l bý t i architekte m, a le p a k zača l o pře va žova t „výt va rno“ . Po řád mám s ch ovan ou s voji pr vní sošku z ke ra m i cké hl í ny. Je to b ra n kář, kter ý d rž í míč, kterého jsem vyrobil v ro ce 1969. Tehdy mi bylo šest let. Po ukon čení zá kl a d n í ško l y jse m n a sto up i l na S třed n í u měleckoprů myslovou školu v Uherském Hradišti. To byla mimochodem moje nejkrá sně jší st ud i jn í l é ta . Pa k při šl a Vyso ká ško la u měleckop rů my s lová v Pra ze . Na ob ou š ko l á ch jsm e se za býva l i i rel i é f n í t vorbou , která s e ny n í s ta la mou hla vní výt va rn o u činností. Po absolvování vysoké školy v ro ce 1988 jsem chvíli pracoval jako restaurátor a v ro ce 1992 jsem dostal n ab ídku , a bych uč i l n a Výt va rn é ško l e Vá cl a va Hollara v P raze, kd e uč í m d o d n e s.
Mou hla vní činno st í a l e byl a vžd y „vo l n á t vo rb a“ . Tři roky p o v y s oké š kole přišla pr vní vel ká výsta va v p ra žské m K l e m e n t i n u , kd e v y s tavovali i profesoři z a kad e m i e , ta kže jse m ta m byl úd a j ně n ej mlad š í . Na n í s e mi podařilo usp ě t a dokonce některé sochy prodat, což m ě od k lon i lo od resta urová ní a n a smě rova l o k f i g urá l n í m u s och ařs t v í a voln é t vorb ě . Pr vní vě t ší rea li za ci p o ško l e pře d sta vova l p a mát n í k obě tem komu n i s mu vyt vo ře ný ze žul y v p o l ovi ně d e va d e sá t ých l e t , kter ý s toj í n a n ámě s t í ve Valašských Kloboukách. Za jíma ly m ě i jiné m a te ri á l y, n e ž je kl a si cký ká men , bron z , pří p ad ně c í n . Už za studií jse m e x p e ri m e n tova l t řeba s drátem nebo pr yskyři c í . S medailérstvím jsem ale za čí n a l p o mě rně p ozd ě , i kd yž p amě t n í d es ky Ka rdiná la Ště pána Trochty, které jsem realizoval v letech 1993 - 1995 a jsou umístě né ve Francově Lho tě a v Pra ze - Ko byli s í ch , j s ou také reli éf y. U mince a medaile se ale jedná o nízký reliéf, kter ý je pova žován za vů bec nejtě žší. V ro ce 2002 jsem se seznámil s podmínkami k soutě ž í m n a p a m ě tní mince, které vyhlašuje ČN B. Řekl jsem si, že bych to m o hl zkusi t a p ři hl á si l js em s e d o s ou tě že n a mi n c i k výročí cestovatele Emila Holuba. Zjistil jsem, že mě ta práce velice baví. O rok pozdě ji jse m vyhrá l so utě ž n a b i m e talovou mi n c i ke v s t u p u České republiky do Evropské unie. To m ě p ovzb u d i lo a od té d oby s e s ou tě ž í ú častním už pravidelně . Z a 1 4 l e t m á m 23 re a l i zac í ze s ou tě ž í ČNB a více než 100 re a li za cí p a mě t n í ch m i n cí a m e d a i l í p ro s tát n í i s ou k romé instituce a f irmy.
“K dyž jsem byl osl ove n p a n e m Vl a d i m í re m O l m re m a p ožád án o s p olu p rác i n a dlou hodobě jší m p ro jekt u n a té m a če ských krá lů a k ráloven , velmi mě to potě šilo. Histo ri cké n á m ě t y m á m p ři n a vrhován í p amě t n í ch mi n c í a me da ilí nejra dě ji a zá rove ň jsem v tomto koncep čn í m pří s t u p u v i d ěl i zá ruku kva l i t y.” •
... a o Karlu IV.
Ave rz : na té to stra n ě je portrét Ka rla IV. Vycházel jsem z portrétní busty z ka te drá ly sv. Ví ta , kte ro u vyt voři l Pe t r Pa rléř. Ten to p or t rét j e pova žová n za n e jvě rně jší p o d o b u to ho to krá l e a c í s a ře. P řed ev š í m ve výra zu o čí jse m se sn a ži l za chyt i t p a n ovn í kovu os obn os t . Karel I V. má na hla vě Sva tová cl a vsko u ko run u - sym b ol čes ké s tát n os t i .
Re ve rz : u 5-ti a 10-ti dukátu jsou vymodelová ny postavy rodič ů Karla I V. - Eli š ka P řemyslovna a Jan Lucemburský. Inspirací pro mě byly k res by ze Zb ra sla vské kro n i ky. Je to při p o m í n ka 700. výročí n arozen í k rále, d ále tu jsou le topo čty 13 16 - 2016. Kompozice je doplně n a ve s p od n í čás t i pe če t í Ka rla I V. U je d n o d uká t u a d vo ud uká t u j s em vz h led em k j ej i ch velikost i zvolil p o uze p e če ť p a n ovn í ka . Pova žuj i j i za j ed n u z n ej k rás ně j ší ch p e če t í vrcho l n é g o t i ky. • Zbyn ě k Fo jtů , ak ad e m ic k ý s o c h a ř
Česká mincovna a.s. Če s ké mi ncovni c tví m á více ne ž tisíc il e tou tra d i c i – n a š e ze m ě to t i ž n eoplý vala jenom m e d e m , m l é ke m a strd ím , al e t a ké h o j n o s t í s tř í b ra . To dávným mi ncmis t r ů m p osk ytoval o p ro stor p ro u mě l e c ké v y j á d ře n í , k te ré obdivujeme dod ne s, a Če sk á m incovna se k je j i c h o d k a z u h rdě h l á s í ! Razí me neje n vš e c h ny o b ě žné m ince , k te ré Če c h ů m c i n k a j í v k a ps á c h , a l e t a ké vš e chny če s ké p amě tní mince a množství našich vlastních pamě t n í c h a inve s ti č ní ch pro d u k tů z d rahýc h kovů . V je jic h re l i é fu s e uk r ý vá řa d a e m oc í i tisíc l e t l ásk y k ře m e s l u. Česká mincovna vznikla v roce 1993. Tendr Če ské n á ro d n í b a n k y te h dy v yhrála s poleč no st Bižu te r ie a. s. na zák l adě d l o uh o l e t ýc h z k uš e n o s t í s e zpracováním bižute r níc h kovod íl ů a d ík y p ř ísl ib u, že z a f i n a n c uj e v z n i k m incovny „ na ze le né l o u ce“. Če sk á m incovna vzn i k l a j a ko j e j í s a m o s t a t n á v ýrobní divize. Pr vní m ince se z d ůvo d u nu tno s t i uvé s t m i n ce co n e j r ychleji do ob ěhu razily v K anad ě ( Royal C anad i a n M i n t ) a v Ně m e c k u ( Hamburgi s che Mü nze ) . So uč ástí te nd r u byl a p o d m í n k a z a š ko l i t v tě c h to mi ncovnách če ské o d b o r ník y, k teř í d od ne s ve d o u v ý ro b n í provoz Č M v severoče s kém Jab l onc i nad N isou . Jab l o ne c je m i n cov n í m měs te m te pr ve krátce, na ce lé m svě tě je však p o stal e tí znám j a ko ce n t rum s k l ář s t v í . Če s ká mi ncovna razí m ince , k te ré m áte ve s v ýc h pe n ěže n k á c h : • Z a více ne ž 20 l e t byly v yraže ny p ř ib l ižn ě 3, 4 m i l i a rdy k us ů m i n c í v h od no tě 1 4 , 5 m il iardy korun . •
Na kanadské a n ě m e c ké m ince p ř ip ad á zh r u b a 70 0 m i l i o nů kus ů v h o d n o tě 4 , 35 m il iard ko r u n. • Če š i mají ve s v ých p e ně že nk ác h 2, 7 m il iardy k us ů m i n c í z Če s ké m i n cov ny v h od no tě pře s 1 0 m il iard ko run . • Nejví ce ob ě žných m inc í Česká mincovna v yrazila v ro ce 1997, byl o to pře s 370 m il io nů k u sů . • Če s ká mi ncov na razil a o bě živo i p ro ce ntráln í ba n k y d a l š í c h s t á tů – např. Moldávi e , A r m é nie , Ve ne zu e ly, Sp o je nýc h a ra b s k ýc h e m i rá t ů n e b o Lib anonu . • Če s ká mi ncovna m á také b oh até zk u še no sti s v ý ro b o u vl a s t n í c h i nve s t ič ní ch, pamě tní ch , d árkov ýc h a f ire m níc h m inc í č i m e d a i l í z d ra hýc h kov ů – každoroč ní e m isní p l án ob sah u je d e s í t k y t i t ul ů . Světová o ce nění pro Če sko u m i n cov n u: 1993 / Ne j krásněj ší o běž ná m i n ce Bimetalová padesátikor u na s m otive m Prahy byl a v yh l á š e n a Ne j k rá s ně j š í obě žnou mincí roku 1993 na svě tě . Ce na byl a u d ě l e n a n a z á k l a dě pre s t i ž n í anke ty mag azíne m Worl d Coin Ne w s a nak l a d a te l s t v í m K ra us e Pu b l ic ations.
1999 / Ne j krásněj ší z latá mi n ce Pamětní mi nce s nom inál ní h od no to u 1 0 000 Kč ze s a dy K a re l IV. s motive m založe ní Nové h o Mě sta pražského byla v yhlášena Nejkrásně j š í zlatou mincí roku 1999 na svě tě . Ce na byl a u d ě l e n a n a z á k l a dě pre s t i ž n í anke ty mag azíne m Wo rl d Coin Ne w s a nak l a d a te l s t v í m K ra us e Pu b l ic ations. 1999 / R aže ný ho lo gram Čes ká mincovna ve sp ol u p rác i s Č N B a f ir m o u O pt a gl i o v y ro bi l a pa mě t n í mi nci s holog ram e m . Šl o o b im e tal ovou m inc i s n o m i n á l n í h o d n o to u 2 000 Kč ze s tř íb ra, na níž je ve zl até inl e ji u mí s těn s t á t n í z n a k Če s ké republi ky prove d e ný jako raže ný h ol og ram . Byl a to pr v n í ra žb a s vé h o dr uhu v Evropě a d r u h á na svě tě – p o u h é dva mě s í ce po Roya l Ca n a d i a n M i nt. M i nce zí s k al a u znání od b o r ník ů na svě tové m i n cov n í ko n fe re n c i , kte rá se ko nal a rok u 2000 v au stral s ké Ca n b eře . 2 0 0 3 / Vre ne li P re is Na veletrhu v Bas il e ji byl a Če ské m incovně u d ě l e n a pre s t i ž n í ce n a „Vre n e l i Pre is“ za př ínos v rozvoji nu m is m a t i k y. Ražby Če ské m incovny s u nik átním i s p e c i f i k a ce m i : 1999 / Me daile pro pape že Zlatá uncová m e d ail e s té m ate m rok u 2000 byl a v y ra že n a v n á k l a d u pouhých dvou kusů . Je d e n se nac h ází v arc h ivu Če s ké m i n cov ny, d ruhý pře dal Václav Have l p ap e ži Janu Pavl u I I . př i n áv š tě vě Va t i k á n u 17. prosince 1999.
2005–… / Kilo gram ová z latá m e d a i l e Před s ouč as ným i b ankovk am i O l d ř ic h a Ku l h án k a byl a té m a te m k i l o gra mov ých zlatýc h m e d ail í Evro p sk á u nie . J d e o n e j tě žší zlaté medaile v Čes ku s prů m ě re m 85 m m , v př íp ad ě m e d a i l e K a rl a G o tt a 9 0 m m . 200 9 – … / Pů lk ilo gram ová platin ová m e d a i l e Me daile s e s ak rál ním i p am átk am i jso u ne jvě t š í pl a t i n ové m e d a i l e n a svě tě . Platina je ve l m i tr vd á a p r vní ražb a Če ské m i n cov ny s i v y ž á d a l a dva m ě s í ce te s tování a ú p rav rakou ské h o stř ížku a hydraulický lis se silou 650 t un. Byly také zapo tře b í n ě ko l ike ré ú p rav y sád rové h o m o d e l u – m a x i m á l n í v ýšk a re l ié f u je 1 , 5 m m. • I ng. Lu k áš Jo k l marke tingov ý m anaže r Če sk á m i n cov n a a . s.
Aurock Sp ole čnost AUROCK s.r.o. vznikla v ro ce 2008 a hned od samého počátk u se za býva la prod e je m m i n cí , m e d a i l í a b a n kovek . . . ted y n u mi s mat i kou . Za ložení spole čn o st i byl o d o zn a čn é m í r y ja kým s i přirozený m v ý voj em, neboť kouzlu toho to vě d n í ho o b o ru jse m p ro p a d l j i ž p řed více než dvaceti lety. Tehde jší ob ča sn é sb í rá n í m i n cí přerostlo ve sbírání pravidelné... z koníčka se postup e m ča su sta l p o řá d ný kůň. Ja ko každ ý s p ráv ný s bě ratel jsem mince nakupoval, mě n i l , p ro d á va l a m ožn á p rávě v této d ob ě s e ve m n ě p ro b ud i l o b cho d n i cký d u ch . Výsle dke m tě chto sho d n á ho d a o ko l n o st í byl o založen í f i r my, která s e n a trhu s numisma t iko u n a chá zí ji ž o sm l e t . . . vě ří m, že ú s p ě š n ě . S n až í me s e však naše zboží nejen prodávat, ale ta ké poskytovat perfektní ser vis, p ora de nst ví v obo ru n um i sm a t i ky i n a p o l i i nve s t i c - v š e s maxi máln ě individuá lním pří st up e m . Někte r ý kl i e n t si přece do mincí ukládá své volné prost ředky - investuje...jiný si plní své sb ě ratels ké s ny. . . AUROCK s. r. o. se hn e d v p očá tcí ch f un g ován í s tal s mlu v n í m pa rtnere m ren o m ova ných i n st i t ucí Če ské n árod n í ban ky a Čes ké mincovny, od kter ých dlouhodobě odebírá jejich mince a medaile. Musím p řizna t, že s p o tě še n í m . S p o tě še n í m p ro to, že s v ý m k li en t ů m rád i nabízíme hodnotný a exkluzivní sortiment, o jehož kvalitách jsme 100% p ře svě dče n i .
...ste jn ě ta k, j sm e p ře svě dče n i o kva l i tě p ro jekt u s p ole č n os t i ČES K É DUKÁT Y s.r.o. „ D uká tové ra žby n a p a m ě ť če s kých k rálů a k ráloven”, n a kte ré m m á m e m ožn o st se p od í let ! ! ! • Lu d ě k Brand e js je d nate l sp o l eč no sti AU RO CK s. r. o.
K AREL I V. N A Č E SK ÝC H A Č ES KOSLOVE N SK ÝC H PL ATIDL EC H
Král český a císa ř ř ímský Karel IV. na našich platidlech S t avební památky so uvise jíc í s če sk ým k rál e m a ř í m s k ý m c í s a ře m K a rl e m I V. nelze na naš i c h m inc íc h pře h l é d no u t. K am e n ný č i Pražský, dnes Karlův mos t, kte r ý je ne jč astě jším m otive m našic h mi n c í o d ro k u 19 18 , n a l e zn eme hned na t ře c h ze še sti ne jstar šíc h če skosl ove n s k ýc h m i n c í , v yd a nýc h v letech 1922-1924 podle návrh ů ak ad e m ic ké h o so c h aře O t a k a ra Š pa n i e l a .
Prvorepublikový dvouhaléř, pětihaléř a desetihaléř a protektorátní desetihaléř s motivem Karlova mostu v Praze.
S te jný motiv byl z ac h ován i p ro d e se tih al éř p ro te k to rá t n í , i kdy ž v te c h ni cké m pře pracování r ytce Jaro sl ava E d e ra p ro ra žb u n a s i l ně j š í z i n kov ý stř í žek v nouzové p ro te k to rátní raže b ně , zř íze n é ve f i rm ě V i c h r a s po l . v Lys é nad L abe m . Po d l e ne p otvr ze né l e ge ndy byl o s k r y to u s o uč á s t í úprav y také odl išné ztvár n ě ní soch, jejichž zdvižené ruce pr ý hroz í ok u p antů m .
Porovnání tří soch na zdánlivě shodném ztvárnění pilířů Karlova mostu na desetihaléři vzoru 1922 a 1940.
K arl ův most nalezneme také na rubové stran ě so uč a s n é pě t i ko runy o d a k a demické ho s ochaře Jiř ího Harcuby a na dvou podobnýc h pražských pano ramatech od akad e m ic ké h o soc h aře L ad isl ava Koz á k a . Ta j s o u z t vá rně n a na pamětní s tř íb r né p ad e sátiko r u n ě z roku 1986 vě nované pražské mě s ts ké památkové reze r vac i a na r u b u so u č asné p a d e s á t i ko runy. Na ně ko l i k a dalš í ch mi ncí c h p ak nal e zne m e d al ší stave b n í pa m á t k y K a rl ov y d o by.
Současná česká pětikoruna, pamětní stříbrná padesátikoruna s motivem Prahy a současná česká padesátikoruna.
Věnujme s e vš ak m inc ím , na nic h ž je zp od ob n ě n s á m K a re l IV. K ro mě j e h o vlas tních mi ncí , d u k át ů , raže nýc h za své h o p an ová n í ve 14 . s to l e t í , m us e l s i, obrazně ře čeno, p oč k at na svou m inc i z p o h l e d u h i s to ri c ké h o ve l m i dlouho - 570 let po své smrti. Z pohledu emise če s ko s l ove n s k ýc h pa mě tn ích mi ncí to vš ak byl o ve l m i b r zo – v ýroč í je d n é z j e h o n e j v ý z n a m n ě j š í c h aktivit byl a vě nována již naše č tvr tá pa m ě t n í m i n ce . Byla to s tř íbr ná stoko r u na k 600. v ýroč í zal ože n í Un ive rs i t y K a rl ov y, kterou Národní b ank a Če skosl ove nsk á v yd áva l a d o o bě h u v š e m i s v ý m i f iliálkami od 7. dubna 1948. Na rubové straně z t vá rn i l a k a d e m i c k ý s o c h a ř Otakar Španie l vol né u mě l e c ké zp racování ú s tře d n í h o m o t iv u peče t i unive r s i tní obce z p o l oviny 1 4 . stol e tí, na ně m ž k l eč í c í K a re l IV. p ře d ává
knížeti Václavovi zak l ád ac í l istinu u nive r sity. M i n c i ra z i l a S t á t n í mincovna v Kre m nic i ze st ř íb r né sl itiny o 5 00 d í l e c h s tř í b ra , 4 0 0 d í l e c h m ědi a po 50 dí l e c h nik l u a zink u , o p rů m ě r u 3 1 m m a h m o t n o s t i 14 g v mi lionovém nák l ad u . V dů sl e d k u p e ně žní re fo rmy bo h uže l pl a t i l a j e n d o 3 1 . k vě tna 1953.
Pamětní stříbrná stokoruna k 600. výročí založení University Karlovy.
Od v ydání té to s to ko r u ny si K are l I V. m u se l p oč k a t n a d a l š í m i n c i ce lýc h 3 0 let, ale byl to návrat im p ozantní. K 600. v ýroč í j e h o úm rt í v yd a l če s ko sl ove ns ký s tát hne d pě t m inc í, je d nu st ř íb r nou a č t y ř i z l a té – če s ko s l ove n ské dukáty, tzv. k arl ovské . Vyd ání zl atýc h m inc í v s o c i a l i s t i c ké m Če s ko slovensku, popr vé od roku 195 1 (ale vlastně od roku 1939, nebo ť d uk á t y roč níku 195 1 nebyly urče ny k p rod e ji tu ze m ské m u o by va te l s t v u z a če s ko s love ns ké kor u ny) , pře d stavoval o v ýjim eč ný s o ub o r práv n í c h , o rga n i zač ní ch a te chni c k ýc h o p atře ní, k te rá zvl ád l i p ově ře n í pra cov n í c i S t á t n í banky če s kos loven ské , fe d e rál níh o m iniste r stva f i n a n c í a S t á t n í m i n cov ny v Kremni ci s velk ým p ře h l e d e m , k te r ý si zasl ouž í re s pe k t . Z l a té m i n ce bylo rozhodnuto v yd at ve č ty ře c h h od no tác h jako j e d n o d uk á t , dvo j d uk á t , pěti duk át a d e se tid u k át v te c h nic k ýc h pa ra m e t re c h
pře dcházejících če sko sl ove nsk ýc h d u k átů , tzv. s va tová c l av s k ýc h , k te ré byly raže ny v l e te c h 1923-195 1. Výtvarné návrhy p oř íd il a Státní b ank a če skos l ove n s k á v o m e ze n é n e anonymní s outě ži, d o níž v yzval a se d m pře d ní c h če s k ýc h a s l ove n s k ýc h me dailé r ů . Na návrhy byl o u rče no p omě r n ě ú z ké te m a t i c ké z a m ě ře n í – pro jednodukát „oso b nost“ ( ztvár ně no mě l o bý t n a př. po prs í K a rl a IV. z tri fori a katedrály svaté h o V íta ne b o je h o so c h a ze s t a ro mě s t s ké m o s tní vě že Karlova m ostu ) , p ro dvojd u k át „ státno s t “ ( př i puš tě n byl j e n l í c královs ké trů nn í p eče ti) , p ro pě tidukát „v zd ě l a n o s t “ ( pře d po k l á d a ly s e s ymboly Unive r sity K arl ov y, b u d ova K aro l ina č i un ive rs i t n í i n s i gn i e ) a pro des e tiduk át „ arc h ite k tu ra“ ( p ovol e no byl o j e n pa n o ra m a P ra hy ) . Dominantní por tré t K arl a I V. byl te dy p ře d u rče n u j e d n o d uk á t u, j e n j a ko doplňkov ý motiv u dvojd u k átu a pě tid u k átu a u d e s e t i d uk á t u byl K a rl ův por trét v pods tatě v yl o u če n. Po l itic ké o rg ány ž á d a ly po ně k ud h i s to ri c k y mylné „v ylou čení vztahů ke Svaté ř íši ř ím ské ná ro d a n ě m e c ké h o“ a „o m e ze ní témati ky p o u ze na če skou státnost K arl ov y d o by “, což s e s k uteč n ě promítlo do s outěžníc h p o d m íne k v u p ozor ně ní , že „po už i t í c í s a ř s ké peče ti na návrh dvojd u k átu ne ní ž á d o uc í “. S o utěže s e zúč as tnil o še st v yzvanýc h a osm ne v y z va nýc h v ý t va rn í k ů , k teř í dohromady před l ožil i 133 návrhů . Vyh o d no ce n í pro bě h l o 16 . če r v n a 1 9 7 7 za ú č as ti zás tu p c ů d o tče nýc h institu c í, n ě kol i k a pře d n í c h v ý t va rnýc h um ělc ů , ale také re k to ra Unive r sity K arl ov y a z á s t upce Če s ko s l ove n s ké akademie věd. Ne obv yk l e a p oně k u d sl ožitě byl o s a m o s t a t ně po s uzová n o š e s t s kupin návrhů , l íc ní strana p ro je d nod u k át a dvo j d uk á t , l í c n í s t ra n a
pro pě tidukát a desetidukát a rubové strany pro každou ze č t y ř h o d n o t . Ne byly s i ce ud ěle ny vše c h ny ce ny, al e k realizaci byly d o po ruče ny a n a ko nec s kute č n ě re al izovány návrhy Pe tra Fo r má n k a n a j e d n o d uk á t , A ndreje Pete ra na dvo jd u k át a Z d e ňk a Kol ář s ké h o n a pět i d uk á t a d e se tid u k át.
Československé dukáty k 600. výročí úmrtí Karla IV., tzv. karlovské.
Do s outě že pře dložil i au toř i i n ě ko l ik d al šíc h n áv rhů s po rt ré te m K a rl a I V. Neobyče jn ě zajím av ý je ze jm é na so u b or K arl ov ýc h po rt ré t ů pro rub ové st rany je dnodukátu od ak ad e m ic ké h o soc h a ře Jiř í h o Ha rc uby, k te r ý p ře d l oži l s e dm var iant p or tré tu , al e v je h o p ozů stal o s t i byl o d o s ud n a l e ze n o dokonce tř i náct typ ů p or tré tů , ztvár n ě ných jako en face, lev ý a prav ý úplný ne b o č ásteč ný ( tzv. tř í č tvr te č n í ) pro f i l .
Karel IV. ve ztvárnění akademických sochařů Františka Davida, Zdeňka Kolářského, Milana Knoblocha a Jiřího Harcuby.
Kromě výše vyobrazeného oceněného návrhu vytvořil akademický sochař Jiří Harcuba dalších dvanáct variant portrétů Karla IV. pro rubovou stranu jednodukátu.
D ukáty razi la Státní m incovna v K re m nic i z d u k á tové h o z l a t a , te dy s l i t i ny o 9 86 1/9 dí lů zl ata a 13 8 / 9 d ílů m ě d i o p rů m ě rech 19,75, 25, 34 a 42 mm a hmotno sti d u k átu , tj. 3, 49 09 g a je h o o d pov í d a j í c í c h n á s o b ků . Z a t í m co dvo j d u k á t , p ě tid u k át a d e se tid u k át mo h ly bý t ra že ny j e n v ro ce 1978, jednodukát mohl být raže n poč ínaje ro ke m 1978 v pě t i po s o bě jdoucích letech, te dy do roku 1982. Limitované množství byl o stanoveno na 20.000 kusů jed no d u k át ů roč níku 1978 a po 10.000 kusech dvojdukátů , pětidukát ů , des e tid u k át ů a je d nod u k át ů d al šíc h roč n í ků . S k uteč n ě ra že n é množství však byl o u vě tšiny tě c h to m i n c í m e n š í .
Mé n ě známo je, že je d ním z h l avníc h m otivů v yd á n í d uk á t ů byly p ř í j my z je ji ch prodeje v tu ze m sk u p rostře d nic tvím ob o rové h o po d n i k u K l e n o t y a devizové př íjmy z je jic h p ro d e je v zah rani č í pro s tře d n i c t v í m po d n i ku zahrani č ní ho o b c h o d u „p ro d ovoz a v ý voz k u l t urn í c h s t a t ků“ A RT IA . V d ů s le dku nepru žné ce nové p o l itik y však byl o z a mýš l e n é h o c í l e d o s a že no jen č ás teč ně . Br zy p o zah áje ní p ro d e je d oš l o k e n o rm n í m u z v ýš e n í s vě tové tržní ce ny zl ata až na 85 0 am e r ic k ýc h d o l a r ů z a t roys ko u un c i a původní prodej ní ce na sady d u k át ů 55 . 000 Kč s byl a fe d e rá l n í m m i n i s terstvem f inancí zv ýšena od 4. února 1980 na 90.000 K č s. Ta to pro d e j n í cena z ů s tala nezmě ně na i p o té , co se ce na zl ata o pě t s n í ž i l a , což z a př í č i l o v ýrazný propad prodeje. Ke krátkodobému oživení došlo jen v ro ce 1990 v d ů s ledku nes tab il ity če skosl ove nské kor u ny a „útě k u“ č á s t i o by va te l s t va ke zlatu a valutám . Násl e d oval však d al ší p rop ad a n a př. z a ce lý ro k 1 9 9 1 byly prod ány p ou h é č ty ř i sady d uk á t ů . Te pr ve po předání p rod e je d u k át ů d o ko m p e te nce S t á t n í b a n k y če s ko s l o venské byly zahájeny př íp rav y na sníže ní je jic h p ro d e j n í ce ny. Ce n a z l a t a se v letech 1991-1992 pohybovala v rozmezí 338-370 amerických dolarů za unci , p ř i če mž 36 0 d o l arů byl o p ovažováno za ce n u d l o uh o d o bě prů m ě rn ou. Jako mi ni má l ní ne ztrátová ce na byl a v yp oč í t á n a č á s t k a 25 . 9 8 6 Kč s za s adu, ale s př i h l é d nu tím k ce nám k arl ovsk ýc h d uk á t ů n a t uze m s ké m t rhu m ěla být nová p rod e jní ce na k al k u l ována tak , a by pro ko n cové k upuj ící č ini la kole m 50. 000 Kč s. S úč inností o d 1 1 . k vě tna 1992 byl a stanovena prodejní cena pro su b je k ty o p rávně né k p rod e ji z l a t a a n um i s m a t i c ké h o materi álu na 45. 000 Kč s, p ř i o d b ě r u od 1 0 k u sů n a 4 2 . 0 0 0 Kč s a o d 5 0 kusů na 40.000 Kč s. L e titý p rop ad p ro d e je však a n i to to s n í že n í ce ny
ne zvráti lo. O ka rl ovské d u k áty ne byl ve l k ý záj e m n e j s pí š t a ké pro to, že j ejich lícní s trany s názve m státu Če skosl ove nské s o c i a l i s t i c ké re pub l i k y a státní znake m Č SSR z roku 1960 (če sk ý l e v s pě t i c í po u hvě zdou na pavé ze ) d i s kvali f ikovaly je jic h p o u žití jako u nive r zál ní c h d á rků a upo m í n kov ýc h pře d m ě tů . V srpnu 1997 byl a proto č ást záso b ne p rod anýc h k a rl ov s k ýc h d uk á tů ú ředn ě zni čena a získ ané zl ato p ou žito na v ýrobu n ov ýc h če s k ýc h z l a t ýc h mi ncí Kare l IV. I d ík y to m u d ne s p at ř í k v yh l e dáva n é m u n um i s m a t i c ké m u m ate r iál u . Výro b a a niče ní k arlovskýc h d uk á tů Hodnota Limit Vyrobeno Zničeno Zůstatek
1/1978 20.000 15.106 7.399 7.707
1/1979 10.000 5.000 1.717 3.283
1/1980 10.000 4.732 2.924 1.808
1/1981 10.000 4.996 2.858 2.138
1/1982 10.000 5.107 2.725 2.382
2/1978 10.000 10.000 5.102 4.898
5/1978 10/1978 10.000 10.000 8.000 5.000 4.354 1.511 3.646 3.489
S oubě žně s dukáty, rovn ě ž k 600. v ýroč í ú m r tí K a rl a IV. , byl a d n e m 2 . ř í j na 1978 v ydána také pamě tní st ř íb r ná stoko r u n a . Na j e j í v ý t va rný n áv rh nebyla v yps ána sam ostatná so u tě ž, al e Kom ise pro po s uzová n í n áv rhů na čes kos love ns ké p e níze mě l a v yb rat vh od ný n áv rh ze s o utě že n a d uk á t y. Z vole n byl návrh ak ad e m ic ké h o so c h aře Jaro sl ava Š t urs y s prav ý m pro f i le m Karla IV. Stoko r u nu razil a rovně ž Státn í m i n cov n a v K re m n i c i
ze s tř íbr né s litiny o 700 d íl e c h st ř íb ra a 300 d í l e c h mě d i , o prů m ě ru 33 mm a hmotno sti 15 g v nák l ad u 9 0. 000 k u sů v b ěž n é a 10 . 0 0 0 k usů ve š pič kové kvalitě . Tato stoko r u na p atř í k če sko s l ove n s k ý m pa mět n í m mincím z let 1954-1993, jejichž platnost pře č ka l a o ně ko l i k l e t z á n i k Českos love ns ka a če sko sl ove nské mě ny a v Če ské re publ i ce byl a z á ko n ný m plati dlem až do 30. če r vna 2000. Výmě nu p ak p rová děly o d 1. če r ve n ce 2000 do 30. če r vna 2 001 vše c h ny b ank y p rovádě j í c í po k l a d n í o pe ra ce a od 1. čer ve nce 2 001 d o 30. če r vna 2006 p o u ze Če s k á n á ro d n í ba n k a .
Původní návrhy Jaroslava Štursy na lícní stranu dvojdukátu a rubovou stranu jednodukátu a pamětní stříbrná stokoruna k 600. výročí úmrtí Karla IV., vzniklá přepracováním těchto původních návrhů.
Napos le dy za ex iste nce Če skosl ove nsk a o b je vi l s e n a m i n c i K a re l IV. v podobě s kuteč n ě m iniatu r ní, na st ř íb r né stoko runě k 5 0 . v ý roč í ud á l o s t í 17. listopadu 1939, v ydané 15. listopadu 1989. Na rubové stran ě z t vá rn i l j e jí autor, akade m ic k ý so c h a ř Jan Brad na, na p oz a d í o s t n a t ýc h d rá t ů j i ž n ě kolikrát zmí ně no u p eče ť Unive r sity K arl ov y, k te rá j e v te x t u v yh l á š k y pops ána jako poškoze ná, v au tor ské m zámě r u n e j s pí š pro s tře l e n á , j a ko v yjád ře ní událos t í, k nim ž d o šl o bě h e m d e m onst ra ce 2 8 . ř íjna 1939 a násl edují cích dn ů v Praze . Prů stře l p ro c h ází p rávě k l eč í c í po s t avo u K a rl a IV.
Mi nci razi la Státní m incovna v K re m nic i ze st ř í brn é s l i t i ny o 5 0 0 d í l e c h stř í bra, 400 dí le c h mě d i a p o 5 0 d íl e c h nik l u a z i n k u, o prů m ě ru 3 1 m m a hmotnos ti 13 g v nák l ad u 6 7. 000 k u sů v b ě žné a 3 . 0 0 0 k usů ve špi č kové kvalitě. Doba pl atno sti a v ýmě ny byl a totožná s j i ž z m í n ě n o u pa mě t n í stř íbrnou stokorunou z roku 1978 .
Pamětní stříbrná stokoruna k 50. výročí událostí 17. listopadu 1939.
M noho nechybě l o, aby byl K are l I V. zp o d ob něn v ro ce 1995 na pr vních zlatých mi ncí ch sam ostatné Če ské re p u b l ik y. Ji ž k rá tce po če s ko - s l ove n ské mě nové rozluce v roce 1993 jsme chtě l i zal ož i t n ovo u t ra d i c i v yd ává n í čes kých zlatých inve sti č níc h m inc í. Proto byl n a m í s to t ra d i č n í h o m i n covní ho (r yzos t 9 00/ 1 000) ne b o d u k átové h o ( r yzo s t 9 8 6 , 1/ 10 0 0 ) s t a n d a rd u zvole n s tandard u ncov ý, te dy h m otnost troyské un ce a j e j í c h d í l ů , s m e n šími pr ů m ě r y a vě tším i tl o u šťk am i m inc í ( na rozd í l o d d uk á t ů ) k z a j i š tě n í be zproblémové ražby i v yššíc h re l ié f ů . Pro tože m i n ce n ebyly v ydány po d l e zvláš tního zákona jako d u k áty, al e p o d l e zákon a mě n ové h o, j s o u po pr vé od pos lední ch rako u sko -u h e r sk ýc h dvace tikor u n Fra n t i š k a Jo s e fa I. z ro k u 19 16, te dy popr vé p o 79 l e te c h , zákonným i p e ně z i ve s vé n o m i n á l n í h o d notě v tuze ms ké m ě ně . Původ ně uvažované t ř i h o d n o t y 5 . 0 0 0 , 2 . 5 0 0
a 1 . 250 Kč (krátce předtím, k 1. únoru 1992, byl o zrušeno ustanovení, které u možňovalo v ydávat p amě tní m ince je n v no m iná l n í c h h o d n o t á c h ba n ko vek) byly nako ne c změ ně ny na č ty ř i h od no ty 10 . 0 0 0 , 5 . 0 0 0 , 2 . 5 0 0 a 1.000 Kč , od p ovíd ajíc í 1 , ½, ¼ a 1 / 1 0 t roys ké un ce . Př i hle dání vhodné h o m otivu p ro inve stič ní m in c i , j a k ý m j e pro A m e ri č any Eagle, pro Au stral any K ang aro o, Br ity Br itt a n i a , K a n a ď a ny Ma pl e L eaf, Č í ňany Panda, Jih o af r ič any K r u ge r rand č i R a k uš a ny Wi e n e r P h i l h a rmoni ke r, padla nakone c vo l b a na p e ně žní je d no t k u če s ké měny, j e d n o ho z hlavní ch atr ib u tů nové če ské státnosti – ale s poň t a k j s m e j i te h dy chápali. Proto byl o zvol e no p o jm e nování m inc í Ko run a če s k á a j e j i c h v ýtvarné ře š ení m ě l o v yc h áze t z návrh u , d o obě h u právě v té do b ě v yd a n é , ko r u nové m ince .
Jedna z variant prvních návrhů akademické sochařky Jarmily Truhlíkové-Spěvákové na zlaté mince Koruna česká z roku 1993.
Po odsunu jejich v ydání až na rok 1994 (po dořeš e n í v š e c h m i m ořá d nýc h sit uací s ouvi s ejícíc h s v ým ě no u o bě živa), posléze až na ro k 1995 (v yč k á n í na př íle ži tos t zave d e ní vně jší sm ě nite l nost če ské ko runy ) a roz h o d n ut í z 5. května 1994, že návrhy nebudou poř íze ny p ř í mý m z a d á n í m a uto rce
korunové mi nce , al e ne o m e ze no u anonym ní s o utě ž í , z m ě n i l a s e j e j i c h původně plánovaná p o d ob a, al e náze v sady Kor u n a če s k á zů s t a l z a c h ová n . Krom ě názvu peně žní je d notk y e vo koval náze v i ze mě Ko runy če s ké , j e jichž his tori cká ú ze m í zau jím á z p od statné č ás t i s o uč a s n á Če s k á re pub l i ka i če s kou krá l ovskou kor u nu jako od znak p a n ov n i c ké m o c i , o d ně h ož je koneckonců odvoze n i náze v kor u ny jako p eně ž n í j e d n o t k y, z ave d e n é na naše m ú ze m í v ro ce 1 8 92 . Ve volně ji zadanýc h p od m ínk ác h so u tě že , v yp s a n é v k vě tnu 1994 s uzávěrkou 26. srpna 1994, museli proto autoř i ztvá rn i t n a l í c n í c h s t ra n á c h kombinaci s tátníc h sym b ol ů a vol né h o ztvár ně ní heraldických f igur zemí Koruny čes ké . Na m inc i u ncové to byl ve l k ý st á t n í z n a k , n a pů l un cové če s ký le v, č tvrtuncové moravská orlice a desetinové slezská orlice. Na rubové s trany byly jen ve l m i vo l ně pře d e p sány „ mo t iv y v z t a h uj í c í s e k če s ké m ěně“. As i není p ře k vap ivé , že řad a au tor ů v yu ž i l a m o t iv ů če s k ýc h m i n c í minulos ti a ztvár nil a vě r né i vol né re p l ik y a m o t iv y z n a š i c h s t a rš í c h raže b. Komis e pro pos uzování návrhů na če ské p e níze h o d n o t i l a n áv rhy 14 . z ář í 1994. V soutě ži na m ince 1 . 000, 2 . 5 00 a 5 . 000 Kč z í s k a ly I. ce ny a d o po ruče ní k re ali zaci návrhy ak ad e m ic ké h o so c h aře V l a d i m í ra O ppl a a v s o utě ž i na mi nci 10.000 Kč získ al I . ce nu a d op o r uče ní k re a l i z a c i n áv rh a k a d e mi cké ho s ochaře Jiř íh o Harc u by. V še c h ny návrhy n e s o u m o t iv y z m i n c í , platných v mi nulosti na naše m ú ze m í. Na m inc i d e s e t i n ové to j e t ř í d uk á t slezských stavů , č tvr tu ncové to l ar m o ravsk ýc h s t avů , pů l un cové úte s m a lého groše a uncové pražský groš.
Zlaté mince Koruna česká.
Motiv Karla IV. nem ě l k re al izac i d al e ko. V so u tě ži na minci 10.000 K č z í s kaly dvě s nížené I I . ce ny návrhy ak ad e m ic k ýc h s o c h a řů L a d i s l ava Koz á k a a Vladimí ra Oppla. Právě V l ad im ír O p p l ztvár nil n a rub ové s t ra n ě n e ce l o u postavu K arl a I V. s ko r u novač ním i k l e n o t y.
Návrh akademického sochaře Vladimíra Oppla na uncovou minci Koruna česká.
Zl até mi nce Kor una če sk á, ovše m te dy b e z m otiv u K a rl a IV. , ra z i l a Če s k á mincovna v Jablonc i nad N isou a Če sk á národ ní b a n k a j e v yd a l a 4 . ř í j n a 1995 . Raže ny byly ve t ře c h roč nících, 1995 pouze v bě ž n é k va l i tě , 1996 v bě žné i š pič kové k val itě a 1997 pouze ve špič kové k va l i tě v n á s l e d uj í c í m množství.
Výro b a z latýc h m incí Ko ru n a če s k á Hodnota 1995 běžná kvalita 1996 běžná kvalita 1996 špičková kvalita 1997 špičková kvalita
1.000 Kč 2.000 3.256 744 2.250
2.500 Kč 2.000 1.256 744 1.700
5.000 Kč 1.000 1.256 744 1.500
10.000 Kč 1.000 1.256 744 1.500
Po neče kaně velkém zájmu v ro ce 1995, kdy byly pr v n í z l a té m i n ce Če s ké republiky závazným i o b je d návk am i roze b rány d ř íve , n e ž z ač a l j e j i c h pro dej, zájem o n ě v roce 1997 již stagnoval. Bylo proto rozhodnuto nepo kračovat v dalš í c h roč níc íc h a je jic h ražb u al e s po ň d oč a s ně uko nč i t . Ž e by k tomu př i s pě l i d o p is sbě ratele z Domažlic, kter ý v ro ce 1996 napsal Če s ké národní b ance „ Kor u nu če skou již d ál e n e ra z i t ! Vy m ě n i t d a t um (resp. rok) umí každý osel!“? Na rok 1998 př ipadalo 650. v ýroč í n ě ko l ik a v ýz n a m nýc h a k t iv i t K a rl a IV. To s e s talo př íle žitostí o b mě nit če ské zl até m in ce n ov ý m té m a te m K a re l IV. Nomi nální h o d no ty 1 0. 000, 5 . 000, 2. 5 00 a 1 . 0 0 0 Kč a te c h n i c ké pa ra metr y (pr ů m ě r y 34 , 2 8 , 22 a 1 6 m m , h m otnosti 1 , ½ , ¼ a 1/ 10 t roys ké un ce ) byly zachovány. Stejně jako sad a Ko r u na če sk á mě ly bý t m i n ce K a re l IV. raže ny po tř i roky, te dy s ro č níky 1998, 1999 a 2000. Od posledního roč n í ku 2000 vš ak nakone c Če sk á národ ní b ank a u p u s t i l a ( n e d o š l o a n i ke z k uš ební ražb ě ani r yte c k ým ú p ravám l e to p o č tů ) a n á h ra d o u v yd a l a bi m e t a l ovou mi nci 2.00 0 Kč se stř íb r ným kor p u se m a z l a to u vl ož ko u s ra že ný m h o l og ram e m u př íl e žitosti ro k u 2 0 0 0 .
Mince Karel IV. mají v každém roč ník u m ír n ě od l i š n o u l í c n í s t ra n u, n e b o ť v ro ce 1998 byly v ydány jako ju b il e jní s l e to p oč ty 1348 a 1998 a v ro ce 1999 jen s tí mto le top oč te m . Motive m ju b il e jníh o roč níku byl o 650. v ý roč í z aložení Nové ho Mě sta pražského na minci uncové, založení Un iversity Karlov y na mi nc i p ů l u ncové , v yd ání p rávníc h d o k um e n t ů uprav uj í c í c h p o mě r če s kého s tá tu ke Svaté ř íši ř ím ské na m inc i č t v rt un cové a po l ože n í základního k am e ne h rad u K arl šte jna na m i n c i d e s e t i n ové . S o utěž na v ýtvarn é návrhy m inc í K are l I V. byl a v m n o h é m po d o b n á s o utěži na karlovs ké d u k áty, té mě ř pře sně p o dvace t i l e te c h . Š l o t a ké o o m e ze nou neanonym ní sou tě ž n a č ty ř i m ince , i kdy ž z á ko n n é ( s n o m i n á l n í h odnotou v záko nné p e ně žní je d no tce ) nam ísto o b c h o d n í c h , rov ně ž s e znač ně rozdílno u ve l ikostí a h m o tností, i když ve s t a n d a rd u un cové m namí s to dukátové h o. A ze sou tě žníc h návrh ů n a z l a té m i n ce byl t a ké v ybrán návrh pro p amě tní st ř íbrnou minci. Z dvojí podoby lícních stran v y plý val požadave k na ne jm é ně tř i návrhy každé nominální hodnoty, dva l íce a jede n rub. Úče l e m dvou návrhů l íc níc h stra n te dy byl o ko m poz ič n í řeš e ní dvou nebo je n je d noh o l e to p oč tu pře d e m , a by n e d o š l o k b ud o uc í m potí žím s v ýtvar ným ře še ním toh oto pož a d avk u. O me zenou neanonym ní so u tě ž na u m ě l e c ké náv rhy s a dy č t y ř z l a t ýc h m incí Kare l IV. v yp sal a Česká národní banka v listopadu 1996 s uzávě rko u 2. k vě tna 1997. K v ytvoře ní so u tě žníc h návrh ů byl o v y z vá n o š e s t pře d n í c h v ýtvarník ů , kteř í se v pře d c h áze jíc íc h n ě kol ik a l e te c h ús pě š ně ú č a s t n i l i soutě ží na pamě tn í m ince - Jaro sl av Be jvl a ak ad e m i č t í s o c h ař i Jiř í Ha rc uba, L adi s lav Kozák , V l ad im ír O p p l , Jar m il a Tr u h l í ková - S pě vá ková a M i c h a l V itanovsk ý.
S o utěže s e zúč as tnil o 15 v ýtvar níků , k teř í pře d lož i l i ce l ke m 12 0 s á d rov ýc h modelů . Komi s e p ro p osu zování návrhů na če ské pe n í ze h o d n o t i l a n áv rhy 14. kvě tna 1997. V soutě ži na m inc i 1 . 000 Kč zí s k a l I. ce n u a d o po ruče n í k realizaci návrh ak ad e m ic ké h o so c h aře Jiř íh o Ha rc uby, II. ce n a n e byl a ud ě le na a dvě III . ce ny získ aly návrhy ak ad e m ic ké h o s o c h aře M i c h a l a V i t anovs ké ho a akad e m ic ké soc h ařk y Danie ly K ar t á kové . V s o utě ž i n a m i n c i 2.500 Kč zís kal I. ce nu a d op o r uče ní k re al izac i n áv rh a k a d e m i c ké s o c h a řky Jar mi ly Tr uh l íkové -Spě vákové , I I . ce nu náv rh a k a d e m i c ké h o s o c h aře L adi s lava Kozák a a I I I . ce nu návrh Jarosl ava B e j vl a . V s o utěž i n a m i n c i 5.000 Kč zís kal I . ce nu a d o p o r uče ní k re al iza c i n áv rh a k a d e m i c ké h o s ochaře M i chala V itanovské h o a I I . ce nu návrh a k a d e m i c ké h o s o c h aře Jiř í ho Harcuby. V sou tě ži na m inc i 1 0. 000 Kč zí s k a l I. ce n u a d o po ruče n í k realizaci návrh ak ad e m ic ké h o so c h aře V l ad im í ra O ppl a , II. ce n u n áv rh akade mi cké ho soc h aře Jiř íh o Harc u by a I I I . cen u n áv rh a k a d e m i c ké h o so c h aře L ad isl ava Kozák a .
Zlaté mince Karel IV.
Domi nantní por tré t K arl a I V. nal e zne m e na h o d n o t á c h 1. 0 0 0 a 10 . 0 0 0 Kč , zatímco na hod no tác h 2 . 5 00 Kč a 5 . 000 Kč (a t a ké n a 10 . 0 0 0 Kč ) j e v mi ni atu ře v p od obě p eče tí. Pod ob a K arl a I V. byl a rů z ný m z p ů s o b e m
ztvárn ě na i na da l šíc h sou tě žníc h návr zíc h , je ji c h ž s ys te m a t i c k á d o k umentace s e vš ak n e p oř izoval a a p roto je k d isp oz i c i j e n ně ko l i k uk á ze k .
Karel IV. ve ztvárnění akademické sochařky Daniely Kartákové, Jaroslava Bejvla a akademických sochařů Ladislava Kozáka, Vladimíra Oppla, Jarmily Truhlíkové-Spěvákové, Michala Vitanovského a Jiřího Harcuby (dva návrhy).
Zl até mi nce Kare l I V. rovně ž razil a Če sk á m incov n a v Ja b l o n c i n a d Ni s o u a Čes ká národní b ank a je v yd al a 1 8 . března 1998. Raženy byly ve dvou roč nících, 1998 v b ě žné i šp ič kové k val itě a 1999 pouze ve špič kové k va l i tě v následujícím množství. Výro b a z latýc h m incí Kare l I V. Hodnota 1998 běžná kvalita 1998 špičková kvalita 1999 špičková kvalita
1.000 Kč 2.200 2.210 2.000
2.500 Kč 2.000 2.000 1.500
5.000 Kč 2.000 2.000 1.500
10.000 Kč 2.000 2.000 1.300
Soubě žně s e zlat ým i m ince m i a ste jn ě jako u pů luncové mince k 650. v ýroč í založe ní Un ive r sity K arl ov y byl a d ne m 1 8 . b řezna 1998 v ydána také p amě tní s tř íbr ná dvou se tkor u na. Na je jí v ýtvar ný n áv rh n e byl a s te j n ě j a ko v roce 1978 v ypsána samostatná soutě ž, al e Kom i s e pro po s uzová n í n áv rhů na če s ké pe ní ze v yb íral a vh od ný návrh ze sou tě že n a z l a té m i n ce . Vy b rá n byl návrh akade m ic ké soc h ařk y Majk y W ic h ne rové s tř í č t v rte č n í m po rt ré te m Karla IV. Dvou se tkor u nu razil a Če sk á m incov n a v Ja b l o n c i n a d Ni s o u ze s tř íbr né s li tiny o 9 00 d íl e c h st ř íbra a 100 dílech m ě d i , o prů m ě ru 3 1 mm a hmotnos ti 13 g v nák l ad u 26 . 600 k u sů v b ě žné a 3 . 0 0 0 k usů ve špi č kové kval itě . Tato dvo u se tkor u na je d o s ud pl a t n á .
Původní návrh Majky Wichnerové na zlatou minci 5.000 Kč a pamětní stříbrná dvousetkoruna k 650. výročí založení University Karlovy, vzniklá přepracováním tohoto původního návrhu.
Napos ledy s e mo tiv y souvise jíc í s K arl e m I V. obj e v i ly n a m i n c í c h v l e te c h 2007 a 2008. V ú no r u 2006 v yp sal a Če sk á náro d n í ba n k a n e o m e ze n o u anonymní s outě ž na u m ě l e c k ý návrh p amě tní s t ř í brn é dvo us e t ko runy k 650. v ýroč í polože ní zák l ad níh o k am e ne K arl ova m o s t u v P ra ze s uz ávěrkou 26. kvě tna 2006. Sou tě že se zú č astnil o 3 1 v ý t va rn í ků , k teř í pře d l ož i l i ce l ke m 5 7 sád rov ýc h m o d e l ů .
Komi s e pro pos uzování návrhů na če ské p e níze h o d n o t i l a n áv rhy 6 . če r v n a 20 06. Do třetí ho ko l a h od no ce ní p o stou p il o še st n áv rhů Vo j těc h a D o s t á l a , DiS., Ivana Eymana, ak ad e m ic ké h o so c h aře Jiř íh o Ha rc uby, a k a d e m i c ké h o soc haře L adi s lava Kozák a, Jose f a Šaf ař ík a a ak ad em i c ké h o s o c h aře M i c h a l a V itanovs ké ho, k te ré byly tematicky nejv ýstižně j š í a v ý t va rn ě n e j l e pš í , al e žádný z ni ch ne byl vh od ný k re al izac i b e z ú prav y. Ko m i s e pro to t y to autor y v yzvala do užší soutě že , k te rá byl a v yh o d n o ce n a 12 . z á ř í 2 0 0 6 . P r vní ce nu a dopo r u če ní k re al izac i u d ě l il a návrh u Vo j tě c h a D o s t á l a , D i S . B ankovní rada Če ské národ ní b ank y však d al a n a s vé m z a s e d á n í 5 . ř í j n a 2006 pře d no st re al izac i návrh u Jo sefa Š a fař í k a .
Vítězný návrh Vojtěcha Dostála, DiS. a pamětní stříbrná dvousetkoruna k 650. výročí položení základního kamene Karlova mostu.
I t uto dvous etkorunu razil a Če sk á m incovna v Jab l o n c i n a d Ni s o u ze s tř í br né s litiny o 9 00 d íl e c h stř íb ra a 1 00 d íl e c h m ě d i , o prů m ě ru 3 1 m m a hmotnos ti 13 g v nák l ad u 1 0. 8 00 k u sů v b ě žné a 19.058 kusů ve špi č kové k val itě . Mince je d osu d p l at n á .
Na ví tě zném návrh u ani re al izované m inc i však po d o b i z n u K a rl a IV. n e n a l e zne me. Os tatně d ůvo d e m m e nšíh o ú spě c h u n ě k te r ýc h n áv rh ů př i h o d nocení byla i p ř ílišná d om inance p or tré tu a d al š í c h m o t iv ů , k te ré mě ly být v zhlede m k té matu m ince p o u ze d o p rovod ným i pr vk y. Po d o b i z ny K a rl a IV. vš ak nal e zne m e na ně k te r ýc h d al š í c h n áv rz í c h .
Karel IV. ve ztvárnění Petra Červinky, akademických sochařů Ladislava Kozáka, Jiřího Harcuby (dva návrhy), Michala Vitanovského a Zbyňka Fojtů, Kryštofa Hoška a Jaroslava Bejvla.
O rok později, v d u b nu 2 007, v yp sal a Če sk á ná ro d n í ba n k a n e o m e ze n o u anonymní s outě ž na u m ě l e c k ý návrh p amě tní s tř í b rn é dvo us e t ko runy k 650. v ýroč í v yd ání na ř íze ní K arl a I V. o zak lá d á n í v i n i c s uz ávě rko u 8. če r vna 2007. Sou tě že se zú č astnil o 24 v ýtvar n í ků , k teř í pře d l ož i l i ce l ke m 2 8 sád rov ýc h m o d e lů .
Ko mi s e pro pos uzování návrhů na české peníze hodnotila návrhy 19. če r vna 2007. V tře tím ko l e h od no ce ní získ al I . ce nu a d o po ruče n í k re a l i z a c i návrh Mg A . Jos e fa O p l ištil a, I I . ce nu návrh ak ad e m i c ké h o s o c h aře Jiř í h o Vě ne č ka a III. ce nu návrh Mg A . Jak u b a V lč k a. Náv rhy a k a d e m i c ké h o s o cha ře Zbyňka Fojtů a Lu b oše C h ar váta ob d r že ly mi m o řá d n é o d m ě ny. B a n kovní rada Čes ké národ ní b ank y však d al a na své m z a s e d á n í 12 . če r ve n ce 2 007 pře dnos t real izac i návrh u ak ad e m ic ké h o s o c h aře Jiř í h o Vě n e č k a .
Vítězný návrh MgA. Josefa Oplištila a pamětní stříbrná dvousetkoruna k 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic.
Minci razila Če s ká m incovna v Jab l onc i nad N isou ze s tř í brn é s l i t i ny o 9 0 0 díle ch s t ř í bra a 1 00 d íl e c h m ě d i, o p rů m ě r u 3 1 m m a h m o t n o s t i 13 g v nákladu 9 .800 k u sů v b ě žné a 17. 000 k u sů ve špi č kové k va l i tě . I t a to dvou se tkor u na je d osu d p l a t n á . Také u tohoto mo tivu ne nal e zne m e na vítě zné m n áv rh u a n i re a l i zova n é m inci podobiznu K arl a I V. , ne b oť au toř i vě tšino u z t vá rňova l i n á s tě n n o u m albu lis ování ví na z K arl šte jna a il u strac i p ě stová n í v i n n é ré v y z Ve l i s l a vov y bible . Podob iznu K arl a I V. však ztvár nil i a utoř i n ě k te r ýc h d a l š í c h návrhů .
Karel IV. ve ztvárnění akademických sochařů Vladimíra Oppla, Jiřího Harcuby, Majky Wichnerové a Jaroslava Bejvla.
Mince s motive m K arl a I V. je však také je d ním z pě t i n a š i c h m e z i n á ro d n ě oce n ěných plati d e l . De se titisíc ikor u na ak ad e m i c ké h o s o c h aře V l a d i m í ra Oppla k 650. v ýroč í zal ože ní Nové h o Mě sta pražského ze sady Karel IV. byla v s outě ži Mince rok u ( Co in of T h e Ye ar ) , p ořá d a n é pre s t i ž n í m a m e ri ckým č as opi s em Worl d Coin Ne w s a v yd avate ls t v í m K ra us e P ub l i c a t i o n s, v yhláš e na Nej l e p ší zl ato u m inc í svě ta (Best Gold Coin) za ro k 1999.
Cena Mince roku v kategorii Best Gold Coin za rok 1999, kterou získala mince 10.000 Kč ze sady Karel IV.
Na rozdíl od mi nc í je h istor ie m otivu K arl a I V. n a n a š i c h ba n kovk á c h a ji ných dr uzí ch p ap írov ýc h p l atid e l ( státovk ác h a po uk á z k á c h ) po d s t a tn ě kratš í . Samozře jm ě p o m ine m e -l i m otiv y stave bn í c h pa m á te k K a rl ov y doby, kte ré js ou nao p ak ze jm é na d ík y p ano ram at i c k ý m po h l e dů m n a P ra hu ve lmi č as té. Pou ze na dvace tiko r u ně vzoru 1988, kterou v ydala do obě hu Státní banka če skosl ove nsk á 1 . ř íjna 1988, je př i po m e n ut í z a k l a d a te l s kých aktivit Karl a I V. Na je jí r u b ové stran ě , p ro k te ro u byl pře d e ps á n motiv vzdě lanos ti a v ýc h ov y, ztvár nil au tor v ýtva rn é h o n áv rh u, a k a d e m i c ký malí ř Albín Brunovsk ý, f rag m e nt zak l ád ac í l is t i ny Un ive rs i t y K a rl ov y. S h odou okolnos tí jd e o naše d al ší m e zináro d ně o ce něn é pl a t i d l o, te n to k rát ve Franc ii.
Finální verze výtvarného návrhu akademického malíře Albína Brunovského na dvacetikorunu vzoru 1988.
S amotná os obnos t K arl a I V. jako h l avní námě t b a n kovk y, a l e s poň po k ud ví me, pravd ěpod ob ně nebyl a do roku 1990 nikdy zvažována. O to více chápala Karla IV. jako oso b nost h od no u ztvár ně n í n a ba n kovce n e j š i rš í veřejnos t. Vydán í p o sl e d ní če skosl ove nské b an kovk y, s to ko runy v zo ru 1989 s portrétem Klementa Gottwalda, v y volalo otevře ný n e s o uh l a s č á s t i veřejnos ti . M i ni s te r stva f inanc í, Státní b ank a če s ko s l ove n s k á a d a l š í s t á t-
ní org ány obdrže ly stovk y d o p isů s p ožad avk y n a j e j í s t a že n í . Je š tě n ě ko l i k málo mě s í c ů po l istop ad ov ýc h u d ál o ste c h se pře d po k l á d a l o, že b a n kovk y této e mi s e, kte ré byly v té době nové , zů stanou v o bě h u a že bud e s te j ný m autore m v ytvoře na je n nová stoko r u na. Ne jč as tě j i n av rh ova ný m i o s o b nos tmi byl s poleč n ě s T. G. Masar yke m p rávě K are l IV. O b í h a j í c í ba n kovk y vš ak r ychle zas taraly a tak Státní b ank a če sko s l ove n s k á roz h o d l a v ro ce 1990 o př íp ravě ú p l ně nové e m ise ba n kove k . Po s tanove ní no m inál ové sk l ad by nové so u stav y v yh l á s i l a S t á t n í ba n k a če s kos lovens ká v zář í 1990 veře jno u anonym ní s o utě ž n a l i bre to ( n á mě t y l ícní ch a r ubov ýc h stran) nové e m ise b ankove k o d e v í t i n o m i n á l n í c h h o d notách. Od ú č as tníků p ak o b d r že l a 1 2 8 návrhů , z n i c h ž byl o 4 6 v yřa ze n o p ro nes plnění s outě žníc h p od m íne k ( ne jč astě ji pro n e d o d rže n í a n o ny m i t y ne bo nepře dlože ní návrhů na vše c h ny nom inál n í h o d n o t y ) . Na ba n kovk y byly navrhovány zejména osobnosti, nejč astě ji T. G. Ma s a r yk , M . R . Š te fá nik, Kare l IV., Ko nstantin a Me todě j, Ľu d ovít Št úr, J. A . Ko m e n s k ý, B ože n a Ně mcová, Jan Hus, Ján Kol l ár a d al šíc h 1 24 o so bn o s t í , a l e t a ké a rc h i te k to ni cké památky, c h rán ě ná f lora a fauna, planety slune č n í s o us t av y a d a l š í nám ě ty. Obdrže né so u tě žní návrhy h od no til a p o ro t a s l ože n á ze z á s t upců Státní banky če sko sl ove nské , K ance l áře p re zid e n t a re publ i k y, S n ě m ov ny li du a Sn ě movny národ ů Federálního shromáždě n í , Če s ké n á ro d n í ra dy, Slovenské národní rady, právnických fakult v ysokých škol z Prahy, Brna, Brati s lav y a Ko šic , H isto r ic k ýc h ú stav ů Če sko s l ove n s ké a k a d e m i e vě d a Slovenské ak ad e m ie vě d a Svazů novin ářů o bo u re pub l i k .
Návrhy, kte ré zí s k aly v p r vním ko l e al e sp oň je d en h l a s a ve d ruh é m ko l e a le s poň tř i hlasy, postoupily do dalšího kola, kd e sestavil každý porotce v tajné m hlas ován í p ořad í t ř í ne jl e p šíc h návrhů . P r v n í ce n a n e byl a ud ě lena, protože po d l e názor u p o ro ty žád ný návrh n e m o h l bý t re a l i zová n bez úprav. Nejví ce h l asů získ al návrh Z d eňk a Bab i če z B o h um í n a s tě m i to nám ěty ( v závo rk ác h jsou ú p rav y navr že n é po ro to u) : 1 0 Kč s Pr ib ina / N itra 20 Kčs Kons tantin a Me todě j / rotu nd a a h l ah o l i ce ( Ve l e h ra d ) 5 0 Kč s Pře mysl O tak ar I . / Z l atá b u l a s i c i l s k á 1 00 Kč s Kare l I V. / Pražský hrad (Universita Karlova ) 200 Kč s J. A . Kom e nsk ý / Fu l ne k , O rb is P i c t us 5 00 Kč s Ľu d ovít Štú r / Bratisl ava 1 . 000 Kč s Božena Němcová ( Františe k Pal ac k ý) / Bab i čč ino úd o l í ( m o rav s k ý m o t iv, K ro m ě ř íž, Hod sl avice , Be sk ydy ) 2. 000 Kč s M. R . Šte f ánik / m o hyl a na Bra d l e 5 . 000 Kč s T.G.Masar yk / alegorie Republiky (Pražský hrad).
Předmětem soutěže bylo jen libreto nových bankovek, někteří účastníci však současně s náměty zasílali i skici výtvarného řešení. Z dochovaných exemplářů různých autorů je Karel IV. ztvárněn na desetikoruně, padesátikoruně i stokoruně. I když šlo převážně o laické práce, nelze jim upřít určitý smysl pro kompoziční řešení, byť částečně čerpané ze starších československých bankovek.
Z a ú če le m zís kání k val itníc h u mě l e c k ýc h návrh ů s c h o pnýc h re a l i z a ce v yhl ás ila Státní ban k a če skosl ove nsk á v ú nor u 1 9 91 o m e ze n o u n e a n o ny m n í soutě ž s uzávě rkou 17. če r vna 1 9 9 1 . Na zák l ad ě d o po ruče n í Če s ké a S l ove n ské unie v ýtvarnýc h u m ě l c ů byl o d o so u tě že v yzvá n o š e s t a uto rů , tř i Če š i a tř i Slováci , z ni c h ž č ty ř i se sou tě že z ú č astnil i s po l eč n ě s š e s t i d a l š í m i au tor y nev yzvanými. P ře d l ože ná p od ání h od no til a s e d m n á c t ič l e n n á ko m i se s ložená ze zás tup ců Státní b ank y če skosl ove ns ké , S t á t n í t i s k á rny ce n i n , mi ni s te r s te v kult u r y Če ské re p u b l ik y a Sl ove nské re pub l i k y, Ná ro d n í c h gale r ií obou repub l ik a v ýtvar ník ů d o p o r uče nýc h Če s ko u a S l ove n s ko u u ni í v ýtvarných um ě l c ů . Je d no p o d ání byl o ze so utěže v yl o uče n o pro n e sp l ně ní s outě žních p od m íne k , ze zbý vajíc íc h d e v í t i n áv rh ů nebyl a ud ě l e n a pr vní ani druhá ce na, al e t ř i t ře tí ce ny návrh ů m a k a d e m i c k ýc h m a l í řů Róberta Br una, Joze f a Bu b ák a a Ivana Str nad a, s d o po ruče n í m , a by po k ra čovali v užší soutě ži. Pok roč il e jší k re sb a byl a p ož a d ová n a v pr v n í s o utě ž i j e n u hodnoty 200 Kč s a zpře sně né skici v užší soutě ž i j e n u h o d n o t 5 0 0 a 1.000 Kč s (ř ídi lo se ak tu ál ní p o tře b o u p e ně žníh o o bě h u a z to h o v y plývaj í cím nutným po řad ím v ýro by) , h od no ta 1 00 Kč s pro to e x i s t uj e o d vě t š i ny au tor ů je n v p o d obě zje d nod u š e n é s k i c i .
Karel IV. ve ztvárnění akademických malířů Róberta Bruna, Jozefa Bubáka a Ivana Strnada včetně návrhů figurálního vodoznaku.
Karel IV. ve ztvárnění Jaroslava Bejvla, Františka Dvořáka a Zdenky Gardášové.
Karel IV. ve ztvárnění akademických malířů Karla Hrušky, Karla Kroupy a Jana Moravce (společná práce), Oto Luptáka a Ivana Schurmanna.
V užší soutěži vš ak p o d l e názo r u ko m ise ani je d e n z n áv rhů n e byl pře svě d č iv ý natolik, aby m oh l být re al izován a kom i s e pro to n av rh l a s o utě ž ukonč it. Dopor uč il a př itom Státní b ance če skos l ove n s ké z a d a t v y pra co vá ní def i ni tivní ho návrh u dvo u se tkor u ny ak ad e m i c k ý m m a l í řů m Ró b e rt u Brunovi , Jozefu Bu b ákovi a O l dř ic h u Ku l h ánkovi , k te ré S t á t n í ba n k a če s kos love ns ké rozš íř il a i o p osl e d níh o úč astníka užší soutě že , a k a d e m i c ké h o malí ře Ivana Str nad a. O p o so u ze ní návrhů formou expertních posudk ů p ak požádala č ty ř i če ské a č ty ř i sl ove nské re nom ova n é v ý t va rn í k y z umě l eckého hle di s ka a Státní tisk ár nu ce nin z h l e d is k a te c h n i c ké h o. Expe rt i kons tatovali v ys oko u ú roveň vše c h návrhů a vět š i n a z n i c h d o po ruč i l a re ali zaci návrhu ak ad e m ic ké h o m al í ře O l d ř ic h a Kul h á n k a , k te r ý byl pa k pově řen i v ypracováním návrh ů zbý vajíc íc h n o m i n á l n í c h h o d n o t . Ž á d n á z tě chto př ip ravovanýc h b ankove k nové če s ko s l ove n s ké e m i s e v š a k nebyla v ydána v d ů sl e d k u zánik u Če ské a Sl ove ns ké Fe d e ra t iv n í Re pub l i k y k 3 1. prosinci 1992. Nové bankovky, které postupně n a h ra d i ly b a n kovk y čes kos lovens ké, v yšly až p o zánik u Če sko sl ove nsk a j a ko pl a t i d l a s a m o s t a tné Če s ké re publik y a Sl ove nské re p u b l ik y. Pro če s ké byl o v y už i to n áv rhů akade mi cké ho mal íře O l d ř ic h a Ku l h ánk a, p ro sl ove n s ké n áv rhy a k a d e m i c ké ho malíře Jozefa Bu b ák a, v ob o u př íp ad e c h p o č á s teč n é z m ě n ě m o t ivů . Motiv s tokor uny mě n ě n v Če ské re p u b l ice ne byl a t a k s e K a re l IV. d oč k a l s vé h o p r vníh o zo b raze ní na b an kovce .
Výtvarný návrh akademického malíře Oldřicha Kulhánka na stokorunu vzoru 1993.
Výtvar ný návrh stoko r u ny s p or tré te m K arl a I V. n a l í c i a peče t í Un ive rs i t y Karlov y na rubu, s d op lň kov ým i m otiv y kř ížové klenby, fragment ů go t i c k ých oke n a vitráže oke n k ate d rály svaté h o V ít a v P ra ze , z pra cova l i r y tc i S tátní ti s kárny ce nin Mil oš O nd rá če k a Vác l av Fa j t . Vz h l e d e m k ur yc h l e n é m ě nové odluce a p o tře b né v ýro b ě m no h a h od no t s o ubě ž n ě n a d k a pa c i t n í možnos ti Státní tisk ár ny ce nin, p rove d l a tisk s to ko runy ( s po l eč n ě s p a d e s átikor unou a pě tise tkor u no u ) sou k ro m á ce n i n ová t i s k á rn a T h o m a s D e L a Rue and Com p any Lim ite d v b r itské m Basin gs to ke . S to ko run u v zo ru 19 93 o rozmě r u 1 4 0x69 m m a s řad o u m o d e r níc h o c h ra n nýc h pr vk ů pro t i padě lání v ydala Če sk á náro d ní b ank a d o obě h u 3 0 . čer vna 1993. Platná byla do 3 1. le dna 2007, o d 1 . ú no ra 2 007 d o 3 1 . l e d n a 2 0 10 j i v y mě ň ova ly vš e chny bank y a od 1 . ú no ra 2 01 0 p ou ze Če s k á n á ro d n í ba n k a . Pře chod ti s ku z Ve l ké Br itánie d o Státní tisk ár ny ce n i n v P ra ze , d e s i gn é rské a te chni cké úp rav y a p o síl e ní oc h rany b ankove k pro t i pa dě l á n í s i pozd ě ji v ynutily v ydá ní dvou d al šíc h vzo r ů . Stokoruna vzoru 1995 byl a v ydána 21. čer vna 1995 a stokoruna vzoru 1997 byl a v ydána 15. ř íjna 1997. Ob ě j s o u d o su d p l atné a o b íh ají .
Stokoruny vzorů 1993, 1995 a 1997.
Pamě tní s tř íbrnou dvousetkorunou k 650. v ýroč í v yd á n í n a ř í ze n í o z a k l á dání vi ni c a platnou stoko r u novou b ankovko u zt vá rně n í m o t iv ů s o uv i s e j ící ch s Karle m IV. na če sk ýc h m inc íc h a b ankovk á c h proz a t í m s ko nč i l o. Z uvedeného p ře h l e d u je z ře jm é , že to m u to v ýji m e č n é m u če s ké m u k rá l i a ř íms ké mu cís a ř i a je h o p rávním , k u l tu r ním a s t ave bn í m a k t iv i t á m byl a v mi nulých des e til e tíc h vě nována i v ýjim e č ná p ozo rn o s t př i v ý b ě ru m o t i vů pro emis i pamě tníc h a o b c h o d níc h m inc í. To j e t a ké j e d i ný m d ůvo d e m , proč Čes ká národ ní b ank a ne v yd al a p amě tní m i n c i k 70 0 . v ý ro č í n a ro zení Karla IV., kte ré př ip ad l o na 1 4 . k vě tna 201 6 . K té to př í l e ž i to s t i v š a k vzniklo velké množství medailí, vče tn ě zl atýc h ra že b v t ra d i č n í c h pa ra m e t rech čes kých dukát ů , zave d e nýc h p rávě k rál e m če s k ý m a c í s a ře m ř í m s k ý m K arl e m I V. • J U Dr. Jarosl av Morave c , Ph . D.
JUDr. Jaroslav Moravec, Ph.D. Narodil se roku 1966 a je absolventem právnické fakulty Un iversity K a rl ov y v P ra ze ( 1 9 9 1 ) . Z a s t u d i í s e z a bý va l mě n ov ý m i s ys té my n a n a š e m území, od roku 1989 publikuje v odborné literatuře . Od roku 19 9 1 pra c u je ve Státní b ance če skosl ove n s ké , ny n í Če s ké n á ro d n í bance, na ús eku p rávní a te c h nic ké p ř íp rav y a e m i s e pl a t i d e l a b o j e pro t i penězokazectví. Do ro k u 201 0 byl e xp e r te m e mi s e pe ně z , v l e te c h 2 0 10 – 2012 zas tával ve d ou c í p racovní m ísta nám ě stk a ře d i te l e s e kce pe ně ž n í a plate bní ho s tyk u a ře d ite l e od b o r u oc h rany pl a t i d e l . O d ro k u 2 0 12 v ykonává poz ic i h l avníh o m e to d ik a oc h rany pl a t i d e l n a pra cov i š t i Zkuš ebny platid e l , k te rá se v našic h ce ntrál ní c h ba n k á c h z a bý vá e m i s í a o c h ranou p l atid e l ne pře tr žitě od roku 1919. Abs olvoval s emináře p ořád ané De u tsc h e Bu nd es b a n k , B a n q ue d e Fra n ce , US Se cret Se r vi ce , I nte r p o l e m , Eu ro p o l e m , Evro ps ko u ce n t rá l n í ba n ko u, Evrops kým úřad e m p ro b oj p ro ti p o dvodů m a d a l š í . O d ro k u 2 0 0 3 j e zás tupce m v n ě ko l ik a p racovníc h sk u p inác h e xpe rtů , z a bý va j í c í c h s e e m i s í platidel a jejic h o c h ranou p ro ti p adě l ání. O d ro k u 2 0 10 j e pře d s e d o u Komise p ro p osu zování návrhů na če s ké pe n í ze . Právní a techn ic kou stránk u p l atid e l pře d ná š í n a práv n i c ké fa k ul tě Unive r s i ty Karlov y a p ř íl e žito stně na Vysoké ško l e e ko n o m i c ké a fa k ul tě s trojní Če s kého v yso ké h o uče ní te c h nic ké h o. Je m i m o j i n é a uto re m pra c í Vznik peně z a jejich vývoj na našem území, Ra kousko-uherská korunová
m ě na , Mě nová reforma z roku 1892, Ra kousko-uherský zlatý standard, Hotovostní pe n ě žn í o b ěh a jeho právní úprava, Emise peně z centrální ba nkou, monog raf ií Mince Františka Josefa I. a Karla I. ( dvě v yd á n í ) , České mince (os m v yd ání) č i Al f o n s Ma ri a Much a a t vorba čes kos loven ských papírových platidel. Od roku 1989 pře d ne s l pře s 2 0 0 pře d n á š e k a v od b o r né l ite ratu ře p u b l ikoval na 25 0 č l á n ků . •
EMISNÍ NÁKL AD A PARAMETRY
Zlatý jed nod ukát ( Au 9 8 6 / 3, 49 g / 19,75 mm)
25 0 *
Zlatý dvoud ukát ( Au 9 8 6 / 6 , 9 8 g / 25 m m )
15 0 *
Zlatý p ětid uká t ( Au 9 8 6 / 17, 45 g / 34 m m )
80*
Zlatý d esetid ukát ( Au 9 8 6 / 34 , 9 g / 4 2 m m )
50*
Sad a zlatých d u k át ů 1 / 2 / 5 / 1 0 (Au 9 86 / 62,84 g / 19,75 mm / 25 m m / 34 m m / 4 2 m m )
40
Stř íbr ný jed no du kát ( A g 9 9 9 / 2 g / 19,75 mm)
300**
Stř íbr ný dvoud u k át ( A g 9 9 9 / 5 g / 25 m m )
300**
Stř íbr ný pětid uk át ( A g 9 9 9 / 1 2 g / 34 m m )
300**
Stř íbr ný d eseti du k át ( A g 9 9 9 / 23 g / 4 2 m m )
300**
Sad a stř íbr nýc h du k átů 1 / 2 / 5 / 1 0 (Ag 9 9 9 / 42 g / 19,75 mm / 25 m m / 34 m m / 42 m m )
25 0
* pr v ní ch 4 0 duk á tů je souč ástí sad / ** pr vn íc h 250 d u kátů je so uč á st í sa d
2016
EMISNÍ PL ÁN
Vratislav II. (I.) Svatava Vladislav II. (I.) Přemysl I. Otakar Konstancie Uherská Václav I. Přemysl II. Otakar Václav II. Václav III. Jindřich Korutanský Rudolf I. Habsburský Eliška Rejčka Eliška Přemyslovna Jan Lucemburský Karel IV IV Václav IV. Zikmund Lucemburský Bav Žofie Bavorská Albrecht I. Habsburský Ladislav Pohrobek Pod Jiří z Poděbrad Vladislav II. Jagellonský Ja Ludvík Jagellonský Ferdinan I. Habsburský Ferdinand Jag Anna Jagellonská Maxmili Maxmilián II. Rudolf II. Matyáš II. Habsburský Ferdin Ferdinand II. Štýrský Fridri Fridrich Falcký Ferdi Ferdinand III. Leop Leopold I. Jose I. Josef Kar VI. Karel Ma Marie Terezie Jos II. Josef Le Leopold II. F František II. (I.) F Ferdinand V. (I.) František Josef I.
1032-1092 1046-1126 1 1 1 0 - 1 1 74 1155-1230 1182-1240 1205-1253 1233-1278 1271-1305 1289-1306 1265-1335 1281-1307 1288-1335 1292-1330 1296-1346 1316-1378 1361-1419 1368-1437 1376-1425 1397-1439 1440-1457 1420-1471 1456-1516 1506-1526 1503-1564 1503-1547 1527-1576 1552-1612 1557-1619 1578-1637 1596-1632 1608-1657 1640-1705 1678-1711 1 6 8 5 - 1 74 0 1717-1780 1 74 1 - 1 7 9 0 1 74 7 - 1 7 9 2 1768-1835 1793-1875 1830-1916
984 975 906 861 834 811 783 745 727 751 735 728 724 720 700 655 648 640 619 576 596 560 510 513 513 489 464 459 438 420 408 376 338 331 299 275 269 248 223 186
924 890 842 786 776 763 738 711 710 681 709 681 686 670 638 597 579 591 577 559 545 500 490 452 469 440 404 397 379 384 359 311 305 276 236 226 224 181 141 100
2017 985 976 907 862 835 812 784 746 728 752 736 729 725 721 701 656 649 641 620 577 597 561 511 514 514 490 465 460 439 421 409 377 339 332 300 276 270 249 224 187
925 891 843 787 777 764 739 712 711 682 710 682 687 671 639 598 580 592 578 560 546 501 491 453 470 441 405 398 380 385 360 312 306 277 237 227 225 182 142 101
2018 986 977 908 863 836 813 785 747 729 753 737 730 726 722 702 657 650 642 621 578 598 562 512 515 515 491 466 461 440 422 410 378 340 333 301 277 271 250 225 188
926 892 844 788 778 765 740 713 712 683 711 683 688 672 640 599 581 593 579 561 547 502 492 454 471 442 406 399 381 386 361 313 307 278 238 228 226 183 143 102
2019 987 978 909 864 837 814 786 748 730 754 738 731 727 723 703 658 651 643 622 579 599 563 513 516 516 492 467 462 441 423 411 379 341 334 302 278 272 251 226 189
927 893 845 789 779 766 741 714 713 684 712 684 689 673 641 600 582 594 580 562 548 503 493 455 472 443 407 400 382 387 362 314 308 279 239 229 227 184 144 103
2020 988 979 910 865 838 815 787 749 731 755 739 732 728 724 704 659 652 644 623 580 600 564 514 517 517 493 468 463 442 424 412 380 342 335 303 279 273 252 227 190
928 894 846 790 780 767 742 715 714 685 713 685 690 674 642 601 583 595 581 563 549 504 494 456 473 444 408 401 383 388 363 315 309 280 240 230 228 185 145 104
2021 989 980 911 866 839 816 788 750 732 756 740 733 729 725 705 660 653 645 624 581 601 565 515 518 518 494 469 464 443 425 413 381 343 336 304 280 274 253 228 191
929 895 847 791 781 768 743 716 715 686 714 686 691 675 643 602 584 596 582 564 550 505 495 457 474 445 409 402 384 389 364 316 310 281 241 231 229 186 146 105
2022 990 981 912 867 840 817 789 751 733 757 741 734 730 726 706 661 654 646 625 582 602 566 516 519 519 495 470 465 444 426 414 382 344 337 305 281 275 254 229 192
930 896 848 792 782 769 744 717 716 687 715 687 692 676 644 603 585 597 583 565 551 506 496 458 475 446 410 403 385 390 365 317 311 282 242 232 230 187 147 106
2023 991 982 913 868 841 818 790 752 734 758 742 735 731 727 707 662 655 647 626 583 603 567 517 520 520 496 471 466 445 427 415 383 345 338 306 282 276 255 230 193
931 897 849 793 783 770 745 718 717 688 716 688 693 677 645 604 586 598 584 566 552 507 497 459 476 447 411 404 386 391 366 318 312 283 243 233 231 188 148 107
2024 992 983 914 869 842 819 791 753 735 759 743 736 732 728 708 663 656 648 627 584 604 568 518 521 521 497 472 467 446 428 416 384 346 339 307 283 277 256 231 194
932 898 850 794 784 771 746 719 718 689 717 689 694 678 646 605 587 599 585 567 553 508 498 460 477 448 412 405 387 392 367 319 313 284 244 234 232 189 149 108
2025 993 984 915 870 843 820 792 754 736 760 744 737 733 729 709 664 657 649 628 585 605 569 519 522 522 498 473 468 447 429 417 385 347 340 308 284 278 257 232 195
933 899 851 795 785 772 747 720 719 690 718 690 695 679 647 606 588 600 586 568 554 509 499 461 478 449 413 406 388 393 368 320 314 285 245 235 233 190 150 109
2026 994 985 916 871 844 821 793 755 737 761 745 738 734 730 710 665 658 650 629 586 606 570 520 523 523 499 474 469 448 430 418 386 348 341 309 285 279 258 233 196
934 900 852 796 786 773 748 721 720 691 719 691 696 680 648 607 589 601 587 569 555 510 500 462 479 450 414 407 389 394 369 321 315 286 246 236 234 191 151 110
2027 995 986 917 872 845 822 794 756 738 762 746 739 735 731 711 666 659 651 630 587 607 571 521 524 524 500 475 470 449 431 419 387 349 342 310 286 280 259 234 197
935 901 853 797 787 774 749 722 721 692 720 692 697 681 649 608 590 602 588 570 556 511 501 463 480 451 415 408 390 395 370 322 316 287 247 237 235 192 152 111
2028 996 987 918 873 846 823 795 757 739 763 747 740 736 732 712 667 660 652 631 588 608 572 522 525 525 501 476 471 450 432 420 388 350 343 311 287 281 260 235 198
936 902 854 798 788 775 750 723 722 693 721 693 698 682 650 609 591 603 589 571 557 512 502 464 481 452 416 409 391 396 371 323 317 288 248 238 236 193 153 112
2029 997 988 919 874 847 824 796 758 740 764 748 741 737 733 713 668 661 653 632 589 609 573 523 526 526 502 477 472 451 433 421 389 351 344 312 288 282 261 236 199
937 903 855 799 789 776 751 724 723 694 722 694 699 683 651 610 592 604 590 572 558 513 503 465 482 453 417 410 392 397 372 324 318 289 249 239 237 194 154 113
2 030 998 989 920 875 848 825 797 759 741 765 749 742 738 734 714 669 662 654 633 590 610 574 524 527 527 503 478 473 452 434 422 390 352 345 313 289 283 262 237 200
938 904 856 800 790 777 752 725 724 695 723 695 700 684 652 611 593 605 591 573 559 514 504 466 483 454 418 411 393 398 373 325 319 290 250 240 238 195 155 114
2 03 1 999 990 921 876 849 826 798 760 742 766 750 743 739 735 715 670 663 655 634 591 611 575 525 528 528 504 479 474 453 435 423 391 353 346 314 290 284 263 238 201
2032
939 1000 905 991 857 922 801 877 791 850 778 827 753 799 726 761 725 743 696 767 724 751 696 744 701 740 685 736 653 716 612 671 594 664 606 656 592 635 574 592 560 612 515 576 505 526 467 529 484 529 455 505 419 480 412 475 394 454 399 436 374 424 326 392 320 354 291 347 315 251 241 291 239 285 196 264 156 239 115 202
940 906 858 802 792 779 754 727 726 697 725 697 702 686 654 613 595 607 593 575 561 516 506 468 485 456 420 413 395 400 375 327 321 292 252 242 240 197 157 116
2 033 1001 992 923 878 851 828 800 762 744 768 752 745 741 737 717 672 665 657 636 593 613 577 527 530 530 506 481 476 455 437 425 393 355 348 316 292 286 265 240 203
2 034
941 1002 907 993 859 924 803 879 793 852 780 829 801 755 728 763 745 727 698 769 753 726 698 746 703 742 687 738 655 718 614 673 596 666 608 658 594 637 576 594 562 614 517 578 507 528 469 531 486 531 457 507 421 482 414 477 396 456 401 438 376 426 328 394 322 356 293 349 253 317 243 293 241 287 198 266 158 241 117 204
2 035
942 1003 908 994 860 925 804 880 794 853 781 830 756 802 729 764 728 746 699 770 727 754 699 747 704 743 688 739 656 719 615 674 597 667 609 659 595 638 577 595 563 615 518 579 508 529 470 532 487 532 458 508 422 483 415 478 397 457 402 439 377 427 329 395 323 357 294 350 254 318 244 294 242 288 199 267 159 242 118 205
943 909 861 805 795 782 757 730 729 700 728 700 705 689 657 616 598 610 596 578 564 519 509 471 488 459 423 416 398 403 378 330 324 295 255 245 243 200 160 119
ČESKÉ DUKÁTY s.r.o. společnost C 255210 vedená u Městského soudu v Praze se sídlem Rýdlova 1237/24, 251 01 Říčany IČO: 04889827 / DIČ: CZ04889827 Vladimír Olmr Rýdlova 1237/24, 251 01 Říčany +420 603 166 950 /
[email protected] www.ceskedukaty.cz Partnerem pro distribuci a prodej je společnost AUROCK s.r.o. Týnská 1035/21, 110 00 Praha 1 +420 777 189 981 /
[email protected] www.aurock.cz
