LrnonMnnrrNrrc
MHpÁ
rnrRATURAv oKREsU
BnuNrÁt PŘEDRoKEM I99o A v LETECH NÁsrEpurÍcícrr apujeme.li podrobnějiliteraturuvznikajícív 90. letech na Jesenicku,v období' kdy padly ideologickézábrany ve vydáváníliteratury a kdy se pláovitý systémhospodářstvítransfbrmovalv systémtržní,zdá se nám, že provádětjejí syntézuby by|o předčasné, neboťnám chybí základní výzkum vývoje českéliteraturyna Jesenicku zejnrénapo druhésvětovéválce, kdy byl tento kraj znovuosídlen po odsunu Němců ze Sudet osadníky z rt:zných částíČech, Moravy a Slezska, ale mnohdy i odjinud _ ze Slovenska,Řecka, Po|ska či Ukrajiny. Proto se sledováníliterárnítradicev regionujevíjako problematické,neboťvlivem mnoha sloŽitých literárníchi mimoliterárníchfaktorůlze obtížněspecifikovatjejílro nositele, a to předevšínr proto, žejejírůstzde nikdy nebyl vnitřnějednotný..Dosavadníanalý. zy rrashromážděných faktůa údajůo |iteratuřez Jesenicka majícharakterdílčíchstu. dií' přitom se stále objevují další skutečnosti, které bude třeba Zpracovat a interpretovat.Kromě toho chybí institucionálni zázemí pro takový výzkum, neboť ani Slezskémuzeum' ani Slezský ústavv tétosféřenepodnikajížádnévlastníbádání. Ústav pro regionálnístudia při I]F oU vyvíjínepochybnězáslužnývýzkum literatury na severníMoravě a v českéčástiSlezska, pokud vím zpracovává mimo jiné hes. |a významnějšíchautorů z Jesenicka, nicméně z hlediska literární sociolosie a topogralienemáme Jesenicko podchycenotéměřvůbec., Není sporu o tom, že literárněhistorickývýzkum jesenickéhoregionu by| z příčin literárních i mimoliterárních po dlouhou dobu opomíjen. Dosavadní reflexe zdejšíliteraturyproto patří spíšedo oblasti vlastivědy.Ani v edičnísféřenebyla situace ve vy'Srov.: L. MARTINEK' Literaturaněmeckého jazyka ve (stávajicím) a českého okreseBruntál. [n: Liíercturav čcskema polskémSlezsku.Opava- Cieszyn 1996,s. 4l *55. . Co se týčeliterárnítopografie(místopisu) srv.:V- KOVÁŘ|K, Litertirnítoulky Moravou, Praha i 985.
99
dáváníliterárníchděl autorůz Jesenickaoptimální,cožse odrazi|oi v tzv. regionálním vědomízdejšíchobyvatel. Krajská nakladatelstvív ostravě sporadicky vydávala knipopřípaděvycháze|yknihy s přírodníte. hy autorů,kteříbyli členySvazu spisovatelů, matikou lokalizované na Jesenicko, a to i od autorů odjinud'] Témata pro svá beletristickádíla z horskéhoprostředíJeseníkůnebo zjeho podhůřísi bra|i autořijako Vladimír KÓrner, oldřich Šuleř,\čra Sládková, I|onaBorská, Karel Ptáčník,Květa Škutchanová, Jitka Stehlíková,Ivo Štuka,Miloš Kočka' kterévětšinouke kraji pojily zÍtŽitkyz dětství nebo zde profesně působili, případněsern častějizajíŽdě|i' Bude třeba vykonat na danémvýzkumnémpoli hodně práce; namátkou připomínám zajímavýmateriál z oblasti zpracovánípohádek a pověstíz Jesenicka,který čeká na svéutřídění.a Takétvorba významnějšíchautorůjako byli nebo jsou František Antonín Šípek,Dušan Cvek, Jiří Daehne, Praxitelis Makris, Miroslav Kubíček, Vladislav Hanák, Josef Zahradníček, Irena Šindlářová,Eva Fišerováby si zaslouŽila komplexníhozhodnocení.Některékroky k tomu již byly podniknuty,F. A. Šípkemse podrobněji zabýva| J. Urbanecs, tvorbou D. Cveka předevšímJ. Svobodao a J. Daehneho autor tohoto příspěvku?.Jde o to pokračovatv tétopráci i nadále a systematicky. Z výše zmíněnýchdůvodůjsem se rozhodl věnovat dílčímutématu,konkrétně srovnánímladépoezie v okresu Bruntál před rokem l990 a v letech následujících. Pokusy o bilanci česképoezie po roce 1990 se jiŽ objevily na stránkách časopisu Tvať a mohou zároveň představovatmetodologickýimpuls pro badatele,kteří si svůj předmět výzkumu vymezují úžeji.ostatně syntézavývoje |iteraturyv regionech bý. vá nezpochybnitelněpovaŽovánaza prvni stupeňk syntózám dějin celonárodníiiteratury. V desetiletíl980-l990 registrujemev okresu Bruntál několik mladých autorůnarozených v 60. letech, vesměs studentůbruntálského,krnovskéhoa rýmařovského . L. MARTINEK, Prózas přirodnítematikou naJesenicku. |n..Vlastivědné ll.sry2000,č.l ' s. 35-36;J. UR. BANEC' Vztah JaromíraTomečkak Jeseníkům a jeho niísledovnici.In Přínt]nítematiknv literatuře, KrontěříŽ, s.69.7l. 'L. MARTINEK, Pohádkovýa pověstbvý žánrna Jesenicku.In: Sborníkbruntúlského muz'ea,Bruntéi 2000.s. 78-93. J J' URBANEC, Tvůrčí vývojR A' Šípka' In' ČaxlpisSlezskéhtl nuzea _ B l982' s' 49-60. " J' sVoBoDA' Nad poeziíDušanaCveka' |n. I'iterúrněvědttý sfutníkPantátttíku PeÍrcBezručev opuvě l965.s' ló3-l68. ? L. MARTINEK, Topografievzpomínky'Podoby autenticity poezii Jiřího Daehneho.|n: ,,menioárové.. AuÍenticita a literatura,Sborrrík z Bezručovy opavy,Praha- opava |999,s' 97_l0.5. 'J. STANĚK, 90.tétav české poez'ii.Tvar 2000'č.| |, s. l2-l3; P. HRBÁČ.o české poeziidevadesdrých let.Tvar2000'č.l6' s. |2-l3.
roo
gymnazJa,Les Srovnánímjej po roce 1990 gických rysůt zřízeních- tot
Je možné, najícíchbásní a činnostimís spisovateli,te
linii socialisti Blanka Kt tvorba bYla n
v Olomouci. bených činnc
auoknavcl kůže/ UvízIé kradenýmija navlíkám/ B
Z prázdnin),, n'ěr / nebo tt
uOtl roku1977
nařských konfe tici Milan Rusi Šnajdr,Václav JaroslavMÚlle
Karel Boušek' lupráci se SSN ze Petra Jilem Gottwalda ML
SNP v líterat socialistickés
živo6 a míru každékonfer nebo odbomí borem školst rieŽ pro pravt má alespoň t
každoroÓníS sjezdůse zú 'uB. KoNEČ
gymnáZia, Ze středníchodborných škol zejménaStřední pedagogickéškoly v Krnově. Srovnánímjejich tvorby s literárníprodukcímladých autorůz regionu publikujících po roce l990 nám vyvstane několik shodných nebo protikladnýchtematicko.typologických rysůtvorby mladých lidí dvou generacídospívajících v od|išnýchpolitických zřizenich - totalitníma demokratickém' Je moŽné,že na vývoj čtenářského vkusu a na formováníautorsképoetiky Zači najícíchbásníkůměly vliv, kromě soukroméčetbya školnívýuky, taképrogramy a činnostirnístníchknihoven.9Ty všakbyly centrálněťízenya dramaturgiesetkáníse spisovateli,tematika literárníchSoutěžía jejich ideovézaměření odráže|apolitickou l i n i i s o c i a l i s t i c k sép o l e č n o s t i . Blanka Konečná (narozena8.3. l964) začalapsát veršena zák|adni škole.Její tvorba by|a nejintenzivnějšív době studia na rýmařovskémGymnáziu a na F]F UP v olomouci. B. Konečnápsala o věcech a jevech, kteréji obklopovaly,o svých oblíbených činnostech,například o prázdninových výletech: ,,Vracínl se z prdzdnin / a u okna v cltodbičcepřeplněného vlaku / přebírtim vzpomínkyz léta// Zttdřenédo kůže/ UvízIéza nehty / Zapadlé po kapsách / Přibatené v krosně / zapomenutémezi kradenýrnijablky // S každýmkilometrem a minutou / se zaoblují drl kuliček/ Já si je navlíktÍm / Budou z nich kortiiky / kterédo příštíholéta nesundtimz krku,,íbáseň Z prázdnin)|(,.Najdeme zde samozřejmě takémilostnétéma.. ,,Kdo ví,zda to byl zti. měr / nebo ncihoda / ž,emě osud - vítr/ Zavcil na tvou planetu. // Jen nechtěně a miu od roku |977 umožňovala okresní knihovna v Bruntále setkáníčtenářůse spisovatelina bosedách,čte. nářských konferencích a sjezdech mladých čtenářů.Do roku l989 ji navštívilispisovateléa literární teore. tici Milan Rusinský Květa Škutchanová, Jan otčenášek,FrantišekKožík,Ladislav M' Pďízek. Bohuslav Šnajdr,Václav Dušek,Jiří Švejda,E|iška Horelová, Fr.antišckNeuŽi|' Miroslav Rafaj, Milena Lukešová, Jatoslav Miiller.,Bohumil Nohejl, JaronríraKolárová, Stanislriv Rudoll tlelena Lisická, Eduarrl Petiška. Karel Boušek.JalostavČejka,Josef Pohl, básníkz bývaléNDR PeterAbraharn.Okresníknihovna ve spo. lupráci se SSM pořádala od roku |974 čteniířské konference zaměřenó na konkrétníliterární téma:o kni. ze Petn Jilemnickélro Vítr se vrací, o knize Julia FučíkaReporttiž.psuruina opnitt:e, O knize Klernenta Gottwalda MMdeži' Význarn sovětskéliteratury pro nrládež, odkaz Vítěznéhoúnora v literatuře, odkaz SNP v literatuře, Vzpomínkovékníhy L. I. Brežněva,Současnáčeskápróza, o nakladatelstvi Profil, odraz socialistické skutečnostiv česképróze, Jan Neruda _ českýbásník a spisovate|,Hrdinství je prosté,Poezie života a míru atp. Čtenářsk;íchkonferencí se každoročnězúčastňovalopřib|ižně sto rn|adých lidí. Náplní každékonference byl hlavní referát, vystihujícítematiku konfercnce, a diskuse s pozvaným spisovatelem nebo odborníkern(Milanem Blabynkou, Miroslavem Zahrádkou aj.). okresní knihovna ve spolupráci s odborem školstvía školami organizovala od roku 1982 soutěžCelá třída čte.Cí]en soutěžebylo získat mlá. deŽ pra pravidelnou četbua pravidelnou návštěvuknihovny. Soutěžese mohla zričastnitkaždá třída' která má alespoň osrndesát ptocent zapsaných a pravidelně docházejících čtenářů'Vyvrcholenírrr soutěže byl každoročníSjezd mladých čtenářů.Na něln se soutěŽ v celookesním měřítku vyhorlnotila. Také těchto sjezdůse zúčastňovalispisovatelé(Milena Lukešová" Helena Lisická aj.). ,0B. KONEČNÁ, Z prciztlnin. Nová svoboda |6. 7. l983, s. 6.
IOI
moděk / jsem vzklíčila,/ Podivný výhonek,/ který neznd ani svéjméno./ Když se mě prvně dotkla / tvd ruka, / vzpomněla jsem si, / žejsem růže,,(báseň Když se mě prvně dotknula tvd ruka),,. Básně B. Konečné,zvláštějejich mi|ostná poloha, prozrazuji schopnostkultivovanéprojekce lyrické hrdinky do přírodníchfenoménůi umění pracovats básnickými prostředky (synekdochy), v básních čerpajícíchz konkrétníchzáŽitktt sledujeme občasnoutrampskou autostylizaci lyrického subjektu.Její tvorbu najdeme na stránkách Nové svobody a Učitelskýchnovin. Z bruntálskéhookresu Se autorka odstěhovala do středníchČech. Výraznou tvůrčíproměnou prošel Vladimír Morávek (narozen v roce 1965 v Bruntále). Napsal velkémnoŽstvíbásní užjako Žák základni školy a studentGymnáziav Bruntále. Jeho básně otiskly ostravský kulturní měsíčník,Česklslovenský vojdk, Vpřed, Novti svoboda,HaIó sobota.V letech l984-|989 vystudova|divadelníreŽii na JAMU v Brně. Po absolutoriunastoupildo divadla Husa na provázku, kde pracuje dodnes.V současnostirežírujeřadu pozoruhodnýchdivadelníchprojektův brněnskýchdivadlech a spo|upracujes Českoutelevizí.'2 Morávkovy básnickéjuvenilie obsahujíjednak přírodnílyriku, nezřídkaoslavují rodnéměsto, a jednak lyriku po|iticky angažovanou:,,Tbje ta alej nad mým městem / To jsou ty Stromy,/ podle kterých pozncivám, / vraceje se z cest, / že užjsem doma. // Tou alejí se nedtj běžet,/ čIověkmůžejen,jít, / před každýmStromemse zastavit, /
/Pryčsní!/P za / smtt! // Vž Literárně t. skéhogymnázi veršem,v nich ženašeslova / kopisnébásně D. i aforismů.'o
sobíjako scénÍ Miroslav H
néz próz,ktert mi) než povíd| jsem chtěl za v, odkkidal, Pro u miňte, aspoň tn
mavli rukou,ia Iie užspolu nee ti jsenl něco d odjíždějívlaky, leko, zemřel pa
poklonit se,/ snít,/věřit, / ktit se,/ zdvidět,/ nadchnoutse/amilovar..(báseň Lipdm nad rcdným městem),3'V jeho angažované poezii se setkáme s motivem nebezpečí
loučenís drah1 (povídka ChtěI
zneuŽiti neutronovébomby, zce|a v duchu dobovévlny protestůvůčijejímu rozmís. tění v západní Evropě, řízených v té době z Moskvy (na Západé za pomoci agentů KGB)..o Titul báSněnazvané,'N,, je zašifrovanýmsymbolem neutronovézbraně hro-
rárních soutěž Mladé naděje(
madnéhoničenía ce|á májinotajný charakter(graficky je psána za pomoci ,,schůdků..známých z futuristicképoezie V. Majakovského):,,N * písmenoz a'becedy/
jenom? / Ne! / Víc,krutě víc / VždyťN je hrozba / strach / hrůza/ smrt! // N _ bomba 'l B. KONEČNÁ, Když se ně pnlně dotknula t,*áruku, Nová svoboda 30. 8. l983, s' 6. '' Rea|izovanéscénáře: Hamlet V (prem. Bmo, JAMU 1988); Panrw a ne!ýlr (pÍem. Brno, Divadlo Husa na provázku |99|\; 1980 (prem' Brno' Divadlo Husa na provázku |992); Ubtlhti Rusalkl (prem. Brno, Divadlo Husa na provázku |993); Unavený Herakles (prem. Brno, Malá scénaMahenova divad|a v Bmě I 993) aj. '] V. MORAVEK, Liprim nad nldným městem. Nová svoboda 5. ó. |982. '. Pfudstavitelé vojensko.prumyslového komplexu Východu spolu s politbyrem si uvědomili' že vojenská převaha v konvenčnich zbraních arrnád Varšavskésmlouvy je vlivem existencc neutronovébomby v podstatě bez významu. (Srv.: P. Luňák' kiptttl' Praha |997.)
ro2
Všichni uvt
mouc).
Z absolven deříkovéprosa
1989)' výrazn ': V. MoRÁVEK,
,o ,'Ponižovalse je
v otcových šIép šeIcizí peněžpn povědět na ul, z (Almanach ke 2 výročíčeskéhoI
'' M. HoŠEK, ch
/Pryčsní!/Pryčsrušitelem/paklidnéhospánku!/VždyťNjehrozba/strach/hrůza / smrt! // VždyťstačíN, jedno N / a užnic / prdzdno / konec / NIC!,,,' Literárně tvořili takéDalibor otáhal a Miroslav Hošek' oba absolventi bruntáIskéhogymnázia. Dalibor otáhal (narozen1. 12, 19& v Bruntále) psal básně volným veršem,v nichž se pokoušelo jakésiÍilozofickévyústění;,,Mám strach z jednoho: / ženašeslova / naše činy/ našelhostejnost a sobectvť/ budou jednou historií,, (z rukopisnébásně Struch). Zúčastni| se v roce l985 soutěžeMladé naděje se souborem D. otáhal vystudoval scenáristikuna JAMU v Brně, v současné době pů. aÍbrismů.'o sobíjako scénárista,publicista a pracovníkrek|amníagentury. Miroslav Hošek(narozenv roce l967) se pokoušelpsát předevšímpovídky.V jednézpróz, kteráje spíšejenZapsanouvzpomínkou(sjuxtapozičněřazenými souvětí. mi) neŽ povídkou,Se autor vyrovnává se ztrátou učitelezák|adni ško|y:,,...zrovna jsem chtěl za vá'mi dneska zajít, vlastně užpřed týdnem,pane Vachutka, Stdlejsem to odkkidaL, pro mě časještě neznamend to, co pro vrÍs,užjsem to pochopil, tak mi pro. miňte, aspoň trochu se ale přece jen dovolímpovažovatse za vašehopřítele, mnozíby ruÍvli rukou,jak lyrické a dojemné,řeknou, ale .jcÍmdm takovésmutnétušení,že ty Ii. Iie užspolu nedoděláme, ani tu clzalupu, co jste ještě neddvno koupil, tak nevím,jestIi jsem něco důIežitého nezmeškal,kdyžjsem byl malý, vždyckyjsem se díval, jak odjťždějívlaky, a ted,mtim pocit, jako bych odjížděli já někam pryč, někam hodně daleko, zenře| po kruitkétěžkénemoci v pondělí dne 27. zdří 1982 ve věku 60 let, rozloučenís drahýn zesnulýruse bude konat v obřadní síni olomouckéhokrematoria'..,, (povídka ChtěI bych, aby se to věděIo),1. Všichni uvedenímladí autoři získali ocenění v některéz těchto dobových literárních soutěŽí: Strážnice Marušky Kudeříkové, Novojičínský literární květen, Mladé naděje (pořádal ji ODPM Šumperk)a Literární mládí severníMoravy (olo. mouc). Z absolventůGymnázia v Krnově se do krajských kol soutěžeStrážniceM. Kudeříkovéprosadili studenti Ivana Štecová(v roce l987), Daniela Dostálová (v roce 1989), výraznějšíliterární talent projevovali Ester Dyrčíková,Boris Cvek, Jana '' V MORÁVEK, ,,N... Haló sobota 2. 9. l978' s. 5. ,,, ,,Ponižtnal se jen ptrlttl, aby ptlvýšil.,,;,,Zdruvd uýživaje něktly v ttlzporu se zdraým rozumem'..; ,,SeI v tltcových šIépějích. Tb profu, aby si nenzuselsúmvyšIapriuatcestu',,; ,,wřil na prlctivost doby, než našel cizí peněženku,,..,,,Na některéfunkce je třeba znót něco, najiné sttlčíattit někoho,,,; ''Nejtěžšíje odpovědět na to, za co celti léta niklo netldpovídul,,.;',V klíčovétlírce vidíne převrjžně klíčovésiÍuace.., (Almanach ke 265. výročízaložcnípiaristického gymnúzia, l25. výtlx\í vzniku reáInéhogymntizia a 50. ýročí českéhoGymndz.ia v BruntúIe.Bruntríl, 1996, nestr.) .'M. HOŠEK, ChtěI bych, aby se to vědělo. In: Žeň str(ižnice Maruštq Kutleřikovl, Brno l986, s. l90.
ro3
Šoto|ová,Ivana Vávrová, Petra Severinová,Petr Muroň, z nichžposlednějmenovaný pokračovalv literárnítvorbě na PdF UP v olomouci a jeho tvorba se objevila v almanachu oheň' Petra Severinová (narozenav roce | 969) vystudova|adramaturgiina JAMU v Brně, v sezóně |991_|998 působllajako drarnaturgyněv Divadle bratří patřila hra Mrštíkůa je autorkouněkolika divade|níchscénářů,znichž k nejhranějším Na letnímbytě pod|e povídek A. P. Čechova. Na SPgŠv Krnově studovali obor učitelstvípro mateřskéškoly a vychovatelství většinouvýtvarně,sportovněnebo hudebněnadanímladí lidé.Ze studentůoboru vychovatelstvíse literárně projevovali zvláštěEduard Valášeka Jiří Vedra|,jejichŽ poměrně zdařilá básnická tvorba se objevila v a|manachuškoly.'8oba psali volným veršem'přičemžVa|ášekse pokoušelo pevnějšístavbu básně pomocí pŮsobivých anafor: ,,Jen tak / píšínaše touhy dopis do větru / Graficky / po odstavcích/ plynou dny co jsm,e se neviděli / Každým řridkem pršíslzy / podzimního stesku / Každým slovem jako vítr sviští/ všechnakdyby / všechnaproto / všechnopříští/ Postskriptem / padd suchélistí,,(báseňDopis),,,Vedra|ovapoezieje nísty frázovitá' jindy Semu po* daří vytvořit zda(i|ý básnický obraz.,,,Nechala prstýnek na mérustole / a protoženejsme ptdci zůstali jsme při zemi / Nechala prstýnek na mérnstole / neuzatnkl jsem dveře // Pomalu na krku podz'im/ zcl večerníhošerasi na něi svítívám/ Pomalu na krku podzim / třpytí se i ten falešný kov // Všemibarvam'i se prozpívtivám/ i duhou té tnaLéskleněnéperličky / Všemibarvami se prozpívúvtim/ a na podzim jich není mri/o.. (báseň Nechala prstýnek),|,. Zatímco E. Valášek pokračovalpo vystudováníFF UK v Praze v dráze mírovéhoaktivist"ya obránce práv etnických minorit, dětía mládežea dále se literárně neprojevova|,z Jiřího Vedrala se stal vedoucía textař Íblkovéhosouboru'jenž si za doby Vedralova studia na PdF UP v o|omouci (obor čeština _ hudebnívýchova) získal renoméi jako účastník krajských a celostátníchkol Porty a jiných přehlídek amatérskýchsouborů.,'Kromě toho J. Vedral spolupraoovaljako aranŽéra hudebníkna albech několika folkových interpretů,mj. olomouckéhopís. ničkáře Karla Plíhaia. Po roce 1990 se svou manŽelkou Helenou vvdal dvě CD. ovšems texty lidových písníz Valašska.,2 l* Třicet let Střední pedagogické školyv Krnově l 95 l /1 98 1, Red, J. Daehne. Kr.nov l 98 l . 62 s. ', Tamtéž,s. 60. r.'Tamtéž. s' 6l. ., Interprctaci písňových textů hudebních skupin a interpretůse v tétopráci nevěnujerne,jelikož nemají přímějšívztah k regionu _ ten však spatřujerneu jesenickéskupiny Pricssnitz; viz L. MARTINEK, Hudební ,,regionalisnrus.. skupiny Priessnit,z.|n: Hlavc. Čast4lis pttl kulturu kraje tlěda Prut\ěda 2001, č .4 ' s . l . 5 - l 7 ' ]. Srv': L. MARTINEK,Álbrrm s nú?!ent ,,Hej lesen. neníptluhÝmvýkLitem.Svoboda3.2' |999,č'28. s' l0.
ro4
Podstatným kačníchpříležit
bo nechtěli přec toho, že sledujt TěŽko bychom l
rali nějakétypc
s dosavadnímitr
kolik literárníc Štolbaa Jakub ne Ostravska),20
vantní.Na námj védominantys.
l989 ve srovná Začnémeal mavéliterárnít tech v okresuI
názvemZivote zy a poezie. Z
jmennýsborní
dých autorůzd
'r Poiem ,,nezaved tuace Po roce 19 mykalo slovním jejich tvorbY.SP' vesnéhouměnít česképoez'iea p
. V. NovoTNÍ l V. NoVoTNÍ, V NOVOTNI, J. TRÁVNÍČE M. BALAŠTÍ J. ŠToLBA.yý
J. BIELECKI, I 1'Odroku1997t vislostise zněr i; na pokračuje Zapletalem,v r Fischerovoua J s J. H. Krchov .oŽivotedílg!Re
Podstatnýmrysem novéa tzv. nezavedené literatury2]v regionuje otevřenípublikačníchpříležitostí m|adýmautorůmnebo autorůmstřednígenerace'kteřínemohli ne. bo nechtěli před rokem l989 oÍiciálněpub|ikovat.Nás|edujícír,ětyjsou takéilustrací toho, že sledujeme pluralitu autorskýchstrategiía spolu s tím i básnických forem. TěŽko bychom se všakv poněkud úzcevymezenémprostoruregionálníliteraturydobrali nějakétypologie mladénebo nezavedenépoezie, kterou bychorrrmohli srovnat s dosavadnímipokusy o typologii nrladépoezie po roce l990, jak se o to pokusilo několik literárníchkritiků (Vladimír Novotný, Jiří Trávníček,Ir{iroslavBalaštík,Jan Štolbaa Jakub Bie|ecki, který se o typologizaci pokusil pouze v rámci básníků ostravska)'2oneboťvybraný vzorek mladých autorůnení dostatečněhodnotověre|evantní.Na nárni zkoumanémmateriálulze ovšemsledovat,jakéobsahovéa myš|enkovédominantyse objevujív tvorbě autorumladšíči staršígeneracenastupující po roce l989 ve srovnánís předchozíbásnickou generacídebutujícív 80. letech v regionu. Začněmeab ovo' od literárníchsoutěŽív regionu,v nichŽ se častoobjevujízajímavéliterárnítalenty.Po roce l990 proběhla řada literárníchsoutěŽíve většíchrněstech v okresu Bruntál, ale jenom z jednéz nich byl vydán sborník.Šloo soutěŽpod názvetnŽivote díky,jeŽ proběhlave třech věkovýclrkategoriíchv žánrovéoblasti prózy a poezie. Zorganizovalaji Městská knihovna v Bruntále v roce l995.., Stejnojmennýsborníks oceněnýrnisoutěžními příspěvkyvyšelv roce l996.r..Ztvorbymladých autorůzde stojíza zmínku pouze ukázky zpoezie Vladimíra Stanzela (narozen l. Pojem ,,nezavedenáliteratura..začalapoužívatredakce čnsopisuInk:itily,neboťjedinečncst literárnísi. tuace po roce l989 se mj. projevovalav tom. žepří|išmnoho dosud nepublikujícíoh tvůrcůse vékemvymykalo slovnímu spojení ,'rnladá literatura'.'kterébez problémunešlo uplatnit ani při charakteristioe jejich tvorby.Spojení',nezavedenáliteratura..se zača|oběžněpoužívatv souvislostis tvorbouadeptůslovesnéhourněníbez rozdíluvěku i rnimo rálnec lnicitil (srv. L. MACHALA, Průvotlr:e po nrnÝ:h jnténech ptlez'iea prózy ]990-l99.5. OIomouc l996, s' l l)' če.ské ! V. NoVoTNÍ Nová čes]uiliteruluru ( 1990I995). Tvar l995' č. l5- I9' s. 24l V. NovoTNÍ Novti t\eskúliteratura (1990-1995),ČeskéBudějovice l99.5; V NOVOTNY K typokry1iinovéčeské poezie.Tvar |997, č. l7, s.4l J. TRÁVNÍČEK, Básnicképokllení devadesáých 1el.Host |99"t,č. |. s.61_.74 M. tsALAŠTÍK, Týptfulgienovébcisnickégenerace.Host l998, č. l. s. l.5-20; J . s T o L B A . V ý m l u v u 'L i t e r á r n ín o v i n y l 9 9 7 , č . 4 3 ,s ' 7 l J' BIELECKI' Btisnická nwrbu ostrav'l:9a. Iet.Tvar |996, č. l9' s.4' ,5Od roku l997 byl změněn statutokresní knihovny v Br.untá|ena Městskou knihovnu v Bruntále l'souvislosti se znÉnami ve financováníokresníchknihoven v ČR. v besecláchse čtenář.ibruntálská knihov. na pokračujci po r.oce|989: V roce l990 proběh|abesedas oidřichern Šuleřem'v r..l991 se Zdetjkem Z a p l e t a l e n , v r .l 9 9 5 s E v o u K a n t ů r k o v o u a L u d v í k e m V a c u l í k o m .lv9r9. 6 s Í v i u e t n K | í m o u ' D a n i e l o u FischerovouaJáchymem Topoletn,v r' l998 opět s I. Klírnou' v r. l999 znovu s I). Fischerovou,v r. l999 s J' H. Krchovským a J. Topo|ent. !6Ziwie dík,-!Repernúrouý sborník Iiterúrnísoutěže' z, Bruntá| l996' 28 s.
ro5
2. l0. 1968 v Rýmařově), učitelena Gymnáziu Rýmařov, který se kromě psanípoezie věnuje (na solidní odbornéúrovnia s dobrým rozhledem po českéi světovéliteratuře a literární vědě) literárníkritice jako pravidelný dopisovatel brněnskéholite. rárníhočasopisuHost. K Brnu se takévážejehc.báseň Ivanu Blatnému,která využi vá a|uzi na Blatného Život i dílo: ,,V ntivštěvnímpokoji / zašustíšaty' l To paní Jitřenka' Přišla dnes z prochtÍzlq/ melancholičtějšínežjinfi,. // Jedna dvě tři čtyři pět / u prdzdné postele / schraňuje zbytky přítomnéhočasu/ pro smutečníukolébavku.// Jiří je ddvno pryč / a ve starych bydlištích/ marně naslouchrišozvěncim/ mollových alexandrínů.// I ty jsi vyšelna cestu / a jd Ti tento večer/ zpívtimnaposled / protože najednou není co říct. // Snad jenclm zatlačit oči' / A pamětní desku na,školu v Bix. ley."" Pro úplnostdodáváme. Že V' Stanzel vlastnímnákladem vydal sbírkuResonance aneb Co neopíšeš_ nemdš(Rýmařov 1999),,, Svou cenu má i fakt, žeokresní knihovna v Bruntále, městskéknihovny v Krnově a Rýmařově aZák|adní umělecká škola v Krnově po roce 1990 více či méněpravi. delně pořádajíliterárnísoutěžepro začínající autory.BohuŽel z těchto SoutěŽínejsou vydávány sborníky. Jednou z posledníchliterárníchsoutěžína okrese Bruntál byly Hvězdy v truivě, kterou pořádalaZák|adni umělecká ško|av Krnově pod vedenímabsolventky oboru divadelnívěda JAMU Brno Petry Severinové,Soutěžese zúčastnilokolem sto dvaceti autorůve věku od sedmi do osmnácti let a výsledky soutěžebyly vyhlášeny v dubnu 1999 (z okesu Bruntál uspěli Michal Polčák z Rýmařova a Krnovanky Nikola Přikrylová, Martina orlíková a Vendula Hlobilová). Zajimavým jevem je vydávání almanachůmladé poezie zásluhou vedoucího Protidrogovéhocentra okresního úřadu v Bruntále Stanislava Tomana. V jeho redakčnípéčivyšly almanachy ZIri mrkef (Bruntál 1997) a Sedum nahých (Bruntál
r998). Almanach Zlá mrkef zahrnuje básně zejménaabsolventůbruntálskéhoGymnázia, kteří se představili ukázkami ze své dosavadní tvorby. Tento almanach by| vydán v rozsahu 55 stran sešitovéhoibrmátu a kromě obálky se ,,zlou mrkví..je bez ilustrací. Nás ovšem bude zajímatjeho obsah, neboťv něm opět publikují mladí a začinají. cí autoři. Považujeme za důležitou odpověď na otázku, zda se jedná o novou básnickou generaci s vyhraněným názorem na poezii. ' v. STANZEL, Ivanu Blatnému.|n. Živote díIq! Repeftodtvý sborník liteúrní soutěže.Bruntiíl 1996, s. 20. z s v. STANZEL' Restlnance aneb Co neopíšeš- rreridš.Rýrnařov l999. Nestr.
Ioó
První v pořad ironický pohled t
charakteru,,v net dalšípříspěvky'l važovány za velk
kósi reminiscen s přechodníky.Bl
kou verzi hitu bt polohu představ (Bylo rdno, FiliP
Slaná kmjina: ,, jsou tvétvdře / p
rdna/aslanýpt je tvůjpaltic / te
ttěji / když ležín Tomáš Křene šinouse jedná o
nc ka zjišťujeme bě / na hřebílq!
objevuje v dobr velikánu české|
šé.Nemile nás l Iech / na marec
Pavel Forma
rickou skutečn (Poheidka o dvc
způsobem znán označiti perzifl
1ostnýchprožit hrdinou stává d
rtech úsměv/ a / co jí celou ot
z)ZIó mrkeÍ.Brln roTamtéŽ, s' 8' .'Tamtéž, s. l3. '?Tamtéž' s. ló.
První v poíadiz přispěvatelůFrantišekRaszka začínánadějněbásníNeděle, kde ironický pohled na svátečnírodinnou ,,pohodu..korunuje vtipná pointa říkadlového charakteru,,v neděli, v neděli / je užvšechno/ v / HŘÍDELI!,.,o.Horšíjsou Raszkovy dalšípříspěvky,v nichžvybočeníz větnýchvazebjsou autoremzřejnrě (a mylně) považoványza velkolepý objev v oblasti techniky veršea kdy s rozpaky sledujemejakési reminiscence na dekadentnípoezl'i.Raszka taky neví,jak se správně zachází čess přechodníky.Báseň Venkuna ulici mezitextověnavazujenajednu (vu|gárnější) kou verzi hitu britskéhardrockovéskupiny Uriah Heep Lady in blact. Snesite|nější po|ohupředstavujírýmovánky napodobujícítvorbu neodekadentaJ. H. Krchovskélto (Bylo rdno, Filipika proti kremaci) a škodaje v závétu,,nedotažené.. milostnébásně Staná krajina: ,,Krdsně sklný je tvůjspdnek / od moře když vane vd'nek,/samet slaný jsou tvét,,,cÍře / posledního slunce zdře / jeruně slanti je tvtíbrrÍna/ rudd, jako čerstvtÍ rdna / a slaný povrch mají tvékopce / nad údolímkdyžstojím krotce' // Slaný nejvíc je tvůjpakic / ten mdm ze všechnejraději / KRAJINo SLANÁ / nechutndšpo beznaději / kdyžležímeu moře / nazí / a sůl naši ktiži hlodrÍ|,q, TomášKřenek podobnějakojeho předchůdcepřichází s rýmovanýmveršem(většinouse jedná o sdruženýnebo střídavýrýnr) a rná taképroblémyS rytmem. U Křenka zjišťujeme nový prvek, totižpokus o nonsens:,,KolaklikykoLakLiky / pozor na hří. bě / na hřebíky! / Kolakliry\kolakliky / PRRR!" (báseň Kon{3,. Zce|a nečekaněse tu objevuje v dobrémsmyslu ,,angažovaná,.báseň Vladislav VančurQ,sympatická pocta velikánu českéliteratury,vyvolávajícívšakrozpaky častýmužívánírn básnických kli(rým: šé.Nemile nás můžepřekvapit ,,znási|nění.. češtinyv básni Svátost ,, V kosteLech/ na marech")3'. Pavel Forman předevšímzaujme Kehkostí svéhonaivistickéhopohledu na empirickou skutečnosta využitím formy veršovanépohádky s didaktickým naučením (Pohddka o dvott holčičkrich). Forman tady dokázal naplnit zdařilým a působivým způsobemznámé schéntanovým obsahem. Za překvapivou u m|adéhoautora lze označití perziflᎠmi|ostnétematiky v básni Jsi krásná, varujícípřed konzumem milostných proŽitků.Metafyzický prvek v sobě ukrývá Dívkav parku, kde se lyrickým hrdinou stává dušezavraŽděné dívky: ,,Našliji mrtvou v parku, / těIo zohavené./ Na rtech úsměv/ a její duše.'./ ,.,Ieželaopoddl. // ByIa unavenci./ Jen ztěžízadržBlahněv' / co jí celou otřtisaL / Je ted,bez domova, / nerui kde bydlet. / Dívčíduše,/ co svou ..,Zlúmrkef. Bruntál l997' s. 3 ,uTanrtéŽ, s' 8. ..Tamtéž, s. 13. 3]Tamtéž, s. l6.
r07
paní mrtvou má,.,,,'33 Kromě toho Formanovy básně prozrazujítalent k přiměřenému a kultivovanémuzacházeníse slovem. vo|ný verš.Jeho metafory mají Jakub otejníčekužívámoderníbezinterpunkční avantgardě,předevšímv surrealismu.V básni Srdečnípříhoda kořeny v mezivá|ečné poselství:,,Užjsem se se mladý autor pokoušío vyjáclřenízávaŽnéhomyšlenkového / nemoh poslouchat tak / jsem si vyrval / z těla srdce otevřel / jsem mu oči vidělo / tenhle svět a jd se / smdl do jeho výkřiků/ hrůzyškubalo sebou ale / jd ho nepustil a / ještě divoce bijící na / poplach jsem ho / rozeslal liden / dobré vůIečlověče/ ty ho mtišale / veký zachránil jsem / s dobrým pocitem / je před smrtí hladem / s dobrým pocitem jsem / se zakopal pod trsy / voňavétrtivy matka / země mě adoptovala ted,/ posktuchdmto ticho / a je mi fajn"lo. Velmi dobře rozumímúsilía potřeběRichardaMahela, abso|ventaoboručeština.dějepis na Slezskéuniverzitěv opavě, uspořádatsvéstudiemnashromážděné poznatkydo ',řečivázané...Jeho poemy Dějiny se pldčenebojía Ve světlepochodní prozrazujíjistou pouze historickouerudici. Nicméněk tomu, aby se textovýmateriálstal básní,nestačí ho strukturovatdo veršovýchschémat,nýbržrnusínastoupitještědalšípráce nad slovem. Je evidentní,že nepostačuje dějiny popisovat,ale ,,zbásňovat..prostřednictvím metafor,metonymiía dalšíchprostředků,s nimŽ se v textu vůbecnesetkáme, Lubomír Světničkamá schopnost redukovatvýznamy slov až na clřeň (v básni o nanicovaténicot{, Jeho veršejsou plnézávorek, citoslovcí' vykřičníků'přímých řečí,pádových kombinací a Íbnetickýchhříček:,,Rišenépublikum, to jsou slóni! / Tochleftim pofídóm,jsou hróši, / a tadv kolem samí oslíci běchají..... (báseň Zasnění klauni)15,Jde o prostředky, které umožňujíodautomatizovata ozvláštnit Sdělení. Důraz se tu klade na lingvistický experiment.Konečně,foneticky psaný název almanachu Zld mrkef by| Světničkovým nápadem. Z poh|edupouŽitíbásnických forem i závaŽnostisdě|eníse jeví jako nejvyspělejšíautor tohoto alnranachuStanislav Toman. Jeho syntakticky rozbitý veršpřipomíná básně ze sbírky Ladislava Nováka Pocta Jacksonu Pollockov' ( l 966). Reflexe skutečnosti u S. Tomanaje intelektuálněladěná avycházi zjeho zkušenostía ZážitkůZ práce v Protidrogovémcentru okÚ v Bruntále. Naskýtá se přirozeně otázka, co vlastně autory almanachu sbližuje,nebo je na. opak odlišuje. Předevšímmá almanach ubohou redakčníúroveň.Četnépřeklepy .. Tamtéž's' 24. loTatntéž' s. 30. 15TamtéŽ,s' 44.
IOB
v sazbě by se ješ gramatiku na úro i přepony s-z, sh těnr' kdo se váŽn chyb. Almanach zor jednébásnic
různorodýchtvů AlmanachY 2
ce, kteráje vyda jak bYchom rnol
o pár novýchjm manachudošloI
Dnešnísitua pokládat zal'iIer
verších?odpov. tické hodnoty ol
Almanach S' la neznámýcha s dvěma vyhra
zmíněnýchpub neraci dospíva Žádnéshodnér;
obě skupiny ,,a etice hledejme
Každý auto smPovalas hur
Potom dlouho, ma nekonečn scích, po vzo nedozvíme,jal
z titulůvětšin venky, která d
,oSedumnahých ttZrozhovoru sovatelHnát Dl
neovládají v sazbě by se ještědaly odpustit,horšíje fakt, Že mnozíz tzv. ,,básníků.. gramatiku na úrovnimaturity z češtinyna gymnáziu! Přitom přechodníky,předložky i přepony s-z, shoda přísudkus podmětemnebo anakoluty by neměly činitproblémy těnr,kdo se vážnězabývajípsanímpoezie. Ti s opravdovýmta|entemovšempíšíbez chyb. Almanach ZId mrkef není_ zdá se - stme|enničím,co by tvořilo společnýnázor jedné básnickégenerace' reprezentujesetkánívěkově si sice blízkých, nicméně různorodýchtvůrčích individualit. Almanachy Zlá mrkef a Sedum nahých,který vyšelpozději, spojuje pouze institu. ce, kteráje vydala a způsob,jakým je napsán titul (tzv. Íbnetickýpravopis),nikoliv _ jak bychom rnohli očekávat_ Zastoupenítěch samých autorů,rozšířenýchpřípadně o pár nových jmen. To by nám umožnilozjistit, zda v tvorbě přispěvate|ůprvníhoalmanachudošIok nějakémuvývo1iz hlediska kvality tvorby. Dnešnísituacenaznačuje,žeokres Bruntálje bohatý na básnickétalenty.Lze však pokládat za literárně talentovaného každéhomladéhotvůrce,kterýje schopenpsát ve verších?odpověď na takto poloŽenouotázku nutně vyŽadujepřístup sledujícíestetickéhodnoty obsaŽenév dílejednotlivých přispěvatelů. Almanach Sedum nahých představuječtenářskéobci tvorbu sedmi mladých, zcela neznámýcha zřejmě dosud nikde jinde nepublikujícíchautorů'Máme tedy co činit s dvěma vyhraněnými básnickými uskupeními prezentujícímise prostřednictvím zmíněnýchpublikací?Zdáse, Že nikoliv, neboťz hlediska věku autorujde o jednu generaci dospívajicíjIžpo pádu totalitníhoreŽimu a z hlediska poetiky nenacházíme jímžby se Žádnéshodnérysy. Chybí zde taky nějakézásadníprogramovéprohlášení, obě skupiny ,,almanachových..básníků od sebe vzájemně odlišovaly.Různostiv po. etice hledejme tedy u kaŽdéhoautora zvlášť. Každý autor měl možnostpředstavitsvůjŽivotopis a většinak tomuto úkolupřistupovalas humorem. ,,Bóra Schmidtovtinejprve dlouho, nekonečnědlouho nebyla, Potom dlouho, nekonečnědlouho nebude. A v nepatrnémčasovémúsekumezi dvě. mtt nekonečnystruÍviladen v inkubtjtoru, v sedmi letech napsala seridl o dvou pej. scích, prl vzoru dědečka a strýce se rozhodla být spisovatelkou..3,,(enomže se nedozvíme,jak se její příbuzníjmenují).'V litcrárníchpokusechpokračujei nyní.Už Z titu|ůvětšinybásníB. Schmidtovélze usoudit,ževíceméněběžío výlevy naivnídí. venky, která dovršila pubertu,ale ještě není dospě|á.Tento věk se nazývá odborně ,oSedumnahých,Bruntái' l 998' s. I . .' Z rozhovorus Bárou Schmidtovou je ostravskýspi. dne6. 3. l999 jsme se dozvěděli,žejejímstnýcern sovatelHnát Daněk.
to9
adolescenceaduchovní vyspělosti tétoetapy lidskéfylogenezeodpovídáladěníjejích básní zastoupenýchv almanachu.Je tu mnoho otevřených výpovědí,ale z nich se dobrá báseň samaještěnezrodi.otřepanébásnicképřívlastkya klišovitáspojeníproztazujímalou zkušenosts modernímbásnickým jazykem a zřejmě malou zna|ostmoderníčeskéa světovépoezie vůbec'Některébásně slečnySchmidtovévšak zaujmou alespoň námětem, který tvoří kruté zážitky z dětství autorky,jež bychom však mohli zaÍaditspíšedo kompetence psychoanalytika: ,,Brzo se rozední/ Vztekle bušil pěstmi do zahradní branlq / Učil mě na ní zatloukat hřebíky/ Matka se dusila kouřem z cigarety / Vynlal ji z pantů / Strnule civěla na popelník / Skopal psa / Koupil mi ho k svtÍtku/ Vlisovala nedopalek do koberce / Zvíře naříkctloa svíjelo se / Déšťbubno. val do parapetu / Křísil matčinyseschlérůže/ Polykal Fernet / Střepy se rozletěly po schodech / Nazelenalé odlesky skta // Matka auÍomatickyuklízela/ Mumlala zaklína. dla / Ranní ritudl / Přiklddal ucho k těIu kytary / otdčel kolíky / Zpocenými prsty z nich stíral prach / Třískla dveřmi / Praštil kytarou o zeď // Prlvoučekpřilepený na ledovci stropu / otec smějícíse pokřiveným hřebíkům/ Změťpavučin/ otec zmítají cí se ve střepech / Déšťomývá znásilněnou branku / I růžetozkvetly,, (Pavučiny)l8. Básně tohoto typu patřídíky svébezprostřednostia syrovosti k nejpůsobivějším v almanachu. Básně ŠtěpánaMikulky se vyznačujísmyslem pro vnitřní rytmus veršůa schopností dát textu jakousi pravidelnou strof.ickoupodobu, Některé básně nepostrádají rým' byťmísty otřepaný.Poněkud banálně vyznívajíMiku|kovy sentimentálníverše o zrazivšíchláskách. Jinak je básníkdocela bystrýnrpozorovatelempřírodníchdějů: ,,Je podvečera tma na skla okenní/ dlaně přiklddá vítr začíndhrdt' / h zdí komínů dtivno kotoučzlacený / za kopce, Za lesY,odešelspát. // A všudeklid, vzduch voní sazemi / jen štěkotpsů za městentzní/ uličnílampy majálq duši ztracených / k tichému tanci zvou nesměIýstín.// Je pozdě lavičky v parku klidně spí/ a listínad nimi tiše si povíůi/omilencíchajakstařeckrmilholuby/aměsícvkalužíchplujeapřibývd.., (Večerniměsto)l9.Snad se tady rýsuje alespoň talentpřírodníholyrika. Podobně se projevila Jana Jersáková a jeji básnický výraz na|ézátvar rovněž v podobách rýmovanéhoverše.V jejích pokusech o básnickou tvorbu najdemei výpovědi písňovéhocharakteru.Hůře uždopadá volba básnických epitet (,,něžné blues..snad nezpívalŽádný bluesmanco jich na světěje a ani jako básnická licence to neobstojí)' Místy je slečnaJersáková ke svémuvěku zbytečněpřemoudřelá, což vyznivá vŽdy ,"Sedumnahých,s.9 ]'TamtéŽ, s. 17.
Ito
nevěrohodně'z citne na horiza / uspdvám tenh ce svobodY/ ta lou" (lluze)$. Básně Mic| rotizaci stylu t příjmem infor Psychedelie1e Monison (vlir ny The Doors) použityvždy
svéproblémk1 plač moje dra
bdění?/ kouzl, je lásko.,' Sbo
Studentka 1976)se z aut
revných skvrn žím,,;Mezi k. triko / sl žIwté
v zelenémby vskutkuslune
nečekaněote
lozofováním Snad nejz
bař' tramp' e čtělýautor s
nej|épe.Zvl
však postrád
tamv Pova'd
.oTamtéŽ,s' 2! ,lTamtéŽ,s. 3! .. TamtéŽ,s. 4l .] Tamtéž,s. 5 .. Tanrtéž,s. 5
nevěrohodně'ZVláštěpouští-lise do úvahna témaviry: ',.'.zmdčený o,sttovv dušiprocitne na horizontu chtění/ proč hledat víru v sebe kde není// zahrjnímiluze do písně / usprivdm tenhle svět / moje křivd cesta končí/ tam kde ptáků let / pryč prchám z kle. ce svobody / tam zbytkl, sněhu bLednou/ za nehty móru ,jinovatku/ a svoji víru zkřehlou" (lluz.e)oo. Básně Michala Dolečkajsou důkazemteze' žev současnostidocházík určiténeurotizaci stylu u mladých autorů.Tento jev poslednídoby je patrně způsobenvětšírn příjmem informací prostřednictvím obrazů a ne s|ov u mladé gerrerace.Báseň Psychede|,iejepoučenana esteticehippies 60. let, v básni The End se vyskytuje Jim Morrison (vlivem poŽiváttídrog předčasnězesnulý zpěvák arnenickéhudebnískupiny The Doors)' Styl vychází z hovorovéčeštinya neníprost vulgarismů,kterénejsou pouŽity vŽdy funkčně.Z básni Michala Dolečka vyčníváznámá póza básníka,jenž svéproblémkysvěřuje papíru:,,.'.jevdnočn,í rdno / a milovaníjsou již mrtví/ tak neje plač moje drahd / vím, že chceš následovat / pochopíšttěkdy aq7nost / lidského bdění?/ kouzlo spantánnosti / vyprchóvcÍz tebe/ vykašlrivdškrvavý hlen / sbohem m'oje ldsko...Sbohem,sbohem" (Sbohem)o'. StudentkaAkademie výtvarnýchtrměnív Praze Iveta Dučáková(tarozena2|' 5. l976) se z autorůalmanachuvyrnyká ''výtvarnou..metaforikou(,,rozhlížÍm se po barcvnýclt skvrncíchtvéjedinečnosti / do spektra světelných paprsků / hladově nahlí. žím.;Mezi křížema.'')o2neboicelých ,,výtvarných..básní: ',Žlutéoči/ žlutézuby / jsem žlwtétriko / svítí/ žLutýbalík / obale ný do orunžovéhopapíru / jsem černývěšdk v zelenémbytě / stojím tiše pokrytri barevnýrn tiskern / jsem dcímavan Goghova / vskutkuslunečnice/ zdobícíneítodprl tisíce,,(Zluťkadmiovri)a:,. A dá|eje originá|ní nečekaněotevřenýmmilostným laděnímněkterýchveršů.Co si všakpočítsjejím Íi. lozofováním typu: ,,Rodinaje spjaý svazek mns v nerttšeném / lidskémzdkonu,,?* Snad nejzřetelnějivyprofilovanouosobnostíZ autorůalmanachujeentomolog,houbař, tramp,evangelík,mystik, Kelt Radek Chodura (narozenv r. 1968)_ výrazně sečtělýautor s pěkným vztahem k přírodě.A právě přírodníscenériese mu daří vykreslit nejlépe.Zvláště oceňujeme báseřl Hal,ran, která držíčtenářev napětíaž do pointy' ta všakpostrádádramaticképůsobivosti-jinak by by| básnický obraz dokonalý: ,,LežeL tam v povadlétrti'vě/ roztctženákřídla / jako by letěI/ u paty smrku / před sluncem skry'uTamtéž's. 29' .' Tamtéž,s. 39. .r TamtéŽ,s. 46. '. Tamtéž,s. 50' ' . T a m t é žs,. 5 l .
III
ý / mezi perlivými obldčlq sněhu / a zóřil / do modra,fialova, zelena, čenena...i jak černýopdl / leželtam / pěšina k zármutku / posel smutnýchzprdv zimy / den před zlatou nedělí/ tichý a bez životaI a krásný / Mdm ruidhavrany.,", Ze všechautoru na se. be prozrazuje takénejvětšísečtělost,aéuŽ motty (např. z Jacka Kerouaca) nebo údaji v životopisu a takézpůsobempsaní veršů,odvozeným z meziválečnéavantgardy (již zmíněnéMajakovského ,,schůdky..).Místy Chodura dosahuje nezvykle křehké impresivní nálady,jako v básni Rumovd p ralinkn:,,Thkovd malinki / rumová pralinlut / v prachu leží.// Komu se ztratila? / _ křehkd a spanild / Jak rui přežít?// Po ninu je chlad. něji./Vdlaníchjizahřeji/_nezavzlyki.//Ikdyžtticneřeší,/přeciměpotěší/-nato. rikn",*oNejbědněji pak dopadajíbásně naplněnémudrlantstvímna způsob:,,_ jsou chvíIe,kdy stojí za to žít/ _ chvíIe,kvůIikterým stojížít,,(*** Jedna z těch noca,l. Nejvýraznějšípozici ženskéhosubjektu (až na hranicíchfeminismu) nacházíme v básníchMarkétyMackové,napříkladv básni o mužÍch: ,,Mužizvkištnía mužiobyčejní/ Muži velcí a muži malí / Muži mužnía mužizŽenštělí/ Muži zdbavní a muži nudní/ Muži něžnía rnužidrsní / Mužj silní a mužihubení/ Muži úspěšní a ti druzí / Muži, muži,muži// o čemjiném můžeženapsdt..,...o* \ětšina jejích básní skrytě či otevřeně ',řeší..problémvztahu ke dvěma muŽům_ Davidovi a Petrovi; ,,David miluje svoji ženu/ a líbíse mu to se mnou / Mně se to líbís Peťou/ ale miluji Davida / Je mi dvacet dva let / a sama sobě / trochu zděšeně říkám / tak tohle je život,, (Mnohoúhelník)ao. Ne|ze se ubránit dojmu, Že problémy,s nimiž se autorka potýká, jsou zaprvéuměléa za dtuhénevýraznéliterárnězpracované.Milostný trojúhelník jistě můžebýt nosný-mnámětem' ale produktivně.jší cestouk jeho zobrazeníse nám je. ví spíšto, co je Za textem,nežto, co je na povrchu. A|manach Sedum nahých nepřinášído prostoruliterárníhoregionu žádnývýrczný a již hotový básnický talent generacenarozenéna konci šedesátýchaŽ do poloviny sedmdesátýchlet, spíšejevýzvou ke sledovánívývoje alespoňdvou, snad tří autorů. Jinak jej můžemečísti jako svéhodruhu socio|ogickou sondu do kulturníchpref.e. rencí,zájmůa stěžejníchexistenciálníchsituacímladých lidí s vyššímiintelektuálními a tvůrčími ambicemi v okresu Bruntál' jsnie V úvodu konstatovali obtížnostsrovnání tvorby mladé básnickégenerace v okresu Bruntál s tvorbouiiných mladých autorůnarozenýchv 70. letech a jlŽ etab- r a m t e z ,s . J o . ]6Tamtéž's' ó3. {?Tamtéž,s. 58. 18Tamtéž's. 6.5. J.,Tamtéž, s. 72.
ilz
lovanýchna literát bu autorůnaÍozer vstupujícído literi
situaci, Typologické Morávka a R. Ch matickérovině st j' lyrika na s$aně angažovanoubás
kratickémsystén ře současnémil sdělení,aťuŽ v v' našlazalíbení pulí...Do doby '
torkY bYl striktt u mladých tvůr
padně vlivy est K oblíbenýma
v básníchB. K< rovině někteří eÍ.ektu(ako L'
tů mladých aut vorovéčeštin Svébytnýmfen
je napodobov níka]. H. Krc
rozšířitvýšec
Poezii' NePochYb . dat zajímavý ná snaha zac
v regionu'ted zii Radka Fri'
* Napfiklad Ma l. H Krchovs
lovanýchna literárníscéněČeskérepubliky.Máme-|i na tomto místěporovnávattvorbu autorůnarozených v 60. letech (dnešníchtřicátníků)s tvorbou autorůgenerace vstupujícído literárníhoděnípo roce l990 v okresu Bruntál,jsme v podobně obtíŽné situaci. Typoiogické shody (využíváníoriginá|ní grafické Íbrmy ,,schůdků,. u V. Morávka a R. Chodury) lze přičístna vrub znalosti |iterárníchdělin, přičemžv tematickérovině se jedná o zce|a odlišnépolohy - politicky tendenčněangažovaná lyrika na stranějednéa sentimentá|ně laděnéveršena stranědruhé.Najderne-litzv. již v demoangažovanou báseň u námi sledovanéhomladéhoautoradospivajícího kratickémsystému,většinouvyznÍvákřesťansko-humanisticky(T. Křenek). Ve sféře současné mi|ostnépoezie můžemepozorovat vývoj k maximální otevřenosti sdělení,aťuž v erotických básních I. Dučákovénebo v tvorbě M. Mackové, která našlaza|íbení v tematizacimimomanželského poměru a zvolila výpověď ,,bezskrujak se domníváme,by takový postojm|adéaupulí...Do doby ,,sametové revo|uce.., torky byl striktně cenzurován'Výše jsrne kclnstatovalinarušenítradičnístylistiky u mladých tvůrců(v textechM. Do|ečka),oblibu v užívání vulgárníholexika, případně vlivy estetiky hippies a drog (u M. Dolečka,S. Tomana, B' Schmidtové). K oblíbenýma konstantnímmotivůmmladé poezie patří tramping (nacházíse je ,,ke|tství... v básníchB. Konečrré a R' Chodury), nor'ýmf'enoménem V jazykové rovině někteří autoři pouŽívajíÍbnetickéhopsaní veršů,aby dosáhli komického (ako L. Světnička).Zdůrazňujítak herníprirrcipautorsképoetiky.Řada texeÍ.ektu tů mladých autorůpublikovanýchpo roce 1990 se pohybujeve stylovévrstvě hovorovéčeštiny,v pracích vydaných tiskem najdeme množstvígramatických chyb. Svébytnýmfenoménem(takéu začinajicichautorůmimo prostor danéhoregionu'.,) je napodobovánídekadentníči neodekadentní poetiky porl vlivem kultovníhobásníka J. H. Krchovského (u T. Křenka, F. Raszky), takžebychom snad mohli nyní rozšířitvýšecitovanoutypo]ogiiJ. Trávníčkao tzv. ,,krchovského stopu..v mladé poezii. Nepochybně se v mladéliteratuřeobjevilo několik talentů,u nichž lze předpok!á. dat zajímavývývoj. Co však postrádám u zmíněnýchautorů,je malá nebo snad žádná snaha zachytit genius loci krajiny, vyrovnání se s dosavadníliterární tradicí v regionu,tedy to, co nacházímjinde,vjiných regionech.V severníchČecháchv poezii Radka Fridricha (narozen 1, 12' 1968 v Děčíně),zvláštěv jeho sbírkách V zahra.0 Například Martin Pilař na stránkách časopisuI1o.rÍ konstatova| mnoŽství následovníků (ne.li epigonů) J. H' Krchovského.(Srv. M. PILAŘ' Dílnu. Host l999, č.4, s. 20 přílohy.)
II3
dě Bredovskýcá (Brno, 1999) a Řeč mrtvejch,jež vyšlajako příloha časopisuTvar (č. l0' 2000) nebo ve sbírkáchMi|oše Do|ežala(narozen 1.7' 1970 v Háj u Ledčenad Sázavou) Podivice (Třebíč1995) a obec (Brno |996) čerpajicíchnáměty z Vysočiny a z nevšedních,groteskníchživotníchosudůjejích obyvatel. Nelze takénevzpomenout na autory seskupenékolem po|skéhočasopisuBorussia (K' Brakonecki, A. Jankowski' J. Górczyňski, w M. Darski, T. Boldak-Janowska a jiní), který je vydáván v olsztynu, tedy v centru regionu Mazur a Warmii (německy ,,Wartenburg..), kde ži. li do konce 2' světovéváIky pobaltštíPrusové.Snahu o postižení genia loci Jesenicka, pokud jde o mladšígeneraci tvůrců,lze spatřovat v písňových textech Jaromíra
Švejdíka,zpěvákarockovéskupiny Priessnitz z Jeseníku,které-jakje vidět na koncertech_ mezi m|ádežidos|ovazlidověly, umocněny navícgothic-rockovým výrazem skupiny.Ve významovéa poetickérovině těchtotextůjesnad naznačenamožnosÍces-
ty, kterou se můžemladá literaturana Jesenicku ubírata spolupodíletse tak na vytváření pozitivně motivovanéhokulturníhoregionalismu, nezbytnéhok pochopení vlastní identity jedince žijícíhov severomoravskéma slezském pohraničís ohledem
na širšíkulturnía |iterárníkontext ve sjednocujícíse Evropě.
Bnt
ýznanl soplsy
baoř jis nastalo 1970 Sátýchletech Zj(
přály (výmluvn alejejídďšívy<
nily novinY (zr
Veronica),Poď která v dějinác
Několik lit,
katolickY zam 1928-1933 a
v roce 1989Pi jetro šéfreda a zítra (Akorc
véhoperiodik
tou s osobnos
Jednotlivá
Demla, Jarosl Renče nebo ]
Ivana Slavíka hlediska šlol
Po Rotrel
svých dětí,,(
rr4
