zlEta
šedesátá
z|E!á
JiňíSvoboda
HANZLÍKoVAPoEz|E
ŠeorsnrÝcH LET
A JEJí KRlTlcKA REFLEXE
anz|íkŮvvstup do |iteraturyV Toce 1961, kdy vyš|ajeho prvotina Lampa, ještě dnes z odstupu tňiceti osmi |et se jevíjako poněkud neobvyk|5i. Pňedevšímpňekvapujespontánní oh|as, kter! vyvo|a|ajeho sbírka u kritikťr. Po|ožíme]i ved|e sebe recenze větš i n y z n i c h f n a p Ď J i ň í h oH á j k a , M i | o š e V a c Í k a ,V | a d i m í r aD o s t á | a , FrantiškaVnby,Dušana Karpatskéhoaj.], z1istíme,Že kritériaup|atĎovaná pňi jejím hodnoceníse opírajío postupy, 1ak se u nás vytvoňi|y pocit ,,sounáv druhé po|oviněpadesátlch |et, akcentuje se básníkťrv ležitasti za tento svět', a ,,mÍra básnického sebeuvědomování světa a básnÍkovaÚkolu v něm,1. Jen ojedině|e zazně|y hlasy, kter^é upozorĎova|yna podstatnějšíznaky Hanz|Íkovy poetiky, napň. Mir^os|av Červenka hovoňi|o tom, že ,,vynalézaváslovesná práce ne bez pŤíčiny musí pŮsabit dojmem obratné konstrukce,E. Hanz|íkskutečně na počátku šedesánj'ch|et pňiše|s tvorbou ideá|ně odpovída1ící tehdejšímpňedstavám o smys|u a pos|ánípoezie: téma vá|ky,které stá|o v popňedí jeho zájmu, by|o stá|e Živé/v poezii i v prÓze/, znamena|onejen evokaci nedávnlch let, a|e často se z něho stáva|o novépo|itikuma s|ouŽi|o jako var.ování pňed vá|kou novou. Do tohoto kontextu zapad|o Hanzlíkovotéma dětí ;ako oběti vá|ky, stejně tak svědectví o |idsk./ch osudech, o tragédiíchZia,l, o absurditě vá|ečn1ich činriapod. To vše Hanz|íkdovedl pňed|oŽitčtenáňivkusnou fonmou, dokona|e sty|izova. nlm veršem, v němŽ rezonova|y nejrŮznějšív|ivy, starší [napň. ortenovyJ nebo novější[Prevér.tovy]. PĎitom to vypada|otak, jako by tato popu|aritaHanzlÍkovinestači|a; veden svou WŮrčíctiŽádostí,vystoupiIs názorem, Že báseĎ musí b.ft pňedevšímbásní [,,báse o sobě,,J, musí podIe něho vyjadňovatSama sebe a vydat svědectvío básníkovi,nic jinéhojí nepňís|uší.. Ten akcent na autonskysubjekt a zdŮrazněnÍsuverénníÚ|ohybásně zapŮsobi|provokativně a vwo|a| značnou odezvu, by| pr"ovázenv diskusi k|adnlmi
i záponnlmi stanoviskyo'Ce|kou/ oh|as však potvrdi|postavení,které Hanz|íkdíkyuspěšnéprvotině zÍska|.Ne náhodou na tyLo skutečnosti reagova| o|eg Sus, kdyŽve stati Soudlbpoezii napsa|, Že dí|a,,debutantŮ se užpŤedem těšílaskavému zaujetť,...zatímco ,,kritikbyl měl posuzovat dílo mladé básnické generace v jeho ,,konkrétnítotalitě',, ne jako holou, zjednodušenouspolečenskou funkci's' Nutno pňipomenout, Že koIem roku 1961 vyšloznačnémnoŽstvíbásnick.!'chpt"votina Že právě Hanz|íkdokáza| svym vystoupenímmnohé z nich ZastÍnita obrátit pozornost k sobě. Pňitom neš|o o autory |edajaké,jak ukáza| vWoj KabešŮv,Wernischťrv,PištonŮv,Brouskt]va da|ších. Úspěch potvrzovanyne|enkritiky,a|e takéčtenáňipodníti|Hanz|íkovu tvt]rčíctiŽádost. Po prvotině vyda| v krátké době čtyňisbít^ky: Bludn,! kámen [1962], )tňÍbrnéočl [1963], Země za PaŤíŽÍÍ19E3} a Čern| kolotoč[1964]. Tento rozmach sice imponova|, a|e rea|izace čtyň nánočn1ichsbírek ukáza|a i na rizika HanzlÍkovypoetiky. Tak nad Bludn,lm kamenem konstatova|Jiňíope|Ík,Že jde o poezii ,,apelu',. . ' kde ''Vlkrik nahrazuje čin.' a ,,metaforika ujbušná, sÍlácká,' dává ,,základ jistérétoričnosti,E. Mnozí kritici, kteĎÍSe nad prvotinou rozp| va|i chválou, zauja|inad dnuhousbírkouobezrehěišÍpostoj a pod dojmem diskuse o poezii, kter.ouHanz|íkvyvo|al,začalisporné stránky jeho básní vysvět|ovatjako dŮs|edekprob|ematickychnázor.rio vy|učnosti básnického dÍ|a.V tom smyslu psal Miloš VacÍk, Budo|f Matys, Fr.antišek Vrba, aj. Š|oo apnioristick.fpňístupnahr.azu.jící kritickouana|!zu, která by by|a pno Hanz|íkovu tvorbu v této fázi njvoje mnohem uŽiteČnějšÍ Hanz|íkovysbírky se tedy sta|y prubíňsklm kamenem pro kritiku, v česképoezii se objevi|m|ad.fautor, kter.yenergičnostísvéhovystoupení,členitostí text , sty|izacía v nepos|edníňadě i tím, jak zah|covaI čtenáňe nouj.mi básněmi, nutiI k zaujetí konkrétníchstanovisek. Jest|iŽev kaŽdénovésbírce měni| po|ohyvy1ádňení, nezměněná naproti tomu zťtstávaIamyš|enkováa tématická sk|adbajeho básní. Záměr vy1ádňitkonkrétníproŽitek by| u něho veden snahou po autentičnosti, mnohotvárná skutečnostho však nutila Vystupovatve stá|e nouich ro|ích,odtud pr.ameni|ajeho potřeba gesta často aŽ divade|něpojatá. 4Vdiskusirystoupi|i:K'Šitkanc'J'Šoto|a'Lterárnínoviny5'6'1962iM'Červenka'LN5'6'1s62;J.KainarLN7'4'1s62 B'4' 1s63i
| ' D ] V j š ' L Ns ' 3 . 4
1s63
5 O. Sus: Soudit poez . Hos! do domu 4,/1962/
, s.165-167.
6 J . o p e í k :P o e z i e V Ý z e q p o e z i e g e s t . H o s t d o m u 9 / 1 9 6 2 /
2 M Čefvenka: pozoruhodná prvotna' Host do domu 8' 196,1' č's s'426'
7 M' Vacík:Tápání' RUdé pÉVo 20 6' 1s62,
3 J
Literánni noviny 11 /1962/'
cY4
1s62
s4'
J'Pišto|a.LN
aj'
1 J ' H á ] e k : P r V n í z ň a d y ' a n e b o s l u š ís m u t e k H a n z ] Í k o v | P ? | a m e n 3 , l 9 6 1 , č .1 1 ' s ' 1 o 7 . 1 o g
H a n z Í k :D s k L s e o p o e z i i ' L t e r á r n í n o v i n y 3 ' 5
š6deBátá
s
' s'231
4] F Matys: o tňech básnickÝch novinkách' Práce 7'5'
1s62
s' 5;
Evrba] DVě dfuhé.
Č ' 2 a ' s ' 4 i D ' K 6 r p a t s k Ý ] B l u d n Ý i Ú h e | n \ yk'á m e n s . d c e ' P l a m e n 4 , 1 9 6 2 , Č , 6 , s ' 1 1 1 . 1 1 3 ,
2S5
z|étá
z,6tá
šedesátá
JiňíSvoboda
HANZLíKoVAPoEzlE
ŠeoesnrÝcH LET
A JEJí KRmcKÁ REFLEXE
i
anz|íkŮvvstup do |iteraturyV Toce 1961' kdy vyš|ajeho prvotina Lampa, ještě dnes z odstupu tňiceti osmi |et se jeví1ako poněkud neobvyk|1i. Predevším pňekvapujespontánnÍ oh|as, kter! vyvola|ajeho sbÍrkau kritikťt'Po|oŽíme-|i ved|esebe necenze většiny z nich fnapn, Jiňího Hájka, Mi|oše VacÍka, VladimÍra Dostá|a, FrantiškaVnby,Dušana Karpatskéhoaj.]' zjistíme,Že knitériaup|atĎovaná pňi jejÍmhodnoceníse opírajío postupy, 1ak se u nás vytvoňi|y v druhé po|oviněpadesábfch |et; akcentuje se básníkrivpocit ,,sounáleŽitosti za tento svět'' a ,,mÍra básnického sebeuvědomování světa a básnÍkovaukolu v něm'1' Jen o1edině|ezazné|yh|asy, kter"éupozo|řova|y na podstatnějšíznaky Hanz|íkovypoetiky, napň. Miros|av Červenka hovoňi|o tom, Že ',vynalézavá slovesná práce ne bez pŤíčiny musi pŮsobit dojmem obratné konstrukce,p. Hanz|íkskutečně na počátku šedesáhich |et pňiše|s tvorbou ideá|ně odpovídající tehdejšímpňedstavám o smys|u a pos|ánípoezie: téma vá|ky,kter"éstá|o v popňedí 1ehozájmu, by|o stá|e Živé/v poezii i v prÓze/, znamena|onejen evokaci nedávnych |et, a|e často se z něho stáva|o novépo|itikuma s|ouŽi|o ;ako varování pňed vá|kou novou. Do tohoto kontextu zapad|o HanzlÍkovotéma dětí jako oběti vá|ky,stejně tak svědectvío |idskfch osudech, o tragédiích Ž t a t , o a b s u r d i t ěv á | e č n l c hč i n a p o d . T o v š e Hanz|íkdoved| pĎed|oŽitčtenáňivkusnou fonmou, dokona|e sty|izovanlm veršem, v němŽ rezonova|y nejr zně1šív|ivy, starší [napĎ. ortenovyJ nebo nově'|šÍfPnevéntovyJ. Pňitom to vypada|otak, lako by tato popu|aritaHanz|íkovinestači|a, veden svou tvťlrčí ctiŽádostí,vystoupiIs názonem, Že báseĎ musí bft pňedevšímbásní [,báseĎ o sobě',J, musí pod|e něho vy1adňovatSama sebe a vydat svědectvío básnÍkovi,nic jinéhojínepňís|uší3. Ten akcent pr"ona autorsk! subjekt a zdťrraznění suverénníÚ|ohybásně zapťrsobi| vokativně a vwo|a| značnou odezvu, by| pr.ovázenv diskusi k|adn.ymi
i zápornlmi stanoviskf. Ce|koui oh|as však potvndi|postavení,které Hanz|íkdíkyuspěšnéprvotině získa|'Ne náhodou na tybo skutečnosti reagova| O|eg Sus, kdyŽve stati Soudli poezii napsa|, Že dÍ|a,,debutantŮ se už pŤedem těšílaskavému zaujetť,.,'zatímco ,,kritikbyl měl posuzovat dÍlomladé básnické generace v jeho ,,konkrétnítotalitě'', ne jako holou, zjednodušenouspolečenskou funkci,s' Nutno pňipomenout, Že koIem roku 1961 vyš|označnémnoŽstvíbásnick.ychpnvotina Že právě Hanz|íkdokáza| svym vystoupenímmnohé z nich zastínit a obnátit jak ukáza| vWoj pozonnost k sobě. Pňitom neš|o o autory |eda1aké, KabešŮv,Wernischr]v,PištorŮv,BrouskŮv a da|ších' Hanz|íkovu Uspěch potvrzovanynejen knitiky,a|e takéčtenáňipodnÍti| Bludny tV rčíctiŽádost. Po pr.votiněvyda| v kr.átkédobě čtyňisbÍt^ky: kámen t1962], )tŤíbrnéoči t1963], Země za ParíŽí(1963J a Černy kolotoč[1964]. Tento rozmach sice imponova|, a|e rea|izace čtyň nároČnlch sbír"ekukázaIa i na rizika Hanz|íkovypoetiky. Tak nad kde Bludn,lmkamenem konstatova|JiĎíope|ík,Že jde o poezii,,apelu.''.. ''Vykrik'.. nahrazuje čin', a ,,metaforika wj,bušná,silácká,' dává ,,základ jistérétoričnosfl'u. Mnozí kritici, kteňíse nad prvotinou rozp|fva|ichvá. postoj a pod dojmem dis. |ou, zauja|inad druhou sbÍrkouobezňetně1ší kuse o poezii' kterou Hanz|Íkvyvo|a|,zača|isporné Stránky jeho básnÍ vysvět|ovatjako dris|edekprob|ematic$ichnázor.rio vylučnostibásnického dí|a.V tom smys|u psa| Mi|oš VacÍk, Budo|f Matys, František kritickouanallzu, která Vrba' a'j.Š|oo apr.ioristick!pňístupnahrazující tvorbu v této fázi rnjvojemnohem uŽitečnější. by by|a pro Hanz|íkovu HanzlÍkovysbírky se tedy sta|y prubíňsklm kamenem pro kritiku; svéhovystouv česképoezii se ob1evi|m|ad! autor, kterÝ enengičnostÍ p e n í ,č | e n i t o s t íe x t , s t y | i z a caí v n e p o s l e d n íň a d ě i t í m , j a k z a h | c o v a | čtenáňe nor4imi básněmi, nutiI k zaujetí konkrétníchstanovisek. nezměněná napnoJest|iŽev kaŽdénovésbírce měni| po|ohyvy1ádňenÍ' ti tomu zťtstávaIamyš|enkováa tématická sk|adba jeho básní. Zámér proŽitek by| u něho veden snahou po autentičnosti, vy1ádĎitkonkrétnÍ mnohotvárná skutečnostho však nuti|a Vystupovatve stá|e nouich ro|ích,odtud prameni|ajeho potĎebagesta často aŽ divade|něpojatá' 4Vdiskus|Wsroupi'Ksitkanc
ánebo s uši smlLek Hanzíkov|2P|amen 3
2 M Červenka pozo.uhodná prvot|na Host do domu a. T961 3 J
294
Hanzik
Dskuse o ooezi],L|terárni novnV 3' 5
T962' s 4
1961
Č'9' s 426'
č ] 1 s 1o7.1og
J'Šoroa Lterá.nÍnovny561962;M'Čeryenka
a ' 4 ' 1 9 6 3 i I D i V l š ' L Ng 3 4 ' 1 9 6 3 5 0
1 J' Háiek PrvnÍz.adv
šedesátá
Pištora'LN
LN5'6'1962|J'KanarLN74'1962;J
a]
Sus: Soudt poezii. Host do domu 4 /1962/
s. 165-16?
6 J. Ope ik: Poezie $/zev. poez e gesL Host domu 9,/1 962,/, s 237 7M,Vack:Tápání.Budép.áVo206'1s62 Lite.á.ninovny11/13a2/
s
4
B'Matys:otiechbásnick\ichnovnkách'P|áce7'5
1962
č . 2 8 s ' 4 ; D K a r p a t s k . i : B | U d n ) !' h e ] n Ý k á m e n s r d c eP | a m e n 4 1 9 6 2 č 6
s
5]
FVrba:DVěd.uhé
5111113
šedesátá
,,tak maso iehřat kupujem a i3me/ básnik beránk bíÝch" foto:archiv
Nejedna Hanz|íkovabáseĎ by|a za|oŽenana principu hry, ktery umoŽemocioná|ní ĎovaI ztvárnit ne1r.ŮznějŠí témata a dát jim odpovídajÍcí zabanvenÍ.Tato proměnlivost postojŮ nevznik|a pŮsobením vnitňně p o I a r i z o v a n ém y š | e n k o v é s t r u k t u r . y 'a l e v y c h á z e I a z j e d n o d u c h é h o v p o e z i io d p a d e o b e c n ě u z n á v a n é h op o s t u l á t u .T a k 1 a kt o b y l o o b v y k | é sát;ich |et, sta| se HanzlÍkovi hrdinou č|ověkjeho doby, jemu by|a u n č e n aÚ | o h at v Ů r c e , o n s e d o k á z a |p o s t a v i ti Ž i v | Ů ma o d v á Ž n ěp ě s t Í bíttĎeba i ,,do ohně, do mrakŮ,' [Básen pro rqmus hmotyJ' odtud vyvěpĎesvědčenÍm o raIo básníkovo ztotoŽněníse světem, podpot"ované neomezenosti |idskfch moŽností (,,svourukou se chystáme,/ do slunce - tam tamu z tidské kt]Že/ svou zprávu vbit,,,/Žhave klíček oblozeJ. Hanz|íkstejně jako ňada jinlch básníkr]r té doby se utvrzova|v pňesvědčenÍo rnijimečnosti svého pos|ání.Jeho identifikaces dobou by|a t a k s i | n á ,Ž e v s t ň e b á v a dl o s e b e n e 1 e nj e j Íe m o c r o n a l i t ua, | e i 1 e j íi d e o vé postu|áty.DÍkytéto orientaci mě| někdy b|ÍŽek básnÍk m Května ( Š o t o I a ,H o l u b ' F l o r i a n ] n e Ž k e s v l m g e n e r a Č n í c hd r u h Ů m aj.]. [ W e r n i s c h o v i ,G r u š o v i ,K a b e š o v i ,H t " u b é m u prvnívyhrady,u sbít"ky Jest|iŽenad sbÍrkouBludnykámen se ob1evi|y opět vraceIa. MiIostná St,ŤÍbrné očijako by se pňizeĎkr.itikyk HanzlÍkovi motivace poněkud osvěŽila.jehoverš, do obraznosti pnoniklazňete|něji impresionistickáhravost, motiv sIunce, známy z prvotiny,,,pt"osvět|i|.. j e h o b á s n ě . A v š a kv e d I ek Ď e h k o s tm i i I o s t n é h coi t u s e o b j e v i I ab r u t a I i t a v ještě obnaŽenějšípodobě [,,takmaso jehĎat kupujem a jíme/ básníkťl
zax6
šedesátá
beránkŮ bílych',/Jehněčí maso]. Jako pr.otiváhatvŮrčÍŽivelnostise zde p r o j e v i | at o u h a p o ň á d u ,r e a | i z o v a n vá k o m p o z i c ib á s n i i v e s b Í r c ej a k o ce|ku' StŤíbrné očiby|yoznačenyjako nejzdaĎi|ejšÍ z Hanz|Íkovy tvorby, n a p ň .P ň e m y s I e mB I a Ž í č k e m a | v a n e m D i v i š e m uZ. d e n ě k K o Ž m í n V e své knitickéintenpretacihovoňi|o zvláštni,,vz|ínavé něze.,'.Tyto tendence potvrdi|a také sbírka Země za PaňíŽÍ, kde opět vyr.azně zazně| pocit Úzkosti ze světa, v němŽ ''nenaŽraná tlustá válka šlape dětem po hlavách,/ po skutečnych",/VěŤím-live skut,ečnost onoho bíléhodětstvi v s o b ě / . U k a z u j es e , Ž e H a n z l Í kn a d á | e k o m p o n u j es v o j e b á s n ě n a polaritě dětskéhopoh|edua proŽitkuz vá|ečnfch|et. V této souvislosti se Živě pňipomÍnánapĎ.Hr"ubÍnova Hirošima,ve které brzy po druhé vá|ce zazně| pocit obavy a Úzkosti o Životdrtěte, pochopen! jako ohro. Ž e n Íl i d s k ée x i s t e n c e 'K o ň e n yH a n z l i k o v tyv o r b yt a k n a c h á z í m ev d Í | e c h , které v poválečném|iterárnÍmuyvojimajísvé pevné mÍsto' Tyto kon. texty potvnzuje i sbírka Černy kolotoč, kde pod v|ivem HrubÍnovy Proměny do obrazu nap|něnéhodětskou radostÍ vstupuje rušivěvá|ka (,,Kolotočse točÍ'''nasedají děti,/ modré bÍléprouŽkované.'.točÍ se v modru jak kŤišťalové tŮĎce,/ točl se černé,/ válečnéslunce,',/eern1i kolotočlXJ' Hanz|ik pňes všechnu r,nibojnost ani zde nepňekr.očil svŮj stín a pohybovalse stá|e v prostonu, vymezenémv podstatě jiŽ pr.votinou. Pro většinu kritikŮ na počátkušedesátlch |et by|yHanz|ikovypr"vnÍ sbÍrkypotvrzenímjejich názorŮ a koncepcí,kter.ési VWVárelive své kr.itické praxi. Teprve od po|ovinyšedesát17chlet se objevi|yref|exe na H a n z | Í k o vpuo e z i id i f e r . e n c o v a n ěpj io, s t u p n ěs e p r " o s a d i |san a h a v n í m a t n e j e n 1 e j íp ň e d n o s t i ,a | e i s p o r n és t r . á n k yN ' a n e s o u | a dm e z i f o r m á l n Í vyspě|ostía obsahem básně upozornilnapň.Mir"os|avPetňÍčekro, s kr.it i c k 1 i m ip o s t ň e h y k H a n z | Í k o v ěp o e t i c e p ň i š e IJ i ň í B r a b e c 1 r , M i I o š Pohonsk! hovot"iIo schopnosti r.ozvinoutlyrické pňedstavy,dát jim r.ef|exivní rozměr, a|e současnězap|ĎovatbáseĎ konvencia obrazy bez pŮvabu.'. Stá|e však chybě|a ana|yza Hanz|Íkonichbásní, ktená by ved|a k dŮs|ednějšÍmu kr.itickémustanovisku. Jedrnou rnlimku představova|aDo|eŽa|ovaknitikav Tváfl' Je tňeba pňipomenout,Že neš|o jen o Hanz|íka,ten by| zvo|en1akotypick.!'pňík|ad,a|e vlastně o kritiku aPB|aŽiČek:Hanz|ikÚVko]otoČ Hostdodom!6' 9z 1o M ] T J 12 M
KDŽnh
1964
P..sečíkyHanzkOWpoeze Pamen ]s64
s606]' .12
1DVš St.Ďrn\jmaoč|ma NoVek|ilry1963
P e t . i č e k B 6 s n | c k a s k u l a Č Í r U s6t d e k o r é c e l ] o s t d o d o i l ] L ]X B.ábec: ,/stĎbÍne oč|/ Ku|ilr.ni Wo.ba 2] Poho|sk
Jeden z ln|ade poe2e
] 1
Č34s1
s6366 ] 963.
1o
s 432
] 963
Rudé pfáVo 7 8 ]s64
s 2
297
z|atá
z|otá
šedesátá
,,tak maso iehĚat kupuiem a iime/ básnÍk beránk bfich" foto: archiv
Nejedna Hanz|íkovabáseĎ by|a za|oŽenana principu hry, ktery umoŽemocioná|nÍ témata a dát jim odpovídající Ďova| zbvárnit nejrrizně1šÍ zabanvenÍ.Tato pnoměnIivostposto1ťlnevznik|a p sobenÍm vnitňně poIarizovanémyš|enkovéstruktut-y,aIe vycházeIa z 1ednoduchého obecně uznávanéhopostu|átu.Tak 1akto by|oobvyklév poezii od padesátlch |et, stal se Hanz|Íkovihrdinou č|ověk1eho doby, jemu by|a určena u|oha tvŮrce, on Se dokáza| postavit i Živ| m a odváŽně pěstÍ bÍttňeba i ,,do ohně, do mrakj,, [BáseĎ pro rytmus hmoLyJ' odtud vyvěpňesvědčenÍm o se světem, podpor.ované ra|o básníkovo zbotoŽněnÍ neomezenosti |idskfch moŽností (,,svourukou se chystáme,/ do slunce - tam tamu z tidské k Že,/ svou zprávu vbÍt',,/ŽhavéklÍček obloze)' Hanz|íkste1ně jako ňada jin1ichbásníkŮ té doby se utvrzova|v pňesvědčenío ufimečnosti svéhopos|ání'Jeho identifikaces dobou by|a tak si|ná, Že vstňebáva|do sebe ne1enjejíemocionalitu,a|e i |ejíideové postu|áty.Díkytéto orientaci mě| někdy b|ÍŽek básnÍk m Května [ Š o t o I a ,H o I u b , F | o r i a n ] n e Ž k e s v l m g e n e r a č n í c h d r u h m [ W e r n i s c h o v i ,G r u š o v i ,K a b e š o v i ,H r u b é m ua j . ] . u sbínky Jest|iŽenad sbírkouBludny kámen se objevi|yprvnírnj'hrady, opět vnace|a.Milostná očijako by se pňízeĎkritikyk Hanz|Íkovi StŤÍbrné motivace poněkud osvěŽi|ajeho verš, do obraznosti pnonik|azňete|něji impresionistickáhr.avost,motiv s|unce, známy z prvotiny',,pt^osvět|i|.. jeho básně. Avšakved|e kňehkostimi|ostnéhocitu se objevi|abnutalita v ještě obnaŽenějšípodobě [,,takmaso jehĎat kupujem a jíme/ básníkŮ
šedesátá
beránkŮ bÍl1|ch''/Jehněčí masoJ' Jako protiváha tvťrnčí ŽiveInostiSe Zoe projevi|atouha po ňádu, rea|izovanáv kompozicibásní ive sbír.cejako ce|ku' StŤÍbrné oči by|yoznačeny1ako nejzdaňi|ejšÍ z Hanz|íkovytvoroy, napň. Pňemys|em B|aŽíčkem a |vanem Divišemu.Zdeněk KoŽmín Ve své kÍ.itické interpretaci hovoĎi|o zv|áštní,,vz|ínavé něze.'s.Tyto tendence potvr.di|ataké sbírka Země za PaŤíŽÍ, kde opět vyrazně zazné| pocit Úzkosti ze světa, v němŽ ,,nenaŽraná tlustá válka šlape dětem po hlavách,/ po skutečnych",/VěrÍm-li ve skutečnost onoho bítéhodětství v sobě,/. Ukazuje se, Že Hanz|íknadá|e komponuje svoje básně na po|aritědětskéhopoh|edua proŽitkuz vá|ečnfch|et. V této souvis|osti se Živě pňipomÍnánapĎ.HrubínovaHirošima,ve které brzy po druhé vá|ce zazně| pocit obavy a Úzkosti o Životdítěte,pochopen! .jako ohro. ŽenÍ|idskéexistence. KoňenyHanz|íkovy tvorby tak nacházÍmev dí|ecn, které v pová|ečném|iterárnímufvo1imají své pevné místo. Ty|o kontexty potvrzuje i sbírka Čern;j,kolotoč, kde pod v|ivem Hrubínovy Proměny do obr.azunap|něnéhodětskou nadostí vstupuje rušivěvá|ka [,,Kolotoč se točí ''.nasedají děti,/ modré bílé prouŽkované''.točÍse v modru jak kŤišťálovétŮĎce,/ točí se černé,/ válečné slunce,',/Černy kolotoč lX)' Hanz|íkpňes všechnu rnibojnost ani zde nepňekroči|svrij stÍna pohybova|se stá|e v prostoru, vymezenémv podstatě jiŽ prvof,tnou. Pro většinu kr"itikŮ na počátkušedesátlch |et by|yHanz|íkovy prvnÍ sbírkypotvrzenÍmjejich názorr]a koncepcí'kterési vytváňe|ive své kr"itické pr.axi.Teprve od po|ovinyšedesátlch |et se objevi|ynef|exena poezii diferencovaněji,postupně se prosadi|asnaha vnímat Hanz|Íkovu nejen |ejípňednosti,ale i sporné stránky. Na nesou|ad mezi fonmá|ní vyspě|ostía obsahem básně upozorni|napň.Miros|av Petňíček]o, s kr"itick./mi postňehy k Hanz|íkověpoetice pňišeIJiňí Brabecrr, MiIoš Pohot.sk17 hovoňi|o schopnosti rozvinout |yricképňedstavy,dát 1lm reflexivnírozměr, a|e současnězap|Ďovatbáseř konvencía obnazybez pŮvabu12.Stá|e však chyběla ana|fza Hanz|íkornich básnÍ, která by ved|a k d s|ednějšÍmu kritickémustanovisku. Jedinou rnlimku pňedstavova|aDo|eŽa|ovakritika v TváŤi.Je tňeba pňipomenout,Že neš|o jen o Hanz|íka,ten by|zvo|en.jakotypick.!'pňík|ad, a|e v|astně o kritiku 8 P B a ž i č e k ] H a n z ] Í k Ů Vk o | o l o č H o s t d o d o m u 6 9 z 1o M ]1 J 12 M
KoŽnín: PrŮsečíky Hanzhkow poezie
1s64'
P|amen 1964
s 6G61 č 12
| ' D V i š ]s t ř Í b r n Ý m a o č m a ' N o V é k n h y 1 9 6 3 , č ' 3 4 ' s , 1
s 63 66.
P e Í i č e k : B á s n | c k á s k u L e Č n o s ta d e k o . é c e H o s t d o d o m u X ' 1 9 6 3 , Č 1 o Brabec: /stŤiÚnéači/
Ku|turnÍworba 21'11'
T963'
Pohorsk'/: Jeden z m|adépoe,]e' BUdé préVo7 B ]s64
s'2
s 432
z,atéěéd6sátá
básníkŮ, kteňÍna počátku šedesátlch let vstupova|i do |iteratuny. Do|eŽa|podrobil ana|yzeHanz|Íkovu poetiku, diagnostikova|jejíjednot. livépo|ohyfobňadnost,nadnesenost, efektivnost,pňebuje|ostmetaforiky, konvenčnípoetičnoapod.J. Jeho vyhr^ady ve srovnání s tehdeiší kritikou směňova|yh|ouběji.SnaŽi|se vysvět|it,pr^oč u Hanz|íkavzniká disproporce mezi ,,chudym obsahem a bohatě členěnym ujrazem,,' v souvis|osti s tím poukazova|na nízkou informativníhodnotu jeho básní. Tyto nedostatky mě|y pod|e něho svťrjpŮvod ve vnějškovosti, V tom, Že Hanz|íkpos|ání básníka pochopiI pňedevšímve spoIečenském smys|u, jeho tvorba je rnfs|edkemvně;šídeter.minace,vycházeji povědomí.." cí z obecného|iter.árního Je však tňeba si nyní po|oŽitotázku: by|o všechno u Hanz|íka jen gestem, by| vŽdy jen básníkem, kter.f se jen sty|izova|a pĎijíma| podněty zvně;ška?KaŽdá Hanz|íkovasbírka se sice od|išujeod pňedchozí, pňitom vfvoj se zde realizuje často formá|ními pr.ostňedky. Kdybychom si však da|i pr^ácia ana|yzova|ih|oubějisouvis|ostiv jeho dí|e,zjisti|ibychom, že polarita by|av něm častotlumena vnějšíextenzitou. Motiv Úzkosti, kter! se objevi|uŽ v prvotině a kten! |ze vystopovat i v da|šíchsbírkách,vyknysta|izova| podonakonec do pňekvapivé by ve sbít.ceUzkost [1966]. To, co se odehráva|ojako by,,uvnitň.. Hanz|íkovypoezie, dosvědčujetato skutečnost:Hanz|íkdá|e zŮstává básníkem konkrétníchví|e, a|e nechce jiŽ b,ftjen nezonancídoborn/ch podnětťt.V nově vznik|émpnostoru šedesátlch let si postupně zača| uvědomovatdosavadnízávis|ostsvétvŮnčí koncepce a zača|h|edatjejí novou podobu; vše se v jeho poetice zača|opnoměřovat, i ustálená rčenía věci kaŽdodenníhoŽivota by|y náh|e vnímány jinak ,,Mráz spálí kopŤivu,.'. Znarovy děti hodí zeď na hrách', (Variace XXtltJ' Hanz|íkova tvorba se dosta|a do nouj'chpoIoh, snovévize mu otevňelyprostory donedávna jen tušené,nyní obohacenéo prvky surrea|istickéhovidění /''Zima šÍlíhladem po syrovém srdci,/ Hmyz hrozí svatebnÍmu lŮŽku,/ Zrcadlo ukazuje pěst psacÍmu stalu''.''[Variace Wlll). Pod|e Antonína Je|ínka jednot|ivévaniace v Uzkosti ,,redukujíprožitek na základní látkovéprvky,.,Hanz|ík směňuje k podstatám a rnis|edkemtohoto procesu objektivizaceje sbínka,,uměŤená,koncíznÍa čistá'\o'Dosavadní lehkost a improvizovanost,která os|Ďova|ana počátku šedesátlch |et, by|a nynízatíŽenano4Ími\^iznamy;otevňenost rnypovědiumoŽni|aHanz|íkovi seberef|exní postoj ,/,,ošklivost,která není ÚzkostÍ ani radostí/ Která
plyne z zkosti do radostÍ// ošklivost která je ve mně/ jako jsem v sobě já a nikoliv někdo druhy',[Variace XIV]' Tento uiruo1powt.zuje i sbínka Potlesk pro Herodesa /1967/' Je všaktňeba ňíci,Že v nídovrši|akr.ysta|izace tendencí,které|atentněse prosazova|yv Hanz|ÍkověuÍvotiiiŽ d|ouho. Některé básně z Potlesku pro Herodesa byly časopisecky pub|ikovány1iŽna počátku šedesátych |et [napň.báseř S/ova/, //vyšlaV roce 196315].A|egorická rovina je ve sbírce za|oŽenana bib|icklchmotivech a na historicklch reaIitách. VědomÍtnagičnosti|idskfch situací,kterése v dějinách vyskyrují, vstu. poeziejako dan./fakt: č|ověkneníjen tvŮrcem dějin, puje do Hanz|íkovy a|e často je jejich obětí.Jeho existence závisína schopnosti pňeŽívat, zLnácet víru a znovu ji objevovat.Jak postňeh|Antonín Je|ínek,,nosnym typem básně je dramatizovaná a patetická promluva,., vypovída1ící s bravurnÍ|ehkostÍo krutosti a z|u16.Pod|e Mi|ošeVacíka se Hanzlík ,,snaŽÍ o diagnozu nemocného lidského společenstvť,7. MirosIav Petňíčekvnímá Hanzlíkajako básníka, kter! tvoňív pňímémkontaktu se světem a ve srryichbásních usi|uje o ,,vtaŽeníhistorie do autentického plánu pŤítomnosti,18. Proces objektivizace v Hanz|íkověpoezii na sk|onku šedesátlch |et zesí|i|,bib|ickémotivy i myto|ogickátémata s|ouŽi|ajako prostňedekk odha|enírozpornych vztah mezi strrijci z|a a jejich obětmi, mezi skutečnlmi viníkya trestanymi. Hanz|íkrozvinu| motivickou vystavbu básní do sugestivníchobraz , vyznamově odstíněnlch, kde apokryfnípojetíhistoricklch děj se sta|o prostňedkem k zamyš|enío e|ementánníchpravdách' Sbírka Krajina Euforie (1973) vznika|atakňka para|e|ně s Patleskem pro Herodesa [obsahujeverše z |et 1964 aŽ 197o)' jejíbásně však pňedstavujíniternějšípo|ohu,s|ovo,,euforie.. musímevnímat 'iakookamŽik bo|estného prozĎení,,,krajinastínťlzrcadlícíchstÍny,,se 1eví1ako skutečnost, která zraĎuje, a básníkŮv|yrick! ht^dina bere na sebe podobu os|epeného krále, kter1i ,,o smrt Žebrá,,. A ofé|ie, která u Hanz|íkavŽdy znamena|a motiv tragické |ásky,se pnoměni|aV sym. boI nenávisti, takŽe s|yšíme znít iejí ,,zl a nelítostny smích'' [Rimbaudovská variaceJ. Básník zdrirazĎuje své já, tragick.f podtext neníjen odrazem vnějšíhosvěta, a|e vyvěrá nyníz básníkou/chniternlch pocitŮ, umocněnych sankastickympoh|edem na SVět. Zjišéujeme 15 Host do domu X' č'5, T963' s 184' 1 6 Tamtéž
13 B' Do|eža|: PoezieJosefaHanz]Íka' TVár č'4' 5/1965' |n]TVáí Torst'Praha 1sss, s'258.266'
17 lV]'Vacík: Mladí na kňiŽoválkách' Budé právo 18,4'
14 A' Je|inekiPot|eskpfo Úzkost-P|ameng' 1967' č'11,s'67669'
18 N.,4'PetňÍček Květen
298.
1969 s'2'
Hanz|ík Š|ut' Host do domu X|V 1 967.č'3'
s 5G53
z|atá
z|atášedesétá
básnÍkŮ, kteňí na počátku šedesát1ich Iet vstupovaIi do Iitenatury. Do|eŽa|podrobi|ana|fze Hanz|íkovupoetiku, diagnostikovaljejíjednot|ivépo|ohy[obňadnost,nadnesenost, efektivnost,pňebuje|ostmetafopoetičnoapod.]. Jeho rn/hradyve srovnání s tehdejší riky' konvenčnÍ kritikou směňova|yh|ouběji.SnaŽi|se vysvět|it,proč u Hanz|íkavzniká disproporce mezi ,,chudym obsahem a bohatě členěnym taqazem,,, v souvis|osti s tím poukazova|na nízkou informativníhodnotu jeho básní. Tyto nedostatky mě|y pod|e něho sv j pťtvodve vnějškovosti, V t o m , Ž e H a n z | Í kp o s | á n íb á s n Í k ap o c h o p i Ip ň e d e v š í m ve spo|ečenském smyslu, jeho Worba je u/s|edkemvnějšídeterminace, vycháze.jÍcí z obecného|iter.árního oovědomí.13 Je však tňeba Si nyní po|oŽitotázku: by|o všechno u Hanz|íka jen gestem, by| vŽdy jen básnÍkem,kter.! se jen sty|izova|a pňijíma|podněty zvnějška?KaŽdá Hanz|íkovasbÍnkase sice od|išujeod pňedchozí, pňitom vwoj se zde reaIizu.ječasto formá|ními prostňedky. Kdybychom si však da|i práci a ana|yzova|ih|oubě1isouvis|ostiv jeho dí|e,z1isti|ibychom, Že po|aritaby|av něm častot|umena vnějšíextenzitou. Motiv uzkosti, kter! se objevi|uŽ v pt"votiněa kter! |ze vystopovat i v dalšíchsbírkách,vykrysta|izova| nakonec do překvapivépodoby ve sbírce Úzkost tl966]. To, co se odehráva|o jako by ,,uvnitň,. poezie, dosvědčujetato skutečnost:Hanz|íkdá|e zŮstává Hanz|Íkovy básníkem konkr"étní chvÍ|e,a|e nechce jiŽ bft jen rezonancídoborn/ch podnět ' V nově vznik|émprostoru šedesátlch |et si postupně zača| uvědomovatdosavadnízávis|ostsvétvrjr"čí koncepce a začalh|edatje1í novou podobu; vše se v jeho poetice začaIoproměřovat, i ustá|ená rčenía věci kaŽdodennÍhoŽivota by|ynáh|e vnÍmányjinak: ,,Mráz spálí kopĎivu,.,' Žnarovy děti hodí zed, na hrách', [Variace XXttlJ. Hanz|íkova Worba se dosta|a do nornj'chpo|oh, snové vize mu otevĎe|yprostory donedávna jen tušené,nyní obohacenéo prvky surrea|istickéhovidění /''Zima šÍlíhladem po syrovém srdci/ Hmyz hrozí svatebnímu lťtŽku/ Zrcadlo ukazuje pěst psacímu stolu..',,{Variace WlllJ' Pod|e AntonÍna Je|ínka jednot|ivévariace v Uzkosti ,,redukujíprožitek na záktadní tátkovéprvky,,,Hanz|ík směňuje k podstatám a rnis|edkemtohoto procesu objektivizaceje sbÍrka,,uměŤená,koncíznía čistá,aa.DosavadnÍ|ehkost a impnovizovanost,která os|Ďova|ana počátku šedesátlch |et' by|a nynÍzatíŽenanouj'mi\^iznamy; otevrenost vlpovědi umoŽni|aHanz|íkovi sebenef|exní postoi /''ošklivost která není Úzkostí ani radostÍ/ Která 13B
Do|ežal:Poez|eJosefaHanzíka'TVáň'č'4'5/1s65.ln TVáĎTorct,Praha1gg5
14Á'
Je]lnek] Poíesk p.o Úzkost' P|amen 9' 1967, č'11
298
s.676.69'
s258.266
Šedesátá
plyne z uzkosti do radosti,/,/ ošklivost která je ve mně,/ jako jsem v sobě já a nikoliv někdo druhy,,[VariaceX|VJ, Je Tento rnjvojpotvr.zu'jei sbírka Potlesk pro Herodesa /1967/, krysta|izacetendencÍ,ktené|atentněse všaktňeba ííci,Že v nídovr.ši|a prosazova|yv HanzlÍkověuÍvoiijiŽ d|ouho. Některé básně z Potlesku pro Herodesa by|yčasopiseckypublikoványjiŽ na počátkušedesátlch |et [napň.báseĎ S/ova /, //vyš|aV roce 1963'']. A|egorická rovina je ve sbírce za|oŽenana bib|icklch motivech a na historicklch realitách. vstuVědomÍtragičnosti|idskfch situací,ktenése v dě1ináchvyskytu.;í, poezie jako dan! fakt: č|ověkneníjen tvŮrcem dějin, puje do Hanz|Íkovy a|e často je jejich obětÍ.Jeho existence závisína schopnosti pňeŽÍvat' drácet vínua znovu ji objevovat.Jak postňeh|AntonÍnJe|ínek,,nosnym typem básně je dramatizovaná a patetická promluva',, vypovídajÍcí s bravurní|ehkostÍo kt"utostia z|u16.Pod|e Mi|ošeVacÍkase Hanz|ík ,,snaŽí o diagnÓzu nemocného lidského společenstvr1]' MinosIav PetĎíčekvnímá Hanz|íkajako básníka, kter! tvoňív pňímémkontaktu historie do autentickése světem a ve svych básních usi|uje o ,,vtažení Proces objektivizace v HanzlÍkověpoezii na ho plánu pŤítomnosti'1u. sk|onku šedesátlch let zesí|i|,bib|ickémotivy i myto|ogickátémata vztahŮ mezi str jci z|a s|ouŽi|ajako pr.ostňedekk odha|enír^ozpornych a jejich obětmi, mezi skutečnlmi viníkya trestanymi. Hanz|íkrozvinuI motivickou r,nistavbubásnÍ do sugestivníchobnaz , vyznamově odstíněnlch, kde apokryfnÍpo1etíhistor"ickfchděj se sta|o prostňedkem k zamyš|enío e|ementárníchpr"avdách. Sbírka KrajinaEuforie t1973] vznikalatakrka para|e|něs Potleskem pro Herodesa [obsahujevenšez |et 1964 aŽ 197o)' je1íbásně však pňedstavujíniternějšÍ po|ohu,s|ovo,,eufÓt.ie.. musímevnímat jako okamŽik bo|estného pt"ozňení,,,krajinastínťlzrcadlÍcÍchstíny''se jeví jako skutečnost, která zr.aĎuje,a básník v |yrick! hrdina bere na sebe podobu os|epeného kr.á|e, kter1i ,,o smrt Žebrá,,' A ofé|ie' která u Hanz|íkavŽdy znamenaIa motiv tnagické|ásky,se pnoměni|aV SymboI nenávisti, takŽe slyšíme Znít její ,,zly a nelítostn}ismích,' [Bimbaudovská variace)' Básník zdrirazĎuje své já, tragick! podtext neníjen odrazem vně;šÍho světa, a|e vyvěrá nyníz básníkovychniternlch pocitri, umocněnych sarkastickym poh|edem na svět. Zjišťujeme 15 Host do domu X
č5
1963' s 1B4
17 M' Vacik: M|adi na křŽovatkách RUdé práVo 1B 4
1969's
2
1 8 M ' P e t č ' č e k ]K v ě t e n H a n z l í k .Š r u t H o s t d o d o m u X l V 1 s 6 7 ' Č 3
s'5G53
z.
I
a
t
,á
ě
e
d
e
s
...á
t
á
tU Stopy Ho|anovaa Miku|áškovav|ivu,coŽ svědčío vyvojovémposunu, jehoŽ uis|edkem je uspornějšíverš a hutnějšÍmetaforika. To, co zr]rstáváč|ověkupo všech zápasech a uipravách za poznáním, je ,,Úzkost''.i po smrti živá''.Sevíenost vyrazu |ako by Hanz|íkovisvazova. svět se mu jevíjako stále s|oŽi|a ruce, jeho pnojevje obezňetnější, tě;ší a tajemně1ší,cÍtÍse v něm jako ,,v prázdné krajině prázdného srdce,, IZáhonyJ. V d a | š í c hs b í r k á c h , k t e r é s e o b 1 e v i |sy v ě t š í mč a s o v y mo d s t u p e m a Ž v o s m d e s á t . / c hI e t e c h , t a t o m o t i v a c e u Ž j e n p o m a I u d o z n í v a | a , H a n z | Í k t ]bvá s n i c k ! v l v o j j a k o b y s e z a s t a v i | .D o s a v a d n ív y n a | é z a v o s t a m n o h o t v á n n o s t. j e h op t . o . j e vbuy | a n a h n a z e n as t e r e o t y p n í mo p a k o v á n í m . N a p ň . m o t i v I k a r a , k t e r ! j e z n á m . ! 'z j e h o p r v n í c hs b í r e k ,m á v p o s l e d n í c hs b í n k á c h| e n d e k o n a t i v n ÚÍl o h u , m o t i v d í t ě t ej e z a t í Ž e n s e n t i m e n t e m , h i s t o r i c k ém o t i v yv b á s n í c h1 s o up o j a t y Ú č e | o v ěa p o d . H a n z l í k o v at v o r b a z o s m d e s á t l c h I e t b u d Íd o j e m s e t r v a č n o s t i ,b e z p o | a r i z a c e t y p i c k ép r o 1 e h ot v o r b u z | e t š e d e s á t l c h . J e p ň i r o z e n é , že zájem knitikŮ za těchto oko|ností o jeho poezii takĎka usta|. H a n z | í kp a t ň Ík t ě m b á s n í k ť t mj i,m Ž b y | od o p ň á n o u s k u t e č n i ts v Ů j r o z h o d u j í c ít v r i r č Íz á p a s v j e d n o m t v ť r r č í m o b d o b Í ,j a k m i | e p ň e k r o č i | hranici šedesát1ich |et a vzdá|i| se |itenánnímukontextu, z něhoŽ v y š e | ,z t r á c e I p o s t u p n ě s c h o p n o s t t v Ů n č íi m p r o v i z a c e a Z c e n t r a Iiterár.ního d ě n í , v n ě m Ž s e p ň e k v a p i v ěo b j e v i Ij a k o m I a d ! a u t o x u s t o u p i |z c e | a d o p o z a d í '
zata
tá
Bohuslav Hoffmann
zll.TÉ DEsETtLErÍČesrÉZPíVANÉ (A REcIToVANÉl PoEZlE:JlŘÍsUcHÝ m e z i n á r o d n ív ě d e c k é k o n f e r e n c e , , Z | a t áš e d e s á t á . . Foňadate|é mode|ova|i naše uvaŽovánío tomto deseti|etÍčeské|itenatur^y, !t ku|tur.y l a spo|ečnosti- máme-|ise nechat os|ovitemb|ematick!. mi verbá|nímii neverbálnímisigná|ypozvánkya zadání- do kontrastu resp. šedéhoa ,,z|atého.,' Verbá|ně by| prostor.tohoto černo-bí|ého, prooesu po|ohami:metaforickym ohraničen s{mi krajními ,,ko|otavého.. zk|amání.Vizuá|ním|ogem obrazem tání a eticky razantnímvy1ádňením k o n f e r e n c e j e o b r a z z a s n ě n é , p o s m u t n ě | ed o b u d o u c n a z a h | e d ě n é - pred dívky.Tato krasavice šedého,b|uesovéhopoh|edustojí- čekající mĎÍŽovanou. Pňijměmetuto vyzvu barevného stěnou rovněŽ černo-bí|e poh|edu,niko|ivvšaktak schematicky a po|anitnědvoubarevného a rozm | Ž e n ěz š e d | é h oZ' a m ě ň m e s e s p í š en a o n o , , k o | o t á naí. . . , . ,n e b o é v něm lze spatňovatjádro pohybutohoto deseti či patnácti|etíod po|oP 1de viny 50. do konce 60. |et' Ko|otání1akohnutía děnívícebanevné. nám o vlseč děnía ko|otáníbásnického. a podnětné knize V pozoruhodné,dodnes stá|e uŽasně vzrušujícÍ o duchovnosti v umění umísti| uŽ pňed více neŽ osmi desÍtkami |et Wassi|y Kandinskypo|ar"itní banvybí|oua černou,barvy nicoty moŽností a nicoty mrtvé, mezi ticho zrozenía ticho smrti, mezi nicotu zně|ou a beznadějně prázdnou, neznělou, ,,jakéhosi hada zakousnutéhodo vlastníhoocasu'asloŽenéhoze šestizák|adníchbanevrozdě|enfchdo tňíprotik|adnfchpárŮ: ž|utéa modré, červenéa ze|enéa onanŽové a fia|ové. K těmto barvám se pokouše|pňikomponovati zvuky' tÓny, barvy ur.čibfch hudebnÍchnástroj a obdaňiIje jist.!'mi v|astnostmi[energií,vášní, kontempIativnostÍ, smutkem apod. - prostě duchovním k|imatem] a směňováním[červená,oranŽová,Ž|utáse obracejík divákovi,zv|áště m|adému,k 1ehotě|esnostia smyslovosti;ze|ená,fia|ováa modrá naopak exponujíduchovnost' ponor.do nitra, h|oubkuref|exeatd.J' Svou teorii zformu|ova|Kandinskyv době nástupu modernÍhoumění;my se o ni opňeme v době uŽ post-modennÍ, abychom s jejÍpomocÍobjasniIi pozdnía končícífázimoderny |et šedesáhj'ch,1e1Í |abutípíseĎ. I
] W
300
šeda6
Kandinskv o dUchovnostl V Umění' Praha
Tr|áda 1sgB
