No title

ARCADIS Deutschland GmbH Rosenstraße 30 01067 Dresden Tel.: 0351/26 35 88 – 0 Fax: 0351/26 35 88 – 99 e-Mail: [email protected] www.arcadis.de

Bearbeiter Dipl.-Geol. Kersten Kühn

Vorkommen Oelsen / Petrovice „Vorkommen Oelsen – Petrovice“ Kurzfassung Das Vorkommen Oelsen / Petrovice wird als eine überwiegend Fluorit führende Gangstruktur im östlichen Teil des Osterzgebirges - auf deutschem Staatsgebiet zwischen der Ortslage Döbra und dem Oelsengrund - und in der Fortsetzung auf tschechischem Staatsgebiet bis Krasny Les beschrieben. Es ist Teil der Struktur Schlottwitz – Krasny Les, einem aus mehreren Störungszonen bestehenden regionalen Störungszug von mehr als 20 km Länge. Auf deutschem Staatsgebiet tritt im Gebiet des Oelsengrundes innerhalb einer 3 m mächtigen Störungszone Fluorit auf. Diese Störungszone führt in ihrer streichenden Südostfortsetzung auf tschechischem Staatsgebiet ebenfalls Fluorit und zusätzlich noch Baryt. Weitere Anzeichen für eine Mineralisation ergeben sich aus Quarzlesesteinen zwischen Börnersdorf und Walddörfchen und bei Breitenau. Im Ergebnis der bisherigen ausschließlich an der Oberfläche durchgeführten geologischen, geophysikalischen und pedogeochemischen Untersuchungen ist anzunehmen, dass es sich um eine strukturgebundene Fluorit-Baryt-Mineralisation handelt. Hinsichtlich ihrer Ausbildung auf deutschem Staatsgebiet dürfte sie zwischen Döbra und dem südlichen Börnersdorf unbedeutend sein. Im weiter südlichen grenznahen Bereich fällt sie zunehmend durch Fluorit-Indikationen auf, die sich auf tschechischem Staatsgebiet fortsetzen. Der bisherige Erkundungsgrad reicht für eine quantitative und qualitative Beschreibung des Rohstoffvorkommens und die Abschätzung der Wirtschaftlichkeit einer Rohstoffgewinnung nicht aus. Restriktionen für eine weitere Erkundung und Erschließung des Vorkommens ergeben sich teilweise aus der Lage innerhalb von verschiedenen Schutzgebieten, insbesondere hinsichtlich des Natur- und Gewässerschutzes.

Bewertung des Rohstofflagerstättenpotenzials im sächsisch-tschechischen Grenzgebiet – Grenzübergreifendes Rohstoffkataster. Ausfertigung Rohstoffkataster Vorkommen Oelsen-Petrovice

2

Inhaltsverzeichnis Deckblatt Bearbeiterprofil und Kurzfassung 1. 2.

Zusammenfassung ......................................................................................................... 4 Allgemeine Angaben zum Vorkommen ....................................................................... 4 2.1 Geographische Gegebenheiten .............................................................................. 4 2.2 Schutzgebiete ......................................................................................................... 5 2.3 Infrastruktur............................................................................................................. 5 2.4 Geschichtlicher Abriss des Bergbaus ...................................................................... 6 2.5 Aktueller Zustand/ Verwahrung/Sanierung .............................................................. 6 3. Geologie ..................................................................................................................... 6 3.1 Regionalgeologische Entwicklung ........................................................................... 6 3.2 Lithostratigraphie .................................................................................................... 7 3.3 Tektonik .................................................................................................................. 7 3.3.1 Regionaltektonik.............................................................................................. 7 3.3.2 Lokale Tektonik ............................................................................................... 8 3.4 Mineralisation.......................................................................................................... 9 3.5 Geochemie ............................................................................................................. 9 3.6 Geophysikalische Messergebnisse ........................................................................10 4. Beschreibung des Vorkommens ................................................................................11 4.1 Erkundungsgrad ....................................................................................................11 4.2 Rohstoffcharakteristik ............................................................................................11 4.2.1 Genese ..........................................................................................................11 4.2.2 Rohstoffkennzeichnung ..................................................................................11 4.3 Vorratssituation ......................................................................................................11 5. Hydrogeologie ...........................................................................................................12 5.1 Allgemeine hydrogeologische Situation und Grundwasserdynamik ........................12 5.2 Hydrochemie..........................................................................................................12 5.3 Aktuelle Wasserhaltung .........................................................................................12 6. Ingenieurgeologie/ Gebirgsmechanik .........................................................................12 7. Berechtsamkeiten ......................................................................................................12 8. Perspektiven der Rohstoffgewinnung.........................................................................12 8.1 Abbauverfahren .....................................................................................................12 8.2 Aufbereitungsverfahren ..........................................................................................13 8.3 Landbedarf ............................................................................................................13 8.4 Restriktionen ..........................................................................................................13 8.5 Sozialökonomische Verträglichkeit.........................................................................13 8.6 Umweltverträglichkeit .............................................................................................14 9. Ökonomie/erste Wirtschaftlichkeitsbetrachtungen......................................................14 10. Empfehlungen für weitere Untersuchungen ...............................................................14 11. Quellenverzeichnis ....................................................................................................15 11. 1 Berichte, Gutachten ...........................................................................................15 11. 2 Karten, Risswerke ..............................................................................................16

3


Tabellen Tabelle 1 Tabelle 2

Fundpunkte hydrothermaler Gangmineralisationen (nach Bergmüller, 1978) .17 Punkte pedochemischer Anomalien (nach Hirche und Kasper, 1979) ............18

Abbildungen Abbildung 1

Regionale tektonische Verhältnisse nach Baumann und Tischendorf (1978)

Anlagen Anlage 1 Anlage 2 Anlage 3 Anlage 4 Anlage 5 Anlage 6

Anlage 7

Anlage 8

Übersichtslageplan mit Lage des Vorkommens, Maßstab: 1 : 50.000 Übersichtslageplan mit Schutzgebieten, Maßstab: 1 : 50.000 Ausschnitt Geologische Karte von Sachsen, Blatt Berggießhübel Ausschnitt Geologische Karte von Sachsen, Section Fürstenwalde – Graupen Geologische Karte mit Struktur Schlottwitz – Krasny Les Karte mit Lage des geophysikalischen Messgebietes und der ermittelten wesentlichen tektonischen Störungszonen im Gebiet zwischen Döbra und Oelsen, Maßstab: 1 : 50.000 Karte mit den Fundpunkten hydrothermaler Gangmineralisationen im Gebiet zwischen Döbra und Oelsen auf der Struktur Schlottwitz – Krasny Les, Maßstab: 1 : 50.000 Karte mit Lage des pedogeochemischen Kartierungsgebietes und der Probenahmepunkte mit ermittelten anomalen Barium- und Fluorgehalten - Gebiet zwischen Döbra und Oelsen auf der Struktur Schlottwitz – Krasny Les, Maßstab: 1 : 50.000

Fotos Foto 1: Foto 2: Foto 3: Foto 4: Foto 5: Foto 6: Foto 7: Foto 8:

Porphyrklippe bei Döbra Gangstück-Lesesteine Quarz-Gangstück Amethyst-Gangstück Gangbrekzie mit Limonit Gangstück mit Chalcedon Anatexit im Muskovit-Biotit-Gneis Muskovitgneis

4


1.

Zusammenfassung

Im östlichen Teil des Osterzgebirges zwischen der Ortslage Döbra – bis zum Oelsengrund existiert ein aus mehreren Einzelstörungen bestehendes tektonisches Element, welches von Döbra über Hennersbach und den Rand der Ortslage Breitenau über den Oelsengrund bis zur Landesgrenze zu Tschechien und darüber hinaus auf tschechischem Staatsgebiet in Richtung Krasny Les verläuft (siehe Anlage 1). Diese als Teil der Struktur Schlottwitz – Krasny Les interpretierte Störungszone von mehr als 20 km Länge und 50 bis 250 m Breite wird im NE im Abstand von etwa 300 – 500 m abschnittsweise von einem parallel verlaufenden weiteren Störungszug begleitet. Die Struktur Schlottwitz – Krasny Les wird von WNW-ESE gerichteten Querstörungen beeinflusst, die teilweise spitzwinklig anscharen. Hinsichtlich der Mineralisationsverhältnisse ist bisher bekannt, dass auf deutschem Staatsgebiet lediglich im Gebiet des Oelsengrundes innerhalb einer 3 m mächtigen Störungszone Fluorit auftritt. Diese Störungszone führt in ihrer streichenden Südostfortsetzung auf tschechischem Staatsgebiet ebenfalls Fluorit und zusätzlich noch Baryt. Weitere Anzeichen für eine strukturgebundene Mineralisation ergeben sich aus Funden von Quarzlesesteinen zwischen Börnersdorf und Walddörfchen, wie auch südöstlich von Breitenau sowie von Barytlesesteinen, die auf bis zu 10 cm mächtige Baryttrümer hinweisen. Auf Grund der bisherigen geologischen, geophysikalischen und pedogeochemischen Untersuchungen ist anzunehmen, dass sowohl eine geophysikalisch nachgewiesene Hauptstruktur, als auch ein bedeutsames Parallelelement die Ausbildung von Fluorit-BarytMineralisationen kontrollieren. Allerdings lässt der vorliegende Kenntnisstand die Annahme zu, dass Ausbildung und Mineralisation der Struktur auf deutschem Staatsgebiet zwischen Döbra und dem südlichen Börnersdorf unbedeutend sein dürfte. Erst weiter südöstlich ab Walddörfchen treten im oberflächennahen Bereich zunehmend Fluorit-Indikationen auf. Der bisherige Erkundungsgrad reicht für eine quantitative und qualitative Beschreibung des Rohstoffvorkommens und eine Abschätzung der Wirtschaftlichkeit einer Gewinnung nicht aus. Restriktionen für eine weitere Erkundung und Erschließung des Vorkommens ergeben sich aus der Lage innerhalb von verschiedenen Schutzgebieten, insbesondere hinsichtlich des Natur- und Gewässerschutzes. 2. 2.1

Allgemeine Angaben zum Vorkommen Geographische Gegebenheiten

Die geografische Lage des Betrachtungsgebietes und dessen Einordnung in das Umfeld ist in der Übersichtskarte (Anlage 1) dargestellt. Der auf deutschem Staatsgebiet sich erstreckende Abschnitt der untersuchten Gangstruktur mit dem Vorkommen Oelsen / Petrovice liegt zwischen dem Ostrand der Ortslage Döbra und dem Oelsengrund in der Nähe des Ortsteiles Oelsen, der verwaltungspolitisch zur Stadt Bad Gottleuba – Berggießhübel gehört. Bundesland: Freistaat Sachsen Landkreis: Sächsische Schweiz – Osterzgebirge Bevölkerungsdichte: 65 Einwohner / km² Das Vorkommen liegt geografisch am östlichen Rand der Nordabdachung des Osterzgebirges. Die Landschaft ist geprägt durch flachwellige, gering nach Norden geneigte, überwie-

5


gend landwirtschaftlich (Ackerbau, Weidewirtschaft) genutzte Hochflächen, die randlich von Waldgebieten eingerahmt sind. Die Hochflächen werden durch das lokale Gewässernetz mit stark ausgeprägten Kerb- und Sohlentälern (Müglitz, Gottleuba, Bahra) strukturiert. Die nächstgelegenen Städte in den Flusstälern weisen Höhenlagen zwischen 350 und 400 m ü. NN auf. Höchster Punkt auf deutschem Staatsgebiet ist die an der Grenze zur Tschechischen Republik gelegene Oelsener Höhe mit 644 m ü. NN. 2.2

Schutzgebiete

In der Umgebung des Vorkommens liegen auf deutschem Staatsgebiet verschiedene Schutzgebiete (siehe Anlage 2): -

im Südwesten das Landschaftsschutzgebiet „Oberes Osterzgebirge“ im Westen Teilflächen des Naturschutzgebietes „Oelsen“ im Süden das SPA-Gebiet „Fürstenau“

Die das Vorkommen beschreibende NW-SE streichende Gangstruktur zwischen der Ortslage Döbra und dem Oelsengrund berührt auf deutschem Staatsgebiet unmittelbar folgende Schutzgebiete: -

2.3

das Landschaftsschutzgebiet „Unteres Osterzgebirge“ eine Teilfläche des Naturschutzgebietes „Oelsen“ das SPA-Gebiet „Osterzgebirgstäler“ das FFH-Gebiet „Mittelgebirgslandschaft um Oelsen das Trinkwasserschutzgebiet der Talsperre Bad Gottleuba (alle Schutzzonen) das Trinkwasserschutzgebiet Liebenau – Oelsengrund (T 537 1477, alle Schutzzonen). Infrastruktur

Das Umfeld des Vorkommens ist auf deutscher Seite über das Straßen- und Schienenwegenetz wie folgt an die Verkehrsinfrastruktur angeschlossen: -

Die Bundesautobahn BAB 17, Abschnitt Dresden - Prag führt in unmittelbarer Nähe am Vorkommen vorbei und quert die geologische Struktur des Vorkommens. Die nächstgelegene Autobahn-Anschlussstelle Bad Gottleuba liegt in ca. 3 km Entfernung.

-

Die Staatsstraße S 174 führt von Pirna über das Gottleubatal, Berggießhübel und Bad Gottleuba vorbei am Ortsteil Oelsen durch Breitenau, Liebenau und Geising bis nach Zinnwald. Diese Staatsstraße ist die Hauptverbindung zwischen der Bundesstraße B 172 (Pirna, Entfernung ca. 25) im Norden und der B 170 (Altenberg/Zinnwald) im Westen.

-

Anschlüsse an das Bahnnetz liegen in Altenberg (Bahnstrecke Altenberg - Heidenau) bzw. in Pirna (Bahnstrecke Dresden – Pirna – Bad Schandau - Dečin)

-

Der unmittelbare Bereich des Vorkommens ist über Land- bzw. Fortwirtschaftswege zu erreichen.

Das gesamte Gebiet ist hinsichtlich der Versorgung mit Strom, Wasser, Gas und Telekommunikation über regionale Verbundnetze flächendeckend erschlossen. Die flächendeckende Anbindung leitungsgebundener Internetzugänge („Breitbandversorgung“) befindet sich im

6


Aufbau. Darüber hinaus ist das Gebiet weitestgehend über die Mobilfunknetze deutscher und in unmittelbarer Grenznähe auch tschechischer Mobilfunkbetreiber abgedeckt. Die dem Betrachtungsgebiet nächstgelegenen und ausschließlich erdverlegten Anschlüsse zur Medienver- und Entsorgung liegen in den umliegenden Ortslagen in Entfernungen von ca. 2 bis 4 km. 2.4

Geschichtlicher Abriss des Bergbaus

Wegen der geografisch bedeutsamen Lage an alten Handelswegen zwischen Böhmen und Sachsen (Kulmer Steig, Königsweg, Salzstraße), die von Halle (Saale) über Gottleuba bis nach Aussig (Usti nad Laben) führten, wurde die Besiedlung der Region seit 1140 von böhmischen Königen gefördert. Mit den ersten Funden von Zinnerzen am Mückenberg bei Graupen / Krupka begann um 1240 in der Region eine zweite, bedeutsame Siedlungsetappe. Am Nordende des heute nicht mehr existierenden Dorfes Erdmannsdorf, südöstlich von Bad Gottleuba, wurden eisenhaltiges Gestein und etwas Kupfer und Silber gefunden. Diese Funde lockten Bergleute aus Freiberg, Ehrenfriedersdorf, aber auch aus dem nördlichen Thüringen, dem Harz und Böhmen herbei. Bereits 1386 regelte ein landesherrlicher Vogt die Bergwerksverhältnisse. Die letzte Silbererzgrube wurde 1889 geschlossen (Beck, 1919). Die Mineralisationen im engeren Umfeld des Vorkommens konzentrieren sich nach Müller (1890) und Beck (1919) auf Blei- und Silbererze mit Baryt, die unter anderem durch die Gruben „Reicher Trost Fundgrube“ bei Bad Gottleuba, „Adelheid Fundgrube zu Haselberg“ und „Gotteszeche Fundgrube“ nordöstlich von Oelsen abgebaut wurden. Alle diese Gruben bauten relativ oberflächennah auf „kiesigen Blei- und Silbererzen“ (Beck, 1919) und sind schon seit langem auflässig. Auf der Struktur Schlottwitz – Krasny Les sind auf dem Abschnitt von Döbra bis Oelsengrund keine Bergbauspuren bekannt.

2.5

Aktueller Zustand/ Verwahrung/Sanierung

Es ist nicht auszuschließen, dass örtlich Bergbauversuche auf Mineralisationen mit Buntmetallen erfolgten. Unter Berücksichtigung aller Untersuchungsbefunde dürften sie aber sehr kleinräumlich und nur oberflächennah gewesen sein.

3. 3.1

Geologie Regionalgeologische Entwicklung

Der Bereich um das Vorkommen ist regionalgeologisch dem Freiberg-Fürstenwalder Block zuzuordnen. Dieser Block bildet eine Untereinheit der Erzgebirgszentralzone und ist aus proterozoischen Gneisen aufgebaut. Die regionalgeologische Entwicklung der Erzgebirgszentralzone ist in der Fachliteratur umfassend beschrieben. An dieser Stelle wird daher insbesondere auf Baumann, Kuschka & Seifert (2000) sowie Pälchen & Walter (2008) verwiesen.

7


3.2

Lithostratigraphie

Der Untergrund des Gebietes um das Vorkommen wird von unterschiedlich ausgebildeten proterozoischen Gneisen aufgebaut. Lithologisch handelt es sich dabei überwiegend um mittel- bis grobkörnige, selten feinkörnige Biotitgneise. Lokal begrenzt treten auch Einlagerungen von plattigem Biotitgneis auf. Lithostratigrafisch werden diese Gneise als Biotit- bis Zweiglimmer-KalifeldspatPlagioklasgneise der Freiberger Folge der Osterzgebirgischen Serie zugeordnet (Hofmann, 1974 sowie Pälchen und Walther, 2008). Die meist einförmigen Gneise werden nur im äußersten Südosten und Nordwesten von Eruptivgesteinsgängen durchsetzt. Dabei handelt es sich im Südosten um einen N-S verlaufenden Gang von porphyrischem Mikrogranit, der im Süden auf tschechischem Staatsgebiet auf den Sattelberg (Špicak) zuläuft. Im Bereich östlich von Döbra setzt an der NW-Flanke des Gebietes ein NE-SW gerichteter Quarzporphyrgang im Gneis auf. Der Špicak repräsentiert 2 isolierte Basaltvorkommen, die auf einer größeren oberkretazischen Fläche (Quadersandstein, Ostrea carinata) aufliegen. Die lithostratigrafische Situation ist in den Anlagen 2 – 4 grenzübergreifend und in Anlage 5 für den tschechischen Teil abgebildet. Die in den geologischen Karten beider Seiten abgebildeten Verhältnisse und ausgewiesenen Strukturen passen an den Schnittstellen der Ländergrenzen zusammen. 3.3 Tektonik 3.3.1 Regionaltektonik Die für das Osterzgebirge charakteristischen und für die Lagestättenbildung bedeutenden spät- bis postvariszischen Bruchentwicklungen sind bereits im Flächengefüge der proterozoischen und variszischen Faltungsetappen vorgezeichnet und durch die bereits proterozoisch bis präordovizisch vorgeprägten Tiefenstörungen des Osterzgebirges markiert. Der regionaltektonische Rahmen wird bestimmt von großräumigen Strukturzonen: -

Nordböhmisches Lineament im Süden (NE-SW) Elblineament im Osten (NW-SE).

Darüber hinaus sind durch regionale Beanspruchungen Tiefenstörungen und Strukturlinien für die Region bedeutsam: -

Tiefenstörung Niederbobritzsch – Schellerhau – Krupka (NW – SE) Tiefenstörung Meißen – Teplice (NNW – SSE) Mittelerzgebirgische Tiefenstörung (NE-SW) Süderzgebirgische Tiefenstörung (NE – SW) Erzgebirgsrand-Tiefenstörung (NE – SW)

8


EL BE

M EA N I L

NO

B RD

Ö

HE I SC M H

LI NE AM

EN T

T EN

S

Abbildung 1: Regionale tektonische Verhältnisse nach Baumann und Tischendorf (1978)

Im rezenten geomorphologischen Oberflächenbild sind die altangelegten Strukturen, die in den vergangenen geotektonischen Perioden, zuletzt bis in das Tertiär hinein, mehrfach aktiviert wurden, mit ihren markanten Strukturrichtungen erkennbar.

3.3.2 Lokale Tektonik Nach der Ausrichtung des lokalen Gewässernetzes und der Ausbildung der Tallagen (vgl. Anl. 1) dominieren folgende markante tektonische Richtungselemente (geordnet nach abnehmender Dominanz: NW-SE, NE-SW, N-S, NNW-SSE, NNE-SSW, E-W). Hinsichtlich der tektonischen Verhältnisse liegen nach Bernstein und Ilgner (1990) in Bezug auf die Existenz länger aushaltender Bruchstörungen keine gesicherten Angaben vor. Die Einförmigkeit der Gneise auf den morphologisch dominierenden Hochflächen lässt einen deutlichen Störungsausweis nicht zu. Ausgehend von geophysikalischen und geologischen Untersuchungen wird von Bergmüller (1978) abgeleitet, dass zwischen dem Oelsengrund und Döbra ein bedeutendes bruchtektonisches Element mit NNW-SSE-Richtung verläuft (siehe Anlage 6). Dieses Element wird als Fortsetzung der Schlottwitzer Störungszone betrachtet und der Struktur Schlottwitz – Krasny Les zugeordnet. Geologische Arbeiten von Reissmann (1993) untermauern diese Aussage.


9

3.4

Mineralisation

Innerhalb und in den Flankenbereichen der geophysikalisch bestimmten Störungszone treten hydrothermale gangförmige Mineralisationen auf. Sie werden nach Lesesteinfunden von Quarz, Hornstein und Hämatit dominiert (siehe Anlage 7, Tabelle 1). Im Gebiet des Oelsengrundes ist eine ca. 3 m mächtige fluoritführende Störungszone aufgeschlossen. Bergmüller (1978) berichtet darüber hinaus von einem südöstlich gelegenen Fluoritfund. Eine Fortsetzung der Mineralisation konnte bis auf tschechisches Staatsgebiet nachgewiesen werden (Hösel u.a. 1997). Quarzlesesteine treten zwischen den Ortslagen Börnersdorf und Walddörfchen auf. Barytlesesteine (bis zu 10 cm mächtige Baryttrümer) sowie ein NNW-SSE verlaufender QuarzHämatit-Gang wurden unmittelbar nordöstlich Döbra gefunden. Lokal, wie z.B. an der genannten Störungszone im Oelsengrund, überwiegt Fluorit, der dort mit gelber Farbe, z. T. drusig und in gut ausgebildeten Kristallen auftritt.

3.5

Geochemie

Das Vorkommen wurde bisher auf deutschem Staatsgebiet im Rahmen der durchgeführten Untersuchungsarbeiten nicht aufgeschlossen. Es liegen lediglich Daten zur geochemischen Beschreibung des Vorkommens vor, die sich auf die in Hirche & Kasper (1980) dokumentierten Ergebnisse der pedogeochemischen Übersichtsprospektion beschränken. Diese werden wie folgt zusammengefasst: Ziel der auf ausgewählten Profilen durchgeführten Arbeiten war es, erste Hinweise zur substantiellen Einordnung der geophysikalisch nachgewiesenen Indikationen zu geben. Das pedogeochemische Untersuchungsprogramm umfasste -

Probenahmen auf ausgewählten geoelektrischen Messprofilen von Bergmüller (1978) Profilpunktabstand 10 m, Profilabstand zwischen 200 und 800 m 17 Profile mit insgesamt 1.637 Messpunkten Probenahmetiefe 0,60 – 0,75 m, lokal geringer Probenmenge 300 – 500 g Analytik auf Fluor: Titration nach Schwefelsäureaufschluss Analytik auf Ba, Pb, Mn, Sn, Cu spektralanalytisch

Die auf den ausgewählten Testprofilen durchgeführten pedogeochemischen Untersuchungen erbrachten nur an einigen Messpunkten erhöhte Gehalte der Indikatorelemente F, Ba, und Mn. Die im Rahmen der geophysikalischen Messungen von Bergmüller (1978) ermittelte tektonische Störungszone zeigt nur in der südöstlichen Hälfte des Untersuchungsgebietes ein daran gebundenes pedogeochemisches Anomalienbild (siehe Anlage 8). Möglicherweise deutet sich in den isolierten einzelnen Fluorpeaks, die nur gering über den von Hirche & Kasper (1979) ermittelten Anomalieniveaus (Schwellenwertkonzentration Cs) liegen, eine absätzige Fluoritführung der Hauptstruktur an. Im Umfeld der vom Oelsengrund bekannten Fluoritmineralisation treten etwas höhere Fluorgehalte auf. Im NW-Teil sind im Bereich der „Hauptstruktur“ z. T. schwach erhöhte Mangangehalte zu beobachten, die mit der SE-Fortsetzung des von Schlottwitz bis Döbra kartierten QuarzHämatitganges zusammenhängen könnten.

10


Die schwach erhöhten Bariumgehalte sind weiter nach Nordwesten verfolgbar als anomale Fluorwerte. Möglicherweise handelt es sich hierbei um einen Hinweis auf eine an die Hauptstruktur anscharende untergeordnete Gangstruktur mit einer geringen und ausschließlichen Barytmineralisation von WNW-ESE Streichen. Barytlesesteinfunde am nördlichen Ortsende von Waltersdorf unterstützen diese Vermutung. Zur Abgrenzung anomaler Elementgehalte gegenüber dem geochemischen „Normalfeld“ wurde eine häufigkeitsstatistische Analyse der Messdaten durchgeführt und der lokale Clarkwert CL sowie die Schwellenwertkonzentration Cs berechnet (Hirche & Kasper 1979): Element F Ba Pb Mn Cu

CL in ppm 530 490 52 720 25

Cs in ppm 1.000 800 140 1.150 45

Die Punkte auffälliger Anomaliewerte sind in Tabelle 2 aufgeführt. Die Elemente Kupfer und Blei treten in der Südosthälfte des Untersuchungsgebietes vereinzelt mit schwach erhöhten Anomaliewerten auf, teils im Bereich der Hauptstruktur, teils abseits. Eine Korrelation mit den Fluor- und Bariumgehalten besteht nicht. Auf Grund der pedogeochemischen Untersuchungen ist anzunehmen, dass die Gangstruktur Schlottwitz – Krasny Les auf dem Abschnitt Döbra bis Oelsen oberflächennah keine bzw. nur eine geringe Fluorit-(Baryt)-Mineralisation aufweist. 3.6

Geophysikalische Messergebnisse

Auf deutscher Seite erfolgten im Abschnitt von Döbra bis südöstlich des Oelsengrundes oberflächengeophysikalische Untersuchungsarbeiten, deren Ergebnisse im Bericht von Bergmüller (1978) dokumentiert sind. Sie lassen sich wie folgt zusammenfassen: In einem Untersuchungsstreifen zwischen Döbra über Hennersbach, Börnersdorf, Breitenau und den Oelsengrund bis zur Landesgrenze erfolgten auf einer etwa 7,5 km langen und ca. 2 km breiten Fläche geoelektrische Untersuchungen (Widerstandsmessungen nach der Methode des Mittleren Gradienten und 3-Elektrodensondierungsmessungen sowie elektromagnetische VLF-Messungen zum Nachweis der Struktur Schlottwitz – Krasny Les (siehe Anlage 6). Die Messprofile im Abstand von 100 – 200 m wurden senkrecht zum Streichen der angenommenen Struktur angeordnet. Die Siedlungsflächen innerhalb des Messgebietes mussten von den Messungen ausgelassen werden. Trotzdem konnte die gesuchte Struktur über das gesamte Messgebiet verfolgt und lokalisiert werden. Es konnte auch eine Gliederung der Struktur in zahlreiche Einzel- und Parallelstörungen vorgenommen werden. Darüber hinaus wurde deutlich, dass die Elemente der Struktur durch tektonische Querstörungen (WNW – ESE) gegliedert sind, welche die Absätzigkeit der Struktur nachzeichnen und die teilweise an die Hauptstruktur abscharen. Die Struktur setzt sich teilweise aus drei Einzelstörungen zusammen und lässt sich auf deutschem Staatsgebiet von Döbra über Hennersbach und den Rand der Ortslage Breitenau bis zur Landesgrenze verfolgen. Die Fluoritfundpunkte im Oelsengrund liegen innerhalb der identifizierten 50 m bis 250 m breiten Hauptstörung. Weitere geochemische Fluoritindikationen wurden auch abseits dieser Struktur gefunden.

11


4. 4.1

Beschreibung des Vorkommens Erkundungsgrad

Das Vorkommen ist auf deutschem Staatsgebiet bisher nur in geringem Umfang oberflächengeophysikalisch und pedogeochemisch untersucht worden. Details zu den Prospektionsergebnissen sind in den Kapiteln 3.5 (Geochemie) und 3.6 (Geophysik) beschrieben. 4.2 Rohstoffcharakteristik 4.2.1 Genese Die Fluoritmineralisation ist an Störungszonen bzw. subregionale Bruchstrukturen gebunden. Das Fluoritvorkommen Oelsen / Petrovice ist Teil der mehr als ca. 20 km langen Struktur Schlottwitz – Krasny Les, auf der postvariszische Mineralisationen auftreten. Diese vor allem durch den „Schlottwitzer Achatgang“ bekannt gewordene Struktur erstreckt sich in NNWSSE-Richtung von Niederschlottwitz über Oberschlottwitz bis nach Döbra und erreicht hier in einigen Abschnitten Mächtigkeiten bis 15 m. Der Ganginhalt enthält häufig brekziöse Texturen, wobei Bruchstücke durch jüngere Quarz-Amethyst-Achat-Lagen umhüllt und verkittet werden. Nach Baumann, Kuschka und Seifert (2000) ist die Mineralisation der Struktur genetisch in die flbaq-Folgengruppe der känozoischen Fluorit-Baryt-Quarz-Assoziation einzuordnen. 4.2.2 Rohstoffkennzeichnung Die fluoritführende Gangstruktur ist auf deutschem Staatsgebiet bisher noch nicht aufgeschlossen und hinsichtlich auftretender Rohstoffqualitäten untersucht worden. Die wenigen Handstückfunde reichen für eine belastbare Rohstoffkennzeichnung nicht aus. Eine Quantifizierung bzw. qualitative Kennzeichnung des Rohstoffes ist insofern für das deutsche Staatsgebiet nicht möglich. 4.3

Vorratssituation

Nach Bernstein & Ilgner (1990) handelt es sich um eine der Spatstrukturen im Glashütter Revier, die nur auf tschechischem Staatsgebiet näher untersucht worden sind. Es soll sich um Spatvorkommen handeln, die zum Teil aus mehreren Körpern bestehen können. Im Analogieschluss nehmen Bernstein & Ilgner (1990) für mögliche Rohstoffkörper eine Mächtigkeit von 0,5 – 3,0 m und eine bisher nicht nachgewiesene Teufenerstreckung von mehr als 150 m an. Die Längserstreckung der Mineralisation auf deutschem Staatsgebiet könnte mehr als 1,5 km betragen Die zum Vergleich bei Bernstein & Ilgner (1990) herangezogene Struktur Moldava enthält bis in eine Tiefe von mindestens 500 m bauwürdigen Flussspat. Auf tschechischer Seite sind mehrere Rohstoffkörper nachgewiesen worden.


12

5. 5.1

Hydrogeologie Allgemeine hydrogeologische Situation und Grundwasserdynamik

Niederschlags- bzw. Oberflächenwässer versickern über den Verwitterungshorizont und die Felsoberkante in die Gangstrukturen und das Kluftsystem des Nebengesteins. Einheitlich ausgebildete, durchgängige Grundwasserleiter sind nicht vorhanden. In der Region häufig auftretende Starkniederschläge führen immer wieder zu ausgeprägten Hochwassersituationen. 5.2

Hydrochemie

Es liegen keine Daten zur Hydrochemie im Bereich des Vorkommens vor. Nach den bei Bergmüller (1978) und Hirche & Kasper (1979) aufgeführten Daten sollen im Rahmen hydrochemischer Untersuchungen anomale Fluor-Gehalte im Wasser nachgewiesen worden sein. Eine Spezifizierung dieser Angaben ist aus den für das deutsche Staatsgebiet vorliegenden Unterlagen nicht möglich. 5.3

Aktuelle Wasserhaltung

Das Vorkommen liegt im bergmännisch unverritzen Gebirge. Es besteht keine Wasserhaltung. 6.

Ingenieurgeologie/ Gebirgsmechanik

Das Vorkommen liegt im bergmännisch unverritzen Gebirge. Die lokalen ingenieur- und gebirgsmechanischen Verhältnisse lassen innerhalb des Gneiskomplexes ein standfestes Gebirge ohne geotechnisch erhebliche Probleme erwarten. Über die zu erwartenden ingenieur- und gebirgsmechanischen Verhältnisse innerhalb der mineralisierten Gangstrukturen liegen keine Erkenntnisse vor. 7.

Berechtsamkeiten

Im Bereich des Vorkommens Oelsen bestehen auf deutschem Staatsgebiet nach Auskunft des Sächsischen Oberbergamtes (Stand 14.10. 2010) keine Bergbauberechtigungen. 8. 8.1

Perspektiven der Rohstoffgewinnung Abbauverfahren

Die zu erwartende absätzige Gangstruktur ohne nennenswerte Mineralisationen an der Oberfläche und mit einer prognostizierten Ersteckung bis in ca. 300 m Tiefe schließt eine übertägige Gewinnung aus. Der Abbau der Gangstruktur könnte im Tiefbau in konventioneller bergmännischer Gewinnung erfolgen.

13


8.2

Aufbereitungsverfahren

Das Vorkommen ist auf deutschem Staatsgebiet nicht aufgeschlossen. Die wenigen, an der Oberfläche anzutreffenden Lesesteinfunde reichen für die Beschreibung des Rohstoffes und insbesondere für die Ableitung von spezifischen Aufbereitungsverfahren nicht aus. Unter der Voraussetzung des Nachweises ausreichender Rohstoffmengen und -qualitäten kann generell von den zur Aufbereitung von Flussspat üblichen Verfahren (Vorsortierung, Flotation) ausgegangen werden. 8.3

Landbedarf

Der Flächenbedarf für die Erschließung und Nutzung des Vorkommens ist auf Grund der begrenzten Vorräte gering und sollte sich auf die übertägigen Betriebseinrichtungen eines Grubenbetriebs beschränken. Im Analogieschluss zu Unternehmen vergleichbarer Größenordnung wird der Landbedarf wie folgt abgeschätzt: - technische Einrichtungen ca. 30.000 m² - Bergewirtschaft ca. 10.000 m² (temporär) - Aufbereitung ca. 10.000 m² ----------------------------------------------------------------------Gesamt ca. 50.000 m² Nach Abschluss der Gewinnung kann die gesamte, in Anspruch genommene Fläche einer Folgenutzung zugeführt bzw. renaturiert werden. 8.4

Restriktionen

Aus den örtlichen Verhältnissen sind für die weitere Erkundung und eine künftige Erschließung des Vorkommens erhebliche Restriktionen zu erwarten: -

Gewässerschutz wegen der Lage im oberirdischen Einzugsgebiet der Talsperre Gottleuba (Trinkwasserschutz, Erhaltung bzw. Herstellung des guten Gewässerzustandes gemäß EU-WRRL)

-

Natur- und Landschaftsschutz wegen der Lage im Landschafts- und Naturschutz- und FFH- bzw. SPA-Gebieten.

Für die Durchführung von technischen Erkundungen sind bei den zuständigen Behörden mindestens entsprechende Anträge auf naturschutzrechtliche Befreiung nach § 53 SächsNatSchG erforderlich. 8.5

Sozialökonomische Verträglichkeit

Bezüglich der Grundlagen für die Bewertung der sozioökonomischen Verträglichkeit des Vorhabens in der Region wird auf die Sächsische Landesanstalt für Landwirtschaft (2006) verwiesen. Der wirtschaftliche Schwerpunkt der Region liegt im Tourismus und im Kurwesen (Bad Gottleuba, Berggießhübel). In den ländlichen Ortsteilen (z. B. Döbra, Hennersbach, Oelsen) spielt die Landwirtschaft eine große Rolle. Darüber hinaus gibt es in den Kleinstäd-


14

ten verschiedene kleine und mittelständische Industrie- und Handwerksbetriebe sowie Dienstleister. Mit der Erschließung und Nutzung des Vorkommens würde in der Region eine weitere Wertschöpfungsmöglichkeit entstehen, die zum Erhalt vorhandener Arbeitsplätze beitrüge und wenige, aber auf einen längeren Zeitraum ausgelegte Arbeitsplätze schaffen und dem Abwanderungstrend in der ländlichen Region entgegen wirken könnte. Darüber hinaus gibt es durch eine mehr als 700 Jahre lange Bergbautradition bei der Mehrheit der ortsansässigen Bevölkerung eine hohe Akzeptanz für die Belange des Bergbaus. 8.6

Umweltverträglichkeit

Die weitere Erkundung, der Aufschluss und die Gewinnung des Vorkommens wären mit unvermeidbaren Eingriffen in Natur und Landschaft verbunden. Folgende Aspekte sind zu beachten: -

-

Biologische Vielfalt entsprechend des besonderen Schutzstatus einzelner Fläche Flächenverbrauch für Erschließung, Betriebsanlagen und Bergewirtschaft Renaturierung in Anspruch genommener Flächen Gewässerschutz (insbesondere Vorgaben der EU-Wasserrahmenrichtlinie und den aus der besonderen Lage des Vorkommens in Einzugsgebiet der Talsperre Gottleuba - Trinkwasserschutzzonen - resultierenden Restriktionen) und Grubenwasserhaltungen Freisetzung von Luftschadstoffen aus Aufbereitung und Bewetterung

Insgesamt werden die mit einer möglichen Erschließung und Nutzung des Vorkommens zu erwartenden Eingriffe als spürbar, aber nicht erheblich bzw. nicht versagend im Sinne der Vorhabenszulässigkeit eingeschätzt. 9.

Ökonomie/erste Wirtschaftlichkeitsbetrachtungen

Entsprechend des bisherigen Erkundungsgrades ist das Vorkommen bisher auf deutschem Staatsgebiet weder quantitativ noch qualitativ hinreichend beschreibbar. Die vorhandene Datenbasis reicht für Wirtschaftlichkeitsbetrachtungen daher nicht aus.

10.

Empfehlungen für weitere Untersuchungen

Unter Bezug auf die erfolgten pedogeochemischen Untersuchungen (Hirche & Kasper 1979) ist anzunehmen, dass die geophysikalisch nachgewiesene Hauptstruktur und das ebenfalls geophysikalisch bedeutsame Parallelelement auf deutschem Staatsgebiet oberflächennah keine bzw. nur eine geringe Fluorit-Baryt-Mineralisation aufweisen. Bei künftigen geochemischen Untersuchungen zur Lokalisierung reiner Quarz-Fluorit-BarytGänge (d. h. ohne merkliche Sulfid- oder Karbonatmineralisation) wäre es sinnvoll, nicht einzelne Übersichtsprofile, sondern Profilgruppen (z.B. jeweils 3 – 4 Profile) in engem Profilabstand zu untersuchen, um die erwartungsgemäß sehr absätzigen Mineralisationskörper mit geringer Ausdehnung sicher erfassen zu können.

15


Im Fall positiver Ergebnisse wäre für die abschließende Beurteilung der Höffigkeit des Vorkommens zu empfehlen, Aufschlüsse des tieferen Untergrundes (Schrägbohrungen in ausreichender Anzahl mit begleitenden bohrlochgeophysikalischen Messungen und petrogeochemischer Bemusterung) im Bereich der geophysikalisch nachgewiesenen Hauptstruktur zu schaffen. Die Bohrlochtiefe sollte mindestens 300 m unter Gelände betragen.

11. Quellenverzeichnis 11. 1 Berichte, Gutachten BAUMANN, L., TISCHENDORF, G. (1978): The metallogeny of tin in the Erzgebirge. Geol. Survey, MAWAM Vol. 3, 17 – 28 BAUMANN, L., KUSCHKA, E., SEIFERT, T. (2000): Lagerstätten des Erzgebirges. ENKE im Georg Thieme Verlag, Stuttgart BECK, R. (1919): Erläuterungen zur geologischen Karte von Sachsen Nr. 102 Blatt Berggießhübel, bearbeitet von K. Pietzsch 1915, Leipzig 1919 BELLGARDT, B.(1988): Einschlussuntersuchungen an Spatmineralisationen des Osterzgebirges. TU Bergakademie Freiberg, unveröff. Bericht BERGMÜLLER, F. (1978): Gutachten Schlottwitz, Teil Döbra-Ölsengrund. VEB Geophysik Leipzig, unveröff. Bericht BERNSTEIN, K.-H., ILGNER, E.-M. (1990): Abbruchbericht Suche Spate Osterzgebirge. Geologische Landesuntersuchung GmbH, Freiberg, unveröff. Bericht HIRCHE, H. & KASPER, W. (1979): Gutachten Geochemie Schlottwitz 2. VEB Geophysik Leipzig, unveröff. Bericht HOESEL, G., TISCHENDORF, G., WASTERNACK, J. (1997): Erläuterungen zur Karte „Mineralische Rohstoffe Erzgebirge“ Erzgebirge – Vogtland / Krušne hory 1 : 100.000. Reihe Bergbau in Sachsen, Band 3 HOFMANN, J. (1974): Petrografische und lithologische Stellung der Gneise des Osterzgebirges. Freiberger Forsch.-H. C 292, VEB Deutscher Verlag für Grundstoffindustrie, Leipzig, 1974 ILGNER, E.-M., FISCHER, J., PÄLCHEN, W. (1986): Rahmenprojekt Suche Spate Osterzgebirge. VEB Geologische Forschung und Erkundung Freiberg, unveröff. Bericht, Freiberg, 17.12.1986 ILGNER, E.-M., PÄLCHEN, W. (1987): Projekt Suche Spate Osterzgebirge 1986 – 1990. VEB Geologische Forschung und Erkundung Freiberg, unveröff. Bericht, Freiberg, 21.12.1987 KLEMM, W. (1989): Regionalgeologische Analyse im Grund- und Deckgebirge als Grundlage für die Höffigkeitseinschätzung mineralischer Rohstoffe. TU Bergakademie Freiberg, unveröff. Bericht MÜLLER, C.H. (1890): Über die Erzlagerstätten in der Umgebung von Berggießhübel. Leipzig, 1890

16


PÄLCHEN, W.; WALTHER, H. (2008): Geologie von Sachsen – Geologischer Bau und Entwicklungsgeschichte, E. Schweizerbartsche Verlagsbuchhandlung REISSMANN, R. (1993): Ausbildung und Stellung der Minerale hydrothermaler Quarz-FluoritBaryt-Gänge im Osterzgebirge. TU Bergakademie Freiberg, unveröff. Dissertation Sächsische Landesanstalt für Landwirtschaft (2006): Sozioökonomische Analyse des ländlichen Raums, der Landwirtschaft und Umwelt des Freistaates Sachsen. Dresden, 11.07.2006 11. 2 Karten, Risswerke Geologische Karte von Sachsen, Maßstab 1 : 25.000, Nr. 102 Blatt Berggießhübel, bearbeitet von K. Pietzsch 1915, 2. Auflage, Leipzig 1913 Geologische Specialkarte des Königreichs Sachsen, Maßstab 1 : 25.000, Nr. 120 Section Fürstenwalde – Graupen Geologische Karte: Metallogenetisches Kartenwerk Erzgebirge / Vogtland, Maßstab 1 : 100.000. Geologische Landesuntersuchung GmbH, Freiberg, November 1990 Höffigkeitseinschätzung Spate – Präzisierung 1988 – Raum Osterzgebirge. Geologische Karte, Maßstab 1 : 100.000, in: BERNSTEIN, K.-H., ILGNER, M. (1990), Anl. 6.1 Mineralische Rohstoffe Erzgebirge Erzgebirge – Vogtland / Krušne hory 1 : 100.000. Karte 2: Metalle, Fluorit/Baryt-Verbreitung und Auswirkungen auf die Umwelt. In: HOESEL, G., TISCHENDORF, G., WASTERNACK, J. (1997): Erläuterungen zur Karte „Mineralische Rohstoffe Erzgebirge“ Erzgebirge – Vogtland / Krušne hory. Reihe Bergbau in Sachsen, Band 3 Sächsisches Oberbergamt: Übersichtskarte Gebiet Oelsen / Petrovice mit Bergbauberechtigungen, Freiberg, Stand 14.10.2010

……………………………………… Berichterstatter Stempel, Unterschrift

……………………………………… Abnahme Qualitätsmanagement Stempel, Unterschrift

17


Tabelle 1:

Fundpunkte hydrothermaler Gangmineralisationen (nach Bergmüller, 1978)

Mineral

Hochwert

Rechtswert

Bemerkung

Fluorit Fluorit Fluorit Quarz Quarz Quarz Quarz

5629470 5629100 5629200 5629490 5629930 5630150 5631700

5422990 5423250 5423410 5422400 5422200 5422650 5420750

anstehend anstehend Lesestein Lesestein Lesestein Lesestein Lesestein

18


Tabelle 2

Punkte pedochemischer Anomalien (nach Hirche und Kasper, 1979)

Element

Hochwert

Rechtswert

Bemerkung

F F F F F F F F F F F F Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Cu Cu Cu Cu Cu Cu Pb Pb Pb

5629300 5629350 5629500 5629630 5630150 5630200 5630350 5630420 5630600 5630980 5631290 5631440 5629280 5629380 5629590 5629800 5630230 5630380 5631180 5631250 5631590 5631620 5631840 5631850 5631880 5631930 5631970 5632000 5632030 5632250 5632400 5629900 5630030 5630150 5630320 5630390 5630450 5629450 5629800 5629830

5423290 5423340 5423180 5422370 5421200 5421250 5421390 5422320 5421630 5421170 5420870 5421080 5423260 5423370 5423320 5423540 5422120 5421420 5421380 5421460 5420890 5420730 5420100 5420120 5420150 5420190 5420230 5420270 5420290 5419370 5419520 5423130 5421910 5421200 5422210 5421420 5421500 5423190 5423540 5421700

Gebiet Oelsengrund Gebiet Oelsengrund Gebiet Oelsengrund

19


Foto 1: Porphyrklippe am Salband des Gangausstriches bei Döbra (SCHILKA, 2009)

Foto 2: Gangstück-Lesesteine bei Döbra (SCHILKA, 2009)

20


Foto 3: Amethyst-Gangstück bei Döbra (Originalgröße ca. 10 x 7 cm, SCHILKA, 2009)

Foto 4: Amethyst-Kristalle bei Döbra (Originalgröße Bildausschnitt ca. 6 x 6 cm, SCHILKA, 2009)

21


Foto 5: Gangbrekzie mit Limonit bei Döbra (Originalgröße ca. 10 x 7 cm, SCHILKA, 2009)

Foto 6: Gangstück mit Chalcedon bei Döbra (Originalgröße ca. 7 x 5 cm, Aufnahme: SCHILKA, 2009)

22


Foto 7: Anatexit im Muskovit-Biotit-Gneis (Originalgröße ca. 15 x 7 cm, Aufnahme: SCHILKA, 2009)

Foto 8: Muskovitgneis bei Döbra (Originalgröße Bildausschnitt ca. 10 x 7 cm, Aufnahme: SCHILKA, 2009)

5425000

sst / FG: k:\2010\6300_004_10\GIS\Oelsen_Anlage1.mxd...\plot\Oelsen_Anlage1.pdf

5632500 5630000 5627500

5627500

5630000

5632500

5635000

5422500

5635000

5420000

0 5420000

Legende

Untersuchungsgebiet Fluoritvorkommen

Struktur Schlottwitz-Krasny Les (generalisiert)

5422500

500 1.000 1.500 2.000 Meter 5425000

Maßstab 1:50.000

Anlage 1 Gebiet Oelsen / Petrovice Übersichtskarte mit Lage des Fluoritvorkommens bei Oelsen

Geobasisdaten: © Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen 2010, Lage: RD83 (5. Meridianstreifen), Höhen: HN76 Jede weitere Vervielfältigung, Verwendung für sonstige Zwecke oder Weitergabe an sonstige Dritte ist unzulässig.

5422500

5425000

FFH–Gebiet ''Seidewitztal und Börnersdorfer Bach''

FFH–Gebiet ''Gottleubatal und angrenzende Laubwälder''

FFH–Gebiet ''Bahrebachtal''

5632500

SPA-Gebiet ''Osterzgebirgstäler''

LSG ''Unteres Osterzgebirge''

5632500

5635000


5635000

5420000

FFH–Gebiet ''Trebnitztal''

5630000

NSG ''Oelsen'' FFH–Gebiet ''Mittelgebirgslandschaft um Oelsen'' TWSG Liebenau - Oelsengrund

5630000

TWSG Talsperre Bad Gottleuba

5627500

sst / FG: k:\2010\6300_004_10\GIS\Oelsen_Schutzgebiete.mxd...\plot\Oelsen_Schutzgebiete.pdf

5627500


SPA-Gebiet ''Fürstenau''

LSG ''Oberes Osterzgebirge''

FFH–Gebiet ''Müglitztal''

0 5420000

Legende

Schutzgebiete Natur SPA-Gebiete

FFH-Gebiete Landschaftsschutzgebiete Naturschutzgebiete

500 1.000 1.500 2.000 Meter

5422500

5425000

Maßstab 1:50.000

Gebiet Oelsen / Petrovice Übersichtslageplan Schutzgebiete Trinkwasserschutzgebiete

für Grundwasser/Uferfiltrat für Talsperren Zone I

Zone I

Zone III

Zone III

Zone II

Zone II

Schutzgebiete: Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie Sachsen 2010 Die Schutzgebietskategorien Naturpark, Biosphärenreservat, Nationalpark kommen im dargestellten Gebiet nicht vor. Geobasisdaten: © Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen 2010, Lage: RD83 (5. Meridianstreifen), Höhen: HN76 Jede weitere Vervielfältigung, Verwendung für sonstige Zwecke oder Weitergabe an sonstige Dritte ist unzulässig.

Anlage 3: Ausschnitt Geologische Karte von Sachsen, Blatt Berggießhübel

Anlage 4: Ausschnitt Geologische Karte von Sachsen, Section Fürstenwalde - Graupen,

Grobeingrenzung Struktur Schlottwitz – Krasny Les Anlage 5: Geologische Karte mit Struktur Schlottwitz – Krasy Les (Auszug aus: Höffigkeitseinschätzung Spate – Präzisierung 1988 – Raum Osterzgebirge, Anlage 6.1 - Geologische Karte in: BERNSTEIN, K.-H., ILGNER, M.,1990)

5425000


5632500 5630000 5627500

5627500

5630000

5632500

5635000

5422500

5635000

5420000

0 5420000

Legende

Messgebiet Störungszonen

5422500

500 1.000 1.500 2.000 Meter 5425000

Maßstab 1:50.000

Anlage 6 Gebiet Oelsen / Petrovice Karte mit Lage des geophysikalischen Messgebietes und der ermittelten wesentlichen tektonischen Störungszonen im Gebiet zwischen Döbra und Oelsen


5425000


5632500 5630000 5627500

5627500

5630000

5632500

5635000

5422500

5635000

5420000

0 5420000

Legende

Untersuchungsgebiet Fluorit, Lesestein

Fluorit, anstehend Quarz, Lesestein

5422500

500 1.000 1.500 2.000 Meter 5425000

Maßstab 1:50.000

Anlage 7 Gebiet Oelsen / Petrovice Karte mit den Fundpunkten hydrothermaler Gangmineralisationen im Gebiet zwischen Döbra und Oelsen


5425000


5632500 5630000 5627500

5627500

5630000

5632500

5635000

5422500

5635000

5420000

0 5420000

Legende

pedogeochemisches Untersuchungsgebiet pedogeochemische Bariumanomalie pedogeochemische Fluoranomalie

5422500

500 1.000 1.500 2.000 Meter 5425000

Maßstab 1:50.000

Anlage 8 Gebiet Oelsen / Petrovice Karte mit Lage des pedogeochemischen Untersuchungsgebietes und der Probenahmepunkte mit ermittelten anomalen Barium- und Fluorgehalten im Gebiet zwischen Döbra und Oelsen


Česká geologická služba Klárov 3 118 21 Praha 1

Zpracovatel: Ing. Josef Godany, RNDr. Vladimír Šrein, CSc.

Ložisko /Petrovice-Krásný Les-Špičák

Výskyt Oelsen-Petrovice Výskyt Oelsen/Petrovice je popsán především jako převážně žilná struktura s fůuoritem a barytem ve východní části Krušných Hor na českém území mezi lokalitami Petrovice-ŠpičákKrásný Les a v pokračování na Německé území u Döbra a Oelsengrundu. Výskyt je součástí struktura Krásný Les-Schlottwitz, jedné z více poruchových zón skládající regionání poruchové pásmo kolem 20 km. Na českém území se v žilné struktuře PetroviceKrásný Les- Špičák projevuje již při povrchu ve formě detritického fluoritu na náhorní plošině Krušných hor v nadmořské výšce 630 - 660 m. Ve výsledcích dosavadního geologického a geofyzikálního výzkumu i za pomoci vrtných prací je zastoupen především technologicky výhodný typ suroviny bez příměsi barytu. Nevýhodou je zajištění zásob fluoritu jen v nižší kovnatosti (v průměru 35% CaF2). Na německé straně v oblasti Oelsen je v křemenné žilovině zastoupen fluorit v dalším průběhu však zrudnění vyznívá a zůstávají pouze relikty tvořené křemennými úlomky. Na české straně další výskyty fluoritu a barytu jsou ověřeny pouze do úrovně prognózních zdrojů: Petrovice u Chabařovic, Krásný les- Panenská, Krásný Les- Špičkák, Větrov a Nakléřov. Dosavadní znalosti nestačí pro kvantitativní odhad rentability těžby surovin a jejich podobnější ověření by vyžadovalo nákladnější geologický průzkum. Omezení pro další průzkum a otvírku plynou z nové situace v různých ochranných oblastech, zejména na nově vytvořené technické stavby na přísnou ochranu vodstva a dále na ochranu přírody.

Ohodnocení potenciálu ložiska suroviny v sasko-českém pohraničí - hranice překračující katastr surovin.

2Soupis katastru surovin naleziště Oelsen-Petrovice

Obsah Titulní strana profilu zpracovatele a stručné shrnutí 1. 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 3. 3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.4 3.5 3.6 4. 4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.3 5. 5.1 5.2 5.3 6. 7. 8. 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6 9. 10. 11.

Souhrn Obecné údaje o nalezišti Geografická situace Chráněná území Infrastruktura Dějinný nástin těžby nerostů Aktuální stav / zajištění / sanace Geologie Regionálně-geologický vývoj Litostratigrafie Tektonika Regionální tektonika Lokální tektonika Mineralizace Geochemie Geofyzikální výsledky měření Popis výskytu / ložiska Stupeň prozkoumání Charakteristika surovin Původ Označení surovin Zásoby Hydrogeologie Obecná hydrogeologická situace a dynamika spodních vod Hydrochemie Aktuální odvodňování Inženýrská geologie / mechanika hornin Práva užívání důlních polí Perspektivy těžby surovin Metody těžby Metody zpravování a úpravy Potřeba pozemků Restrikce Sociálně ekonomická nezávadnost a kompatibilita Nezávadnost pro životní prostředí Ekonomie / první posouzení hospodárnosti Doporučení pro další průzkum Seznam zdrojů

Přílohy 1, Schéma oblasti ložiska 2, Šlichová prospekce



1. Souhrn Významné a perspektivní fluoritové ložisko Krásný Les - Špičák bylo odkryto v letech 1976 - 79 J. Chrtem, J. Jurákem, L. Slezákem a J. Aplem na základě fluorové anomálie hydrogeochemické prospekce, příměsí detritického fluoritu ve šlichových vzorcích svahovin a nálezu drobných úlomků fialového fluoritu na vých. úpatí vrchu Špičák. Je situováno v katastrálním území Krásný Les (okres Ústí n/L.) na náhorní plošině Krušných hor v nadmořské výšce 630 - 660 m [3, 5, 7, 10]. Kdysi výhradní ložisko Krásný Les-Špičák (č. 52188000) s bilančními zásobami fluoritové užitkové složky nebylo dosud těženo. Ložisko představuje technologicky výhodný typ suroviny bez příměsi barytu. Je perspektivní pro zajištění zásob fluoritu nižší kovnatosti (v průměru 35% CaF2). Ložisko Krásný Les-Špičák má celkově monotónní fluorito-křemennou výplň bez znečišťujících příměsí – barytu, karbonátů a sirníků – s předpokladem jednoduché upravitelnosti. Pokud se lokálně vyskytne fluorito-barytová nebo barytová formace ve větším rozsahu, je vyhodnocena odděleně. Ve srovnání s fluorito-barytovým či neoidním fluoritovým typem mineralizace jsou průměrné obsahy CaF2 na ložisku Špičák nižší; je nutno počítat, že se budou pohybovat obecně mezi 20 – 40%. Boční horniny žilné zóny jsou poměrně pevné a vyznačují se zpravidla obsahy CaF2 pod 11% pocházejícími z fluoritových prožilků a brekcií. Další výskyty fluoritu a barytu v předmětném území jsou ověřeny pouze do úrovně prognózních zdrojů a v současné době bez praktického významu. Jejich podrobnější ověření by vyžadovalo nákladný geologický průzkum. Evidovány jsou tyto prognózní zdroje: Petrovice u Chabařovic, Krásný Les-Panenská, Krásný Les-Špičák, Větrov a Nakléřov. Výše uvedené ložisko a prognózní zdroje se zejména opírají o výsledky etapy vyhledávacího průzkumu závěrečné zprávy úkolu Ověřování F-Ba anomálií [5].

2. Obecné údaje o nalezišti 2.1 Geografická situace Ložisko je položeno při sev. úpatí vrchu Špičák (724 m) cca 1 km sz. obce Krásný Les na náhorní plošině východní části Krušných hor v nadm. Výšce 620 m. V oblasti na hřbetech a náhorních plošinách Krušných hor se vyskytují půdy horských poloh, tj. půdy skeletové a v menší míře v oblasti rašelinišť glejové a rašelinové. Na svazích hor převládají půdy podzolované; pouze v nižších polohách se vyskytují půdy typu středoevropské hnědozemě. Ve vyšších polohách Krušných hor se vyskytují tč. exhalacemi zničené horské převážně smrkové lesy. Exhalacím odolaly pouze ojedinělé porosty břízy a dalších listnatých stromů. Se zmenšující se nadmořskou výškou převládají na svazích a úpatích Krušných hor smíšené až čisté listnaté podhorské lesy (buk, dub, bříza). Celá oblast prodělává v současné době intenzívní přestavbu lesních porostů z převládajících jehličnanů na lesy převážně listnaté. Byl i proveden pokus výsadby exhalacím odolných jehličnanů. Dlouhodobý vliv s obsahy škodlivin především S, F a částečně As a kyselých dešťů z přilehlých průmyslových aglomerací způsobil silné narušení celého ekosystému Krušných hor a značné změny v chemizmu půdního prostředí [5].

2.2 Chráněná území



Území je součástí nadregionálního biokoridoru a v blízkosti nadregionálního biocentra a CHOPAVu Krušné hory. Zároveň od roku 2005 je území součástí evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Olšový potok a Východní Krušné hory [5].

2.3 Infrastruktura Komunikačně je vzdáleno 0,9 km sv. od místní silnice 3.tř. s živičným povrchem Krásný Les – státní hranice, která se napojuje na silnici 2.tř. s živičným povrchem Krásný Les – Telnice a Krásný Les – Petrovice – Ústí n. L. Napojení ložiska na místní silnici 3.tř. by si vyžádalo vybudování nové komunikace. Ložisko je odvodňováno do Německa Rybným potokem protékajícím obcí Krásný Les.

2.4 Dějinný nástin těžby nerostů Sledovaná oblast navazuje na staré hornické terény zasahující sem po vodotečích z okolí krupky a zejména ze starého rudního okrsku u Telnice, kde byly dobývány polymetalické rudy s pyritem a molybdenitem. Samostatný rudní celek zde nebyl vzhledem k absenci sulfidických odstavců zrudnění a sterilní křemen chalcedon-ametystové výplni, která ovšem na německé straně u Schlottwitz byla předmětem těžby ozdobných kamenů. Průzkum na fluorit a baryt byl zahájen až v nedávné době při průzkumu na fluorit [5, 7].

2.5 Aktuální stav/ zajištění/ sanace V současné době po skončení výzkumných prací byla všechna průzkumná díla, zejména rýhy na ověření průběhu žilných struktur i mělké a hluboké vrty sanovány zásypem a záhozem. Aktuální stav lokality je zcela bez pozůstatků průzkumných prací a je zcela setřena rozvojem rostlinného a stromového patra biotopu, která vznikla na aplanovaných místech.

3. 3.1

Geologie Regionálně-geologický vývoj

Ložiska prognózní zdroje jsou strukturně vázána na nově zjištěný, rýhami a vrty ověřený regionální špičácký zlom směru 130 - 140° s úklonem 65 - 75° k SV. Tento zlom probíhá v délce 7 km z Německa přes sev. úpatí vrchu Špičák, Krásný Les, Panenskou, odkud pokračuje dále JV ke krušnohorskému zlomu do záp. okolí Libouchce. Vyznačuje se vícefázovým tektono-metalogenním vývojem; nejstarší a nejvíce rozšířenou výplň představuje křemen-hematitová formace (F-Si), jež vytváří dlouze čočkovitou žilnou výplň mnohametrových mocností v celém průběhu zlomu. Odstavcovitě je zde zastoupena nejstarší staroalpidní fluorit-křemenné formace v sz. hraničním úseku (ložisko Krásný les - Špičák a úsek Hranice) a v centrálním úseku záp. bývalé obce Panenská a po obnovení tektonických pohybů nejmladší karbonátový a barytový přínos ve formě samostatného odstavce záp. Panenské [1, 5, 10]. V celém ověřeném průběhu probíhá špičácká zlomová zóna biotitickými ortorulami s vložkami metagranitoidů, dvojslídných pararul různého stupně migmatitizace, plástevných ortorul, muskovitických pegmatitových rul až pegmatitů, lokálně amfibolických rul až amfibolitů a kvarcitických rul. Zlom je provázen roji žil lamprofyrů různých směrů a celkově nízkých mocností, dále porfyrů a granodioritového porfyritu. Na kótě Špičák, na Panenské a



vých. Petrovic se vyskytují relikty cenomanských pískovců. Na kótě Špičák proráží křídovým reliktem sopouch bazanitového nefelinitu, sz. směrem ke státní hranici byl nalezen a magnetometrií upřesněn obdobný sopouch [1]. Sz. směrem pokračuje špičácká zóna na území Německa zprvu v kvalitním fluoritovém vývoji, dále k SZ v křemen-hematitové výplni až do prostoru Schlottwitz se dvěma odstavci červeného barytu. V čsl. úseku tohoto zlomu jsme vymezili tyto dílčí úseky, lišící se stupněm prozkoumanosti a charakteru mineralizace: - ložisko krásný les - Špičák - Krásný les - Hranice - Panenská - Panenská - jih V rámci revize šlichových a hydrogeochemických anomálií s přihlédnutím k výsledkům suchých šlichů a úlomkové prospekce po upřesnění prospekcí na úlomky fluoritových, barytových a křemenných žilovin a geofyzikou – metoda VDV, byla v průběhu 6. PLP odkryta rýhami a šikmými vrty nová výrazná regionální zlomová linie směru SZ – JV. Tuto linii označujeme jako „Špičácká zóna“; probíhá v ověřené délce 7 km od státní hranice s NSR přes sev. úpatí vrchu Špičák v Krásném Lese dále k JV přes obec Panenská do Nakléřova a pokračuje dále k JV až ke krušnohorskému zlomu v záp. okolí Libouchce. Špičácká zóna představuje zatím nejvýraznější tektonickou linii východních Krušných hor, jež není zanesena v oficiálních mapách. V celém svém průběhu Špičácká zóna probíhá slabě, středně až intenzivně migmatitizovanými vesměs dvojslídnými pararulami s lokálními, málo mocnými vložkami kvarcitických a amfibolických rul, ambifolitů, pegmativů a pegmatitických rul a je provázena rojem žil lamprofyrů, syenodioritových a doiritových porfyritů, zjištěných v rýhách a vrtech. V prostoru kóty Špičák a obce Panenská na ní vystupují 2 relikty křídových sedimentů a sopouchy čedičů. Rýhami bylo prokázáno, že v povrchových partiích je Špičácká zóna mineralizována téměř průběžně čočkovitou křemenno-hematitovou výplní lokálně s výplní fluoritu (Krásný Les – hranice, Špičák a Panenská) a v jednom úseku odstavcem červeného barytu (Panenská). Vyznačuje se intenzivní alterací (sericitizace, hematitizace, kaolinizace) a mylonitizací. Probíhá generelně ve směru 130 – 140°, uklon ěna je 65 – 75° k SV. Hlavní množství ověřených zásob kat. C2 je ve formě slepých odstavců. Na této zóně [1, 5] poprvé v Krušných horách rozřešili složité sukcese a přínosové cykly fluoritových ložisek. Prokázali jsme a nově vyčlenili nejstarší fluorito-křemennnou formaci, jež je úzce časově i parageneticky sblížena s široce v Krušných horách rozšířenou křemenno-hematitovou formací, jež do té doby byla považována za sterilní. Pro tuto paragenezi je typické úzké sepětí fluoritu převážně fialové, méně nazelenalé barvy se světlým drůzovitým žilným křemenem, chalcedonem, jaspisem a ametystem. Typická je větší variabilita morfologická, spočívající především v nepravidelnějším rozložení fluoritové a křemenné složky v žilovině než u známých formací fluoritových. Typickým reprezentantem křemenno-fluoritové formace je Špičácká zóna – úsek ložisko Špičák – Krásný Les, z dalších ložisek sem řadíme Blahuňov, Novinu, Křížany – nejstarší výplň ložiska, z ložisek v Německu sem náleží revír Schönbrunn – Bösenbrunn, Euba, Johnsbach aj. [1, 2, 5, 6, 8, 10] Severozápadním směrem pokračuje Špičácká zóna na území NSR až do prostoru schlottwitzské achátové žíly proniklé mladší barytovou výplní, ve středověku těžené na okrasné dekorativní kameny [3, 4, 10].



Fluorito-křemenná mineralizace, zjištěná na Špičácké zóně rýhami a vrty běžně do hloubky 250 – 300 m a max. do hloubky 540 m hloubkovým vrtem VŠ-18 ve fluoritovém vývoji, se ukazuje jako perspektivní nový typ fluoritové mineralizace, slibující zajištění značných zásob s průměrnou chudší kovnatostí (30 – 35 % CaF2). Na Špičácké zóně jsme vymezili 5 dílčích úseků, lišících se stupněm ověření a zčásti i typem mineralizace žilné výplně. Jsou to: podle [1, 5, 6, 7, 9] a) Úsek Krásný Les – hranice Probíhá mezi státní hranicí a kótou Špičák; dle provedených rýh a vrtů má žilná zóna výplň křemenno-hematitovou, místy mylonitovou, s krátkým odstavcem kvalitního hrubozrnného zelenavého fluoritu v rýhách R-64 a R-66, jenž upadá pod úhlem 40° do Německa, a slepým odstavcem fluoritu ve vrtu VH-6 a obsahem 31 % CaF2 při mocnosti 1m. Úsek hranice se nejeví s výjimkou nejvýchodnější části jako perspektivní na větší hloubku, vzhledem k tomu, že úklonně přestoupí státní hranici s Německem. b) Úsek Krásný Les – Špičák sever c) Úsek Špičák – jih Probíhá JV od předešlého úseku až k silnici Krásný Les – Petrovice. Žilná struktura probíhá ve směru 120 – 140°, je známa hlavn ě z rýh a v nepatrné míře z vrtů, má čočkovitou křemenno-hematitovou výplň mnohametrových mocností, provázenou silnou hematitizací a alterací. Fluoritová mineralizace byla zjištěna jen lokálně v rýhách R-143 (obsahy 10 – 23 % CaF2), R-142 (6 % CaF2) a R-158 (obsahy 1 – 4 % CaF2) při mocnosti 1 m. Tento úsek je perspektivní na slepé odstavce fluoritu a byl ověřen vrty v r. 1981. d) Úsek Panenská Je vymezen mezi silnicí Krásný Les – Petrovice a silnicí Petrovice – Telnice. Vyznačuje se Odchylnou mineralizací dle výsledků provedených rýh a vrtů. Ve výchozových partiích v rýhách je vyvinuta výrazná silně hematitizovaná a silicifikovaná mylonitová zóna s žilnými proniky červeného barytu mladší mineralizační epochy 0,2 – 0,6 m mocného. Vrty prokázaly v severní části převážně dolomitovou žilnou výplň (vrty VP-2, VP-6). V JV části byl ověřen odstavec starší fluorito-křemenné výplně typu Špičák; vrty VP-4 a VP-7 prokázaly žilovinu s obsahy okolo 40 % CaF2. Úsek byl ověřen vrty v r. 1981. e) Úsek Panenská – jih Byl prokázán rýhami v délce přes 1 km ve vývoji křemenno-hematitovém v doprovodu mylonitu bez příměsi barytu či fluoritu. Úsek zatím nebyl ověřován vrty, jeho prověření se uvažovala v letech 1981 – 82.

3.2

Litostratigrafie -metalogenní charakteristika oblasti

Z hlediska metalogeneze fluorit-barytové mineralizace je nejvýznamnější krušnohorská jednotka, jejíž ložiska jsou hydrotermálního původu. Nejmladší mineralizace je neoidní. Hlavní koncentrace fluoritu a barytu ve formě ložiskových akumulací se soustřeďují v blízkosti krušnohorského zlomu [5].

3.3

Tektonika



V oblasti existují doklady pro tektonické procesy předsaxonské (kadomské ?, variské) i saxonské. Předsaxonská tektogeneze ovlivnila deformaci a metamorfózu krystalinika krušnohorského, labského údolí i komplexy lužického plutonu [4]. V krušnohorském krystaliniku vystupujícím v části zájmového území v údolí Olšovského potoka, jako pokračování petrovické vrásové struktury. Vrásové struktury mají převažující směr SZ -JV. S tímto směrem souhlasí i směry foliace krystalinických hornin. Pukliny v krystaliniku odpovídají indikacím zlomových linií v krušnohorském krystaliniku a to ve směrech SZ-JV, SV-JZ až VSV-ZJZ. Zlomy SZ-JV směru předsaxonského stáří predisponují směr údolí na svahu Krušných hor a tento směr má i tektonická linie, která pod křídou odděluje krystalinikum Krušných hor od krystalinika labského údolí [11]. V oblasti lužického masivu se předsaxonská tektogeneze projevuje slabým usměrněním jeho horninotvorných součástek ve směru V-Z (směr nejlepší dělitelnosti granodioritu). Zastoupeny jsou i dva páry diagonálních puklin (40 a 150O, 60 a 120O ). Žíly aplitů a pegmatitů směru SZ-JV vznikaly v závěrečných stadiích tuhnutí plutonu a projevují se často neostrými hranicemi vůči granodioritu. Po utuhnutí masivu dochází k jeho vyklenování a rozevírání puklin, jež jsou vyplňovány žilami lamprofyrů, porfyritů a křemene. Směr žil v zájmové oblasti je převážně blízký směru V-Z. V mocném křídovém pokryvu starších geologických jednotek se intenzivně projevují zlomové struktury spjaté se saxonskou tektogenezí [11]. V území dominují nespojité zlomové struktury, i když i zde se projevuje tendence ke vzniku vrásových struktur [1]. Nejvýrazněji se v regiónu uplatnila tektonika miocénních a pliocenních fází. V regionálních okrajových zlomech vymezujících zájmovou oblast kvádrových pískovců se tektonika projevila nejvýrazněji. Jižní omezení této pískovcové vrchoviny je dáno krušnohorským zlomovým pásmem, které ji odděluje od tektonicky zapadlé části Českého středohoří. Na západě probíhá krušnohorský zlom SZ směrem, kdy sleduje svah Krušných hor a od Jílového se stáčí zlom k V a od úpatí Děčínského Sněžníku vytváří složité děčínské zlomové pole. Toto pole přetíná Labe ve zhruba 3 km široké poruchové zóně a v dalším průběhu směřuje k V do okolí České Kamenice, kde tvoří českokamenické zlomové pole. Krušnohorské zlomové pásmo člení křídový útvar na tři části. Severní část je tvořena křídovou tabulí neporušenou směrnou a radiální tektonikou s mírným úklonem vrstev 1,5 až 2,5O k SSV. Střední část zaujímá vlastní krušnohorské zlomové pásmo. Jeho charakteristický SZ směr je vyvinut u Libouchce a tvoří ho dva zlomy. Hlavní zlom oddělující krystalinikum od křídy s výškou skoku až 500m a jižní, okrajový zlom s výškou skoku přes 200m, jež byl přesně lokalizován mezi Libouchcem a M. Chvojnem. Tyto hlavní struktury jsou dále členěny příčnou tektonikou. Dále k východu je zřejmé,že hlavní zlomové struktury mění generelní směr na V - Z jako už zmíněné děčínské zlomové pole. Podle [5] se v SSZ části území v prvé fázi deformace projevila tendence na vznik plochých, vrásových struktur, které ve fázích následujících byly segmentovány podél nespojitých struktur. V tomto pojetí by mírně nakloněná křídová tabule v S části území představovala křídlo asymetrické antiklinální struktury, jejíž osní část a J křídlo byly



destruovány zlomy krušnohorského zlomového pásma. Jižní, okrajová část území by pak byla již součástí rozsáhlé ploché synklinální struktury.

3.3.1 Regionální tektonika Nejvýznamnější strukturou je tzv. Špičácký zlom, ověřený ve směru 130 - 140° s úklonem 65 - 75° k SV. Tento zlom probíhá v délce 7 km z Německa přes sev. úpatí vrchu Špičák, Krásný Les, Panenskou, odkud pokračuje dále JV ke krušnohorskému zlomu do záp. okolí Libouchce. Vyznačuje se vícefázovým tektono-metalogenním vývojem; nejstarší a nejvíce rozšířenou výplň představuje křemen-hematitová formace (F-Si), jež vytváří dlouze čočkovitou žilnou výplň mnohametrových mocností v celém průběhu zlomu.

3.3.2 Lokální tektonika V ložiskové zóně se tektonika projevuje ohlazy v křemenné hematitové výplni, místy s tendencí lokálních ohybů a větvení, kdy mocnost žilné struktury kolísá mezi 5 a 10 m a v přítomnosti rudého jílovitého mylonitu naduřuje až na 15 m. Mnohdy dochází k tvorbě brekcií a drúz křemene. Hojně jsou přítomné i xenolity alterovaných tektonicky vytažených ortorul [5].

3.4

Mineralizace

Mineralogické složení žiloviny obou slepých fluoritových odstavců se vyznačuje fluoritkřemenným typem žilné výplně s kolísavým podílem fluoritové složky vystupující ve formě brekciovité žíly nebo žilníků až fluoritových brekcií. Textura žilovin je převážně brekciovitá, koncentricky páskovaná, místy masívní a drůzovitá. Charakteristická je stálá přítomnost křemene více generací od nejstarší křemen-hematitové přes bílé až průsvitné křemeny drůzovitýžch textur s hnízdy, pásky i krystalky fluoritu, místy též ametystu, jež se často rytmicky střídají s pásky chalcedonu a jaspisu; hojně jsou přítomny xenolity alterovaných ortorul. Fluorit je převážně fialový, místy vykazuje šedobílé až slabě fialové nebo zelené až zelenošedé zbarvení. V drůzových dutinách vystupují drobné krychlové krystalky o hraně několika milimetrů [5].

3.5

Geochemie a metody vyhodnocení průzkumu

Lokality byly podrobeny půdní metalometrií, regionální geochemickou prospekcí a šlichovou prospekcí. Půdní metalometrie Hlavním úkolem provedené profilové metalometrie regionálního charakteru bylo vymezení anomálních oblastí, nadějných na výskyt fluoritové a barytové mineralizace. Celková metodika byla zaměřena tak, aby byly zachyceny projevy příp. dalších mineralizací. Použití přímých indikátorů – fluóru a barya ukázalo, že pro indikaci fluoritové mineralizace je dobře použitelný fluór, a to díky přesnosti zvolené analytické metody – selektivní iontové elektrody. Nevýhodou je, že je stanovován celkový obsah fluóru v půdě, tj.



fluór pocházející z horninotvorných minerálů i z fluoritu. Ověření několika bodových fluorových anomálií s hodnotami okolo 1% F v okolí Krásného Lesa rýhami prokázalo, že anomálie byly vyvolány buď ložními polohami pegmatitů s hnízdy turmalinu nebo fluoritovou mineralizací v prostoru žilné zóny Špičák. Na rozdíl od fluóru, použití barya k vyhledávání barytových žil se ukázalo díky vysoké nepřesnosti stanovení Ba metodou semikvantitativní SPA (chyba – 90+1200%) jako nevhodné. Provádění analýz Ba přesnějšími metodami (neutronová aktivační a rentgenfluorescenční analýza) po odzkoušení prokázalo vyhovující přesnost stanovení, bylo však neúnosné pro vysoké finanční náklady i z kapacitních důvodů. Půdní metalometrie poskytla díky vyhodnocení analýz semikvantitativní SPA na rozšířený soubor prvků údaje o distribuciřady prvků (PB, Zn, Cu, Ag, As, Bi, Co, Ni, Sn, W, Mo), což pomohlo ke komplexnímu využití výsledků této metalogenně značně komplikované jednotky. V rámci průzkumných prací z roku 1979 byly vybrány skupiny prvků Mo, Sn, F a Bi, Co, Ni, Ag, As, Cu, Zn, Pb, jež po zpracování analytických dat umožnilo vymezení anomálií jednotlivých prvků, které spolu s výsledky dalších metod především mineralogického vyhodnocení stejného počtu šlichů ze svahovin na fluorit, baryt, zčásti též kassiterit, scheelit a wolframit umožnilo vyčlenění prognózních ploch kategorie D2 a D3. V oblasti nevymezila půdní metalometrie žádné anomálie Ba, ale pouze bodové anomální obsahy fluóru [1, 5, 6, 9]. Litogeochemie Studiem litogeochemických vzorků odebraných z vrtů provedených na špičácké, větrovsko-nakléřovské a fojtovické struktuře a v telnickém granodioritovém masívu bylo prokázáno, že endogenní aureola F-Ba žil má kvalitativní vlastnosti obecně známé u hydrotermálních ložisek. Specifickým znakem aureoly jsou záporné anomálie, hlavně Ba, v sousedství několikanásobného zvýšení obsahů Ba. V aureole nastala určitá redistribuce Ba podmíněná pravděpodobně tektonicky. Dále je geochemicky doložen přínos sulfofilních prvků As, Cu, Zn, Pb, Ag, Co, Ni a oxifilního Sn [5].

3.6

Geofyzikální výsledky měření

V oblasti Krušné hory – východ byly provedeny geofyzikální práce, jejichž hlavním úkolem bylo vymapovat vodivé strukturní linie v oblastech vytypovaných provedenými prospekčními metodami (šlichová prospekce, hydrogeochemie, šlichování svahovin) na těchto nadějných zónách od Z k V. Pro měření byla požita především metoda VDV, která je nejefektivnější pro vyhledávání vodivých linií. Kromě této metody byly aplikovány metoda VDV-R a magnetometrie pro řešení geologické situace na lokalitě Špičák. Geofyzikální výzkum metodou VDV vykázal velmi dobré výsledky na výrazných poruchových zónách, méně na barytem, fluoritem či křemenem vyplněných zlomem nižších řádů bez výrazných okolo žilných alternací a porušených hornin (Osek). Výrazné zlomy se někdy projevují jako zdvojené linie vyvolané okraji mocných mylonitových zón (Mackov) [5].



4. Popis výskytu/ ložiska 4.1 Stupeň prozkoumání Ložisko Krásný Les - Špičák

Ověřeno rýhami a vrty v délce 1500m mezi SZ koncem obce Krásný Les a záp. úpatím vrchu Špičák (724,8 m) do maximální hloubky 500m (vrt VŠ-18). Ložisková zóna 100 - 200 m je porušená řadou paralelních mylonitových zón a poruch. Vyznačuje se výraznou silnou alternací bočních hornin, převážně biotitických ortorul s vložkami muskovitických usměrněných pegmatitů s příměsí turmalinu a s různou intenzitou migmatitizovných dvojslídných pararul; nejvýraznější je silifikace, hematitizace, kaolinizace, méně sericitizace, chloritizace a fluoritizace ve formě puklinové mineralizace a slbých žilek. V prostoru kóty Špičák je ložisková zńa zakryta v délce 210m reliktem cenomanských pískovců a je známa pouze z vrtů. Ložisko probíhá dle vyhodnocení vrtů, rýh a výsledků petrografických výzkumů J. Nováka zvrásněným ortorulovým komplexem, v němž byly ve vrtech prokázány četné ložní polohy dvojslídných migmatitizovných pararul a migmatitů, neprůběžné polohy a vložky usměrněných muskovitických pegmatitů, pegmatitových a plástevných ortorul, lokálně slabé vložky amfibiolitů, amfibiolických a kvarcitických rul [5]. Podle [1, 3, 5, 6, 7, 9, 10] v ložiskové zóně jsou vyvinuty 2 paralelní žilné struktury s odlišnou výplní ve výchozových partií (hlavní a nadložní žíla). Hlavní žíla je v rýhách představována čočkovitou, poměrně pravidelnou žilou s křemen-hematitovou výplní bez příměsi fluoritu, místy s tendencí lokálních ohybů a větvení; generální směr je 130 - 140°, sklon dle p říčných řezů kolísá od 55 - 77°, v pr ůměru 65 -70°k SV. Mocnost žilné struktury včetně doprovodného rudého jílovitého mylonitu kolísá od 1 - 15 m, obvykle se pohybuje mezi 5 - 10 m. Úklonný vývoj hlavní žilné struktury dle provedených vrtů je podobný směrnému vývoji zjištěnému v rýhách s tím rozdílem, že hloubkově nasazují 2 slepé odstavce fluorit-křemenné mineralizace (F-Si formace). Prvý je vyvinut v SZ části žíly v prostoru kóty Špičák a byl ověřen vrty VŠ-10, VŠ-13 a VH-10; fluoritová mineralizace nasazuje v hloubce okolo 70 m, vertikálně přechází od jalové křemen-hematitové výplně 3 - 7 m mocné (vrty VŠ-16, VŠ-17). V tomto odstavci byl vrtem VH-10 v hloubce 227,6 – 228,5m zjištěn pronik mladší barytofluoritové žilné výplně formace FeBa s obsahem 26,81% BaSO4 a 16,96% CaF2. Druhý slepý fluoritový odstavec byl prokázán v centrální části ložiska a byl ověřen vrty VŠ-2, VŠ-5, VŠ-15 A VŠ-18; nasazuje v hloubce okolo 100m, vertikálně bude dle pozitivního výsledku nejhlubšího vrtu VŠ-18 (prům. obsah 22%) pokračovat min. do hloubky 600m. Obsahy CaF2 v obou odstavcích kolísají od 20 - 49% při mocnostech 1 - 4,5 m. Oba fluoritové odstavce jsou odděleny úsekem s jalovou 5m mocnou křemen-hematitovou výplní (vrty VŠ8,9 a 11). Obdobná křemenná výplň provázená mylonitem je vyvinuta též na sz. a jv křídle (vrty VH-9, VŠ-1, VŠ-6, VŠ-3) s mocnostmi 2 - 5m. Mineralogické složení žiloviny obou slepých fluoritových odstavců se vyznačuje fluoritkřemenným typem žilné výplně s kolísavým podílem fluoritové složky vystupující ve formě brekciovité žíly nebo žilníků až fluoritových brekcií. Textura žilovin je převážně brekciovitá, koncentricky páskovaná, místy masivní a drůzovitá. Charakteristická je stálá přítomnost křemene více generací od nejstarší křemen-hematitové přes bílé až průsvitné křemeny drůzdovitých textur s hnízdy, pásky i krystalky fluoritu, místy až ametystu, jež se často



rytmicky střídají s pásky chalcedonu a jaspisu; hojně jsou přítomny xenolity alterovaných ortorul. Fluorit je převážně fialový, místy vykazuje šedobílé až slabě fialové nebo zelené až šedozelené zbarvení. V drůzovitých dutinách vystupují drobné krychlové krystalky o hraně několika milimetrů. Nadložní žilná struktura směru 130° s úklonem 60 – 75°k SV byla ov ěřena rýhami v max. délce 250m v jv. úseku ložiskové zóny v nadloží hlavní žilné struktury. Má charakter fluoritové žíly 0,1-0,6 m mocné, provázené rojem paralelních i speřených fluoritových žilek centimetrové až milimetrové mocnosti. Výplň fluoritových žil a žilek v rýhách je tvořena převážně kompaktním fluoritem fialové barvy s proměnlivou příměsí světlého, slabě průzračného křemene, vykrystalovaného do drůzových dutin a s úlomky alterovaných rul. Textura převládá masívní a pásková, místy brekvicová a drůzdovitá. Nejlepší parametry vykazuje žíla v rýze R-134, kde jsou ověřeny 2 fluoritové žíly: prvá 0,6m mocná s obsahem 62,8% CaF2 a druhá 0,6m mocná s obsahem 24,4% CaF2, dále v rýze R-19 (0,15m, 65,2% CaF2) a v rýze R-18a, jež ověřila žílu mocnou 0,26m s obsahem 81,0% CaF2. Stupeň tektonického porušení a alternace bočních hornin je nižší než u hlavní ložiskové zóny. Generelní směr fluoritové žíly je 130°, úklon se pohybuje mezi 6 0-70° k SV. Sz. směrem od rýhy R-134 až k rýze R-15 je povrchový průběh žíly vyznačen pouze přítomností široké zóny řady fluoritových žilek převážně centimetrové mocnosti. Vertikální vývoj nadložní žilné zóny po úklonu dle provedených vrtů je mocnější než ve vyrýhovaném úseku. Na žíle byl vymezen poměrně rozsáhlý, z větší části slepý fluoritový odstavec, jenž vychází na povrch v prostoru rýhy R 134 a upadá celkově ploše k SZ. Je vyvinut v centrální části ložiskového úseku Krásný Les - Špičák a byl ověřen vrty VŠ-8, VŠ-2, VŠ-5, VŠ-7, VŠ-15, VŠ-6 a VŠ-1. Fluoritový odstavec je prokázán do hloubky zhruba 200m. vrty byly lokalizovány vesměs na 2 hloubkové úrovně - prvá v rozmezí 130-150m, druhá okolo 200m, výjimečně na 3 úrovně. Provedeným výzkumem ložisko nebylo dořešeno především hloubkově a jeví se dle provedeného výzkumu jako perspektivní, slibující zajištění značných zásob chudší kovnatosti prům. 35% CaF2. Na ložisku Krásný Les - Špičák bude účelné ověřit hloubkový vývoj fluoritové žíly 400 - 600m hlubokými vrty a vyřešit fluoritonosnost nově vymezených prognózních úseků. Na ložisku byly vymezeny hloubkové prognózy 500kt kat. P. Jihovýchodní pokračování ložiskového úseku Krásný Les - Špičák až k silnici Krásný Les - Petrovice je ověřeno rýhami a v nedostatečném rozsahu 2 šikmými vrty. Žilná struktura zde probíhá ve směru 120-140°. Má čočkovitou křemen-hematitovou výplň mnohametrových mocností, provázenou silnou hematitizací a alternací. Fluoritová mineralizace byla zjištěna jen lokálně v rýhách R-143 (obsahy 10-23% CaF2), R-142 )6% CaF2) a R-158 (obsahy do 4% CaF2) při mocnosti 1 m. Ve vrtech VŠ-14 a VŠ-19 vykázala žilná zóna zvýšené obsahy CaF2 a BASO4, jež shrnuje tato tabulka:

VRT

METRÁŽ [m]

CaF2

BaSO4

66,3 - 68,0

4,04

2,63

232,9 - 233,7

0,86

9,98

VŠ-14



239,4 - 241,1

6,44

8,70

241,1 - 242,4

10,79

11,69

68,0 - 70,0

7,28

0,31

74,0 - 75,0

9,25

1,07

75,0 - 76,0

2,48

0,40

76,0 - 76,9

5,06

0,20

VŠ-19

Tento úsek ložiskové zóny je perspektivní na odkrytí slepých fluoritových odstavců, vymezuje na něm v návaznosti na Panenskou 700kt prognózních zásob kat. P; je třeba jej ověřit detailněji vrty.

Ložisko Krásný Les – Hranice Představuje sz. rozvětvené pokračování fluoritového ložiska Krásný Les – Špičák mezi státní hranicí a západním úpatím vrchu Špičák v délce 1000 m. Byl ověřen rýhami a 11 šikmými vrty. V rýhách má špičácký zlom křemen-hematitovou a mylonitovou výplň směru 130° a úklon 60 – 70° k SV. Pouze p ři státní hranici s NSR je cca 60 m dlouhý odstavec kvalitního hrubozrnného zelenavého fluoritu v rýhách R-64 a R-66, upadající pod úhlem 40° do NSR, kde pokračuje jako kvalitní fluoritová žilná výplň v délce 300 m. Zvýšené obsahy CaF2 vykázaly rýhy R-66, R-70, R-73 a R-89. jsou uvedeny v následující tabulce:

ČÍSLO VZORKU 1a 1b hla 1c vní 2 žíl 3 a 4 5 1 hl. 2 žíla 1 1 odž. 2 žl. žíla 3

DÍLO

R-64

R-66 R-70 R-73 R-89

MOCNOST [m] 0,4 0,3 1,0 0,3 0,1 0,1 0,2 1,0 1,5 2,2 0,6 1,0 1,0

CaF2 36,26 72,48 51,34 78,10 57,20 68,69 45,22 14,03 8,65 23,67 6,42 17,88 4,27

OBSAHY [%] BaSO4 SiO2 0,09 51,18 0,20 22,67 0,14 32,78 0,08 16,38 0,16 25,42 0,20 22,79 0,07 41,31 9,28 66,33 0,09 69,76 0,32 51,56 0,12 77,33 0,13 65,57 0,10 77,84

CaCO3 0,66 0,50 0,85 0,61 0,73 0,52 0,83 0,75 0,40 0,79 0,50 0,55 0,48

Ve zbývajících rýhách jsou obsahy CaF2 nízké (pod 1%). Ve vrtech byla ověřena křemen-hematitová až křemenná výplň ložiskové zóny s odstavci se slabými prožilky fialového fluoritu nízkých obsahů a mocností:

VRT VH-2

METRÁŽ [m] 72,7 – 73,4

CaF2 [%] 13,20

BaSO4 [%] 0,30



73,8 – 75,0 75,0 – 76,0 24,6 – 25,0 113,0 – 114,0 89,5 – 95,5 64,0 – 65,0 68,0 – 69,0

VH-3 VH-4 VH-5 VH-6

17,29 12,54 12,27 12,03 10,61 31,69 15,73

0,58 0,42 0,23 4,87 0,21 4,48 0,09

Vzhledem k celkově nízkým obsahům CaF2 v ložiskové zóně nebylo možno provést výpočet zásob kat. C2 dle schválených kondic. Úsek Krásný Les – Hranice s výjimkou jv. části není hloubkově perspektivní na odkrytí větších fluoritových odstavců s vyššími obsahy CaF2, vzhledem k těsné blízkosti státní hranice s NSR v sz. úseku.

Ložisko Panenská Probíhá v délce 1,8 km ve směru 110 – 130° ortorulovým komplexem s proniky žil žulového sférolitického porfyru, syenitového porfyru a křemenného porfyru mezi silnicemi Krásný Les – Petrovice na SZ a Petrovice – Telnice na JV. Vyznačuje se zčásti odchylnou mineralizací dle výsledků provedených rýh a vrtů aa strmějším sklonem 70-80° k SV. Ve výchozích partiích v rýhách je vyvinuta výrazná silně hematitizovaná a silicifikovaná mylonitová zóna se samostatnými odstavci červeného barytu formace eBa o mocnosti 0,2 – 1,0 m v délce 600 m; v jv. úseku v rýhách R-59 a 60 byl ověřen odstavec starší fluoritokřemenné žiloviny typ Špičák. Obsahy CaF2 a BaSO4 v rýhách podává tabulka:

DÍLO R-1 R-37 R-39 R-40 R-41

ČÍSLO VZORKU 1 hl.žíla 2 odž. 1 1 1 1 2 3

R-42 R-46 R-47 R-49 R-50 R-55 B R-56 R-59 R-60

1 2 1 1 2 3 1 1 1 1 1

Hla vní žíl a

MOCNOST [m] 1,3 0,3 0,6 0,6 0,3 0,3 2,6 2,6 0,6 4,1 1,3 4,2 0,4 1,5 1,8 0,8 1,4 2,4 1,1 1,1

CaF2 0,10 0,32 6,61 0,66 47,79 32,08 3,14 6,69 7,50 6,81 0,16 7,64 0,04 5,22 0,17 0,37 0,66 0,73 30,87 42,99

OBSAHY [%] BaSO4 SiO2 83,84 6,57 88,62 5,48 82,88 6,02 46,73 38,21 23,41 12,91 1,47 51,70 1,69 70,15 1,12 70,85 88,21 1,50 0,70 70,12 0,78 73,16 0,98 64,21 95,57 1,88 20,98 52,69 37,62 47,21 95,83 1,68 25,49 55,06 31,73 53,03 1,98 50,58 0,73 39,84

CaCO3 0,10 0,30 0,51 0,48 0,54 0,92 0,66 0,61 0,40 0,78 0,54 0,93 0,57 0,58 0,28 0,13 0,21 0,25 0,64 0,88



Ložiskový úsek Panenská byl ověřen 9 šikmými vrty, jež nepotvrdily pokračování barytové žilné výplně ověřené v rýhách do hloubky; vrt VP-2 prokázal zvýšený podíl karbonátů v ložiskové výplni. V jv. úseku zóny byly vrty VP-4, VP-7 a VP-9 potvrzeny odstavce starší fluoritokřemenné výplně zjištěné v rýhách. Vrty VP-1, VP-3, VP-6 a VP-10 byly negativní a ověřily ložiskovou strukturu v mylonitovém či křemenném vývoji.

Obsahy CaF2 a BaSO4 ložiskových úseků zjištěných vrty podává tato tabulka:

VRT VP-1

VP-2

VP-4 VP-5 VP-7

VP-9

METRÁŽ [m] 23,0 – 24,7 24,7 – 26,0 57,6 – 58,00 124,4 – 125,0 125,0 – 126,0 126,0 – 127,0 127,0 – 128,0 128,0 – 129,0 129,0 – 129,7 61,20 – 62,0 62,0 – 64,0 78,0 – 79,0 156,0 – 156,6 83,4 – 84,5 84,5 – 86,3 184,9 – 185,9 185,9 – 186,5 186,5 – 187,2 187,2 – 187,9

CaF2 [%] 29,50 22,72 16,45 2,19 5,41 8,44 5,01 6,28 0,83 46,64 27,41 20,90 0,79 39,59 4,78 11,19 6,67 6,27 4,69

BaSO4 [%] 1,59 0,24 1,96 0,45 0,30 0,33 0,37 0,26 0,36 1,47 0,47 0,19 12,27 0,54 0,54 0,47 0,80

CaCO3 [%] 0,95 0,96 18,39 8,17 12,03 13,54 13,27 13,66 17,88 0,83 1,04 0,93 0,36 0,55 0,58 0,70 1,95 1,90 0,50

Ložiskový úsek z hlediska barytu je negativní. Ověřené odstavce fluoritokřemenné žiloviny i přes příznivé mocnosti a obsahy CaF2 nebylo možno vyhodnotit výpočtem zásob kat. C2 vzhledem k tomu, že sousední vrty vykázaly nízké obsahy CaF2. Na úseku Panenská v návaznosti na úsek jižně Špičáku jsme vymezili hloubkovou prognózu na fluoritokřemenný typ mineralizace kat. D2 a s odhadem zásob 700 kt.

4.2 Charakteristika surovin 4.2.1 Původ Mineralizace fluoritu je vázána na poruchové zóny, případně subregionové zlomové struktury, vyznačené neoidními vulkanity. Výskyt fluoritu je vázán na komplexní post-variské mineralizace, kdy obsah žíly se sestává z brekcií, ke kterým jsou natmeleny vrstvy akátu a ametystu. Geneticky je přiřaditelná ke kenozoickému stáří fluorit, baryt, křemen [2, 5, 8, 10].



4.2.2 Označení surovin Fluorit-křemenná mineralizace na ložisku Krásný Les - Špičák představuje v české části Krušných hor nový paragenetický a technologicky výhodný typ suroviny bez příměsi barytu, časově i parageneticky úzce sblížený s široce v Krušných horách rozšířenou křemenhematitovou formací. Pro tuto paragenezi je typické úzké sepětí fluoritu převážně fialové, méně nazelenalé barvy se světlým drůzovitým žilným křemenem, chalcedonem, jaspisem a ametystem. Typická je větší variabilita morfologická, spočívající především v nepravidelnějším rozložení fluoritové a křemenné složky v žilovině než u známých formací fluoritových, např. FeBa, a nižší obsah CaF2 [5].

4.3 Zásoby na ložiskách a odhad zásob na prognózních zdrojích Operativní výpočet zásob na ložisku Krásný Les – Špičák byl vypracován ve 2 alternativách. Alternativa I vyčísluje zásoby kat. C2 při nižší kovnatosti (prům. 31,46% CaF2) při maximální tonáži. Alternativa II dodržuje požadavek zvláštních kondic (min. prům. obsah zásob 33% CaF2) při celkově nižší tonáži. Výpočet zásob Fluoritová mineralizace je ověřena bodově povrchovými pracemi a šikmými maloprofilovými vrty. Šikmé vrty jsou uspořádány v průzkumných řezech zhruba kolmých na směr žilné struktury. Na hlavní podložní žilné zóně byly vymezeny 2 bloky: Blok č. 1, kat. C2, je na SZ omezen poloviční vzdáleností mezi pozitivním vrtem VH-10 a negativním VH-9, na JV poloviční vzdáleností mezi vrtnými liniemi 4-4´a 5-5´. Dolní omezení tvoří spojnice polovičních vzdáleností mezi pozitivními a negativními polohami v příčných řezech. Při konstrukci horní hranice bloku extrapolací byla v příčných i v podélném řezu použita stejná vzdálenost jako při konstrukci dolní hranice. Ve vrtu VH-10 byl výjimečně při nadloží hlavní žíly zastižen pronik mladší fluorito-barytové mineralizace. Vzhledem k tomu, že jde o ojedinělý výskyt, který geneticky nesouvisí s výplní hlavní struktury, nebyl zahrnut do tohoto výpočtu. Blok č. 2, kat. C2, je od bloku č. 1 oddělen hluchým odstavcem s převážně křemennohematitovou výplní hlavní struktury; JV omezení je vedeno vrtem VŠ-15, ve kterém byla zastižena mineralizace na hranici kondic. Dolní omezení tvoří spojnice poloviční vzdálenosti mezi vrty VŠ-15 VŠ-7 s extrapolovanou poloviční vzdáleností mezi vrty VŠ-2 a VŠ-5, přenesenou pod vrt VŠ-5 a spojnicí na dolní hranici bloku č. 1. Horní hranice je omezena úrovní poloviční vzdálenosti mezi vrty VŠ-2 a VŠ-4 a spojnicí na poloviční vzdálenost mezi vrty VŠ-15 a VŠ-7 extrapolovanou nad vrt VŠ-15. V nadložní ložiskové zóně byl vymezen jediný blok č. 3, kat. C2, omezený na JV poloviční vzdáleností mezi vrty VŠ-1 a VŠ-6. Horní hranici bloku tvoří spojnice poloviční vzdáleností mezi vrty VŠ-8 a VŠ-9, přenesená nad vrt VŠ-8, s poloviční vzdáleností mezi vrtem VŠ-2 a povrchem a poloviční vzdáleností mezi rýhami R-109 a R-134, R-134 a R-135, vrtem VŠ-1 a povrchem. Dolní omezení bloku tvoří spojnice poloviční vzdálenosti mezi vrty



VŠ-8 a VŠ-9, poloviční vzdáleností mezi vrty VŠ-2 a VŠ-5, extrapolovanou pod vrt VŠ-5 a úrovní extrapolace pod vrt VŠ-5. Při dodržení navržených kondic, zejména obsahu CaF2 v okrajovém vzorku 11 %, je obsah CaF2 v ložisku 31,46 %, tj. o 1,54 % méně, než je stanovená kondice pro ložisko. Protože při bodovém ověření je vliv jednotlivých vzorků velmi značný, byl proveden alternativní výpočet (označený II), ve kterém omezujeme polohy ve vrtech okrajovými vzorky o kovnatosti minimálně 14 % CaF2. Tím dochází ke zmenšení průměrné mocnosti, tonáž suroviny klesá zhruba o 15 % (141 tis. t). Ve II. alternativě se zvyšuje obsah CaF2 ve znečišťujících okrajových částech ložiskové zóny. Za základní výpočet považujeme I. Alternativu, II. alternativa potvrzuje bilančnost celého ložiska a zdůvodňuje zařazení vyčíslených zásob kat. C2 mezi bilanční.

Stav zásob Krásný Les – Špičák 1) Celkové geologické zásoby – I. varianta…..936 177 t Z toho : I. bilanční zásoby volné (I. varianta)

Kat.

Blok č.

C2

1,2,3

Tonáž sur.

Tonáž CaF2

[t]

[t]

Prům. obsah CaF2 [%]

936 177

294 543

31,46

Tonáž sur.

Tonáž CaF2

[t]

[t]

Prům. obsah CaF2 [%]

795 311

272 210

34,23

2) Celkové geologické zásoby – II. varianta…..795 311 t Z toho : I. bilanční zásoby volné (II. varianta)

Kat.

Blok č.

C2

1,2,3

5. Hydrogeologie 5.1 Obecná hydrogeologická situace a dynamika spodních vod V současné době je plocha ložiska odvodňována do Německa Rybným Potokem protékajícím obcí Krásný Les a celá oblast spadá mezi vodohospodářská území s lokální částečnou ochranou zdrojů podzemních vod. Zabíhají sem od jihovýchodu třetí ochranná pásma zdrojů přírodních minerálních vod vyvěrajících okolí Ústí nad Labem. Zájmové území je na styku CHKO Labské Pískovce [5, 11].

5.2 Hydrochemie



Povrchové vodoteče již nejsou podstatně znečišťovány průmyslovou činností a ovlivnění hydrochemie se odvíjí na svazích Krušných Hor se smíšenými až čistě listnatými podhorskými lesy a celá oblast prodělává v současné době intenzivní přestavbu lesních porostů. Případné znečištění by bylo analogické například Moldavě, kde důlní vody mají obsahy 2-3 mg F/litr. Dále se předpokládá dlouhodobý vliv se snižujícím se obsahem prvků s kyselých dešťů z přilehlých průmyslových aglomerací [5, 9].

5.3 Aktuální odvodňování V současné době není ložisko otevřeno a systém povrchových vrtů byl likvidován tamponáží a nedochází k znečišťování povrchových vod. Plocha ložiska je odvodňována do Německa Rybným potokem protékajícím obcí Krásný Les.

6. Inženýrská geologie/ mechanika hornin Podle výzkumu vrtných prací je zřejmé, že všechny práce budou probíhat ve dvou extrémech mechaniky hornin. Zaprvé to budou velmi odolné křemenné odstavce ať již s fluoritem nebo bez, náročné na manipulaci a technické práce, zatímco v druhé řadě křehká podrcená pásma, zejména v karbonáctech a ve fluoritu, tektonické zlomy jílové výplně na okoložilních zónách budou představovat vždy ohrožení inženýrsko-geologických prací. To platí pro zpřístupnění bloků a případnou těžbu [5].

7. Práva užívání důlních polí V současné době po zrušení ložiskových parametrů modifikovaných na nízko-kovnaté suroviny a odepsání z bilance zásob je předmětná oblast Petrovice-Krásný Les považována za otevřenou pro právnické subjekty, které se řídí aktuální legislativou, zejména horním zákonem.

8. Perspektivy těžby surovin 8.1 Metody těžby Předpokládaná případná těžba by využila zcela jistě některou z metod těžby odzkoušenou na žilné struktuře Josef dolu Moldava.

8.2 Metody zpracování a úpravy Surovina zjištěná v dosavadních prognózních zásobách by podle natěžené suroviny byla upravována na základě zkušeností z úpravny Sobědruhy na fluoritový koncentrát. Fluorit-barytový typ suroviny by byl využíván jen v omezené míře, a to opět procesy úpravy ověřenými na úpravně v Sobědruhách.



8.3 Potřeba pozemků Pro případné technické práce průzkumného charakteru a případné další je nutné individuální jednání s vlastníky pozemků, kde není vyloučeno působení zájmových organizací s jinými technickými záměry.

8.4 Restrikce Nejzávažnější omezení představují ochranná pásma technických staveb mostů a tunelů vzhledem k dosud nestabilním podmínkám na starých (fosilních) svahových posunech a změnách napětí v horninovém masivu.

8.5 Sociálně ekonomická nezávadnost a kompatibilita Území patří mezi nedostatečně zabezpečené celky pracovními příležitostmi a jakákoliv aktuální nabídka práce by zlepšila stav v regionu. Nutný geologický průzkum by nejdříve znamenal externí specialisty pro nezbytně nutné zahájení případného průzkumu.

8.6 Nezávadnost pro životní prostředí Převážná část zájmového území je řazena z vodohospodářského hlediska mezi území s ochranou povrchových toků v plném rozsahu. Voda povrchových toků je zde intenzivně vodárensky využívána. Oblast ohraničená lokalitami Mikulov, Dubí, Cínovec, Petrovice a Krupka spadá mezi vodohospodářská území s lokální částečnou ochranou zdrojů podzemních vod. Zabíhají sem od jv. třetí ochranná pásma zdrojů přírodních minerálních vod vyvěrávajících v Teplicích a Ústí nad Labem. Zájmové území je na styku s CHKO Labské pískovce.

9. Ekonomie/ první posouzení hospodárnosti V případě propojení struktury s německou částí nepředstavují prognózní zásoby požadované ekonomické parametry pro úspěšnou nutnou dokončující část geologického průzkumu.

10. Doporučení pro další průzkum Dosavadní stav geologického průzkumu na základě rýh a vrtných prací stanovil prognózní zásoby, které svými vlastnostmi nesplňují požadované parametry, a tak je nutné nedoporučit další průzkum pro případ, že se situace v surovinových zdrojích výrazně nezmění.



11. Seznam zdrojů [1] Apl J., - Chrt J.- Jurák J.- Slezák L. (1979): Nové poznatky vyhledávacího průzkumu na fluorit ve východních Krušných horách.-Ceol. průzk., 21, 10, s. 292-295. Praha. [2] Bernard J. H. (1975): Origin and regional extent of the mesozoic fluorite-barite mineralisation of the Bohemian Massif.- Věst. Ústř. Úst. geol., 50,2, s.71-81. Praha. [3] Bernard J. H.- Pouba Z. (1986): Rudní ložiska a metalogeneze československé části Českého masívu. - Ústř. Úst. Geol. v Academii, nakl. ČSAV. Praha. [4] Hoesel, G., Tischendorf, G., Wasternack, J. (1997): Erläuterungen zur Karte „Mineralische Rohstoffe Erzgebirge“ Erzgebirge- Vogtland/ Krušné hory 1:100000. Reihe Bergbau in Sachsen, Band 3 [5] Chrt, Jiří, et al. (1987): Závěrečná zpráva úkolu OVĚŘOVÁNÍ F-Ba ANOMÁLIÍ 01782304, Surovina: fluorit, baryt Etapa průzkumu vyhledávací, Geoindustria, n.p., Praha. [6] Chrt J., Pařízek A., Dílčí závěrečná zpráva, Hydrochemická prospekce, Ověřování FBa anomálií 5120311022, Krušné Hory-střed 5120311026, Surovina Fluorit, 1987, P75160 [7] Chrt J., Apl J., Jurák J., Slezák L., Krones J. (1980): Operativní výpočet zásob, Ověřování F-Ba anomálií, ložisko Krásný Les-Špičák, 0172304, surovina fluorit, Geoindustira, 1-23, P34284 [8] Chrt J.- Pařízek A. (1976): Relations of the Fluorite- Barite and Quarz- hematite veins to the fault tectonice in the Krušné hory Mts. - Věst. Ústř. Úst. geol., 51, 5, s. 257-267. Praha. [9] Chrt J. - Jurák J.- Pařízek A. (1978): Hydrogeochemická prospekce a její aplikace při vyhledávání fluoritu v Českém masívu.- Sbor. geol. Věd. LG Mineral., 19, s. 89-135. Praha. [10] Chrt J. (1984): Zajišťování surovinové základny barytu v Českém masívu. Geol. Průzk., 26, 11, s. 305-309. [11] Malkovský M., et al.: (1974) Geologie české křídové pánve a jejího podloží. Academia, Praha s. 262.



………………………………………

………………………………………

referent / zpravodaj

převzetí řízením jakosti

razítko, podpis

razítko, podpis



Příloha 1. Situační geologicko-ložisková mapa širšího okolí ložiska Špičák - Krásný Les podle [7]



Příloha 2. Šlichová prospekce podle[5]

Odběry svahových sedimentů pro zhotovení koncentrátů těžkých minerálů byly prováděny z menší části pojízdnými lehkými vrtnými soupravami na traktoru EP-10 a G-200, z větší části vrtnými spirálovými soupravami Stihl. Z počátku bylo v maximální míře využíváno pojízdných souprav vzhledem k větší rychlosti a operativnosti odběrů. Jejich další výhodou byl větší hloubkový dosah (až 10 m), důležitý v územích s mocnějším pokryvem svahovin a rašelin a dále lepší kvalita odebraných vzorků a možnost oddělení jednotlivých horizontů i přesnější dokumentace vrtného profilu. Nevýhodou souprav na traktorech byla nezbytnost využití nezalesněných ploch polí a luk a průseků cest, zatímco v zalesněných a silně svažitých terénech nemohly tyto soupravy pracovat. Po mineralogickém vyhodnocení šlichů z prvních lokalit na klastický baryt (fluorit) a částečně na kassiterit, wolframit a scheelit se prokázala silná kontaminace svahovin především podél lesních cest, ale i některých průseků (rozvoz hald), jež zpochybňuje výsledky metody (např. lokalita Mikulov, Cínovec). Z tohoto důvodu se v průběhu úkolu v r. 1976 od traktorových vpichů zcela ustoupilo a začalo se používat výhradně ruční spirálové soupravy Stihl. Šlichové vzorky svahovin, odebrané z vrtů soupravou Stihl, byly generelně odebírány na profilech ā 200 m orientovaných kolmo nebo šikmo na předpokládané žilné struktury s hustotou odběru ā 40 m. V některých dalších oblastech byla hustota odběrů ā 20 m; tyto odchylky budou uvedeny v příslušných kapitolách. Fluorit nebyl ve šlichtách ze svahovin na úkolu vyhodnocován adekvátním způsobem jako baryt, tj. loužící metodou. V prvních letech byl vyhodnocován pod binokulárním mikroskopem visuálně dle fialového zabarvení; identifikace barevně nevýrazných odstínů fluoritu (bělošedých, šedozelených a podobných) byla obtížná a nepřesná. V některých případech došlo k záměně fialového fluoritu za ametyst. V pozdější době vyvinutý barvící test na fluorit vykázal záměny obarveného fluoritu za apatit; šlichové koncentráty bylo nutné loužiti delší dobu (20 min), aby došlo k rozpuštění apatitových zrn, takže docházelo ke značné korozi drobných fluoritových zrn i dalších minerálů, čímž docházelo ke znehodnocení šlichů. Z těchto důvodů nebyl postup barvení fluoritu ve středisku šlichové prospekce GI-Jihlava aplikován. Mineralogické rozbory prováděla a předávala šlichová skupina Geoindustria Jihlava kvantitativně ve všech oblastech a výsledky znázornila kompletně v následující semikvantitativní stupnici:

TŘÍDA 1 2 3 4 5

OBSAH MINERÁLŮ [g/m3] Stopy < 1,0 1- 4,9 5- 49,9 > 50

Významnější anomálie klasického barytu a fluoritu v rozmezí tříd 3-5 (tj. nad 1 g/m3) byly prověřeny úlomkovým mapováním v terénu a strojními rýhami, nadějné zjištěné žíly byly



dále detailně rýhovány a ověřovány vrty; kromě toho sloužily šlichové anomálie spolu s anomáliemi ostatních metod pro vymezení prognóz. Oblasti se zvýšenými obsahy barytu (12-třída) nebyly zatím ověřovány, některé z nich mohou přesto indikovat ložiskové akumulace. Dílčí oblast Krásný Les – plocha 50 km2 V této oblasti byly na základě šlichů ze svahovin vymezené anomální dílčí zóny, které vedly ve většině případů k odkrytí významných ložiskových zón a struktur většinou SZ-JV směru, případně speřených směrů, na nichž byl proveden ověřovací průzkum rýhami a vrty. Hlavní z nich jsou Větrovsko- Nakléřovská a Špičácká zóna. Popis anomálních oblastí a fluoritu je uveden podle jednotlivých žilných struktur od východu k západu v následující tabulce:

Žilná struktura

Větrovská

Profil č.

8

5

6 Krásný Les – Hranice

9

10 11 Krásný Les – Špičák

13 14 16 17

Bod č. 280 282 284 286 290 8 12 8 10 14 16 18 20 22 24 26 18 20 22 24 26 28 36 38 42 88 112 124 140 180 188 228 220 224 228 232

BaSO4 [g/m3] 8,1 796 26 13,8 6,2

CaF2 [g/m3]

Žilná výplň

Způsob ověření

baryt hematitový křemen

rýhy, vrty

křemenhematitová s fluoritem tektonický jíl s úlomky barytu

rýhy, vrty

1,0 615,0 2,23 195,62 0,29 0,4 15,27 433,33 0,3 100,0 2,56 0,2 1,23 4,76 11,44 21,27 26,77 0,17 15,04 64,43 32,37 51,1 35,4 1,87 234,63 0,18 1,29

116 do 1 67,3 do 1 7,2

hematitový křemen fluorit úlomky barytu v tektonickém jílu

vrty, rýhy



20 21 23

24 Krásný Les – Panenská – barytová žíla

25

26

27

Panenská – speřená či paralelní žíla

26

Petrovice západ

17

20 Petrovice SV 22

36 Panenská východ

37 38

240 244 224 228 232 220 216 224 228 200 204 208 204 208 210 212 216 220 212 216 160 164 168 176 180 184 252 256 268 272 276 360 376 380 308 312 328 344 352 356 368 44 56 72 4 20 36 44 64

0,31 968,1 12,42 0,14 5,73 231,0 2,37 45,96 0,16 46,73 23,26 26,13 0,15 448,31 2115,26 3,75 0,1 833,3 1,13 39,97 207,85 384,77 92,71 267,74 4,06 11,1 15,2 2,0 62,1 0,5

6,2

49,5

baryt tektonický jíl s barytem

rýhy, vrty

9,0 4233 11,3 0,9 0,1 rýhy

1,2 2,02 59,0 3,0 22,54 26,78 0,3 17,6 37,13 1,53 1,32 0,19 1280

rýhy

No title

Recommend Documents