PĚek|adatelse častobezradněpozastavi|i nad větami,jimžjinak naprostopňes. ně porozuměl. Holanovy texty totižnemají roveř porozumění.Pod tím chápu povrch, kteréhokdyž č|ověkdosáhne,získá pocit, že ví,co se ve větě skryvá, a na tomto zák|adějasně vidí nebo si dokážepŤedstavit svět vnitÍníi vnější.Ho|anovy texty nemajítakovétobezpečnérovně. Holanriv veršnenesesamostatn,! v'fznam. Je to intenzívníspojenív;Íznamrislov a jejich vzájemny hon. Platí to pro každf verš'a|e pro Ho|anovy veršezv!šenouměrou.Jsou nejhlubšímbodem' jejž nelze stupřovat Žádnj,mradikalismem ani minimalismenr.Absolutně nu|ov]/mstupněm v znamu. V běžnémjazykovémtvaru se s|ova ňetězía spojují se s těmi sv1imi vj,znamy,jeŽ právě chceme mobilizclvat.Holan to otočí,tyto d ležitější páky postavírovnoběŽněa pohybovatnechá i ostatními,jako nezmar pohybuje sv1imi bičíky.Vznikl! text nenígramaticky chybn1/,ale ani nejednotnéhoobrazu textu pÍesahující nap|řuje našenároky na vytvoŤení mluvnickou správnost.Holan nekres|íprúhledn1/ svět a dosahuje toho pootočením prvk jazyka kolem pomyslnéosy. Valná částtohoto deseti|etého vztahu plynu|a v očekávání.V čekánína to, kdy se věci ukážíve svépravdivépodobě. Těch deset let se nap|nilo očekáváním a opatrnlm obcházenímmateriá|u'jindy horečnouprací, pak po |etech drobn m opravováním,prostě tak' jak tomu b vá, kdyŽ má nějakj vztah Svou historii.
konce a začátky Skáce!o\^/ Pokus o interpretaci ANNALIsA coSENT|NoVÁ
psát;vyraznostjehopoezieje tak Jan Skácel patÍímezibasníky,o nichžje obtižné V Dovětku ke své v1/kladyji těžkoobjasnízÍete|něji. silná, žei ty nejzasvěcenější . knize o Skácelovi 7Áeněk Kožmínpíše:,,Jeto básníkna prvnípolrledažčir'./a pr pŤih|ubšímpr niku k němu uŽasneme,z jakétmy se tatotŤpytivost zračny,avšak vlastněvynoÍuje.Čímvíc do Skáce|apronikáme,tím se nám dál rozestupujedo (Kožmín|994:203).Skásouvislostí,tímse stává méněuchopiteln1/.. nesčísln]ich ticho a hlas)jsou univerzální, smrt a život,časa věčnost, celovatémata(napÍíklad či sonet)jsou základní bás. archetypální,a Skácelovy fbrmy (napÍíkladčtyŤverší tedy snadnonab]ivábanálníintonace,rázu zby. nickéformy: studie o Skáce|r.rvi která sejevísamozŤejpopsat(poetickou)skutečnost, Pročje tak obtíŽné tečnosti. JestliŽeexistuje nějaká odpověď na tuto otázku, je asi má a zaroveř pŤekvapující? Takov rikol pŤesahujerámec tohoto možnéhledatji v povaze básnickéhotvoŤení. skromnéhopŤíspěvku; zkusímtedy aspoř vyložitpracovníhypotézu. V literatuŤe o Skáce|ovije s tematicklm vymezenímjeho poezie častospojen se zdá pojem,,m;itus..(srov.Fučíkl994, Trávníček|992' 1993);ještěv;Ýstižnější v tomto ohledu pojem archetypu.'Pďle Junga patÍíarchetypydo ko|ektivníhonechvílíchse ar. vědomí,tvoíízkušenostkaždéhočlověkaa všechlidí., V určit1/ch o archetypu se zmiřuje KoŽmín: ,,Ani tvorba pro děti neležístranou velkfch Skácelovlch aÍchetypr]otce a nlat. ky.. (Kožmín l 994)l ,'Skáce|ova p rvotina Kolik pÍíleži|ostí nI ť že(|957\ rozviji neustá|! dialog lidského sub. l998: 94). Také JiÍíT vníčekvšak ukazuje na arpŤírodních a na|éhavosti dějti..(Kožrnín rchetypá|ních |ektu
chetyp, když píše:'.Skáce| pot|ačujena minimum první slovesnou osobu. l v tomto gramatickémpŤíznakudává básníhrv svět najevo, že se nerodíjako zpredmětnění' sémanIizacejedné |idskézkušenosti,jako pouhá osobní vÝpověď. ve skácelovfch veršíchnacházíme pŤerlevším sry|izaci ,my.. sty|izaci v tomto pÍípadězastupuiícíko. |ektivní,rodovou či univerzátní zkušenosť'(Trávníček|993 249\,
,,Na rozdíl od osobní povahy vědonÉ psyche existuje rlruh! psychick! systémkolektivníh
6'72
673
chetyp dostává z nevědomído vědomí:je schopen pŤitahovatvědomémyšlenky, díkynimžo něm máme pŤedstavu, vímeo něm.]Jelikožj e poeziesoučástvědomí, |ze pňedpokládat,že se archetyp dostává jak do vědomí,tak do poezie. Za ,,vědomémyšlenky,,,tj'za Íbrmya pros edky,díkynimžse archetypstávávnímateln]/m, Ize asi v poezii povaŽovatslova a jejich kombinace.Podle Junga ,,symbolynemohou byt riplně vyloženyanijako sém'eia(znaky),anijako alegorie..(Jung l999: l41)' ale jako obrazyobsahu,kter]ÍvětšímdílempŤesahuje vědomí.o Svlmi obrazy Skácel čtenáíe,ktery je zná odedávna, vrjbec nepŤekvapuje;prisobivostjeho poezleje moŽná vlsledkem zp sobu,jak se tyto obrazy dostávajído veršri;bylo by zajímavévyhledat slova a sty|isticképrostŤedky, jimiŽ Skácel znovu vytviáŤí archetypálnískutečnost: ,'Realitajeho [Skácelovy'pozn' A. C.] poezie zce|a obsáhla a do sebe integrova|arealituživota..(opelík l966: 5). Tématemtétokonference je pŤechod,konec a začáÍek:chtěla bych se tedy zamyslet nad tematickou i stylistickou Íunkcíkon<;ea začátkuv poezii Jana Skácela; k tomuto ričeluvycházímze začátkua koncejednéskácelovskéstudie. Do sborníkusestaveného roku l982 k šedesátymnarozeninámJana Skácela napsal Bedňich Fučíkobsáhlou studii, začínající slovy Jsou začtitkya jsou konce...:,,Jsouzačátkyajsou konce _ pŤessamozÍejnré individuá|níakcenty- v hrublch rysech namnozepodobné.Vstup Jana Skácela do oblasti umění,v níŽkraluje slovo,je v,lrazněodlišn;y..(Fučík l994:369).Těmito slovy kritik pŤipomíná svéráznostSkácelova pozdníhodebutu.A|e témaFučíkovaesejeje jiné: básníkriv tvrirčíproces a jeho poetika. Slovy,,Jsou začátkya jsou konce [...]..Fučík ukazujena dominantuSkácelovy poezie,na témavěčnostia na věčnénávratyzačátkrja koncri, kteréjsou tenratickyma stylisticklm znakem tétopoezie.Závěr Fučíkovystudie to potvrzuje:,,[Skácel,pozn. A. C.] z minulosti dělá pŤítomn]/ m1itus.Mftus' jak je obsaženv Homérovi,Erbenovi nebo lidovlch písnícha pohádkách; mytus, skutečnostvšeho,co pŤedcházelo,vrstva kladená na vrstvu, v nižkaždáudá|ost,proměna,dění i gesto stojína svémmístěskutečnostičasu '
,,De archetypische Struktur des UnbewuBten entspricht den durchschnittlichen Vorkommissen und dem allgemeinen Ab|auf der Dinge. Die dem Menschen zustoBendenveránderungen sind nichr von unendlicher Mannigfaltigkeit, sondern stellen Varianten gewisser Typen des Ceschehens dar Die Anzaht solcher Typen ist beschriinkt. Trirt nun eine Notlage ein, so wird ein dieser Notlage entsprechenderTypus im Unbewu8ten konstelliert. Da dieser numinos ist. dm heiBt eine spezifische Energie besitz. zieht er die Inhalte des BewuBtseins, bewuBre VorstelIungen an' veÍmÓge we|cher er wahmehmbr und darnit bewuBtseinÍ?ihig wird' Wenn er ins Bewu8tsein iibertritt,
.
je a prostoru'[...]Skácel zpňítomřujeminulost,kterou miloval. A láska skuteč. l994: 387).5 nost,která trvá nepŤetržitě..(Fučík právě tak básníkpravrstvu.., nebo|i,'mítmavo..: na kladená ,,mitvy.. ,,Vrstva jak v Mitmem, klíčové čteme básni pojmem se s|ovy, času, ale také s nejen cuje patŤí sbirky DtÍvttéproso. na poetiky. do Tato báseř Skácelovy pochopení pro _ je poznámka,v nížautor _ jako básnio vysvětlivka k této ne sbírky celé konci dávat vysvětlujev;/znamslova ,,mitvy..:',,,mitvy.znamenáv některychnáňečích (Skácel l 98 l : 79). poli.. klásky na podruhé NapŤíklad jednou obráceně. a tak věc Pod samlim tichem jaklsi jiny hluk a pod tím h|ukem jakésijinéticho Mítmavo Slova nahrstěná Ťitkamik sobě rŮznem kIásti stŤídavě
(Skácel 1996:69)8
cesta k jinému Zdáse, že cesta k objeveníminulosti, která je pod pÍítomností, tichu,kteréjepodjinlm hlukem,je podobná té,kterou básníkprocházíve svém htedáníspodníchčástísnopri slov kladen ch v básni. StÍídav!,rytmick! pohyb je typick! pro básnickou Ťeč, Ťečskládajícíse z veršú,ze sam1ichnávratti;a podle Jungaje tendencek rytmizaci typická pro emocioná|níprocesy obecně.,Je J
Poslední věta (závěÍ či konec) tohoto eseje je dokladern FučíkovyjasnozÍivosti: poslední, posmrtná Skáalova sbírka nese název A zrutyttld.sta a má jako motto (začátek)dvojverší (z básně Večer, l 962) ,,A znovu |áska znovu odedávna l zpovzdá|í píekážísmrti..(Skácel l99l: ?).
c
,,Báseř zde dostala dovětek, kter/je osobitou závěrečntručástínejen našíbásně. a|e v|astně celéknížky..(Kožmín l997: l30).
'
Ve své knize lilte\)re|ace lxísní podáváZdeněk KoŽrnín podrobnf _ vlk|ad archaisnr obsaženlch v tétobásni (Kožmín|997: |29.30\.
so wird dies a|s Erleuchtung und offenbarung oder a|s rettenderEinÍal|ernpfunden..(Jung l 99 l : l 48 )'
'
Báseř byla pťrvodněotištěna v bib|iofilii Ttlttitltu (|98|\ a ve sbírce Dtívnéproso ( l98l)'
,'Die Symbole t.unktionieren a|s Unftnlnar, indem sie Libido aus einer.niedereren. Form in eine hÓhere iiber. |eiten. Diese Funktion ist so bedeutsam, daB ihr vom GefÚh| die hÓchsten werte zuerkannt werden' Das Syrnbo| wirkt suggestiv,Úberzeugendund dri.icktzug|eich den lnhaItder Uberzeugungaus' Es wirkt iiberzeugeno
.,
',Der Rhythmus ist der k|assische Modus fiir die Einpriigung gewisser vorstellungen oder sonstigeÍT:itigkei. ren, und das, was eingepÍágt, das heiÍlt fest organisierl werden soll, ist die {Jberleitung der Libido in eine neue Betátigungsform[.'.].Die Neigung zur Rythmisierung [..']einen eigenttimlichencharakter aller emotionalen Vorgánge iiberhauptdarstellt..(Jung |989: |60).
vermcigedes Numens, das heiBt der spezifischenEnergie,die dem Archetypus eignet.,(Jung I 99 | : 78).
674
675
chetyp dostává z nevědomído vědomí:je schopen pÍitahovatvědomémyšlenky, díkynimŽ o něm máme pŤedstavu, vímeo něm.3Jelikožje poeziesoučástvědomí, lze pňedpokládat,že se archetyp dostává jak do vědomí,tak do poezie. Za ,'védomémyšlenky.., tj. za formy a prostŤedky, díkynimžse archetypstávávnímateln1/m, |ze asi v poezii považovatslova a jejich kombinace.Podle Junga,,symbolynemohou b1ftriplně vyloženyanijako séttteia(znaky),anijako alegorie..(Jung1999: l41)' ale jako obrazyobsahu,kter1/většímdílempŤesahuje vědomí.o Sv1imiobrazy Skáce| čtenáIe,ktery je zná odedávna, vŮbec nepŤekvapuje;prisobivostjeho poezieje možnáv1isledkem zprisobu,jak se tyto obrazy dostávajído veršri;bylo by jimiž Skácel znovu vytvaŤíarchezajimavévyhledat slova a stylisticképrostÍedky, typálnískutečnost: ,,Realitajeho [Skácelovy'pozn. A. C.] poezie zcela obsáhla a do sebe integrovalarealituživota..(opelíkl966: 5). Tématemtétokonference je pŤechod.konec a začáÍek.. chtěla bych se tedy zamyslet nad tematickou i stylistickou funkcí konoe a začátkuv poezii Jana Skácela; k tomuto riče|uvycházim ze začáÍku a koncejednéskáce]ovskéstudie. Do sborníkusestaveného roku l982 k šedesát;/m narozeninámJana Skácela napsal Bedňich Fučíkobsáhlou studii, začínající slovy Jsou začdtkya jsou konce...:,,Jsouzačátkya jsou konce - pŤessamozňejmé individuálníakcenty_ v hrub1ichrysech namnozepodobné.Vstup Jana Skácela do ob|astiumění,v nížkra(Fučíkl 994: 369)' Těmito slovy kritik pĚipomíná luje s|ovo,je vyraznéod|išn;/.. svéráznostSkácelova pozdníhodebutu.Ale témaFučíkovaesejeje jiné:básní. kriv tv rčíproces a jeho poetika.Slovy,,Jsou začátkya jsou konce [''.]..Fučík ukazujena dominantuSkácelovy poezie,na témavěčnostia na věčnénávratyzačátkria konc , kteréjsou tematicklm a stylistick;im znakem tétopoezie. Závěr Fučíkovystudie to potvrzuje:,,[Skácel,pozn. A. C.] z minulosti dělá pÍítomn1/ m1/tus.Mytus' jak je obsaženv Homérovi,Erbenovi nebo |idov;ichpísnícha pohádkách; mytus, skutečnostvšeho,co pŤedcházelo,vrstva k|adená na vrstvu' v nížkaŽdáudálost,proměna,děníigesto stojína svémmístěskutečnosti času '
,,Die archetypische Struktur des Unbewu8ten entspricht den durchschnirtlichen Vorkomrnnissen und dem allge' meinen Ablauf der Dinge. Die dem Menschen zusto8endenVerainderungensind nicht von unendlicher Mannig-
miloval. A láska je Skuteč. a prostoru.[...]Skácel Zpíítomřujeminulost,kterou (Fučík |994:387)'5 nost,která trvá nepÍetržitě.. právě tak básníkpra..Vrstvakladená na vrstvu..,,,mitvy..neboli ,,mítmavo..: jak Mitmem, klíčové v básni čteme cuje nejens pojmem času,ale takése slovy, Ddvttéproso; na sbírky pro pochopení Skácelovy poetiky. Tato báseř pa í do _ je v nížautor poznámka, ilonci cete sbírky ne jako vysvětlivka k tétobáSnio dávat náňečích ,,,mitvy.Znamenáv někter;ich vysvětlujevyznam slova,,mitvy..:7 79). (Skácel l98l: po|i.. vic jednou tak a podruhéobráceně.NapŤíkladklásky na Pod sam;/mtichem jakisi jinY hluk a pod tím hlukem jakésijinéticho Mítmavo Slova nahrstěná Ťitkamik sobě r znem k|ásti stŤídavě
cesta k jinému Zdá se,Že cesta k objeveníminu|osti,která je pod pÍítomností, ve svém procházi básník kterou té, tichu' kteréjepodjin/m hlukem,je podobná pohyb rytmiok;/ StÍídav]/, v hledáníspodníchčástísnopri slov kladen;/ch básni. a ponávratri; ze sam;/ch verš je typick! pro básnickou ňeč,ŤečskládajícíSe Z ' Je obecně.o procesy dle Jungaje tendencek rytmizaci typická pro emocionální číkovyjasnozŤivosti:poslední,posmrtnáSkácelolása májako motto (začátek)rjvojverší(z brisně Večer, l962) ,,A znovu va sbírka nese nízev A znovtt/rí.r/
'
ser numinos ist. das heiBt eine spezifische Energie besitz. zieht er die lnhalte des BewuBtseins, bewuBte Vorstel-
v tétobás_ Ve svéknize Interpretaca lltisnípodává Zdeněk KoŽmín podrnbn]/ v:/ktad archaismú obsažen;/ch ni (Kožrrrínl997: l29-30).
Iungen an, vermÓge welcher er wahmehmbr und darnit bewuBtseinftihigwird' Wenn er ins Bewu8tsein iiberlritt,
.
celékníŽky.. (Kož. ',BáseĎ zde dostala dovětek, kter:/ie osobitou závěrečnoučástínejen našíbásně' a|e v|astně m í n 1 9 9 7 :l 3 0 ) .
faltigkeit, sondern stel|envarjanten gewisser Typen des Geschehens dar. Die AnzahI so|chel Typen ist beschÍiinkt. Tritt nun eine Notlage ein, so wird ein dieser Notlage entsprechenderTypus irn UnbewuBten konstellien. Da die-
(Skácel l996:69)8
so wird dies als Erleuchtung und Offenba'ung oder als rettenderEinfall empf'unden"(Jung l99l: 148)
*
(|98|). BáseĎ by|a p vodně otištěnav bib|iofiliiTnuidttt (|98l) a ve sbírceD vnéproso
als Un|ornar, indem sie Libido aus einer.niedereren.Form in eine hÓhere tiber,,Die Symbo|e Í.unktionieren
.,
oder sonstiger Tátigkei. ,,Der Rhythmus ist der klassische Modus fiir die Einpriigung gewisser Vorstel|ungen in eine neue ten,und das, was eingeprágt,das heiBt fest organisiertwerden sol|, ist die Ůberleitung der Libido emotionalen alIer Charakter eigentÚmlichen einen BetátigungsfoÍm[...].Die Neigung zur Rythmisierung [...]
leiten.Diese Funktion ist so bedeutsam'daB ihr vom GeťÚh|die h chstenWerte zuerkanntwerden' Das Syrnbol wirkt suggestin Úberzeugendund driickt zug|eich den Inha|tder Úberzeugung aus' Es wirkt iiberzeugend vermÓge des Numens, das heiBt der spezifischen Energie' die dem Archetypus eignet'.(Jung l99l: 78).
674
Vorgánge ijberhauptdarstellt..(Jung l989: l60)'
675
tady všakdalšívztah mezi tematickym obsahema stylistick;,imipostupy:nekonečnácesta za začátkemuložen]/mpod koncemje pro Skácela současněcestou ke koĚenrimslov. Básník se neomezuje na popis m!tu, nebo spíšarchetypu, n;/bržho znovu vytváŤí;k tomuto ričelupoužívástarych slov, archaismrinebo dialektismri_ vlastně archetyprislov. Jak čtemev Poznámce o slovech ,,mitvy.. a ,,mítmavo.., ,,koŤenytěch slov jsou staréa tajemné.Uslyšeljsem v nich mno. ho ticha a pocítiljsem potĚebubásně..(Skácel l 98 l : 79). Téma(návratk začátku) nejen korespondujese stylistick1/mpostupem;je s ním totožné. Dalšídoklad tohoto postupu'.najdemev básni Znorovy v noci, za|ožené na vzpomíncena dětství,na v|astnízačátky,Básník volí staršínázev obce''l pŤejmenovanéna Vnorovy po r. l9l0,|2 a vk|ádá do verštizastara|é a nezvyk|év,!razy, svědčící o minulémčasuv pŤítomné básni-vzpomínce:,,Dětstvíneznamená [...]u Skácela čistouminulost,je to minu|ostzdrir.azněně (opezpŤítomnělá.. |ík 1991:73).
vědomě nevvvolává určitoupÍedstavu,jaksi archetypálníprostor,kter1/čten፠rozpoznává: však zia, innea A kdo dnes zná hliněná jménakrá|ri asyrsk1ích, tak mocná, žeto bo|í o čtvrtéráno v rovinách? A co je zátopolí?
Podobnou Í'unkcijako archaismy mají dialektismy, slova z jiného časua pro z jinéhomísta'tedy možnápovědomá, avšaknezvyklá: mnoho čtenáŤri Str1/cVybíral si kožuchoblék|i a za pás zastrčilirožek.
Noc jako roztrhan kabát na pastvě propálen! ohni, kterétu byvá vidět na dalekémí|e
t.l
Mocně oddechujíchlévy teply/ma,zpocen!ma prsoma. ( S k á c e ll 9 9 5 : 8 1 ) ' 3 V básni Podzim za městem (Hodina mezi psem a vlkem, |962) nejde o to, evokovat dávnou historickou dobu _ jména starych krá|rijsou jiŽ neznámá;je tu všakneo|ogismus,,zátopo|í.., ktery nepojmenovávánic konkrétněznámého,ale Pokudie tato interpretace správná, pak není možnésouhIasit se Zdeíkenr Kožmínem, když píše,že báseĎ Mit. mem .'svoujazykovou inspiracÍvypadá dost neskáceIovsky..(Kožnrínl 997: | 33)' ,J,{modiljsem se ve ZnoÍovách [...].v občanské|egitimaci tnám ovšemuvedcno. žepocházím ze Vnorov, a to me zannucuje. PÍedválkou' pii jakesi celostátnírevizi místníchjmen, šknnuli mérodnédědině to 7;;ÍÍazačÍrtkuaza-
(Skáce| 1995:115)
Byl dŤevokoc r místo veverky a rybka utonulá v zhlani.
(Skácel 1995:29),o
(Skácel 1996:14),'
Y Syrubolechptotněny Jung popisuje podobn1/proces: ,'Es ist, wie wenn dem Dichter noch die Ahnung oder die Fáhigkeit gegeben wáre, unter den Worten unsererheutigenSprache und in den Bi|dern, die sich seiner Phantasieaufdrángen,jene unvergánglichenSchattenlángst vergangenerGeistesweltenzu fiihlen und wieder wirklich zu machen.Hauptmannsagt:,Dichten heiBt,hinterWorten das Urwort auÍklingenZu lassen...(Jungl99l: l58).
měnili za vé.Komise, s|oženáz r znlch |ingvistúa akademikrj' tu změnu sice zdťrvodni|a,a|e zdťlvodnitlze všech. no' Kmj, ve kterém,jak se píševe staIych uš|echtilfch ronráncch, stá|a moje kolébka,ležína slovenskémpome.
ttttír žt, |95,l). Čas zabijaček (časopisecky l956, potorn ve sbirce Kilik 1tŤílažitostí
zí. v historii by| častopop|eněn nájezdy vše|i|akfchTurkťl'Tatrri. Maďaru a Kurnánr).Aby nebyli odvlečeni nájezdníky do nevole' hloubi|i lidé z rnévesnice v po|íchjámy, nory' do kter/ch se schovávali. hoto sejim pr! Ťíkalo |idéz nor, Znorovjané,a vesnici Znorovy' Fi|o|ogovévšak usoudili' žeŽi|i v norách, proto vnorovjané a Vno.
je vypadá jako v;íchodomoravsk:/ dialektismus, s|ovníky Dětství (Dtívtui proso. l98l). Slovo ,'dŤevokocťtr.. ra. H|adké, Zdeny ,,v kol. dr podle sděiení novotvar; nebo však neuvádějíl možná je to tedy slovo rodinné kousklch nďečích (ale i v některlch dokladech raktrusk;íchnáŤečína našem zemí) existují podobné názvy pro veverku' konkrétně Baumkatze, Eichkatze a rťrznézdrobněliny (Ernst Schwarz: sudetendeutscher W,rÍjako žertovny kalk rtÍlc.r,vyšlo v Mnichově 1954) t..']. Takže by se to mo|rlo pak indivi
rovy. To nezní a ne|íbíse mi to. Proto když se vracím' tak vždyc|rydo Znorov.. (Skáce| |9931198.1:|9\. Srov. Retmspektivní laxikon obcí ČSSR 1 850.I970.2 (|978: |). Časopisecky l958, potom ve sbírce Co z}r.lo z unděkt (|96o),
676
61',|
tady všakdalšívztah mezi tematickym obsahema stylistick;,imipostupy:nekonečnácesta za začáÍkem uloženlm pod koncemje pro Skáce|a současněcestou ke koÍenrimslov. Básník se neomezuje na popis mytu, nebo spíšarchetypu, n]/bržho znovu vytváňí;k tomuto ričelupoužívástarych slov, archaismrinebo dialektismri_ vlastně archetyprislov. Jak čtemev Poznámce o slovech ',mitvy.. a ,'mítmavo..,,,koŤenytěch slov jsou staréa tajemné.Uslyšeljsem v nich mnoho ticha a pocítiljsem potňebubásně..(Skácel l 98 l : 79). Téma(návratk začáÍku) nejen korespondujese stylistick1/mpostupem;je s ním totoŽné. Dalšídoklad tohoto postupu'.najdemev básni Znorovy v noci, založené na vzpomíncena dětství,na vlastní začátky'Básník volí staršínázev obce,|lpŤe. jmenovanéna Vnorovy po r. l9 l0,|, a vkládá do veršrizastara|é a nezvyk|év,!razy, svědčící o minu|émčasuv pŤítomné básni-vzpomínce:,,Dětstvíneznamená [...]u Skácelačistouminulost,je to minu|ostzdťrrazněně (opezpŤítomnělá.. | í kl 9 9 l : 7 3 ) .
vědomě nevvvolává určitoupÍedstavu,jaksi archetypálníprostor'kter1/čten፠rozpoznává: však ,ía' hnea A kdo dnes zná hliněná jménakrá|ri asyrskÝch, mk mocná, žeto bo|í o čtvrtéráno v rovinách? A co je zátopolí?
Podobnou f'unkci jako archaismy mají dialektismy, slova z jiného časua pro z jinéhomísta'tedy možnápovědomá, avšaknezvyklá: mnoho čten፝r Str1/cVybíral si kožuchoblék|i a za pás zastrčilirožek.
Noc jako roztrhan kabát na pastvě propálen;íohni' kterétu byvá vidět na dalekémí|e
t.l
Mocně oddechujíchlévy teply/ma,zpocen!ma prsoma. ( S k á c e ll 9 9 5 : 8 1 ) ' 3 V básni Podzim za městem (Hodina mezi psem a vlkem, |962) nejdeo to, evokovat dávnou historickou dobu _ jména starych krá|rijsou jiŽ neznámá;je tu všakneologismus,'zátopo|í.., ktery nepojmenovávánic konkrétněznámého,ale ',, Pokud je tato interprctace správná, pak není možnésouh|asit se ZdeĎkenr Kožmínem' když píše,že básei1 Mit. mem .'svoujazykovou inspiracívypadá dost neskáce|ovsky..(Kožnrín l997: |33)' ''
,,Nmodil jsem se ve Znofovách [..'].V občanské|egitimaci tnám ovŠemuvedcno. Že pocházím ze Vnorov, a ro me zarrnucuje' PÍedválkou, pii .iakesicelostátnírevizi místníchimen, škrtnulinrérodnédědině to zet na začátkua zaměni|i za vé.Komise, s|oženáz rriznlch |ingvist a akademikri' tu změnu sice zdůvodni|a,ale zdťlvodnitlze všech. no' Kraj, ve kterém.jak se píševe staÍychuš|echtilfch ronráncch, stá|a moje ko|ébka,ležína slovenskélnpotne. zí. v historii by| časttlpop|eněn níjezdy vše|iiakfch Turkir' Tatmi. Madaru a Kurnánl). Aby nebyli odvlečeni nájezdníky do nevole' hloubi|i lidé z rnévesnice v po|ícbjámy' nory, do kterych se schovávali. Ploto sejim pr11ííka|o |idéz nor, Znorovjané,a vesnici Znorovy. Fi|ologovévšak usoudili' žežili v norách, prtrtoVnorovjané a Vno. rovy. To nezní a ne|íbíse mi to. Pro(o když se vracím. tak vždycky do Znorov.. (Skáce| |99311987:|9\.
': Srov. RcÍlzs7rettivní laxikon obcí ČSSRl 850-I970,2 (|9.18:|). '.
Časopisecky l958, potont ve sbírce Co zbl.kl z ont!ěkt (|960).
676
( S k á c e |1 9 9 5 :11 5 )
Byl dŤevokoc r místo veverky a rybka utonuláv zhlani.
(Skácel 1995:29),o
(Skácel 1996 14),'
Y SymboLechprotněny Jung popisuje podobn1/proces; ,'Es ist, wie wenn dem Dichter noch die Ahnung oder die Fáhigkeit gegeben wáre, unter den Worten unsererheutigenSprache und in den Bildern, die sich seiner PhantasieauÍdrángen,jene unvergánglichenSchattenlángst vergangenerGeistesweltenzu fiihlen und wieder wirklich zu machen.Hauptmannsagt:,Dichten heiBt,hinterWorten das Urwort auÍk|ingen zu lassen...(Jungl99l: l58).
n r ž,a,|95,7). Čas zabíjaček(časopisecky l956, potorn ve sbirce Ko!ík1tŤílaž'ittlstí je vypadá jako v;/chotlomoravskf dialektismus, s|ovníky Dětsrví (Dtívné pnso. t98I). S|ovo ,,dŤevokocťrť. ra. H|adké, Zdeny ,'v kol. dr pod|e sdělení novotvar; nebo však neuvádějíl možná je to tedy stovo rodinné kousklch nďečích (ale i v některlch dok|adech raktrusk/ch náŤečína našem zemí) existují podobné názvy pro veverku, konkrétně Baumkatze, Eichkatze a rťrznézdrobněliny (Ernst Schwarz: sudelendeutscher w1rt. jako žertovn! kalk aÍlrr.r,vyšlo v Mnichově 1954) t...]. Takže by se to mohlo pak indivirluá|ně objevovat .|997: (Če.sh.lrz'r'tov uths 2' je pro jihomoravsk! v:íraz ,,tr]ř,. (soukromf dopis). ,,ZhlaĎ.. i v češtině?.. archety3l,r-I6): v souvis|ostis vodou a se symboly s ní spiat}?rniby by|o zajímavépokračovatv hledání pálnÍctrv1/znamťr: symbol pro nevědomí..(Jungl997: l |6). ,.Vodaje nejběžnější
6'77
Z tematickéhoh|ediska má ve Skáce|ov ch veršíchpŤevahukonec nad začátkem: velk! početSkácelov]lichbásníje věnován podzimu,jaro se v nich vyskytuje zÍídka.S postupem časuje pňevahatématukonce stá|e markantnější: ve sbírkáchDávné p,oso a Kdo pije potmě víno ,jarni,, básně vribec nenajdeme; poslední,posmrtnou sbírkuuzavírajíbásně s názvy Zimní aVánoce dospělych' Texty věnovanétématusmrti a konce všakčastoobsahujípojem narození_ nebo spíšeobrození_ a začátku: To se nám Zrovna nejvícspát chce jak smrt oslovit a pŤem!šlíme Bez ni by nebylo dětství krajina dutésvobody stébel. (Skácel |996:23)|6 Nejfrekventovanější tematick okruh Skácelovy poezie obsahujecyklic{Í (kruhov ) pohyb věčnéhopÍechoduod jednoho pÓlu k druhému,od konce k začátku, od začátkuke konci; dalo by se Ťíci,že Skáce|ovo hlavní témaje věčnost, proměnauvniti celosti: okolo ku|atéhosto|u v domě kde nikdo nebyd|í do smrti budou sedětspolu bez oken slov a bez židlí. (Skácel 1996:94),7 Jak píšeJiŤíTrávníčekve studii o sbírceSmuténka,,,ričinek sbírky_ a básníkovy poezie v bec _ je za|oženna v znamovémspojenívyslovenéhoa zamlčeného a na hodnotové rekonstrukci'to znamenána znovunalézání celk , v našemsvětějižrozpojenlch do mnoha dí|čích částía opozic..(Trávníček|992: 330),Pod|eMilana Jelínka ,,musímepo pravdě Íici, že Skáce|ova poezie pÍedstavujejeden z vrcho|ti dosavadníčesképoetickétvorby a žejejíhodnotaje právě v harmonii všechsložek poetick]Íchtext ; tematické,kompoziční,prozodické,eufonickéa jazykově stylistické..(Jelínek |993:67).Je tuještědalšíkorespondence mezi obsahemavytazem., u Skácela nacházime celost jako ténlaa celistvost básnickéhovyjádŤení' ",dorrlouiposrvědotnoupovahuč|ověka.JehopŤedvědomou povahou je nevědom! stav ne.iranějšíhodětství; postvědonlou povahou je anticipace pŤesahujícíper ana|ogiam smrt. V tétopŤedstavěje vyjádňena všeobjímajícípovaha duševnícelosti.. (Jung |997: 260). "
Chybu bro.rtví, čtyiveršíč. l 6 (samizdat l 975' potom v Nutlěji s hukoyÍtni kíídll., |983).
618
jiné některé o celistvosti Skácelov:/ch symbol a postup svědčímimo ve sbírce prvkem, je vitá|ním u Skáce|a smrt zdínlivéprotiklady; napŤíklad Dtivnéproso Smrt dokonce roste:|8 Na poli kde se Ííká na Dávnémprosu roste našesmrt a je to maÍinka.
( S k á c e l| 9 9 6 : 3 | ) , ,
U Skácela najdemetedy ,,vitálnísmrt..:v literatuňeo Skáce|ovi b;ivá ostatněkojako oxymÓron. existencekonce a začátku,tmy a světla, ticha a hlasu vnírnána je poezii nejaktivve Skácelově Sylvie Richterová napŤíkladpíše:,,oxymÓron 88)' Ze Ská(Richterová l986: ni.;šimprvkem básnickémetamorfÓzy krajiny.. losefa slovníku poetickém jed"n ve Větším z pÍíkladriv heslu oxymÓron c"ia je jednoho k druhému pŤechodu od (l968: Proces 206). B.uine.u a JiÍíhoFilipa pÓlu, od konce k začátku,od začátkuke konci' mťrŽemechápat jako proměnu uvnitÍcelosti; Skácelovo oxymÓron ne. (metamoďÓzu),tedy pohyb probíhající jejich sjednocení:je to obraz celosti, juxtapozice nybrŽ protikladŮ' ní pouhá jednot|ivé to tedy obraz kontrastu,a|e coittciNení části. v niž rozpoznáváme (já dentio oppositorum,Archetyp des Se|bst jako Archetyp)',() Ve zbásněnínávratuk začátkubylo možnokonstatovattotožnostmezi témaTakév pÍípaděoxymÓra lze asi najítsouvis|ost tem a stylisticklm prostŤedkem. mezi obsahema kompozicí,mezi |ogickou a stylistickouÍigurou.Je-li pŤevaha básnívěnovan ch tématukonce (smrti,tntě,tichu,podzimu) zÍejmá,je stejněevitj. v ,,opakovánístejniichslov na začátkuverdentníSkácelova záliba v anafbŤe, . v poel968: 2l ). Anafora je samozŤejmě (Brukner-Filip šri,prilveršŮnebo strof opaková. na ch založen Íigur rodiny a Filipa ziíběžnáfigura,podle Bruknera ,,z najde. (ibid.:22). U Skácela samozŤejmě níslov je anaforabásníkrimnejmilejší.. mnoho také najdeme a prostŤedk jinych me mnoho stylistick]/ch a S|ožitějších dŮvod , p.or '" právě anaforaSkáce|ovihodi|ado určitlchkontext (odkaz na lidovoupoezii, o'.álníu biblická parataxe'epick./chod básnickéhovyprávěnív cyklech čtyŤverší, atd.).A je rovněžpravda,žeSkáce| mistrně použivátaké,,konco'-
Tatsache' denn durch die Symbolik des Todes ausgedri'ickt wird, isr eine bekannte (Jung 139)' l99l: Tod" das Sich-selber-Uberwachsenbedeuteteinen
''
VzpomÍnky rnrtvéhoHar|ek/na (časopisecky |97 l , potom v D vnén prosu,
..'
Licht ,'Das Selbst als ein Symbol
,,DuB d* GioÍ."l d", t'b.n,
.|981')'
und Finsternjs
6't9
Z tematickéhoh|ediska má ve Skácelov1ich veršíchpÍevahukonec nad začátkem: velk! početSkácelov]/chbásníje věnován poclzimu,jaro se v nich vyskytuje zÍídka.S postupem časuje pÍevahatématukonce stá|e markantnější: ve sbírkáchDávné p,oso a Kdo pije potmě víno ,jarni,, básně vribec nenajdeme; poslední,posmrtnou sbírkuuzavírajíbásně s názvy Zimní aVánoce dospělych. Texty věnovanétématusmrti a konce všakčastoobsahujípojem narození- nebo spíšeobrození- a začátku: To se nám Zrovna nejvícspát chce jak smrt oslovit a pŤem;išlíme Bez ní by nebylo dětství krajina dutésvobody stébel. (Skácel |996:23)|6 Nejfrekventovanější tematick okruh Skácelovy poezie obsahujecyklick1yftruho1Í) pohyb věčnéhopÍechoduod jednoho pÓlu k druhému,od konce k začátku, od začátkuke konci; dalo by se Ťíci,že Skácelovo hlavní témaje věčnost, proměnauvnitÍcelosti: okolo kulatéhosto|u v domě kde nikdo nebyd|í do smrti budou sedětspolu bez oken slov a bez židlí. (Skácel 1996:94),1 Jak píšeJiŤíTrávníčekve studii o sbírceSmuténka,,,ričinek sbírky_ a básníkovy poezie vŮbec _ je za|oženna vyznamovémspojenívyslovenéhoa zamlčeného a na hodnotové rekonstrukci,to znamenána znovunalézání celk , v našemsvětějižrozpojenlch do mnoha dí|čích částía opozic..(Trávníček|992: 330),Pod|eMilana Jelínka ,,musímepo pravdě fici, že Skáce|ova poezie pÍedstavujejeden z vrcho|ti dosavadníčesképoetickétvorby a žejejíhodnotaje právě v harmonii všechsložek poetick]Íchtext ; tematické,kompoziční,prozodické,eufonickéa jazykově stylistické..(Jelínek |993:67).Je tuještědalšíkorespondence mezi obsahemavytazem., u Skácela nacházímecelostjako ténlaa celistvost básnickéhovyjádŤení' ",don1ouipostvědotnoupovahuč|ověka.JehopŤedvědomou povahou je nevědom! stav neiranějšíhodětství; Postvědonrou povahou je anticipace pŤesahujícíper analogiam smr(. v tétopŤedstavěje vyjádňena všeobjímajícípovaha duševnícelosti.. (Jung |997: Zffi). ',
Ch:.bu broskryí,čtyŤverší č. |6 (samizdat l97.5, potom v Nutlěji s bukouítni kiídll', |983).
618
jiné některé o celistvosti Skácelovfch symbolri a postupťrsvědčímimo ve sbírce prvkem, je vitá|ním u Skáce|a smrt zdánlivéprotiklady; napŤíklad Dávnéproso Smrt dokonce roste:'' Na poli kde se Ííká na Dávnémprosu roste našesmrt a je to maŤinka.
( S k á c e l| 9 9 6 : 3 | ) , ,
U Skácela najdemetedy ,,vitálnísmrt..:v literatuňeo Skácelovi b vá ostatněkojako oxym ron. existencekonce a začárku,tmy a světla' ticha a hlasu vnírnána je poezii nejaktivve Skácelově Sylvie Richterová napŤíkladpíše:,,oxymÓron 88). Ze Ská(Richterová l986: ni.;šimprvkem básnickémetamorfÓzy krajiny., Iosefa slovníku poetickéttt jeden ve Větším z pÍíkladriv heslu oxymÓron ceia je jednoho k druhému pŤechodu od (l968: Proces 206). B.uine.u a JiÍíhoFilipa pÓlu, od konce k začátku,od začátkuke konci, mťrŽemechápat jako proměnu uvnitÍcelosti; Skácelovo oxymÓron ne. (metamoďÓzu),tedy pohyb probíhající jejich sjednocení:je to obraz celosti, juxtapozice nybrŽ protikladŮ' ní pouhá jednot|ivé to tedy obraz kontrastu,a|e coittciNení části. v niŽ rozpoznáváme (já dentio oppositorum,Archetyp des Se|bst jako Archetyp)',() Ve zbásněnínávratuk začátkubylo možnokonstatovattotožnostmezi témaTakév pÍípaděoxymÓra lze asi najítsouvis|ost tem a sty|istickfm prostŤedkem. mezi obsahema kompozicí,mezi |ogickou a stylistickou Íigurou.Je-li pŤevaha básnívěnovan ch tématukonce (smrti,tntě,tichu,podzimu) zÍejmá,je stejněevttj. v ,,opakovánístejnlch slov na začátkuverdentníSkácelova záliba v anafbŤe, . v poel968: 2l ). Anafora je samozŤejmě (Brukner-Filip šri,prilveršŮnebo strof opakována ch založen figur rodiny a Filipa ztlbéžnáfigura,podle Bruknera ,,z najde(lbid.:22).U Skácela samozŤejmě níslov je anaforabásníkrimnejmilejší.. mnoho také najdeme a pros edk jinych me mnoho stylistick1/ch a S|ožitějších dŮvodťr, p.or '" právě anaforaSkáce|ovihodi|ado určitlchkontext (odkaz na lidovoupoezii, o.álníu biblická parataxe'epick./chod básnickéhovyprávěnív cyklech čtyíverší, atd.).A je rovněŽ pravda,žeSkáce| mistrně použivátaké',konco''
Tatsache' denn durch die Symbolik des Todes ausgedri'ickt wird, isr eine bekannte (Jung 139)' l99l: Tod" das Sich-selber-Uberwachsenbedeuteteinen
''
VzpomÍnky mrtvého Har|eklna (časopisecky |97 l , potonr v D vnén prosu,
..'
Licht ,'Das Selbst a|s ein Symbol
,,DuB do GioÍ."|d", t'b.n,
.|98|')'
und Finsternjs
6'79
v]ich..prostŤedk, v prvníŤaděr]imu.To všaknic neměnína skutečnosti, žedr]raz na princip začátkuje u Skácela častospojens dŮrazemna témakonce. A kolik žense kdysijmenova|oMonika jim ležípo boku A kolik Šimonri (na očíchmají noc a v srdci čern! n ž) a kolik Apolénekažsem dotančilo a kolik Kateiin a Rozárek.
(Skácel 1996:44),| Smrt bere smrt bere a neubrání zim našichdozrál zimohrad a je tu zimobraní.
principu ZačáÍku obsah náleŽící| tématukonce a stylisticky postup za|oŽenyna jsou jako do básně. KÍiŽje kladeny slov.. tbk, ,,mítmavo.. asi ,,snopy se tu kÍíží, prťrsečíku, kŤižoje první poh|ed zÍejmy obraz na však v něm složit1symbo|,f spojení tady vědomí a nevědomíje pr sečíkem sjednocení: spbjení, vatky'a tedy vědoméhopros{Ťedku(kompozičníhopostupu za|oženéhona principu začátku) Souvislost mezi kompozicía obsas archetypálnímobsahem(tématemsmrti).2u procesem zobrazenymv básni ajeho vlastmezi v korespondenci tkví hem tu opět jeho pŤechodod jednoho opaku znovu-vytváŤením: spíš nebo ním zobrazenín1' - ZnovuvytváÍí- zprisobem v uskutečřuje se básni sjednocení ajejibh k druhému podobnlm tomu, ktery''mse Ťídíprocesy hlubinnépsychickédynamiky,jako je prtlcesindividuace(Jung |991:29|). Je.|i pravda,žeintegracenevědomído věžeSkácelovy obrazy vnímáme1a. domímá pozitivní činek,.'nenípÍekvapující, složitousíťodkazrja vztah . nimi tušíme za a zároveťt celost harmonickou ko Literatura
Smrt bere smrt bere a nenadále zaklepe u nás Nesmíme ukázat o dúm dále.
BRUKNER' Joseť_ FILIP' Jirí poeticky slovník(Praha:Čs.spisovate|) 1968 Větší (Skáce| 1996:66),,
a ani děti nebudou nic vědět a nedoptáse kdo se na nic ptá a bude Smrt na z,|atém hrachu klečet a postavínás všechnydo kouta.
(Skácel|996:106),3
(Skácel 1996:275),o
Braní (D vnépmso, |98|\. Chl.bl broskví, čtyŤVeÍší č.40. BeZ ptaní (Ktlo pije potn
680
víno, |988)
FUČÍK' BedŤich |994 [1982-1984] ,,M;ítusjižní Moravy.., in B. F' Píse o zemi, ed. V. Binar a M. Trávníček(Praha:Melantrich) JELÍNEK' Milan FiBox l993 ',o stylu poezie Jana Skáce|a,.'in Bíld žíze, ed.E. Rann]i (TŤebíč: TÍebíč)
Na konci cesty tážemese kam Já a|e ažpÍijdetěžkáchvíle já se nezeptám. Jnéna (D vnéproso, |98|).
ČgsrÝ JAZYKoVÝ ATLAS 1997 Českjjazykov! atLas 2 (Praha: Academia)
Jakjiž naznačenou symbolu vody (srov. pozn' l5)' dala by se rozvíjetzv|áštníinterpretacevšechskácelovlch zá. kladních symbolír;napÍ.znarneníkŤíže.ie schopno zahnatzkl: .'Zvíiata nočníŽehnajíse kÍížem..(Skáce|l996: 3.5). ,,Da.wo dieWege,sich kreuzen'. sich gegenseitigdurchdringenund dadurch das Bitd derVereinigungdes Gegensátzlichenausdrticken,da ist auch die 'Mutter., die Gegenstandund Inbegrifťvon Vereinigung ist.. (Jung |99|:228). ',Der Schatz, den der He|d aus der Dunklen HÓh|e herausholt,ist das Leben' ist er selber,neugeboren aus der dunklen Mutterleibsh hle des Unbewufiten"(Jung I 99 I : 23 |-32)' ,,Die lntegrationdes UnbewuBtenins BewuBtsein hat Heilwirkung" (Jung l99l : 291)'
681
v]ich..prostňedkú, v prvníňaděr]imu.To všaknic neměnína skutečnosti, Že d raz na princip začátkujeu Skácela častospojens dúrazemna témakonce. A kolik žense kdysijmenovaloMonika A kolik Šimonrjjim |ežipo boku (na očíchmají noc a v srdci čern! nťrž) a kolik Apo|énekaŽ sem dotančilo a kolik KateŤina Rozárek.
(Skácel1996:44),| Smrt bere smrt bere a neubrání zim našichdozrá| zimohrad a je tu zimobraní.
Literatura
Smrt bere smrt bere a nenadále zaklepe u nás Nesmíme ukázat o drjm dále.
BRUKNER' Josef - FILIP' JiŤí |968 Většípoetick! slovn'ík(Praha:Čs.spisovatel)
(Skácel1996:66\,,
(Skácel l996: 106),3
(Skácel |996:275\,a
Chha broskvi,čtyiverší č.40. Bez ptaní(Ktlo pije potně víno' |988)
680
FUČÍK, Bedňich 1994 [1982_1984],,M!tus jižní Moravy..' in B. F'..Píse o zemi, ed. V. Binar a M. Trávníček(Praha:Melantrich) JELÍNEK, Milan l993 ,'o stylu poezie Jana Skáce|a.,, in Bíld žíze, ed.E. Rann! (TÍebíč: FiBox Tňebíč)
Na konci cesty tážemese kam Já a|e ažpňijdetěžkáchvíle já se nezeptám.
Braní(D vnéproso, |98|).
ČBsrÝ JAZYKoVÝ ATLAs
|997 ČeskjjazykovÍ atlas 2 (Praha: Academia)
a ani děti nebudou nic vědět a nedoptáse kdo se na nic ptá a bude Smrt na zlatémhrachu klečet a postavínás všechnydo kouta.
lména(D vnéproso,|98|).
obsah náležící| tématukonce a sty|istick;/postup za|oŽenyna principu Začátku do básně. KÍiŽje asi tbk,jako jsou ,,snopyslov.. kladeny ,,mítmavo.. se tu kŤíží, je však první pohled prrisečíku, v na zÍejmy kŤižoněm obraz složit symbol,1' je prrisečíkem vědomí a nevědomí tady spojení sjednocení: vatky, a tedy spojení, vědoméhoprostŤedku(kompozičníhopostupuzaloŽenéhona principu začátku) s archetypálnímobsahem(tématemsmrti).:6Souvislost mezi kompozicía obsahem tu opět tkví v korespondencimezi procesem zobrazen,lmv básni ajeho vlastpí.echodod jednoho opaku nebo spíšjeho znovu-vytváŤením: ním zobrazenín1, - zprisobem se v uskutečřuje znovu vytváŤí sjednocení básni k druhémuajejibh jako je psychické procesy hlubinné se Ťídí dynamiky, kter1/m podobnlm tomu, (Jung do věpravda, že integrace nevědomí |99|:291). Je-li procesindividuace javnímáme pŤekvapující' Že obrazy pozitivní činek,.' není Skáce|ovy domímá vztah . zárove za nimi tušíme složitou síť odkaz a ko harmonickoucelost a
Jakjižnaznačenousymbo|uvody(srov.pozn.|5).da|abyserozvíjelzv|áštníinterpretacevšechskáce|ovlchzá. kladních symbolri; napÍ.znarneníkŤížejeschopno zahnatz|o: .,ZvíÍatanočnížehnajíse kffžern..(Skácel l 996: 35)' ,,Da. wo rJie Wege ,sich kreuzen'. sich gegenseitig durchdringen und dadurch das Bild der Vereinigung des Gegensátz|ichenausdriicken,da ist auch die ,Muner., die Gegenstandund Inbegriff von Vereinigung isť. (Jung l99l:228).,,Der Schatz, den der Held aus der Dunklen Htjhle herausholt,ist das kben, isr er selber,neugeboren aus der dunklen Mutterleibshtihledes Unbewu8ten" (Jung I 99 | : 23 |-32). ,,Die lntegrationdes UnbewuBtenins BewuBtseinhat Heilwirkung" (Jung l99l: 291).
681
JUNG, Carl Gustav 1989 Symbol und Libido lSymbole der Wandlung 1, 19521(Olten und Freiburg i. Br.: Walter-Verlag) 1991 Heros und Mutterarchetyp lSymboLeder WandLung,1952) (Olten und Freiburg i. Br.: Walter-Verlag) 1997Archetypy a nevědomí.Yybor z dí|a2 [obsahujeÚber die Archetypendes kolLektivenUnbewul3ten,1934, str. 91-145;,Der Begriff des kollektiven UnbewulSten,1936, str. 147-62; Zur Psychologie des Kinderarchetypus,1940, str.227-63] (Brno: NakladatelstvíTomášeJanečka)
(l98l),,, in Českj Parnas. Vrcholy literatury 1993 ''JanSkácel: Dávné proso (Praha: Galaxie) Hol! J' ed' 1970-1990,
KOŽMÍN, Zdeněk 1994 Skdcel (Brno: Jota) 1991 (1986) ''Jan Skácel.., in Z. K.: Interpretacebdsní(Bmo.' Masarykova univerzita) Na tvrdém l 998 ',odkr!várí primárníchhodnot:Skácel..,in Z' K,, J. Trávrríček: Ložiz psího vírra(Brno: Jota)
oPELÍK,Jirí l966 ,,TÍeskuté ticho poezie..,Literární n,oviny,č.3, str. 5 l99l ,,Doslov..,in J. Skácel:A znovu /ríska(Brno: B|ok) RETRoSPEKTIVNÍ LEXIKoN oBCÍ 1978Retrospektivnílexikon obcí ČSSRl850-1970' 2 (Praha) RICHTEROVÁ, Sy|vie 1986 ''Kontury ticha: oxymÓron v moderníčesképoezii.., in S. R: Slova a ticáo (Mi.inchen:ArkyŤ) SKÁCEL. Jan 1981 Ddvttéprtrso (Brno: B|ok) 1991A znovu ldska (Brno: Blok) 1993 Tíinrict,jčern! kú , ed. JiŤíopelík (Brno: B|ok) 1995 Btisně I, ed. JiŤíopelík (Brno: Blok) 1996 Bdsně II, ed. JiŤíopelík (Brno: Blok) TRÁVNÍČEK, JiÍí |992 ,,IanSkácel: Smuténka(l965).., in Českáliteratura l945_I970.Interpre. tace vybranlch dě|,ed. J. Táborská,M.Zeman (Praha:SPN) 682
683
JUNG, Carl Gustav 1989 Symbol und Libido lSymbole der Wandlung 1, 19521(Olten und Freiburg i. Br.: Walter-Verlag) 1991 Heros und Mutterarchetyp [SymboLeder WandLung,1952) (Olten und Freiburg i. Br.: Walter-Verlag) 1997Archetypy a nevědomí.Y!,bor z dí|a2 [obsahujeÚber die Archetypendes kollektiven Unbewul3ten,1934, str. 91-145;,Der Begriff des kollektiven Unbewul3ten,1936, str. 147-62; Zur Psychologie des Kinderarchetypus,1940, stt.227-63l (Brno: NakladatelstvíTomášeJanečka)
(l98l),,' in ČeskjParnas. Vrcholy literatury |993 ,'Jan Skácel: Dávné proso (Praha: Galaxie) Hol! J' ed. 1970-1990,
KOŽMÍN, Zdeněk 1994 Skdcel (Brno: Jota) 1991 (1986) ''Jan Skácel.., in Z. K.: Interpretacebdsní(Bmo.' Masarykova univerzita) Na tvrdéru l998 ,,odkr!várí primárníchhodnot:Skácel..,in Z' K,, J. Trávrríček: Ložiz psího vírra(Brno: Jota) OPELÍK, Jirí 1966 ,,TÍeskuté ticho poezie..,Literární novin1,,č.3, str. 5 (Brno: B|ok) l99l ,,Doslov..,in J. Skácel:A znovu /rÍska RETRoSPEKTIVNÍ LEXIKoN oBCi 1978Retrospektivnílexikon obcí ČSSRl850-1970' 2 (Praha) RICHTEROVÁ, Sylvie 1986 ,,Kontury ticha: oxymÓron v moderníčesképoezii.., in S. P.' Slova a tic/ro(MÚnchen: ArkyŤ) SKÁCEL, Jan 1981 Dávttéprtlso (Brno: B|ok) 1991A atovu ldska (Brno: Blok) 1993 Tíináctj čern! kú , ed. JiŤíopelík (Brno: Blok) 1995 Btisně I, ed. JiŤíopelík (Brno: Blok) 1996 Bdsně II, ed. JiŤíopelík (Brno: Blok) TRÁVNÍČEK, JiÍí |992 ,,IanSkácel: Smuténka(l965).., in Českdliteratura l945_I970.Interpre. tace vybranlch dě|,ed. J. Táborská,M.Zeman (Praha:SPN) 682
683
