Borovského Karla Havlíčka Obrazyz Rus(1843-1846) - nečtené stránkynárodníhoobrození
Literatura Jaroslava leNÁČrovÁ, 1998 ,,Romantismus.Biedermeier.,,in Českdliteratura od počdtkúk dnešku (Praha:NakladatelstvíLidové noviny), str.20542
IR I N A c E R N o V A - B U R G E R o V Á
MACURA' Vladimír 1983 ,,Vlast..,in V. M.: Znamenízroda. Českéobrozeníjako kulturnítyp (Praha: Čs' spisovatel),str. l62-78 tll: ,,Českya slovensk;/romantismusve Sporus romantismem,.,in V' M.: Česky romantismus v evropskémkontextu (Praha: ÚČsL)' stÍ.3042
obrazy z Rus (|843_18a6) je souhrnn název samostatn]ichčrt,kteréjako ce. umělecko-publicisticky cyklus. Jménoautorase zapsalo do česlek pŤedstavují ko.evropské historie a kultury. Karel Havlíček (pseudonym Borovskf, l821-l856) byl v;yznamnj česk! novináÍ,spisovatel,básník' kter! neníznám činnostív revojen sv1imdílem, ale v první Ťaděsvou spo|ečensko-politickou jako horliv1/zastáncepráv českéhonároda. lučnímroce 1848, kdy se proslavil jeho krátkého,tragickéhoŽivota,se měni. Historická recepceKarla Havlíčka, la a dále se mění s každounovou generací.V druhépo|ovině 19. sto|etívidě|a českáspolečnostv Karlu Havlíčkovinárodníhohrdinu,umělci ho zobrazovalijako romanticky idealizovanéhobojovníka za svobodu českéhonároda. Tomáš Garrique Masaryk ve svémonografii o Havlíčkovirozvinul základni teze o poli. Státu(Masaryk 1896). tick1/cha niírodníchprincipech životačeskoslovenského jara, in. českoslovenští V sedmdesát1/ch |etech20. stoletísi aktivistépraŽského jako bona disidenta, telektuálové,vyhrazovali právo na svéhoKarla Hav|íčka jovníka proti zhrublé,neohebnéa nepohyblivéstátnínrašineriia její ideologii (Morava 199|). Zv1áštěHavlíčkov1/mobraz m z Rus nepŤáloštěstí.Tragická konstelacečesko-ruskéhokulturního dialogu nutila chápat dí|o v;ilučněskrz ideologickébrlle. V Rusku dílo obrazy e Rus nikdy nevyšlo'cožje pííz'načné. Karel Havlíčekbyl v Rusku od ledna l843 do druhépoloviny července1844. Do Moskvy pŤijel5. nora l843 a opustilji 6. červencel844. v Moskvě, a poz. časopisech ději v Praze, pracoval na črtách,kterétaképublikoval v pražsk1ich Květy, Českdvčela, Časopis Českéhomuzea. Cesta do Ruska umoŽnila Havlíčkriv kontakt s českymi'ruskymi, polsk1imia ukrajinskymi kulturnímiosobnostmi' Během svéhoskoro tňíměsíčního pobytu ve Lvově se sblíŽi|s Karlem Vladi. slavem Zapem. Právě v tétodobě vyda|Zap první dí|sborníkuZrcadlo životana v;fchodníEvropě (Zap |843). Zap byl pŤívrŽencem myšlenekJana Kollára o slovanskéliterární vzájemnosti. on sám zasÍílva| názor, Že ke vzájemnémuobohacenírodnéhoj azykaje nutno pŤek|ádatzjinlchslovansk1/chjazyk .Zap pŤeklá-
NEBESKÝ. Václav Bo|emír |844 Protich dci (Praha:Jar. Pospíši|),str. l05_34
l I
sLoVNÍK
1964 ,,Yáclav Bo|emírNebesky..,in Slovníkčesbjchspisovatel , ed. R. Havel, J. opelík (Praha:Čs.spisovatel),str. 334_36
VAŠÁK, Pavel 1993 ..Komunikace romantika a romantismu..,in V. Macura: Českyromantis. mus v evropskémkontextu(Praha:UČsL)' Str.l50_80
i I
i
li
115
1',74
,\-.
ll
da| do češtinyGogola a probudil u Hav|íčkazájem o uměleck:ypŤeklad;v Moskvě Havlíčekpíeložilprávě publikovanou poémuMrtvé duše.Během cesty do Ruska a i v Moskvě se st]íkals Pogodinem.Michai| PetrovičPogodin by| profe. sorem historie na moskevskéuniverzitě a vydavatelemčasopisuMoskvitjanin' Na Pogodinovy historickénázory mělo siln;i v|iv slovanskébádáníPavla J. ŠaÍaňíka, se kter m se Pogodin seznámil v Srpnuroku l835 pÍinávštěvěPrahy' B1/va|]iPogodinr]vžák Jurij Samarin vzpomínalna svéhoučitelejako na prvního vědce' kter:i pohlíže|na ruskou historii a rusky životvribec novym, dosud neví. dan]/mzp sobem; ,,PŤedPogodinem v|ád|orÍsilínajítv ruskéhistorii podobné body jako v historii západnichnárodri.Nakolik je mi známo - vzpomínalSamarin -' Pogodin byl první,pŤinejrnenším pro mě a moje pňáte|e,kdo pŤesvědčil o nutnostivysvětleníudálostíruskéhoživoÍaz něho samého..(Barsukov l 89 l : 4-5). Toto dokazuje l fakt, Že Pogodin spolu s Jurijem SamarinempŤeložiltraktát Jana Kollára o literarnejvzájemnostimezi kmeny a náŤečími slavs[i mi (Kollár 1836)a publikoval ho v roce |842 v časopiseotečestven,nye zapiski. HavlíčekŽi| v Moskvě u S' P' Ševyrjova,kde pracovaljako vychovate|jeho syna a Synovce.V dnešnídobě je nutnopňehodnotit doposudp|atnénegativní míněnío Ševyrjovovijako ,,odprirci osvícenství..(,,gasitel'prosveščenija..), narodnikovi..atd. ,,monarchistovi..,,,oficiáIním Profesor ruskéliteraturyStepanPetrovičŠevyrjov(1806-l864) byl aktivnírn zastáncemvyuky moderníchliteraturslovansk;/chnárod . V časopiseMoskvitjanin Ševyrjovnejeclnouvysoce ocenil vymoŽenostičeského myšlenísvédoby. ŠevyrjovrivčlánekPohled na souvěk snrěrruskéliteraturyvyšelv pŤekladudo češtinyv Praze v roce 1843.V tomto č|ánkuse českyčtenáŤ, v našempŤípadě moŽnái Havlíček,dozvídalo základníchpilíŤích, kteréměly vliv na formování ruskéhoniírodaa jeho |iteratury.,,Každémuť zagistégiŽ dáwno známo,Že |iteratura kaŽdéhonároda b1iwawěrym wyrazemce|éhožiwotageho [''.] Starodáwná Rus obgewowalaw žiwotěswémh|awnětii Žiwly: prwnj' neyd leŽitěgšj'žiwel cjrkewnj, čisty a dušewnj;druhy žiwe|politicko-djgnj,čili w|ádnj (gosudarstwenn1i),tŤetjnárodnj..(Ševyrjov|843). Tyto tŤiprincipy opakujítriádu ,,pravoslavie - samoderŽavie- narodnosť..' Hrabě Sergej SemjonovičUvarov, tehdejší ministr osvěty,vyzdvihl tyto zák|adyruskéhoosvícenstvív roce 1834.Prameny těchto myšlenek pocházejíz činnostitajnéhospolečenství ljubomudr . Tento faktje vlznamny ve vztahu k Hav|íčkovi,neboťkruh lidí, se kterym Se Setkáva| v Moskvě, byl sloŽen zbyva|lch ljubomudrri.I kdyžformálně společenství sjednocovalo pět |idí,neformálněbyli jeho členyi Ševyrjov,Pogodin, Uvarov, Ťutčev'Chomjakov a dalšípiedstavitelémoskevském|ádežedvacátlch let 19. sto. letí.Povstáníděkabristridalo jejich fi|ozofickémubádánínov směr' Ljubomud'
rovése nemoh|i Státbojovníkyproti monarchii,a|e by|i sociálnímireformátory jinékvality, a sice národnímiosvícenci,kteňíprosazovalikonsolidacia vfvoj národních sil. Postupná vnitŤníspo|ečenskátransformacevyžadovalavfchovu osobností.Tento nárok vyzdvihoval otázky vědomé sounáležitostis rusklm a slovansh./mhistorick1/mprivodem.Všeobecně uznávany vŮdce ljubomudrti Dmitrij Veněvitinov míni|:,,Všechnysamostatnénárody vyvinuly osvícenství vlastenectví.Rusko naopakdostalovšezvnějšku...Nazačátkučtyz pťrvodního 19. stoletínárodnímys|itelérozvinuli tuto myšlenkunásledujícím Íicátychlet Ve zp sobem: Starédobě žilo Rusko u sebe doma, potom jako host západníEvropy, teď nastala doba vrátit se k sobě domŮ, obohaceni poklady evropského Nová perioda se má stát evropsko.ruskou.Jako protipÓl ruskych osvícenství. ruskéhonárodníhofilozoÍickéhomyšG. pŤívržencri w, F. Hegela pŤedstavitelé jeho na národě individualitu. NapŤíklad V. G. Bělinskij nepŤiznával lení cenili právo na rovnoprávnost mezi národy a tvrdil' žese národ m evropsk1imi malym citem a rozumem nebude učit čuchonské literatuŤe. Jiná tendenceruské s člověk je jen zastoupena v ruské společnosti tédoby' která bohužel slabě vzdělanosti, jako pŤedstavitelem národní hodnoty. Havlíček byl vycházela Ze Samostatnosti právě tohoto myšlenkového směru, kter1/byl společnfrusk1/ma česklm činitelrim obdobínárodníhoobrození.Karel Havlíčekpňijel do Moskvy v jedinečné chvíli, kdy se otázky národníhovzdélánia s|ovanské|iterárnívzájemnostidiskutovaly ve společnosti.Po roce 1848 se duchovní situace v Rusku změnila' v českém souHavlíčekse zaměÍilna problémy,kterébyly téměrstejněnaléhavé národa a píi. dobémspolečenském vědomí:jak vychovat vlastnísmysl českého tom dosáhnout na vrcho| evropské vzdělanosti? Jak reformovat vzdě|ávací jazyce a pŤitomnezískat systém,aby se občanémohli vzdělávat v mateŤském znalosti,,mÓdní..,n1/brž nablt vědomostípotiebnychce|éspolečnosti? národního Havlíčkovyčrtyje tedy možnéčístjakodek|araciprincipúčeského pochody Karla osvícenství. v Myšlenkové nás nemá uvést omyl. Rusk materiá| Havlíčkajdou dvěma sméry'Za prvéHav|íčekh|edá možnosÍ" zachováni narodní Samostatnosti, za druhése zab,lvámyšlenkou,žebez podpory státu,bez oh|edu na to,jak je stát koncipován (ve smyslu monarchie,nebo republika),jsou všechny pokusy refbrmovatsystémvzdé]ániv národnímduchu odsouzenyk zániku. Zastavme se u první myšlenky.HavlíčekzasÍávalnázor, Že národ musí mít svou individualitu a sv j charakter,kter1fvyplyvá z jeho dějin. ,,Národems|uje v nejčistším a nejideálnějšímsmyslu velik;/ počet|idskéhop|emene,jenž stejnéhoprivodu jsa, sv;/m zvláštnímjazykem mluví, zvláštníobec (stát) tvoĚí' zvláštnísvénáboženstvivyznává a zv|áštnímivlastnostmia obyčejiod jinlch patrněSe rozeznává,,(Havlíčekl986: 106)'
rill1
lrr
ri
111
176
L.
rovése nemoh|istát bojovníkyproti monarchii,ale by|i sociálnímireformátory prosazovalikclnsolidacia vyvoj náiinékvality, a sice národnímiosvícenci,kteŤí vyžadova|avlchovu transÍbrmace vnitŤní společenská Postupná sil. rodních s ruskym vědomé sounáležitosti vyzdvihoval otázky nárok Tento osobností. vridce ]jubomudrri pťrvodem. uznávany Všeobecně historick1im a slovansh.im Dmitrij Veněvitinov mínil: ',Všechnysamostatnénárody vyvinuly osvícenství z privodníhovlastenectví.Rusko naopakdosta|ovšezvnějšku'..Nazačátkučty. Ílcátychlet l9. stoletínárodnímyslitelérozvinuli tuto myšlenkunásledujícím zprisobem:ve starédobě žilo Rusko u sebe doma, potomjako host západníEvropy, teď nastala doba vrátit se k sobě domťr,obohaceni poklady evropského Nová perioda se má stát evropsko-ruskou.Jako protipÓl ruslqích osvícenství. ruskéhonárodníhofilozofickéhomyšG. pŤívržencťrw F..Hegela predstavitelé jeho V. G. Bělinsk1 nepŤiznával NapŤíklad individualitu' na národě cenili lení malym národírmprávo na rovnoprávnostmezi evropsklmi národy a tvrdil, Že se literatuňe.Jiná tendenceruské člověks citem a rozumem nebudeučitčuchonské vzdělanosti,která je bohuželjen slabě zastoupenav ruskéspolečnostitédoby' vycházela ze samostatnostijako národníhodnoty.Havlíčekby| pŤedstavitelem ruskym a českymčinitesměru, kter1/byl společn1/ právě tohoto myšlenkového lrim obdobínárodníhoobrození.Karel Hav|íčekpŤijeldo Moskvy v jedinečné chvíli, kdy se otázky národníhovzdélánía slovanské]iterárnívzájemnostidis. kutovaly ve společnosti.Po roce 1848 se duchovní situace v Rusku změnila' v českém soustejněnaléhavé Havlíčekse zaměŤilna problémy,kterébyly téměŤ národa a pŤidobémspolečenském vědomí:jak vychovat vlastnísmys| českého tom dosáhnout na vrchol evropské vzdělanosti? Jak reformovat vzdé|ávaci jazyce a pŤitomnezískat systém,aby se občanémohli vzdělávat v mateŤském celéspolečnosti? znalosti,,mÓdní..,n1/brŽnabyt vědomostípotŤebn;Ích národního Havlíčkovyčrtyje tedy moŽnéčístjakodeklaraciprincip českého osvícenství. Rusk! materiál nás nemá uvéstv omyl. Myšlenkovépochody Karla Havlíčkajdou dvěma sméry.Za prvéHavlíčekhledá možnostzachovánínárodní Samostatnosti, za druhése zabyvá myšlenkou,žebez podpory Státu,bez ohledu na to,jakje stát koncipován (ve smyslu monarchie,nebo republika),jsou všechny pokusy reÍbrmovatsystémvzdé|ániv národnímduchu odsouzeny k zániku. Zastavme se u první myšlenky'Hav|íčekzastáva|názor, Že národ musí mít svou individualitu a svťrjcharakter,kter! vypl1/váz jeho dějin. ,,Národemsluje v nejčistším a nejideálnějšímsmyslu velik]/početlidskéhoplemene,jenŽ stejnéhoprivodu jsa, sv1im zvláštnímjazykem mluví, zvláštníobec (stát) tvoÍí, zvláštnísvénáboženstvivyznává a zv|áštnímiv|astnostmia obyčejiod jinlch patrněse rozeznává.,(Havlíček 1986:106).
da| do češtinyGogola a probudil u Havlíčkazájem o uměleck;./ pÍeklad;v Moskvě Havlíčekpňeložilprávě publikovanou poémuMrtvé duše.Během cesty do Ruska a i v Moskvě Se stykal s Pogodinem' Michail PetrovičPogodin byl profe. sorem historie na moskevskéuniverzitě a vydavate|emčasopisuMoskvitjanin. Na Pogodinovy historickénázory mě|o si|n1ivliv slovanskébádáníPavla J' ŠaÍ.aŤíka, se kterym se Pogodin seznámil v srpnuroku 1835 pŤinávštěvěPrahy.B valy PogodinŮv žák Jurij Samarin vzpomínalna svéhoučitelejako na prvního vědce, kter1/pohlíželna ruskou historii a rusk1iživotv bec nov m, dosud nevídan1imzp sobem: ',PŤedPogodinem vlád|o risilínajítv ruskéhistorii podobné body jako v historii západníchnárodťr. Nakolik je mi známo _ vzpomínalSamarin -, Pogodin byl první,pŤinejmenším pro mě a moje pŤátele,kdo pŤesvědčil o nutnostivysvětleníudálostíruskéhoživotaz něho samého..(Barsukov 1891: 4*5). Toto dokazuje i fakt,žePogodin spolu s Jurijem SamarinempŤeložiltraktátIana Ko|lára o literarnejvzájemnostimezi kmeny a náŤečími slavslo-imi(Kol1ár 1836)a publikoval ho v roce 1842 v časopiseotečestvennye zapiski. HavlíčekŽil v Moskvě u S. P' Ševyrjova,kde pracovaljako vychovateljeho syna a Synovce' V dnešnídobě je nutno pŤehodnotitdoposud platnénegativní míněnío Ševyrjovovijako ,,odpťrrciosvícenství..(,,gasitetprosveščenija..), narodnikovi..atd. ,,monarchistovi..,,,oÍiciá1ním Profesor ruské|iteraturyStepanPetrovičŠevyrjov(1806-1864)byl aktivnírn zastáncemv;iuky moderníchIiteraturs|ovanskfchnárod . V časopiseMoskvitjanin Ševyrjovnejednouvysoce ocenil vymoženostičeskéhomyšlenísvédoby. ŠevyrjovrivčlánekPoh|ed na souvěk směr ruskéliteraturyvyšelv pŤekladudo v našempŤípadě češtinyvPraze v roce 1843.V tomto článkuse českyčtenáŤ, možnái Hav|íček,doz,vida|o základníchpilíŤích'kteréměly vliv na Íbrmování ruskéhonároda a jeho literatury.,'Každémuť zagistégiŽ dáwno známo,že|iteratura každéhonároda b1iwawěr1im wyrazem celéhožiwotageho [.''] Starodáwná Žiwel Rus obgewowalaw žiwotěsrvémhlawně tŤižiwly: prwnj, neydrileŽitěgšj' cjrkewnj' čist1/a dušewnj;druh1/žiwe|politicko-djgnj,čili wládnj (gosudarst. wenn!), tŤeqnárodnj..(Ševyrjovl 843). Tyto tii principy opakujítriádu ',pravclHrabě Sergej SemjonovičUvarov, tehdejší slavie - samoderžavie- narodnosť.,. ministr osvěty,vyzdvihl tyto základy ruskéhoosvícenstvív roce l834. Prameny ljubomudrri.Tento těchto myšlenek pocházejíz činnostitajnéhospolečenství fakt je vyznamny ve vztahu k Havlíčkovi,neboťkruh lidí, se kter1im se setkával sjed. v Moskvě, byl složenzb,!va|ychljubomudrri.I kdyžformálně společenství nocovalo pět lidí, nefbrmálněbyli jeho členyi Ševyrjov,Pogodin, Uvarov, ŤutmoskevskémládeŽedvacát1ichlet l9. sto. čev'Chomjakov a dalšípŤedstavite|é letí.Povstáníděkabristťr dalo jejich filozoÍickémubádáni nov směr.Ljubomud.
r11
176
.\..
ZapÍiklad takovéhonároda dává Havlíčeknárod rusk!. Vedle kritickésociálni anal,lzytehdejšího stavu Ruska (rozpadrodinnlch vztahrjv ruskfch vesnicích,nerovnoprávnost,utlačovánínárodťrv Rusku) vyjadŤujemytologizované, povrchnípŤedstavyo Rusku, o ruskémnárodě.Tento fakt vypadájako paradox, ale chápeme-li toto dílo jako dokument českéhoosvícence,je to jasné.Havli jako by sděloval svym krajanrim;Neztrácejte svrij charakter,vyček-novin፠tvoňen během dějinnéhov1/voje,nesnažtese b t ani Němci, ani Rusy, žijte a d;Íchejtevolně, nebojte se sv ch národníchzv|áštností,i když se zdaji byt zvláštnímivašim sousedťrm. Budte vnitŤněsvobodnlm národem,jen tehdy se dobudetepolitické svobody. Idealizovan popis ruskéhonároda, kter vznikl v črtách,reprezentujezájem danékoncepce.Havlíčekjako pozorovatelruského národa poznává,'samorostlejší s|ova..,to znamená slova' jež majísmysl pouze v danénárodní kultuŤe:,,Popisovatelvšak cizích národ nem žeje než|tže_ hnati,protožemu jako ručkyna rozcestí,pokazujína zvláštnosti,privodníobyčejea zajímavostinárodní[...]Čímvíce kter! národ takov ch slov ve svémjazyku má, tím více povšimnutíze stran jinonárodních zasluhuje..(Havlíček 1986:22)' Slova jako ,,gu|anje.,, ,,kupéčestvo.., ,,samovar,,,atd. doplřuje idiomy a charakteristicklmi sous|ovími(,,mátuškaMoskva.., ,,pověstnátrojka udalaja.. atd')' která česk1/ autor čerpápňímoz rusk ch pramen , z diskuse v Ševyrjovově okruhu, z četbyčasopisuMoskvitjanin, z Gogolova díla atd. Idealizovanéslavjanofilskéobrazy Havlíčekpoužíváke srovnáníse situacív české společnosti.NapŤík|adtvrdi, že zák|ady rodiny, ,,krásná, srdečnárodinnost.., ráz.., jsou společnévšem s|ovanskfm národrim' ale rodinnésvazky ,,rodinn11i Čechribyly zničeny v|ivem clzi civi|izace. Vesel;;isvátek ,,gulanje,, takéstavído protikladu s poněmčen;Ími pražsk]i mi slavnostmi.Hav|íčekvypracoval a zmytologizoval z jinych pramen myšlenkuo tom, žecivilizace ničípŤirozené a veseléa pr mysl s sebou nese hrozbu deÍbrmacenárodníhocharakteru' Pravoslavná víra,která je podle Havlíčkaorganicky vlastníkaždémuRuso. vi' piedstavujeprojev ruskésamostatnosti.,,Pravoslavnávíravšakpňecetak velmi v duši kaŽdéhoRusa vkoŤeněnajest,Že se mu ani možnou věci nezdá, aby mohl jinou vyznávati, zdá se mu jako jazyk již pÍirozenájakoby se s ní každy Rus jiŽ na svět rodil..(Havlíčekl986: 28). V raz ,,ruskábystrost..nese téžpolemick! náboj.Tento v,lraz nacházív českémkontextuparalelu,,zdravého českého rozumu...oba pojmy se stavějído protikladu s nefungujícíscholastickoufilozofií. Pňipomeřme si spor K. Havlíčka a Viléma Gab|eras Íj|ozofemAugustinem Smetanou'pŤívržencem Hegelovym. Propracovánírozdílumezi Moskvou a.Petrohrademdosahujeu Havlíčkad leŽitostivětšínežu sam1ichRusri. Na jednéstraněstojí,,mátuškaMoskva.., na
druhé,,Peterburk,město aŽ posud cizozemské...HavlíčekvytváŤídojem geografickyrozlehléhoRuska stejn;/mzp sobem,jak se o to snaži|iruštínárodní Ba ješmysliteléslavjanofilskéhosměru - ,,obrovská..,,,velikánskáruská Ťíše... pÍipojuje gogolovskému prudce se ke vyvíjejícího Havlíček obrazu se vice, tě Ruska: nerinavníkupci spojujíobchodem rrjznékonce země, vešker/ obchod národníráz.., ',privodnost...PÍipomeřme si, žeruštízapadnici tédomá ,, čist1y toužili dát Život prázdnémuprostranství,kteréještě nenaš|oprincip kteŤí by, popírali slavjanofilsk1iobraz takzvanéživézemé. bytí' svého jasně vyjá. psali o nedostatečně Nejen Havlíček,ale i dalšíjeho současníci v individualitě svlch národri. Jeden česky autor si roce l843 stěžovalna dŤené časopisu: myšlenky newyrostly wšecky w duši našeho národu stránkách ,,Tyto geště indiwiduálnost by|a slabá, zmoŤená' do sebe schoulená Geho [. .] Tu[...] geště gakási cizota ducha i Ťeč. Našim wychowánjm Se ta cizota opanowala diŽ wjce do nás sadjrá..(KrátkÝ pŤehled1843:2). Druhá driležitá sÍéramyšlenek Karla HavlíčkaSe t]/ká organizace národního obrozenív rámci státníhouspoŤádání'I zde měl co sdělit svlm krajanťrm,pro píímoepochální kteréuŽ sama četbačasopisuv rodnémjazyce pŤedstavovala záŽitek. První črtu Havlíček věnoval zkoušce z českéhojazyka a literatury na jazyk a folkmoskevskéuniverzitě.osip Maximovič Bod'anskijvyučovalčesk1/ lor a pozval Havlíčkana zkoušku.Ten fakt, žeje na univerzitě možnoststudovat slovanskéjazyky, Havlíčkaohromi|. V tu dobu byly na pěti univerzitách politice mi. otevŤenykatedry s|ovansk ch jazykri, cožje nutno pŤipsatrispěšné po|itiky byla organistraosvěty Uvarova' Dalšímefektem tétonovévzdé|ávácí nizace stážipro mladévědce na rizemíslovanskéhoosídlení'ŽurnaL ministerstva narodnogoprosveščen7a publikoval cestovnízprávy mlad1/chslavistti,kteŤícestovali po slovansk ch zemích.Jako projev národnípolitiky je moŽno chápat i pokus vydávat první všeslovansk časopisDennice (l843-1844) ve dvou jazycich' rusky a polsky. o tuto myšlenkuse zasadili ruštíučenínárodnímysli. telé.BohuŽel pokus vytvoÍit diskusní fÓrum vědcrj a |iterátrirriznlch slovansk1ichnárod skončilnerispěchem,neboťv rusk ch učenychkruzíchv|ádla pÍezíravápÍedstavao slovanskémosvícení.Samorostlíruštízapadnici zastávali názor, že slovanská myšlenkaje spojena se zkostnatělostía s pokusem utvrdit ideologicky diktát monarchie.V Rakousku nemělo českénárodníobrozenívliv na učebníosnovy univerzit. osvíceníve státnímměŤítkuneodpovídalozájm m slovansk ch národrihabsburskéÍíše. Nové formy národníkonsolidacebyly vypracovány vllučně na stránkách časopisti. V závěru je nutno pŤipomenoutf'akt,ktery se tÝká obtížíse srovnáváním myšlenekK. Havlíčkas ruskymi osvícenci.Havlíčkovibyla vlastníned věra
178
1'79
\-
l i I
Za pÍík|adtakovéhonároda dává Havlíčeknárod rusk]i. Vedle kritické sociá|níanal!,zytehdejšího stavu Ruska (rozpad rodinnych vztahrjv rusk1ichvesnicích, nerovnoprávnost,utlačovánínárodúv Rusku) vyjadŤujemytologizované, povrchnípŤedstavyo Rusku, o ruskémnárodě.Tento fakt vypadájako paradox, ale chápeme-li toto dílojako dokument českéhoosvícence,je to jasné.Havlíjako by sdě|oval sv m krajan m: Neztrácejte svrij charakter,vyček-novin፠tvoien během dějinnéhovlvoje, nesnažtese b;it ani Němci, ani Rusy, žijte a d]ichejtevo|ně, nebojte se sv;ich národníchzvláštností,i když se zdajíblt zv|áštnímivašim soused m. Buďte vnitině svobocln;/mnárodem,jen tehdy se dobudetepolitické svobody. Idea|izovanypopis ruskéhonároda' kter vznikl v črtách,reprezentujezájem danékoncepce.Havlíčekjakopozorovatelruského národa poznává,,samorostlejší slova..,to znamená slova,jež mají smysl pouze v danénárodní ku|tuŤe:,,Popisovatelvšak cizích národrj nem Že je než|ižehnati,protožemujako ručkyna rozcestí,pokazujína zvláštnosti,privodníobyčejea zajimavostinárodní[..'] Čímvíce kter národ takov ch slov ve svémjazyku má, tím více povšimnutíZe stran jinonárodních zasluhuje..(Havlíček 1986: 22)' Slova jako ,,gulanje..,,,kupéčestvo.., ,,samovar..'atd. doplřuje idiomy a charakteristick]imisouslovími(',mátuškaMoskva.., ,,pověstnátrojka udalaja.. atd.),která česk;iautor čerpápŤímoz rusk ch pramen , z diskuse v Ševyrjovově okruhu, z čerbyčasopisuMoskvitjanin, z Gogolova dí|aatd. Idealizovanéslavjanofilskéobrazy Havlíčekpoužíváke srovnáníse situacív české společnosti.NapŤíkladtvrdi, Že základy rodiny, ,,krásná, srdečnárodinnost.., ,,rodinn]/ráz.., jsou společnévšem slovansk]/mnárodrim, ale rodinnésvazky Čechribyly zničenyvlivem cizí civilizace.Vesely svátek ,,gu|anje..také stavído protikladu s poněmčenmi praŽsklmi slavnostmi.Havlíčekvypracoval a zmytologizova|z jinlch pramenrimyšlenkuo tom, Že civi|izaceničípŤirozené a veseléa prrimys|s sebou nese hrozbu deÍbrlnacenárodníhocharakteru. Pravoslavná víra,která je podle Havlíčkaorganicky v|astníkaŽdémuRusovi, pŤedstavuje projev ruskésamostatnosti.,,Pravoslavnávíravšakpňecetak velmi v duši každéhoRusa vkoŤeněnajest, že se mu ani moŽnou věcí nezdá, aby mohl jinou vyznávati, zdá se mu jako jazyk jiŽ pÍirozenájako by se s ní kaŽd! Rus již na svět rodil..(Hav|íčekl986: 28). V1iraz ,,ruská bystrost..nese téŽpolemick]i náboj. Tento v,lraz nacházív českémkontextuparalelu,,zdravého českého rozumu...oba pojmy se stavějído protikladu s nefungujícíscholastickouÍrlozofií.PŤipomeřme si spor K. Havlíčka a Viléma Gablera s ÍllozofemAugustinem Smetanou,pŤívržencem Hegelov1im. Propracovánírozdí|umezi Moskvou a'Petrohrademdosahujeu Havlíčkadri. leŽitostivětšínežu samlch Rusti. Na jednéstraněstojí,,mátuškaMoskva.., na
druhé,,Peterburk,město až posud cizozemské...HavlíčekvytváŤídojem geografickyrozlehléhoRuska stejn1/mzp sobem,jak se o to snažili ruštínárodní Ba ješmysliteléslavjanofilskéhosměru - ,,obrovská..,,,velikánskáruská Ťíše... pŤipojuje gogolovskému Havlíček se ke prudce obrazu se vyvíjejícího tě více, Ruska: ne navní kupci spojujíobchodem rúznékonce země, vešker! obchod národníráz.., ',privodnost..'Pripomeřme si, Že ruštízapadnici tédomá ,, čist1/ toužili dát Život prázdnémuprostranství,kteréještě nenašloprincip by, kteŤí popírali slavjanofilsk1/obraz takzvanéživézemě. bytí, svého jasně vyjáHavlíček, i dalšíjeho současnícipsa|i o nedostatečně ale Nejen individualitě sv1/ch národri. Jeden česk! autor si v roce 1843 stěžova|na dÍené stránkáchčasopisu:,,Tyto myšlenky newyrostly wšeckyw duši našehonárodu [...]Geho indiwiduálnost byla slabá, zmoŤená,geštědo sebe schoulená [...]Tu. diž opanowalagakási cizota ducha i ňeč.Našim wychowánjm se ta cizota geště wjce do nás sadjrá..(kátk)i pŤeh|ed|843:2). Druhá d ležitásféramyšlenekKarla HavlíčkaSe t]iká organizacenárodního obrozenív rámci státníhouspoŤádání. I zde mě] co sdělit sv;/mkrajan m' pro kteréuž sama četbačasopisuv rodnémjazyce pŤedstavovala píímoepochální zážltek.První črtu Havlíček věnoval zkoušce z českéhojazyka a literatury na moskevskéuniverzitě.osip Maximovič Bod'anskijvyučovalčesk;fjazyk a folklor a pozval Havlíčkana zkoušku.Ten fakt' žeje na univerzitěmožnoststudovat slovanskéjazyky, Havlíčkaohromil. V tu dobu by|y na pěti univerzitách otevŤenykatedry slovansklch jazyk , cožje nutno pŤipsat spěšnépolitice ministraosvěty Uvarova' Dalšímefektem tétonovévzdé|ávácí politiky byla organizace stáŽi pro mladévědce na rizemíslovanskéhoosídlení'Žurnal minister. stva narodnogoprosveščenlapublikova|cestovnízprávy mlad1/chslavisttj,kteňícestovali po slovansk1/chzemích.Jako projev niírodnípolitiky je moŽno chá. pat i pokus vydávat první všeslovansk!časopisDennice (1843_|844) ve dvou jazycích,rusky a polsky. o tuto myšlenkuse zasadili ruštíučenínárodnímys|ite|é.Bohužel pokus vytvoŤitdiskusní fÓrum vědcrj a literátti r zn;ich slovansk ch národ skončilne spěchem,neboťv rusk;ichučenlchkruzíchv|ádla pŤezíravápŤedstava o slovanskémosvícení.Samorostlíruštízapadnici zastávali názor, Že slovanská myšlenkaje spojena se zkostnatělostía s pokusem utvrdit ideologicky diktát monarchie.V Rakousku nemělo českénárodníobrozenívliv na učebníosnovy univerzit.osvíceníve státnímměŤítkuneodpovídalozájm m slovansk1ichnárodri habsburskéÍíše'Novéformy národníkonsolidacebyly vypracoványvllučně na stránkách časopisri. V závěru je nutno pÍipomenoutfakt, kter;.ise t]Íkáobtížíse srovnáváním myšlenekK. Havlíčkas rusk'ími osvícenci.Hav|íčkovibyla vlastnínedtjvěra
178
179
.\-
l i
k rusklm šlechtick]fmideologrim.Domníval se, že nejsou schopni zastávatzájmy národa.Tím se vysvětlujei fakt, žeHav|íčekv bec neuznával ani Ševyrjova, ani moskevskéslavjanofily,a tím víceopovrhovalpňedstavitelišlechty,kteŤíse plně odcizili národnímucharakteru.V Rusku ale byli šlechticinositeli novénárodníideologie. HavlíčkŮvvztah k ruskéšlechtěkomplikuje recepci a pochopenítextu' Za těchto okolnostíse Havlíčeksnažízakr,ltfakt, Že, i když on sám vystupujeproti ruskéš|echtě,fakticky pňebírámnohémyš|enkyod soudoblch ruskych šlechtick ch publicistri.Dokazují to skrytécitáty ztext současníkri,kterénajdeme v obrazech z Rus, Karel Havlíčekse stal svědkem toho,jak si v Rusku klestila cestu myšlenka státnínárodníosvěty a myšlenkaruskéhoslovanskéhovzdě|áváni.Kvrili pozdějšímudálostem'hlavně kvrili evropskémurevolučnímu roku l848, pňesnějikvrili reakci carskévlády na události tohoto roku' nedošlokreaLizact v šeuveden]ich reforem. Tehdy se fakticky ukáza|a bezmocnost rusk]ich učen;ichkruh v otázce reformaceStátníhonárodníhovzdě|ávání.Spor o ,,národní.. a ,,všelidské.. v rusklch dějinách probíha|tragicky. Ruská společnostnebyla pŤipravenak Ťešení národních otázek v širšímslovanskéma všeevropskémhistorickémkontextu. Naproti tomu pŤines|ymyšlenkyKarla Havlíčkav českémkontextupozitivní sledky. Už Havlíčkovisoučasníci jeho činnostvysoko cenili. Sám Havlíčekse tak stal symbolem národníkonso|idacea historickou osobností.
MASARYK' TomášGarrique snahya tužbypolitického probuzení(Praha: Jan Laichter) 1896Karel Havlíček: MoRAvA' JiŤí 199| C. k. disidentKarel Havlíček(Praha:Panorama) ŠEVYRJoV StepanPetrovič směr ruskéliteratury.., Noviny z oboru literatury, 1843,,Pohledna souvěk;Í uměnía věd,č,1l, str.4G48 ZAP, Karel Vladislav 1843Zrcadlo životana vychodníEvropá,sv. l (Praha:Jan BohumírCalve)
Literatur. BARSUKoV Niko|ajP|atonovič 1891h"1 i trub M' P fugodina,kn' 4 (sankrPeteÍburg: Tlpo8rafijaM. slásjuleviča) HAVLIČEKBoÍovsky, Kare| 1986obruzJ z RIL,' DÍl'oIl (PÍaha: Čs.spisovatel, KoLL{& Jan 1836''o |itemmejvájemnosti mezi kmcnya náiečímisl6vskÝmi.., i'''*a, sÝ 2, str'39-53 KRÁTKÝ PpJErfl-ED 1843''Králky pllhlcd lileratuÍyčelkév Íocel842-| 843..,No,,/inJ z obo|1|Iite. ra,ury unžnía věd,é.|' sÍ' 2 180
l8l
.\-
rffiil iii I i
k ruskym šlechtickymideolog m. Domnívalse, že nejsou schopni Zastávatzájmy národa.Tím se vysvětlujei fakt, žeHav|íčekvŮbec neuznáva| ani Ševyrjova, ani moskevskéslavjanofily,a tím více opovrhovalpŤedstaviteli šlechty,kte. ňíse plně odcizili národnímucharakteru.V Rusku ale byli šlechticinositeli novénárodníideologie' Havlíčkrivvztah k ruskéš|echtěkomplikuje recepci a pochopeníÍextu.Za těchto okolnostíse Havlíčeksnažízakr:it fakt, že,i když on sám vystupujeproti ruskéšlechtě,f.aktickypÍebírámnohémyšlenkyod soudobych rusklch šlechticklch publicistri.Dokazují to skrytécitáty ztext současník , kterénajdemev obrazech z Rus. Kare| Havlíčekse stal svědkem toho,jak si v Rusku klestila cestu myšlenka státnínárodníosvěty a myšlenkaruskéhos|ovanského vzdě|áváni.Kv li pozdějšímudálostem,h|avněkvrili evropskémurevolučnímu roku l848, pŤesnějikvri|i reakci carskévlády na události tohoto roku' nedošIok realizaci v!še uveden]/ch reforem. Tehdy se fakticky ukáza|abezmocnost rusk;íchučen ch kruh v otiízce reÍbrmacestátníhonárodníhovzdě|áváni.Spor o,,národní..a,'vše|idské..v rusklch dějinách probíhaltragicky.Ruská společnostnebyla pŤipravena k Ťešení národních otázek v širšíms|ovanskéma všeevropskémhistorickémkontextu. Naproti tomu pŤineslymyšlenkyKarla Havlíčkav českémkontextupozitivní vfsledky. Už Havlíčkovisoučasnícijehočinnostvysoko cenili. Sám Havlíčekse tak stal symbolem národníkonsolidacea historickou osobností.
MASARYK' Tomáš Garrique 1896 Karel Havlíček:snahy a tužbypolitickéhoprobuzeni (Praha: Jan Laichter) MoRAVA' Jiňí |99| C. k. disident Karel Havlíček(Praha: Panorama) ŠEVYRIOV Stepan Petrovič 1843 ,,Pohled na souvěk1/směr ruskéliteratury..,Noviny z oboru literatury, uměnía věd, č. 1l, str.4648 ZAP, Karel Vladislav |843 Zrcadlo života na vyclndní Evrop4 sv. l (Praha: Jan Bohumír Calve)
LiteletuÍe BARSUKoY Ňkolaj Platonoviě |a9| zizř i tnldy M' P Posodh4' kn. 4 (sankt.Peterburg|Tipografija M' stasju|eviča) HAVLIČEK Borovsky' Kárel 1986 ob zy z Rus' Di|o II (Praha:Čs.spisolBtel) KoLLÁR, Jan 1836 ''o literarnej vzájemnosti mezi kmeny a náÍečímisla\Ťlc,Íni.,'Í''''ra, sv. 2, str 39-53 KRÁTKÝ PŘEHI-ED 18,43''IftátkÝ piebled liteťaturyčeskév roce lM2-1E4!,' Noyin' z obo|u lite. ratury' Únění a yěd, ě' 1' s|r.2 180
l8t
L.
