„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Dělnická
Určeno pro
6. – 7. tř. ZŠ
Sekce
základní / zvýšený zájem
Předmět
Přírodopis
Téma / kapitola
Mnohobuněčné řasy
Zpracoval (tým 1)
Mgr. Lenka Grygová ( tým 3)
Obsah: 1
CHARAKTERISTIKA MNOHOBUNĚČNÝCH ROSTLIN .............................................................2
2
VLÁKNITÉ ŘASY .................................................................................................................................6
3
SLOŽITĚJŠÍ ŘASY ...............................................................................................................................8
4
ČÁST PRO ZÁJEMCE - TEST ..........................................................................................................11
5
PŘEHLED LITERATURY .................................................................................................................13
2
1 Charakteristika mnohobuněčných rostlin V této kapitole se dozvíte: •
Jak vznikly z jednobuněčných rostlin mnohobuněčné
•
Které části buněk a životní projevy jsou typické pro mnohobuněčné rostliny
Budete schopni: •
vysvětlit, jaké výhody pro život rostlin přinesl vývoj z jednobuněčných k mnohobuněčným
Klíčová slova této kapitoly: •
Stélka, mnohobuněčná rostlina, buňka, fotosyntéza, dýchání, producent, dělení buněk, nepohlavní rozmnožování, pletivo
1.1.1 Dělení buněk Každá buňka se rozmnožuje dělením. Je to proces, kdy se zdvojí celé jádro, rozdělí se na 2 stejná jádra a pak se rozdělí zbytek buňky. U jednobuněčných rostlin pak žije většinou každá buňka sama, zajišťuje všechny životní činnosti a dál na potomky předává genetické informace sama o sobě. Tento způsob rozmnožování patří mezi nepohlavní, neuplatňují se u něj pohlavní části těla rostlin.
Obr. 1: Dělení buněk
3
1.1.2 Vznik mnohobuněčných organismů Po rozdělení buněk se buňky oddělily úplně a každá žila svůj samostatný život. U bičíkovce váleče koulivého však pozorujeme, že nové buňky zůstávají pohromadě, neoddělí se a vytvoří větší kulovitý útvar - kolonii. Buňky se pak mohou specializovat na určité životní činnosti, např. rozmnožování, pohyb celého organismu. Přesto jsou relativně samostatné. Mohly by žít každá sama. Pokud takové buňky svou závislost na ostatních zvýší, musejí žít pohromadě s ostatními. Zároveň ale zdokonalí svou specializaci na určitý typ životního projevu, pak z nich vzniká mnohobuněčný organismus. Jeho buňky by samy po určité době zanikly nebo mají vždy snahu zůstávat pohromadě.
1.1.3 Typické znaky mnohobuněčných rostlin - řas Tělo takové rostliny je poměrně jednoduché, tvoří je buď skupiny stejných buněk, nebo skupiny různých buněk (tvarem a funkcí). Takovým skupinám buněk, které mají podobný tvar a funkci, říkáme pletiva. Jednoduché mnohobuněčné rostliny jsou řasy a sinice, jejich pletiva tvoří také nerozlišené tělo – stélku.
Obr. 2: Rostlinné pletivo
Obr. 3: Stélka jednoduché rostliny
Rostlina vykonává všechny životní činnosti typické pro producenty. Jejich buňky mají stejnou stavbu jako u jednobuněčných. Fotosyntéza probíhá v chloroplastech buněk, dýchá mitochondriemi. Kyslík se do buněk dostává z vody, protože tyto rostliny jsou mořské a sladkovodní.
4
Rozmnožují se často rozpadem stélky, její části pak dorostou. Podle tvaru je dělíme na vláknité (tvoří je vlákna buněk) a lupenité (buňky tvoří větší ploché tvary – lupeny). Hlavně v mořích se pak vyskytují řasy pletivné, mají složité stélky připomínající stonky, listy, kořeny.
Otázky Proč jsou mnohobuněčné řasy producenti? Pokus se vyvodit, proč se skupiny stejných buněk nazývají pletivo, stejně jako pletivo plotu. Jak se jmenují řasy, jejichž tělo tvoří ploché, listům podobné útvary? Který bičíkovec má pro výzkum vývoje rostlin velký význam? Proč? Jaké výhody pro organismus má, že jeho tělo je tvořeno z více než 1 buňky? Která část buňky se při rozmnožování nejprve rozdělí? Proč?
Úkol k textu Cíl: Z akvária vylov vláknitou řasu a pozoruj její pletivo. Vyrob mikroskopický preparát, pozoruj a nakresli. Jsou všechny její buňky stejného tvaru? A co jejich velikost? Které části buněk jsou zřetelně viditelné? Pomůcky: mikroskop, potřeby k mikroskopování
Shrnutí kapitoly Mnohobuněčné řasy mají tělo tvořené z více buněk. Buňky nemusejí u takového organismu plnit všechny životní funkce. Rozmnožování buněk se nazývá dělení. Řasy mají nerozlišené tělo stélku – jsou vláknité, lupenité nebo pletivné. Jsou to producenti. Žijí ve vodě.
5
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1h + 1 h (teorie + řešení úloh)
2 Vláknité řasy V této kapitole se dozvíte: •
Které zástupce těchto řas najdeme v našich vodách
•
Proč se jedna z řas jmenuje tak zvláštně „šroubatka“
•
Čím se podílejí řasy na udržení života ve vodě
Budete schopni: •
Vysvětlit, jakým zvláštních způsobem se některé řasy rozmnožují
•
Jaký mají řasy význam pro další vodní organismy
Klíčová slova této kapitoly: Šroubatka, kadeřnatka, žabí vlas, spájivý výtrus
2.1.1 Naše vláknité řasy Zajímavým zástupcem našich vláknitých řas je šroubatka. Její název vznikl podle dlouhého, do spirály stočeného chloroplastu, který vyplňuje celou buňku. Připomíná závit šroubu. Její tělo tvoří řada podlouhlých buněk.
Obr. 4: Šroubatka V létě se rozmnožuje rozpadem stélky, na podzim spájením - dvojice vláken se dotknou a buňky se vzájemně propojí. Jejich splynutím vzniknou spájivé výtrusy,
6
které přečkají zimu a na jaře vyklíčí. Tento způsob rozmnožování naznačuje pohlavní rozmnožování.
Obr. 5: Spájení šroubatek Kadeřnatka je vláknitá řasa, která žije ve stojatých a pomalu tekoucích vodách.
Obr. 6: Kadeřnatka
Velmi rozšířenou v pomalu tekoucích vodách je řasa žabí vlas. Až několik decimetrů dlouhá zelená vlákna pomalu se vlnící v toku potoka připomínají zelené vlasy vodní víly.
7
Obr. 7: Žabí vlas Všechny uvedené řasy jsou významnými producenty kyslíku a organické hmoty ve vodě. Poskytují úkryt vodním živočichům a prostor ke kladení vajíček pro žáby a ryby.
Otázky Která naše řasa má chloroplast podobný závitu šroubu? Které další organely lze v buňkách řas předpokládat? Které životní činnosti vykonávají? Proč jsou řasy producenty? Jaký „užitek“ mohou mít pulci z větších vláknitých řas?
Shrnutí kapitoly V České republice žijí ze skupiny mnohobuněčných hlavně vláknité řasy. Vyskytují se ve stojatých a pomalu tekoucích vodách. Jsou významnými producenty a poskytují potravu a úkryt vodním živočichům. Řasa šroubatka má zvláštní způsob rozmnožování, který je primitivním způsobem pohlavního rozmnožování.
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5h + 0,5 h (teorie + řešení úloh)
8
3 Složitější řasy V této kapitole se dozvíte: •
Jak dělíme tyto složité řasy podle barvy
•
Jak souvisejí řasy s gumovými medvídky
•
Proč jsou řasy v zájmu astronautů
Budete schopni: •
Uvést, proč mají složité řasy význam pro budoucnost lidstva
•
Jak využívají lidé řasy už v současnosti
Klíčová slova této kapitoly: Hnědé, zelené, červené řasy, chaluhy, ruduchy, agar
3.1.1 Lupenité a pletivné řasy Složitější druhy řas žijí hlavně v mořích. Dosahují velikosti od několika cm až po 60 m – chaluha bublinatá. Tvoří v mořích „lesy“ řas, které poskytují úkryt mnohým vodním živočichům. Podle barvy je dělíme na 3 skupiny. Hnědé neboli žluté řasy nazýváme chaluhy. Žijí hlavně v chladnějších mořích, mají složitá těla připomínající stonky a listy, některé mají na stélkách polštářky naplněné vzduchem, pomocí kterých se vznášejí ve vodě. V jejich tělech je obsažen důležitý chemický prvek jod. Jedním ze zástupců je chaluha bublinatá, dalším bobulák, který dosahuje délky až 70m a hmotnosti až 100 kg.
9
Obr. 8: Chaluha bublinatá Druhou skupinou jsou řasy červené neboli ruduchy. Ty žijí naopak hlavně v teplých mořích. Některé mají těla vyztužena uhličitanem vápenatým a jsou součástí korálových útesů. Jiné mají měkká těla obsahující želovitou hmotu agar. Agar z nich získaný lidé využívají k výrobě želatiny – v bonbónech, při výrobě tablet a pilulek, na vstřebatelné nitě pro operace a jako hmota, na níž se pěstují v laboratořích bakterie. Další ruduchy se pěstují jako krmivo pro zvířata a především v Japonsku se lisují do plátů a používají se jako obal jídla sushi.
Obr. 9 Ruducha
Obr. 10: Nori– lisované řasy na sushi
Třetí skupinou jsou zelené řasy. Žijí na pobřeží sladkých i slaných vod, přichycují se na kamenech. Typickým zástupcem je mořský salát, který je hojně konzumován v přímořských restauracích. Další zelené řasy jsou pěstovány jako akvarijní rostliny a krmivo pro akvarijní ryby, vyrábí se z nich zelené potravinářské barvivo,
10
experimentuje se s nimi jako potravou pro astronauty. Jsou zdrojem potravy pro hospodářská zvířata v přímořských státech.
Obr. 11: Mořský salát
Všechny složitější řasy žijí ve vodě, jsou významnými producenty a poskytují vodním organismům nejen kyslík, ale taky potravu a úkryt. Jejich větší využití v budoucnosti může výrazným způsobem ovlivnit zajištění potravy pro lidstvo.
Otázky Podle jakého hlediska dělíme složité řasy? K čemu využívá člověk agar a z čeho jej získává? Setkal ses někdy na přímořské dovolené s řasami? V jaké podobě? Jak nazýváme jinak hnědé řasy? Co je to sushi? K čemu se při jeho přípravě využívají řasy? Kde ve svém okolí jsi viděl složité řasy?
Úkol k textu Cíl: Z akvária nebo vodní nádrže vylov složitou řasu a pozoruj její stélku lupou. Pozoruješ stonek, kořen listy? Proč? Jakou barvu má? Do které skupiny ji zařadíš? Vyrob mikroskopický preparát řasy a mikroskopuj pletiva. Nakresli, co vidíš. Zjisti, jaký tvar mají chloroplasty.
11
Pomůcky: mikroskop, lupa, potřeby k mikroskopování
Shrnutí kapitoly Složité řasy mají stélku lupenitou nebo připomíná svým tvarem stonky a listy vyšších rostlin. Žijí ve vodě. Dělíme je podle barvy na hnědé, červené a zelené. Jsou významnými producenty. Člověk je využívá v potravinářském, chemickém průmyslu a zdravotnictví. Řasy patří do jídelníčku člověka a je potravou hospodářských zvířat.
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5h + 1 h (teorie + řešení úloh)
Část pro zájemce Test 1. Při dělení buněk se nejprve rozdělí a) Buněčná stěna b) Buňka c) Jádro buňky 2. Skupiny stejných rostlinných buněk tvoří a) Orgány b) Pletiva c) Buněčné skupiny 3. Tělo řas je a) Tvořeno listy b) Stélka c) Stonek 4. Na co mají chaluhy vzdušné váčky? a) Nadnášejí je ve vodě b) Vyživují se jimi c) Pohybují se jimi 5. Jak se jinak nazývají červené řasy? a) Rozsivky b) Zlativky c) Ruduchy 6. Agar se získává z řas a) Zelených b) Hnědých c) Červených
12
7. Řasa nori, používaná k přípravě sushi je a) Ruducha b) Zelená řasa c) Chaluha 8. V přímořské restauraci Ti mohou nabídnout a) Mořský špenát b) Mořské zelí c) Mořský salát 9. Šroubatka dostala název podle a) Šroubovitého chloroplastu b) Šroubovitého jádra c) Šroubovitého tvaru buňky 10. Žabí vlas je a) Sladkovodní i mořská řasa b) Sladkovodní řasa c) Mořská řasa 11. Podzimní rozmnožování šroubatek se jmenuje a) Spojování b) Spájení c) Spojení 12. Řasy jsou producenti, protože a) Produkují oxid uhličitý b) Produkují anorganické látky c) Produkují kyslík a organické látky
Přehled literatury Nakladatelství Prodos, Jurčák J., Froněk J. a kol., Přírodopis 6 Internetová encyklopedie Wikipedie www.google.cz TESTY.nanic.cz – Vědomostní testy www.studentske.cz www.testpark.cz
Konec kapitoly
13
