Digitized by the Internet Archive in
2011 with funding from University of Toronto
http://www.archive.org/details/uebnicenrodohoOOhor
KNIHOVNA „VSEHRDU" ÍSLO
4.
UEBNICE NÁRODOHOSPODÁSKÉ POLITIKY. NAPSAL
Dr.
.
V.
CYRIL HORÁEK,
PROFESSOR POLITICKÉ EKONOMIE NA CESKÉ UNIVERSIT V PRAZE.
ODDÍL PRVÝ.
ÁST
ÚVODNÍ A POLITIKA POPULANÍ.
V PRAZE. nAkladem spolku eských prAvníkú „VŠBHRD" I9I2.
,')/
UEBNICE
<^V
NÁRODOHOSPODÁSKÉ POLITIKY. NAPSAL
Dr.
.
V.
CYRIL HORÁEK,
PROFESSOR POLITICKÉ EKONOMIE NA
ESKÉ UNIVERSIT
V PRAZE. NÁKLADEM SPOLKU ESKÝCH PRÁVNÍK „VŠEHRD". I9I2.
V PRAZE.
i'*
knihtiskae
TISKEM ALOISA WIESNERA V PRAZE, eské Akademie císae Františka Josefa pro vdy, slovesnost a
c.
k.
eské vysoké školy technické v
Praze.
a
umní
ODDÍL PRVÝ.
ÁST
ÚVODNÍ A POLITIKA POPULANÍ.
SVÝM
POSLUCHAM VNUJE SPISOVATEL.
(^
ZKRATKY: Sb.
vd
a
pr.
st.
Arch.
Sborník
vd
právních a státních.
Národohospodáský Obzor.
N. O. Socialw.
f.
.
Jahrb.
f.
N.
Jahrb.
f.
Ges.
Archiv fur Socialwissenschaft und Socialpolitik. Jahrbiicher fiir Nationalókonomie und Statistik. Jahrbuch fiir Gésetzgebung, Verwaltung und Volkswirtschaft.
gesammte Staatswissenschaft.
Zeitsch.
f.
ges. St.
Zeitschrift fúr die
Zeitsch.
f.
Socialw,
Zeitschrift
fiir
Socialwissenschaft.
Zeitsch.
f.
Volksw.
Zeitschrift
fiir
Volkswirtschaft, Socialpolitik
waltung. Ó.
Oesterreichische Statistik.
St.
St.
Hdb.
Oesterreichisches Statistisches
St.
Monatsschr.
Statistische Monatsschrift.
Hdw.
W.
d.
Staatsw.
Vlksw. ó. Stw. d.
Handbuch.
Handwórterbuch der Staatswissenschaften. Wórterbuch der Volkswirtschaft. Oesterreichisches Staatsworterbuch.
und Ver-
PEDMLUVA. Akoliv nespatuji v
sepsání
uebnice njakého vrcholu v-
decké innosti, pece pokládal jsem za svou povinnost zastávaje ádnou stolici politické ekonomie na eské universit vydati pro své posluchae uebnici svého naukového oboru.
Pi tom
jsem
ml za to, že nejprve pikroiti teba ku sepsání uebnice národohospodáské politiky. Jednak proto, že co
pak
co do vdy finanní eská národodo národohospodáské theorie hospodáská literatura, teba celkem nebohatá, pece již nkteré peklady osvdených dl cizojazyných vykazuje, spisy pvodní naproti emuž národohospodáská politika ve svém soustavném celku eského zpracování vbec ješt postrádá. Mimo to však i
i
práv problémy a otázky hospodásko-politické zájem nejvtší a tak soustavný výklad i
kruhm
budí v dnešní
této látky
dob
pijde snad vhod
mimoakademickým.
Úel
knihy sám sebou ovšem podmioval její objem. Sepsání uebnice mže býti prací velmi snadnou, je-li ona jen kompilací nkolika jiných dobrých vzor, ale i úkolem tžkým, má-li býti plodem pvodní myšlenkové soustavy naukové. Sledoval jsem stední cestu, chtje podati práci, jejíž rozsah i uspoádání úelem
samým
mají býti vymezeny, tedy pokud možno strunou ale zase
Co do vcného smru a stanoviska zachoval jsem, jak pi vdeckém spise ani není jinak možno, vždy nestrannou objektivnost. Ovšem ale tam, kde bylo nutno vlastní mínní projeviti —
úplnou.
a ve výkladech o problémech hospodásko-p
olitických
vysky-
asto — neváhal jsem tak uiniti, háje jako vždy oteven zásady onoho hospodásko-politického smru, který obecn zove se kathedrov sociálním, teba dnes na novo s nkterých stran oste byl potírán. tuje se nutnost ta velmi
piml mne
k vy-
dání celé uebnice národohospodáské politiky po ástech.
Ped-
Po formální stránce znaný rozsah látky kládám tedy nejprve
úvodní a politiku populaní, po níž následovati bude politika výroby prvotné (zemdlská) jako díl oddíl
,
tetí politika prmyslová,
a
konen
díl
tvrtý politika tržební a dopravní pátý politika sociální a chudinská.
Zárove dkuji
díl
spolku eských právník ,,Všehrd" za ochotu,
pevzal ve svj náklad. Sám rád jsem k tomu spatuje v tomto vydávání vdeckých uebnic pro akademické posluchae pkný píklad akce svépomocné. se kterou spis tento
pivolil,
V Praze,
v prosinci 1911.
.
C.
HORÁEK.
ÁST
I.
ÚVODNÍ.
THEORETICKÝ A PRAKTICKÝ
I.
NAUKY NÁRODO-
CÍL
HOSPODÁSKÉ. Literatura:
K.
der
Menger:
Untersuchungen uber
Týž: Die Irrthúmer des deutschen Nationalókonomie, 1884, Týž: Grundziige
der Socialwissenschaften,
1883,
kation der Wirtschaftswissenschaften (Jahrb.
Wesen und Aufgaben theoretischen
politischen
1887,
einer
N. Ó., N. F.
der Nationaloekonomie, 1884,
Staatswirtschaft,
und Methode der
f.
die
Methode
Historismus in Klassifi-
19),
S a x: der
Týž: Grundlagen
Philippovich: Ober Aufgaben Schmoller: Zur Me-
Oekonomie, 1886,
thodologie der Staats- und Socialwissenschaften
(Literaturgeschichte der
und Socialwissenschaften, 1888), Týž: Grundriss der allg. Volkswirtschaftslehre, 1900, Kleinwáchter: Wesen, Aufgabe und System der Nationalókonomie (Jahrb. f. N. O., 1889), a g n e r: Grundlegung der politischen Oekonomie L, 3. vyd., 1892, D i e t z e 1: Theoretische Socialokonomik, 1895, B r á f: Listy o studium národohospodáském, 1899, Brentano: Ethik und Volkswirtschaft in der Geschichte, 1902, Weber: Die Aufgaben der Volkswirtschaftslehre als Wissenschaft, 1909, C o h n: Ethik und Reaktion in der Volkswirtschaft (Jahrb. f. Ges. 1900), Týž: Staats-
W
den wissenschaftlichen Charakter der Nationalókonomie (Archiv f. Týž: Wissenschaft und Wirtschaftspolitik (Zeitsch. f. ges. St., 1910), D i e h 1: Die Bedeutung der wissenschaftlichen National-
tJber
Socialw., N. F. IL), d.
ókonomie
fur
die
Schumpeter:
politische
Am m o n:
tionalókonomie, 1910, Nationalókonomie, 1911,
Pohle:
Volkswirtschaftslehre, 191
(Jahrb. f. N. Ó., 1909), der Hauptinhalt der theoretischen Na-
Wirtschaftspolitik
Das Wesen und
Objekt und Grundbegriff der theoretischen Die gegenwártige Krisis in der deutschen
1.
Nauka národohospodáská
(politická neb sociální ekonomie), mezi spoleenské vdy duchové, obírá se hospodáskou stránkou života spoleenského. Pedmtem národohospodáského bádání jsou jevy hospodáské. Jsou to skutenosti, vyplývající ze zámrné innosti lidské, nesoucí se za úelem získávání hmotných náležející
statk a osobních služeb k ukojování poteb (principu ekonomického),
možno nejskrovnjšími
to
jest
dle
docíleno bylo
dle
zásady,
zásady úspornosti
aby prostedky co
výsledk co nejvtších.
Stanovisko, které bádání k
tmto jevm hospodáským
za-
mže
však býti rzné. I. Úelem badatelským mže býti pedevším odpov k otázce: „co jest, jak to jest, tomu tak jest?" Tedy získání poznatk v oboru jev hospodáských co do jich konkrétních tvar, jich vývoje, souvislostí a typiností. To jest úkol ujímá,
pro
národohospodáské býti dvojího 1.
theorie,
innost opt
jejíž
mže
druhu:
popisná
innost
mající za
pedmt
vyšetování a zjišo-
jev hospodáských a jich souvislostí v minulosti Sem náleží hospodáský djepis, který
vání konkrétních i
pítomnosti.
nám
pomry hospodáské nejrznjších
osvtluje bývalé
dob,
zemí
a národ.
Na píklad republice, vývoj
Rek, pomry agrární v ímské v stedovkých mstech, selské poddanství v zemích
antické hospodáství starých
cech
západoevropských na poátku nového veka
Sem patí stihuje
atd.
hospodáská
dále
statistika,
hromadné jevy hospodáské, pokud íseln
se
jež
po-
dají
vy-
názorný obraz uritého stavu hospodáského v daném okamžiku, ale ukazujíc i mnivý pohyb tchto pirovnáním stavu minulého s pítomným. jáditi, poskytujíc tak jednak
pomr
Tak na píklad stav zadlužení zemdlského a jeho pohyb, poet a podnik živnostních, pomry bytové, ceny potravin, vývoz a pívoz
rozsah
zboží atd.
Náleží
kladech
sem
ale
i
každé
jiné objektivní
a na správných zá-
spoívající vylíení a popsání uritých
hospodáský stav nkteré
zem
jev
a
pomr
pro
neb tídy spoleenské dležitých.
Na p. vylíení zemdlské techniky výrobní nkterých krajin, domána urité splavné ece, ckého prmyslu jistého odvtví, dopravních sociálního postavení dlnictva horního atd.
pomr
innost ryze theoretická, kteráž nespokojuje se jen poznáním konkrétních jev hospodáských a jich souvislostí, v jich nýbrž snaží se vyzkoumati a zjistiti, co v tchto jevech vzájemných souvislostech jest druhového ili typického. Opírá se pi tom bud o poznatky v oboru jev hospodáských zkušeností získané a používá pak metody induktivní (empirické) aneb vychází od uritých pedpoklad pro výsledek dní hospodáského dležitých a dospívá pak cestou logického usuzování pomocí methody 2.
i
deduktivní (spekulativní)
znatk tch
Pedmtem
k uritým poznatkm.
po-
jsou takové druhové jevy hospodáské, které za daných
skuteností zpravidla se vyskytují. Takovými jevy jsou na p. hodnota hospodáských statk, úvr, peníze, úroky, mzda atd.
výrobní
kapitál,
Avšak poznatky
mohou
míti
za
a souadných
ty
pedmt
druhov
mohou býti píinné i
i
povahy, to jest
složitjší
souvislosti
jev
následných
se vyskytující.
Tak onen pravidelný jev, že stoupající nabídka má za následek klesání cen a naopak, že znehodnocené mince vypuzují z obchodu mince plnohodnotné, že
pibýváním obyvatelstva stoupá renta pozemková a
Takové píinné
souvislosti
druhového, nazývány bývají po
j.
v.
jev hospodáských, jež jsou rázu zpsobu vd pírodních zákony,
kterýmž výrazem se obrazn penáší pojem závazné a vynutitelné právní normy na pole jev, jež jsou výsledky uritým smrem psobících sil. Tak mluví množitelných, o
mzdovém
se o
zákonu nákladovém pi tvoení cen statk voln
zákon
o ubývající výnosnosti
pdy,
o
,,
železném"
roz-
zákon
atd.
vd spoleenských sestrojené podstatn se liší od zákon platících ve vdách pírodních. Tyto jsou povahy exaktní a ryze kausální, teba nkdy jen podmínen platné, ponvadž jim za základ slouží reální, trvale a vždy stejn a nezmniteln úinkující síly pírodní. Ovšem takové zákony v oboru
Tak na
pr.
zákon gravitaní, rzné
pouky matematické
a fysikální
a pod.
Naproti tomu schází tato pesnost a kausálnost ,, zákonm" duchových a spoleenských, tudíž i zákonm hospodáským. Jevy hospodáské jsou výsledkem jednání lidského, jež jest projevem svobodné vle urované nejrznjšími psychickými motivy, není pi nich tedy žádné síly konstantn a jednotn psobící. Cestou deduktivní lze v theorii národohospodáské sestrojiti zákony takové vbec jen na základ premiss podmínených a methodou isolaní. Pedpoklady takovými povahy podmínené jsou pedevším uritý právní ád, platící v novodobé kulturní spolenosti, jehož základem jest právní ústav soukromého vlastnictví a svobody smluvní (volné soutže). Druhou podmínkou jest psychický motiv soukromého zájmu a osobního prospchu ve všelikém konání lidském, jež
vd
spadá v obor hospodáský. a nikdy ve své plné ryzosti
Tyto dva pedpoklady však nikde
uskutenny
nejsou. Platí to
pedevším
o pedpokládaném právním ád, ježto ani krajní dsledky neobmezeného soukromého vlastnictví pres to, že jeho ,,posvátnos' v novodobých racionalistických kodifikacích jest zaruena, nikde nejsou provedeny (staí jen poukázati na právní ústav ,, vy vlastnní", pravý zápor nedotknutelnosti soukromého vlastnictví), ani svoboda smluvní nikde dsledn není uznávána (na p. zákazy lichevní, obmezení smlouvy pracovní atd.), ani volná soutž v plném rozsahu uskutenna pro pekážky skutené právní(kartely, monopoly a j.). Platí to ale též o pohnutkách jednání lidského, jež ani ve sfée hospodáské není vždy urováno jen soukromým zájmem neb dokonce sobeckým egoismem, nýbrž i motivy jinými na p. dobroinností, ctižádostí, obavou ped následky atd., nehled k tomu, že rušivým spsobem mže zasahovati v hospodáské i
jednání
i
omyl, nedostatek inteligence, zvyk, pedsudek a
j.
pedpoklady onmi býti operováno, pomysliti si je nutno jen abstraktn od ostatních rušivých živl osamocen. Na základ takových odtažitých a isolovaných pepoklad dospéti lze pak vskutku k nkterým poukám povahy zdánliv zákonné. Nesmí však nikdy býti zapomenuto na jich povahu abstraktní a podmínenou, ímž ušetí se zklamání, když ve skutenosti platnost jich druhdy se neosvdí. Vedle methody deduktivní, jíž s tmito výhradami lze s úspnárodohospodáské samochem užívati, nemže býti ve zejm vyluována ani empirie. Nebo také cestou induktivní nabýti lze zkušenostních poznatk, jež se vyznaují uritými pravidelnostmi a lze tu mluviti o zákonech t. zv. empirických. Ovšem tyto pravidelnosti postrádají kausální píinosti, mají ráz pouhé Proto, má-li
vd
Odporuuje se tu proto spíše užívati výrazu zákon. Lze tudíž získati methodou deduktivní poznatk sice logicky pesných a absolutních, ale na podmínených pedpokladech závislých a tudíž jen abstraktn platných a jen jisté tendence dní hospodáského vyjadujících. Naproti tomu methodou induktivní dospje se k poznatkm bezpodmíneným a skutenosti odpovídajícím, ale nikoliv zcela bezpeným, nýbrž jen pravdpodobným. Z toho plyne, že by nebylo prospšno pouze o jedinou z obou tchto method se opírati a druhou zavrhovati.
pravdpodobnosti. ,,
zákonitostí" nežli
Tak inili neprávem zejména krajní stoupenci tak zvané národohospodáské školy historické co do methody deduktivní, kdežto naopak starší škola individualistická podceovala význam methody induktivní. aby
Jest proto záhodno,
vzájem, zejména aby platnosti své
ob dv
methody doplovaly
pouky methodou
se na-
deduktivní získané co do
methodou induktivní byly ovovány a opravovány.
Avšak úel bádání mže býti nejen theoretický, nýbrž Pi tom rozdíl pojm ,,theorie" a ,,prakse** rozumí se tu ovšem se stanoviska badacího úelu a nikoliv snad v obvyklém smyslu dle zpsobu, jakým njakých vdomostí bylo nabyto, zda ,,theoretickým" studiem nebo ,, praktickým" výcvikem.^) Praktickým úelem badacím bude tedy s tohoto hlediska dožadovati II.
i
praktický.
nýbrž co býti má a zpsobu nikoliv oznamovacím, nýbrž rozkazovacím. Rozdíl badacího úelu jest tu patrný. Zde jedná se o praktické použití (aplikaci) poznatk theoretický
zodpovdní
nikoliv otázky, co
j
e s
jak to býti má. Tedy odpov
ve
se
t,
nabytých. Proto
nkteí
spisovatelé mluví o „théorie appliquée" pak rozeznávají vbec mezi „science" a „art".
francouzští
naproti „théorie pure",
jiní
vda má ob tjrto stránky, theoretickou i praktickou. V oboru pírodních jsou na píklad vdami jen theoretickými mathematika, fysika, pírodopis, fysiologie, anatomie; naproti tomu vdami praktickými therapie, technologie. Z vd duchových jsou theoretickými logika, psychologie, historie, praktickými ethika, paedagogika. Jen nkteré vdy slouží úelu obému jako chemie, mechanika, medicína, právovda a konen národní hospodáství. Neprávem nkteí spisovatelé v dob nejnovjší i Nikoliv každá
vd
(Brentano, Wolf, Weber, Ehrenberg, Diehl, a j.) obmezují badací Namítají zásadn, že
cíl cíl
Pohle
národohospodáské nauky na pouhou praktický
postrádá
atributu
theorii.
vdeckosti,
ježto
pedpokládá subjektivní úsudek hodnotící, jenž nesrovnaná se s objektivní pravdou vdeckou. Pak by ale nutno bylo zavrhnouti všechny vdy praktické, tedy na p. i ethiku, nauky technologické a j. I právovda nesmle by pak se zabývati otázkami de lege ferenda, medicína therapii atd. Takové súžení cíle vdeckého nelze schvalovati. Jest tedy praktickým úelem badatelským nauky národohospodáské, aby byly vyšeteny, objeveny a stanoveny zásady, maximy a pravidla pro jednání v oboru vztah hospodáských, jimiž život spoleenský po stránce hospodáské by byl ízen a re-
^)
1814,
I.
Jak k tomu poukázal XXI.
již J.
B. S ay:
Traité
Économie
politique,
Úkolem na odohospodáské prakse bude tedy naznaení zpsobu, jakým poméry hospodáské dle dané doby a daných gulován.
okolností mají
svému úelu,
býti
upraveny, aby co nejdokonaleji vyhovovaly
prospchu a blahu obecnému.
to jest
Úkolu toho dosíci
lze
rznými
cestami,
navzájem
se
do-
plujícími.
Pedevším bude innost bádání národohospodáského ve smru praktickém povahy kritické. Úkolem jejím bude zabývati se oceováním hospodáského stavu a pomr pítomných i minulých, jak vyskytují se v rzných zemích a krajinách u rozliných národ, tíd a vrstev spoleenských. Jak vidno, piléhá tu úzce innost badatelská k oné innosti theoretické, jež se zove 1.
popisnou. Jen že kritika jde dále, oceujíc a hodnotíc dle uritého mítka výsledky, jichž cestou popisnou bylo získáno. Úkolem
pítomný minulý vývoj stav hospodáských a sociálních vztah a pomr, nestrann a svtlé a shrnouti pak objektivn vytýkati jich stránky stinné contra v konený úsudek. Pedmtem kritivšechny dvody pro ckého oceování tu mohou býti tedy nejrznjší druhy jev hospokritiky jest tedy odvažovati a posuzovati
i
i
i
dáských a
jich souvislostí.
Na p. úinky vyvážení pozemk na zpsoby zemdlské techniky výnestejnomrného rozdlení vlastnictví pdy, vzájemný pomr prmyslové velko a malovýroby, psobení prostedk dopravních na pomry robní, následky
odbytové atd.
Touto kritickou inností není praktický úkol nauky národohospodáské ješt vyerpán. Kritika jest pouhá negace. Jest teba další positivní innosti, aby cíle badacího bylo dosaženo. Tato innost plyne již z povahy kritiky samé. Kritika pedpokládá njaké mítko oceovací. Takové mítko lze však sestrojiti jen na základ uritého ideálu, který by vyhovoval požadavkm co nejdokonalejšího uspoádání života spoleenského po stránce ho2.
spodáské. Vytýení a sestrojení takového ideálu positivním úkolem
vdeckým
ve
smru
jest
tedy dalším,
praktickém.^)
Pi tom
však dvojí nutno míti na mysli.
O tom
W
obšírnji a g n e r: Grundlegung der politischen Oekonomie, 154 a násl. Také D i e t z e 1 mluví o zvláštní sociální ethice, které klade tento úkol. (Theoretische Socialókonomik, 1895, 5, 30 násl.). Proti tomu ovšem zásadní odprci praktických cíl naukových. ^)
1892,
I.
I tento národohospodáský „ideál" nesmí postrádati reálmusí býti uskutenitelný. Pi jeho sestrojení nutno tedy poítati s danými pomry, historickým vývojem, vlastnostmi obyvatelstva, mravní a kulturní jeho výší, technikou výrobní, initeli politickými, podmínkami pírodními atd. Jinak by nastati mohlo snadno zbloudní na scestí nevdeckého utopismu.
a)
nosti,
Takové nepihlížející b)
ideální
k
spoleenské utopie vytvoili mnozí básníci a filosofové, a reálnosti jich podmínek.^)
jich uskutenitelnosti
S tím souvisí, že také nelze stanoviti
njakého spoleensko-
hospodáského ideálu absolutn pro všechny doby a všechny poplatného.-) Proto ešení mže býti jen povahy relativní. Ne vše, co hodí se pro zem vysoké kultury, vysplé techniky výrobní, dokonalých prostedk dopravních atd., bude také pimeno pro národy osvtov a hospodásky opozdilé. To platí práv tak o zízeních a ústavách hospodáských jako politických.^)
mry
Jiné budou úkoly hospodáské stát s rozlenným pobežím moským, než vnitrozemských, jiné zemí s vyvinutým prmyslem než zemdlských. Nkde prospívati bude volná dlitelnost pdy, kdežto jinde snad záhodno bude stanoviti ve smru tom jisté obmezení, nkde bude na míst plná živnostní svoboda, kdežto jinde malovýroba prmyslová bude vyžadovati zvláštní ochrany proti soutži, nkde staí zstaviti zizování železnic soukromé podnikavosti, jinde bude teba, aby innosti té chopil se stát sám, nkde odporuuje se volná tržba mezinárodní, jinde jeví se nutnost ochrany celní atd.
Než pes tuto rznost a zvláštnost praktických cíl národohospodáských lze pece ve smru tom stanoviti nkteré vrchní zásady, jichž platnost jest povahy všeobecné. Úkoly takové nesou se ve a)
vbec.
dvojím smru: co
ím
a hojnji
do zvýšení
hospodáské produktivnosti
více statk zužitných se vyrobí, tím dokonaleji, snadnji
mže
celková spoteba obyvatelstvu býti ukojena. Naopak
1) O podobných utopiích neb státních románech Mohl: Die Staatsromane, 1845, Kleinwáchter: Die Staatsromane, 1891, V o i g t: Bolzanv nejlepší stát, (Sborník Die sozialen Utopien, 1906, vd právních a státních, 1907). 2) Potud odprci praktického cíle badacího mají pravdu. (Volkswirtschaftspolitik, 1910, 7), uznává 8) Tak i Philippovich
Horáek:
nemožnost formální jednotnosti hospodásko-politického cíle, ale materiální k vždy dokonalejšímu opatování
jednotnost jeho spatuje v stálém postupu
statk za souasného šetení
stávajících
zájm.
výrobnost
klesající
a nedostatek, jimž
nutn má pedevším
za následek trpí vrstvy
i
obmezení spoteby
nemajetné.
Podpora výroby díti se mže nejrznjšími prostedky nepímo i pímo povznesením obecného i odborného vzdlání, používáním pozejména jako krok techniky, rozmnožováním a organiso váním výrobního kapitálu a úvru, podncováním a organisováním innosti podnikatelské, rozšiováním odbytu atd. /3)
do
co
pomr
jako povznesení výrobnosti
dchodových. jest
i
Stejn
otázka, kterak celkový
dležitá
dchod
výsledkem innosti výrobní, mezi jednotlivé tídy a vrstvy obyvatelstva dochází rozdlení. Žádoucím jest, aby toto rozdlení se dlo co možno stejnomrn, aby spoleenské a majetkové rozdíly mezi jednotlivými tídami spoleenskými nebyly píkré a nepekroitelné. Zvláštní péi vnovati jest tomu, spoleenský, jenž
jest
aby byl zachován silný kmen stav stedních, tvoících podmínku zdravého vývoje sociálního i politického. Tam ale, kde pi volné soutži a mení hospodáských sil jest nebezpeí, že v zápase hospodáském ten, kdo jest sociáln slabší, podlehne, bude záhodno
mu
pevaze silnjšího. Proto také má brán býti zetel k dchodovým a majetkovým potíd nejnižších. Povznesení tchto tíd, zvlášt dlnictva, osvna vyšší úrove má dležitý význam nejen sociální, nýbrž poskytnouti
ochranu
proti
hospodáské
mrm
i
tový.
V co do
obou tchto smrech jak co do snah o rozmnožení výrobnosti, tak
pée
sociální
teba zachovati rovnováhu.
Klade-li se pílišný
draz
na prvý moment, jak to inil hospodáský liberalism, a zanedbává-li se stránka sociální, dospje se snad k zvýšenému blahob5rtu. ale jen vrchních tíd spoleenských. Mezi nimi a valnou vtšinou ostatního obyvatelstva v nedostatku strádajícího zeje pak propast nepeklenutelná, v níž se skrývají tžká nebezpeí pevrat sociálních. Pihlíží-li se naproti tomu jedin k prospchu vrstev nemajetných a opomíjí-li se podpora zájm samostatných tíd výrobních, upadá se do opané jednostrannosti. Tak zejména, ukiádají-li se všechna bemena veejná jen vrstvám majetným aneb je-li oslabována celková domácí výrobnost a takto ohrožena mezinárodní soutžnost naproti státm cizím.
Než ani stanovením koneného cíle není praktický úkol vdy národohospodáské vyplnn. Nestaí jen naznaiti, c o se má státi, nýbrž teba íci též, j a k se to má díti. Tedy udati teba též prostedky, cesty a zpsoby, jakými cíle vyteného lze dosíci. Tato ást úkolu jest proto dležitá, že práv ona chrání ped cíli 3.
utopickými a nesplnitelnými, k jichž dosažení by cesta byla ne-
II
prostedky k dosažení Nebo práv tak jako cíl sám, smující nesmjí postrádati reálnosti a uskutenitelnosti. o nich platí, že mají opírati se o dané pomry, navazovati na
známa.
i
jeho I
djinnou
souvislost, šetiti práv nabytých,
obyvatelstva,
chologií
útovati se zvyky a psyvší pekotnosti a
že mají se vyvarovati
zmna daných pomr spojena s zájm osobních a tídních, platí to
ukvapenosti. Je-li každá
obtížemi
a dotýká-li se asto
tím více
o všech promnách vztah hospodáských a sociálních. Zmny a pošiny takové mívají v záptí na jedné stran citelné újmy a ztráty, na druhé stran zase nezasloužené prospchy a zisky jed-
notlivc a celých spoleenských tíd. Tak na píklad úinky vyvážení bemen veejnoprávních bývalých poddaných, zrušení živností koncessovaných, odstranní ochranných cel, nahrazení výnosových daní dchodovými atd. Proto
pi všech opravách hospodáských a
sociálních postu-
a uvdomiti
si všechny dsledky. Jinak, více ješt než pi pemnách politických, i nejlíp mínné návrhy opravné stroskotávají asto a míjí se se zdarem.
povati
dlužno
možné
jich
s
úzkostlivou
opatrností
Nestaí tudíž budovati jen na základech rozumovou spekulací teba opírati se o poznatky zkušenostní. K tomu úelu slouží zejména bádání hospodásko-djepisné a šetení statistická. Vhodnou pomckou jsou také úelné, objektivn poádané písemné neb ústní ankety, které podávají bezprostedný obraz úsudk bu dotených úastník nebo odborných znalc. více takto získaného materiálu, tím bezpenjší dán základ nejen pro kritické ocenní daného stavu, nýbrž i pro správné požadavky reformní a pro cesty, kterými nápravy nejúelnji lze se domáhati. získaných, nýbrž
ím
Co do prostedk k tomu sloužících rozeznáváno bývá mezi prostedky t. zv. velkými a malými neb drobnými. Prvními rozumjí se ony, jež podmiují takovou zmnu daného ádu právního, které lze docíliti jen cestou zákonodárnou. Jsou to tedy prostedky, jež zpravidla hloubji zasahují v pomry maprávní a mají ve smru tom nkdy dalekosáhlé úinky. jetkové Jich provedení spojeno bývá také se znanjšími obtížemi, setkává se druhdy s tuhým odporem vycházejícím bu z protichdných názor apriorní povahy aneb z kruh, jichž zájmy soukromé navrhovanými zmnami jsou doteny. Také zakoenné obyeje, i
lÉ
vlastnosti rabové
i
momenty psychické
bývají tu
pekážkami,
jichž
nelze podceovati.
Takovými velkými prostedky bylo na píklad provedené vyvážení pdy, živnostní svobody, zrušení obilních cel v Anglii, uzákonní maximálního pracovního dne továrního dlnictva v Rakousku, sociální pojišování atd. Takovými prostedky velkými jsou dále i návrhy dosud neuskutenné na vybavení pozemkových dluh, na postátnní kartelových podnik, na pojišování proti nezamstnanosti a pod.
uskutenní
í
tomu prostedky drobné nevyžadují žádných
Naproti
podstat-
zmn ádu právního, nýbrž dají se provádti na platného práva bu soukromým poinem neb dobrovolnou
ných
pd své-
aneb inností rzných správních orgán v mezích jich psobnosti výkonné. Široké pole v oboru takových drobných prostedk jest zejména vyhrazeno t. zv. positivní péi národohospodáské, provozované v nejrznjších smrech innosti
pomocnou
associací,
hospodáské.
Sem spadá na p, podnt k zakládání svépomocných družstev, podpora soukromé podnikavosti rznými výhodami, usnadování konversí hypoteních dluh, organisace odborného vzdlání, odmna pokrok technických a j. v.
2.
1910,
POJEM NÁRODOHOSPODÁSKÉ POLITIKY.
Literatura: Philippovich: Conrad: Volkswirtschaftspolitik,
Volkswirtschaftspolitik, 5.
vyd.,
1908,
S ch u
5. 1 1
vyd. e r n:
Grundsátze der Volkswirtschaftslehre, 191 1.
Nynjší stav spoleenského hospodáství jsa plodem tisícihmotných letého vývoje a výsledkem initel jak ideových tak i
osvtových, náboženských, pírodních, ragových, technických a j.), není útvarem stálým a nezmnitelným, nýbrž jest toku a nepetržitým promnám podroben, nalézá se ve (politických,
vném
pohybu.
Nkteré jících jsou
koliv
ze složek na vývoj a
od
vle
dní hospodáské spoluúinku-
lidské nezávislý a
zámrnému na
n
vymykají
se tudíž
jakému-
psobení.
Jsou to hlavn síly pírodní a jich rzné vlivy ku p. pomry kosmické, podnebné, útvar povrchu pdy (pohoí, nížiny), její vlastnosti (úrodnost, bohatství nerost), pomry vodopisné (pobeží moské, splavné eky a j.).
13
Úinky tchto vliv
zem
nkteré
pírodních pro výrobní
asto rozhodující
nepodléhají, aneb
dje
se tak
v
bu
i
spotební
míe
jen
Ku p. vysoušení bažin, zavlažování pustin, rzné meliorace,
ek
regulování
a pod.
Vedle toho však jednání
ast
ji
vykonávají vliv na utváení stavu
iny a jednání lidí, a již bezprostedným úelem tch jest práv zamýšlené úinkování na úpravu a V3rvoj
hospodáského
hospodáský a
úelem
za
pomry
psobení lidskému celkem nepatrné.
naprosto
i
aneb
sociální,
a
smují pedevším pece mají za následek zmny
jednání taková
jiným, avšak na konec
hospodáské.
Taková jednání mohou míti pvod svj nkdy již v poinech kdy jednotlivé hospodáské subjekty innost svou
individuálních,
v
rzných oborech podnikání
projevují.
Na p. pisthovalý osadník provede v pusté krajin rozsáhlé meliorace a zavede pstování plodin díve neznámých. iní tak ve svém prospchu, ale zvelebí tím celý kraj, povznese výnosnost pdy a tamní zemdlství. Nebo továrník založí nový podnik v krajin, jež dotyného prmyslu dosud postrádala. Zjedná tím tamnímu objr/atelstvu nový zdroj výživy a zmní tvárnost celého kraje. Aneb nový podnik dopravní oteve železniní spojení zemi z obchodu svtového dosud vylouené. Oživí tím ruch tržební i výrobní, rozšíí odbytišt, povznese úrove osvty atd.
Mnohem úinnjší
ve
volných sdružení úely
smru tom mže
a
býti
hospodáské neb
psobnost dobro-
sociální
sledujících.
Jsou to na píklad spoleenské podniky svépomocné, jichž rozvt vená sí mže znamenit pispti ku zdokonalení úvrních
pomr
(záložny)
(potravní družstva) jež
i
neb odbytových (prodejny a skladišt) i
ku
zlepšení
spotebních
hmotného postavení onch kruh,
v takovém sdružování mají úast.
Známo
také, jak daleko-
sáhlý vliv vykonávají na celý novodobý život hospodáský dohody
podnikatel, mající za úel obmezení soutže, t. zv. kartely. organisace podnikatel, tak naproti tomu organisace
mohou
podstatný míti
úinek na pomry výrobní
i
A jako dlník
odbytové.
Tak bylo hnutí odborové v Anglii i jinde mocnou pákou ku povznesení mzdových a dchodových pomr dlnictva, tím zárove ale podntem ku rozmnožení spoteby a v dsledku toho zase i výroby.
Nepomrn ješt vtší a mocnjší než jednotlivc a dobrovolných associaních sdružení jest ve všech oborech dní a života
hospodáského psobnost takových útvar spoleenských, které dkují vznik svj nikoHv jen svobodné úmluv úastník, nýbrž jichž právní základ spoívá v právu veejném, jež obdaeny jsou autoritativní mocí a k nimž píslušenství jest rázu závazného. Takové veejnoprávní útvary spoleenské, vládnoucí zpravidla rozvtveným aparátem výkonných svých orgán, jsou ovšem daleko zpsobilejší zasahovati v utváení nejrznjších vztah hospodáských. Jich psobnost ve smru tom mže býti daleko úinnjší, mocí vynutiti, ale ježto jsou s to sledování svých píkaz všei
i
strannjší a obsáhlejší.
Útvary takové mohou vajíce
bu
býti
rzného druhu
na základ územním
a zpsobu, spoí-
(territoriálním)
neb zájmovém
(odborovém).
Prvním a hlavním státu jsou velmi
rzná
z nich jest
sám stát. Pojmová vymezení
a etná, ale celkem shodují se v tom,
že
spatují ve stát organický svazek obyvatelstva na uritém území
nadán jest jednotnou vlí a mocí za úelem plnní úkol. Stát není však veejnoprávním útvarem jediným. Vedle, lépe eeno uvnit nho, jsou ješt jiné spoleenské útvary veejnoprávní, jež lze oznaiti jako svazky územní samosprávy. Jich právní existence zpravidla ze státní moci samé jest odvobydlícího, jenž
pospolitých
zena a obor jich psobnosti také státem
a
ovšem
i
tu vyskytují se
nkdy
samým bývá vymezen,
útvary se samostatnou historicko-
p. království a zem ve svazku íše rakouské). že psobnost jich bývá territoriáln ohraniena.
právní existencí (ku
Spolené
jest jim,
Nejdležitjšími takovými svazky
s psobností ryze místní jsou kde lidé žijí trvale osídleni. Vedle obcí ale bývají to ješt jiné svazky se širší územní psobností dle historického vývoje i platného ústavního zízení nejrznji pojme-
obce,
jež vyskytují
se všude,
nované ku p. zem, provincie, okresy, kraje,
distrikty,
gubernie,
komitáty, departementy, hrabství atd.
Konen
tchto svazk samosprávy územní objevují se stále astji, svazky t. zv. samosprávy zájmové neb odborové. Jsou to veejnoprávní associace píslušného uritého kruhu zájmového s pesné vytenými úely a vymezenou psobností, jež liší se od dobrovolných sdružení podobného druhu Takovými svou závazností a svým veejnoprávním základem. útvary byly již nkteré korporace dívjších dob, zejména cechy. Dnes setkáváme se s celou adou takových svazk. Ku p. obvedle
druhdy, a v nové
dob
i
15
chodní a živnostenské komory, živnostenská spoleenstva, zemdlské rady, zamýšlená zemdlská spoleenstva, advokátní, no-
táské, lékaské a
j.
komory a
pod.
Všechny tyto spoleenské organismy se státem v ele jsou povolány ku plnní velmi rzných úkolv. Nejobsáhlejší dojista jest psobnost státu. Nebyly nikdy a nejsou dosud stejné názory objem úkol státu. Zodpovdní otázky o tom, jaký jest rozsah i
té
závisí
pedevším od apriorních názor
o
úelu a vzniku
státu
rzn
vbec
ešena. Avšak s hlediska histoa bude dle toho vždy rického není pochyby, že stát vždy plnil nejen úkoly ryze politické i vnitní obrana proti útokm), právní a osvtové, nýbrž hospodáské, to jest, že zasahoval bu pímo neb nepímo psobností svou ve spoleenské vztahy hospodáské. A co platí o státu, platí s píslušnými zmnami i o ostatních útvarech veejnoprávních, zejména svazcích samosprávných.
(zevní
i
a
A tuto zámrnou a soustavnou innost státu ostatních veejnoprávních svazk, jež má
pedmt
úpravu spoleenských hospodáské, aby prospchu obecvyhovovaly co nejdokonaleji nému, zoveme národohospodáskou politikou. za
vztah
a
takovou
pomr
po stránce
Užíváme sice výrazu ,, politiky" nkdy i o zámrné hospodáské innosti soukromoprávních subjekt hospodáských, ku p. mluvíme o politice cenové, kterou provozují kartely, o diskontní politice bank, o tarifové politice soukromých železnic atd., ale zpravidla spojujeme s výrazem tím projev innosti, jež jest výsledkem njaké
vle, opené o autoritu veejnou.
Z rzných pojmových vymezení národohospodáské politiky, aneb jak po francouzském píkladu také nkdy nazývána bývá ,, použité nauky národohospodáské", lze zejména tyto uvésti: L o t z praví: ,,Wie das burgerliche Wesen und seine Institutionen auf die Betriebsamkeit einwirken, und in wie weit diese Institutionen nach den Forderungen der reinen Staatswirtschaftslehre und den hier entwickelten allgemeinen Bedingungen der menschlichen
Betriebsamkeit zulássig und zu rechtfertigen sein mogen, dies zu untersuchen gehort fúr die Betrachtung des betriebsamen Menschen im Staate, oder fiir
angewandte Staatswirtschaftslehre." (Handbuch der Staatswirtschaftslehre, 1821, I., 13). Rau definuje: „Der Inbegriff der Regeln fúr das Verfahren der Regierung in Absicht auf wirtschaftliche Angelegenheiten ist die wirtschaftliche oder ókonomische Politik und kann als der zweite praktische Haupttheil der politischen Oekonomie betrachtet werden" (Grundsátze der
i6
Volkswirtschaftslehre,
1855, 6. vyd.,
Neumann:
12. )•
,,Die
angewandte
geordnete Darstellung derjenigen Mittel, durch welche das organische Wirtschaftsleben zur hóchsten Entwickelung gebracht wird (Volkswirtschaftslehre, 1873, II., 219.) K. e n g e r: „Die theoretische Volkswirtschaftslehre hat uns das generelle Wesen und Volkswirtschaftslehre
ist
die systematisch
M
den generellen Zusammenhang (die Gesetze) der volkswirtschaftlichen Erscheinungen darzustellen, wáhrend die Volkswirtschaftspolitik und die Finanzwissenschaft uns die Maximen lehren, nach welchen, je nach der Besonderheit der Verháltnisse, die Volkswirtschaft am besten gefórdert, beziehungsweise der Staatshaushalt am zweckmáBigsten eingerichtet zu
werden vermag." (Untersuchungen iiber die Methode der Socialwissenschaften und der politischen Oekonomie insbesondere, 1883, Anhang III., 245). P h i1 i p p o v i c h: ,,Wir verstehen unter Volkswirtschaftspolitik die Gesammtheit jener Handlungen, Anstalten und Einrichtungen, durch welche die Menschen als Einzelne oder in Organisationen in bewusster Weise die Entwickelung der Volkswirtschaft zu fórdern bestrebt sind (Grundriss der politischen Oekonomie, 1899, II., i.). C o n ra d: ,,Die Volkswirtschaftspolitik oder Volkswirtschaftspflege ist die Lehre von der Sorge der Gesellschaft und der óffentlichen Gewalt
zum Studium
fiir
Wohl
das wirtschaftliche
der politischen Oekonomie, 1896,
I.
des Volkes" (Grundriss i.)
Hospodáská politika jest tedy výronem moci veejné, která Montesquieuova ustáleného, teba ne zcela vcn odvodnného, tídní se dlí krom innosti soudcovské na dle
innost zákonodárnou,
1.
platných závazných norem
rozumí vydávání všeobecn
jíž se
zpsobem ústavn ureným;
2. innost správní, kde jde o naízení a opatení orgán výkonných v mezích platných zákon a o skutené jich provádní.
Pedmtem
obojího tohoto druhu innosti moci veejné
sociálního pojišování, sazeb celních, a
Pokud za
se týká
pedmt
zejména onoho oboru veejné správy,
uritém stát platných
skou,
jež
vbec. Rozumí
j.
jež
má
vztahy hospodáské a sociální, nazývá se také sou-
stavný soubor positivních norem a
v
býti
zákonodárná úprava agrárních, živnostenských, obchodních, nebo úprava zemdlského
pomr úvru,
mohou
Ku p.
nejrznjší vztahy a pomry hospodáské.
tvoí se,
že
pedpis sem
náležejících a
správou národohospodá-
ást platného práva správního vykonávání
této
innosti
také píslušných
orgán veejných. Jsou
pedevším úady
správní,
jež
v mezích
správní
to co do
orgán
své psobnosti
vyžaduje státních
zabývají
17
se též zasahující
a
a upravující inností v urité obory hospodáské
sociální.
Tak politické úady I. a II. stolice v záležitostech na p. živnostenských, pojišování dlnického, lesního hospodáství, úvrních ústav a pod. V ústedních nejvyšších stolicích pak jsou pro dležité obory hospodáské správy zízeny orgány zvláštní. Tak zejména u nás t. zv. ressortní ministerstva orby, obchodu, železnic, veejných prací. Mimo to jest i celá ada jiných zvláštních orgán úedních, ku p. živnostenští inspektoi, úad pro statistiku pracovní, úady horní, instruktoi spoleenstevní, generální inspekce železniní. Dále rzné sbory poradní, jako zemdlský, prmyslový, pracovní, železniní, celní, vodocestný atd. Podobn orgány samosprávy územní i zájmové, pi nichž ovšem úední aparát není tak rozvtven.
Oprávnnost hospodársko-politické psobnosti státu i jiných veejnoprávních svazk plyne již z dležitosti, kterou má blahobyt celých tíd spoleenských pro blaho všehmotný jednotlivcv i
obecné.
Jen
krajní
smr
individualistický
dle
známého
hesla
,,laissez faire** nutnost tuto zásadn kdysi popíral a každý zásah moci veejné pokládal za zbytený, ano škodlivý. Toto zásadn záporné stanovisko možno však pokládati dnes po nabytých zkušenostech posledního století v dsledcích skuteného života hospodáského a sociálního za pekonané. Sporno jen zstalo, v jakých smrech tento zásah moci veejné má se bráti a jak dalece jest pípustný a úelný. Tu ovšem zstaven jest velmi široký prostor pro rzná mínní, jež jsou urována jednak apriorním východiskem celkového názoru osvtového, jednak ovšem i praktickými
potebami konkrétními. Od nejkrajnjšího stanoviska individualiku opanému pólu socialistickému jest tu ponecháno kompromissním. široké pole nejrznjším cestou jest zejména sledování zásady, že Takovou prostední pedním úkolem hospodáské politiky jest pomocí úelných opatení podepíti a utužiti jednotlivce v jeho soukromém hospodáském
stického až
smrm
konání.
Dje
zabezpeením pevného základu právního platným právním sdružování svépomocného k úelm hospodáským, poskytnutím píležitosti k odbornému vzdlání, ochranou proti soutži ciziny, positivní péí i hmotnou podporou uritému odvtví výrobnímu atd. se tak
ádem, umožnním úelného
ad
Teprve v druhé bude snad teba podnikáním veejným nahrazovati poin soukromý tam, kde vlastní síly jednotlivcovy nestaí, aneb kde zájem obecný tak vyžaduje.
i8
Sem
spadalo v dívjších dobách, kdy soukromé podnikavosti se nedo-
podnik prmyslových, ale i dnes ješt provozování poštovnictví státem, zizování státních železnic, zemských bank a pojišoven, obecních plynáren a uliních drah a pod. stávalo, zakládání státních
Moc veejná má dáského
tedy urovati jen základní podmínky hospo-
života, v jichž rámci
docházeti platnosti.
Nemá
však vlastní snaha jednotlivc
má
tedy býti svézodpovdnost a iniciativní
innost soukromá sužována a podlamována. Také volnost sebeurení a individuální svoboda má býti jen tam a jen potud obmezována, pokud toho ve vyšším, obecném zájmu jest nutné potebí.
Ovšem
jest mnohdy jen mimo vli a moc jedhospodáské konání jeho pedem jest uro-
nelze ale zapomínati, že svoboda tato
zdánlivá, závisejíc od okolností a notlivce ležících, jimiž
A práv
váno. i)
pomr
zásah veejné moci
má asto
pomr
a sociální odvislost jednotlivce od a jemu svobodné rozhodování zaruiti.
za úel majetkovou
a vliv zevních umenšiti
Tak na p. upravením práva koaliního, kartelového, pomr pracovních, sociálního pojišování a
j.
v.
Druhdy projevovány byly zejména školou nosti a
námitky
—
vbec
lze stanoviti
ježto
stav
a
i
v nejnovjší
dob
historickou pochybse
tak iní
—
,
zda
všeobecn platné maximy hospodásko-politické, hospodáský každé zem jest plodem djinného vývoje a výsledkem svérázn psobících initel mravních hmoti
ných.
Nelze
tudíž
stanoviti
absolutních
pravidel
pro
všechny
pomr
doby a všechny zem stejných, nýbrž dle zvláštních bude každý stát hoditi po pípad jiná hospodáská politika. Námitka ta jest správná, pokud jde o praktické používání všeobecných se pro
zásad hospodásko-politických v jednotlivém pípad, tedy pokud
ešení konkrétních hospodásko-politických otázek v urité Toto ešení zajisté nebude všude stejné a uniformní, nýbrž bude skuten teba pihlédati k daným pojinak upadlo by se v chybu strnulého doktrináství. Aby tomu bylo vyvarováno, jest však úkolem praktické politiky a není tím vyloueno, že by s hlediska vdeckého vytýeny býti nemohly všeobecné zásady, jež ovšem pihlédati mají k rznostem skutejde o
dob
a v urité zemi.
mrm,
1)
Tak
Philippovich
(Volkswirtschaftspolitik, 4)
zevních okolností", jimiž osobní svoboda jest potlaována.
mluví o „moci
19
pomr
ných
a pipouštti tedy
rzné zpsoby ešení problém
i
hospodásko-politických.
Takové konkrétní ešení ve skutenosti pohíchu snad nebude vždy odpovídati nestranným a objektivním
poznatkm vdeckým.
Není sice pochybno, že na praktické smry poHtické vykonávají pravdy bádáním vdeckým získané mocný vHv, avšak ješt úinnji i
nejrznjší zájmy hmotné pedsudky ideové, které hospodáských bývají podntem ku tvoení stran poHtických, tídních. Tyto pak snaží se uplatniti své programové požadavky prostednictvím sob pizpsobených volebních do sbor zákonodárných jak v legislativ tak ve správ veejné.
psobí
tu
i
i
ád
i
Tak konkrétní hospodáská
politika
provozovaná doasnými vládami
ve státech ústavních není než výslednicí politických a hospodáských sil rzných stran dle toho, jak která z nich domže se váhy a plata
pomr
bude hospodáská politika zem, ovládané aristokratickou oligkde tžisko politické moci tímají vrstvy stedního mšáctva a zase jiná tam, kde demokratické rády volební umožují rozhodující vliv nejširším tídám nemajetným.^)
nosti:
jiná
archií než oné,
Než tyto kižující
se
zájmy a zápasy rzných proud politických
a sociálních nesmjí nikterak zakalovati objektivn kritické stanovisko vdecké.
Žádná
chce-li zachovati se
si
vda
a tedy ani politika národohospodáská,
atribut nedotknutelné vdeckosti, nesmí snížiti
na služku pomíjejících
zájm
strannických, nesmí býti ani
vdou
konservativní, ani liberální, ani agrární, ani industriální, ani pluto-
kratickou, ani socialistickou.
Národohospodáská
politika, jakožto
vda, pedpokládajíc innost státu a jiných svazk nesmí také míti na zeteli njaký konkrétní stát, nýbrž státní svazek abstraktn myšlený, bez ohledu ku form vládní, ku zízení národnostním, náboženským, sociálním ústavnímu, ku atd., teba ve skutenosti žádného takového abstraktn sestrojeného veejnoprávních,
pomrm
ideálního státu na
dno k
otázce,
svt
není a nebude.
má
zdali a jak dalece
Nebo
má-li býti
odpov-
na
pomry
sahati vliv státu
ešena s hlediska ryze objektivního a vdeckého, nesmí v úsudku o tom mýliti pedstava uritého státu s jeho doasnými snad nedostatky, výrobní, tržební, dopravní, sociální a má-li býti otázka ta
strannickou politikou ústavní, sociální, nacionální a pod.
Rozumí-li se hospodáskou politikou zásah moci veejné v
a život ^)
hospodáský a
K
zahrnují-li se
tomu poukazuje dobe
Ka
i
z
dní
pod tuto moc veejnou vedle 1:
Finanní vda,
1892, 11.
20
veejnoprávní svazky, mže vzniknouti spor o to, který moci veejné, zdali stát, i zem, i obec atíi. k úprav a ešení uritých hospodáských neb sociálních pomr jest povolán. státu
i
jiné
nositel této
I
pi zodpovdní
této
otázky nesmjí rozhodovati
dvody
a snahy,
které jsou snad výsledkem uritých tendencí a tužeb, nýbrž hlediska
Nelze ovšem pezírati vývoje historického
vcná.
ryze
i
platných
ád ústavních, které v tom smru uritým vymezením píslušnosti zákonodárné správní de lege lata na mnoze každý spor vyluují. Avšak tu lze stanoviti požadavky, jakým zpsobem by s hlediska ryze vcného rozdlení píslušnosti mezi státem a jinými svazky veejnými co do rzných úkol hospodásko-politických mlo býti upraveno. Není zajisté pochybnosti, že ešení dležitých vztah hospodáských a sociálních, které vyžadují na širokém a území úpravy jednotnjší a kde také náklady s tím spojené vyžadují znanjších obtí, spíše bude píslušeti státu s jeho ústední mocí, bohatým úadním ústrojím a hojnými prostedky finanními. i
i
pomr
Tak na p.
Vždy
politika celní, železniní,
úprava takových
byla ješt na širším, totiž proti
tomu zase
pomr asto
ochrann dlnická a
j.
v.
vyžaduje, aby podniknuta
mezinárodn smluvním podklad. Na-
pomry
jiné
poštovní,
vykazují
velmi odlišný vývoj
i
stav
v jednotlivých územích státních, takže jich jednotná úprava by šablonovitostí svou vci spíše byla na závadu. Proto ešení takových otázek má býti pokud možno zstaveno veejnoprávním initelm tchto území v samostatné jich psobnosti, at to jsou již zem, kraje, okresy a pod.
Tak na p. záležitosti zemdlské, nkteré spojovací prostedky, sprostedkování práce a j.
Konen
jsou
i
které m.ístní
záležitosti,
budou výhradn v psobnost
dati
Na p. pohební
svou povahou spa-
obcí.
místní doprava, všeužitené podniky, spoitelny a zastavárny,
ústavy, bytové
pomry
a
j.
Ovšem mnohdy nelze stanoviti zásadn žádné pevné hranice mezi píslušností státu a jiných veejnoprávních svazk v otázkách hospodásko-politických. Není pak závady, aby souasn jak stát tak
i
jiné
dlbou
veejné svazky, ovšem ve vzájemném souhlase a s úelnou soutž taková
práce, v ešení téže otázky nezasahovaly, ano
.
21
jest druhdy velmi prospšná a vítaná. Spíše jest povážlivo, když pod záminkou formální nepíslušnosti initelé veejní ze svých hospodáských a sociálních povinností se vyzouvají, je na cizí bedra svalují, aneb když se dokonce pod záminkou tou snahy po nutných
opravách sociálních potírají a maí.
ROZTÍDNÍ NÁRODOHOSPODÁSKÉ
3.
POLITIKY.
Hospodásko-politická innost státu a veejnoprávních svazk nésti se mže rznými smry dle toho, jak skutenosti, jež pro dní a vývoj hospodáský jsou smrodatný, podléhají vlivu a zásahu této innosti a jak innost lidská po stránce hospodáské se vbec
zevn
projevuje.
Bylo
vbec
se
povdno,
již
nkteré skutenosti psobení lidskému
že
vymykají. Tak
jevy kosmické,
atmosférické,
fysikální,
tedy zejména onen druh energií a initel, jež souborným
oznaujeme pírodními
jev hospodáských,
mže
býti
smru
o
silami.
Naproti
tomu
jiný
základní initel
jímž jest obyvatelstvo, v jistých
pedmtem
hospodáské
politiky
názvem
smrech
již
a mluvíme v tom
politice populaní.
Vlastní innost
hospodáská projevuje
se
na venek pedevším
výrobní. Jejím pedmtem jest technická stránka onch výkon, jež smují ku vzniku nových hospodáských statk. V oboru výroby statk rozeznáváme pak opt pedevším výrobu prvotnou. Tato mže býti inností prost okkupaní, jíž vyrozjako innost
umíváme pouhé shromažování surovin
i
statk zužitných,
o nichž
ád
pedpokládá, že se nenalézají ve vlastnictví soukromém. Sem spadá lovectví, rybáství, hornictví. Anebo má výroba prvotná
právní
za
pedmt
získávání surovin a statk zužitných vzdláváním
a pstováním
rostlin.
Sem spadá zemdlství
se
pdy
všemi souvisejícími
innostmi (zahradnictví, lukaství a j.) ale chov zve a lesnictví. Dle toho zvláštním oborem politiky národohospodáské bude p olitika výroby prvotné, zejména pak politika i
zemdlská Jiný
(agrární)
zpsob výroby má za pedmt technické petvoování k spoteb lidské bezprostedn sloužiti nejsou zp-
surovin, které
sobily, ve statky zužitné.
Dje
se to cestou
mickou a statky takto petvoené zovou
se
mechanickou neb chepak tovary (fabrikáty).
22
Mluví se tu o výrob prmyslové a politika národohospodáská, se touto výrobou, zove se politikou
prmy-
zabývající
slovou. Vedle innosti v užším slova smyslu výrobní
dáské konání za
pedmt
i
obh statk
mže
míti hospo-
od výrobce ku spote-
Tuto sprostedkovatelskou innost nazýváme tržbou (obchod v užším smyslu) a politiku innost tu upravující politikou tržební (obchodní). Pi obhu statk jest však asto nutno pekonávati místní vzdálenosti mezi místem výroby a spoteby. To se dje dopravou zboží neb osob, jež rovnž jest pedmtem hospodáského podnikání a právní úpravy. Touto se zabývá p obiteli.
litika dopravní
(transportní).
Zbývá však ješt onen
další široký
pomr
jenž netýká se úpravy
obor politiky hospodáské,
výrobních a obhových, nýbrž
dis-
tribuních. Ona zasahující a upravující psobnost moci veejné, jež má za úel nejen rozmnožení celkového spoleenského dchodu,
nýbrž také
má
pimené
jeho dlení mezi jednotlivé tídy výrobní.
sociálních protiv, zmírospor mezi protichdnými zájmy hmotnými a poskytování vydatné ochrany tm, kdo v rozpoutaném zápase hospodáském bezmocn vydáni jsou pevaze sociáln silnjších. Toto jsou úkoly
Jež
dále za
úel vyrovnávání píkrých
vání
politiky sociálnív
užším slova smyslu.
K politice sociální pidružuje se pak na konec politika chudinská, jež se zabývá úpravou dchodových pomr tch, kdo postrádajíce možnosti opatiti si vlastních dchod pvododkázáni
ních,
dchody
na dchody odvozené, zejména pak na prostedk veejných.
jsou
plynoucí z
Dle toho dlí se tedy národohospodáská politika na tyto jednotlivé oddíly: 1.
Politiku populaní.
2.
Politiku výroby prvotné,
zejména zemdlskou.
prmyslovou.
3.
Politiku
4.
Politiku tržební.
5.
Politiku dopravní.
6.
Politiku sociální.
7.
Politiku chudinskou.
Jiní spisovatelé s jinlých hledisek
dáskou. Tak Philippovich a ,
též
opt
roztidují politiku národohospo-
rozeznávají SchuUern rozeznávaj
t.
zv.
problém výrobní,
23 organisaní a dchodový a dle toho pak jednotlivými veejné se zabývají.
smry
psobnosti moci
DJINY LITERATURY NÁRODOHOSPODÁSKÉ
4.
Literatura:
Kautz:
Die
del'
Economia
politica,
3.
vyd,.
Entwickelung
geschichtliche
Nationalókonomik und ihrer Literatur, 1860, Nationalókonomik in Deutschland, 1874, C o s 1892,
Ros s a:
POLITIKY.
h
der
Geschichte der Introduzione allo studio c
e
r:
Eisenhart:
Geschichte
der
Oncken: Geschichte der Nationalókonomie bis GideaRist: Histoire des Doctrines économiques, 1909,
Nationalókonomik, 1891,
Adam Smith,
1902,
Ingram: Djiny vdy
národohospodáské, pel. Pelcl, 1895, S c h e e 1: Die politische Ókonomie als Wissenschaft (Schonberg: Handb. der pol. Ókon., 3. vyd.,
1890).
vda pvodn na svých poátcích sledovala cíle nauka národohospodáská. Snažení vdecké smovalo nejprve k praktickým úelm, jichž domáháno se bylo na záJako každá
praktické, tak
klad
i
nedokonalých a nekritických mezerovitých poznatk Jako pedcházela alchymie chemii, therapie medicín, tak národohospodáská politika vznikla díve než národohospodáská theorie. Ovšem takové praktické ,, nauky" nebyly a nemohly býti vdami v pravém slova smyslu. Postrádaly toho, co práv jest podstatným znakem vdeckým, to jest theoretických poznatk správnou methodou na jisto postavených, soustavností a vnitní ulennosti. jen
zkušenostních. i
Proto také tak zvané školy národohospodáské dob dívjších, pedevším dkovaly vznik svj snahám hospodásko-praktickým, nelze považovati za soustavy skuten vdecké. Jsou spíše snškou nkterých pravidel a zásad, dle kterých na za.klad a již správných nebo mylných zkušenostních poznatk tehdejší pedstavitelé moci veejné hospodáský život v zemích svých upravovali. jež
i
Tyto snahy byly tím pirozenjší, ježto dležitost hospodáských
vztah
i
již
od nejstarších dob
po stránce politické
pln
byla
uznávána a hmotný stav obanstva nejen pro dchody státní, nýbrž i s všeobecného hlediska pln byl oceován. Jevy hospodáské proto již ve starém i stedním vku poutaly pozornost filosof, badatel i státník. Bohatství a chudoba se svými svtlými i
stinnými stránkami jsou tak starý jako pokolení
lidské
samo.
M význam zámožnosti pro skou
askesi,
jež
jednotlivce
celé
i
kesanství
vlivem
národy pes nábožen-
ovládala celý
vk
stední,
pece vždy byl uznáván a vítzstvím novodobých proud myšlenkových snaha po hmotném blahobytu na novo oživla a nabyla stále vtší platnosti a intensity, s hlediska ethického nkdy snad až povážlivé.
Tento obrat v názorech nastal zejména poínajícím šestnáctým jež právem položeno za hranici mezi vkem stedním
stoletím,
a novým. Byl výsledkem mnohých píin, zejména objev nových
díl svta a nových tisk,
cest
stelný prach),
zámoských, dležitých vynález (kompas,
hojného
drahých kov,
rozmnožení
zlata
a stíbra, z naleziš amerických, zdokonalení všeobecné techniky výrobní, zlepšení prostedk dopravních a tím pekroení hranic
dosavadního hospodáství uzaveného. i
initelé povahy ideologické.
K
tomu pidružily
Stedovký svtový názor
se dojista
spoívající
na autorit náboženské byl reformací v základech svých otesen, Bacon svým empirismem
skepse a rationalismus nabývaly vrchu,
filosofii scholastickou, stedospoleenské zízení feudální bylo v rozkladu, na místo starého
a anglití individualisté zatlaili
vké
stavovského státu nastoupil stát absolutní. francouzská
radikáln
petvoila
a nastolila vládu tetího stavu ve
XIX.
celou
form
Na konec pak novodobou
revoluce
spolenost
ústavních stát, jak
bhem
zemích evropských i amerických. Celé zákonodárství a celá úprava spoleenského života proniknuty byly politickým i hospodáským liberalismem, jemuž ovšem záhy vyvstal zásadní a nebezpený odprce století
vznikly
ve
všech
kulturních
—
socialismus.
Než tím pedbíháno již chronologickému postupu. Prvním plodem obratu myšlenkového a hospodáského na poátku vku nového byl onen smr hospodásko-politický, jenž zove se merkantilismem, aneb dle význaného svého pedstavitele, zná-
mého
státníka francouzského Colberta, colbertismem. Merkantilism,
XVI. až XVIII. ve všech západo- i stedoevropských státech, sledoval praktický úel hospodáský, povzneÚelu toho dosaženo býti mlo hlavn sení obecného blahobytu. dvojí cestou: jednak rozmnožením obyvatelstva, v nmž spatován pevládající v
století
produktivních sil, jednak nahromadním penz ili drahých kov, zlata a stíbra, které pokládány za hlavní znak zámožnosti. Zakazován proto vývoz drahých kov ze zem a podpohlavní zdroj
25
rováno jich tžení.
Sestrojena dále
nauka o
tzv.
tržební
rovnováze mezi vývozem a pívozem zboží z jedné
to jest
bilanci,
zem
do
považována tržební bilance za píznivou, ježto pebytek trhové ceny za vyvezené zboží bylo teba nahraditi drahým kovem, jenž tak plynul do zem. Pevládal-li naopak pívoz, byla bilance nepíznivou, ponvadž hrozil úbytek drahého kovu do ciziny. Na základ tom byl co možno podporován vývoz a stžován (ochranná celní politika) neb dokonce znemožován (prohibiní politika) pívoz zboží. Ježto pak polotovary a tovary mají vyšší hodnotu než suroviny, hledno ku rozvoji domácí výroby prmyslové, zejména ovšem velkovýroby, jež jedin zpsobilá jest vývozu. K docílení tchto výsledk podruhé.
Pevládal-li
vývoz,
rzných opatení,
užívala merkantilní politika
jimiž
upravovala
a ídila život hospodáský. Tmito názory ovládána byla také celá tehdejší národohospodáská literatura merkantilistická. hlavn ve Francii Bodin, Monchrétien, Forbonnais, Davanzati, Serra, Broggia, v Anglii Culpeper, Child, Steuart,
Byli to spisovatelé
Necker, v
Itálii
Nmecku
v
Becher, Horneck, Seckendorf, Schroder.
Rovnž hlavn
praktickým
úelm
sloužil
onen soubor nauk,
vda
oznauje názvem kameralistika i policejní. Nauky ty pednášeny byly na vysokých školách nmeckých rakouských (Justi, Sonnenfels) a mly býti prpravou pro úednictvo zempanské, magistrátní, vrchnostenské a j., zahrnujíce v sob nejpestejší výklady z oboru nejen hospodáského a finanního jenž se
i
nýbrž
i
technického, správního a pod. beze vší vnitní spojitosti
a soustavnosti, takže vlastní vdecké povahy rovnž postrádaly. Mocný vliv na další vývoj hospodásko-politických názor mla
národohospodáská soustava nazývati
lze
ulenností,
již
ba že
t.
smr
zv.
fysiokratism.
Soustavou
vyznauje se organickou pímo vybudován jest na pevných základech
tento
proto,
že
jednotného názoru svtového. Fysiokraté vycházeli z pedpokladu, že
i
v život spoleenském stejn jako v život pírodním vládnou nezmnitelné zákony pirozeného ádu (ordre naturel).
vné,
Proto každý lidský zásah v tento i
dní a vztahy hospodáské,
ád
pirozený, jemuž podléhá
pokládali za marný, zbytený, ano
monde va de lui zásadním odporu s merkantilismem. Tento požadoval co nejpodrobnjší reglementování škodlivý. (Heslo: ,,laissez faire, laissez passer, le
mme").
Jest
zejmo, že
tyto názory byly v
26
všech hospodáských
vztah za uritým úelem,
kdežto fysiokratism
každou takovou úpravu zásadn odmítal, teba v praksi pipouštl nkteré výjimky z tohoto záporu. Ale tu postavil se na opané stanovisko, než jaké zaujímal merkantilism, ježto na základ mylných pedpoklad theoretických o t. zv. jediném istém dchodu výroby prvotné, podporoval výrobu zemdlskou naproti prmyslové. i
la
Hlavními zástupci fysiokratismu byli Quesnay, Gournay, Mercier de Riviee, Turgot, Dupont de Nemours.
Adam kritisovali,
Smith a jeho následovníci, teba fysiokratism oste pvodn sami z nho vyšli, což pro hospodásko-
pece
i
ovšem píliš srostlí se skuteným životem, než aby stáli zásadn na písném individualistickém stanovisku pouhé negace, pipouštli tudíž, teba jen jako nutné zlo, zásah státu a veejné moci v pomry hospodáské politické
jich
tam, kde z
Teba tedy
nazírání bylo rozhodno.
dvod
Byli
historických neb praktických bylo to nezbytno.
význam Smithv spoívá na poli theoretickém, nek úelm prakopomíjí pes to používati theoretických poznatk tickým. Teprve epigoni jeho zapomínajíce stále více, že pedhlavní
i
poklady, na kterých theorie
pouky
své sestrojovala, jsou rázu jen
podmínného, poali pedpoklady tyto mniti v praktické požadavky. Tím dospli k onomu krajnímu liberalismu hospodáskému, jenž každý zásah státu v pomry hospodáské vbec zamítal a ve svobod smluvní a volné soutži spatoval nejdokonalejší regulátor všeho života hospodáského. Konen požadavek hospodáské volnosti rozšíen byl na mezinárodní styky hospodáské a dsledn byl žádán tedy volný obchod, žádnými cly ochrannými netísnný (free trade). Ponvadž pak naprostá svoboda hospodáská sama sebou nepímo jest výhodou pro živly sociáln silnjší, vyhovoval i
smr
tento nejlíp
onm kruhm
praktickým, které
zastoupení ve vrstvách velkých
zýván s t r o
byl
proto
dle
továrního
mly
své hlavní
prmyslových podnikatel,
i
na-
anglického
m a n c h e-
národohospodáské
v Anglii byli
msta
v ý m.
elní zástupci
individualistní školy
Mac
Cullock, Senior, Milí, ve Francii J. B. Say, Canard, Droz, Rossi, Garnier, Dunoyer, Chevalier, Reybaud, Cherbulier, Courcelle-
Riccardo, Malthus,
Nmecku Lueder, Lotz, Herman, Umpfenbach, Soetbeer. Krajní liberalistní smr representují v Anglii Bentham, Cobden, Bright,ve Francii Bastiat, Leroy Beaulieu, Molinari, v Nmecku Seneuil, Levasseur, Baudrillart, Walras, v
,
37 Schulze Delitzsch, Faucher, Wirth, Prince Smith, Oppenheim, Bamberger,
Bóhmert.
Le
skutenost ukázala, že krajní toto stanovisko, penášené života a docházející prchodu v zákonodárství
do praktického
správ veejné, nesplnilo oekávání v blahodárné psobení volného všech hospodáských sil kladené. Naopak bylo píinou mnohých neblahých zjev, jež v prmyslových krajinách vedly k povážlivým pomrm sociálním a jež v souhrnu svém Vytvoily i
rozpjetí
novodobou otázku
sociální.
jak v literatue, tak
i
nejkrajnjším
jichž
Odtud vznikly snahy a proudy opané
v praktických snahách hospodásko-politických,
výrazem
jest
novodobý
socialismus.
Ale snahy ty objevují se také v mírnjších tvarech a tvoí
smr
nejrznjších sociáln reformních. Smry takové se zabarvením náboženským a ethickým znaného rozšíení nabyly Nmecku. Vdeckého zdvodnní nalezly myv Anglii, Francii šlénky sociáln reformní v Sismondim a v kathedrovém socialismu podstatu
i
nmeckého Na
jiné
spolku pro sociální politiku.
stran pak reakcí
proti volné
tržb byl smr ochranápenesený na pevninu
ský, zahájený v Americe (Hamilton, Carey) a
evropskou (B.
List).
Po stránce formální nebyla pvodn národohospodáská politika v literatue pstována samostatn a oddlen od theorie. Ani Adam Smith ve svém díle o blahobytu národu takového rezeznávání neiní, nýbrž stále obojí
smšuje a
proplétá.
Teprve spisovatelé
francouzští poali initi rozdíl mezi tzv. theoríí istou a použitou,
píkladu následovali v Nmecku zejména S o d e n i) a J a c o b.'^) Omyl nkterých tchto spisovatel spoíval jen v tom, že úkolem theorie si pedstavovali zkoumání jev hospodáských ve spolenosti lidské bez existence státního zízení vbec^) což ovšem jest u národ kulturních nemyslitelno a pi jevech povahy nikoliv ryze ekonomické, nýbrž historickoprávní vbec nemožno. Hlavní zásluhu o dsledné tídní hospodáské theorie a politiky ml však v literatue nmecké R a u, rozeznávající mezi ,,Volkswirthschaftslehre** a ,,Volkswirtschaftspflege'*,'*) jenž kteréhož
^)
2)
S o d e n: Die Nazionalokonomie, 1805. J a c o b: Grundsátze der Nationalókonomie oder
schaftslehre, 1814. 3) *)
Lotz R a u na u.
Tak
na u. m. L 11. m. 12 a násl.
Nationalwirt-
a8
uitelským svým psobením znaný vliv vykonával na vývoj národohospodáské literatury nmecké. Než toto s methodologického hlediska jediné správné roztriování nauky na ást theoretickou a praktickou nebylo pozdji dsledn zachováváno. Spíše vešlo v oblibu rozdlení na ást vše-
obecnou
ást zvláštní.
a
odpovídala vlastní
v souvislosti
s
poukami
praktické. Naproti
ást všeobecná ale ne úpln národohospodáské, zahrnujíc v sob
theorii
mnohé všeobecné zásady
theoretickými též
tomu ást
zvláštní obírala se jednotlivými obory
innosti hospodáské, avšak více po stránce djinné a srovnávací a byla
opt promísena na mnoze
i
poukami
theoretickými.
Zvláštní stanovisko v literaae hospodásko-politické zaujímal S jenž v samostatné
kterou nazval
nauce,
t
e
i
n,
správní vdou, vykládal správy národohospo-
pod názvem platného práva správního. Pi tom tídil všeobecnou a zvláštní a zahrnoval národohospodáskou správu opt v ve vdu správní ješt jiné obory správy veejné z vlastní sféry hospodáské vyboující (ku p. zdravotnictví, vnitní správu a j.).
národohospodáskou
politiku
dáské
hlediska
hlavn
s
ás
Ješt theorii
více
seten
a politikou
pozdji
byl
nmeckých. Tak zejména
literárních
smr
a škol
R o s c h e r, Schmoller, Knapp,
škola historická (ze starších
Knies, Hildebrand, B ii
mezi národohospodáskou
rozdíl
psobením nkterých z mladších
h e r) neuznávajíc methody deduktivní a kladouc hlavní váhu na drobné bádání v oboru djin hospodáských, sama uzavírala si cestu ku vyšším cílm theoretickým. Vedle toho opt smr tak zvaný kathedrov sociální (zejména Scháffle, Wagner, c
Schmoller),
jenž
nýbrž zahrnoval v cíl
ovšem nikdy netvoil jednotné vdecké
sob
i
píslušníky jiných
smr,
svj práv a výlun v pstování hospodáské a
školy,
spatoval pední sociální politiky
pronikavým zetelem k úkolm moci veejné. Naproti tomu škola t. zv. rakouská (zejména Karel Menger, Bohm-Bawerk) vrátila se k intensivnímu pstování bádání theoretického pomocí methody deduktivní, s náležitou opatrností používané. Jest pak nedocenitelnou zásluhou Mengrovou, že poukázal k pesnému tídní obou cíl hadaích, theoretického a praktického, v oboru vd spoleenských. .>i Od té doby vnuje se opt vtší pée soustavnému rozdlení vdy národohospodáské v ást theoretickou a praktickou a jako ze starších již Roscher, tak z novjších spisovatel zejména Conrad, s
hlediska ethického
a
s
i
29
Phllippovich ve svých uebnicích zvláštní oddíl vnují národohospodáské politice. Také obvyklý akademický výklad národohospodáské nauky na universitách rakouských roztiuje se nyní na theorii a politiku národohospodáskou.
Vedle i
soustavného
jednotlivé ásti
spadající
zpracování
národohospodáské
myslová, obchodní
sem
celkového
atd.)
,
pedmtem
Nejcennjší v tom
smru
i
jsou
pak
ovšem
politiky (politika agrární,
pr-
jednotlivé zvláštní otázky a problémy
samostatných prací jest
ada
literárních.
publikací spolku pro sociální politiku
a velký slovník „Handwórterbuch der Staatswissenschaften", jejž vydali Conrad, Elster, Lexis a Lohning za úasti et(Verein
fiir
Socialpolitik)
ných pracovník.
II.
POLITIKA POPULANÍ.
OBYVATELSTVO PO STRÁNCE HOSPODÁSKÉ.
I.
Literatura: Sussmilch: Die góttliche Ordnung in den Veránderungen des menschlichen Geschlechtes, 1. v. 1742, M a 1 1 h u s: Essay on the principle of population, 1. v. 1798, Mohl: Geschichte und Literatur der Staatswissenschaften IIL, 1858, a p pá u s: Allgemeine Bevolkerungsstatistik, 1859, R o s c h e r: Grundlagen der Nationalókonomik, IV. (Die Bevolkerung) 1. v. 1854, Levasseur: La population francaise a g n e r: Grundlegung der politischen Oekonomie, 3. v., 1893, 1889, R u m e 1 i n: Die Bevólkerungslehre (Schonberg: Handbuch der pol. Oekonomie, 3. v., 1896), F i r c k s: Bevólkerungslehre und Bevólkerungs-
W
W
lehre, L, 1900,
Schmoller: Grundriss der allgemeinen VolkswirtschatsPhilippovich: Grundriss der pol. Oekonomie, L> 9. v.
1911, C o n
d:
politik,
1898,
r
a
Grundriss
zum Studium
der pol. Okonomie, IL,
5. vyd.>
Bortkiewicz: Die Bevolkerungstheorie (Festgabe an Schmoller, Mischler: Bevolkerung (W. d. Volksw., 1898), M e y e r: 1908), Die Bevolkerung des Altertums (Hdw. d. Staatsw., 3. v., 1909), Inama: 1908,
Bevolkerung (tamtéž),
E
des I
Rauchberg:
(tamtéž), L e x i s: Bevólkerungswechsel Bevólkerungslehre und Bevolkerungspolitik (tamtéž),
Mittelalters
s t e r:
Bevólkerungsstatistik der neuesten Zeit (tamtéž).
Obyvatelstvem rozumí se souhrn lidí, sídlících trvale na uritém Územím tím mže bytí celá zemkoule, díl svta, nkterý msto atd., dle toho pak hovoí se o obyvatelstvu svta, Evropy,
území. stát,
Pojem obyvatelstva pedpokládá
Rakouska, Prahy a pod. trvalé.
Ovšem
i
území,
v trvalém vztahu.
osídlení
ješt vyskytují se národové koovní
toto koování dje se v mezích uritých k nimž obyvatelstvo to nalézá se rovnž
bez pevného osídlení, ale rozsáhlejších
dob
v dnešní i
31
Pojem obyvatelstva nutno lišiti od pojmu národa v politickém slova smyslu, kde rozhoduje znak státního píslušenství (národ švýcarský, severoamerický, rakouský) i v národopisném slova smyslu, t. j. národnosti, pi které rozhoduje pedevším jazyk (národ eský, polský, finský). Rovnž rzný od ob37vatelstva jest pojem lidské spolenosti, pi kterém klade se draz na organickou strukturu a sociální rozvrstvení lidí beze zetele k njakému territoriálnímu ohraniení.
má význam pedevším politický.
Obyvatelstvo
Bez obyvatelstva,
stejn jako na druhé stran bez území není žádné zízení státní myslitelno (neobydlené polární krajiny, pustina Sahary), státu
nutn
má
Obyvatelstvo
náleží obyvatelstvo.
k pojmu
dále dležitost
Také kultura a její výše závisí od existence, povahy obyvatelstva. Konen obyvatelstvo jest také základní pirozenou podmínkou a elementem všeho života hospodáského. Obyvatelstvo jest oním osobním initelem, bez nhož hospodáská innost by byla nemožná. Platí tak jak co do výroby, tak i co do spoteby statk. po stránce kulturní.
množství
i
Pi výrob padá na váhu
lovk
initel práce.
jest
nositelem
a pramenem pracovní innosti. Práce lidská mže býti snad ásten nahrazena prací zvíecí neb kapitálem (strojová výroba), ale nikdy
Ponvadž pak
úpln.
nýbrž odvozenou, jsa
na
tedy
práci,
i
již
nemá povahy pvodní,
výrobní kapitál
plodem pedchozí
obyvatelstvu,
lidské práce, jest
do vzniku
co
i
i
on
rozmnožení svého
závislý.
ím
nedá se pak odlouiti od osobnosti lovka. dosplých, zdravých, ku práci zpsobilých, tím více pracovních sil, tím více píležitosti k výrob, podmínky produkní jsou tím píznivjší, výroba tím vydatnjší, množství vyrobených statk tím vtší. S hlediska produktivnosti tedy množství Pracovní
více
lidí,
síla
zejména
lidí
obyvatelstva stojí v
pímém pomru
rozmnožitelností výroby.
s
pomr
ím
více vtší poet obyvatelstva, tím za stejných jinak statk lze vyrobiti, tím podmínky výrobní jsou tedy výhodnjší.
Tak výroba statk,
podmínny
jsou
rozsah,
její
množství,
vydatnost podstatn
od množství a jakosti pracovních
sil,
tedy od
potu, hustoty a osobních vlastností obyvatelstva. S druhé strany však také spoteba,
urovány s
potem
výše,
jsou
pomry
obyvatelstva.
obyvatelstva, ale
zvyklostí,
mní
životní míry,
její
množství,
Celková
zpsob a
spoteba
míra,
stoupá
se také dle jeho poteb, kulturní
sociálního rozvrstvení.
Vtší poet
3»
znamená vtší celkovou spotebu, která psobí opt na výrobu. Ovšem vtší množství oby-
obyvatelstva tedy
pízniv na vatelstva
robních
odbyt, tedy
má
také za následek vtší složitost a závislost všech vý-
dchodových
i
pomr,
nesnáze a poruchy povahy
ehož mohou
z
vzniknouti
rzné
sociální.
Takto stav a pomry obyvatelstva hluboce zasahují ve výrobu a spotebu statk. Ovšem nemají ve smru tom, tedy po stránce hospodáské, všechny jevy, jež ve vztazích a pomrech populaních se
pedmtem
vyskytují a jsou
šetení
statistického
(populaní
stejnou dležitost, nýbrž jen nkteré z nich.
statistika),
Jsou to zejména:
Poet
1.
relativní,
t.
obyvatelstva
vbec
a
to jak absolutní, tak
i
zejména
hustota obyvatelstva.
j.
Fysický a intelektuální stav obyvatelstva.
2.
4.
Pomr pohlaví. Pomr vku obyvatelstva.
5.
Rozvrstvení obyvatelstva co do povolání a sociálního po-
3.
stavení.
tomu
Naproti
snad zajímavé jevy, jako ro-
jiné statisticky
dinný stav obyvatelstva, náboženství, národnost, státní píslušnost
a
j.,
po stránce hospodáské nemají významu tak dležitého a s hlemohou tedy zstati mimo úvahu.
diska hospodásko-politického
A.
Absolutní
poet
Poet
obyvatelstva.
obyvatelstva,
t.
j.
íselné množství jeho beze
zetele k velikosti území, na kterém
sídlí,
dležitým initelem politickým. Státy
s
a pravideln
i
jest,
jak
již
podoteno,
potem obyvatelstva obyejn velmocenské
velikým
rozsáhlým územím zaujímají
Tato politická jich pevaha nezstává bez úink pro stránku hospodáskou, nebo moc politická chová v sob i moc hospodáskou. íše takové mohou obyvatelstvu svému zabezpeiti svou postavení.
píznivé podmínky hospodáské, zejména úelnou Ovšem mže vysoký absolutní poet obyvatelstva chovati v sob nkterá nebezpeí. Tato spoívají zejména v jeho rznorodosti po stránce sociální, náboženské politickou
váhou
i
politikou celní, vývozní, osadní atd. i
a zvlášt národnostní, kteráž rznorodost
íších
státi se
píinou snah
mže
práv ve velkých
a hnutí odsteovacích a rozkladných.
33 Absolutní poet obyvatelstva celého svta lze odhadnouti za dnešních ješt nedokonalých statistických pomcek, pokud zejména jde o zem mimoevropské, jen pibližn. Conrad^) dle Sundbárga uvádí tyto íslice:
Plocha km^.
Evropa Asie
9,888.428
424634
44,101.568
906-653 147-976 161-518
Afrika
29,784.123
Amerika
39.983-917
Austrálie s Oceánií
Koniny
polární
.
Celkem
Jurasche k-S c h u
1 1
e r
Obyvatelstva mil.
8,934.235 11,168.313
6-721
143,860.517
1.647.584
n 2) uvádjí
0-082
tyto íslice:
443520 955478
mil.
Asie
Afrika
138-215
„
Amerika
174-844
„
Austrálie
7467
„ „
Evropa
Polární Celá
zem
0-013
zemkoule
i»7i9537
,y
inil-
Má tudíž Asie více obyvatelstva než všechny ostatní díly svta dohromady, za to pomrn malá Evropa ítá skoro polovici obyvatelstva celé Asie a více než tvrtinu obyvatelstva celého svta. Jednotlivé velké státy ítaly
milion
i
se
svými osadami
r.
1895 obyvatelstva
:
')
ína
430-0
Velká Britanie
355-1 125-8
Rusko
81-5
Francie Spojené Státy
700
Nmecko
63-3
Japonsko Rakousko- Uhersko Nizozemsko
45-6
Itálie
Španlsko
31-3 28-3
Turecko
238
Portugalsko
19-3
45-2
39*2
^)
Statistik 1 9 10, 69.
^)
Geogr.-stat. Tabellen, 191
^)
Conrad na
u.
m.
70.
1.
34
poet
Absolutní
obyvatelstva dležitjších zemí inil v mil.:
Dle Rauchberga^)
Dle J uraschkaSchullerna*)
Rakousko Uhry
1900 1900
Nmecko
Anglie
1905 1897 1905 1899 1901 1896 1901 1900 1900 1900 1906 1900 1899 1906 1900 1900 1901
Skotsko
1901
4472>
Irsko
1901
4'458l
Rusko Srbsko
Rumunsko Bulharsko
ecko Itálie
Španlsko Portugalsko Švýcary Francie Belgie
Nizozemsko
Dánsko Švédsko Norsko
26.151I 5
19-2541 60-641
3 7
64-914
125-640
131-237 2-854 6-960
2689 5967 3744
4'329 2-632
2-434
34566 19503 5423
32475 18-618
5423 3325 39252
3-765 39-252
6-693
7"452
104 ?'589
2-683
5136
5476
2-221
2-393
5'858
5'
32-528)
45924
Spoj. Státy
1900
76-212
Britská Amerika
1901
7'526
9572
Mexiko
1900 1890 1895
13545
13-607
I4"334
21-115
Brasilie
Argentina
Egypt Britská Indie
Japonsko Brit. Austrálie
Absolutní
kouských v
poet
1897 1901 1903 1901
92-090
3-955
6-836
9734
15-286
294-361
323-103 64-129 6-706
46-732
4546
obyvatelstva na
míst pítomného
inil v zemích ra-
1000.^)
1869
1880
1890
1900
1910
5.561
5.843
6.319
6.774
Morava
5.140 2.017
2.153
2.277
2.438
2*621
Slezsko
513
565
606
680
757
7.670
8.279
8.726
9-437
10.152
echy
....
Sneseno 1)
Hdw.
2)
Geogr.
^)
Sr.
d.
Staatsw.
stát.
3.
v,
„Bevólkerungswesen".
Tabellen 191
1.
Vorláufige Ergebnisse der Volkszáhlung
vom
31./12 1910 in
den im Reichsrate vertretenen Konigreichen und Lándern, 191 1.
:
35
Peneseno Dolní Rakousy Horní Rakousy
.
.
1869
1880
1890
1900
1910
7.670
8.279
8.726
10.152
1.991
2.331
2.662
9-437 3.100
737 153
700 i63
786
810
173
853 215
1.138
1.214
1.283
193 1.356
338 466 600 886
349 481 648 912
361
499 695 929
756 982
5.445
5-959
6.608
7.316
1.092 8.022
513
457
572 476
647 527
730 594
649
20.395
22.144
23.895
26.151
28*568
.
.... .... ....
Solnohradsko Štýrsko
Korutany Krajina
Pímoí Tyroly a Vorarlberk
Hali
.
Bukovina Dalmácie
....
Úhrnem
potu
Vedle absolutního ální
pomry
3.531
1.442
367 508
395 525 894
801
obyvatelstva pro hospodáské a soci-
daleko dležitjší ješt jest jeho relativní poet, to jest
hustota obyvatelstva, ili zalidnnost.
plocha ku p.
tomto prostoru
km^ a
i
žijící.
státech tenkrát,
je-li
zjišuje
Bére se za základ uritá
pomrný poet
obyvatelstva na
Nesnáze pi tom vznikají zejména ve velkých hustota obyvatelstva v jednotlivých krajinách
msta atd. velmi hust Tu prmrná íslice pro celou zemi nevystihuje pak správn skutených pomr.
velmi nestejná, jsou-li totiž nkteré obvody, obydleny, kdežto jiné ídce.
1
e r
Co do relativního potu obyvatelstva uvádjí n (na u. m.) tjrto íslice:
J
uraschek-Schul-
Hustota objrvatelstva na
Evropa
".
Asie
Afrika
45 4-4 0-8
Polární
—
zem
prmrn
Celkem Dle
Rauchberga
Rakousko Uhry
Nmecko Rusko Srbsko
Rumunsko
km^
44-8 21-6
Amerika Austrálie
i
io-8
(na u. m.) byla hustota objrv^atelstva
Rok
Obyvatel na
1900 1900 1905 1897 1905 1899
8717 5927 11214
585 5566 43'35
3*
i
km'
:
36
Rok
Obyvatel na
Bulharsko
1901
3912
ecko
1896 1901 1900 1900 1900
37-63 113-28
1906 1900
73i7
Itálie
Španlsko Portugalsko Švýcary Francie Belgie
Nizozemsko Dánsko
80-46
227-25
15430
Spojené Státy Britská Amerika
1901
0-72
Mexiko
1900 1890
6-82 1-37
Egypt
1895 1897
9-79
Britská Indie
1901
64-34
Japonsko
1903
122-20
Britská Austrálie
1901
0-57
Norsko Anglie Skotsko Irsko
Brasilie
Argentina
Z tchto zemi
km'^
3690 5898
1899 1906 1900 1900 1901 1901 1901 1900
Švédsko
i
66-41 1 1
47
6-91
215-34
5795 5289 8-25
1-71
vynikají tedy nejvtší hustotou obyvatelstva Belgie,
Nmecko, nejmén zalidnny jsou ze zemí evropských Norsko a Rusko. Ovšem jsou v jednotlivých zemích opt co do hustoty obyvatelstva pomry velmi odlišné. Tak na pr. v Nmecku jest v království Saskem hustota na i km^ pes 300, kdežto v nkterých krajích pruských jen 32 obyvatel. V zemích rakouských dle posledního sítání ^) iní relativní poet obyvatelstva koncem roku 1910 na i km^ Anglie, Japonsko,
Itálie,
echy
130 118
Morava Slezsko
147 178 (v tom
Dolní Rakousy
Horní Rakousy Solnohradsko
71 .
.
,
Štýrsko
Korutany Krajina Prímorí ^)
Vorláufige Ergebnisse.
30 64 38 53 112
Víde)
37 Tyroly a Vorarlberk
37 102
Hali Bukovina Dalmácie
77 50
Prmrem Na pedním míst
zem
jsou obydleny
95
jsou tedy
zem
eské, pak Hali.
Pomrn
nejrídeji
alpské.
Pro otázku absolutního a relativního dležitý nejen pítomný jeho stav, nýbrž
potu
obyvatelstva jest
pohyb neb mna obyvatelstva, to jest jeho pibývání neb ubývání. Pohyb obyvatelstva stavu obyvatelstva v rzných zjistí se srovnáváním poetného dobách. Z íselných pošin takových lze souditi, zdali obyvatelstva pibývá i ubývá a v jakém pomru se tak dje. Pro
starší
poet
doby zajímavý jsou údaje
i
Schmollerov y,^)
dle nichž
Nmecka
za doby Caesarovy asi 2 až 3 miliony, v 13. století asi 12 mil., 1620 asi 15 mil., okolo 1700 následkem 30 lete války jen 14 mil., 1800 22 až 24 mil., 1850 35 mil., 1895 52 mil. Francie mla za Karla V. asi 8 mil., na poátku 14. stol. 20 22 mil., 1574 jen 14 mil., inil
obyvatelstva nynjšího
—
1700 21 mil., 1789 26 mil., 1806 29 mil., 1861 34 mil., 1896 38 mil. Anglie s Walesem mla v 16. stol. 25 mil., 1690 5 mil., 1801 91 mil., 1841 159 mil., 1896 306 mil. V letech 1815 1891 vzrostla Belgie z 37 na 6 mil., Nizozemsko z 24 na 45 mil.. Švédsko z 2*4 na 47 mil.. Spojené Státy z 8 na
—
62 mil.
Rusko evropské ítalo 1722 14
mil.,
1805 36 mil., 1851 65 mil.,
1897 105 mil.
V Rakousku
inil absolutní
rok 1827 1840 1850
1857 1869 1880
')
S c h m. o
1 1
e
r:
C on
r
a d
na
u.
mil.
obyvatelstva:
^)
obyv
15131 16575 17544 18224 20-395
22144
1885 1890 1900
22-869
1907 1910
27767
23895 26-151
28-568
Grundriss der allgemeinen Volkswirtschaftslehre,
1900, 171. 2)
poet
m.
72.
38
Na základ tom i
lze
za uritých
pedpoklad aspo pibližn
R ú m e-
do budoucnosti pibývání obyvatelstva odhadovati. Tak dle
lina^) zdvojnásobní
poet
se
obyvatelstva v urité zemi
pi roním
pírstku:
Dle
E
1
s t
1%
v 69.6 letech
2% 3% 4%
v 34.8
e r a^) inil
v 23.2 v 17.6
prmrný
roní píbytek 1800
— 1900
na 1000
obyvatel:
Rakousko bez Halie a Bukoviny
6-4
Nmecko
8-4
Itálie
5-8
Švýcary
6-4
Francie
3-7
Španlsko
4-8
Portugalsko Anglie a Wales Skotsko
6-2
12-5
—
Irsko
Belgie
9-9
21 81
(!)
Nizozemsko
8-8
Dánsko Norsko
9-7
9'4
Švédsko
7-9
Finsko
9-1
Hali a Bukovina Uhry
7-8
Bosna a Hercegovina Rusko
4-7
6-6
100
Rumunsko
7-7
Srbsko Dle
10-2
Rauchberga^)
inil
pírstek
obyvatelstva v procentech
ron: Rok
Rakousko
1830 1840 1850
1-25
^)
3. v.,
074 040
Anglie
158 145
Itálie
047 081 043
1-26
Švédsko
Belgie
Spoj. Státy
117
—
3-31
083 087
358
0-86
109
„Bevólkerungslehre" v Schónbergov Handbuch
1890,
I.,
760.
2)
Hdw.
d.
^)
na
m.
u.
Staatsw.
3.
v.
„Bevolkerungswesen".
der
3-26
pol.
Oekon.
39
Rok
Rakousko
Anglie
Itálie
Švédsko
Belgie
Spoj. Státy
1860
82
119
0-45
108
69
3-55
1870 1880 1890 1900
082 078 016
1-32
071
080
2-37
1-43
0-56
0-95
075 085 0-95
2-21
069
087 071
098
I
—
IIO
90
I
15
Pirozený a vysvtlitelný
jest rychlý
2-96
89
pírstek obyvatelstva ve Spojených
Státech severoamerických. Také v Anglii a Sasku znamenati lze neobyejný vzrst objrvatelstva. Dle C o n r a d a^) obyvatelstvo Evropy vbec od r. 1802
do 1895 stouplo ze 175 na 424 milion, tedy se více než zdvojnásobilo, v Anglii, Sasku a Skotsku ztrojnásobnilo. Naproti tomu v Irsku obyvatelstva ubývá, ve Francii jest pírstek zcela nepatrný.
Od
sítání
posledního
inil
dle
Rauchberga (na
u,
m.)
pírstek
obyvatelstva v procentech:
Rakousko Uhry
0-90
Dánsko
in
098
071
Nmecko
1-46
Rusko
137
Srbsko
1-51
Švédsko Norsko Anglie Skotsko
Rumunsko
1-94
Irsko
1-54
Spoj. Státy
152
Britská Amerika
Bulharsko
ecko
.
.
I -I I
i-iS
—
105 054 189 112 140
Itálie
0-69
Mexiko
Španlsko
0-88
Argentina
Portugalsko Švýcary Francie
071
Egypt
1-09
Brit.
0-15
Japonsko
1-32
Belgie
098
Brit. Austrálie
176
Nizozemsko
1-23
V
3*00 2-35
^
024
Indie
zemích rakouských inil pírstek obyvatelstva v procentech ron:^) 1869
— 1880
1880
— 1890
1890
— 1900
1900
— 1910
echy
074
0-52
Morava
o-6i
0-58
081 071
Slezsko
092
071 142
1-65
1-39
031 III 058 017 018
052 115
Rakousy Hor. Rakousy
Dol.
Solnohradsko Štýrsko
I
55
028 62 60
0-3S o-6i 0-57
Korutany
0-30
0-35
Krajina
029
037
m.
1)
na
2)
Vorl. Ergebnise
u.
70.
I
23
072 075 112
0-63
075 033
6
40
1869
— 1890
— i88o
1880
Pímoí
072 Tyroly a Vorarlberk 027 0-86 Hali Bukovina 103 Dalmácie 038
1890
— 1900
1900
073 019
0-57
08
— 1910 182 112
0-88
07
0-97
I-3I
1-29
0-97
08
1-26
088
I
I
I
Nehledí-li se k Dolním Rakousm a Pímoí, kde na vysoké íslice pírstkové vykonávají vliv velká msta Víde a Terst, jeví se znanjší
píbytek obyvatelstva zejména ve Slezsku, Tyrolsku a Vorarlberku, Solnohradsku a Halii s Bukovinou. Také co do hustoty obyvatelstva lze pozorovati pohyb. Tak inila dle S c h m o 1 1 e r a ^) hustota obyvatelstva na i km^:
Nmecko
1700 1800
— —20 25 26 —2o 40 — 45
1895
92
za nar. Kr.
Dle
za Caesara
5
1300 1620
Conrada^)
I.
Belgie
3-
Francie
45-
Sasko Anglie a Wales
6.
Španlsko
7-
Prusko
1574 1700 1800
40 27 42 50
1895
71
.
...
.... .
....
1700 1800
33 58 192
1891
r.
]
tia
I
km^
800
1900
r.
Sasko
...
Lombardsko
78
Belgie
.
39 36 34
Sasko Anglie a Wales
75
229 Anglie a Wales 215
61
Lombardsko
Francie
51
Prusko
16
Prusko Španlsk(3
30 23
Francie
15
Dle Rauchberga:
17
100
55 50
.
....
8
—
hustota obyvatelstva
1700
r.
2.
inila
IIOO 1450 1600
7-6
1328
17
Lombardsko
Anglie a Wales
Francie
Belgie
.
.
Španlsko
.
.
... ... -
-
^)
1820
1840
1860
1880
Rakousko
47
Nmecko
49
1890
1900
560
61
73-7
79.6
872
i
6i-2
837
96-5
104-2
Francie
56-5
71-2
725
Itálie
64 9 79 9
632 805
704 678 91-2
96-0
105-3
1328
171-1
192-0
57
69
8-5
lO-I
10-6
ii-S
1383
151-6
187-4
206-0 73-3
2273 805
878
100-8
138-7
154-3
Anglie
Švédsko Belgie
Švýcary
Nizozemsko ^)
2)
3)
na u. m. 183. na u. m. 75. na u. m.
— — —
—
606
69 I2I-6
—
280
.
72-6 113-3
215-3
164 99 72
36
41
V
zemích rakouských byl pohyb hustoty obyvatelstva: 1869
i88o
1890
1900
1910
107
121
97
113 102
130 118
10
118
132
118
156
63 23
134 66
Cechy
Dol. Rakousy
....
99 91 100 100
Hor. Rakousy Solnohradsko
...
61
....
21
Morava Slezsko
1
Štýrsko
51
Korutany Krajina
33 47
54 34 48
Pímoí
75
81
.30
31
Hali
69
76
Bukovina Dalmácie
49 36
55 37
Prmrem
68
74
Tyroly a Vorarlberk
^)
iio
147 178
67 27 60
24 57 35
71
30 64 38
35 51
50 87 32 84 62
95
53 112
33 93
37 102
41
70 46
77 50
80
87
95
Nehledí-Ii se zde opt k Dol. Rakousm a Pímoí se zetelem na Víde a Terst, zstávají stále na prvém míst zem eské (Slezko), pak Hali, naež následují teprve zem alpské a Dalmácie.
Názory o prospšnosti i nepiospšnosti vtšího potu a hustoty rzných dobách velmi se mnily. Celkem v dívjších dobách až do konce 18. století pevládalo mínní o absolutní prospšnosti co nejvtšího potu obyvatelstva. Nejzetelnji docházelo toto mínní výrazu zajisté v politice merkantilistické, jež se opírala o dva požadavky: hojnost obyvatelstva a jeho zámožnost. Vysvtliti se dá aspo ásten toto kladení váhy na hustotu obyvatelstva tím, že vtšina zemí evropských v dívjších dobách skuten ídce byla zalidnna. Zejména válka 3oletá zpsobila ve smru tom velmi zhoubn a veliké škody vznikající z nedostatku obyvaobyvatelstva v
telstva byly tedy zcela
zejmý.
Avšak obrat v názorech tch zpsoben theorií
byl proslulou
populaní
Malthusovou.
Tomáš Robert Malthus vydal ciple of population", jenž
názorm populaním,
ml
1798 spis „Essay on the prinproti optimistickým
r.
býti
jak v praksi
polemikou i
theorii,
zejména
individuali-
stických spisovatel jako Godwina, se projevovaly. Základní
šlenkou Malthusovou ^)
jest,
Srv. Vorl. ErgebniBe.
že pokolení lidské
má
schopnost
i
myten-
42 denci rychleji se rozmnožovati, než prostedky výživy.
odl
tendenci tuto co nejvýraznji znázornil,
ji
Aby Malthus
ve formuli mate-
matickou, uvádje píkladem v osadách amerických opravdu se vyskytujícím, že obyvatelstvo sobilost
metrické se
poet svj I,
2, 4, 8,
rozmnožují jen v
ad
každé generace má zppibývati v geokdežto prostedky výživy že
se
ad
tedy
64 atd., arithmetické
i6, 32,
Následkem toho by
atd.
prbhem
zdvojnásobiti,
i,
nutn dosplo
2, 3,
4,
5, 6,
7,
8,
9,
10
jednou v budoucnosti,
teba ješt velmi vzdálené, k okamžiku, kdy dané prostedky pro výživu pokolení lidského by více nestaily. Avšak aby k tomuto kritickému okamžiku nedošlo, o to se stará jednak sám lovk jakožto bytost rozumová, jednak píroda. Dle toho pak roztiuje Malthus pekážky, jež takovému osudnému rozmnožení lidstva brání, v preventivní a repressivní. Preventivní jsou opt pedevším mravního rázu, zejména pohlavní zdrželivost, plynoucí z vdomí i
zodpovdnosti za budoucnost rodiny a úživu potomstva a za tou píinou odklad satku na dobu pozdjší. Ale ovšem i pekážky nemravné povahy, jako zejména rzné neesti a prostituce. Tam ale, kde lovk sám svou opatrností pílišnému rozmnožení obyvatelstva nepedchází, vystupuje neúprosná píroda, aby repressivními prostedky jako jsou epidemie, války, hlad, živelní pohromy, ale bída a související s tím vyšší úmrtnost obyvatelstva, poet obyvatelstva udržovala v pimených mezích. Nebo píroda sama, i
onm,
jak zní povstná ona
vta
Malthusova,
prosteno,
velí,
aby se odstranili a také tento rozkaz
jejího není
svj
pro které u stolu
provádí.
Nauka Malthusova v
té
exaktní formulaci, jak byla vyslovena,
Také platnost její jen abstraktn jest myslitelná, nebo ve skutenosti prostedky výživy celého svta v nedohledné dob pro mnohonásobn vtší poet obyvatelstva, než jaké na zemkouli obývá, ješt dojista vystaí. Avšak správné jádro v ní obsažené pes nesetné pokusy odprc vyvráceno býti nemže. Namítáno bylo zejména, že plodnost lidstva stoupající jeho kulturou se zmenšuje, že technické vynálezy poskytnou možnost neobrnezeného rozmnožení prostedk výživy a j. v., avšak optimistické tyto pedpoklady prozatím niím nejsou dokazatelný. Pozdjší dsledky, které z nauky této ve smru sociáln politickém a chudinském byly vyvozovány, zejména pak zásadní zavrhování každé veejné pée chudinské, ponvadž prý tím rušiv zasahuje se do zákon pírodnedá
se dokázati.
43
rozmnožování obyvatelstva jest zdržováno, Avšak dsledky ty z Malthusovy nauky samé nutn neplynou, nýbrž byly do ní spíše vkládány, aby tídní egoismus uritých kruh spoleenských ve svých protisociálních opateních byl zdánliv vdecky odvodnn a okrášlen. jimiž
nich,
byly ovšem
rychlé
povážlivý.
Pi zodpovdní
otázky o
prospšnosti vtší neb menší hu-
pedevším klásti draz na relativní Lze ovšem na jedné stran mluviti o nedopovahu tohoto pojmu. statku obyvatelstva a na druhé o pebytku jeho nebo-li pelidnní. obyvatelstva
stoty
dlužno
Teba
Ale oba tyto zjevy nejsou rázu absolutního.
k stavu urité zem, k
tu pihlížeti
pomrm
podnebným, národnímu charakteru obyvatelstva a vztahm hospodáským. Není pochyby, že nkdy již pirozené pomry jsou výhodnou podmínkou pro vtší hustotu obyvatelstva. Tak píznivé
lenné pobeží moské,
splavné
spojovací, vydatná ložiska
bohat obdaené
jsou
eky
nerost
obyejn
podnebí,
roz-
a jezera, pirozené prostedky
atd.
Zem
též velmi
Dležitými budou dále zejména
pdy,
úrodnost
pírodou samou takto
hust
obydleny.
pomry
techniky a množství produktivnosti. Nižší
výrobní co do zpsobu stupn vývoje hospodá-
ského snesou jen menší poet obyvatelstva a naopak. Zpsob života loveckého, chov dobytka koovných kmen pastevských i nej-
zpsoby výroby zemdlské pedpokládají rozsáhlá, ídce obydlená území s bohatou zásobou volné pdy. Jakmile poet obyvatelstva stoupne, objeví se býti pro tyto zpsoby hospodáské innosti již píliš znaným, teba jinak byl ješt dosti skrovný.
extensivnjší
Nutno pak pokroiti k vysplejším a vydatnjším innosti.
ím
A ím
ve
smru tom
zpsobm
technika výrobní
jest
výrobní
pokroilejší,
intensivnjší jest také používání kapitálu ve výrob, tím vtší
poet
obyvatelstva nalezne na
Vždy
své dostatené výživy.
pomrn
postup
stejn velikém prostoru
od extensivních k intensiv-
njším
soustavám, orebním, jaký pozorovati lze v posledním v celé stední Evrop, má, by ne jedinou, pece hlavní svou píinu v rychlém vzrstu obyvatelstva. Také rozdlení pozemkového majetku nepostrádá vlivu na hustotu obyvatelstva. Jest samo-
století
zejmo
ím
^)
stotu
a také statisticky prokázáno, že obyvatelstvo
rozdrobenjší Sr.
Aue
r
zemdlského
jest vlastnictví
h an
:
pozemkové. i)
Vliv rozdlení
jest
tím hustší,
Podobn psobí
pozemkového majetku na hu-
obyvatelstva (O. N. 1911., 282 n.)
44
postup od prmyslové malovýroby k vydatnjšímu zpsobu provozovacímu, jakým jest velkovýroba, rozvoj intensivnjších forem tržby a pod.
Schmollera^)
Dle
iní normální hustota objrvatelstva na
u národ loveckých a rybáských ,,
,,
,,
,, ,,
,,
,,
,,
dnešních
„
,,
zemdlstvím zemdlských s 3 honným hospodaením zemdlských s primitivním prmyslem národ zemdlských a prmyslových s
,,
velkoprmyslem a tržbou
Vedle výrobní techniky ovšem
pimené i
zpsob
i
jiné
.
.
.
... ... .
.
km-:
00017 až 07 07 až 177 17 éiž 53 177 až 26-6
pastevských s primitivním
„
i
26 až 35 70 až 106 266 až 318
.
skutenosti pro otázku
hustoty obyvatelstva budou padati na váhu.
Dojista
a míra spoteby, jevící se ve stupni životní míry, pokud se
týká širších vrstev
však možnost
mén
hustšího
celkového národního
majetných. Vyšší životní míra pipouští obyvatelstva
dchodu sociáln
jen tehdy,
zdravé a
je-li
rozdlení
pimené.
ím
vtší kvóta obyvatelstva pipadá na tídy stední, tím možnjší jest vtší hustota obyvatelstva, aniž by dostavily se njaké i
poruchy. Je-li naproti tomu dchodové rozdlení nestejnomrné, vykazujíc vedle malého potu majetných veliké davy chudiny, jeví obyvatelstvo sice též tendenci stoupající (rychlé a etné rozmnožování proletástva) ale vzrst obyvatelstva má tu nepíznivé úinky. Poklesnutí životní míry nemajetné ásti obyvatelstva nutn jest jeho následkem. Proto vzrst obyvatelstva má tak asto za následek nepíznivý zjev stlaování míry sociální
,
životní.
vzrst obyvatelstva
Jiné okolnosti podporující
prostedk dopravních
jsou:
rozvoj
(hustá sí silniní, železniní, prplavní),
sousteování výroby prmyslové, vznikání mst, rozvoj tržby. Pi tom ovšem lze mluviti již o závislosti vzájemné, ježto práv zase množení obyvatelstva tyto rzné hospodáské úinky má za následek.
Tím zpsobem okolností v jeví již s
úinky
ínou na ^)
Na
možno,
jest
nkteré zemi povážlivé.
Tak na p.
druhé stran. u.
m.
183.
že táž hustota obyvatelstva za daných
jeví se býti
úpln pimena,
kdežto v jiné zemi
kulturní státy evropské na jedné a Indie
45
S všeobecného hlediska jeví se relativní nedostatek neb pebytek obyvatelstva takto:
Nedostatek obyvatelstva vyskytuje se zejména v zemích mladé kultury, t. j. v osadách nov založených, v nichž domorodé obyvatelstvo vyhynulo a nahrazuje se pisthovalci. NeI.
t.
zv.
snáze plynoucí z ídkosti obyvatelstva, spoínající v tom, že
pírodní
síly
v
pd obsažené
mnohé
následkem nedostatku pracovních
sil
a kapitálu zstávají nezužitkovány. Tím samým pevládají také formy hospodaení extensivního a celkový vývoj hospodáský
nepokrauje tak
rychle,
vatelstva byl hojnjší.
jak by bylo možno,
kdyby poet oby-
Tyto nedostatky jsou ovšem rázu pechod-
ného. Jest obvyklým zjevem, že
práv v takových zemích
a
oby-
pirozenou cestou, velikou plodností, aneb stálým pílivem vysthovalc. Tomu nasvdují zejména Spojené Státy severoamerické. Tím samy sebou vatelstvo se velmi rychle rozmnožuje,
již
poruchy, plynoucí z nedostatku obyvatelstva tohoto druhu, mizejí.
úkazem
jest onen nedostatek obyvatelstva, v zemích staré kultury a který má svou píinu v soustavném ubývání obyvatelstva. Toto ubývání nebývá ani tak následkem nepíznivého pomru potu narození k potu
Povážlivjším
který se objevuje
úmrtí
jako spíše
obyvatelstva
bu
nkdy
následkem
hromadného sthování
do jiných krajin téže
zem
domácího
(vnitní sthování
zejména z krajin zemdlských do krajin prmyslových) aneb i do ciziny. Takové stálé vylidování mívá hlubší píiny. Zpravidla jsou povahy hospodáské a sociální. Tak neúrodnost pdy, nevyvinutá výroba prmyslová, nedostatek píležitosti k výživ, nestejnomrné rozdlení nemovitého majetku, nevysplost výrobní techniky, nedostatek kapitálu v zemi a j. Ovšem mohou pohnutkou neuspokojivé pomry takového vysthovaleckého ruchu býti i
politické,
nesnášelivost náboženská,
tlak sociální,
moVždy však
kteréžto
menty zejména v dobách dívjších byly závažný.
ubývání obyvatelstva za takových okolností jest zjevem velmi nepíznivým svdíc o vážné chorob organismu spoleenského a chovajíc neutšené výhledy populaní do budoucnosti. Odstrašujícím píkladem takového soustavného vylidování jest od tyicátých minulého století Irsko. Pohíchu také v Rakousku nalézají se krajiny, v nichž ubývá objrvatelstva. Jsou to nkteré okresy v Krajin, Halii, Dalmácii a také v echách, na Morav a ve Slezsku. Tak dle posledního let
46 jest to v jižních echách pedevším oblast táhnoucí se od eskomoravské vysoiny až na Šumavu. Jsou to zejména tyto okresy soudní:
sítání z celou šíí
r.
1910^)
zem
úbj^ek obyvatelstva od 1900
— 19 10
%
v
:
Litomyšl
o
.
Polná N. Bystice Jind. Hradec
4
2.0
4
Neveklov Milevsko
i-8
N. Hrady
o
Týn n. Vit Sedlany
Tebo
i
Votice
Píbram
o
Kostelec
53 1-2
57 35 60
Sobslav
i
Ml. Vožice
2
Blatná
i-i
Lede
6
Beznice
Vlašim Pacov
2
Mirovice
24 29
o
Netolice
o-i
Kamenice
o
Nepomuk
1-5
Královice Dol
o
Strakonice
21
Uhl. Janovice
8
Kouím
o
Horažovice Hartmanice
0.5
171
(!)
Dále oblas v severovýchodních echách, zaujímající tyto okresy soudní:
Úštk
33
Hostinné
Duba
5-4
Maršov
5-9
Sttí
1-9
Teplice
4-9
Mimo . Dub
1-2
Sobotka
0-8
29
Libá
2-7
7-6
Nechanice
2-8
N.
3-7
Rokytnice Králíky
Rokytnice
n. J
Vysoké Jablonné Cvikov
Konen
3.3 i
Msto
o-i
2-6 n.
M
0-2 7-1
41
pruh západních ech, sestávající z okres tchto:
Kivoklát Rokycany
2-1
Bezdružice
0.5
0-5
Buchov
i-i
Zbirov Královice
2-1
Teplá
i-o
09
Písenice
5-7
Na Morav
jsou to zejména severní okresy:
Rymaov
0-4
Šilperk
5*4
Dvorec Líbava
7-3 o-i
Kunštát Mor. Tebová
3-7
o-i
Unov
0-6
V. Byteš
27
Wiesenberk
1-7
Šternberk
2-7
Konice Bystice
0*4
Mohelnice
22
N.
*)
Vorl. Ergebnisse.
Msto
1-4
o-i
47
Na
jižní
Morav
okresy:
Daice
Ve Slezsku
21
Vranov
2-9
5-1
Benešov Osoblaha
61
Albrechtice
50 08
okresy:
Javorník Vidnava
05 34
Cukmantl Jindichov
9*6
Wegstadtl
71
2. Nadbytek obyvatelstva neb pelidnní jest populaní zjev stejn relativné povahy jako nedostatek obyvatelstva. Kdežto tento ale jeví své nepíznivé následky zejména ve smru výrobním, objevují se naopak stinné stránky pelidnní v oboru dchodovém. Získávání samostatných pvodních dchod jest stíženo tím, že píležitost k výdlené innosti jest znesnadnna pílišnou soutží,
jednotlivá povolání výrobní jsou
peplnna,
pracovní nedo-
síly
zamstnání, existenní zápas jest piosten, nezamstnanost dlnictva se množí, odbyt vyrobených statk vázne, akoliv obyvatelstva pibývá, etné osoby bez zavinní odkázány jsou na dchody odvozené (chudinskou podporu, almužnu). Píina všech tchto neblahých jev pak hledána bývá dle obecného mínní cházejí
v píliš
etném
obyvatelstvu,
Relativnost takových
zjev
již
jež
nenalézá
dostaující
výživy.
tím jeví se patrnou, že vyskytují
uvedeno, v nkterých dobách a zemích pi téže hustot obyvatelstva, jež v jiných dobách a zemích okazuje se býti
se,
jak bylo
již
ješt zcela nezávadnou ano prospšnou. Lidnatost, která v zemích
západoevropských
nevyvolává ješt žádných
mže v krajinách
nekulturních míti za následek
vysokou úmrtnost atd.). Nepíznivé úinky nadbytku
zvláštních poruch, již
vážné pohromy
(hlad,
symptom
svých, nýbrž
i
co do
nejen
obyvatelstva
pvodu
svého
jeví
co
do
mnohé rznosti.
Tak v dívjších asech a dnes ješt v krajinách nekulturních pi nevysplých výrobních pomrech, nevyvinuté tržb, nedostatených prostedcích dopravních bývají úkazy pelidnní rázu pechodného a mívají píinu svou v rozliných pohromách živelních, zejména neúrod, suchu, povodních aneb válkách, politických pevratech a pod. Tím vzniká asto nedostatek prostedk výživy, drahota, hlad, epidemie, zvýšená úmrtnost atd.
kulturních následkem zdokonalených
vyloueny.
Nebo
živelní
pohromy
Tyto píiny dnes ve státech prostedk dopravních jsou bývají
vždy
jen
místního
48
a pechodného rázu,
mohou zpsobiti
sice citelné poruchy hospomajetkové ztráty dchodové obtíže obyvatelstva uritých krajin, ale novodobá technika tržební a dopravní vyrovnáváním cen krise takové dosti rychle odstrauje.
dáské a
doasné
sociální,
krise,
i
Dnes v zemích kulturních jsou píiny relativného nadbytku pvodu. Sluší je hledati v nezdravých
obyvatelstva zcela jiného
pomrech
a neuspokojivých
vodno
tvrditi,
obyvatelstva
Bylo by zajisté
sociálních.
vbec
nestaí,
že se píliš
užitných statk celkovou spotebu
málo
nemže
pevýroby a pod. Vzí tedy píina
mrných zpsobech,
jakými
celkový
že zásoba
vyrábí,
Naopak asto krise hospodáské
uhraditi.
stesky vedou se na píliš skrovný odbyt, vznikají z
bezd-
že dané prostedky výživy k vydržování sebe hustšího
zla jinde,
totiž
v nestejno-
dchod spoleenský mezi
jednotlivé tídy výrobní dochází rozdlení, a v plynoucích z toho píkrých protivách majetkových.
Neblahé úinky takového pelidnní objevují se pak v oborech nejrznjších. Pedevším po stránce sociální. Stoupající nezamstnanost a nedostatek pramen výživy na jedné stran a rozmnožená spoteba a tím stoupající drahota etných statk, jež jsou nezbytnými prostedky životními, na druhé stran, snižují nutn životní míru všeho obyvatelstva, zejména pak vrstev nemajetných a vedou k jich zproletaení. Vdomí sociální svézodpovdnosti mizí, spoléhání na odvozené dchody z prostedk veejných nabývá vrchu, vrstva píslušník stav stedních se stále ztenuje, propast mezi velkým majetkem a nemajetnými se rozšiuje a prohlubuje. K tmto sociálním stínm pidružuje se i úpadek mravní a zdravotní, jenž se jeví v degeneraci nových pokolení a konen všeobecná nespokojenost, která bývá zárodkem zhoubných bouí a pevrat politických. i
Nedostatek
neb pebytek
obyvatelstva
vyskytuje
se
asto
rzných krajinách téže íše, zejména je-li území její rozsáhlejší. V téže zemi mohou býti koniny velmi ídce obydlené a vedle toho opt kraje vykazující velmi etnou populaci. Tato nestejnost osídlení i
v
mže
pak
pohybem státu,
prbhem
doby ješt
býti
zveliována silným sthovacím
obyvatelstva. Toto sthování
nýbrž uvnit
nho
z
nedje
se tedy
mimo hranice O takovém
jednoho kraje do jiného.
vnitním sthovacím pohybu svdí
tyto íslice:
49
Conrada^)
D!e
byli ze loo obyvatel narozeni: v
v jiné obci téh ož okresu
7 iném okresu t éhož státu
631
14-5
205
1-9
703 509
167
lo-S
22
14-4
302
4-5
190
27
míst svého pobytu
Rakousko Uhry
1900 I90I
Prusko
1900
Francie
I90I
783
v jiném stá
3-2
Belgie
1900
63-4
Nizozemsko
1899 1900
64-9
21-6
12-2
1-3
520
248
139
9-3
Švýcary
Zejména
lze
v nové
33 4
dob zejm stopovati stálé odlidování zemdlským a zalidování území
krajin osídlených obyvatelstvem
prmyslových. S tím souvisí také vznikání nových míst prmyslových a rychlý vzrst velikých mst, s jakým se setkáváme v posledním století. Kdežto obyvatelstva mstského velmi rychle pibývá, jest píbytek ten pi obyvatelstvu venkovském daleko pomalejší.
V Nmecku
vzrostlo obyvatelstvo v letech 1867
— 1885 o procent:
v mstech pies looooo obyv. v místech s obyvateli
2
099 020
I
než 2000
V
1885 ve
pes 2000
Nmecku
v
jednotlivých letech bylo v
r.
18Ó7 ve
Nmecku
obyvatelstva dle C o n
u.
361
63-9
390
610
41-4
58-6
1885 1890
43-7
563 530
m. 207. r na e r na m. 77.
3)
Wagne Wagn
*)
na
u.
venkovského
1875 1880
470 502
190S
na
%
1871
1895 1900
^)
obyvatel ítajících za mstské,
mstech 35-5%, na venkov mstech 437%, na venkov 56-3% všech obyvatel.^) sídlilo
mstského
2)
83
0-86
Pokládá-li se obyvatelstvo míst
r.
2-65
—5000
vbec
64-5%,
.
236
mén
jinak za venkovské,
.
— looooo — 20000
20 5
-)
336
v Berlín
u.
u.
m. 566. m. 591-
49-8
54-4
45-6
57-4
42-6
%
r
ad a
:
*)
50
Nmecka
Ze 100 obyvatel ve velkomstech
v mstech
pes looooo
žilo
ob.
20000 až 1 00000 ob. 5000 až 20000 ob. ,, 2000 až 5000 ob. ,, v menších místech
1885
1895
1900
1905
7-2
95
i6-2
190
89
8.9
13 9 10 7
12-6
12-9
12-6
13 6 12 o
13-5
13-8
127
129 124
121
II-6
58-6
56-3
49 8
45-7
42-6
s
V Nmecku bylo mst .... stedních mst ... malých mst ....
1871
velkých
msteek
venkovských
Ze 100
objrvatel
75 529 1716
pedbžných
1890
1900
102
24 125 629
33 194
642 1950
811 9.9 3-2 I
4 t}
statistických
864 2269
1721
Rauchberga^)
žilo dle
1843
— — — —
1880
8
Rakouska
do 500 objrvatel 500 2000 ob. 2000 5000 ob. 5000 loooo ob. loooo 20000 ob. pes 20000 ob. Dle
1880 .
v místech
1880
1890
323 381 127 41
31-4
26-2
361
35-7
12-6
148
4-1
s-i
12-8
1900
3-8
3-8
120
14-4
výsledk o sítání z
r.
191 o žilo v Ra-
kousku ze 100 obyvatel v místech
s
mén než
2000
obyvatel
—5000 — lOOOO —20000
2000 5000 loooo 20000
— 50000
50000—100000 pes 1 00000
V Rakousku s
mén než 2000
1880
,,
1
6i-6
57-8
53-6
495
184
i8-6
192
194
5-3
6-3
4-5
67 50
7-4
41 40
3-4
4-6
5-2
,, ,,
,,
55
,,
1-4
1-2
1-5
21
,,
5-2
8-2
9.4
10-9
bylo míst'
obyvateli
—5000 — lOOOO —20000 — 50000 — lOOOOO
2000 s 5000 s loooo s 20000 s 50000 s více než s
1910
1900
1890
)
1)
Hdw.
Vorl. Ergebnisse.
1910
26647
26459
1742
1915
263
317
99
118
29
41
51
4
6 6
9 7
1880
1890
25229 1288
25696
26331
I43I
170 17
197 70 32
1558 229 81
4 2
4 4
00000
^)
1900
1869
d. Staatsw., 3. v.
50
5
„Bevolkerungswesen'
:
51
mstského odstranním
Vysvtliti se dá tento úkaz pibývání obyvatelstva
jednak osobní volností sthovací a
na úkor venkova všech právních pekážek, jež v minulých dobách volnost tu byly obmezovaly, jednak zdokonalením dopravních prostedk, jež pipouštjí rychlé a s malým nákladem spojené pekonávání znaných místních vzdáleností. Hlavní
píinu však
sluší hledati
opt
v po-
a sociálních. Pedevším v pechodu od soustavy malovýrobní k velkovýrob, jaký nastal v etných oborech prmyslových. Prmyslová velkovýroba sama o sob již z tech-
mrech hospodáských
píin smuje k místnímu sousteování a dává podnt ku vznikání míst prmyslových hust zalidnných. Zvlášt v krajinických
bohatými ložisky nerostnými (uhlí, ruda) vznikají taková prmyslová, jichž obyvatelstvo rychle stoupá ( Mor. Ostrava, Kladno a j.). K tomu pispívá zpravidla i dokonalejší již pirozených (pístavní organisace prostedk spojovacích, msta, splavné eky) neb umlých (uzly železniní, prplavy). Neposlední ovšem píinou vzrstu velkých mst jsou výhodnjší
nách
s
stediska
a
podmínky
životní,
hodnost ta byla
jež
svému obyvatelstvu
nkdy
jen
zdánlivá
a
teba
poskytují,
nepostrádala
vý-
stránek
i
Výhody ty spoívají pedevším ve vyšších pomrn mzdách dlnictva prmyslového naproti zemdlskému. To jest úkaz vše-
stinných.
obecný,
vysvtlitelný z rznosti
výrobních
i
cenových
pomr.
Ovšem rozdíl ten nebývá nkdy tak znaný, jak by se z nominálních íslic mzdových mohlo souditi, pihlíží-li se k pomrn vyšším cenám všech životních poteb ve mstech (potraviny, obydlí, vyšší jiné skutené i životní míra co do odvu atd.). Vedle toho zdánlivé píjemnosti mstského života (snadnjší ukojování poteb i
kulturních pomocí tisku, knihoven, divadel, hudby, výstav, zábav chovají zejména pro mladší obyvatelstvo venkovské nižších
atd.)
un, služky a pod.) neobyejnou pitažlivost. nepetržitý proud tchto lidí do velikých mst vysvtluje se (Víde!), což má ovšem za následek soustavn ubývání venkov-
vrstev (dlníky,
Tím
ského obyvatelstva ili vylidování venkova. Dle Rauchberga*) odsthovalo se do rozených v jihoeských pel. okresech:
jind.-hradeckém
pelhimovském ^)
.
Vídn
z looo obyvatel
.
136
strakonickém
...
.
97
budjovickém
.
Der nationale Besitzstand in Bóhmen, 1905,
I.,
.
203.
79 77
52
táborském
.
.
.
•
nm.-brodském kaplickém
.
.
.
.
.
93 86 86
Podobné zjevy nepostrádají
klatovském píseckém prachatickém
.
úink
.
•
75
•
71
•
57
Pedevším již nemohou zstati bez odbytové. ídkost obyva-
povážlivých.
velké rozdíly inístní v hustot obyvatelstva
nepíznivého vlivu na pomry výrobní telstva na venkov pociuje se zejména jakožto nedostatek pracovních sil v zemdlství, jehož intensivnjší soustavy výrobní vyžadují práv naopak vtší poet zemdlského dlnictva. Naproti i
tomu ve mstech a místech prmyslových objevuje
se zpravidla
dlnictva nadbytek. Z toho vzniká v dobách klesající konjunktury, ochabnutí výroby a zmenšeného odbytu hromadná nezamstnanost dlnictva, snížení životní jeho míry a zproletaení. Vedle toho vy-
sousteování dlnictva ve velkých mstech stoupající poptávku po píbytcích, tím jich zdražování a zhoršování. Tak vzniká otázka bytová se všemi svými nepíznivými následky sociálními. A tyto stinné zjevy se nezdravotními, mravními objrvatelstva ve mstech a na venkov hustoty stejnomrností volává
i
piostují.
stále více
B.
Fysický
a
intelektuálný stav obyvatelstva.
Co do fysických a intelektuálných vlastností vyskytují se nejen fysické hluboké rozdíly individuální u jednotlivých lidí, nýbrž odlišnosti rabové a kmenové, jimiž se obyvatelé rzných zemí i
a píslušníci uritých národností vyznaují. Po stránce fysické spadá sem rznost útvaru lebky a kostry, síly svalové, výše postavy, i smysl a z toho plynoucí zvláštní vyvinutosti jednotlivých zpsobilost k nkterým výkonm a pracím, obrannost proti škodným vlivm zevním, otuženost a naopak. Jest známo, že ve všech tchto smrech jsou veliké odlišnosti nejen mezi rznými mezi rznými národy téhož plemene, plemeny lidskými, ale
úd
a
i
již
píinou
rozené a
toho jest nestejné podnebí, nebo útvar
zddné
vlastnosti rabové, které u
pdy, nebo pi-
píslušník téhož ná-
roda mají ráz typický.
Podobn
jako fysické, vyskytují se
plemena lidská
Akoliv po
nestojí
i
odlišnosti duševní.
Rzná
na stejné výši schopností intelektuálních.
této stránce spíše
ješt než co do fysických vlastností
53
momenty individuální, pece tu lze sledovati typinosti. Ovšem má ve smru tom hlavní význam úelné a zámrné osvojení si vyšších stup vzdlání, le pes to tu psobnost pirozených initel není naprosto vylouena. Jsou známy píklady, že píslušníci vysoce kulturních národ octnuvše se v zcela jiných porozhodují
i
i
i
mrech
podnebných, vytrženi z dosavadního spoleenského prostedí a nuceni vnovati se hrubšímu fysickému zamstnání, pizpsobili se svému okolí a poklesli kulturn Statisticky tyto odlišnosti
nesnadno
i
intelektuáln.^)
lze vyjáditi, ježto
možno
jen ze
zevních znak na kulturní vysplost uritých zemí souditi. Pi tom ovšem celkový stupe osvtný nelze posuzovati dle výjimených zjev ani dle vrchních tíd spoleenských (Rusko!), nýbrž dle celkového vzdlání pr-
a nižších vrstev obyvatelstva. Nejvýznanjším tu bude poet analfabet. Z looo obyvatel pes 7 rok starých bylo analfabet:
mrných
'^)
Rakousko Uhry Portugalsko
Rumunsko
(1899)
12
(1900)
(1900) (1900)
Finsko Srbsko
830
(1900)
Španlsko
681
(1889)
Spoj. Státy
107
(1900)
Z 1000 rekrut
bylo analfabet:
Belgie
85
(1908)
Dánsko
2
(1907)
Nmecko
02
(1908)
Francie
33 10
(1907)
306
(1905)
V. Britanie a Irsko Itálie
....
Nizozemsko Rusko
V echách
(1900)
356 475 786 884
z 1000 obyvatel
pes
(1904)
14
(1908)
617
(1894)
10
let
starých byli
r.
1900 jen 3
analfabeti.3)
vyšší,
Dle toho osvtová úrove evropských než národ jižních.
S c h
mo
^)
^)
3)
národ
Výstižnou charakteristiku jednotlivých 1
1
e r
na
u.
národ
severních jest celkem
po této stránce podává
m. 144.
Juraschek-Schullern:
Rauchberg:
Geogr.
stát. Tabellen,
Besitzstand,
II.,
i8x.
1911.
54
C,
íselný
Pomr
pomr potu muž a žen není ve všech zemích stejný, by ne píliš znané. Dle statistických se o nco málo více hoch než dvat (v pomru rozdíl ten se ale již v mladém vku vyrovnává po-
nýbrž vykazuje úchylky,
údaj
rodí
asi 17
:
mrn
16)
pohlaví.
vtší
úmrtností
i
chlapc,
takže
vtšin evropských zemí poet žen
o
v
pozdjších
nco málo
letech ve
pevládá.
Vysvtliti se dá tato vyšší úmrtnost mužského pohlaví namáhavjším zpsobem života, jenž na muže jakožto živitele rodiny aspo u kulturních národ celkem vyšší iní požadavky než na ženy, službou vojenskou, ale menší stídmostí (alkoholism!). Také vysthováním odchází více muž než žen do ciziny. i
Na 1000
muž
pipadá v v v v v
dle
B
c
h
e r a^) žen:
Evrop
1024
Asii
958 968
Africe
Americe
973 852
Austrálii
prmrem V
988
jednotlivých zemích
oie V/agnera')
1064 1058 Vel. Britanie Rakousko (bez Hal. a Buk.) 1052
Švédsko
Irsko
1051
Finsko
1049 1047 1044 1037 1033 1026
Norsko Švýcary
Nmecko Dánsko Španlsko Nizozemsko Uhry Francie Belgie Itálie
ecko Srbsko Spoj. Státy
2)
AUg. stát. Archiv, 1892. na u. m. 603.
3)
Geogr.
-)
stát. Tabellen,
191 1.
1045 1067 1030 1015 1083 1031 1026 1058
1025 1015 1008
1049 1015 1009 1022
995 992
^o^S loio
— 919 — —
Rumunsko
Dle Juraschka-ScbuUema')
968 921
941 952
[
55
V echách
dle
Rauchberga*)
múzu
pipadalo na 1000
u píslušník eské národnosti u píslušník nmecké národnosti
1890
1900
1071 1072
1059 1058
Celkem pevládal poet žen v Norsku, Švédsku, Velké
Nmecku, Nizozemsku,
zen
Švý-
Britanii,
tomu jihovýchodní státy evropské: ecko, Rumunsko, Bulharsko, Srbsko vykazují vtší poet muž. Rovnž tak Spojené Státy americké, kde l?e vysvtliti nadbytek muž vtším potem mužských pisthovalc. carsku, Rakousku,
Také
jest
pebytek žen ve velkých mstech vtší než v malých. Naproti
tomu na venkov
Pomr Na
jest
opt
více žen.
obou pohlaví však
mní
se dle jednotlivých
vku
do 10
stup vku
1000 osob mužského pohlaví pipadlo žen dle C o n
1890
1002 1026
let
10—20 „ 20—30 „ 30—40 „ 40—50 „ 50—60 „ 60—70 „ pes 70 „
1046 1048 1061 1103 1 1 50 1094 1061
prmrem
1900
1890
1900
994 1029 1023
995 1032 1044
1037
991
1037 1081
990 1009 1062 1042 1015
1128 1192
1035
r
ad
takto:
a: 2)
Nmecko
Uhry
Rakousko
stupn
Naproti
1890
1900
996
995
1021
lOOI
1034 lois
1027 1041
995 998 1008 1016
970 1000
1055 1080
1013
1076 1117 1 182
1074 1009
1223 1040
1273 1032
1
188
Angl le a Wales
Irsko
Francie
vku
1890
1900
1891
1891
1896
do 10 let 10 20 „ 20—30 „
973 976
966 968
1008
970 958 1035 1090
999 1023
Švédsko
stupn
—
30—40 40—50 50—60 60—70 pes 70
„ „
107 1131
134 1146 1186
„
„
1
1067
X155
1078 1123 1 180
1064 1061
1308 1064
1077 1029
1191 1291
1340 1065
„
1090
toho patrno, že v
jest vyšší,
poet
998
1121 1
prmrem Z
1071
žen. Besitzstand,
*)
na
u.
m.
I.,
83.
1151
998
994 1014 1025 1077 1 105 1022
dtském vku poet chlapc namnoze ješt
v pozdjších letech však
^)
1007 1119
339.
ím
dále tím více
pevládá
56
Pebytek žen nad muži nepostrádá do hospodáského,
té
míry významu
vtšin žen vykázán
valné
že
spolenosti jiný úkol hospodáský než
mužm.
jest v soudobé Kdežto muži jsou
pedevším inní v oboru hospodáství výrobního,
výdleným,
získávajícím a
národní
výrobnosti,
hospodáský úkol žen
zpravidla
jest
živlem
jsou
jsou po výtce nositeli a pedstaviteli jiný.
Ovšem doba nová tu v mnohých smrech setela rozdíl mezi hospodáským povoláním muže a ženy, ona pudí zejména ženy i
dlnických a stedních tíd (ženská otázka!) do víru existenního ale to platí pece jen o menšin žen. Týká se to jen onch žen, které práv z dvod hospodáských bu nemohly nalézti splnní životního svého poslání v život
zápasu za výdlkem,
rodinném,
aneb
pomry
nepíznivými
které
sociálními tomuto
životu jsou odnímány, jsouce nuceny vlastní prací doplovati neb i
uhrazovati
Po
dchod svj
této stránce co
íslice:
tyto
statistika
do
i
celé rodiny.
pomru
muž
a žen
výdlen inných
výdlen inn ých rok
Rakousko Uhry .
1900 1900
.
.
.
Nmecko Rusko
.
.
.
.
.
.
podává
^)
1895 1897 1901
ze 100
ze 100
muž
žen
6o-6
428 267 250 84 324 295 348
637 6i-i
41-6
bylo:
ze 100
obyvatel
vbec
515 451 427 249 501
1900
680 650
1901
68-2
1900
649 638
14-2
513 391
281
45-9
59
I
i6-8
1900 1900
631 568 561
377 452 384
V. Britanie a Irsko 1901
64-4
282 210 240 249
1900
6i-3
14-3
Itálie
.
Švýcary Francie
.
.
Španly
.
.
Belgie
.
.
1900
Nizozemsko
Dánsko Švédsko Norsko
.
.
.
Spoj. Státy
1899 1901
.
.
.
.
46-9
39-5
440 384
Vysoké íslice žen výrobn inných vykazují zejména Rakousko, Francie a
Itálie.
Valná vtšina žen nalézá však dosud vyplnní svého úkolu životního v soužití rodinném, jakožto manželky, matky a vycho-
Z
a h n
:
Beruf und Berufstatistik (Hdw.
d.
Staatsw., 3. v.).
57
píštích
vatelky
pokolení.
dležité než povolání stavení v život ství
Toto jich poslání,
muž, podmiuje ovšem
hospodáském. Jich místo
spotebního, nikoliv výrobního.
jsou v
jest
ethicky
nemén
zcela jiné jich po-
v oboru hospodá-
Jen nepímo výpomocí úastný
nkterých zamstnáních, na p. v zemdlství, v
živnostech atd. a doplují výrobní innost mužovu.
iieln a hospodásky upotebiti
jistých
Jinak ale
jest
eho muž
Vy-
úkolem
jích
získal.
tJkol tento s hlediska všeobecného dojista nikoliv
jest
než úkol
dležitý,
v každém hospodáství
Nicmén
toho,
mén
muž, vždy známo jest, jaký význam soukromém má dobrá hospodyn". ,,
dchodu, pro pravipírstek všech hospodáských statk, z nhož tento dchod sestává, nemá hospodáská innost velké ásti žen v hospodáství spotebním inných pímého významu, nebo tu jest rozhodující innost výrobní. Výrobn innými jsou pedevším muži — ovšem ani tu ne všichni — a tím práv vysvtluje se dležitost rznosti pohlaví a poetního pomru muž a žen pro hospodáský stav dotyné zem. Tato dležitost ješt se zvyšuje, vezme-li se v úvahu nerovný poet muž a žen nejen s hlediska výrobního, nýbrž pihlíží-li se pi tom ku rozvrstvení sociálnímu. Zejména, Ize-li statisticky popro celkové množství národního
delný
a
i
stihnouti tento
pomr
volání a majetku.
i
co do jednotlivých tíd obyvatelstva dle po-
Nebo
jest
známo, že tak
zv.
otázka ženská
pedevším ba skoro výhradn otázkou stav stedních a
to
jest
ješt
stav uritých životních povolání. Otázka ta má na konec pvod svj v píinách hospodáských: v nutnosti hledání samostatné
pomr sociím vtší tudíž
výživy pro ony ženy, které následkem nepíznivých álních v život rodinném zaopatení nenaleznou.
poet žen práv v tchto vrstvách spoleenských
se vyskytuje a
ím
na druhé stran i ony pekážky, jež vlastnímu jich urení životnímu se v cestu stavjí, jsou mocnjší, tím také všechny ty zjevy, jichž soubor otázku ženskou tvoí, budou vystupovati osteji a bolestnji.
D.
Vk
Dležitjší ješt než
pomr vku
obyvatelstva.
pomr pohlaví jest po stránce hospodáské V život lidském lze rozeznávati rzné
obyvatelstva.
stupn vku: dtství, mladistvost, dosplost, starobu, jichž hranice, teba tu individuální rozdíly byly nkdy dost znané, pece pii
58
bližn uritým
stup vku
potem
let
každým
S
života lze vytýiti.
tchto
z
lidského spojeny jsou jiné vlastnosti, innosti a po-
Lze íci, že týž lovk jiným se jeví v mládí, jiným v doa jiným ve stáí. Zejména po stránce hospodáské
teby.
splém vku rozdíly ty
zejm
padají na váhu. Zcela jiné jest
stavení dítte, jiné
Do vku aneb
jest
muže a
14 neb 15
hospodáské po-
jiné starce.
sotva lze mluviti o
let
inno-st ta velmi nepatrná.
výdlené innosti
dvod
Z
zdravotních, kul-
mravních není innost taková ani žádoucí. U nkterých tíd obyvatelstva a v uritých povoláních, které vyžadují hlubší prpravy theoretické, jest tato hranice bezvýdleností posunuta turních
i
hodn
daleko, až i do 20 a 25 let. Možno tedy tvrditi, že pro hospodáství výdlené, pro produktivnost, vk do 15 let nemá významu.
Naopak obyvatelstvo tohoto
vku
odkázáno
jest
na dchody
pedevším rodi. Tvoí tedy v celkové rozvaze národohospodáské jakési passivum naproti výrobnímu aktivu obyvatelstva výdleného. Podobn platí o starcích pekroivších 65. neb 70. rok. I u tch až na ídké výjimky schopnost výdlená jest již velmi oslabena. Také vtšina z nich odkázána jest na dchody plynoucí z výdlených zdroj cizích, ali sami nemli píležitosti dívjší svou odvozené,
plynoucí
produktivní
z
inností fondový zdroj, z
nhož
innosti
tráví,
ušetiti,
si
aneb
není-li
zvláštním opatením (výslužným, starobním pojišováním) výživa jich
vku
zabezpeena.
zejmo
Jest
tedy, že
i
tento
stupe vysokého
pro výrobní hospodáství bezvýznamný.
jest
Nebude tudíž po stránce hospodáské bez dležitosti, jakým
zpsobem
obyvatelstvo dle
zejména pináleží
vku
jest rozvrstveno,
vku dtskému
do 15
let,
jaký
jaký poet jeho
vku dosplému
od 15 do 70 let a jaký vku starobnímu od 70 let výše. Tento pomr v rozvrstvení stáí obyvatelstva není opt ve všech zemích stejný,
nýbrž rzný. Co do výrobnosti hospodáské budou pak ve
ony zem, stedním. Dle ve
pomrn
jež vykazují
Wagn
e r a*)
— 1880
do 15
ecko ^)
na
u.
m.
.... 612.
vku
z 1000 žijících obyvatel bylo v letech 1870
vku:
Spoj. Státy
výhod
vtší poet obyvatelstva ve
let
387 379
15— 40 402 410
let
40
— 60 154 153
let
pres 60 let
57 58
59 do 15
15
let
—40
-60
let 40-
pes 60
let
V. Britanie
363
391
171
Uhry
355 352 350 346
402
183
75 60
375 386
177 187 188
77 68
.
Irsko
.
Nmecko Finsko
Nizozemsko Norsko
Dánsko Švédsko
Španlsko Belgie Itálie
Hal a Buk.)
Rakousko
Francie
Rúm
398 375 375 376 376 412 376 392
322
391
319 270
384 383
e
1 i
n
pipadá
a^)
do 15
Nmecko Francie
do 10 let 10 20 „
z 1000 obyvatel
15
let
....
271 387
uvádí tyto íslice:
Rakousko Uhry
Vk
Z
—70
65 98 83
203 208 228
84 89 119
na vk:
pes 70
let
17
43
Nmecko
Itálie
Francie Spoj. Státy
1900
1900
1901
1901
1900
263
264 192
245 198 169
177 169 161
238 206
142 122
138 lOI
107
79 46 19
78 50 24
89 61
o „
79 49 22
pes 80 „
I
4
4
„ „
127
„
103
„
151
Mischlera^)
do 15 a pes 70 let mezi 15 a 70 lety
68
30
76 40
41 10
6
9
6
ze 100 obyvatel jsou
Rakousko
Uhry
Nmecko
Francie
36 64
37 63
38 62
31
60
^)
na
Bevolkerungslehre und Bevolkerungspolitik.
')
Altersgliederung der Bevólkerung (W. d. Volksw.).
m.
182
104
2)
u.
let
1000 obyvatel bylo:
lOI
Dle
193 197 202
596
131
70—
93 88
1900 195 161
„
194 203
26
137 108
20—30 30—40 40—50 50—60 60—70
85 90
619 686
237 215 132 123
—
191
195
355
Spoj. Státy
Fircks^)
96
(bez
Švýcary
Dle
345 344 337 333 330 329 323
let
731.
Švýcary
35 65
6o
do 15 a
pes 70
mezi 15 a 70
Španly
Itálie
35 65
35 65
let
lety
Rauchberg')
do
15
15—40 40
—60
pres 60
do
36 64
40 60
39 61
podává toto schéma: Z 1000 obyvatel jsou ve
vku
Uhry
Nmecko
Belgie
Francie
1900 352
1900
1900
1890
1901
356
348
328
261
394
379
395
182
189
179
389 186
72
76
78
97
388 226 125
let
„ „ ,,
V. Brit. a Irsko
Itálie
Švédsko
Spoj. Státy
1901
1901
1899
1900
325 366 190 119
344 421 170 65
let
348
341
15—40
M
403
366
40
,,
171
196
„
78
97
— 60
V. Brit. Spoj. Státy
Rakousko
15
pres 60
Švédsko
V echách
dle téhož
2)
1900 byli z 1000 obyvatel ve
r.
do 20
„
Význaným zjevem
jest
......
,,
pres 60
jenž se dá vysvtliti
4482 2826
let
20—40 40—60
vku
1886 80.6
let
malý poet obyvatelstva dtského
vku ve Francii,
pomrn
nízkou íslicí narození v této zemi. Nejvyšší íslicí stedního vku vynikají Spojené Státy následkem znaného pisthovalectví, které hlavn se vztahuje na osoby stedního vku. Za to vysoký vk nejidší jest v Americe, nejastjší ve Francii. Dle tchto íslic dá se též vypoísti stední obyvatelstva, jenž iní v Nmecku 27 let, ve Francii 32. v Spoj. Státech jen 23^3 let.
vk
E.
Sociální rozvrstvení Nejdležitjším
jevem
životního
povolání obyvatelstva.
populaním po hospodáské
jest rozvrstvení obyvatelstva dle
a
a
jeho
výdleného
stránce
sociálního postavení
povolání.
Pedevším bude padati na váhu íselný pomr obyvatelstva výrobn inného a oné jeho ásti, která jest jen úastná v hospodáství spotebním. ^) 2)
Altersgliederung 'Hdw. Besitzstand,
I.,
345.
d.
Staatsw.),
6i
V
Rakousku
byli
nictví .
.
.
.
povoláním
.
.
rodinní píslušníci
3
363 397 509
vbec
458r
4 23
448
21
531
399 398 604 610
61
890
568
19
545i
18
560 540 329 330 413 442
Rauchberga^)
z 1000 obyvatel
(1900 890
.
{: 900
v echách
byli
r.
vbec:
sloužící
^1900 1890 1900 Í1890
svob.
z 1000 obyvatel
634 599
\i9( 900 .
a^)
v povol, inní
les
k tržb a doprav k ve. služb a
ah n
rok
11
k prmyslu
Z
Íi8( 890
náležejících
k zemdlství a
1900 dle
r,
1900 dle
42 67 60
vbec
náležejících
v povol, inní eské nm.
k k k k
rod. píslušníci
sloužící
vbec
vbec
eské
nm.
667
nár.
zemdl. a lesn. 588 ... 440 prmyslu
591 428
15
15
15
tržb a doprav veejné služb
404
580 456 407
35
39
30
47 18
35
a svob, povol.
.
vbec
622
625
615
42
5"
515
503
17
Pi tomto roztídní považovati
za živel
lze
výrobní,
17
eské
nm.
nár.
nár.
406
403
545 560
557 557
413 529 563
336 472
328
nár.
nár.
nár.
405
vbec
467
350 480
osoby v povolání inné a sloužící naproti tomu rodinné píslušníky
za živel spotební.
Dle
sociálního
postavení
inné na osoby samostatn nalézají se v odvislém
tíditi
lze
obyvatelstvo
výdlen inné
pomru
výrobn
a na takové, které
Na základ dnešních mají nejvtší význam osoby
služebním.
ád
spoleenských a hospodáských samostatn výdlen inné, které provozují vlastní innost soukromopodnikatelskou. Spadají sem nejen všechna zamstnání v užším slova smyslu výrobní (tedy rolníci, živnostníci, probchodníci, dopravní podnikatelé ano i povolání myslníci), ale t. zv. svobodná, pokud mají povahu podnikatelskou (advokáti, praktití lékai a pod.) i
Soukromé
vlastnictví
organisace dnešní výroby
prostedk výrobních a
má
^)
Beruf und Berufsstatistik (Hdw.
*)
Besitztstand,
II.,
272.
kapitalistická
však za následek používání cizích d. Staatsw., 3. v.)
62
toho vzniká pomr pracovní nejrznjšího rázu mezi zamstnavatelem a dlníkem. Pomr ten mže býti rázu soukromoprávního veejnoprávního, postavení zamstnaného mže býti nejrznjšího stupn. Rozdíly jsou tu sil
Z
pracovních,
pomr
a obsahu,
i
tomu od podnikatele
jen kvantitativní, naproti
nho
kvalitativn tím, že u risiko tu
má
Poetní
docela jinou tvánost.
V Rakousku
pomr
nikoliv po stránce hospodáské,
po stránce sociální, z valné
ss
vtšiny ítati
byli
1900 dle
r.
zamstnaný mezi samo-
zamstnanými bude dležitý ovšem
statnými podnikateli a
mstnance
liší
není podnikatelského risika aneb že
ježto
jen za-
i
k živlm výrobním.
lze
Zahna^)
ze 100 osob
povoláním
zízenci
dlníci a nádenníci
spoluinní
25 4
479
75-5
32 45
inných: samostatní podnikatelé
03 24
26-4 v zemdlství v prmyslu .... 18-9 v tržb a doprav 35-6 .
.
.
252
V echách
byli
r.
1900 dle
17
Rau
c
h b
píslušníci
491 401
10 8
.
vbec
druhu
vyš.
e r
g a
^)
330
ze 100 osob povoláním
inných samostatní podnikatelé vbec eské náf nm. nár.
v zemdlství a lesnictví v prmyslu v tržb a doprav .
.
.
vbec
05 20
04
o-6
i-6
2-2
35-3
271 144 351
100
283
35
93 30
io-6
297
242
231
15-6
i6-6
35-2
292
dlníci a nádenníci nár. nm. nár.
vbec eské
V zemdlství a lesnictví v prmyslu v tržb a doprav .
.
.
vbec Vysvtlitelný
jest
zízenci vyš. druhu eslcé nár. nm. nár.
vbec
40
spoluinní píslušníci eské nár. nm. nár.
vbec
38 4
38 5
37 9
36 9
38 o
34-4
79-6
788
808
30
2-6
51-0
51-4
50-6
28 38
4-0
37
508
482
55-2
16-5
191
125
znaný poet spoluinných píslušník dlník ve výrob prmyslové.
v
zem-
dlství a vysoké procento
Stejn zajímavým po stránce hospodáské jest roztídní obyvatelstva dle rzných povolání, pi emž ovšem pojem povolání ne vždy pesn statisticky se dá zjistiti, zejména u osob s povoláním t. zv. hlavním a vedlejším a u osob výdlen neinných. ^)
na
2)
Besitzstand.
u.
m. II.,
284.
:
63
Tídní
dle povolání jest
nemže
renciace, která
avšak
aspo
výrazem pokraující
sociální dife-
býti sledována až do všech podrobností,
co do svých hlavních
obor ukazuje
podstatný ráz
hospodáské innosti obyvatelstva urité zem. Zejména
rozdíl
mezi výrobou prvotnou a prmyslovou po pípad i tržbou a dopravou jest význaný, nebo rozdílem tím charakterisují se pak zem jakožto pevážn agrární, prmyslové, tržební a pod. Také pošiny v prbhu doby ve smru tom nastalé pro hospodáský vývoj jednotlivých zemí jsou zajímavý. dat
Dle> starších
píslušeli
Wa gnerovýchi)
ku
zemdlství prmyslu
z
1 000
vbec
obyvatel
tržb a ver. služb doprav a svob. pov.
ostatní
Rakousko
551
228
56
41
124
Nmecko
425
355
Norsko Švédsko
552 548 452 488
170 104
108 122
49 44
112
34 96 124 88
61
Dánsko Francie Švýcary
249 368
425
Dle novjších dat
inných
229
Zahnovýchz)
rybá.
Rakousko
Uhry
81
ze 100 obyvatel
v
p
1
á n
í
m
Rusko
Francie
u.
Tef. služb ^ svob. pov.
,
,
..
^^^^"^
ostatní
4-4
1-4
2-4
3-5
20
233 124
5-4
17
2-9
3-5
2-3
3-4
1-5
2-2
4-9
4-6
13 6
4-2
1-5
2-5
4.4
41 21 20
710 697 43 4 39-5
337
8-3
2-4
31
70
37-4
10 6
2-8
36
61
583
17-9
7-1
3-6
3-8
5-2
4-1
Í1881
56-7
3-9
10
3 3
3-9
3-6
I1901 /1888
59-4
276 245
7-4
1-2
3-9
30
0-6
37-4
41-6
9-8
01
3-8
6-2
II
I1900
312
45-3
131
0-2
4-5
4-7
10
44-3
33-6
87
2-6
5-3
48
0-2
I1901
418
35-5
9-5
30
5-2_
4-9
01
Í1890
229 211 327 308
i
u.
vojsku
21-9
I1900 |i889
Nizozemsko
doprav
644
I1896
Belgie
tržb a
a horn.
60-9
Itálie
Švýcary
prmyslu
(1900 Í1890
Í1895 1897
na na
57 38
Í1890
\1900 |i882
Nmecko
2)
253 156 82
67
píslušeli zemdíl., lesn. a
1)
71
1
m. m.
899 631.
38 -2
II-6
41-6
117
17 10
322
i6-3
1-3
5-9
lOI
1-5
33-8
173
10
51
10-3
1-7
25-6 24-6
64
"^^^"' . '.
.
ryba.
271
p90
Dánsko
doprav ^
23 9 24 9
II-8
(?)
480
[1901
p9°
XT
[1900 'I89I
49.8 49-6
20 9 22 9
(1900 1901 V. Brit. a Irsko
410
27 7
13
(1890
380 35-9
Norsko
,
_
,
Spojené Státy
{
I1900
V
echách^)
8-2
15
švédsko 1
tržb a
Pi-^myslu a hom.
všech
ze
píslušelo procent
.
Z
prmyslu tržb a doprav vol.
.
povoláním
.
.
.
.
.
(?)
8-7
20 67
7-5
20
29 30 34
108 105
61
II-2
20 40
II 01
5-3
9-5
40
19.2
24
i6-3
0-4
4-3
190
0-7
inných
(povoláním
obyvatel
,
13-6
14-6
I
^
^
ostatní
2-6
i
1-8
— —
neinných)
1900
35-69 41.90
píslušník národnosti nmecké eské
1071
37 10 10 30
70
II 78
11
2770 4976
40 82
11-23
irsi
inných píslušelo v echách procent 1900
1890
vbec .
84
21-3
1869
.
25-8
45 8 24 I
1033
osob povoláním
k zemdlství
5-3
49
0-5
8-88
.
.
volným povoláním
10
117 140
4065 4014
.
.
.
....
2-3
vbec
prmyslu tržb a doprav
ver. sluzbé
, svob. ,„„v pov. ceiedi a
5-8
1890
k zemdlství
voj sku
•
.
.
•
•
.
46-85
54-44 31 62
•
.
483
3477 658
911
1 1
80
4112 3615
písluš, národnosti
eské
nmecké
46-84
31-94 45-14
8-49
30-79 8-08
1424
14-29
9-09 13-83
Celkem pozorovati lze skoro ve všerh zemích ubývání obyvatelstva ve prospch prmyslu a tržby.
zemdlského
2.
SMRY POPULANÍ
POLITIKY.
Jevy populaní ponejvíce závislý jsou na podmínkách a skutenostech povahy pirozené. Tím samým dosah politiky popuobyvalaní, to jest zámrné innosti moci veejné co do telstva, bude dosti súžen a obmezen.
pomr
Politika
populaní
mže
všeobecných, jež mají za
úel
se
pohybovati pedevším ve
smrech
zmírniti poruchy, plynoucí z relativ-
ního a pechodného nedostatku neb pebytku obyvatelstva. Toho se dá
ásten
1)
docíliti
povznesením intelektuální jeho výše,
T. Ž(ivanský), N. O. 1904, 130.
zlep-
6S
pomr pomr
zdravotních, podporou výroby, píšením všeobecných dchodových, zjednáváním píležitosti úpravou ku pracovní innosti a ku dostatenému odbytu. Hlavním úkolem vlastní politiky populaní bude ovšem ona innost moci veejné, jež by vykonávala vliv na pohyb obyvatelstva co do jeho pírstku neb úbytku. Pírstek neb úbytek obyvatelstva mže býti opt výsledkem skuteností pimezi potem narození a potem úmrtí, rozených, to jest hospodáských a socianeb skuteností od lidské vle, álních odvislých, zejména od místního pohybu obyvatelstva, odchodem obyvatelstva do ciziny a píchodem jeho z ciziny, ili od vysthování a pisthování. Dle toho tedy politika populaní bude míti za pedmt jednak pirozený pohyb obyvatelstva, jednak jeho sthování.
znivou
pomr
pomr
A.
Politika
populaní
co do
pirozeného pohybu
obyvatelstva. Pirozený pírstek neb úbytek obyvatelstva záleží na pomru potem narození a úmrtí. Vtší poet narození bude míti za následek píbytek obyvatelstva, není-li vyvážen vyšší úmrtností aneb ovšem vysthováním. mezi
V
jednotlivých
zemích
pipadalo
na
looo
obyvatel
ron
živých
narozených dtí dle Conrada^)
1901-1905
Rakousko Uhry ....
.
35
.
.
37 34 40
.
.
.
Nmecko Bulharsko Srbsko
.
....
Itálie
Švýcary Francie Anglie a Wales Skotsko .
.
.
.
.
.
.
.
Belgie
.
.
Nizozemsko ^)
2)
na
u.
Geogr.
.
....
Irsko
m.
.
37 32 27
35 36 33 44 39 31
341 370 322
(1908)
(1900) (1907)
36-8 (1908)
325
(1901)
25 8 (1910)
21
27 20
28
27
28
27
255
(1901)
23 28
33 25
237
(1908)
31
30
291 (1903)
130.
stát.
dle Juraschka-SchuUerna^)
190Ó
Tabellen, 1911.
19-6 (1901)
66
dle I
Dánsko Norsko Švédsko Finsko
Rusko
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Japonsko
ecko
.
.
.
.
.
.
dle
Juraschka-Sch
1906
29 2
287
284
26 3
28-3 (1906) 26 2 (1900)
26-1
257 314
311
315 485
25 6 (1909)
— 28-8 — — —
31-5
— — —
Rumunsko Španlsko
Conrada
901-1905
(1905)
43-8 (1903)
—
28 8 (1899) 39-8 (1910)
324
(1900)
Nejvyšší íslici narození vykazuje tedy Rusko, pak Rumunsko, Srbsko a Bulharsko, nejnižší Francie. Na 1000 provdaných žen ve vku 15 50 let pipadá živých
—
ron
porod;
Nmecko
270 269 265
Skotsko Belgie Itálie
251
Anglie a Wales
.
Rakousko Švédsko Irsko
tu jest
opt
.
250 250 240 240 236
Švýcary Francie
Význaná
.
163
nízká íslice Francie.
Akoliv poet narození není jen od potu uzavených ježto
dlužno
pihlížeti
satk
k narozením nemanželského pvodu
i
odvislý,
(procento
nemanželských porod kolísá v evropských zemích od 1427 v Rakousku do 1 1 -2 v Srbsku), pece íslice satk na poet porod nezstává zajisté bez vlivu. Jednotlivé zem vykazují dle osob ve satek vstupujících (muž
Conrada^) i
I90I-5
160
15-8
17-4
17.4
Nmecko
161
16-4
Bulharsko Srbsko
19.9
i8-6
19-9
20 ó
Rumunsko
l6-2
20-5
Itálie
149 180
159 150
Švýcary
na
u.
m.
1906
Rakousko Uhry .
^)
na 1000 obyvatel
žen):
iio.
.
ron
1
:
-
;
67
IQOÓ
1901-5
Francie Anglie a Wales Skotsko
.
.
Irsko
Belgie
...
Nizozemsko Dánsko Norsko Švédsko
153
15-6
15-6
15-6
13-9
140
11-4
10-2
i6-2
i6-2
15-
15 o
143 123
250
1 1 -8
12-2
Finsko
13-6
13-6
Rusko Japonsko
17.2
II-6
—
—
14-6
Relativn nejvtší poet satk uzavírá se v Srbsku a Rumunsku, nejmenší v Irsku a v zemích skandinávských. Ovšem poet tento v rzných letech velmi kolísá, záviseje na mnivých hospodáských, sociálních i politických pomrech (ku p. konjunktue prmyslové, cenách potravin, úrodných letech atd.).
Stejn dležitá jako
íslice
narození
Vyšší
úmrtnost
skuten
vykazují
obyvatelstva íslice úmrtí.
plodnost obyvatelstva a
asto také
jest
pro pnb3rtek neb úbjrtek
mže ásten vyvážiti vtší zem s vtším potem porod
vyšší íslice úmrtnosti.
Na 1000
obyvatel pipadalo
ron
úmrtí (neítajíc v to dti
mrtv
zrozené)
Dh
;
C
n
r
a dal)
190T-1905
1906
327
24-1
22-6
—
45-4 28 -2
26.1
248
252
25.1 (1900)
210 230
181
i8o
—
179
(1907)
224
22-6
26 7
237 252
(1910)
207
21-6 (1901)
Rakousko Uhry
Nmecko
1907
Rumunsko
— 330 —
Itálie
303
22
Švýcary Francie Anglie a Wales Skotsko
23 9
177
249
19-6
219 170 199
20
161
15-4
150
227 177 239
i6-8
16.0
l6-2
17-5
170
177
I7-I
i6-5
16-4
25-6
161 148 149
14.8
14.6
13-6
142 140
Bulharsko Srbsko
Irsko
Belgie
Nizozemsko Dánsko Norsko 1)
na
2)
Geogr.
u.
m.
JuraschkaSchullerna")
Dle
1871-1875
195 175
22 4
248
151.
statist.
Tabellen, 191 1.
— —
13 6
229
(1908)
(1908)
i6-8
16.3 (1910)
20-2
193
(1901)
148
(1901)
154 137 133 135
(1908)
(1903) (1906) (1900)
68
Dle
Conr ada
1871-187S 1901-1905
1907
iS-5
144
14-6
17-5
Švédsko Finsko
183 217
Rusko
36-5
192 315
Japonsko
180
20-8
ecko Španlsko Portugalsko
— — —
— — —
— 197 — — —
Juraschk. Schullerna
Dle
1906
13.7 (1909) i6-5 (1905)
— — — — — —
273
—
(1903)
139 233 201
(1899)
—
(1900)
(1905)
Nejnepíznivjší íslice úmrtnosti jsou v zemích východoevropských, v první v Rusku, nejpíznivjší v zemích skandinávských. Také lze pozorovati, že íslice úmrtnosti v pítomné dob naproti dívjší dob celkem zdravotních, úinnou klesá. To se vysvtluje zlepšením všeobecných obranou proti zhoubným epidemiím atd. Nejvtší vliv na íslici úmrtnosti má ovšem úmrtnost ve vku dtském, která, jak známo, jest nejvyšší. Dle Conrada^ zemelo v letech 1884 až 1893 ze 100 narozených dtí do prvého roku.
ad
pomr
Rakousko
24 •91 20 •79 27 •90
Prusko Bavorsko Sasko
28 28
Wúrtembersko
26 •14
Francie
19 04 16 71
Švýcary
16 •37
Belgie
16 •29
Nizozemsko Anglie a Wales
17 •50
Itálie
Skotsko
9 •63 10 71
Irsko
Švédsko Norsko
Dánsko
14 •64 12 •23
9 •51 ,
Finsko
Rusko
13 •42
14 •91 26 •79
Rumunsko
18 •93
Srbsko
16 •06
Nejnepíznivjší pomry jsou v Rusku, Nmecku a Rakousku, nejpíznivjší v Norsku a Irsku. Poet dtí mrtv narozených kolísá mezi 2 až 47%, nejvyšší jest ve Francii, Belgii a Nizozemsku, nejnižší ve Skandinávii. U dtí nemanžel^)
na
u.
m.
159.
69 ských stoupá íslice mrtvých porod až do 8%, což jest vysvtlitelno neutšenými okolnostmi majetkovými, nedostatenou péí atd. U mrtv narozených pevládá pohlaví mužské. V zemích rakouských inil pebjrtek narození nad úmrtími v letech 1901 až 1910^)
echy
Soinohradsko
615.000 276.000 92.000 71.000 59-000 17-000
Štýrsko
102.000
Korutany
30.000 52-000 100.000 86.000
Morava Slezsko Dol.
Rakousy
Hor. Rakousy
Krajina
Pímoí Tyroly a Vorarlberk
Hali
1,191.000
Bukovina Dalmácie
103.000 84.000
Celkem
Na všechny
3,078.000
pirozené skutenosti, zejména ale na výši píbytek neb úbytek obymoc veejná prostednictvím politiky populaní tyto
íslic narození a úmrtí, od nichž závisí vatelstva,
mže
vykonávati jen vliv velmi skrovný.
Nebo
jest
úel regulování potu narození a nepímého rázu.
mající za
Vliv tento
vykonáván pak
toho, jaké zásadní stanovisko
býti
mže
zejmo, že opatení,
úmrtí,
v
mohou
býti jen
rzných smrech
k rozmnožování obyvatelstva
dle
poli-
populaní zaujímá, zdali píznivé i nepíznivé, a je-li tendencí její tedy rychlému vzrstu obyvatelstva eliti, aneb jej pod-
tika
porovati.
První
smr
jenž byl výsledkem obavy
ped pelidnním,
vy-
asových obdobích. Co do pirozeného pírstku obyvatelstva zpsoby, jakými mlo bránno býti rychlému množení obyvatelstva, druhdy byly rázu
skytuje se jen ojedinle v nkterých zemích a
velmi surového a krutého. Dnes nepochopitelný a v kulturních státech trestn stíhány jsou všeliké pokusy, které by
mly
maení život lidských ješt ped narozením aneb dokonce dtí
již
narozených.
Ve
vku
jimiž píbytek obyvatelstva ^)
Vorláufige Ergebnisse.
za
úel
odkládání
starém takové násilné prostedky, býti zdržován, nebyly ídkými,
ml
70
vždy
i
staí filosofové Platon a Aristoteles proti vysazování dtí
dnes ješt u národ barnieho nenamítali. Ba prostedky takové jsou trpny neb dokonce pikázány. Ale ani u národ kulturních, zejména pak takových, které vrchol svého vývoje pekroily, nejsou tendence smující k obmezení pirozeného pírstku obyvatelstva neznámy. Jeví se
neduživých
i
barských
snad ne tak brutálními, ale ethicky ne
rzných prostedk
a
mimo
mén
zavržitelnými
preventivních, kterými oplození
manželství
má
znemožnno
býti
zpsoby
a v manželství
(novomalthusianism).
Vniknou-li
tendence takové do širokých vrstev obyvatelstva a
stanou-li se
národním obyejem, mohou pro dotynou zemi a národ
státi se
velmi nebezpenými (Francie).
Jinak však dnešní politika populaní bere se co do pirozeného pibývání obyvatelstva smrem spíše opaným, spatujíc v pibývání obyvatelstva zjev píznivý po stránce hospodáské politické. Zejména jeví se samozejmá snaha, aby úmrtnost obyi
úelnými zdravotními opateními snížena a vk Ve státech kulturních pokroky vdy lékaské a humánními institucemi docíleno bylo ve smru tom potšitelných vatelstva
byla
lidský prodloužen.
Niivé úinky zkázonosných epidemií, jaké se vyskytostedním a dnes ješt ve státech orientálních, nejsou u nás myslitelný, teba ovšem znané sousteování obyvatelstva a nkteré druhy výroby prmyslové rznými škodlivými vlivy výsledk.
valy ve
vku
zdraví lidské
Ve
znan
Francii dle r.
r. r.
r.
Ve Švédsku^)
ohrožují (tuberkulosa).
Roschera^)
pipadlo jedno úmrtí
1784 na 30 žijících 1801 „ 35-8 „
1844 1865
„
„
399 437
z 1000 žijících
,,
„
zemelo
1751—70
—40 1884 — 1893 1841 — 1S50 1890 — 1895 1816
V Nmecku
^)
*)
System der Volkswirthschaft 22 Schmoller na u. m. 167.
27 23 17 28
24 v.,
1897.
I.
746
71 Dle
Westergarda^)
v XVI. 26
stol.
zemelo
v XVII.
stol.
24
z obyvatel Ženevy do prvého roku:
v XVIII. 20
v XIX.
stol.
stol.
12
—
Naproti tomu v letech 1345 1350 zemelo v Evrop ernou smrtí 25 mil. lidí, v Londýn 1593 24%, 1625 31%. 1636 13% a 1665 45% všeho obyvatelstva.*)
Také co do potu narození, teba tu byl pímý vliv moci veejné nemožný, pece již od nejstarších dob lze setkávati se se zákonodárnými opateními, jimiž pirozené rozmnožování obyva-
mlo býti podporováno. Dležité jest ve píin té pedevším stanovisko, jaké zákonodárství zaujímá ku uzavírání svazk manželských, ježto, jak statitelstva
stika ukazuje,
poet uzavených manželství
stojí
v
pímém pomru
ku potu porod. Stanovisko to mže býti opt píznivé i nepíznivé. Nepíznivé zejména tehdy, vyžaduje-li se k platnému manželství zvláštního úedního povolení, jež vázáno jest na urité podmínky zdravotní, policejní, hospodáské atd. Tak na p. prkaz o ddiné nezatíženosti, trestní bezúhonnosti, dostateném majetku, zpsobilosti ku výdlku, nepožíváni chudinské podpory a j. v. jest
Ve stedním vku již cechovní zízení stžovalo uzavírání manželství, tovaryšm ped dosažením samostatného mistrovství nebylo až na nkteré výjimky dovoleno vstupovati v manželství. Také poddaní potebovali k úelu tomu zpravidla svolení vrchností. V zemích protestantských zdá se, že i bím chudinské na stát a obce uvalené pisplo znanou mrou k utužení konsensu manželského. V jednotlivých státech pak zákonná obmezení ve smru tom šla hodn daleko. V zemích rakouských souviselo udlování povolení k uzavírání satk s vývojem pomr poddanských ježto
a bylo ve století 18. skoro všeobecné. Formáln zrušeno bylo teprve r. 1868 Tyroly a Vorarlberk. V Bavorsku zemský a policejní ád z r. 1616 nedovoloval manželství eledi, nádenník a nemajetných vbec. Osoby bez dovolení oddané byly vypovzeny a duchovní trestán. Z téhož dvodu bylo i zakazováno domy pro dlníky stavti. (!) Podobn ve Wiirtembersku. Zde bylo r. 1735 dovoleno ženiti se teprve po 25 roce. Úední svolení k ženní vyžadována byla díve též v Badensku, Hessensku a nkterých státech saských. Za to v Prusku a králoství saském obmezení takových nebylo. R. 1868 byla v celé nmecké íši mimo Bavorsko všechna obmezení manželství zrušena.
mimo
mužm
') *)
Die Lehre von der Mortalitat und Morbiditát, 106. o 1 1 e r na u. m. 172.
S ch
m
72
Prkazy
a povolení, které uzavírání
se dnes za zastaralé, jsouce v
urení a
i
s
stžují, pokládají
požadavky volnosti sebe-
tam, kde se dosud snad vyskytují (Bavory, Tyroly,
mén
Vorarlberk), mají ráz více s
odporu
satk
formální.
Výjimky
se
iní jen
hlediska nesplnné branné povinnosti, co do požadavku uritého
vku
a nejvýš ješt snad pro závady zdravotní. Ostatn zkušenost uí, že takové pekážky asto rozmnožování obyvatelstva nezabraují, nýbrž že mají v záptí úinky s hlediska mravního i sociálního velmi neblahé, totiž stoupání porod nemanželských.
Conrad^) poukazuje k tomu, jak v Nmecku po odstranní konsensu manželského íslice nemanželských porod klesla. V letech 1861 až 1870 11-5% nemanželských, avšak bylo v Nmecku na 100 porod v Prusku, kde nebylo konsensu manželského jen 8-5%, kdežto v Bavorsku, kde obm.ezení taková byla, 21 °o. Za to alpské zem rakouské vykazují i po odstranní konsensu manželského vysoké íslice nemanželských porod (v Korutanech r. 1886 až 45 6i°o)- Jest ostatn zajímavo, že politika merkantilistická ani v nemanželských porodech nevidla vtšího zla, než v nedostatku objrvatelstva vbec a že tudíž i nemanželské porody z dvod populaních vítala a je zvláštními zaízeními podporovala (nalezince pro odložené dti s tajnými otáidly, jež umožovala zachování tajnosti pvodu a jmen rodi).
prmrn
Daleko astjší a úinnjší byly zpsoby, jakými politika populaní snažila se podporovati plodnost manželskou. S opateními takovými setkáváme se již ve vku starém.
Význanými jsou tu názory Platonovy, jenž ve svých spisech P o 1 i t e i a a No o i kladl draz na takovou úpravu manželství, aby dána byla záruka pro co nejetnjší a nejzdatnjší potomstvo. Snahy tyto projevovaly se Tak ve Spart zákonem každý dosplý muž byl nucen k ženní i v praksi. [yQcccpr] áyaniov a xay.oyaiiiov, žaloba pro bezženství a pro pozdní ženní), jinak propadl jistým nevýhodám, zejména postrádal nároku na pocty, píslušející starému vku. Ano stanoven byl i uritý vk pro uzavírání manželství, jenž by podporoval co nejvtší jich plodnost. Podobn v Krét již za dob reotcové 3 a 4 syn byli veejn odmováni. V publiky zavedena zvláštní neženatých, aes uxorium. Caesar svým zákonem lex de agro Campano dividendo pidlil pozemky jen takovým obanm, kteí mli aspo 3 dti. Zákony Augustovými: lex Julia de maritandis ordinibus z r. 4 a lex Papia Poppaea z r. 9, stanoveno, že každý muž do 25 let a žena do 20 let má míti uritý poet dtí a také ovdovlí a rozvedení mají do urité doby znova vstoupiti v manželství, jinak ti, kdož zstali svobodní, byli obmeseni v právu ddickém a v právech
m
ím
da
^)
Volkswirtschaítspol. 543.
73 veejných.
Naopak rodie uritého potu dtí
(jus
liberorum)
požívali
zvláštních výhod.
V
pozdjších dobách vyvíjela zejména politika merkantilistická na innost. Svobodným byly nepístupny nkteré veejné úady a výkon emesel, právo odúmrt co do jich pozstalosti bylo rozšíeno tím zpsobem, že ddictví jich pipadlo státu, nemli-li rodi neb sourozenc. Také byli podrobováni zdanní. Dle španlského ediktu z r. 1623 byli sproštni daní ti, kdo se oženili mezi 18 a 25 rokem, aneb mli aspo šest dtí. Podobn francouzským ediktem Colbertovým z r. 1666 sproštni byli daní na 4 až 5 let ti, kdo se oženili ped 21. rokem aneb inli deset až dvanáct dtí, z nichž žádné nesmlo být mnichem neb jeptiškou. Byli-li šlechtici, dostávali státní pensi. Nemajetné nevsty dostávaly vna. Smutení doba po úmrtí jednoho manžela byla zkrácena. Ješt Napoleon r. 1806 každé šesté dít dal vychovati nákladem státu. Též zvyk panovnického kmotrovství s hojným obdarováním pi vtším potu dti má v tomto svj pvod. Rovnž zizovány byly pokladny pro výbavu nevst a podporu vdov.
tomto
poli horlivou
Dnes užívání umlých takových prostedk za úelem pirozeného rozmnožování obyvatelstva
nepokládá
se
nutným
ani
prospšným.
B.
Politika vysthovalecká
a
pisthovalecká.
Literatura: Dieterici: Uber Auswanderungen und EinKolonien, Kolonialpolitik und Aus1847, Roscher: wanerung, 1848, Schippel: Das modeme Elend und die modern wanderungen,
Obervólkerung, 1883, Eheberg: Die deutsche Auswanderung, 1885, Kárger: Sachsengángerei, 1890, Philippovich: Auswanderung und Auswanderungspolitik in Deutschland (Spisy spolku pro soc. politiku sv.
in
52,
1892),
Rathgen:
GroBbritannien (tamtéž
Auswanderung und Auswanderungspolitik
sv.
politik der Vereinigten Staaten
Mayo Smith: Einwanderungs72.) von Nord-Amerika (tamtéž), Battaglia: ,
Versuch einer systematischen und kritischen Darstellung des allgemeinen modernen Auswanderungsrechtes, 1S97, Bergmann- Geffcken: Auswanderung und Auswanderungspolitik (Schonberg, Handb. der pol. Oekon., 4. v., 1898), Buzek: Das Auswanderungsproblem und die Regelung des Auswanderungswesens in Oesterreich (Zeitschr. f. Volksw., X., 1901), Car o: Auswanderung und Auswanderungspolitik in Oesterreich (Spisy spolku
pro soc.
pol.,
sv.
131,
1909.),
Zimmermann:
Aus-
wanderung und Auswanderungspolitik (W. d. Volksw.), Philippovich: Auswanderung (Hdw. d. Staatsw., 3. vyd.), Loening: Auswanderungsgesetzgebung (tamtéž), Call: Auswanderungsgesetzgebung in Oesterreich (tamtéž). Schmid: Auswanderung (. Stw., 2. v.).
Mnohem psobivjšími budou opatení moci veejné, jimiž lze onen píbytek neb úbytek obyvatelstva regulovati, který jest ná-
74
zmn v usídlení obyvatelstva jeho sthováním. Sthování takové díti se mže uvnit hranic téhož státu a pak na celkový poet obyvatelstva nemá vlivu, nýbrž pouze na vnitrní jeho osídlení a rznou místní hustotu. Aneb sthování takové dje se i mimo hranice státního území a pak mže býti vlivným initelem na úbytek neb píbytek obyvatelstva dle toho, zdali více lidí domácí zemi opouští aneb do ni pichází. Poet vysthovalou sledkem místních
výsledky narození a pisthovalc mže znan modifikovati nebo poet vysthovalou mže býti tak veliký, že peíslici narození, následkem ehož celkového obyvatelstva vyšuje
a
i
úmrtí,
i
ubývá, teba íslice narození pevyšovala úmrtnost (Irsko,
echy). Naopak zase
pes
to pibývat, je-li
pi malé íslici narození mže poet pisthovalc znaný.
zahraniního sthování teprve v novjší
Statistika se pstuje.
že
i
Nesnáze,
jižní
obyvatelstva
dob
pelivji
kterými bojuje, spoívají pedevším v tom,
s
sám pojem vysthování
není zcela ustálený. Zpravidla pedpo-
kládá se úmysl na vždy aneb
aspo na
delší
dobu pvodní vlas
a v cizin trvale se usídliti. Ale úmysl takový nebývá vždy zjistitelný. Nejspíše ješt dá se posouditi z toho, že vysthovalec opustiti
svj majetek a
bere ssebou
rodinu.
ze státního svazku dosavadního.
vysthovalou, jich pomry, otina a teprve
mstach
v pístavních
Za
to
neteba propuštní
Jinou nesnáz psobí, že poet cíl
odplutí
cesty zjišují se pravideln
neb
piplutí.
Tím uniká
vysthovalectví z jednoho státu evropského do druhého a kontroluje se jen
vysthování zámoské. Proto íslice vysthování mají
jen platnost pibližnou. Absolutní poet vysthovalc ze stát evropských v posledních letech okrouhle inil: ^)
Rakousko 1901 1902 1903 1904 1905 1906
1907 ^)
3.
v.,
Uhry
Nmecko
Irsko
142.000
22.000
196.000
32.000
39.000 42.000
250.000 180.000
36.000 28.000
45.000 58.000
124.000
170.000
28.000
50.000
84.000
178.000
31.000
52.000
177.000
209.000
32.000
Co n
na
r
a d
u.
,,Auswanderung").
m. 201,
Rusko
Itálie
85 000
251.000 285.000 282.000
107.000
136.000
253.000
145.000 185.000
447.000 512.000
Phiiippovich
(Hdw.
d.
Staatsw.,
75
V
Ph
letech 1891 až 1900 dle
mrn ron
i 1 i
p p o v
i
c
h
e
i)
vysthovalo
se
pr-
na 1000 obyvatel z 10
Irska
Portugalska
5 13
Itálie
5 02
Norska Skotska Švédska
4 54
Anglie Finska
3 58 2 38
Dánska Španlska
2 24 2 14
4 39 4 15
Rak.-Uherska Švýcar
........
Nmecka Ruska Nizozemska
i
téhož
.
.
Itálie
.
.
.
porod
vysthovalc
nad úmrtími
nad pisthovalci
II
4-58
7 13
8-44
Portugalsko Švýcary
Dánsko Švédsko Norsko V. Brit. a Irsko
8
6-67
13
6-49
9 13 10
3-13
456 913
10
5-9
pipadá na 1000 obyvatel
1841
— 1900
1901— 1905 1518 1316 M-57
12-2 8-2 •
135
m.
u. r
ad
na
u.
m.
198.
1-46
12
pebytek porod nad úmrtími Prusko Bavorsko Sasko
0-5
150
II
Španlsko
V Nmecku
66
inil na 1000 obyvatel pebytek:
Nmecko
C on
01
Evropy vbec
.
na
i
o 52
o 49 o 34
Rakousko Uhry
2)
60 40
Belgie
R. 1905 dle
1)
i i
prmrn
ron:
^)
píbytek resp. úbytek následkem sthování 1841 -1900
— — +
1-8
21 21
1901— 1905
— 0-54 — 219 — 050
76 pebytek porod nad úmrtími 1841
Wurtembersko Badensko .
století
19.
9-8
13-51
II-3
1444
Dle
Bu
ilejší ruch
k
a')
inil
1841
úbytek aásl. sthoTáni
1901— 190S
— 5-2 — 3-4 — 1-9
z
1850-1859
1-33
+ +
112 018
Rakouska
z
ech.
:
z toho z Cech
19.940
1860 — 1870 1870 -1880 1880 -1890
27-553 41.652
32.731
71.685 226.038
47.265
— 1900
325.332
42.561
1890
—
vysthovalecký teprve v druhé polo-
poet vysthovalc
v letech
resp.
— 1900
vysíhovalc v prvních dobách
a pocházelo nejvíce z
píbytek
— 1905
13-20
V Rakousku poal vici
1901
9-9 .
Nmecko
Celé
— 1900
?
R. 1890 žilo jen ve Spojených Státech zrozených.
pes 118.000
lidí
v echách
Dle jiného pramene^) inil v dalších letech celkový poet vysthovalc z
Rakouska: I90I
65.000
1902
94.000 102.000
1903 1904 1905 1906
79.000 124.000
136.000
1907 1908
177.000
1909 I9I0
130.000
58.000 150.000
celkem
1,115.000
Dle údaj Philippovichových^) vysthovalo se z Rakouska v letech 1880 až 1890 asi 200.000 osob, 1891 až 1900 asi 400.000, 1900 až 1906 pes 500.000, takže vysthování vyerpává asi Vs pirozeného pírstku obyvatelstva. Až do let osmdesátých byly ve vysthování úastný echy celou jednou tetinou, nyní pibývá vysthovalc z Halie. Hlavní proud vysthovalc rakouských bére se do Spojených Stát, nyní také do Kanady a Argentiny. Z Uher jest vysthovalecký ruch znanjší teprve od r. 1900 (ron asi 1 10.000 osob, z toho 33-5°ó Slovák).
prmrn
^)
Das Auswanderungsproblem und
wesens in Oesterreich (Zeitsch. 2)
Vorláufige Ergebnisse.
3)
na
u.
m.
f.
die
Regelung des Auswanderungs-
Volkw., X,, 1901).
77
V
zemích rakouských dle
Bu
kaO
z
inil v procentech
pebytek porod nad úmrtími I8S7 až 1869
....
1870 až 1880
píbytek resp. úbytek následkem sthování
1881 až 1S90 až 1900
1857 až 1869
1870 až 1880
až 1890
1891 až 1900
0-99
I
06
084
0-99
-0-35
— 0-21
.
•
073
I
o-8i
I
01
-0-36
.
.
1-33
I
118
— 006
-013
Dol.
0-63
o 89
023 002 043
+0-57 —0-26
Solnohradsko
065 030 014
081 065
-025 -013
-0-39
.
03 06
-028 -015
-031
.
—o
echy
Morava Slezsko
Rakousy Hor. Rakousy Štýrsko
.
.
Korutany
.
Krajina
052 0-53
0-43
0-48
o-6i
+016
+0-17
—007 -030
+009 —019
—002
+0-54 06
.
0-35
0-37
0-54
o-6i
-0-25
.
.
o-6i
0-59
0-83
.
lOI
058
— 0-40 -0x3
—0-42
.
0-79 0-86
-0-45 -0-65
+ 014
— oii
000
035 108
047 147 142 152 107
-oi8 -013 — 005
+003 -049
.
Pímoí
0-36
027
+ 072 + 090 +0-69 + 005 — 002 -003 + 0-24 +0-39 + 031
085
Tyroly a Vorarlberk
Hali
.
Bukovina Dalmácie Celé
.
.
038
042
.
.
1-39
0-86
.
.
1-22
.
097 118
o-8i
.
047 079
1-31
Rakousko 087
085
— oii
—015
+ 010
000
+003 — 0-39
+023 —012 —003
-001
—0-29
—0-21 —0-28
—010
—0-20
Z toho patrná passivní bilance sthovací zejména zemí eských. Aktivnost Dol. Rakous vysvtluje se stálým pílivem obyvatelstva do Vídn.
V
1910 vykazují vtší poet
letech 1900 až
sthovalci:
pisthovalc nad
^)
Dol.
Rakousy
Pímoí
"
o 160.000 (v
o
Tyroly a Vorarlberk o Solnohradsko o Naproti
25.000 5.000
tomu vykazují vtší poet vysthovalou:
Hali
o 485.000
echy
,,
Morava
„ „ „
Krajina
Bukovina Dalmácie .... Hor. Rakousy
.
.
.
159.000
93.000 35.000 32.000
,,
31.000
,,
17.000
Štýrsko
,,
Slezsko
,,
17.000 16.000
Korutany
„
3.000
m.
^)
na
*)
Vorl. Ergebnisse.
u.
tom Víde!)
38.000 (v tom Terst)
vy-
78
Celkem
jest
za tuto dobu v
Rakousku sthovací
bilance passivní
o 661.000.
Nejobvyklejším cílem evropských vysthovalou jsou Spoj. Státy severoTak ubírá se do Spojených Stát z Rakouska 86— 92V0. z Uher 98 0/0. z Nmecka 90—97^0, ze Švýcar 87 — 89°/,, všech vysthovalou. V novjší dob bére se proud '/ysthovalc však také do Kanady, Jižní Ameriky, Austrálie a jižní Afriky. Tak zejména z Itálie v letech 1894 — 1898 odebralo se 68''/o všech vysthovalou do Jižní Ameriky. Poet vysthovalou z Evropy vbec do Ameriky inil v posledních americké.
letech 1)
do Spoj. Stát
Kanady
do Brasilie
do Argentiny
1900 I90I
425.000 488.000
45.000
29.000
48.000
45.000
76.000
17.000
1902
67.000 128.000
41.000
38.000
1903
649.000 857. 000
18.000
94.000
1904
813.000
146.000
23.000
139.000
1905
1,026.000
—
—
198.000
uze do Spojených
do
Stát vysthovalo
se v letech 1901 až 1905-^
Rak.-Uh erska
z
744.000 177.000 960.000 18.000
Nmecka Itálie
Švýcar Francie
31.000
Španlska a Portugalska
201.000
Irska
184.000
Belgie
17.000
Nizozemska Švédska Norska
18.000
155-000
Dánska Ruska
34.000 659.000
103.000
Co do národnosti pisthovalo až 1908
41.000
V. Britanie
se
do Spojených Stát v letech 1900
3)
ech
z
Slovák Zajímavo pi tom
ech z
a Moravy
....
Uher
jest,
že
78.615
275.248
ím
silnjší byl
pisthovalecký proud do
Spojených Stát, tím více íslice narození tam klesala. 1) ^)
3)
C o n r a d na u. m. 202. C o n r a d na u. m. 203. Auswanderung und Auswanderungspolitik Caro :
(Spisy spolku pro soc. pol., sv.
131,
1909, 16.).
in
Oesterreich
79
Poet pisthovalc prmrné')
ron
do do do do
do Spoj. Stát, Kanady, Brasilie a Argentiny inil
Stát 1900 — 1906 Kanady 1900 — 1905 Brasilie 1894 -1898 Spoj.
758.052
Argentiny 1900
110.799 123.345
90.897
— 1906
.
Sthování obyvatelstva ze zem nebylo nikdy pokládáno za zjev píznivý a dlo-li se soustavn, bylo vždy znakem neuspokojivých pomr domácích. Píchylnost k domovin jest lovku vrozena a nikdo baz hlubší a vážnjší píiny se neodhodlá trvale a na vždy otinu opustiti a všechny svazky k ní jej poutající pervati.
Dvody,
rzného. livosti
jež jej
Mly
k tomu
nutkají,
mohou
v dívjších dobách asto
náboženské, kdy
lidé
ovšem druhu
býti
pvod svj
v nesnáše-
radji vlas opouštli, než aby podlehli
rázu politického. Dnes ovšem zpravidla hledati je nutno v nepíznivých pomrech hospodáských a sociálních. Tak zvlášt v nestejnomrném rozdlení pozemkového majetku, kdy pibývající obyvatelstvo zemdlské nemže získati vlastnictví pdy, v nesnadnosti nalézti zamstnání v jiném oboru výrobním, v nízkých mzdách, v krisích hospodá-
nátlaku zmniti víru svých otc, bývají
ských
atd.,
zatím co v jiných zemích
i
jest dostatek
úrodné
pdy
zdarma neb levn na snad, mzdy jsou vyšší, rozvoj prmyslu vyžaduje etných pracovních sil a pod. Ovšem nedostatek vzdlání jest jednou z píin (znané procento analfabet mezi vysthovalci). Soustavné sthování do ciziny jest tedy znakem hospodáské a sociální choroby-) a následky jeho jsou nepíznivý. Vysthovalci otinu opouštjící znamenají nejen úbytek obyvatelstva vbec, nýbrž práv úbytek oné jeho ásti, která pro výrobnost domácí má nejvtší význam. Jsou to zpravidla lidé mladí, zdraví, kteí odchodem svým trvale zbavují domácí zemi i
produktivních
sil
pracovních o ochuzují
ji
tedy
nepímo
o statky,
které by v budoucnosti vyrobili.
Z vysthovalou
jest více
muž nežli ím
žen.
V Nmecku
byl
pomr
tento
znanjší poet vysthovalou, tím více v posledních letech jako 54 46. pevládá vysthování po celých rodinách. 32 "2 '^'0 nmeckých vystéhovalcú r. 1896 bylo ve vku mezi 21 a 30 lety, tedy v nejlepším mladm vku. Pes :
50
rok
bylo jen
6%
vystéhovalcú.
P h i 1 i p p o v i c h na u. m. Po této stránce poukázal u nás správné na šinové Bráf (Národohospodáské poteby eské, 1)
2)
stíny
1904).
t.
zv. otázky
men-
So
Riimelina^)
Dle pres
které v
z 209.113 osob,
Hamburk, Brémy a Antverpy do Ameriky
žen ve
vku
— 10
do
10
— 20
20
— 30
30—40 141
307
50—60 31
40-50 63
Philippoviche-) pipadalo Nmecku vysthovalou
Dle
585% muž
dotyného stáí v
r.
60
— 70
mužských
ženských
vbec
let
30
31
14—21
let
let
109 104
31 lOI
—30
93 162
let
68
39
22
23
53 23
65
52
59
let
133
dle
Bu
z k a
dtí do 7
žen
v letech
-1860 -1870 1871-1880
4756
19-21
46-88
21-04 20-36
-1890
4740
1851 1861
4592
let
dtí do 15 1881
Zajímavá data uvádí C a
Stát
r
o
3)
Ze 100 pisthovalc
.
.
.
„
irské
„
francouzské
.
„
eské
„
nmecké
„ „ „
skandinávské
.
.
.
.
.
.
.
slovácké
.
.
r.
46 .
anglické
Ze 100 pisthovalc
2)
')
na na na
srbské
u. u.
u.
co do pohlaví,
vku
a kvality pistho-
1906-07 bylo žen
r. .
.
.
uherské maloruské italské
•
•
.
.
chorvatské
bulharské a srbské
35 .
.
.
litevské
39 39 36 31
.
vku
1906-07 bylo ve
od 14 do 44
.
.... •
•
chorvatské
•
•
97 95 94
slovácké
„
italské
„
francouzské
27 25 23
.
21
-
15 2-5
•
.
... ...
„
28
let
národnosti skandinávské
maloruské
m. 757. m. m. 86.
národnosti polské
43 42
národnosti bulharské a
^)
let
22-1
dle jednotlivých národností.
národnosti židovské
„ „
0-2
1896 na looooo obyvatel
akouských vysthovalou pipadalo
,,
pes 70
1-3
do 14 21
Spoj.
5%
:
31—50 pes 50 vbec
valc do
a 41
let;
171
27-5
1881 se vysthovaly
r.
bylo
.
88
87 85 83
8i
národnosti litevské polské ,,
irské
„
uherské
.
.
.
92
národnosti
.
•
91
>>
eské
.
.
•
91
»>
anglické
.
89
>>
židovské
Ze IDO pisthovalc národnosti židovské anglické
„
í r.
.
1904-5 bylo cviených
r. .
.
.
.
„
francouzské
„
nmecké
„
eské
,,
litevské
Dle jednotlivých X904 až 1906')
.
•
•
.
.
.
.
.
.
•
.
.
.
.
31 23 15 6
chorvatské
>>
slovácké
>>
maloruské
vysthovalci
prmyslu
38*27 30*20
tržb
1 1
lesnictví
dlnictvu a eledi svob. povoláním a jiným
pracovních
jetek kapitálový,
'22
by
•
.
•
.
.
•
.
.
.
.
.
.
.
.
•
.
•
78 77 76 69
.
.
6
4 4 3
•
I
pes Hamburk
,,
„
9*86
,,
10*27
>>
u jednotlivc 2
dosti velikou
.
.
"/o
manich nebyl znaný,
odnášejí vysthovalci s
sil
který,
pece v celku tvoí
.
»>
pináleželi
.
dlník
polské
>>
20
povolání
.
národnosti uherské
46
zemdlství a
Vedle
nmecké
.
.
sebou
i
ást jmní národního.
Ovšem pokusy vypoítati ztrátu národního jmní následkem vysthozpsobem, že ítají a kapitalisují se náklady výživné a vychovací tch, kdo na vždy otinu opouštjí, budoucí jich výdlek, jsou velmi nesnadný vání tím
i
Sem
a vždy relativní povahy. J
annaschovy.
spadají pokusy
Englovy, Beckerovy,
Dle Engla iní kapitálová
hodnota každého vyst
M
hovalce 1500 M, dle Beckera 800 až 900 M, dle Jannasche 800 M. Jen ásten vyvažují se takové škody úsporami vysthovalc, které tito zpt svým píbuzným do vlasti zasílají a které ovšem nkdy mohou dosáhnouti znané výše. Dle Philippoviche iní úspory rakousko-uherských vysthovalc zasílané kolem 200 mil. K (hlavn uherských Slovák); italských 200 až 300 mil. lir. Nkdy také vysthovalci nabyvše jmní do vlasti zpt se vracejí. To platí zvlášt o vysthovalcích ínských.
dom
V
ron
1876 až 1891 ze 48 mil. se jich 4 mil. opt vrátilo a prmrem 300.000 až 400.000 se jich prý vysthuje, ale 250.000 opt vrací.^)
letech
ron
Pes nmecké pístavy
2)
Ph Ph
3)
Ca
^)
r
se ze všech
vysthovalc
1899
1900
1903
1904
1905
27-6
278
i6-8
288
14-4
i 1 i i 1 i
vrátilo
pp ov p p o v
i
c
i
c
h na u. m. h na u. m., C o n
o na u. m. 44.
r
a d na u. m. 554.
procent:
^)
82
Ostatn vysthování nkterých živl mže ziskem (zloinc, dobrodruh a pod.).
mým
býti pro
domácí zemi
i
pí-
Škody z vysthování plynoucí dají se tam zmírniti, kde vysthování zámrn jest ízeno do krajin, jež jsou osadami (koloniemi) zem domácí. Osady takové, zemí mateskou získané a založené, od ní politicky a hospodásky odvislé, zstavují s ní ve stálém živém styku kulturním obchodním. Práce a kapitál tch, kdo do takových osad se vysthují, nejsou tedy pro zemí mateskou zcela ztraceny, ano jest pravidlem, že mnozí vysthovalci, získavše vlastním piinním v osadách majetek, vracejí se pozdji do vlasti zpt, pinášejíce ssebou nabyté jmní. Proto úelná a úspšná politika osadní byla již od nejstarších dob (Feniané, i
ecko, ím) zárove nejdležitjší ástí politiky pomocí pebytené obyvatelstvo ze zem domácí
Karthago,
pulaní.
Její
vádno
bylo
nikoliv do nehostinné ciziny,
pood-
nýbrž do spátelené,
píbuzné osady.
Mimo
tuto výjimku pohlíženo
na sthování ze
rozumlo dáno za
se to
její
bylo však v dívjších dobách nepízniv. Se stanoviska merkantilistického samo sebou a proto trvalé opuštní vlasti poklá-
zem
poškození, za jakýsi
nevdk
i
pein
a z toho
dvodu
bývalo výslovn zakazováno.
Tak již ve Spart stiháno bylo vysthování trestem smrtí. Rovnž v orientních státech, jako v ín, zákazy z r. 1718 a 1728. V Anglii zákaz z r. 1637, ve Španlsku r. 1623. Ve Francii r. 1682 a 1685 hrozeno velikými tresty lodníkm, kteí by umožnili vysthovalcm opouštní zem. V echách zakázáno dlníkm uritých obor sthovati se ze zem, tak r. 1752 sklánožím. Podobn v Nmecku. V Prusku r. 1721 zakázáno 1 78 1 vysthování a svádní k nmu trestáno smrtí. Na chycení vysthovalc vypsána odmna 200 tolar. Jindy vázáno vysthování na zvláštní povolení nesnadno dosažitelné a s hmotnými i právními obtmi spojené. Vysthovalec bu vbec nesml žádného jmní ssebou vzíti, aneb musil aspo nemovitý majetek doma zstaviti, neb konen velké dávky (gabella emigrationis) zaplatiti. Stal se také nezpsobilým k rzným právm aneb ztratil nkteré majetkové nároky. Tak v Rakousku patentem z r. 1784 bylo stíženo vydání pas do ciziny a nedovolené vysthování trestáno bylo ztrátou majetku a tíletou nucenou prací. Podobn edikt z r. 1768
m,
pro
nmeckou Zcela
zem byli
íši.
opan
pihlíženo k pisthování cizích píslušník do
domácí. Jimi se obyvatelstvo domácí rozmnožovalo, proto
vždy
vítáni.
Obzvlášt
ale tehdy, byly-li to živly, o nichž se
83
dalo souditi, že rozmnoží domácí produktivní síly nebo že dokonce zavedou v zemi nová odvtví prmyslové výroby zde dosud neznámá. Tu pímo do zem byli lákáni, bylo používáno jich nespokojenosti s pomry dosavadní jich vlasti, slibovány jim nejrznjší výhody a výsady, takže obanské i hospodáské jich postavení v nové zemi bylo druhdy lepší, než obyvatelstva domorodého. Tak poskytována byla jim výhoda, že mohli užívati svých domácích práv,
samospráva obecní, volnost vyznání náboženského a vše, co s tím souvisí, daové úlevy, ano i pímé podpory, zejména penecháním volné pdy ve vlastnictví.
piznávána jim rozsáhlá
Taková pro cizince velmi píznivá politika pisthovalecká, která vedla i k hromadné kolonisaci celých mst a kraj obyvatelstvem cizích národností, pstována byla horliv již ve stedním vku zejména slovanskými knížaty východní Evropy (Polabsko, Polsko, echy za Pemyslovc, Uhry), ale i pozdji Rakouskem, Ruskem a zvlášt Pruskem (Hugenotti, eští bratí). Ve Španlsku ediktem z r. 1623 bylo cizincm, již provozovali zemdlství neb prmysl, piznáno osvobození daové. V Prusku patentem z r. 1685 druhdy
zváni byli do
zem
francouzští Hugenotti, patenty z
ech. Pisthovalci
r.
1721, 1726 a 1736
na cest podporobezplatn do cech pijímáni, na ti roky od daní osvobozeni, dostávali zdarma stavební místa, stavivo i pímé podpory. Osídlené jimi pozemky byly teprve po 15 až 20 letech ddinou inží stížený. Podobn v Brunšvicku, Hessensku, Wrtembersku. Také v Rakousku za císaovny Marie Terezie bylo pisthovalectví podporováno. Cizinci obdrželi bezplatn mistrovské právo a naturální podpory. Toleranním patentem r. 1 781 bylo i nekatolickým cizincm piznáno právo k nabývání nemovitostí, provozování živností, akademickým hodnostem a veejným úadm. Až do nejnovjší doby podobn podporováno bylo pisthovalectví do Spojených Stát, Kanady, Jižní Ameriky, Austrálie. evangelíci ze Solnohradska a váni, neplatili
se
v
žádného
byli již
cla, byli
Tyto názory o výhodách a nevýhodách sthování obyvatelstva dob nové podstatn zmnily a ustoupily úvahám stízlivjším,
ímž ovšem
také celá politika vysthovalecká a pisthovalecká
nabyla jiného I.
smru.
Pokud vysthování
se týká, platí dnes ve všech kulturních
sthování i mimo zemi. Vysthování není tedy nijak obmezeno, le by vysthovalec byl nesplnil zvláštních povinností obanských, jako jest na píklad povinnost branná, aneb kdyby postrádal svéprávnosti (nezletilá dvata za úelem zamezení mezinárodní prostituce). Tu jest k trvalému vysthování potebí zvláštního svolení. státech
plná
volnost
6*
84
co do obmezení
Nejdále
sthování jde švýcarský zákon spolkový
z 22./3 1888. jenž zakazuje vysthovaleckým agentm též dopravu osob pro stáí neb nemoc k výživ neschopných a zcela nemajetných, nepro-
n
káží-li, v cizin bude postaráno, a takových rodi, kteí se že o mají starati o své nezletilé dti, nepedloží-li svolení píslušného chudinského orgánu. Podobn uherský zákon z r. 1909.
ani dnes vysthování, dje-li se hromadn a sounepokládá stavn, se za zjev píznivý, zejména má-li pro urité
Ovšem
zem
neb kraje za následek jich patrné vylidování.
huje také úvahy,
zdali
námoním
lenostem
A
tu zaslu-
astými subvencemi paroplavebním poskytovanými
nepodporuje
se
spo-
nepímo
ruch vysthovalecký.
Správná politika populaní nebude tu však smovati ani tak
ku potlaení zla samého, jako spíše k odstranní jeho píin, tedy všech
tch pomr,
které jako
píiny
takové jsou poznány a
zji-
mnoze zahrnuta již v jiných oborech politiky národohospodáské a sociální vbec. Vlastní politika vysthovalecká obmezuje se nyní na pouování
štny.
Bude
obyvatelstva
tu
tedy politika populaní na
ped lákáním nesvdomitých agent vysthovaleckých
a ped povážlivými následky vysthování vbec, dje-li se toto bez dostatené pípravy a bez podmínek, které aspo ásten by podávaly záruku pro budoucí zdárnou hospodáskou existenci vysthovalou (jazykové znalosti, píznivý stav zdravotní, schopnost ku práci,
nejnutnjší prostedky kapitálové). Ale
již vlast opustili,
i
ti,
kdo
skuten
nemají zstaveni býti bez ochrany. Dle smutných
zkušeností jeví se nutná poteba
i
na dále chrániti
ped vykoistním vysthovaleckých podnikatel
je
pedevším
a agent.
Zisk
tchto záleží nejen v provisi za každého vysthovalce dopravními spolenostmi zámoskými jim placené, nýbrž i v jiných velmi povážlivých nebezpeích pro vysthovalce. Tito bývají svádni ku vysthování do krajin nezdravých, za podmínek pracovních velmi nepíznivých, bývají zkracováni pi výmn penz, prodeji potravin i pdy, poskytování záloh a postrádají jakékoliv právní ochrany vbec. Objevilo se proto nutným, aby vysthovalcm ochrana taková byla zjednána, aby osud jejich nebyl dán zcela v ruce dopravních spoleností a jich agent i subagent, aby zabezpeena byla jich doprava po železnici i po lodi, zejména po stránce zdravotní stravovatelské, aby uzavena byla s nimi jasn znjící písemná smlouva dopravní v ei jim srozumitelné, aby postaráno bylo o zdravotn vyhovující jich ubytování v pístavu i
85
odplutí
i
piplutí,
stedky k tomu
opateny jim cíli
náležité informace
a pod. Proagentur vysthovaleckých na
jsou vázání
zvláštní odvolatelné koncesse, a-li
vbec
agentury takové poklá-
dány jsou pípustnými, složení kaucí od jich majitel, censura aneb pímý zákaz nezízené reklamy, ustanovení zvláštních vysthovaleckých orgán (komisar, úad), jež zárove s úady konsulárními bdíti mají nad osudem vysthovalc a j. v. Ovšem humánní tyto tendence jevící se v ochran vysthovalc jen pomalu razí si v zákonodárství cestu, narážejíce jednak na zjevný i skrytý odpor kruh na zisku vysthovaleckém súastnných; jednak majíce pvod svj ve staré nechuti naproti tm, kdo vlas domnle nevdn opouštjí, v obav, aby rozvoj i
námoních
plavebních
podnik
nebyl
obmezován.
Proto také
v dívjších dobách snahy po ochran vysthovalc odkázány byly na mnoze jen na cestu soukromé svépomoci.
V Anglii byi již r. 1803 vydán zákon k ochran zámoských vysthovalc, jenž doplnn r. 1855. Také byl již r. 1837 zízen zvláštní státní úad vysthovalecký (Agent generál for Emigration), jehož psobnost byla r. 1840 rozšíena (Colonial land and emigration board). Tehdy byli ješt na státní náklady posílání vysthovalci do Austrálie a N. Zélandu. Od tg,kové pímé podpory vysthovalectví bylo pozdji upuštno. Úprava vysthovalectví obsažena nyní v zákon z 25-/8. 1894 (Merchant Shipping Act) resp. v zákon z 21. /12. 1906. Doprava mezipalubní podléhá licenci a složení kauce 1000 ^, s vysthovalci teba uzavíti písemnou dopravní smlouvu, dopravní lod podrobeny jsou dozoru co do svého zaízení, vypravení, zásobení (rychlosti, vzduchového prostoru, zdravotních opatení a pod.). Dozor obstarávají zvláštní úadníci (emigration officers). Vedle toho od r. 1886 jest zvláštní vysthovalecký úad (Emigrans Information office). Ve Francii dle na. z 8./2. 1889 k doprav vysthovalc rovnž zapotebí jest koncesse i kauce a jsou stanoveny pedpisy ku ochran vysthovalc. Podobn v Belgii zákony z 14./12. 1876 a 7./1. 1890. Dozor zde mají dv komise a zvláštní úedník. V Nizozemsku dle zákon z 1./6. 1861 a iS./7' 1869 neteba k doprav vysthovalc koncesse, ale poskytuje se jim ochrana. Ve Švýcarech spolkový zákon z 22. /3. 1888 vyžaduje k sprostedkování dopravy vysthovalc patentu a kauce, písemných smluv, pipouští volné nahlédání do knih agent a zizuje zvláštní vysthovalecký dozorí úad. V Itálii upravuje vysthovalectví zákonz3i./i. 1901. Doprava vysthovalc dovolena jest jen na základ doasného patentu, výše dopravného úedn schvazakázána reklama, poskytnuty vysthovalcm úlevy branné popostaráno o jich bezplatnou dopravu zpt, zízeny zvláštní úady a v dležitých pístavních mstech inspektoi vysthovaletí. V Nmecku došla otázka vysthovalecká zákonné úpravy nejprve ve velkých pístavech Brémách a Hamburku. Již dle zákon z r. 1832, 1854 a 1866 platných lována,
vinnosti,
86 pro vysthovalce bremské a r. 1837 pro Hamburk žádalo se, aby locfai, dopravtající vysthovalce, složili kauci, aby pro každou osobu na lodi vyhrazena byla uritá míra prostoru, aby lo byla dostaten zásobená potravinami,
aby cestujícím dána byla náhrada v pípad nehody. V pístavech Hamburku, Brémách, Šttin, Swinemúnde jsou nyní ustanoveni zvláštní íšští komisai pro ochranu vysthovalc. Dle íšského zákona z 9. 6. 1897 teba k živnostenskému dopravování vysthovalc koncesse, jež jest odvolatelna, a složení kauce 50.000 M, rovnž tak vysthovaletí agenti musí míti koncessi. Doprava vysthovalc díti se má na základ vzájemné smlouvy, vysthovalci nesmjí po svém píchodu do ciziny nijak majetkov dále býti vázáni (co do místa usídlení, zpsobu zamstnání atd.). Vylouena jest doprava osob, za které dopravné zapraveno bylo cizí vládou neb osadní spolevyzbrojeny a zásobeny. Zvláštní poradní sbor ností. Lod musí býti jest inný jakožto úad vysthovalecký. V Rakousku starší vysthovalecké patenty z 10. /8. 1784 a 24. /3. i832bylyzrušeny i. 4. st. zákl. zák. Z2i.'i2. 1867,
ádn
jenž prohlásil volnost sthování
obmezenou
jen povinností
Nicmén dle zák. z 21. vysthovaleckých obchod bez úedního
bran. zák. z 11. /4. 1889).
vozování
brannou
(§ 64.
1897 prohlášeno propovolení trestným. Poi
dobn svádní k vysthování na základ mylných
tvrzení.
Pedloha
1904 nebyla ústavn projednána. Nová osnova trestního zákona rakouského v § 393. prohlašuje trestným pestoupení zákazu vládního najímati vysthovalce pro uritou zemi, aneb veejn vyzývati k vysthování do této zem, dále veejné a úmysln cizí zem takomylné vychvalování hospodáských a zdravotních vzniknouti, aneb býti podporován ruch vyvým zpsobem, že tím o
úprav vysthovalectví
z
r.
pomr
mže
sthovalecký do této zem. V Uhrách jest velmi podrobný zákon vystVysthovalecká jednatelství jsou koncessovaná, 11./3. 1903. musí složiti kauci 100.000 K, sazby dopravné podléhají schválení, vyžaduje se uzavení podrobné písemní smlouvy o doprav, zízena zvláštní vysthovalecká komise a fond. Zakázána jakákoliv vysthovalecká reklama, osoby uritých povolání vyloueny ze zpsobilosti býti vysthovaleckými agenty (dopravní úedníci, advokáti, lékai a j.), stanoveny písné sankce hovalecký z
trestní
a
t.
d.
Svépomocné snahy k ochran vysthovalc založeny jsou bud na podklad nábožensko-altruistickém neb nacionálním. V prvém smru Spolek sv. Rafaela", z národnostního podhorlivou innost vyvinuje ntu vyšla na pr. anketa eské Národní Rady o eském vystho,,
valectví.^)
Také co do pisthovalectví nastala zmna názor po V zásad ovšem ani tu nezbrauje se cizím píslušníkm usazovati se v zemi domácí. Jsou zejména II.
stránce jeho prospšnosti.
1)
Srv.
sthovalecké
Au
Návrh organisace pro ešení eské otázky vy1911, 131, Osvta, 1912 . 2.). O podobných pokusech C a r o na u. m. 217.
e r
(N. O.,
u jiných národ
h an
:
87
jmní vbec, takže aneb aspo odbyt a spotebu
tehdy vítáni, pinášejí-li ssebou kapitál aneb
bu
domácí ruch výrobní oživují
povznášejí.
zem
Jsou
a msta, jež lahodným svým podnebím, životem, svou úpravností, krásami pí-
píjemným spoleenským
rodními atd. psobí na cizince velmi pitažliv. Tito nejen pechodn je navštvují, nýbrž druhdy i trvale své sídlo v nich berou, z
znané hospodáské prospchy. (Itálie, Paíž, Drážany, atd.) Cizincm takovým nebývá proto
ehož pak plynou
Švýcary,
jim
inno
žádných pekážek, požívají stejných výhod jako domácí Také jsou dosud zem idce obydlené, jež rznými hmotnými výhodami za úelem kolonisace podporují pisthování cizinc. Tak Brasilie, Argentina, Paraguay a j. (U nás obyvatelstvo.
podobné pokusy
i
v Bosn.) ^)
Ale vyskytuje se také jiný druh pisthovalých cizinc, a to práv v zemích, kam hlavní proud vysthovalecký smuje, prospch, kteí nepinášejí vždy a za všech podmínek zemím
tm
jak se díve všeobecn za to
velmi neYÍtanými,
mlo. Naopak mohou
ponvadž
urité hospodáské, sociální sthovalci bez prostedk výživy vysplosti
a
zárove
práce neschopní,
na nízkém stupni mravní i hospodáské nalézající a pod. Pisthovalci takoví nejen že
se
hospodáskému
pispjí,
hosty
nevzdlaní,
chorobní,
k
státi se
pisthování má za následek neb kulturní újmy. Jsou to pijich
a
nýbrž naopak
sociálnímu ji
povznesení
poškozují.
zem niím
Stanou se snad
ne-
pedmtem
veejné dobroinnosti a pée chudinské, rozmnožují nezamstnané proletástvo, stlaují svou nízkou životní mírou mzdy domácího dlnictva, rozšiují epidemické nemoce, pispívají ku stoupání atd. Ve Spojených Státech dle Philippoviche-) jest mezi pisthovalci dvakrát tolik zloinc, dva a plkrát tolik choromyslných, tikrát tolik veejn podporovaných a desetkrát tolik
zloinnosti
analfabet než mezi domorodci. Ze 100 pisthovalc jednotlivých národností ve internováno
r.
Spoj. Státech*) bylo
1907/08
ve vznicích, blázincích a chudobincích:
Iran Francouz 1)
2) ')
....
33-3
Nmc
17-5
Skandinávc
Srv. C a r o na u. m. 144. Auswanderung (Hdw. d. Staatsw., C a r o na u. m. 89.
3. v.),
13-4 .
.
.
12-9
88
....
9-7
Žid
4-5
Slováku
7-6
Uhr
4-2
ech
74
3-4
Polák
6-5
Ital
47
Litvan Chorvat Malonis
Anglian
2-6
....
018
trestn odsouzených bylo:
Francouz
52 41 31 23 23
Iran Slovák Ital
.
.
Anglian Polák .
Skandinávc Jest
...
Nmc
1-88
Uhr
183
Litvan Chorvat
1-4 .
.1-3
.
.
ech
1-09
2-2
Žid
077
21
Malorus
0-07
že v novjší
proto vysvtlitelno,
dob zem,
takovými
pisthovalci ohrožené, proti hromadnému jich píchodu se brání a cestou zákonodárnou pisthovalectví stžují, kladouce urité podmínky, bez jichž splnní pisthovalce odmítají. Podmínkami takovými jsou zejména tlesné zdraví, minimální vzdlání (gramotnost),
aspo
schopnost ku práci,
jistý
skrovný majetek,
zaruující
pro první dobu možnost vlastní výživy a pod.
Ve Spojených
Státech
již
zákonem
z 3. ,8. 1882 byli odmítáni
pistho-
kdo by padli veejné dobroinnosti na obtíž. Pozdjším.i zákony z r. 1885, 1887 ^ 1888 rozšíen zákaz na pisthovalce s pevnými pracovními smlouvami (contract labourers), ješt pozdji zákony z r. 1891 a 1893 na pisthovalce naJcažliv nemocné a na ty, jichž doprava od jiných byla zaplacena. Za úelem dozoru zízen r. 1891 pisthovalecký úad. Další piostení nastalo zákony z 3. /3. i903a20./2. 1907, dle nichž vyloueni jsou pisthovalci slabomyslní, choromyslní, epileptití, zcela nemajetní, žebráci, tuberkulosni, infekními nemocemi postižení, k výdlku neschopní, odsouzení zloinci, polygamisté, anarchisté, prostitutky, zamstnanci smlouvou vázaní, osoby, jichž doprava z cizích prostedk byla zapravena. Každý pisthovalec jest povinen zapraviti dozorí taxu 4 shilink. Tyto písné pedpisy mly za úinek, že v posledních letech 11% všech cizinc bylo zpt vráceno. Mén písné jsou podmínky pro pijetí pisthovalc v Argentin, kde dle zákona z 1876 se vyžaduje pouze, aby nebyli pes 60 let staí a mli prkaz zachovalosti. Za to obdrží 5denní zaopatení a dopravu zdarma na místo svého usídlení. Nkteré brasilské státy až do nedávná dokonce podporovali pisthovalectví zapravením dopravních náklad. Za to anglické kolonie jihoafrické a australské pisthovalectví obmezují tím zpsobem, že do Kapská dle zákona z r. 1902 nemají pístupu pisthovalci nemocní, trestaní, nemajetní a analfabeti. Podobn do Natalu dle zák. z r, 1903, do valci slabo- a choromyslní, jakož
kolonií
australských dle zák. z
Podobné obmezující pedpisy
i
r.
ti,
1901, jakož
i
do osad novozelandských.
(zák. z 13. /7. 1906) platí
i
pro Kanadu,
a
89 s druhé strany pisthovalectví práce schopných osob se sem podporuje darováním pdy a zvláštními prémiemi. Zejména však sem spadá mocné hnutí zámoských stát proti pisthování ínských kuliú, kteí svou neobyejn nízkou životní mírou nepíznivé úinky mli na mzdové pomry domácího dlnictva. Hnutí to poalo nejprve v koloniích australských. Dopravním spolenostem bylo dovoleno jen dopravovati, zavedena byla pro tyto da z hlavy obmezený poet a Ind, kteí a zákonem z r. 1901 bylo vbec zakázáno pisthování neumjí v njakém evropském jazyku psáti. Také ve Spoj. Státech bylo již r. 1875 obmezeno pisthování ínských dlník. Na to byla zák. z ó./S- 1885 doprava ínských kuliu na 10 rok zakázána. Následovaly stále písnjší zákony z r. 1892, 1893, ^9^2 a 1904. Také do severoamerických britských r. 1884 zakázáno a 1885 aspo obmezeno. Zaosad pisthování vedená taxa ínských pisthovalc byla r. 1900 zvýšena.
ían
ían
ían
Zvláštním zjevem sthování, jenž v nové
dob
vzbuzuje zvý-
sthování pechodné dlnictva t. zv. saisonního, hlavn zemdlského. Toto v uritých dobách roních opouští svj domov a ubírá se do jiných, druhdy dosti vzdálených krajin cizí zem, aby se tam súastnilo prací zemdlských téže neb (žn obilí, esání chmele, vinobraní a pod.), aneb v prmyslu, hornictví a j. v. Sthování to nemá tak dležitosti po stránce populaní, jako spíše po stránce nabídky a poptávky pracovních sil, proto pi výrob zemdlské bude podrobnji o pojednáno. I tu však úprava zákonodárná v mnohých smrech jeví se býti potebnou. Tak zejména co do sprostredkovatelství práce v cizin, jež má býti postaveno pokud možno na veejnoprávní šenou pozornost,
jest
i
i
nm
základ (zemské sprostedkovatelny)
,
co do uzavírání srozumitel-
ných pracovních smluv, co do dopravy, zpsobu ubytování, rozhodování mzdových spor, právní ochrany a j. v. Téiková úprava provedena jest nejdokonaleji v
Dánsku
(zák. z 21./8.
pomr
mzdových, ubytování, ošetování v nemoci, rozepí a j. v. Za to v Prusku pedpisy toho druhu mají povahu výjimených opatení nacionálních, snažíce se zabrániti zejména trvalému osazení dlník polských. Tito smjí býti zamstnáváni jen pi zemdlství, výjimen v hornictví, musí býti opateni zvláštními legitimacemi a nejmén na 6 týdn v roce musí pruské území opustiti. V Rakousku zákonodárství saisonním sthováním dlnictva dosud se nezabývalo. Pouze všeobecn živnostenskou novellou z 5.72. 1907 byly soukromé sprostedkovatelny pracovní zéiradny mezi koncessované živnosti. 1908) a týká se
pomr
Nejlíp by ovšem odpovídala úelu úprava tchto na mezinárodn smluvním podklad. To se týká ostatn celé
90
otázky vysthovalecké vbec, zejména se stanoviska pozbývání starého a nabývání nového státního obanství. Nábhy k tomu i
uinny byly již r. 1868 Nmeckem, pozdji na sjezdech Ústavu pro mezinárodní právo konaných r. 1896 v Benátkách,
ím,
kde formulovány požadavky 1897 v Kodani a 1905 v jednotné úpravy vysthovalectví ve všech státech kulturních. Snahy však dosud praktického výsledku nemly. Proto by se odporuopedevším zízení stálého mezinárodního úedního orgánu vysthovaleckého po vzoru jiných institucí toho druhu (poštovty
valo
ochrann pracovního atd.) Co do nestejnomrnosti vnitního osídlení obyvatelstva lze prostedky nápravné hledati v odstranní píin, jež nestejnomrnost takovou zpsobují. Tak zejména píin, jež mají za následek odlidování venkova a vzrst velkých mst. Ovšem pokud píiny ty jsou povahy ryze ekonomické, jako na píklad rozdíly mzdové dlnictva prmyslového a zemdlského, potud sotva asi podaí se njakým umlým prostedkem zjednati nápravy. Tu zbývá jen nepímá cesta zvýšení výnosnosti výroby zemdlské tak, aby též mzdy, tvoící ást náklad výrobních, dojíti mohly pimeného zlepšení. Vedle toho však zbývají jiné prostedky, kterými sthování venkovského dlnictva do mst a míst prmyslových lze by ne zabrániti, tedy aspo je obmeziti. Bude teba pedevším ního,
i
smrech pokud možno postaviti dlnictvo zemdlské spoleenský stupe a poskytnouti mu týchž výhod, jakých požívá dlnictvo prmyslové. To platí zejména o pojišování sociálním. Bude dále teba pro zemdlské dlnictvo organisovati úelné prostedkování práce. Nejdležitjší prostedek ale spoívati bude v takových opateních, které by umožovaly zemdlskému dlnictvu výhodné získávání drobného nemovitého majetku, jehož vzdlávání by mu poskytlo doplnk mzdy k výživ nutné a jímž trvale s rodinou svou pipoutáno by bylo k místnímu psobišti svému. Jedná se tu o tak zvané vnitní osídlování, jež v první má dležitost pro stední rolnictvo, kteréž však mže státi se také vhodným prostedkem k udržení dlnictva zemdlského na venkov, je-li potebám jeho pispsobeno a úelným i soustavným zpsobem provádno. ešení otázek tchto spadá ovšem již v obor i
v jiných
na
týž
i
ad
politiky
zemdlské.
OBSAH: strana
PEDMLUVA I.
CÁSÍ ÚVODNÍ. 1.
2. 3.
4.
II.
I
cíl nauky národohospodáské Pojem národohospodáské politiky Roztídní národohospodáské politiky Djiny literatury národohospodáské politiky
Theoretický a praktický
...
3 12 21
2^
POLITIKA POPULANÍ. 1.
Obyvatelstvo po stránce hospodáské A.
Poet
30
obyvatelstva
32
B. Fysický a intelektuálný stav obyvatelstva C.
Pomr
D.
Vk
obyvatelstva
E. Sociální rozvrstvení a povolání obyvatelstva 2.
Smry
52
pohlaví
populaní
A. Politika
....
politiky
54 57 60 64
populaní co do pirozeného pohybu oby-
vatelstva
B. Politika vysthovalecká a pisthovalecká
65 73
*^
515700034
i
:;*'
^ii:V:;,i.'!i!v:,:i
:'i'.':;.lí
lli,i!i;';:':i:
s;'
liii
i ilíi':;ii;! íi;:ii;|;;i!ill:fíi:4;iii
Í'!í
::';i;i:i
l'i!''l:-
'MM 1 1 ilH 1 1
