Poutní místo U tøí habrù
Vysoký Újezd Vydáno pøi pøíleitosti poehnání kaplièky sv. Antonína 13. èervna 2009
Obec Vysoký Újezd (u Berouna)
Ve støedovìku se majitelé vsi èasto støídali, byli to jednotliví lechtici, ale i klátery. Kolem r. 1580 byla ve Vysokém Újezdì postavena tvrz. V 17. století patøil Vysoký Újezd k Chrustenicím, jako samostatný statek existoval od r. 1667. V 18. století byli majiteli Vysokého Újezda likové, pozdìji Bergerové a od r. 1883 Jan Frantiek Kreisl, který nechal postavit kaplièku na návsi a také U tøí habrù. kola zde byla zøízena v r. 1800, pøed tím chodily dìti do koly v Tachlovicích. Nejstarím spolkem ve Vysokém Újezdì byl Komenský - podpùrný a vzdìlávací spolek z r. 1897. Sbor dobrovolných hasièù byl zaloen r. 1902, Tìlocvièná jednota Sokol v r. 1919. l Souèasnost: Dnes má Vysoký Újezd pøes 500 obyvatel a tvoøí ho tøi èásti: Kozolupy, Kuchaø a Vysoký Újezd. V západní èásti katastru Vysokého Újezda se nyní buduje rozsáhlý golfový areál s parcelami pro nìkolik desítek nových rodinných domù. V roce 2010 oslavíme 700 let trvání Vysokého Újezda a 725 let Kozolup.
Zámek ve Vysokém Újezdì a obecní znak l Katastr obce leí ve východní èásti barrandienu v nadmoøské výce kolem 420 m, geologické podloí je tvoøeno rùznými druhy prvohorních vápencù, které se dodnes jetì v okolí tìí. l Z historie obce: Poèátky naí obce spadají do doby posledních Pøemyslovcù, první historická zmínka je z r. 1310 jako o Statku Konrádovì.
(Zpracováno podle Obecní kroniky Vysokého Újezda a Monografie Berounska a Hoøovicka.)
Struèná historie poutního místa U tøí habrù se ze studánky spoleènì napijí, do smrti u nic nerozdìlí. (Podle jedné z verzí této povìsti je lépe, aby milenci vodu pili jeden druhému navzájem z dlaní.) V r. 1892 dal Jan Frantiek Kreisl, tehdejí majitel zámku a velkostatku ve Vysokém Újezdì, nad studánkou postavit
Kaplièka U tøí habrù v r. 1901 Na tomto místì, kterému se od nepamìti øíká U tøí habrù, je studánka, kde pramení voda vynikající chuti, jí jsou pøipisovány léèivé a èarovné úèinky. Lidé sem chodili po staletí a vìøili, e milence, kteøí
Rodinná pou ke Tøem habrùm, kolem r. 1940
2
malou kaplièku a o rok pozdìji odtud zavedl vodovod do zámku ve Vysokém Újezdì. Kaplièka byla zasvìcena sv. Antonínu Paduánskému, co byl tehdejí patron vìrných milencù a manelù. Kaplièka vzkvétala, ke Tøem habrùm se konaly poutì z okolí, vedené knìzem z Tachlovic nebo z Lodìnice, ale i zcela spontánní, hlavnì o svátku sv. Antonína 13. èervna. Na pøilehlém prostranství se pøíleitostnì hrála ochotnická divadelní pøedstavení. Poslední v kronikách zaznamenaná oprava kaplièky byla v první polovinì 30. let minulého století. Po druhé svìtové válce a hlavnì po r. 1948 kaplièka sv. Antonína i poutì k ní upadly v zapomnìní a kaplièka zaèala chátrat. V r. 1966 na ni padl starý strom a pokodil ji, èím byl její osud po 74 letech existence zpeèetìn. Namísto opravy byla pøi té pøíleitosti rozebrána na stavební materiál a zùstala tu u jenom studánka. Ta i s okolím byla zrekonstruována v r. 1990. Ale pak pøila výstavba vodovodu z Lodìnice do Vysokého Újezda v r. 2006 lesní cestou kolem Tøí habrù a na nìjaký èas se ztratila i studánka... Od r. 2007 usiluje spolek Tøi habry o obnovu a zachování tohoto krásného a památného místa a od r. 2008 u tu zase stojí po 40leté pauze kaplièka sv. Antonína a pod ní vytéká køiálový pramen vynikající pitné vody.
U studánky v r. 1951
Obèanské sdruení Tøi habry V bøeznu 2007 bylo zaloeno Obèanské sdruení Tøi habry se sídlem ve Vysokém Újezdì, jeho posláním je péèe o pøírodní a kulturní památky v naem regionu. Pøedsedou spolku Tøi habry je Josef Vlasák, místopøedsedou Miloslav Kratochvíl (oba z Vysokého Újezda), jednatelem Petr Havli (z Lodìnice). Dosavadní aktivity OS Tøi habry se soustøeïují hlavnì na rekonstrukci poutního místa se studánkou a kaplièkou U tøí habrù.
Kontakty na OS Tøi habry: Internet:
[email protected], www.trihabry.sweb.cz Adresa pro potovní styk: OS Tøi habry, 267 16 Vysoký Újezd è. 5. Bankovní spojení pro dobrodince: Komerèní banka Beroun, è. ú.: 35-9511060217/0100
U tøí habrù (40. léta minulého století) na obraze akademického malíøe Jaroslava Liky z Lodìnice (1893 - 1973)
3
Sv. Antonín z Padovy (Svátek má 13. èervna)
V lidovém povìdomí býval povaován mimo jiné za patrona vìrných milencù a manelù, teolog Frantiek Ekert to v r. 1894 vyjádøil tìmito slovy: Zboný lid vzývá sv. Antonína o pøímluvu zvlátì pøi ztrátì vìcí netoliko hmotných, ale i pøi ztrátì nìèeho duchovního, jakým jest náklonnost, dùvìra a láska manelù, rodièù a dìtí. Narodil se v r. 1195 v Lisabonu ve vzneené, zboné rodinì, která mu nijak nebránila vstoupit v patnácti letech do augustiniánského klátera. Po dvou letech studia opustil rodné mìsto a pøestoupil do klátera Santa Cruz v Coimbøe, kde mohl neruenì studovat teologii a pøipravovat se na knìství. Èasto se stýkal s frantikány, pøipojil se k nim, vstoupil do jejich øádu a prosil o svolení, aby mohl konat misie v Maroku. V italském mìstì Forli byl vysvìcen na knìze. Slouil v horní Itálii jako potulný kazatel, zvìstoval katolické uèení o chudobì. Znal výbornì Písmo, posluchaèe udivovala jeho zbonost. Po dvou letech dostal od Frantika z Assisi pøíkaz zaloit v Bologni první studijní dùm svého øádu a on sám se stal prvním uèitelem teologie. V roce 1225 se vydal na cestu do Francie, kde se vedla válka proti sektì albigenských. Antonín se nestaral o vojsko a zbraObrázek sv. Antonína nì, spoléhal jeod neznámého malíøe nom na Boí slovo a svou lásku ke svedeným sektáøùm. Byl nazván kladivem kacíøù, aèkoliv v jeho kázáních proti bludaøùm nebylo jediné hanlivé slovo. Zaloil tam nìkolik kláterù, které mìly pokraèovat v jeho díle, a vrátil se do Itálie. Obzvlátní úspìch mìla jeho postní kázání v Padovì, kde lidé u v noci proudili ke kostelu, a protoe se tam neveli, musil Antonín kázat pod irým nebem. Úèinek jeho kázání byl neuvìøitelný; dluníci byli propoutìni z vìzení, lichváøské úroky vráceny, nevìstky, zlodìji a ostatní pøíivníci èinili pokání. Vyèerpán vím tím nadlidským úsilím, zemøel Antonín z Padovy mlád, bylo mu estatøicet let. Sv. Antonín Paduánský je povaován rovnì za patrona pekaøù a cestujících. Bývá zobrazován s tìmito atributy: nese Jeíka, lilie, hostie (chleba), ryba, Bible, monstrance. (Text podle knihy Josefa Heyduka: Svatí církevního roku. Vydal Vyehrad, Praha, v r. 2001.)
4
Sv. Antonín Paduánský z kostela v Tachlovicích
Svatá studánka Ten vonný hvozd, ten mechovitý dolík, tu bublavé v nìm zpìvánky ba nevím, co bych milovala tolik jak vás, vy lesní studánky! Té ke mnì zvuk tvùj nevýslovnì sladký vdy mocnou mluví velebou, a na vdy obraz velké, svaté matky jsem zavìsila nad tebou. K ní poklekám. A taká víra ve mnì, a tak tvých divù plna jsem, ty studánko! e nebesa i zemì tvým vroucím zní mi ohlasem. (Elika Krásnohorská, 1887, úryvek) Frantiek Neèásek (il v letech 1811 - 1889) patøí k málo známým spisovatelùm 19. století. Vydal kninì nìkolik povídek: Mileva - Obrázek z Hruboskalska, Ruská knìna, Malvína, Marie aj. V naich konèinách ho vak proslavila jeho útlá kníeèka, kterou vydal r. 1870 s názvem Tøi habry. Pøíbìh se odehrává pøevánì ve zdejím okolí a hlavními hrdiny jsou Vojtìch a Rùenka, kteøí si u studánky U tøí habrù slíbili lásku. Pøes vechna protivenství láska zvítìzila a pøíbìh konèí astnì. V této kníce je velmi podrobnì popsáno místo U tøí habrù, jak vypadalo v druhé polovinì 19. století, jetì pøed tím, ne tu J. F. Kreisl nechal v r. 1892 postavit kaplièku sv. Antonína. Druhého vydání se kníka Tøi habry doèkala jetì v r. 1928 a z nìho jsou nae tøi ukázky na této stránce nahoøe.
5
Rekonstrukce poutního místa U tøí habrù v obrazech
ñ Úklid okolí studánky, duben 2007 ï Bøezen 2007: Stavba nové studny
Oprava schoditì a terénní úpravy kolem studánky (léto 2007)
ñ Lesní vývìska (prosinec 2007)
Výstavba altánku v listopadu a prosinci 2007
6
V kvìtnu 2008 altánek dokonèen
ñ Pùdorys kaplièky vyznaèen v srpnu 2007
ñ Bøezen 2008: Bednìní a betoná základù ò Èervenec 2008: Finis coronat opus
ñò Kvìten 2008: kaplièka roste
7
Náves Vysokého Újezda, v jeho katastru se nachází poutní místo U tøí habrù. (Kaplièka na návsi byla postavena v r. 1887.) Vysoký Újezd náleí do tachlovické farnosti
Poutní místo U tøí habrù bylo zrekonstruováno péèí Obèanského sdruení Tøi habry v letech 2007 a 2009 z darù tìchto dobrodincù a donátorù: l Rùena Arnoltová; Tereza Bálintová; Lubo Bárta; árka Bauerová; Antonín Benda; p. Vladimír Benda; Kateøina Beneová; Karel Blaek; Vláïa Burian; Silva, Simona, Radek a MUDr. Maruka Èábelovi; Vìra Èerná; Marie Fatková; Jan Fojtík; Vlastimil Günther; Anna Hánová; Miroslav Havlíèek; Alena Heinrichová; rodina Hicklova; Anna a Karel Hradilovi; JUDr. Miroslav Hrubý; Thomas a Jaroslav Hrubý; Helena Høíbalová; Bohumil Jaro; Marta Jelínková; Jana a Karel Jelínkovi; Eva, Radek, Adam, Adélka a Elika Jekovi; Akad. arch. Vlastibor Klime; Mirek Kos; rodina Kratochvílova; Tomá Kratochvíl; Pavel Kraus; MUDr. Richard Kubela; Josef Kuldásek; Radek, Martina a Tomáek Kvapilovi; Frantiek Latovka; Vráa, Vìruka, Pavlínka a Barunka Likovi; Ivana a Frantiek Losovi; Zdeòka Marková; Zbynìk Maøánek; Miluka a Oldøich Mertovi; Vladislava a Josef Mezulianovi; Magdalena Neèasová; Milada Nevrklová; Vìra Ouøadníková; Blanka a Kvìtoslav Pánkovi; Jana a Karel Paourkovi; Petr Pelant; Helena Pìkná; Radka Picková; Ing. Radim Procházka; Ing. Milo a Saa Rajtrovi; Ing. arch. I. Rùièková; Alena Skálová; Jaroslava Skutilová; Jana a Míra Sloupovi; Irena Soudská; Radek a ofie Steinbergovi; Dana a Leo Suchánkovi; Jitka, Jirka, Nikolka a Jiøík Svobodovi; Pavlína afránková; Rùena ebková; Rùena ináglová; Vìra a Josef Vlasákovi; Mía a Josef Vlasákovi; Eva a Jiøí Vlasákovi; Daniela Vlèková; rodina Vohradských; Karel Zelenka; Pavel Zita a dalí, kteøí pøispìli anonymnì do spolkové kasièky pøi rùzných pøíleitostech. l BT Residential; Èeský svaz zahrádkáøù Lodìnice; JE Lodìnice; KOVO SDS Stanislava Mayerová, Kuchaø; Lomy Moøina; OÚ Bubovice; OÚ Lodìnice; OÚ Mezouò; OÚ Moøina; OÚ Vysoký Újezd; Písmomalíøství DAS Praha; Ivana Marhoulová st., Ranè u Kotvy, Lodìnice; Sbor dobrovolných hasièù Vysoký Újezd; Skanska.
Vydalo Obèanské sdruení Tøi habry, Vysoký Újezd v r. 2009 pøi pøíleitosti poehnání kaplièky sv. Antonína. Redakce a grafická úprava: Olga a Petr Havliovi. Vytiskla tiskárna Prager - LD, s. r. o.
8
