VLAsTIVĚDNÝ
ív.
SBoRNÍK vYsoČ.INY oddi] věd přÍrbdních
JAROSLAV
r 960
SOBOTKA
Nckteré neob.,ykle opticke úkazy V atmosfeře na Moravskobudějovicku
\T
l\ ejdůležitější základní optické úkazy v ovzdušív krajinách našich zeměpisných šířek byly pozorovány téměř všechny.Jak polární záÍe a Íata morgána, tak i paslunce a jiné halové zjevy. Ha1ové zievy v z n i k a j ín a o b l o z e l o m e m , r o z k l a d e m a o d r a z e m s l u nečníhoneb měsíčníhosvětia na mikroskopických a šestibokýchhranolovitých krystalcích ledu za jasnéhopočasív poloprůhledných řasových obláčcích(cirrus, cirrostratus, cirrocumulus ). Některé jednoduché formy halových úkazů se u nás vyskytují samostatně dosti častoa nevzbuzuji zvláštnípozornost. Lid z nich usuzuje na změnu počasí: kolo kolem Slunce nebo Měsíce předpovídá do tří dnů vítr a déšť. Složitějšía vzácnějšíúkazy (svítícísloupy nebo kříŽe, svitíci barevné kruhy, paslunce aj.) vyvolávaly v starých dobách pověrčivá proroctví o neblahých udá. lo ste ch , i i chž j sou p ř e d z v ě s t í ( v á i k a , h l a d , m or ' úmr tí )a po silo valy ví r u v z ázračná božská znamení. Z jednoduššícha častěji se vyskytujících halových úkazi zaznamenán zjev pasluncí a slunečníduhy, které byly pozorovány dne 11. ledna 794I v Dolních Lažane ch (okr e s M o r. Bu d ě j o v i c e ) . ( o b r. č í s.1.)* D en byl mr az ivý, r áno v B hodin teploměr ukazoval minus 16 stupriůCe]sia. Potom svítilo Slunce. Po 10. hodině za severozápadniho větru, který stále sílil, se obloha zatáhla jemnou prů. svitnou mlhovou c1onou, kterou Slunce prosvítalo. Z clony počal padat drobný sníh.Asi o půl 11' h o d i n ě s e k o l Si u n c e ( S ) c bj evilo neúplné duho , vě z bar vené kolo (m) s červenou barvou uvnitř kola a fialovou vně. Levý oblouk kola byl kratší,kdežto ptavý dosahoval až k poledníku. oba oblouky směrem k obzoru * Za několik
připomínek a pocinétů děkuji dr. Em. Iv1ichalovi, pracovníku Ceofysikálního
ústavu v Praze,
1 ,7
r-
obr. Í. Schentatioký rrričrtlralor'úlro úkirzu pozorov:rrrt|lhotlne 1{' Iedrla 194í v Dolrlíclr l,ažaneclr u tr{oravskýclr Budějot'ic. IGcslil Jar. Sobotka.
I I I I I
S -
o _ obzor, St _ stanoviště 1lrrzorovate|ovo, Íl - rrcúplné kolo 22o' s,, sr - parhclia (pasluncc) kola 22". Slrrnco
slábly, aniž se spojily. Po obou stranách Slunce ve stejnévýši s ním na zmirrě' ných duhových obloucÍch zářila slabým světlem dvě paslunce (s1, s2). Slunce svítilo žlutavě, vedlejšíslunce čistěbíle, pravé silněji. Úkaz trval asi do 11 hodin a pak zvolna v mracích zmízel. Jednoduchéhalo (neúplnékolo 22") kol Siunce z a p s a l j i ž F r . V a v á k . l o D n e 1 4 . i n o r a 1 7 7 7 o k o l o 3 . h o d . o d p o l . > u k á z a l ys e d v ě duhy jako sloupy stojícívzhůru a dolů<po obou stranách Slunce. Yzácné jsou sestavy z více jednoduchých Íorem halových. Takové případy bývaji v odborné literatuře jmenovitě uváděny. Ve]mi vzácný a co do kombinace druhů halových řidký ilkaz pasluncí, doprovázený dalšímihalovými druhy, jsem pozoroval dne 18. února 1918 na cestě z Jemnice do Kdousova' Na místě pozorováni jsem nakres1il náčrt úkazu a učinii některépoznámky, jlchž používám,abych podal o zjevu zprávl. ByI klidný zimní den, rtuťteploměru stá]a pod bodem mtaz:ua Slunce bylo zastřeno bělavými cirrovými mráčky, jimiŽ svítilo leskem spíšemdlým než iasným. Nad obzorem dokola byly rozloženy bělavé horizontálně protáhlé jemné mraky. Kolem nadhlavníku bylo několik skupin mráčků.Mimo to celá obloha byla zastřena slabým mlhaým oparem. Bylo asi půl 15. hodiny, když jsem, minuv Slavíkovice a odbočujena polní cestu ke Kdousovu, spatřil krásný a barevně nápadný úkaz pasluncí spojených mřížovímhalových oblouků, kruhů a pruhů dosahujícíchaž k zenitu a rozlože' ných dokola nad celým obzorem krajiny (obr. č.2).
18
cht -,
chZ
P
is, I ()br.2. Sclrcmaticlrý nričrt halor'ólro úkazu pozorovaného dne:[8. ťrnoraí9l8 o prii 15. ]todini' rr l(dousova rra l,Ioravskobudějovickrr. IGoslil Jar. Sobotka. .,-obzot,st_slanoúštěpozorovatcle,S-Slunce,z_zenit'p_protislunce'm-kolo22.. v - kolo 116', e - cliptickó pásmo, h _ lrorizontální parhelio.qy' kruh, s', s2' s5 _ parhelia kola 22', sl, sr, slo _ I]:rrhelia kola /16o.só' si - parhclia rr protislunce, s8' s9 - parhelia eliptického pásma, ok - vrchní tečrrý oblouk lrola 22.' orr - zctlitový oblouli (část zenitového kola), dotýkající se zer'nč ]rola /*6o.chr, chz _ clrvosty protislunce (ve směru oboustrannóIro prodloužení }ror'izorrtálního kola), op -
parhcliovťl rrb|orrky sc sticdcln v plotislunci.
Mírně zamlŽeným a slabě do červenavroubeným Sluncem (S) prostupovai bílý horizontáIní parhelický pruh (h), menšíšířky než byl průměr Slunce a obe. pínal po obou stranách Slunce téměř celou oblohu, více než 300" (parheliový kruh ). okolo Slunce ve vzdálenosti asi22" (: poloměr) se vznášelo duhově zbar. vené kolo (m) s červenoubarvou uvnitř a vně modroÍialové.Vnítřní okraj byl ostře ohraničený, vněiší neurčitý a tozplývavý. Tam, kde se kolo protínalo po obou stranách Slunce s horizontálním pásem (h), svítiladvě bílá vedlejšíslunce paslunce (sr, sz) (parhelium). Směrem k nadhlavníku připojoval se k tomuto 22. kolu kruhový oblouk (ok) duhově barevný a dolů konvexní, jako dva rohy. Ve styčnémmístě oblouku a kola bylo dalšípas]unce (ss ), avšak slabšíholesku než Zminěná prvá dvě. Z téhož styčného místa vybíhaly dolů eliptické větve (e) k horizontáInímu kruhu (h)' jejŽ přestupovaly, ale pak se zvolna ztráceIy, an1ž dokončily započatou elipsu (eliptické ha]o). Toto eliptické pásmo, objímajícvíc jak ze dvou třetin kolo 22" a ďotýkajícse ho nahoře, bylo rovněž duhově zbarvené, opět s červenou barvou uvnitř a modrofialovou vně. Tam, kde eliptické větve překračovaly }rorizontálníkolo, byla v průsečíkujasnějšíneurčitě ohraničenámísta (sg a s9, nedokonalá paslunce).
19
-=
Ve vzdálenosti asi 46" kol Slunce se vytvořilo dalšíparhelické kolo (v) se slabšímiduhovými barvami ve steiném rozloŽení barev jako u kola o 22".leho spodní částu horizontu slábla a dříve neŽ dokončilaúplnékolo, mizela. Na kole spojnice Slunce - zenítvznášel se kruhový oblouk (on ) o větnahoře v průsečíku ším poloměru než oblouk u kola 22., ale ve stejném sledu barev zářící. Tento nadhlavníkový oblouk byl méně než polovičníčástíkcla se středem asi v zeni. tu (z). Na dotykovém místě 46" kola s nadhlavníkovým obloukern bylo světlé, neurčitě ohraničenémísto (sro,neúplně vytvořené paslunce). V obou průsečících velkého kola s vodorovným pásem svítila dvě paslunce (ss, s+) mdlým světlem, slabšímnež u prvých pasluncí. V místě 1B0" od Slunce vzdálenérrra na horizontálrrím kruhu (h) svítilo matně protislunce (p) s krátkými vodorovnými výběŽky horizontálního pásu (chvosty parhelia). Ve vzdálenosti 46" od protislunce po obou stranách rra hori. zontálním kole svítila opět dvě paslunce (so a sr) s kruhov.ými bělavými oblouky nahoru a dolů s náznakem duhových barev se středem v protislunci (tzv. >svípověrčivých lidí). tícíkříŽe<< Úkaz byl symetrický podle osy zenit * Slunce -- stanovištěpozorovatele atrval asi jednu hodinu a pak se zvolna zttáce|v zamlženi,které se nad krajem snášelo. !íný zajímavý a vzácný světelný úkaz paslurrcí a sluneční i zenitové duhy školy Emanuel K r šk a v Moravských Bupozoroval zesnulý ředitel měšťanské ( o b r . 1 9 0 5 3 ). d ě j o v i c í c hd n e 2 4 . l e d n a Na obloze pokryté lehounkými řasovýmí mráčky bylo vidět kolem Slunce (S) duhově zbarvené kolo (m) se čtyřrui rovněŽ duhově zbarvenými paslunci (sl - s+), umístěnými podle stran světových (nahoře, dole, vpravo' vlevo) od Slunce. Kolo slunečníbylo v části bližšíSlunci nezřetelně zbarveno do červena a na vně!šístraně do Íialova. Vedlejšíslunce byla zbarvena v témŽepořádku, na vnitřní straně vynikala barva oranžová, vedle ní žlutá a na vněiší straně barva modrá, která přecházela v méně zřetelnou fialovou. Ze Slunce vlevo a vpravo směřujícívodorovné pruhy byly částíparheliového horizontáiního kruhu (t). Svislépruhy (tr - t+), směřujícíze Slunce nahoru a do]ů, vytvářely vertikální světelný sloup. Vznikl tu útvar v podobě veikého svítícíhokříže. Z horního a spodníhopaslunce (sa -. s+)vybíIralyvpravo avlevo vodorovné bílé chvostovitépásy (chr - chl), takže tu vznikaly nrenšíkříŽe* se středem *) KřÍŽovitéútvary na halových zjevech daly v dávných dobách podnět k pcrvěře o nadpřirozených znameních tzv. ,,svítícíc}rkřížů.. na nebi. Také posvátrrý symbol boŽství Slunce, zobraz.ovaný v dávnověku v podobě ko1a se čtyřmi loukotěmi, má rikaz': se S]uncem upr'ostřed' asi původ v pozorování popsaného křížovitél-ro
20
obr. 3. Schematický náčrt halového úkazu pozorovaného dne 24. ledna 1905 o půl 13. lrod. v N{oravských Budějol-icích. - Kreslil Jar. Sobotkt. o S -
obzor, st _
slanoviště pozorovatele, Slunce, z - zenit, m - kolo 22o. s1r sr - parhelia kola 22o, on - oblouk
cá3
se středem v zenitu
(část neúplného nadNavníkor.óho kola), h _ óást parheliové. ho horizontálního kruhu, Chl, chl _ chr'os.
lť5.-;;1 i llt. i
I
i
ty parhelií kola 22", tr, ta - části vertikálnílro světe|ného sloupu' tvořící s óástmi horizontálnilro parheliového kruhu
i
I
lď
světclnÝ kříž.
I
vpasluncích. Kolem zenitu (z) byla jasná polokruhová duha (neúpinékolo, on), vně červená,uvnitř lialová, ob]ou částíobrácená ke Slunci. Ce|ý ikaz byl souměrný k ose zenit _ Slunce - stanovištěpozorovatele a trval od 12,30 hod' do 15 hod. při postupnémbleclnutía mizení jednotlivých částí.Poloměr obou kol se pozvolna zvětšoval.? :úkazu(, pazna. P r o o h o d n o c e n ía s r o v n á n ín a š e h o> K d o u ' s o v s k é h o menávám v přehledu některé v ]iteratuře uváděné ikazy j eí a ž d o s u d o z n a č o v á nt z v . > P e t r o h r a d ský úkaz< Jako nejvelkolepějš ( u v á d í m p o p is N. G. No. ze dne 29,7.7790, popsaný roku 1794 J. T. Lowitzem vikovové).1 Asi v B hodin ráno se kolem Slunce (S) objevily dva duhové kruhy' většía menší(m, v); nahoře a dole se jich dotýkaly jasné polokruhy (oK1, oK2, on1, on2), jako širokérohy. Slunce a duhové kruhy protínal bílý pás (h), který rov. noběžně s obzorem obepínal oblohu. V místech,kde pás protínal malý duhový k r u h , z á ř i ] a d v ě v e d l e j š ís l u n c e ( s r , s : ) ; n a s t Í a n á c h ,o b r á c e n ý c h k S l u n c i , b y l a paslunce rudá, opačným směrem od nich se táhly dlouhé svítícískvrny. Tři takové svítícíbody byly i proti Slunci, na bí]émpásu (pr, sr, s;). Šestá,velmi jas. ná skvrna (sl) se lesk]a na malém duhovém kruhu nad S]uncenr.Všechno zťrsta. lo na obloze asi pět hodin' (obr. č'4') T a k z v a n ý n Ř í m s k ý ú k a z < , p o z o r o v a n ýP . S c h e i n e r e mc l n e 2 0 . 3 ' 1 6 2 9
2t
-_
o
II
lsÍ
I
l
{ ) l l r ' . ' , r . ! i r . t r t . i i r l r l i r ' l i i r r i i ř r . t l r a l o r ' ó l r c r t z l ' ' " . [ ) e l t ' r r J r r , a t i s l i ó l l ot i k a z t r . . , p o z o T o v a n ó l r o c l l r r ' 2 9 . 7 . 1 7 9 { ) l.8lrrlrlirr l . l ) t . l r o l r r a d ó ( l ' e r r i n g r a r l č ), p o t l l c 1 l t l i l i s r i l \ . c . N t r v i l i c r - o \ l ó . - I ( r ' e s l i l . I a r . S o b o t k a . () - lrolo 46o. h - Jroris t l l r r r l r . i š t , ř 1l l t - l z o l ' c l r - a t e l c S tlbz.lr'. sl sIrttrcc, l.rr -]
p l r r i r r ' l i a t t 1 r r r l I i s l r r r t c c p ' o l r l , o l i : l ' r t r . č t t ťol } l l o r r l t v ] i r l ] a 2 2 ' . o l l r , o Í t : _
tečné obloukv
kola 46".
r Řírně, měl ko]em Slunce dvě barevná kola, horizontálni bílý krulr a na něm čt yř i ve dl e jš ís l u n c e ' D v ě p a s l u n c e b y l a j eš těna bar evných ko lech nad Sluncem..J >Gdánský ú k a z < < p o z o r o v adl n e 3 0 . 3 . 1 6 6 0 H e l ' l e l v G d á n s k u .K o l e n r Mě sí ce byl a k o l a a v e d l e j š ím ě s í c e ( p a měsí ce).Slo žitě j š úkaz í y ko lem M ěsí ce jsou velmi vzácné. TýŽ pozorovatel viděi dne 20. 2. 766I ještěsloŽitějšííkaz neŽ S ch e í ne rv Ří m ě k o l e m Sl u n c e .3 Roku 16 5 8 v e V a r š a v ě s ú t i l o p ě t p asluncí .4 T ř i ú k a z y z F r a n c i e ( 3 . 5 ' 1 B B 7A r g e n t a n e ; 2 8 .1 . 1 8 8 7 P r o v i n c e ; 2 8 . 4 . 1 B B 7 Marseille) měly, tedy na rů'znýchmístecha po sobě, následujícíformy: dvě pa' s l unce , dvě k o l a ( m a l éa v 3 l k é) ,ú p l n ée l ipticképásmc, tr =ihalo véo b1o ukya vo dor ovn ý bíl ý k ru h p ro c h á z e j í c íSl u n c e m . 5 Halový úkaz z Českých Budějovic ze dne 19. 2. 1,929 se skládal ze dvotl vedlejšíchsluncí a nádherně zbarvených oblouků.6 Novinářská zpráva (Národní Cs.zobozeni): Zvláštrrí:úkazna Jihlavskrr. Na Jihlavsku byl ve středu (77. 7. 1934) po celé dvě hodiny, tj. od,12 do 14 hodin, patrný kruh s okraji v duhových barvách koiem Slunce na slabě zam|Ženémnebi. )Kdousovský ú k a z < b y l s l o Ž i t ěk o m b i n o v á nz n á s l e d u j í c í cj e hdnoduchých halových forem (podle třídění Moisejeva):s kolo 22", parhelia kola 22" (dvě paslunce), vrchní tečnýoblouk kola22", oblouk kolen-rzenitu, kolo 46", par.
22
!
helia kola 46. (3 paslunce), protislunce, parhelia u protislunce. horizotální parheliový kruh, chvosty protislunce (dva) ve směru horizontálrríhoko]a oboustranně prodlouženého,eliptické halo, parhelia eliptického pásma (dvě). Moisejevg sledoval nepřetržitépo 25 let (19L7 - 1941 ) v nroskevskémkraji ýskyt halových úkazů, celkem 10 druhů' Z přehledu výskytu růzrrých druhťr halových forem podle ročních období a za čtvrtstoletívyplývaji zajimavé po. znatky. Celkem A. P. Molsejev za 25 Iet zaznamenal 4332 ha\ovéúkazy, prů' měrný početza rok čini 174. Nejčastějizjistíl kruh22., a to 2737 ktát za čtvrI. sto]etí'průměrně za rok 110 krát' ponejvícev letních měsících' C o d o p o č t uj a k o d r u h á ! s o u v e d l e i š ís l u n c e n a 2 2 . k r u h u ( p a r h e i i a ) , k t e r á za 25 Iet svíti]a 634 krát a během roku průmětně 25 krát, nejčastějiv zimě' J a s n o s tp a r h e l i í s e n ě k d y v y r o v n a l a t é m ě ř s v í t i v o s t Si l u n c e . ostatní jednoduché tvary halové se vyskytovaly poměrně v menšímpočtu {v závotce uvedenéprvé čísloznamená početdnů s halovými ítkazy za celéčtvr1' stoletéobdobí, druhé číslopočet dnů s výskytem jmenovanéhodruhu průnrěrně z a r o k ) : V r c h n í t e č n ýo b l o u k k r u h u 2 2 " ( 3 5 4 - 1 4 ) , o b l o u k k o ] e m z e n i t u ( 2 1 8 - 9 ) . s l o u p ( 9 6 - 4 ) . k r u h 4 6 . ( ' 7 3 - 3 ) . c h v o s t y p a s l u n c í( 7 0 - 3 ) , e l . p t i c k éh a l o (24_7 )' horizontální parheliový krulr (l7 -I). Zřiďka se na obloze objevuje eliptickéhalo a parheliový kruh. S]ožitétvary halovó (složenéze čtyř nebo více j e d n o d u c h ý c hd r u h ů ) , r y c h l e p o m i j i v é ,o b j e v u j ís e s m a x i m e m v z i m ě ( 1 0 9 - 4 ) . Zajimavé ýsledky Moisejevova výzkumu nebude lze asi prostě přenést na našekrajiny, poněvadž moskevská oblast, kde pozorování konána, mají kontin . : n t á l n ík l i m a a v y š š íz e m ě p i s n o u š í r - k uP. ř c c e v š a k j s o u p r o n á s p o u č n á a n a . značuji pravděpodobnou možnost zjištění častějšíhovýskytu halových úkazů u nás' než by se snad z literatury dalo ziistit. ZvIáště jednoduché Íormy a ne. s]ožité kombinace se snadno přehlédnou. V tomto č]ánkupopsaný úkaz z Kdousova jest počtemjednoduchých Íoreni h a l o v ý c h ,j e j i c h k o m b i n a c ía p l o š n ý n rr o z l o ž e n í nnr a o b l o z e m i m o ř á d n ý m p ř i p a dem i po srovnání s uvedenými úkazy v Iiteratuře uváděnými, které nevykazují tak bohaté rozvinutí. P o l á r n i z á ř e j e v e l k o l e p ý s v ě t e l n ýú k a z n o č n ío b l o h y , n e o b y č e j n é krás y ' ( P o l á r n í z á í e v e d n e z a n i k a ! ív d e n n í m s v ě t l e .) V Č S R j e t o ú k a z ř í d k ý , n e boťnejčastějise objevuje v krajinách kolem obou pólů, málo v mírnémzeměpásu a velrni vzácně v tropických krajích. Ukazuje se ve Íormách velmi rozmanitých (svítivá mračna, rozptýIené světlo malé intensity, jindy jsou to vějíře, řasnaté záclony, spirály, stuhy, paprsky a mn. j., bývají to zievy někdy veimi pohyblivé a proměnlivé)' Polární zářebýva1i druhdy velikého rozsa}tu.Tak polární záře ze dne 7. 1' 1831 byla viděna ve střeclníEvropě, ale téžna jezeře Erie v Sev. Americe. U nevědomých lidí dřívějšíchdob vyvolával tento úkaz strach a posiloval
L-)
E..
-
-:::::::- .
pověru v )nebeská znamení(. Fantasie pověrčivýchiidí v proměnlivostípolárního světla viděla rizné děje, např. pochodujícípluky nebeského vojska aj. Avšak vznik polární záře je přirozený. Byla zjištěna souvislost mezi tímto úkazem na Zemj a skvrnami na Slunci a 11letou per.iodou slunečníchporuch. Slunce z oblasti tzv' slunečníchskvrn vymršéujevelikou rychlostí hmotné částice _ korpus. kule, které Země magnetickým polem k sobě přitahuje. Tak korpuskulární záÍení vniká do vysokých řídkých vrstev atmosÍéry,ionisuje je -- ionosíéra - a podněcuje plyny řídkého ovzdušíke svícení'(Světelkovánípolární záře je podobné elektrickéhu zářeni ve vakuových trubicích.) Polární zář'i jsem pozoroval v Do]ních Lažanech (okr. Mor' Budějovice} dne 9. března 1926 večer mezi 2I. a 22. hodínou. Úkaz byl světelně nestálý, zvolna mizel a opět se ve svénádheře objevoval, měl trojí ýznačné vyvrcholení, mezi nimiž zbývalo nenápadné nejasnésvětlo. Asi ve 3/ana 27, hod. na jasné obloze s jemnými cirrovými obláčky rozlíl'a se nad severozápadem temně červená záře, sahajícído výše asi 35.. Asi za pět minut měnila se do Ž|utéa nazelenalé, zvo]na slábla, nakonec zbylo světlé zabarvení oblohy se zelenavým a žIutavým nádechem. Asi o čtvrt na 22' hod. vyšlehlo sytě karmínově červenésvětlo a dosahovalo až skoro k zenitu (asi 85.)V něm se počaly tvořiti svis]ésvětelnépruhy jako sloupy, nestejně jasné,ve spod. ní částinazelenalé.Asi po 10 minutovémtrvání úkaz dosti rychle zmizel a zůsta. lo po něm jen bledě zelenavé zabatveni v menšímrozsahu. Asi v 21,35 hod. znova se rozhořela rudá záÍe nízko nad obzorem (méně než 15")' Po několika rninutách zbylo zelenavésvětlo přecházejíci do červenavéa ž7utavébarvy. Po 22. hodině polární záře zmizela. Zde popsaný zjev polární záře z Dol. Lažan pozorovai a celkem shodně popsal téžB. Hrudička v blízkých Hrotovicích.1 Nejstaršízáznamy o pozorování polárních záŤi jsottaž ze starověku (Aristo' teles, Plinius, Tacitus aj.). F' J. Vavák ve svých Pamětech zapsal polární záři ze dne 27. \l. 7777, která od večerapřes půlnoc záři]a na západě jako červená záře s jasným bílým sloupem uprostřed. Potom v noci z 3. na 4. prosince téhož roku >mnohem většíčervenosta kmitáni na obloze bylo, až kaŽdéhohrůza poj í m a l a < .U a V a v á k a d á l e č t e m eo p o l á r n í c h z á Í i c hz e d n e 9 ' , 1 0 . a 1 3 . ú , n o t a 1 7 7 9 . Posledního dne od 7 do 8 hodin večer byl to podlouhlý krvavě červený mrak, velkého rozsahu s třemi svislými bílými sloupy, které rychle vzplanuly a vzápětí hasnuly' Noc byla jasná a klidná. Ukaz byl průhledný' že jim i nejmenšíhvězdy svítily.5Vavák připojuie k popisu krátkou modlitbičku,aby něiaká těŽká metla' již snad připravená, byla miiostivě odvrácena (popis je v rukopise dcprovázen n á č r t e mz á ř e ) . Staré zprávy o polární zářimáme takéz Moravskobudějovicka. Prvá zpráva je ze dne 24. záři 1620, kdy v noci po 20. hodině >vidínisloupovéna obloze na půlnoci<.Druhá zpráva: dne 12. záři 762l v 19 hodin >ukázalo se na obloze ne-
z1
beskéveliké světlo, takže by se téměř písmo čístimohlo. '. Vidíni sloupovéproti sobě se vyskytujícíod západu, půlnoci, uprostřed pak té jasnosti právě nad měs. tem zdál se jako nějaký stan roztažený, jehož prostředek byl červený,okolek bílý, byla semotam fochrování jako praporců vojenských<.- Dále čteme'že roku 1604 na podz'im v Budějovicích >na nebi vídáni mnozi zázrakové času nočního, zatmění měsíce, sloupové ohniví, strašlivá Íochrování<.Téhož roku ohnivé paprsky viděli také v Jihlavě.6 Intensivní polární záře u nás byly pozorovány dne 18. října 1836, 24' a25. října 1870, 2. inora 1872, 9. záři 1'898.3 Podle B. Hrudičky2 za 37 rck:ů(7892-1928) byla polární záŤe tnás za' znamenána j edenáctkrát :
12.9. 7892 14. 5. t92l 9. 3.1926
9. 9. 1898 27.12. t92l 14.70.1926
22. 3. 1920 26.1,.7926 15.9. 1928
73. 5. 7921 5. 3.1926
V krajinách oblasti sevelního pólu (od 60._75" sev. zem. šířky) objevuje se polární světlo vice neŽ stokrát za rok. Ve střední Evropě bývá do roka jen 1 - 5 polárnich záÍi, v jiŽni Evropě j en 1 _ 0,1 ' Polární záře z Dolních LaŽan (Hrotovic) náIeži svým tvarem a rozsahem k vzácným zjevům našínočníoblohy a řadí se k podobným, ne častýmúkazům středni Evropy' ( f a t a m o r g á n a ) v z n i k á v o v z d u š íj e n z a b e z v ě t ř í Zrcadlení vzduchu odrazem a lomem světelných paprsků při prostupu nestejně hustými, tj. nestejně zahŤátýmívrstvami vzduchu blízko povrchu zemského' Vzdušný přelud může ukazovati buď převrácený obtaz, >hlavou dolů< (tj. tzv. dolní zrcadlení vzdu. chu), jindy můŽemevidět přimý obraz (tzv. horní zrcadlení vzduchu) nebo jak přimý, tak i obrácený obraz (tzv. dvojité horní zrcad]ení vzduchu). Řidké 1sou případy pohyblivého zrcadlení vzduchu. Také tento přirozený úkaz vyvolával u nevzdělaných a pověrčivýchlidí víru v nadpřirozené síly. Jednou se cítili podvedeni zlými duchy, když jim vzdušný přelud někdy v převrácené poloze ner,ysvětlitelněpřed očjmazmizel beze stopy. Jindy se domnívali, že boŽská bytost jim dovolila nahlédnouti do nadpozemského nebeskéhoráje' když uviděli přiztačný obraz lahodné krásy a zatoažiIi octnout'i se v pohádkovém kraii. S pokračujícípopularisaci vědy se již lid podivuhodnými obrazy zrcadlení vzduchu a jínými optickými jevy ovzdušíneděsí. U nás vzácný a krásný úkaz vrchního zrcadlení vzduchu jsem viděl se svým přítelemna podzim roku7922. Za klidného a slunečnéhopodzimního odpoledne šli jsme z Jaroměřic nad Rokytnou po silnici k Příložanům.Sotva jsme opustili město, spatřili jsme vlevo od obce Příložan nízko nad obzorem někoiik bílých štítůselských stavení a stodol a mohutné košatélípy v místech,kde Žádná ves-
25
nice nestojí' Kontury v'iděnéhoobrazu nebyly sice tak určitéjako u blízkých P ř í l o ž a n , p ř e c e v š a k m o h l a f a t a m o r g á n a m í s t n ít o p o g r a f i e n e z n a l é h o u v é s t i v omyl. Zatim co jsme se zájmem pozorovalí vzácný úkaz, klonilo se Slunce k z á p a d l , f a t a m o r g á n a b ] e d i a ,a ž z m i z e l a .M o ž n o p ř e d p o k l á d a t ,ž e s e t u z r c a d lila částnám neznámé obce položenéve skutečnostidole pod obzorem a že sku' tečná se]ská stavení,jejich světelný obraz vrchnínt zrcadierrímvzduchu vzniklý. a pozolovatelé úkazu se nacháze]i na přímé spoinici. IJkazy zrcacilenívzduchu by|,1za.znamenányv cizích krajináclr (Egypt, Itá. l i e , A n g l i e a j . ) j i ž v 1 8 . s t o l e t ía o v š : m . . ' d o b ě p o z d ě j š ía n o v é . 1S n a d j e d e r r z prvých popisů zrcadlení vzduchu v českýchzemích týká se úkazu u vsi Příkor i c n a P ] z e i i s k uz e d n e 1 . ú n o r a 1 8 2 5 ( S e d l á č e k ' rČ Č M 1 8 2 7 ) . 2
LIT.'JRATURA 1) N. G. Novikovová, Neobvyklé úkazy na objoze' ]952, str. 2L. - 2) ot-iův slcvník :raučnýXIV' str' 527' - 3) ]bid'' str. 527. - 4) lbic.' str' 527. - 5) Ibid.' str. 526. 6) Hrtrdička, Kapito1y z meteorologie' 1928' str. 260' - 7) E'mantlel Krška, Paslunce a duha slunečnía zenitová najednolt, jeŽ pozorovány bvly v Moravských Budějovicích t]ne 24. ledna 1905. \/esmir, roč. XXXIV, 1905. - B) N. N. Kaiitin, optické zjevy \' at'nosféře,1952' str. 49. _ 9) Ibid., str. 48 a tl. - 10) l)ainěti Fr:antišl
2) Ibidem, str. 38.
DolIrí Lažany,
26
p ' Š e b k o v i c ue ] v Í o rB. u d ě j o v i c '
Einige ungewóhnliche in der Atmosoháre
optische Erscheinungen
im Gebiete
von Moravské Budciovice
Zusarnfttenfassu,-t,g optische Erscheinungen in der AtmosIn dem Gebicte sind einige ungewóhnliche phále angeftihrt, lvelche im Bezirke }úoravské Budějovicc beobachtet und verzcichnet rvurden, Von diesen Erscheinungen ist besonders bemerkenslvert die sorlenannte ,,Kdousauer - Ert:heinung" vom 18. Feber 1918 (Ililtl Nr. 2), dic sehr i
und vier Hallenrvó]bungen' Diese Erscheinung gebórt zu den schónsten und Hallenerscireinungen. die .je in lruropa verzeichnet wurden. Weiter ist clie LIallenerscheinung' beschrieben, die a'l-r 24' .jánner 1905 in Moravské Buciějovice (tsild Nr. 3) beobachl:et wurde.
komplizieriesten
Fú;: d,ie Bewertigung der Kdousarter Drscheínung werde.n einige bemerkenswerte Í { a l i e n e r s c h e i n u n g e na u s d e r L i t e r a t u r a n g c ť ů h r t : d i e s c l g e t r a n n t e P e t e r s b u r g e r E r s c h c i nung (Bild. Nr. 4), Danziger Erscheinung,
Romer frscheinung unrl ande,re. \l/citer einige ErEcbnisse cer 25 jáhrigen NÍoisejever Beobachtungen von }Iallenerschejntl}lgen ím ltioskauer Gebie1. Zuletzt ist die Polarsonne beschr.ichen. tiir: am 9. Márz 1926 ge'sehen wurde unrl De!. Autor
erwáhnt
die Fata Morgana
vom Herbst 1922, beide in Moravské Budějovice.
27