No title

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího (aby ètenáø vidìl, jakým zpùsobem je titul zpracován a mohl se také podle tohoto, jako jednoho z parametrù, rozhodnout, zda titul koupí èi ne). Z toho vyplývá, že není dovoleno tuto ukázku jakýmkoliv zpùsobem dále šíøit, veøejnì èi neveøejnì napø. umisováním na datová média, na jiné internetové stránky (ani prostøednictvím odkazù) apod. redakce nakladatelství BEN – technická literatura

[email protected]

TVORBA ZAHRADY S JEDLÝMI VYTRVALÝMI ROSTLINAMI

K PERMAKULTUØE Permakultura je koncepce harmonického soužití èlovìka a pøírody. K této koncepci patøí etické zásady, plánovací kritéria a doporuèení pro praxi. Etické zásady permakultury zdùrazòují odpovìdnost jednotlivce za jeho bližní i pøírodu. Jako plánovací koncepce permakultura ukazuje, jak lze tuto etiku uplatnit v rùzných lidských oblastech života, napø. v zemìdìlství a v zahradách, ale také v architektuøe, v mateøských školách a v prùmyslových závodech, aby se vytvoøily zdravé a energeticky úèinné životní prostory a pracovištì. V této knize najdete užiteèné rady pro praktické uplatnìní užitkových vytrvalých rostlin v zahradì. Pojem permakultura je odvozen z anglických slov permanent agriculture a znamená trvalé zemìdìlství. Jako metoda využívání pùdy se zabývá trvalou pokrývkou pùdy, víceletými kulturami a užitkovými døevinami, aby se vytvoøily trvalé ekosystémy. Jako trvalý kulturní model permakultura daleko pøesáhla rámec zemìdìlství. Trvalá kultura zahrnuje vedle ekologických i smyslové, mezilidské a ekonomické aspekty. A tak jsou v zahradì koncipované podle principù permakultury zohlednìna nejen estetická a kulináøská hlediska, nýbrž i vztah k sousedùm, ochrana proti vìtru, vizuální clona, kolobìhy vody, techniky pìstování, nároky na pracovní dobu atd. Ve Støední Evropì je permakultura ještì v plenkách. Jednotlivé prvky permakultury se v posledních letech rozšíøily v zemìdìlství a v tvorbì zahrad, jak je tomu napø.

12

u bylinkové spirály. Podle kritérií permakultury vzniklo rovnìž nìkolik projektù a zaøízení, schází však ještì dlouhodobé zkušenosti. A koneènì je nutno prozkoumat, jaké nové možnosti mùže využití principù permakultury pøinést v kulturní oblasti (Kayser 1997: 4). PRAKTICKÉ PØÍKLADY PERMAKULTURY Následující pøíklady se týkají tvarovacích prvkù permakultury. Jsou to jednoduché pøíklady, jež se dají použít pøi tvorbì zahrady. Zvíøata v nich zahrnuta nejsou; to by sice pomohlo ještì jasnìji vysvìtlit principy permakultury, avšak chov zvíøat se nehodí do tohoto kontextu. Bylinková spirála Velmi známým pøíkladem permakultury je bylinková spirála (obr. 1 a obr. 2). Bylinková spirála se postaví jako stupòovitá vìž z pøírodních kamenù, suti a zeminy ve formì hlemýždí ulity asi 2 m široké a 1 m vysoké. Na jižním úpatí spirály se umístí malá nádrž s vodou, zásobovaná nejlépe pøítokem dešové vody. Forma spirály umožòuje vznik množství mikroklimatù na malém prostoru, a proto na jednom místì mohou rùst a být pìstovány všechny bìžné bylinky s rùznými nároky na stanovištì. Nejlepší umístìní pro bylinkovou spirálu je v bezprostøední blízkosti kuchynì, nebo bylinky potøebujeme v kuchyni dennì (naproti tomu ovocná zahrada, do níž chodíme jen párkrát roènì, mùže být vzdálena od domu dosti daleko).

tvorba zahrady s jedlými vytrvalými rostlinami

Spád ve stupòovité vìži a rùzné vlastnosti pùdní výplnì poskytují optimální místo každé rostlinì: vytvoøí se – propustné, málo výživné, suché a slunné stanovištì na vrcholu – polostinné, humózní a suché stanovištì ve støední èásti a – humózní, slunné a vlhké stanovištì na úpatí spirály. Kameny tvarující spirálu a voda v jezírku slouží jako zásobárny sluneèního tepla, jezírko navíc ještì jako odrážecí plocha pro slu-

Obr. 1

neèní paprsky. Vedle svého estetického pùvabu nabízí bylinková spirála také biotop pro rùzné živoèichy (AHMANN & GREUBE 1991: 4n). Mimochodem: hlemýždí ulita, jež je vzorem pro bylinkovou spirálu, pøedstavuje vrcholnì komplexní symbol a používá se již odpradávna. Spirálu nacházíme v èetných obmìnách živoèišné i rostlinné øíše, v dvojšroubovici DNA, nositelky dìdièných informací, i jako symboliku metafyzických rovin.

Bylinková spirála (Mollison 1994: 82)

tvorba zahrady s jedlými vytrvalými rostlinami

13

Tvorba permakulturní zahrady Permakulturní zahrady mají jedno spoleèné: pùdu stále pokrývají rostliny nebo mulè (øezanka ze slámy, listí atd.), podobnì jako je tomu v pøírodì, kde holou pùdu obvykle nenajdeme. Vegetace nebo odumøelé èásti rostlin pøedstavují pro pùdu jakousi ochrannou

vrstvu èi druh pokožky. Pøírodní ekosystémy jsou vzorem pro další princip permakultury, který spoèívá v co nejúplnìjším uzavøení kolobìhù, to znamená, že se ideálním zpùsobem v zahradì vypìstují pokud možno všechny potraviny a všechny odpady se v ní zase využijí jako zdroj pro nové pìstování. V permakulturní zahradì mohou být stejné prvky jako v zahradì tradièní, tedy napø. zahradní rybníèek, místo k posezení, záhon ve tvaru pahorku, rùzné vytrvalé rostliny, ovocné keøe a stromy (obr. 4). Jinak než je obvyklé – kdy se totiž jednotlivé prvky uspoøádají podle ryze estetických hledisek nebo prostì jen do øad – se v permakulturní zahradì snažíme posilovat pozitivní vzájemné pùsobení mezi jednotlivými prvky. Vypadá to

Obr. 2

Obr. 3

Kvìtinová spirála Podle bylinkové spirály mùžeme vytvoøit i kvìtinovou spirálu (obr. 3) s rùznými jedlými vytrvalými rostlinami. Je ovšem nejlepší, umístíme-li ji také v bezprostøední blízkosti kuchynì, nebo nám poskytuje po celý rok nádherné kvìty k jídlu i dekoraci jídel.

Bylinková spirála

1 rozmarýn 2 levandule 3 tymián 4 dobromysl (oregano) 5 bazalka 6 šalvìj 7 yzop 8 saturejka 9 heømánek 10 šrucha 11 bedrník 12 meduòka 13 petržel 14 pažitka 15 kerblík 16 mìsíèek 17 máta 18 øeøicha

14

Kvìtinová spirála

1 juka 2 asfodelka 3 zvonek 4 hvozdík 5 planý tulipán 6 boubelka 7 èínská pažitka 8 divizna 9 èekanka 10 fialka 11 bohyška 12 prvosenka 13 sléz 14 sedmikráska 15 zavinutka 16 mìsíèek 17 denivka 18 plamenka 19 øeøišnice 20 rozrazil tvorba zahrady s jedlými vytrvalými rostlinami

Obr. 4

Pøíklad permakulturního plánování: zahrada s jedlými vytrvalými rostlinami vytvoøená podle permakulturních kritérií

komplikovanìji, než je tomu ve skuteènosti, a je pravdìpodobné, že mnozí milovníci zahrad již tento princip použili, aniž by ho pojmenovali permakulturou. Omezujícím faktorem našich zemìpisných šíøek je nedostatek sluneèního svìtla a tepla, zato tu máme èasto až moc vìtrno. Proto je prvním krokem smìrem k zahradì založené na principech permakultury takové rozmístìní stromù a keøù, aby se vytvoøil prostor k zachycování sluneèních paprskù, jakási „sluneèní past“ (obr. 5). Jde o vìtší ochranný porost tvoøený stromy a keøi, který má chránit pøilehlou plochu, využívanou vìtšinou jako pole nebo zahrada. Tato plocha bývá umístìna zpravidla na jih od ochranného porostu. Tím se má docílit toho, – aby byla tato plocha chránìna pøed vìtrem, tudíž i pøed zvýšeným vysycháním, – aby plocha co nejlépe využívala a ještì navíc odrážela sluneèní záøení,

– aby se tak na ploše zvýšilo a udrželo teplo a tím vzniklo jakési mikroklima. Stromový a keøový porost se uspoøádá do tvaru pùlmìsíce. Abychom dosáhli co nejmenšího zastínìní, sázíme nejvyšší stromy a keøe na severu pùlmìsíce. Jak ukazuje obr. 5, porost se smìrem k západu a k východu postupnì snižuje. Vznikající mikroklima uvnitø tohoto pùl-

Obr. 5

tvorba zahrady s jedlými vytrvalými rostlinami

Jednoduché struktury „sluneèní pasti“ pro dùm a pole podle Mollisona

15