FYZIKA Zaj mav lohy z mechaniky TOM NEAS P rodovdeck fakulta MU
Jak u it fyziku zajmav a zrove kvalitn? Jednou z monost je e en zajmav ch a sou asn realistick ch loh. V tradi n esk u ebnicov literatue jich v ak najdeme velmi mlo. Nen snadn formulovat lohy, jejich e en by nebylo pli obtn a pitom nevyadovalo nerealistick zjednodu ujc pedpoklady. V lnku jsou uvedeny ti takov lohy z oblasti gymnaziln mechaniky, kter naz vm ukzkov mi. een loh je samozejmou soust fyziky, nemlo by vak b t samoeln . Je teba si v dy polo it otzku, jak cle formulac a eenm lohy sledujeme a pizpsobit tomu jej v br. V lnku se zamuji na typ loh, kter slou ve v uce i v uebnici skuten jako ukzka pou it zskan ch znalost a postup. Jak cle m eme formulac a eenm takov lohy sledovat: (a) Pispt k vytvoen sprvn pedstavy o zkladnch pojmech, ke sprvn interpretaci zkladnch zkon a k pochopen praktick ho v znamu tchto pojm a zkon. (b) Pedv st sprvn postup pi een dan ho typu lohy. (c) Ukzat v znam dan sti fyziky (a fyziky vbec) pro popis, pochopen a vysvtlen odpovdajcch reln ch jev, princip a innosti zazen atd. (d) Rozvjet zpsob uva ovn smujc ke sprvn interpretaci v sledk lohy a k posouzen v znamu rzn ch zjednoduen pi een lohy. Cle (a), (c) a (d) pova uji za velmi dle it , proto e bez jejich zdraznn je nebezpe, e se cl (b) redukuje jen na zskn urit schopnosti zachzet s veliinami (psmenka) a vztahy (vzoreky). Tato schopnost ale souvis se skutenou fyzikou jen omezen a hlavn nen pro studenty pli atraktivnm clem. Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
153
Je zejm , e loha, kter bude ke splnn uveden ch cl smovat, se mus t kat njak reln situace i reln ho dje. To je ale velk probl m, nebo v klad reln ch situac zpravidla nen jednoduch . adu faktor, kter een komplikuj (v mechanice nejastji ten, odpor prosted, nerovnomrnost dj), proto vtinou zanedbvme. Tm ovem m e vzniknout dal pot . Kdy toti zanedbme podstatn faktory, m e se stt,
e v sledek bude pli vzdlen od skutenosti. Proto vbec nen snadn takovou realistickou, a pitom jednoduchou a zajmavou, lohu vymyslet. V tradinch esk ch uebnicch a sbrkch jich mnoho nenajdeme. Napklad v ociln doporuovan osmidln uebnici pro gymnzia 1] nachzme adu loh splujcch cl (b), avak vzdlen ch clm ostatnm. Dokumentuje to nsledujc pklad takov typick rutinn lohy: Automobil o hmotnosti 800 kg zv il pi jzd na pm silnici svou rychlost z 15 m s;1 na 20 m s;1 bhem doby 20 s. Jak velk v sledn sla na nj psobila? Zmnou spovajc v pou it automobilu namsto obvykl ho hmotn ho bodu nebo tlesa se loha stv realistickou jen zdnliv. Nejen e nebere v vahu, e v praxi idi obvykle dosahuje rychlosti 20 m s;1 (72 km h;1 ) z potench 15 m s;1 (54 km h;1 ) za podstatn krat dobu ne 20 s (vtinou navc nikoli rovnomrn zrychlen m pohybem), ale pedevm se nezab v ani v diskusi povahou sil, kter na automobil pi rozjezdu psob a v slednici vytvej. Naopak zajmavou inspiraci nabzej nkter zahranin uebnice. Dostupn je napklad peklad americk vysokokolsk uebnice 2], kde najdeme i adu jednoduch ch loh pou iteln ch na stedn kole. Nsledujc komentovan zadn jsou ukzkou autorovy pedstavy o vyu it zajmav ch loh, kter maj blzko k praktick m situacm a splujc v e formulovan cle.
loha 1 Po ta zaznamenv polohu v tahu pi jeho pohybu. Na obr. 1 vidte graf zvislosti polohy snman ho bodu na ase po dobu 10 s. Je zde tak vyzna ena volba vztan soustavy. Na zklad anal zy grafu zskejte co nejvce informac o pohybu v tahu. Pedpokldejte pitom, e zrychlen v tahu bylo v jednotliv ch intervalech bu konstantn, nebo nulov , a na zanedbateln krtk pechodov seky mezi tmito intervaly.
154
Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
Nvod: (a) Zapi te do tabulky, jak se v tah pohyboval v jednotliv ch asov ch intervalech. (b) Sestrojte graf zvislosti x-ov sloky rychlosti v tahu na ase. (c) Sestrojte graf zvislosti x-ov sloky zrychlen v tahu na ase.
;
; Obr. 1
Tato loha m za cl pomoci vytvet sprvnou pedstavu o v znamu zkladnch pojm kinematiky { polohy, rychlosti a zrychlen a rozvjet schopnost pracovat s grafy. Zadn vychz z reality { prostorov i asov daje odpovdaj zhruba skutenosti. "loha je koncipovna jako ukzkov. To znamen, e po studentech nevy aduje zcela samostatn een, kter je pro n zpotku obt n , pokud se s podobn mi grafy jet nesetkali. Na druhou stranu nejsou poteba dn slo it v poty, jen znalost zkladnch pojm a zejm na logick uva ovn. Zadn je zmrn zvoleno tak, aby se vyskytly vechny mo nosti kombinace smr vektor rychlosti a zrychlen pi pmoar m pohybu. Pi een prvn sti lohy m eme vyu t b n zkuenosti s pohybem ve v tahu. een by mohlo vypadat takto: 0s{1s v tah se rozj d smrem vzhru (pohybuje se s nenulov m zrychlenm, velikost jeho rychlosti roste, rychlost a zrychlen smuj vzhru) :::
Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
155
1s{2s
v tah stoup stlou rychlost (zrychlen je nulov , rychlost smuje vzhru) 2s{3s v tah brzd (pohybuje se s nenulov m zrychlenm stle smrem vzhru, velikost jeho rychlosti kles, rychlost smuje vzhru, zrychlen dol) 3s{5s v tah stoj (jeho poloha se nemn, rychlost i zrychlen jsou nulov ) 5s{6s v tah se rozj d smrem dol (pohybuje se s nenulov m zrychlenm, velikost jeho rychlosti roste, rychlost i zrychlen smuj dol) 6s{9s v tah kles stlou rychlost (zrychlen je nulov , rychlost smuje dol) 9 s { 10 s v tah brzd (pohybuje se s nenulov m zrychlenm stle smrem dol, velikost jeho rychlosti kles, rychlost smuje dol, zrychlen vzhru) Pi konstrukci graf v stech (b) a (c) t to lohy je nutn zdraznit,
e se nejedn o velikosti, ale o slo ky vektor, tud pichzej v vahu jak kladn , tak i zporn hodnoty (smr vzhru je pova ovn za kladn , smr dol za zporn ). Krom toho je teba zdraznit, e pi pohybu s nenulov m konstantnm zrychlenm je grafem asov zvislosti slo ky rychlosti seka s nenulovou smrnic, pi pohybu s nulov m zrychlenm pak seka rovnob n s asovou osou (nulov smrnice). Probl m, jak z grafu asov zvislosti polohy urit pslunou slo ku rychlosti, pom e vyeit napklad obr. 2 s pslun m komentem. :::
:::
:::
:::
:::
:::
; Obr. 2
156
Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
; ;
Pak u by sestrojen graf nemlo init probl m. V sledek bude vypadat takto (obr. 3 a 4):
Obr. 3
Obr. 4
V komenti ke grafm je tak teba upozornit na skutenost, e pi rozjezdu v tahu (kter mkoli smrem) jsou rychlost a zrychlen orientovny souhlasn, pi br dn pak nesouhlasn (opan). Zatmco loha 1 je pomrn nron na uva ovn, pro een druh posta jednoduch dosazen do vzorce. Zrove vak loha nabz adu otzek i probl m k samostatn mu een pro zjemce o problematiku. Zajmavost lohy spov mj. v tom, e v sledky maj praktick v znam Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
157
a mohou b t pro studenty i ponkud pekvapiv (tentokrt jsou daje o automobilu opravdu skuten , pevzat z technick dokumentace). Navc m e loha poslou it pro porovnn rzn ch typ vztah pro odpor prosted { realistick ho vztahu Newtonova, v nm je odporov sla mrn kvadrtu velikosti rychlosti a k nmu se zadan technick data vztahuj, a nerealistick ho, avak jednoduho vztahu Stokesova, v nm odporov sla zvis na velikosti rychlosti linern.
loha 2
V technick dokumentaci automobilu koda Fabia najdeme hodnotu souinitele odporu C = 033. inn prez je asi S = 21 m2 . Ur ete velikost odporov sly psobc na automobil pi jzd rychlost o velikosti (1) v = 90 km h;1 , (2) v = 120 km h;1 , (3) v = 150 km h;1 , je-li velikost odporov sly ur ena Newtonov m vztahem F = 05C %S v2 , kde % je hustota vzduchu. Pokuste se ur it a zdvodnit, jak souvis spoteba s odporovou silou. Skute n spoteba Fabie 1.2 HTP je pi zadan ch rychlostech: 90 km h;1 : : : 49 l=100 km 120 km h;1 : : : 73 l=100 km 150 km h;1 : : : 113 l=100 km: Pro dosazen do Newtonova vztahu F = 05C %S v2 potebujeme znt jet hustotu vzduchu, kterou m eme najt v tabulkch: % = 13 kg m;3 . Nyn ji lze dosadit a vypotat velikost odporov sly (nezapomeme pev st rychlosti na metry za sekundu). Po zaokrouhlen dostaneme nsledujc kvadratickou zvislost odporov sly F na velikosti rychlosti v: 2 F = 045v . Pro zadan rychlosti vychz (1) F = 28 102 N (2) F = 50 102 N (3) F = 78 102 N: Vlivem zvislosti na druh mocnin rychlosti je odporov sla pi rychlosti 150 km h;1 skoro trojnsobn oproti situaci pi b n rychlosti 90 km h;1 . Uveden daje o spoteb odpovdaj jzd po rovin, kdy je zaazen nejvy rychlostn stupe, tj. ptka. Odporov sla m na spotebu paliva znan vliv. Vidme, e spoteba je zhruba mrn velikosti odporov sly. Pekvapuje ns to? Mo n bychom oekvali, e bude spe mrn v konu t to sly P = F v. Je vak teba si uvdomit, e spoteba je denovna jako mno stv paliva potebn ho pro ujet drhy 100 km, zatmco
158
Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
v kon je seln roven prci, kterou vykon sla za jednu sekundu. Ujede-li automobil drhu , vykon odporov sla prci = (odporov sla smuje proti pohybu). Tato prce se kon na kor sti energie vznikl pi innosti motoru, projev se tedy spotebou paliva. Objem spotebovan ho paliva je velikosti t to prce zhruba mrn , tj. = , kde je konstanta. een lohy m e v st k diskusi a zamylen nad vlivem stylu jzdy na spotebu paliva. Vc k tomuto t matu je mo n najt na 4]. Zjemcm o motory je mo n zadat jet doplujc kol: Zkuste vyhledat na 5] graf urujc vztah mezi v konem motoru a otkami (poet otek motoru za minutu). Za pedpokladu, e je zaazen nejvy rychlostn stupe, odpovd pi jzd po rovin rychlosti 90 km h;1 hodnota = 2 700 ot/min. Jak otky odpovdaj rychlosti 120 km h;1 a rychlosti 150 km h;1 ? Porovnejte v kon motoru odeten z grafu s v konem odporov sly. Pokuste se o vysvtlen v sledku. Rychlost automobilu je pi jzd bez peazovn mrn frekvenci otek motoru. Pro = 120 km h;1 je tedy = 2 700 (120 90) ot/min = 3 600 ot/min., pi = 150 km h;1 je = 2 700 (150 90) ot/min = 4 500 ot/min. Z grafu na 5] zjistme, e v kon motoru pi 2 700 ot/min je 30 kW, pi 3 600 ot/min je 38 kW a pi 4 500 ot/min je 44 kW. Tyto hodnoty se v znamn li od v konu odporov sly pi zadan ch rychlostech vypotan ch podle vztahu = : pro rychlost 90 km h;1 vychz = 7 0 kW, pro rychlost = 120 km h;1 vychz = 17 kW a pro rychlost = 150 km h;1 vychz = 33 kW. Vysvtlen t to disproporce nen pro studenty jednoduch , je teba k nmu dospt v diskusi zen uitelem. Vyhledn a rozpoznn potebn ch graf a odeten pslun ch hodnot vak zvldnou studenti sami. T matem posledn lohy je jednoduch rovnomrn pmoar pohyb. Jej zadn se t k jedn z nejslavnjch vesmrn ch mis. s
W
;F s
V
kW
k
n
v
n
v
P
P
=
Fv
v
v
=
n
P
P
loha 3 Sonda Voyager II byla vypu tna ze Zem v roce 1977. Postupn zblzka mjela a fotografovala planety Jupiter (1979), Saturn (1981), Uran (1986) a Neptun (1989). Vzdlenost Neptunu od Slunce je piblin 4 500 mili n km. Od t doby se Voyager neustle vzdaluje od Slunce stlou rychlost o velikosti piblin 16 km h;1 (jeho pohyb meme v t to fzi letu povaMatematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
159
ovat za rovnomrn , pmo ar a radiln { sonda se od Slunce vzdaluje po polopmce s po tkem ve stedu Slunce). (a) V jak vzdlenosti od Slunce se Voyager nachz v sou asnosti? (b) Napi te pedpis pro funkci x(t) vyjadujc vzdlenost sondy od Slunce v zvislosti na ase. (c) Uitm vztahu zskan ho v sti (b) vypo tte, jak letopo et by odpovdal vzdlenosti x = 150 mili n km, co je prmrn vzdlenost Zem od Slunce. Jak v sledek v po tu byste o ekvali? Jak letopo et by odpovdal vzdlenosti Uranu (prmrn vzdlenost od Slunce 2 870 milion km), Saturnu (1 430 milion km), resp. Jupiteru (778 milion km)? Diskutujte o shod nebo neshod zskan ch v sledk se skute nost. Pi een prvn sti jde tedy hlavn o to se v textu zorientovat, vybrat potebn daje a pou t sprvn jednotky. Samotn v poet je velmi snadn . Od roku 1989 do 2007 sonda uraz vzdlenost s
=
vt
= 16 (2 007 1 989) 365 24 3600 km = 9 1 109 km ;
:
Celkov vzdlenost od Slunce v roce 2007 je tak (9 1 + 4 5) 109 km = = 13 6 109 km(= 90 AU) Druh kol m za cl zdraznit v znam obecn ho een probl mu. Hledan vztah bude mt tvar
:
()=
x t
x0
+ = 4 500 106 km + 16 km h;1 vt
t
je-li as (v sekundch) men od okam iku, kdy drha sondy protne drhu Neptunu. Rovnici m eme jet upravit do elegantnjho tvaru t
( ) = 4 500 106 + 5 108(
x t
t ;
1 989)
kde as je aktuln letopoet (jednotka je rok). V sledek vyjde v km. Dodejme, e pi een lohy nerozliujeme, ve kter sti urit ho kalendnho roku v poet provdme. Diskusi rozdln ho v sledku napklad pro kvten a prosinec t ho roku studenti jist zvldnou prov st sami. Dosadme-li nyn do zskan rovnice daj = 150 106 km (Zem), vyjde nm = 1 980, pro = 778 106 km (Jupiter) je = 1 982, pro = 1 430 106 km (Saturn) je = 1 983 a pro = 2 870 106 km (Uran) je = 1 986. Vechny asy jsou zaokrouhleny na roky. t
x
t
x
x
t
t
x
t
160
Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
een t to lohy vybz k nkolika dalm otzkm i nsledn diskusi. Napklad pro v posledn sti een nevyel rok 1977, co by odpovdalo startu sondy ze Zem. Odchylka je zpsobena aproximac skuten ho pohybu sondy rovnomrn m pohybem po radiln trajektorii. Tato aproximace je pro men vzdlenosti od Slunce, odpovdajc napklad vzdlenosti Zem, ji velmi nepesn. Sonda se ve skutenosti pohybuje po parabolick drze a navc je tu jet vliv planet, kter mj. Pro vzdlenj Jupiter a jet vzdlenj Saturn ji disproporce mezi v sledkem jednoduch ho v potu vychzejcho z t to aproximace a skutenost nen tak znan, pro Uran je v sledek v potu shodn se skutenost. )astou otzkou pokldanou studenty pi diskusi je, jak je sonda pohnna, e m e tak dlouho udr ovat svoji rychlost na dan hodnot. Pohyb sondy tak zrove pkn demonstruje platnost prvnho Newtonova zkona. V ppad zjmu mohou studenti sami zjistit dal zajmav informace o misi sond Voyager, napklad pmo na strnce 6]. Vechny uveden lohy vychzej z celkov koncepce nvrhu alternativn uebnice mechaniky, jej tvorbou se zab vm v rmci sv disertan prce. Nvrhy jednotliv ch kapitol uebnice jsou zveejnny na internetu 3]. Literatura 1] Fyzika pro gymnzia, sada osmi tematick ch u ebnic, Prometheus, Praha, 1993{ 2004. 2] Haliday D., Resnick R., Walker J.: Fyzika ( esk p eklad Fundamentals of Physics, 5. edition., Wiley & Sons, 1997), Prometheus Praha a Vutium Brno, 2001. 3] http://www.physics.muni.cz/~awasin 4] http://www.uspornajizda.cz 5] http://www.skoda-auto.com/cze/model/fabia/fabiasedan/technology/ 6] http://voyager.jpl.nasa.gov/
Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
161
Me m t voda pam? LUBOMR SODOMKA Adhesiv, TU Liberec
vod
Pedpoklad o pamti vody vyslovil v roce 1985 francouzsk alergolog Jaques Benveniste (2004). Tuto hypot zu vyslovil jako mo nost v kladu homeopatick ch zsad o edn homeopatik. Objevitelem homeopatie byl na rozhran 18. a 19. stolet Ch. F. S. Hahnemann. Na zklad zkuenost s vlastn l bou a pod vlivem literatury vyslovil zsadu, e druh l ku vyvolv u zdrav ho ty pot e, kter nemocn ho l a tm formuloval i zsady homeopatie. Homeopatie se rozila i pes pochybnosti l kask obce a dnes se s jej l bou setkvme v mnoha ordinacch. Dv dla uveejnn Hahnemannem 1], 2], zvlt pak 2] v esti vydnch zpsobila velk rozen tohoto zpsobu l by. Velmi diskutabilnm zpsobem l by se stalo siln edn psobc ltky, jej koncentrace se bl ila nule. To se zdlo paradoxn a odporujc selsk mu rozumu. O rozen homeopatie v )R se zaslou ily mimo jin i publikace 3], 4], 5], 6], v nich lze najt i nvody na praktick vyu it homeopatie. K vysvtlen vlivu edn pi homeopatick l b vyslovil Benveniste hypot zu o pamti vody jako homeopatick ho rozpoutdla. Nepodailo se mu vak tuto hypot zu prokzat a ztratil presti v znamn ho alergologa, nann podporu v zkumu a byl dokonce i stedem v smchu, a to ji v roce 1988 a tak teorie pamti vody zapadla. Mnoz l kai vysvtluj homeopatick l en placeboefektem. Pod vlivem paradoxnho zpsobu homeopatick l by se objevily i ti pspvky 7], 8], 9] v tomto asopise. V lncch 7] a 9] byla podpoena mylenka o nepravdpodobnosti mo n l by siln m ednm homeopatika, tj. v kladem placeboefektu a v lnku 8] byla vyslovena naopak podpora teorie pamti vody k v kladu homeopatie, i kdy oba autoi nepedlo ili teoretick nebo experimentln dkazy sv ch tvrzen. *lo vce m n o lozock i gnozeologick vahy ne o rigor+zn fyzikln dkazy. Za diskusn lze pova ovat i tvrzen v 7] a 9], e v kapalinch v dsledku pohybu molekul nelze vytvoit pamov prosted. Tomu odporuj nap. pamti v kapaln ch krystalech 10]. 162
Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
Mylenka J. Benvenista vak zcela nezanikla. V posledn dob byla zveejnna prce v carsk ho chemika L. Reye v renomovan m fyziklnm asopise Physica A, kter m menm termoluminiscennch (TL) kivek experimentln ovit existenci pamti vody a prokzat ji i fyziklnm menm 11]. K experimentu pou il Rey t kou vodu D2 O jednak istou, a jednak s ionty sodku (Na), s ionty lithia (Li) a chloru(Cl) pidnm pslun ch chlorid do vody. Vechny pak nechal zmrznout a provdl TL men na stech ledu. TL kivky vykazovaly dv maxima, a to pi teplotch 120 K a 170 K. Prbhy TL kivek se liily, jejich maxima vak zstala zachovna (obr. 1).
;
Obr. 1 Termoluminiscen n k ivky ist t k vody D2O a vody s iontov mi p msi ve fzi ledu
Struktura a vlastnosti vody
Mme-li pochopit eventuln pamovou schopnost vody, je teba se seznmit se strukturou vody, zda m e vytvet pamov prosted. Molekula vody H2 O pestavuje soustavu atomu kyslku a dvou atom vodk navzjem vzan ch silnou kovalentn vazbou, jak znzoruje obr. 2a, b. Molekula vody je psobenm vnitroatomov ch kovalentnch sil velmi stabiln. Mezi molekulami vody psob rovn pomrn velmi siln intermolekulrn vazby vodkov ch mstk 12], jejich psobenm mohou vznikat za vhodn ch podmnek stabiln substruktury, shluky molekul { klastry (z angl. clusters, obr. 3). Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
163
;; ; ; ; Obr. 2 Kovalentn interatomov vazba vytv hel mezi smry OH hel 104,5
Obr. 3 Vytv en klastr (clusters) z molekul vody p sobenm vodkov ch vazeb
Klastry mohou vznikat vnitnm chemick m psobenm a obsahovat ve sv m prostoru ionty rozputn ch ltek (homeopatik). Klastry vznikaj ve vod v nejrznjch strukturch. Za nzk ch teplot vznik psobenm vodkov ch vazeb i dokonal vysoce symetrick diamantov strukturaledu. Krom toho byly objeveny ve vod vysoce soumrn struktury podobn fullerenm 13], fullerany, jak je znzoruje obr. 4. Rovn i v tchto strukturch jako ve fullerenech jsou msta pro ionty a molekuly. Strukturu vody lze mnit psobenm vnjho elektrick ho a magnetick ho pole. 164
Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
;; ;; Obr. 4 Fullerany vody
M voda pam?
A prv tyto krtkodob nebo dlouhodob stabiln struktury vody mohou b t zkladem pro pam vody. Prvn, by i nepm dkaz existence pamti vody prostednictvm vodkov ch vazeb podal ji zmnn L. Rey 11] menm TL (obr. 1). TL kivka s maximem pi 170 K odpovd vodkov m vazbm v ledu. V Reyov ch mench byla pou ito t k voda, v n maj vodkov vazby vy hodnotu. V klad homeopat pedpokld, e vodkov vazby petrvvaj i drastick zedn, co m podpoit v klad inku homeopatick ho zedn pamt vody. Naproti tomu M. Chaplin z Lond nsk ji n univerzity s Reyov m v kladem nesouhlas. Opt se stetvaj dva protip+lov nzory, tentokrte pi v kladu experimentlnch men. Je mo n se experimentln dobrat, e st vodkov ch vazeb ve vod mohou mt nejrznj podobu. Je otzka, zda je mo n experimentln dokzat pmo ze struktury vody existenci stabilnch klastr vody, kter by pak vytvely jej pam. Jev se mo nosti pou t k tomuto dkazu i neutronov difrakn techniky nebo jadernou magnetickou rezonanci 14].
Mon v klad homeopatie pamt vody
Zatm nejvt zjem na pamti vody maj homeopatov , kter m by slou ila k v kladu jejich oboru. Jde o to najt ve vod krtkodob i dlouhodob stabiln substruktury. Tmi jsou vodkovou vazbou vzan klastry molekul vody (obr. 3, 4). Jejich stlost zaruuj vodkov mstky, kter jsou rovn zodpovdn za vazbu dvojspirly deoxyribonukleov ch kyselin (DNA, DNK), kter zajiuj ddinost organism. Navc klastry vody mohou vznikat psobenm elektrick ch pol rozputn ch iont a tvo pak Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
165
v klastrech intersticiln ionty (molekuly), jejich prostor kopruj molekuly vody klastr. Ze,ovnm roztoku jsou ionty difuz vytahovny z klastr, kde po sob zanechvaj vakance, kter si po njakou dobu pamatuj ptomnost iont. Tento model, i kdy je zatm spekulativn, m e slou it jako v chodisko k jeho experimentlnmu potvrzen nap. metodami neutronov difrakce i jadern magnetick rezonance (JMR, NMR, 15] 16] 17]), pop. i jin mi fyziklnmi metodami a k teoretick mu een probl mu pamti vody.
Zhodnocen a zvr
Voda je zkladn ltkou stavby iv ch organism, v nich pedstavuje nkdy i vce ne 90 % celkov hmotnosti. Podl se tedy zvlt nejrznjmi klastrov mi substrukturami na mechanismech iv ch organism, kter jsou i mnohem slo itj ne mechanismy homeopatie. Nesmj ns pekvapit jej nkdy a neuviteln vlastnosti a jevy, kter zpsobuje. Studiem jejch substruktur naznaen ch na obr. 3 a 4 se m eme dokat jet v znamnjch a zhadnjch objev ne je pam vody. "vahy v tomto lnku ukzaly, e mechanismy homeopatie vylo en v roce 1985 pamt vody, je se v roce 1988 jevily jako protismysln , se v vojem ukzaly jako dosti pravdpodobn a nyn ji zatlauj v klad placeboefektem. Na plnou platnost teorie pamt vody je teba si jet pokat a je jist , e fyzika bude pitom. Literatura
1] 2] 3] 4] 5] 6] 7] 8] 9] 10] 11] 12] 13] 14] 15] 16] 17]
Hahnemann, Ch. F. S.: Organon der rationellen Heilkunst, 1810. Hahnemann, Ch. F. S.: Organon der Heilkunst, est vydn 1921. Jana, J.: Praktick homeopatie. Eminent, Praha 1992. Hruovsk , J.: Kvantov homeopatie. Methesa, Praha 1997. Vilhoulkas, G.: Homeopatick vda. Alternativa, Praha 1997. He t, J. et al.: Homeopatie. Medicna pro t et tiscilet. Lidov noviny, Praha 1997. Bartuka, K.: Homeopatie a fyzika. MFI 8 (1999) . 10, s. 596. Sodomka, L.: Fyzika a homeopatie. MFI 9 (2000) . 5, s. 278. Bartuka, K.: MFI 9 (2000) . 5, s. 283. Sodomka, L., Fiala, J.: Fyzika a chemie kondenzovan ch ltek. Adhesiv, Liberec 2003, dl 1, kap. 14, s. 429. Icy claims that water has memory. http://www.newscientist.com/11june2003 dtto 10], dl 1, kap. 1, s. 52. dtto 10], dl 2, Liberec 2004, kap. 20, s. 154. dtto 10], dl 1, kap. 1, s. 123, kap. 9, s. 306. dtto 10], dl 2, kap. 25, s. 264. Hoppe, W. et al.: Biophysik, Springer Heidelberg 1977, kap. 3, s. 43. Prosser, V. F. et al.: Experimentln metody biofyziky. Academia, Praha.
166
Matematika - fyzika - informatika 17 2007/2008
