odborná pníce
Počítačea ortodoncie Hardware počítače.
lI.
ORTODONCIE
jněco otechnických parametrech počÍtače.Bude nám pak jasné, např. při nákupu digiiálního fotoaparátu' jaký digitální fotogrďický přístroj je ideální k parametrům našeho Pc a naopak. Budeme téžVědět, jestli softwarový program do počítače,kteÚ budeme kUpoVat, je Vůbec Vhodný pro naše Pc a jestli ho budeme Vůbec schopni na našem počÍtačispustit. A co je Veli ce důleŽité,parcjální znalostí počítačebudeme mocj nepatrně korigovat práci počítačovýchfirem'
Počítačovásestava a iejíčásti Poěítačová sestava sé skládá VětŠinoU ze základní
MUDr. Horáček Martin, siomatologická klinika UK Královské vinohrady, oddělení ortodoncie 3. LF
Souhrn Autor se zabýVá problematikou technické stránky počítače,(tzv. hardWaru počítače)nutnou k pochopení principu práce s počítačem. Summary The author is disscusing the technical point ofview oÍ cornputers (so called hardware Pc). This is important in order to understand how to manaoe the work
with PC.
Úvod částinašeho počítačového minikurzU jsme Vysvětiili základní pojmy pro práci s počÍtačem'Řekii jsrné si' že natrhu máme několiktypů počítačů, z nichž nejpouŽíVanějšíjetyp Pc. V operačnípaměti pomocí procesoru placujeme s daty pomocí aplikací - programů, Vytváříme datové soubory' Tyto datové soubory ukJádáme poté na pevný disk' Jako Uživatelétěchto zařízení bychom mě/i znát nejen podstatu prácepočítače,ale mělibychom Vědět V minulé
jednotky (obvykle nějaká plechoVáskříňka), monitolu obrazovky' myšia kláVesnice. Dále můžebýt součástí této sestavy tis kárna, scanner, digitálnífotoapará, záložnízdroj napájenía ]iné. Vstupnímí zařÍzeními této sestavy jsou: kláVesnice, myš, scanner' digitáJníÍotoaparát a případně dalšípři pojené jednotky. Jako Vstupní Zařízeníse označUjíta, kteÚmi můžeme Vložit nějakou informacido počítače a poté s ní pracujeme (např' napíšeme nějaký text na kláVesnjci, nebo přenesemé Íotografii z djgitálniho Íotoaparátu).
Výstupní zařÍzení počÍiačové sestavy nejčastěji tvořÍ| monitor (obrazovka) a tiskárna' Jako Výstupní se označujíta zařízení' kde VidíméprodUkt našípráce (např. obrázek, text či Vyhodnocený telérentgen). Vlastní počítačtvoií pevná disková paměť, nebo]i hard disk, operačnípaměť,procesor a dalšípomocná zařízení'
Připomínám' Že Všéchny uvedené díJy patří do takzvaného hardwaru' nepatřÍ do oblasti softwaru. SoftWare je programové Vybavení počÍtače(programy, jako např' operačnísystérn Windows 95, textový editor atd.).
V předchozí částijsem napsal, že počítačVykonáVá
Všechny sVé činnos i v opcracn paméti oon-oc'procésoru a data UkIádá na hard disk (pevnou diskovou pamět)' česky řečénopevný disk' Proto nejprve rozebe I
reme iyto tři dÍly'
Počítačovásestava oftodontického pracovíště FNKV
P roceso r -
m i kro p roceso
r
odborná práce
ORTODONCIE
Procesor /mikroprocesor/ Je io eLektronická součásika Ve ice náročná na VýÍobL. .l.ra lvon jakys mozek poa la(e a U-n 1ěco' co ]e prakticky neuvěřite né' PoŠletedo ného čís]o1' poté povel+' poté opětčís]o 1 a nakonec povelvypočt] a Vypadne z něho óíslo 11 (což V dvojkové soustavě znamená 2)' Pokud Vezmerne V poiaz fakt' Že sejedná o neŽivou součástku z křerníku, mědi a zlata, je to Výkon Zasluhující úctu' Dále ie nutno sj uvědon']it , že Všechny operace V počitačijsou převáděny do matémat cké íormy, tj' onoho1+1=2 (11Ve dvojkové soustavě). Vztah mezi "11 Ve dvoikové soUstavě a číslern 2" V počÍtačibude Vysvětlen dále. zak aan: ni poj^y ' 1eŽ ch ára kter
,/L ii prol esor iŠou aÍchitektura a taktovací frekvence ( zjednodušeně řečeno takt nebo frekvence). Al(h |eh|_la plocesorL _á_l urcuie. ' oůso
'ahyŤ
bem le sestaven.
Taktovacífrekvence zhrUba UdáVá, ko ik lnstrukcíje
schopen procesor zpacovaI za časovou jednotku atedy,jakje přibliŽně rychlý' Jednotkou taktUje Hertz. ovšem V dnešním uspěchaném světějsme se dostali Už na násobky této jednotky - L4hz (rnegahertz).
Nejznámějšífirmou Vyráběiící procesory je f rma lN' TEL. Ívúžemese setkat s několika řadami -architekturam _ procesorů od této Ílrmy. staršÍiypy těchto procesorů isou tZV' typy 386'486
a typ Pentium. Typ 486 - ( navazova] na staršitypy 386 a 286) pra cova s frekvencem 16 aŽ 133 Mhz. Typ PentiUnr tyto procesory pracova y s Írekvencí
60 až 200 Mhz.
současnétypy těchto procesorů isou Penium
]V]MX. Pent uÍn lI a V
současné době absolutní novinka
firmy lniel Pentiurn lll.
soLcasle dooe és 'epou/ivJ nější procesor, pracuje s frekvencemj 166 až 233 N.4h./. DLie,, ta j. korcovha N,4Mx' hteÍd olraL J'é' /e procésorje navic !yoave1 instrLkce- p.o pláci s gra Pe
l'iur M]Vl '
V
deo sekvencemi. Tento procesor UmoŽní počítačirychle]ší práci s grafikou - obrázky, cožje pro prác s dig]tálnim Íotoaparáem Velce důle
Íikou, Zvukem a
žÉ.
V
Pentium ll Ve]ice !r7konný procesor pro tzv' kanceářské nasazení ( odborně řečeno ''síťovénasaŽení"), pracule s frekvencemi233 až 500 N,4hz. V dnešnidobě se do běžných počítačovýchsestav montuje nejčastějl práVě tento procesor. horku.enč1 r.i'irrami VyÍábíícri procesory 'sou firmy AN,4D a cYRlX. T],,to procesory jsou VětšinoU levnější'než srovnatelné proc'Asory firmy Intel. od Í rrny Cyrix ]e to zeiména procesor cyrix 6XB6|\,4X, jenž je srovnatelný s procesorem Pentium MIVX, od fjrnry AMD je to procesorAlýD K6 l]' jenŽ je Výkonem srovnate]ný s procesoreTa Pentium ll firmy lntel. sada in-
strukcrMMX pro prácj s graíikou, zvukem a Video sekvencemi (tomu se také říká práce s "mult jmediálními daty")je obsažena dnes ]iŽ VeVšech procesorech zrní_ něných firern.
Jakýrn procesorem tedy Vybavt náš počítač? Pokud pracujete V operačnímsystému Windows 95' doporuču]] procesor minimálně PentUm Ml/X 200Mhz' či někieý konkurénČníAMD K6 ll' cyrix 6x86MX. Pokud pracujete s procesorem 486, budou Vám W ndows 95 Íungovat, ovšern práce s graÍikou (obrázky)' bude VeLmj pomalá. Doporučujl mjnimálně Írekvenci 80 Mhz' Nutno ovšem podotknout, že celková funkčnost počÍtačezáVisí na s aděnosti ce ého komp|exu složek počÍtače- operaóní paměti a p_'yného disku, sběrnice' grafické karty (bude dále objas rero] dpod. a 1el/e po.itdt s t m . Že po l/e vÝmě'a procesoru urychlípráci Vašeho počíiače' Procesor se spolupodíívýŽnamným způsobem na řychlosti počítače.
operační paměť (RAM) operačnípaměťjemísto , kde Vše probíhá
Ve
íormě
elektrických impu]sů' Představrne si rozsáh é nádraŽí kde se pohybují po ko ejích jednoŤ]ivé vlakové soupravv, {teré soL llzeny svyri stro-vůocl. Pí rc|p práce operačnípamět jestejný, pouze místo Vlakových souprav se zde pohybujíohromnou rychlostíelektrické im pulsy a jejch strojvůdcem je procesor. Vel]kost ope račnípaměti musíb\'t př]způsobena celkovému Vyba Vení počítače.
Pokud jeoperačnípaměťmalá'datcvýsoUborsedo operačnípaměti nevejde celý a musÍb\h načitán po částech z pevného disku, což značně zpoma uje prácj
počítače'
MaIá ve!íkost operačnípaměti blzdí í nejvýkannější
Velikost parnětije udáVánaV MB - megabytech (čti megabajtech)' DneŠnínrminirnem pro prác s počíta čem je 16 MB RAN,4, pro prácl s grď kou je lepšíVolit 32 N,4B nebo ještě ]épe 64 MB a Výše'
Natomto místě je nutno Vysvětlit pojmybi| byÍe -B ,kilobýe - KB, megabyte'MB, a znak' jsouu oŽenyVeformě VeŠkeréinformaceVpočitači souborů' Nutno ovšem pochopjt' jakje to provedeno po technické stránce' Jakákoliv informace V počítač ]e uloŽenaVeíormě nUl a jedniček' Téio základnííormě niormace se ř]é blt (a ten právě můženabývat jen dvou hodnat: nuly ajedničky)' Tento jeden biť by nám stači] pouze k zakódavání dvou jnfomací' Písme|o A ]e nula, písmeno B ]e 1' Pokud chceme zakódovat souborznaků, kténý potřebujen']e k prácls počÍtačem' je nutnozvolit urč]témnoŽství0 a 1' kterébychonr íno' h i navŽájern kombinovat. V matematice platí, že dvoiková soustava je (Ve které počítačepracují' protožeje snadno převod telná
odborná práce nu]a napěti není, ]ednička na_ pětí je) poměrně blízkáosm]čkovéa šestnáctkoVé souna e]ektrické signály,
ORTODONCIE
N,4oderní počítačeby mě]y být Vybaveny sběrnicemi
Pcl' AGP, stalšítypsběrnice je např. lsA. stavě a proto se z historických a maternatických dů Typ sběrnicejeve]ice důležtý'protaže pamalá sběrVodů pouŽíVá na kódování inÍormacíV počítačijed nice bŽdí přenosdatv počítači,kteÚ je osazen rychtým notka b}te (čt] bajt) a ta rná B bitů' Těchto osm b tů procesorem avelkou operačnípamětí. U da]ších haldse Ve]ice snadno dá převést do šestnáctkové sou WarovýCh dílů'které eventuelně přidáváme do pačí stavy' Ve které se počítačemeŽrsebou a uvnitřdorozulače' ie vzoy urče4o' pra p^y typ sbemicP jěau u!cely' míVa]íPotom písmenoA můžebýt napřiklacj Vyjádřeno iako komb]nace "00010101", písmeno B "ooo1o11o" atd. KaŽdý byte představuie jeden znak (pod pojmem znak se rozumí písmeno, číslo,diakitická znaménka aio. PokUd tedy použijeme k psaní textu 2oo znaků, má stránka Velikost zhruba 20O byte, pokud je to 2000 znaků' pak má Vel]kost zhruba 2 KB - k]]obyte, pokud 2000000 znaků' pak ]e Ve ikost zhruba 2 ]VB megabyte. Tedy, pokud má operačnípaměť Ve]jkost 32 MB, jé tato operačnípaměť zhruba schopna pojmout najéd nou 32 MB znaků 32 000 000 znaků' typu
Pevný disk (Hařd disk) PeVný disk slouži k uk]ádání soUborů. Na rozdí] od procesoru a operačnípan]ěti' po Vypnutí počÍtače Histarické a dnešnÍtypy disket' ZP disk V něm Vše Zůstane uloženo' Data jsou na něrn uchoVána Ve formě podobné magnetofonovému pásku, Disketová mechanika - FDD (floppy disk drive) ]ako magnetický záznam' SlouŽí k zápisu a čtenímaých přenosových med Í_ Dů]ež]táje kapac]ta' tedy Veiikost pevného disku' tzv' disket. V současné době se Vyrábípouze disketa která se UdáVá V GB' Ve]ikosti 3,5 palce s kapac tou 1'44 MB' U někteých \ljn]mém by iněl být dnes disk Velikosti 3'2 GB' starŠíchpočítačů se můžémesetkat s rnechanikou V současné době lze počítačosadit kapacitou 10 GB na 5,25 palcové d skety s kapacitou 1,2 lVB, které sé a VýŠe' jiŽ V současnédobě nepoužíVají' Da Šíhodnota důležitá pro pevný djsk je tzv' přístuDisketamá malou kapacitu as]ouŽ pouze k ukládání pová doba a přenosová rych ost. přenasům a malých saubolů. NesmÍme zapomínat' že Přístupavá doba )e doba, za kterou najde systém se data na ní uloŽená mohou velmi snadna poškodit' onen datový soubor na pevném disku' Je nutno je přechavávat ve speciálních abalech pro di Přenasová rychlast ]ehodnota, která určLrje, iak ry- skety. chle je d sk schopen posí at nalezené soubory do ope velkokapacitní zálohovací vlýměnné disky -,,záračnipaměii' lohovací média" _ slouŽí pro ukládání a zálohovánÍ Běžná hodnota pi'enosové rychlostije 1,2 M B/s, pří- dat. V sou časn é době lze použít k zálÓhav ání Ízv . zIP stupová doba sé pohybu]e V rozmezíod 14 ms do 8 ms mechaniku s Ve]ikostí 100 nebo 250 MB. Dalšímecha(rnilisekund). nlkoujetzv. LS 120s kapacitou 120 MB. Tyto..diskety,, Na ve kasti pevného disku ňlež, kolik pragramů lze kdyko/iv použítpro opěiovné zálohoýál1í, to znaa dat se vejde do pačÍtače,a na jeha rych|ostÍ záleží mená, že je lze přepsat. podstatným způsobem, iak rychlá ie počítačavásePro trvalou, neměnnou zálohu dat (např' arch]Vaci stava. . digiiálních snímků) lze použítkompakiních cD-RoNl TytÓ tři díly jsou důleŽtými součástmi ce!éha komdisků. Data na ně zapišeme pornocí zaříZeni zvaného p]exu počítače,nutno je pasuzovat vždy komplexně' VypaloVací (zapisoVacD mechanka CD. TatÓ d ata ne| ze Dalšímidíy počítačejsou: ovšem na CD apětavně přepisovat' základnídeska poěítače- to je dí kam se fyzicky Mechanika cD - BoM sloužíkečtenícD-RoMdi_ ' UrnisťU]í(zasunujD jednotliVédíly počítače- paměťopesků se zvukovými či datovými soubory' Ty,to záznamy račnía pevná, procesol, grafická a zvuková karta jsou na cD uloženy na optickém principu- Jsou mnoapod. hem odo]nější proti poškození' Data Však nelze na sběrnice je' zjednodušeně řešeno, kabeláž' která cD-RoMu přepisovat. Kapacitajednoho cD RoM dipropojuje elektricky jednotliVé komponenty počítače. sku je 650 MB. Vzhledern k této Velké kapacitě se cD 24
ORTODONCIE
odborná práce
dlsky pouŽÍVajík dodáVce softwarových programů do počítače,Včetně animací' Video sekvencí a obrázků. PráVětýo iřidatoVé oblasti- animace, Video sekVence a obrázky majíVelkénároky na kapac]tu přenosového media' proto jsou dnes Výhradně dodáVány na těchto cD-RoN'4 discích' VšechnycD RoM rnechaniky se lišípouze rychlostí přenosu a přstupovou oobou. Jejich přenosovj rychlost se udáVá dosti krkolomně' ato V násobcích přenosoVé rychlosti prVní Vyrobené cD-RoM mechaniky' PrVnÍ Vyráběné mechaniky měly přenosovou rychlost /hrJba 150 kb/s' soUčas.e 'nPUl_aniky 'sou označoVány jako čtyřrychlostní /600 KBs/ , šestirych]ostní 900 KBs/ dVanáctirych|ostn'a i'.lnohÉm Výše' Pň'stUpová rychlost U cD-Rol\,4 mechanikje zhruba 150 ms' Tato přístupová rychlost je Výrazně horšíneŽ u pevných disků. Častýmj pojmy se kteĎ'mise setkáVámejetzv' paralelnía sériovérozhraní. Tento po]em charakter]zUje př]pojovací konektory, kam připojujerne jednotlivá VstUpní a Výstupní zař2ení. Na l'onektor s označe'']in pamlel rozhmní př poju jeme zařízenís Vyššímnárokern na rychlost' Zde tzv' bity běŽí Vedle sebe paralelně, coŽ umožňUje přenést Více informací na]ednou na rozdíl od sériového rozhraní Na parale]ní rozhraní se připojuje např. tiskárna' Na Lone('oI s označenir seioýe la/hafu připa]Jjeme zařízení s malým nárokem na rychlost' Zde bity tzv' běžízasebou' což znamená pomalejšítok infor mací do poč'lače'Na sérove ro,/h.ani připoiui^me např. myš. GraÍická karta je Velice důleŽitý díl V počítačj, kiery' ovliVňuje Výsledné zobrazení dat na monitoru' Výsledný obraz na rnonitoru sigraÍická ka1ta pamatuje Ve Vlast1i paměti kany a tir se Lrvolřu-e procesor a operačnípaměťpro vlastní práci s programem. Každý obrázek zobazený na monitoru je Vlastně mnoŽina iemných teček - bodů. Pokud se nán na obrazovku Vejde na \^'šku 600 a šířku B00 bodů, márne rozlišení 800X600 bodů' Tento parametr - rozlišení charakterizuje graf ickou kartu. Na tento parametr - rozlišení, ]e nutné se díVat při Volbě grafické karty a monitoru. Tyto dVě jednotky musíb}'t navzáiem sladěny. Natento parametrjé nutno se mnohdy díVat ] přiVýběru našeho nového softwaroVého programu, či některého nového hardwarového dílU - např. digitáiníÍoioaparát. Pokud Vo]íméglafickou kartu, taks rozlŠenímminimálně 1024x76B' při co největŠímpočtu barev' Rozl]šenr a počet barev záVisí na pa.r'éŤi grafické kafty. Pro náročnou prácis graÍikou je nutné f.ít paměťkalty aspoň 4 lýB' DalŠímpojmem charakterizujÍcím 9rafjckou katu je Izv. abnavovací Írekvence' obnovovací Írékvence UrčUje, kolkrátjé obraz Vykreslen na monitoru za 1 se-
kundu' To je parametrVelml důležitýpro naše oči. Gratická karta by měla Ťrli obrovovaci Írekverué 'n'n málně 75 HZ' V nám použíVanémrozlišení (např 800x600). Přitéto obnovovacífrekvencj nebudeobraz na obrazovce blikat' Při obnovovací frekvenci pod 75 Hz budé Většině lidí přjpadat, žéobraz bliká' Toto ne patrné blikání obrazovky znarnená pro užiVatele př'injstek cca'),5 dioptrje za 1 rok'' Měli bychom tedy mys]et i
na své zdraví'
Pokud bychom bmli všechny Uvedené palametry , s vysakou roz]išovací schopností (1280x1024), pamětí cca 4 MB a obnovovacíschopností nad 75 Hz při rozlíšení800x600 avýše. Rychlost, paměť a typ grafické kafty určuií, iak rychle se budou obrázky na monitoru vykreslovat. dostalÍ bycham gnfíckau kaftu
Monitoř - obrazovka UdáVá se rozměrem Úhlopříčky V palcích (T paléc = 2,54 cm). Malé 14-ti palcové monitory pracují běŽně V rozlišení 640x4B0' 15 ti palcové monitory v rozlišení 800X600, 1024x768 a 17-ti palcové V rozlišení '024X168 J Vyše' Pro proÍesionalni použil'jsou -onitory 20ti palcové a větŠí.Ke kďdému monitorujeVŽdy přiřazeno doporučenérozlišení grafické karty, které bychom mě]i respeldovat. Dalšími parametry monitoru' kromě úhlopříčky a rozl]Šení,je obnoVovací ÍrekVencé.
Manitor 17 palců AoC Velice důleŽitéu monitoru je, zda má ovládánídi9i tální, či ne' Pokud nemá monjtor digjtální oVádání, bude nam pii zménérežiŤu prace ( např' při 7mě1ě rozlišen' obraz "ujíždětdo stran"' Jednou bude obraz přesahovat obrazovku' jindy bude na monitoru po stranách a několik centimetrů prázdného místa. Pokud má monitordig tálníovládání, je schopen do jisté míry automaticky nastavovat parametry obrazu' Každý mon tor by rněl míi oVádáníjasu, kontlastu, Velikostia polohy shoradolů, zplavado]evaada šípa-
odborná práce rameky. Podrobrrě se s ním obeznámíte V náVodu ktery' by měl b)h sarnozřejmě pře oŽen do češt]ny.
,
Standardern pro našiprácibymě byln onitor. kteý pracuje V roz išeníaspoň '] 024x76B, obnovovacíírekVence je 75 Hz nebo VyššíV tomto rozl šení a mě by
.pl'o\ áI' orl, o' yldřo'áriiloo' čeno ]ako Tco, MPB)'
Vél o,,á:éa'o7' a
Poměrně pří]en]ným doplňkem pro naše očije kvaitní íiltr před obrazovku, ldery' z epši kontrast monj-
toru, snižíodrazy světe
-
d
Mon;tor je nejdůleŽitéjší cele počltacovése-
stavy, ovliVňuje do značnémíry náš zrako\^iaparát. Je nesrnysl si poříd t rnonitor' kteni pracu]e V roz šení640x480 bodů, k němu graí ckou kariu s rozljše]
ním 1024X768 a k tornll Všemu digitální íotoaparát s rozlišenírn 1280XT 024' Něco pozornost zaslouŽÍ tzv' [JPS - Zá oŽni zdroi
ORTODONC]E
dat' UPS dokáŽe udrŽet počitačVe funkčnÍó nnosti po dobu nezbytněnutnou k Vyp n Uti poč ítače.Tato ča sová prod evaie různá pod]e daného typu LJPs' obvykLe 10-30 nrinLrt.
závěř ll. části
V astnípočÍtač obsahU]e mnohern Více soLlčást pro Vlastní funkcl, Vy]menovat ]e Všechny a popsat je]]ch
Význam nenÍ účelemtohoto č ánku' Zaměřil isem se na zák adní díly sestavy, kieré bychon mé i, jako uŽ
Vaie é' brái V potaz přiVýběru našíbUdoucípočitaóové sestavy. Tyto pararnetry rnusíme posuzovat přj even tue]ní hardwarové inovac] našeho pracov šiě' Pokud kLrpLr]eme nový soítwarový program'
napájení'
a
bychom
MUDr' Horáček llartin Stomatologjcká klnika 3' LFUK
UPs ]e zařÍzení, které patří nepochybně do sestavy proíes oná niho počitače.Pokud dojde k Výpadku e ektr cké energie, dojde alltornaticky k Vypnutí počíiače' Znamená to autornaticky ztrátu neu ožených
PÍcsi.lcDl: P.otessor
mě
být dotáZáni na parametry našeho poóÍtaóe, kam chcemetento nový prograrn nstalovat. Ne každýsoftWarový prograrn půide spustit naiakénrko iV počítači'
odděleníortodoncie
Šrobárova 50, Praha 10
Bolcndcl
75th Congress oI the European Orthodontic Society
Strasbourg, France, 23-26 June IL)99
1() inrilc youto attcndthc 75th Congress otlhe ELrropcan OrthodoDlic Socicty in vcnuc wc havc choscn 1hc cily ofSirasbourg. seal oíbo1b lhc l]uÍope.ln Plllljan1cnt and the Flancc' I;oI oÚ (r1 t'altlcc Hutnan Rights. Strasbourg is l]1c liscjnallrg capjlal (r1 Alsacc ancl a region .rlrcady famous lor ils
It rtfords nre
grcalplcasLrrc
'Ihe t'lpical ha]l 1imbclod houscs ol
1his
\'cl!' old citj, Icnd much páge.lnllr-
1o
1hc
rany fesli\'ilics 0l local
l()1kl()rc' wllcJr distinctir'c tladitiona1 costumcs are \\()In' Thc pink saÍds]onc gothic c.r1hťdIill\1itI its unique spirc js particLrlarly bcautiful. A number ofmuseums are:rlso dcvolcd to local hisbn s wcll as anliqLrc .lnd
modcrn
a11.
Speci.LIlf' nl)telvorthy is lhe
\cll known Ilannong
carlhcnwar-c museum
The meeting willbe held in 1he ..Pa]ais dcs coDglas c| dc 1a Mulic|uc" \\,hcrc thc tla.]e ťrhíbitio!$'jll also be housc.l' T\rc ]alge hotels' Hjlton llc] tlotídav lnn lro1h lacc 1lrc .'Palais dcs conglěs .{ numbcÍ of othel hote]s are .lvailib]e c1oser 1o lhe ]iýo c ccnrcl oí 1hc cll}. A hus scÍ\'icc $'ill opera1c Lrctš'ccn them and rlrc ..Palnrs dcs aongÍis"'
Th! s cicnlilic Connnj11ťc i ! lr apl]r 1() aIrnou|ce thc partjcipatlo n of a lrulnbel oI o ttl \landi g spe akels ' PIo fessol Birtc Me]sen ofAárhus, Denmalk. lvill givc ]ho Sho]do]l F'Íicl ]cctuÍc on : .,Tissue Rcaction to oÍhodontic Tooth MoYcmcnt Á llcvl PáÍadigm". l hc nain 1opic ofthe Meeting $,illbe : the 2-dim€nsional facial aml]sis to the ]_D reconstntúiol". ''Flotn ]]iagnosis h.ls 1ongbeen foun.led on the ýud}'C)lmo.lels and o n cePh.lton1etlic rnel)'sjs ofcrallk)fuci.l] I.lůo grxphs' The exll.loIdin.ll}' .ldvances ot comPu1eI-ljde.] .lna]ysis nllluIá]]}'c.l1l ioI |hc inc]usion olvi.leo llnaging as $,ťl1 .ls conlputer and optical scannillg' wc havc sclecte.1 liPeakel'\ among lhe pfunccrs oI this lrcW 1r!nd. Thoy will drc\\, ho\' orlhodulic\ can Lrcrelil lroln those proccdures.
