l
Soubor Yi! y a zahrady f rantiška SchnóbIinga ve Stra nc! cích va
Tbreza
HRUBÁ, ŠarkarourdtouÁ
anolct: Nezndmé a oporníjenéstrančichésldlo Františba Schntiblinga p edstauuje z hbdisha rozsahu, míry zachouání a autorshjch náarh qijimečnj P {kkd zahradně architehtonické hompoáce uihué architebtury a cennou památhu zahradníbo umění ue smyslu Florentshé cbarty. Rozlehh zahrada, nauržend Otokarem Fierlingerem na začáthu 30. let 20. stolaí,
je jedineČnou zdokumentouanoa uLézkou dlmácí norby meziaálečlébo období, která nauazuje na alneichou a anglicbou hrajiná shoa šholu.
1
Vi
2
|{rrntij!
Sch nóblinga
arXa Koukalová)
Mezi komponovanl mi zahradami vilové architektury podle návrhťr v značnl ch architekt , které vznikaly v blízkosti hlavního města Prahy a velkou měrou ovlivnily urbanistickou strukturu danych lokalit, má prvo ad, v znam neznámé a donedávna odborníky opomíjené sídlo Františka Schnóblinga ve Strančicích. v samotné vsi strančice, oblíbené vilové lokalitě v blízkosti Říčanv okrese praha-v chod, nedosáhla zdejšíarchitektura zdaleka takové urovně jako v nedaleklch Senohrabech a dalšíchvillegiaturách, které vznikaly v souvislosti s p íhodnlmi prírodními podmínkami a príml m vlakovl m spojením s Prahou. Schnóblingova vila zde však p edstavuje jedinou dochovanou
{znamnou ukázku moderní architektury z meziválečného období.
Stavebník vily František Schnóbling (24, !, 1885 Benešov až 2L 2. !g4g Praha)l, jeden
z p edních podnikatel v oboru farmacie a kos-
metiky v Praze, profesně navázal na svého otce Františka Schnóblinga (25. 4, 7848 Praha
až t3, 6. !gI4 Praha)2, známého staropražského lékárníka lJ l:lalé koruny3 óp. 457 /73
328
na Malém rynku, císa ského rady a v značné osobnosti tehdejšího pražského života.
šek Sch nóbl ng se n io r Strančice si pro své letní sídlo zvolil jižFrantišek Schnóbling senior, kterl pťrvodně uvažoFranti
Obr.
l.
Strančice (obres Praha-ujchod), letecky pohled
z 50. let 20. století. (Podhlad: @CENIA, 2013) Obr. 2, Pkn zahrady, (Reprofoto: Volné směry, 1929-1930)
i
val o ziízenísvého letního sídla v nedalek ch Pyšelích. Okolnostijej však privedly k tomu, že si na p elomu 60. a 70. let 19. století zakou-
pil ve Strančicích starou kovárnu s p ilehll m pozemkem v blízkosti železničnízastávky, kterou stavebně upravil a z ejmě v roce 1887 p estavěl podle návrhu v. značného architekta Bed icha Ohmanna,a profesora na pražské Uměleckoprrimyslové škole a na Akademii v1tvarnlich umění v praze a ve vídni. stejného architekta si zvolil v roce 1-898 k velkoryse kon-
Františka Schnóblinga seniora. V blízkosti domu František Schnóbling také inicioval ziízení kubistické kašny a plastické edikuly pro sochu sv. Jana Nepomuckého. Z těchto skutečností že již otec Františka Schnóblinga juni-
vyp|Yvá,
l
Poznámky
1 Národní archiv Praha, fond PŘ ll
-
ling Franz.
2 Náhrobek rodiny Schnóblingovy a Hoffmeisterovy,
cipovanému, ovšem nerealizovanému projektu novostavby svého domu čp, 82/ll, později slavného domu Diamant v nároží Spálené a La-
4 SVOBODA, Jan E, Bedrich Ohmann.
zarské ulice.5 Neuskutečnil se anijeho pozděj-
ho rakouského architekta,
šínávrh plánovaného domu z let 197I-t9I2
s fasádami ve stylu klasicizující secese. Z neznáml ch dťrvodťr byly fasády mezi červnem a zá ím roku 1912 p epracovány v kubistickém stylu z ejmě podle projektu Emila Králíčka6 a realizovány Matějem Blechou, p ítelem
E0, sig. schnóbting
Franz 7885; fond PŘ 7947-7957, Sig, S 3829/1 Schnób-
Ol-
šanskéhrbitovy, část lX, oddělení 3. 3D
m
je zmiňován také U zlatého orla (viz pozn. 5).
kter
K
jubileu 4iznamné-
pťrsobil v Praze. Architekt.
1992, roč.38, č. 7, s. 4. |SSN 0862-7010, Tyto udaje také poskytli potomci Františka Schnóblinga seniora.
5 BAŤKOVÁ, Rťržena,eí al. t]mělecké památky Prahy : Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady. Praha ISBN 80_200-0627-3. S. 215,
6lbidem.
Zprávy památkové péče/ ročník73 / 2013 / číslo4 / lN MEDIAs REs I rereza HRuaÁ, Šárka xouNRt-ovÁ / Soubor vily a zahrady Františka Schnóblinga Ve Strančicích
:
Academia, 1998.
ora měl vytríben vkus pro moderní umění a architekturu. Také puristickou rodinnou hrobku Schnóblingťr
vrhl podle
a Hoffmeisterrj na Olšanech7
udaj od
na-
potomkťr rodiny známy ar-
chitekt Bed ich Feuerstein, žák architektťt Josipa Plečnika , Jana Kotěry a Augusta Perreta. Osobnost Františka Schnóblinga seniora reprezentovala nejen jeho vyhlášená staropraž-
ská lékárn a U Zlaté koruny,8 ale také p sobivá a stylově vyt íbená strančická vila čp. 97, p ipomínajícísu. m charakterem s dominující věžičkouspíšezámeckou architekturu. K vile pat il poměrně rozlehl pozemek, kterl František Schnóbling senior postupně p ikupoval a rozši oval. V blízkosti vily měl zahradu se záhony květin, okrasnl mi stromy, skleníkem a trav-
nat m tenisor4 m kurtem, na kterou navazovaly pozemky s parkovou pravou s cestičkami a alpinem a dále sady ovocnl ch stromťr. Zahradní architekt či zahradník, se kter m stavebník nepochybně konzultoval rlpravu pozemkri u svého sídla, není znám. Návaznost této staré rodinné vily se vzácnl mi vzrostll mi stromy na budoucí komponování parku velkolepého sídla Schnóblingova syna Františka Schnóblinga juniora je
dodnes z ejmá z urbanistické struktury obou volně se prolínajícíchareálťr, p erušen ch pouze hlavní komunikací. Tuto pozdější sousední zahradní koncepci s ohledem na staré
,,památkově cenné" rodinné sídlo zmínil ve své stati o strančické venkovské vile v časopise Volné směry sám autor návrhu Otokar Fierlinger.g Pťrvodní vilu bohužel p ipomíná již jen
Obr. 3. Historická pohlednice uily čp. 175 z
ne hledné prostranství s okolními poz statky vzrostll ch stromťr zahrady, rozparcelované
Obr. 5. 7brénní a sadouá praaa nauazující najižnípr -
a zčásti zastavěné po znárodnění v
ejmě z 30,
bt 20. století. (Reprofoto: archiu autorhy) Obr. 4. Pohhd na uilu ni
ory. (Foto: Ibreza
od jibu ue směru
hkuní hompozič-
Hrubd, 201I)
čelíuily. (Foto: 7breza Hrabá, 2011)
roce
7948. Zanedbaná a zcháIralá vila byla demolována teprve nedávno, v roce 2006.
l
Poznámky
7 Yiz pozn. 2.
Franti šek Schnóbli ng j un ior K pťtvodnírodinné vile se váže počátek zdej-
8 Lékárna U Zlaté koruny, založenájiž Angelem de
šíhopťtsobení Františka Schnóblinga juniora, absolventa Karlovy univerzity v oboru chemie a filozofie,10 kter19 do vily nepochybně jezdil spolu s dalšími p íbuzn mil" i po smrti svého otce v roce 1914. V následujícím roce zdědil a p evzal vedení pražské rodinné farmaceutické a kosmetické firmy, kterou postupně rozšioval, Po roce 1918 ptjsobil na českosloven-
Prjvodní starobylé za ízení lékárny bylo věnováno Muzeu
ském vojenském velitelství v oboru vojenského lékárenství, dále jako člen syndikátu pro dovoz léčivz ciziny, od roku 1919 jako starosta
hlavního lékárenského grémia a člen v. boru Svazu československého lékárnictva.12 V meziválečnémobdobí se stal majitelem šesti pražsk ch závodťr - továrny na zubní a kosmetické p ípravky značky Thymolin - Fr. Schnóbling, velkoobchodu léčivy,léčiv.mi séry a bak-
Floren-
cie v roce 1378, se těšila tradici nejstaršípražskélékárny.
království českého. Srov. SEKANINA, František. Album
re
presentantů všech oborů ve ejného života československého. praha: umělecké nakladatelství Josef zeibrdlich,
1927. S. 1115. Rodina Schnóbling
d
m vlastnila z ejmě
od 80. let 19. století.
9 FlERLlNGER, Otokar. Dodatek k článku Krajiná ská architektura. Volné směry. 1929-1930, roč. 27, č. 77,
s,274-275, 10 SEKANlNA, F,, cit, v pozn. 8, s. 1115, Do této rodiny pat il také rnznamn spisovatel, karika-
turista a diplomat Adolf Hoffmeister (1902-1973), jeho matka byla Marie rozená Schnóblingová. VYSLOUŽ|LOVÁ, Markéta. 600 let obce Strančice. Praha : Maroli, 2OO4. |SBN 8G86453-17-0. S.
7&79.
12 SEKANlNA, F,, cit, v pozn. 8.
Zprávy památkové péče/ ročník73 / 201-3 / číslo4 / lN MEDlAs REs I Tereza HnueÁ, Šárka KoUKALoVÁ,/ Soubor vily a zahrady Františka Schnóblinga ve Strančicích
329
Obr. 6. Zahrada hobm to: Soudobé snall1
u
baz.énu těsně po
to rjčel nejp íhodnějšía klimaticky nejzdravější
zabžmí.(Reprofo,
místo. Strančice v tomto ohledu tyto podmínky
prauě zahrad, in StyL 1933-1934)
Obr. 7. Tbrénní rozdífu u zahradě ulrounané tarasem. V pozadí uprosňedje jedh španěbká
u
alpinu. (Foto:
Tbre-
splňovaly ne.lvíce.la Pro stavbu vily určil st edoVou partii tohoto rozsáhlého pozemku. Projekt domu zadal pražskému staviteli Tomáši Šaškoletech Lg27-Lg2815 p i stavebních rlpravách svého
za Hrubá, 2011)
vi, se kter m spolupracoval také v
teriálními preparáty, lékárny U Zlaté koruny na Malém náměstí v praze, lékárenské laboratoe, generál ního zastou pení zahran iČníchfarma-
domu s lékárnou U Zlaté koruny čp. 457 /1,3 na Malém náměstí v Praze,16 Podle architektova návrhu byla vila postavena v letech
ceutick ch továren na lékárenské a veterinární
Lg2g-7g3o17 ve stylu pozdní moderny v klasicizujícímpojetí. Součástí projektu byly domek zahradníka, k lna agaráž p ivile, dostavěné v roce 1931. Později, v roce 1935 se stavebník rozhodl vilu rozší it ještě o p ístavbu hostinské-
speciality
a na
\|.
robu zubních preparát
.
Schnóblingťrv podnik, jeden z největších svého
druhu v Praze, proslavily p edevšímzubní p ípravky značky THYMOLIN, STOMA, z dalších doAVlRlL a STOPANG|N. Některé p ípravky pronikly i na zahraničnítrh, do Sl rie, Palestiny, Egypta,
ho pokoje a v roce 7937 o p ístavbu žehlírny a čeledníkuve dvo e p i vile. V dokumentu berní správy z roku 7947 se uvádělo, že sr4 m vy-
Španělska, ltálie. Od roku L926 zastupoval
bavením (rist edním topením, koupelnami), te-
dnes používanch léčiu.ch vl robkri nap íklad
v obchodní síti Státní zdravotnickl tistav v Praze. O rok později byl pově en generálním zastoupením farmaceutického oddělení léčivpro celou ČSR firmy Sandoz, a. s., p ední továrny svého oboru ve Švcarsku. Po válce zastupoval další anglické, francouzské a šv. carské firmy (nap íklad Glaxo v Lond ně). Podílel se na pro-
pagačních a podnikatelsk ch aktivitách spojen ch s očkovacími látkami a séry, které v době jeho prisobení teprve začínaly,a propagoval českév. robky léčiva kosmetiky ve světě.s
vila ve strančicích František Schnóbling se na p elomu 20. až 30. let 20. století, v době největšíhorozmachu své firmy, rozhodl zakoupit severov. chodně od pťrvodního rodinného sídla rozsáhll svažitl pozemek o rozloze 7,8 ha se záměrem postavit
d razem na architektonicky komponovanou zahradu. Budoucí stavebník
vlastní vilu a s
ještě pred koupí pozemku dokonce nechal sestavit zvláštní komisi, která měla z mnoha vytipovan ch lokalit v okolí Prahy stanovit pro ten-
33o
pelnou izolací, celkov m za ízením,garáží, polohou a zahradou m že blt stavba pokládána za p epychovou s dodatkem, že podobně vybavené vily se v této lokalitě nenacházejí.l8 St ídmou symetricky komponovanou stav-
bu, odkazující na antickou, ale také domácí klasicistní architekturu (lázeňskl ch staveb) a novoklasicismus, charakterizuje p edevším jihov chodní prričelíse sloupov m portikem
st edové části s p ístupov m schodištěm a trojriheln m štítem, s prťrhledy do barevnlch
krátce po dostavbě, zde bylo z ejmě druhotně osazeno ze staršího, blíženeurčeného objektu.
V dochovan ch plánech je zakresleno rozvrženíoken s okenicemi a pťrvodním tvarem okenních 14 plní, které dodávaly poměrně stro-
hé modernistické stavbě malebnost a pťrvab. Patrovou část zakončuje zvalbená st echa, ostatní části stavby rovné st echy. V suterénu b:valy sklepní prostory, prádelna, kotelna, místnost pro rjst ední topení a byt šoféra,v p ízemíhlavní obytné, obslužné, reprezentativní prostory (hala, jídelna a ob:vací pokoj se vstupem na terasu) a hostinské pokoje a v pat e oddělené ložnice pána a paní se samostatnlmi p ístupy na symetricky umístěné terasy a st edov balkon. Dále v pat e měla rodina Schnóbling ložnici syna, místnost pro služky, lázeň a dodatečnézakreslenou temnou komoru, neboť syn Františka Schnóblinga se věnoval fotografování. Z charakteru velkolepého sídla s možností celoročníhooblvání je z qmá reprezentace majitele. František Schnóbling měl ve Strančicích
l
Poznámky
13 Podnikov. archiv n. p. Léčiva,Praha-Dolní Měcholupy, lnventá fondu Firmy Fr. Schnóbling 1930-1952 (zpraco val ve strojopisné podobě podnikov. archivár Petr Vina
kompozic strom p írodně krajiná ského parku. Symetricky po stranách navazují p ízemní části stavby o jedné ose s terasami (nyní ro-
V roce 1984).
vnou st echou) se zděn m zábradlím. Kromě sloupťr zdobí stavbu také pilastry v hlavním vstupním prťrčelí.P iléhajícíp ízemní symetrické kubusy s terasami, p edstupující
15 VLČEK, Pavel, et al. Encyklopedie architektťl, stavit+
p ed prričelíst edové části, ukončuje ímsa a plné zděné zábradlí. Uprost ed pr čelív pat e vyniká balkon s kovan m zábradlím s datací 1861 a kruhov. mi terčíky.Toto zábradlí, které
je doloženo již na historick ch fotografiích vily
14 ZNAMENÁČex, .lan. Rozdělení obce Všestary. Život Všestar.2OO4, roč.11, č, 3, s,
}5,
Bez |SSN.
lů, zedníkťl a kameníkův Čechách, Praha : Academia,
2004. |SBN 80_200_0969-8. S. 639.
ts vlČex, Pavel,
et al. lJmělecké památky Prahy : Staré
Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-2000563-3. S. 316-317.
17 Státní okresní archiv
Praha-v. chod, fond BS Říčany,
d, d. Strančice 775,
18lbidem.
Zprávy památkové péée/ ročník73 / 2Ot3 / číslo4 tN MED|AS RES l Tereza xnusÁ, šárka KouKALovÁ / Soubor vily a zahrady Františka Schnóblinga ve Strančicích
vše pot ebné k odpočinku, rekreaci a společenskémuvyžití.Do strančickévily si zval vedle obchodních partnerťr p edevším své p átele, znichž někte í pat ili mezi vyznamné osobnosti tehdejší doby (Jan Masaryk, bratri Čapkové,generál V. hodnostní t ídy a dvorní ceremoniá Kancelá e prezidenta republiky Viktor Hoppe).
Pro ubytování host , ale téžčlenťrrodiny sloužil nedalekii domek čp. 92 v k. rj. Všestary, p estavěny na loveckou chatu a vybaven; vkusnl7m d evěnym za ízenímna zprisob selského
stavení. Autor stavební rlpravy není znám. Avšak tento architektonicky kvalitní domek, kterl svl mi d evěnl mi prvky dob e souzněl s okolní zelení, mohl podle názoru Michala Kolá e navrhnout architekt Otokar Fierlinger, tedy autor celého projektu zahrady,
František Schnóbling p ímo ve Strančicích spolupracoval s poradnou pro matky a kojence, kde byla zajištbvána léka ská péče,po ádány dobročinné a propagačníakce za rjčelem zlepšení hygienickl ch návykťr, Schnóblingova firma spoluorganizovala osvětové programy v místní sokolovně, které zároveň štědre dotovala sv. mi v. robky. František Schnóbling pravidelně podporoval také Sbor dobrovoln ch hasičťr,Divadelní kroužek ochotníkťr ve
všestarech a rŮzné zdejšíkulturní aktivity. Místnílidé ve vzpomínkách zmiňovali jeho velkou ochotu a pomoc, kterou nikdy neodmítal poskytnout. O vzhled, čistotu a upravu pískou. ch cestiček parku se starali místníchovatelé drobného hospodá ského zví ectva, kte í za odměnu získali kvalitní travnaté plochy pro sekání a sušení sena.19 Osud Františka Schnóblinga čicíchpo roce 7948
a
jeho vily ve Stran-
ldylickému životu Schnóblingovy rodiny ve Strančicíchi celkovému rozkvětu firmy učinila p ítrž2, světová válka, ale p edevšímnásledná poválečná léta, která zásadním zpťtsobem poznamenala osud Františka Schnóblinga se všemi souvislostmi, potažmo také s budoucím v.vojem jeho venkovského sídla. Již krátce po válce byla vyhláškami Ministerstva prťrmyslu znárodněna část Schnóblingovy pražskétovárny a následně začleněna do Spojenlich farmaceutickl ch závodťr n. p. Praha, s platností od t. 7, L946, Vl měrem Zemského národního
v boru v Praze ze dne
,2, t948
byla na firmu ,,Fr, Schnóbling" zavedena národní správa, 27
která se posléze tl kala také dalšíčásti jeho podniku - továrny zubních p ípravkťr firmy ,,Thymolin". Majetková podstata firmy, vzhledem k širokémuzábéru podnikání, byla tehdy z velké části znárodněna, kromě ve ejné lékárny U Zlaté koruny, klerá znárodnění nepodléhala vzhledem k tomu, že p edmětem podnikání byla lékárnická živnost. Národní správa
1948 vyhlášena také nad domem čp, 457 /13 na Malém náměstí (velkoobchod léčivy)a nad domem óp, 45O/1,6 (továrnou zubních p ípravkťr)v Jilské ulici. Po p edčasné byla v roce
smrti Františka Schnóblinga v unoru roku
L949 došlo na základě dílčíhov. měru Ministerstva prťrmyslu ze dne 1,0. IL 1949 také k dodatečnémuznárodnění jeho nemovitostí ve strančicícha všestarech.2o
Po roce 1950 vila sloužila pro pot eby okresní politické školy.21 P íležitostně byla využívának rťrznl m charitativním učelťrmnebo ke kurz m pro Lidové milice. Teprve rozhodnutím prťrmyslového odboru rady KNV v Praze dne
8. 6. 1957 byly uvedené nemovitosti p iděleny pro zdravotnické čely a rozhodnutím zdravotnického odboru rady KNV ze dne 1.8. 4,1959 byly začleněny do blvalého Okresního ristavu národního zdraví v Říčanech, ktery zdezídilko-
jeneckl ustav pro šedesát dětí.22 Na p elomu
50. a 60. let 20, století byla vila Okresním stavebním podnikem v Říčanech adaptována (bohužel s vybouráním všech hodnotnych prvkťi vi-
- mramorového krbu, dlažby a parketovl ch podlah, dve í, d evěného záklopu, st ešníatiky) ly
a rozšíena o p ízemní jihozápadní k ídlo se snahou prizp sobit se pťrvodnímu klasicizující.. mu pojetí vily. Protilehlé stavby v linii vily na severov chodní straně, tedy objekt garáže a domek zahradníka, byly stavebně upraveny pro prádelnu a byt správce s p ístavbou uhelny.23 Od konce 80. let 20. století vila sloužíjako dětskl domov,24 v současnosti také jako dět-
ské centrum s ambulantním sektorem a pedagogicko-psychologickou poradnou pro děti s rn chovnl mi a v ukov. mi problémy. Zatímco vilu
vlastní Krajskl urad St edočeskéhokraje, p í.rodně krajinárskl park s blvall m domkem pro hosty byl vrácen v roce 2Ot2 rodině pťrvodní.ho stavebníka. Odkaz Františka Schnóblinga Dodnes zrjstává v praze v souvislosti s historií českéfarmacie i v samotnlich strančicích
nezpochybniteln odkaz Františka Schnóblin-
dinělému architektonickému i urbanistickému souboru, kter; p es neprízniv. osud ve druhé polovině 20. století se změnou užívánízustal ve své p evážnépodstatě zachován. V kontextu individuální architektury l, meziválečném období je Schnóblingova vila poměrně vzácnou ukázkou stavby, která spojuje historizující odkazy ke klasicismu a jeho antick m zdrojrim s reflexí moderní architektury. Právě v první polovině 20. století zastávala permanentní linie klasicizujícíarchitektury vedle progresivnějších proudťr dr]rležité místo.
ne.1-
Velká a nesnadná rjloha smě ovala k objednavatelťrm soukroml ch sídel, kte í určovali. k
jakému z paralelních stylovlch proudťr mo-
derní architektury se p iklonit. Stavebníci s vysokl7m společenskl m postavením požadovali reprezentativní vilu, napodobující aristokratické sídlo, která by p etrvala ,,na věčnéčasy",
a zároveň moderní dťrm s rjčelnou dispozicí,
kterl by shrnoval p ednosti a u. dobytky soudobého stavění. Určitévl chodisko, snoubící reprezentaci a privátní bydlení, poskytovala právě antika. Stabilní hodnoty vilové architektury a reprezentace si zvolil také František Schnóbling, s ohledem na své v znamné společensképostavení nejen v Čechách, ale i sv. m pťrsobením v zahraničí. Objednání takovéto vily znamenalo pro architekta podobnou odvahu avyzvu, jako v prípadě návrhu avantgardní stavby. P estože návrh p edmětné vily nevypracoval p ední architekt své doby, pražsk1
stavitel Tomáš Šašekv tomto obtížnémzadání (v době vítěznéhonástupu funkcionalismu) zce-
la obstál. Elegantní eklektická Schnóblingova vila tak p edstavuje reprezentativní dílo specifické vrstvy dobové architektury, které dosud nebyla věnována dostatečná pozornost odborníkťt, vzhledem k tomu, že se vymyká dosud vládnoucímu modernistickému pojetí v. voje architektury v 1. polovině 20. století,
P íspěvek vznikl v rámci y zkumného cíle Prťtzkumy a prezentace architektury 79. a 20. století financovaného z institucionální podpo-
ga, vyznamného vlastence a podnikatele. Také
ry Ministerstva kultury dlouhodobého kon-
zděděnl a dodnes dochovanl soubor movitého vybavení z první a druhé poloviny 19. století z památkově chráněného domu Schnóblingovy staropražské lékárny U Zlalé koruny je od roku 2oo4 evidován v Úst edním seznamu kulturních památek. Na rodinnou hrobku Františka Schnóblinga juniora na Olšanech se sochou
cepčníhorozvoje (DKRVO) a rozpočtu NPÚ.
anděla se spuštěnlim věncem života (dle sdělení potomkri rodiny od rn znamného socha e
l
Poznámky
19 ZNAMENÁČEK, J., cit. v pozn. 14. 2O Podnikov. archiv n. p. Léčiva,cit. v pozn. 13.
21 Státní okresní archiv Praha-{chod, fond ONV Říčany, inv. č. 3090, karton 1311.
22 Podnikotl. archiv n. p. Léčiva,cit. v pozn. 13.
Bohuslava Schnircha) odkazuje také text panelu naučnéstezky s vyznačenímv. znamnl ch osobností, které jsou zde poh beny.2s Teprve nedávno se začal zájem odborníkťiobracet ta-
25 Náhrobek rodiny Schnóblingovy, Olšanské hrbitovy,
ké ke Schnóblingovu strančickémusídlu, oje-
část lll., oddělení lV., hrob 13.
23 Státní okresní archiv Praha-uchod, fond
OtttV Řieany,
inv. č. 3090, karton 1311.
24 VYSLoUŽlLoVÁ, M., cit. v pozn. 11.
Zprávy památkové péče/ ročník73 / 2073 / číslo4 / lN MEDtAs REs I Tereza HnueÁ, Šárka xouxRLovÁ / Soubor vily a zahrady Františka Schnóblinga ve Strančicích
331
Zahrada, otisk tvorby Otokara F
ierl i nge ra
(Tereza Hrubá)
Vila Františka Schnóblinga je usazena v jedinečném,poměrně rozlehlém krajiná ském parku (7,8 ha)26, jehož kompozice a druhové bohatství je ohromující.Celkové pojetí prostoru dává tušit vyt íbenou tv rčíinvenci autora návrhu. Zahrada vznikala ve 3O. letech 20. století, autorem návrhu je Otokar Fierlinger (1888-1941). Zahradaje unikátním dokladem vwoje zahradní, ho umění v Čechách v období první republiky, ovlivněného p edevším americkou a anglickou krajiná skou školou. Autor návrhu patrí k v:znamnl m osobnostem oboru: ,,VYvoj novodobé českézahrady bude vždy vázán se jmény dvou architekt , kte í byli prťrkopníkynovl ch cest českéhozahradního umění, pavla Janáka a Otokara Fierlingera."27 S názory a zdrojem inspirace Otokara Fierlingera se máme možnost seznámit díky odbornlm článkťrm, které na téma zahradní tvorby
a krajiná ské architektury publikova|.28 Neméně v znamná však byla inspirace anglick m prost edím.29 Vedle pojetí ve ejny7ch ploch jak sám uvádí, ,,sadové soustavy" - učaroval Fierlingerovi krajiná sky7 styl soukromyich zahrad,
Fierlinger byl osobností širokého odborného záběru, byl doktorem technick ch věd, zablfnral se urbanismem a vruojem zahradního umění; p ipomeňme, že svou disertačnípráci věnoval tématu zeleně ve ejnl ch ploch v americk ch městech. Ve 30. letech vedl oddělení pro plánování a v. stavbu měst na Ministerstvu ve ej-
nlich prací. věnoval se vlastní projekčnípráci.3o Díky delšímupobytu v USA a v Anglii31 měl možnost seznámit se s tehdy moderními myšlenkov. mi proudy, které ho natrvalo ovlivnily.,,Krajinárské zahradnictví"32 chápal jako
Obr.8. Kamennéschod1,uzabraděsměujíodalpina, dyvznikalybezjednotnéhonávrhu,postupn m v vojem, diskusí s majiteli zahrady a snad resp. bazénu na promenádu k uyhlídce. (Foto: Tbreza i s okruhem jejich p átel: ,,Zahrada v Sezimo- Hrubá,2011) vě IJstí vznikala nikoli na základě papírového Obr. 9. Pohled na uilu od jihoulchodu. (Foto: Tbreza plánu, ale rostla jako dům. Postupně po ku- Hrubá,20l1) sech."35 Na rozdíl od stavitele Františka Schnóblinga a autora návrhu Otokara Fierlingera máme možnost vidět zahradu vzrostlou. l když, sa-
tektť]
jsou bohatě zastoupena v seznamu literatury
uve-
deném v závěru knihy FlERLlNGER, Otokar. Zahrada
moz ejmě, vzhledem k poválečnému v voji areálu, kterl je podrobně popsán v. še, některé prvky kompozice zanikly (ovocn sad pri jihovlchodním okraji, pergola na schodišti ve-
a obydlí : základní zásady zahradní komposice. Praha Jan Laichter, 1938. Bez |SBN. Sám Fierlinger na s. 34
:
pi
še: ,,Kombinace světla, stínťr a barev je hlavní podmínkou kompozice, jako je tomu u anglickl ch zahrad."
30 Souhrn dosud znám ch prací, publikovanl ch textťr, projektťr a realizací je uveden v článku: MlČOLA, Petr.
l
Z minulosti vyrťrstá budoucnost, lnspirace,2072, č.2,
Poznámky
26 Tj. rozloha pozemk zahrady. Cell areál včetně vily má
s. 4-7 . Bez |SBN. Dále viz biografické heslo, které pro Ar-
uměleckou tvorbu, avšak nutně vycházející vst íc člověku jakožto obyvateli zahrady. ,,Yy, znam amerického krajiná ství spočíváv tom, že star m zásadám dovedlo dáti určitějšíformy a technickou dokonalost a aplikovatije na
rozlohu 8,2 ha,
chiweb zpracoval Jan Dostalík, [cit. 26. června 2013],
27 DOKOUPlL, Zdeněk et al. Historické zahrady v
Če-
dostu pné z WWW : http //www. arch iweb.czlarch itects. :
chách a na Moravě. Vydání první. Praha : Nakladatelství
php? type=arch&action=show&id=2560
československ ch u tvarnlch umělc , 1957. Bez lSBN,
31KOLÁŘ, M., cit. v pozn. 29.
S. 42. O osobnosti Otokara Fierlingera viz článek lng. Ro-
32 Otokar Fierlinger vnímal tvorbu zahrad jako umění, v
četnépot eby dnešního života."33 Fierlinger popsal návrh zahrady Františka Schóblinga ve Strančicích ve dvou článcích, uvedl zde také dobové fotografie, leteckl pohled a p edevšímplán návrhu3a s vyznačením hlavních pohledov. ch os. Tyto informace nám pomáhají p i identifikaci autorov. ch myšlenek a jsou věrohodn m nástrojem argumentace v diskusi o p vodnosti kompozice, resp. o její
mana Zámečníka (s. 309-316 tohoto číslaZpráv památ-
voj krajinárského umění, jak sám íká, kraliná ské za-
kové péče).
hradnictví se vyvijí a reaguje na dobu a pot ebyjejích oby-
28 FlERL|NGER, Otokar. Krajinárská architektura v Americe. Volné směry. 1929-1930, roó. 27, s. 243-236
vatel stejně jako samotná architektura staveb.
a 257-267. Bez lSSN, Dále srov. FlERLlNGER, Otakar.
34 FlERL|NGER, Otokar. Soudobé snahy v úpravě zahrad.
Soustavy voln ch ploch ve městech americk ch. Sty/.
Sty/.
t922-I923, roč. 3
k článku: FlERLINGER, Otokar. Dodatek k článku Krajinár-
čitelnosti. Vedle těchto pramenťr existují dobo-
v roce t924, ve stejné době
vé fotografie, které bohatě dokumentují zahra-
Mezinárodní federace pro bydlení a stavbu měst v Lond
du a vilu v době po založení, Bohužel nebylo možné některé z těchto fotografií uvést, rodi-
ně (srov, KOLAŘ, Michal, Teoretik urbanismu a tv rce za-
e,2OO7. Vliběr textťr, vysvětlivky, edičnípoznámka Mi-
hrad. Architekt.2OO8, roč. LlV., č. 7, s. 86-87. |SSN
chal Kolár. |SBN 978-80-239-8459-0. Zahrada v Sezimo-
na si nep eje jejich zve ejnění. Některé zahra-
0862-7010). Díla anglickl ch krajinárů, zahradních archi-
vě Ústí byla založena v letech 1930-1031.
332
(8), s.
93-111. Bez
|SSN.
29 Fierlinger pomohl prvnímu českémuvydání stěžejního
33 FlERL|NGER, O., cit. v pozn. 28.
1933-1934, roč, Xlll. Bez lSBN. Dále viz dodatek
ská architektura v Americe, Volné směry, 1929-1930, roč.27, č. 11, s. 274-275.
díla Ebenezera Howarda zahradní města budoucnosti
p sobil
-
ve u konném r4iboru -
35 JANÁK, Pavel; SUDEK, Josef. Sezimovo Ústí : Letní sídto Edvarda Beneše. Tábor : Husitské muzeum v Tábo-
Zprávy památkové péóe / ročník73 / 2073 / číslo4 / lN MEDlAs REs l rereza HRUBÁ, šárka xouxRLovÁ / Soubor vily a zahrady FrantiŠka SchnÓblinga Ve StranČicích
doucím do alpina), jiné jsou v terénu stále čitelné (vedení cest, vyhlídka). Podstatné je, že areál nebyl poškozen žádn m pozdějším rušiv. m novotvarem, t eba těžko maskovateln m či odstraniteln m. Dá se íci, že jedinou ,,vadou" na kráse jsou náletové porosty. Jako by se zahrada v prťrběhu let halila p ed nep ízní doby. l když síly dětského domova (dětského centra) ve
smyslu
držby takového areálu byly
vždy malé, p ece dokázaly zahradu uchránit p ed zánikem. Jistě díky dětskému domovu, kterl v b valé Schnóblingově vile našel rjtočiště, se m žemetěšitztohoto zázraku, kterl jako by proud vody vynesl z hlubiny času. Vila má jedinečnou atmosféru díky geniálně eše-
nému umístění, terénnímodelaci a dispozici uprost ed neopakovatelné, nádherné zahrady. Konstatujme, že dispozice vily odpovídá dle Fierlingera ideálnímu ešení.36 park má osobitou intimitu a zároveň není izolován - otev ením, či spíševyužitím krásnl ch v_ hledťr se okolní krajina stává součástí kompozice. Vedle kombinace tvarťt, textur a barev mrjžeme obdivovat dokonalou práci s terénem, hru světla a stínu, rytmus a nenás nou, harmon ick ou prov ázanost jednotl iv. ch částízahrady v jeden celek. ,,Podobně jako v hudbě vychází krajiná p i tvo ení svého díla z určitéhov dčíhomotivu, k němuž adí menší,ale vždy p íbuznéepisody. t...] Od vstupu rozvinuje se myšlenka na zp sob panoramatu, v kterém pozorovatel jest veden od obrazu i l
k obrazu logicky spjatl7ch v celek."37
Projděme tedy nyní zahradou Schnóblingovy vily ve Strančicích a sledujme, jaké kompoziční nástroje Otokar Fierlinger použil a co z pťrvod-
nách svahu. P ístupové cesty jsou v podstatě dvé. Za hlavní je možnépovažovat cestu od severu ze silnice do všestar, neboť mí í k hlavnímu prťrčelívily. Dalšícesta smě ovala od vily k jihozápadnímu cípu zahrady, kde p es sil-
nici ze všestar navazovala na staršírodinné sídlo;38 cesta vytvá ela vizuální kontakt mezi těmito vilami. Trasa cesty je zachována; na rozdíl od minulosti, kdy se po ní jezdilo vozy, dnes sloužípouze jako pěšíchodník. park tvo í něko|ik ideově samostatn ch, na
sebe navazujících částí,V základu je však možnérozdělit jej na dvě části - jižníaž jihov. chodní část po svahu pod vilou a severní část nad vilou. V severní části, poblížvi|y, byly situovány tenisové kurty (dnes h iště bez zvláštní upravy povrchu). Dále, až p i severní hranici pozemku byl postaven menšíobytn: objekt -
švlicárna.
v
sadby v této části měly privodně
charakter ucelen ch jehličnat ch a smíšenlich porost , prostupujících prostor tak, aby tvo ily
kulisu domu a chránily jej od severu.39 V neposlední adě měly stromy vytvá et p íjemn
Obr. 10. Na
tomto pohbdu na uilu od západu je dob e
patrná ujrazná terénnímodelace u oholl uil1. (Foto: za Hrubd,
Tbre-
201l)
Obr. 11. Vlchodně
od alpina byh nauržena
p írodnl ro-
manticbd praua s uodní plochou, urbami a b ízami, (Foto: Tereza Hrubá, 2011)
paris lawsoniana, Picea pungens| Pinus sp.). Po stranách terasy jsou osově symetricky vysazeny dvě lípy, na opačnéstraně louky (elipsy) se tento motiv opakuje v podobě japonsk] ch javorů (Acer palmatum), Kombinace jehličnanťr
a listnáčr]r vytvá í zajímavy kontrast jak barev, tak textur. Promyšlenou pravou terénu v kombinaci s v sadbami bylo dosaženo zalímavé perspektivy využívqícíkrajiná sk; ch hodnot širšíhookolí. Podéljižníhranice pozemku byl vybudován ha-ha p íkop. Díky němu je r4ytvo ena iluze prodloužení svahu, resp. dojmu větší.ho odstupu zástavby, která
se nachází nížepo
stín sportovišti. V současnédobě je porost v severov chodní části značně p ehoustl1 , tvoen; p evážně jehličnany, V západní části p e-
l
važqídomácí listnáče (duby, javory, lípy, smrky, borovice, vtroušeně introdukované druhy
Zahrada a obydlí : základní zásady zahradní komposice.
a okrasné kultivary, nap . Acer pseudoplatanus 'Leopoldii', dále liliovník tulipánokvět , jedle ob-
37 FIERLINGER, O., cit. v pozn. 28.
Poznámky
36 Srov. orientaci p dorysu vily a dispoziční schéma d+ mu uvedeného na s. 44 v publikaci FlERL|NGER, Otokar. Praha
:
Jan Laichter, 1938. Bez |SBN.
38 Tzv. Hoffmeisterovu vilu založil František Schnóbling
rovská, jedle kavkazská, douglaska tisolistá). Blížedomu zaujme majestátní douglaska (Pseu-
ve druhé polovině 20. století, Viz v. še v textu ŠárXy Kou-
dotsuga menziesii'Glauca'), dva hlohy americké proveninece (crataegus crus-gallí) a jírovec
39 Klima Strančic je jinak spíše chladnější, v rámci regio-
drobnokvětl (Aesculus parviflora).
nu je to nejvyššímísto na železničnítrati Praha-Benešov.
Těžiště kouzla parku nacházíme v jeho jižníaž
starší.Vila dnes již nestojí, zahrada byla rozparcelována kalové.
Severozápadním směrem od areálu je vrch Pankrác. Již
ního návrhu dokážeme identifikovat v terénu. Zahrada se rozkládá na jižnímsvahu vrchu H rka, v nadmo ské v šce cca 400 m n. m, Podmínky jsou v dané lokalitě velmi p íhodné,
jihov. chodní, spíšeobytné
soudě podle druhového zastoupení d evin v parku. Vila se nachází zhruba ve dvou t eti-
elipsy s poměrem os p ibližně 3:2, hlavní osa
p íhodnéhomikroklimatu areálu. Vedle toho je možnépo
dosahuje 10O m. Okraje symetricky lemují jeh-
rosty chápat
části, komponované ve vazbě na jižnípr čelívily, Z terasy se otevírá
V těchto souvislostech jsou porosty v severní části areá-
pohled na prostornou travnatou louku ve tvaru
lu, resp. po svahu v še nad vilou, žádoucí pro zachování
ličnatéy sadby (Tsuga canadensis, Chamacy-
pomístní název informuje, že nejde o chráněnou polohu.
z urbanistického hlediska jako součást
,,soustavy zelenl ch ploch" obce Strančice.
Zprávy památkové péče/ ročník73 / 2073 / číslo4 / lN MEDlAS RES | íereza HRUBÁ, Šárka KOUKALOVÁ / Soubor vily a zahrady Františka Schnóblinga ve Strančicích
333
většímp ekvapením je zde majestátní jedle španělská (Abies pinsapo'Glauca') a javor dl an itol istl (Acer pal m atum' Dissectum' ). VÝnamn m motivem této části kompozice jsou stálezelené i opadavé pěnišníky.al V této části zahrady mťržeme nalézt také nap íklad sazaník květnal (Calycanthus floridus). V alpinu se dochovaly pískovcové schrjdky, opěrná zed'
padná obnova kompozice parku je tedy mož-
ná, resp. je relativně snadno proveditelná. Vnější silueta vily zristala de facto zachována,
v pohledu k terase od jihu se nám tak nabízí obraz, kterl patrně viděl Otokar Fierlinger po čátkem 30. let minulého století ve své p eó stavě. Děkuji panu Michalu Kolá oviza konzuF taci o Otokaru Fierlingerovi.
a volně rozmístěné balvany (pískovec).
Od alpina p ibližně jižnímsměrem mťržeme pozorovat nevyrazny p irozen, terénnízlom. Tohoto momentu Fierlinger využil a vedl po tomto ,,h ebínku" p ímou cestu k vyhlídce, ze které
Neznámé a opomfrené strančické sídlo Františka Schnóblinga je možnépovažovat za cennou památku ve smyslu Florentské charty,
se otevíraljistě p ekrásn pohled p es koruny
mezinárodní mluvy o ochraně památek zahrad-
ovocného sadu do dolí Strančickéhopotoka a na protější zalesněné svahy. Vyhlídka s pro-
Obr. 12. P Tereza
,íkop ba-ha
podll jižníhranice zahrady. (Foto:
Hrubá, 20] ])
svahu. V kombinaci s perspektivou ubíhá pohled z terasy nerušeně p es travnatou louku až na protější lesnat obzor. ,,Není snad krásnějšího rjčinu než pohled na dob e pěstěn: trávník p ed obydlím, s odstíny
zeleně, zu. šenébriliancí vlhkosti neb kontrastem stínťrdob e komponovan ch hmot skupin stromrj a ke ťr v pozadí."4o K terase p iléhá ve vedlejšíose v. chodním směrem pravidelná zahradní riprava s bazénem, s dostatkem prostoru také pro p íslušn mobiliá , která v souladu s privodním určením dosud sloužíodpočinku a dětem. Z dobov. ch fotografií a plán lze vyčíst,že podél cesty vedoucí po jižnímokraji tohoto giardinetta byly vysázeny v pravidelném sponu malokorunné stromy. Je možné,že to byly okrasné jabloně, o Kerlch se Fierlinger zmiňuje v popisu návrhu.
v
chodním směrem vede od bazénu schodiště k alpinu. Na vrcholu schodiště b vala pergola. Terén v okolí bazénu byl srovnán do dokonalé roviny, terénnírozdíl ešípodéljižníhranice zdě-
nl taras, Ker u alpina vybíhá v zed'p es metr a p l vysokou. Dnes je v porostu pěnišník , kalin, cesmín, zerav a tis do jisté míry tato terénníuprava utajena. V pohledu na vilu od západu je modelace terénu lépe z ejmá, díky absenci ke ov. ch porostťr.
Alpinum je dnes značně p erostlé, p ehoustlé, téměr neprťrchodné. Najdeme zde vzrostlé jedince
tis
(Iaxus baccata'Fastigiata'), borovic, cesmín, mahonu. Bezesporu nej-
334
Závěr
ního umění. Rozlehlá zahrada p edstavuje jedinečnou ukázku domácí tvorby meziválečného
menádou, jak bychom mohli cestu k ní dle dobové fotografie nazvat, neboť ji provázel květinov. lem, je velmi dob e patrná dodnes. Cesta postupně směrem k vyhlídce vystupuje zteré-
V současnédobě má areál dva majitele, jejichž p edstavy o využitíse rozcházejí. Soudním
nu. Vyhlídka ležíodhadem 1,6 m nad okolním terénem. P esto zní již dnes daleko nedohlédneme, neboťje obklopena porostem.
rozhodnutím zroku2O!2 byl park se Šv.cárnou vrácen dědicťrm, vila zťrstala v majetku St edočeskéhokraje, kter zde nadále provozuje Dět-
Jihov. chodním směrem od alpina, za obvodovou okružnícestou, je dalšísamostatná, spíše
ské centrum Strančice (d íve Dětsk domov). Národní památkov. tjstav, rjzemní odborné pracoviště st edních Čech v Praze dne 2!. 77.
romantická zahradní část s jezírkem, vrbami, b ízami a loukou. Podél cesty upoutají pozornost vzrostlé, 2-3 metry vysoké zlaté a sivé cyprišky (Chamaecyparis pissifera'Plumosa', 'Filifera Aurea'). Dobové fotografie a plány svěd-
čío vlastní produkční zahradé p ijižníhranici usedlosti se skleníkem, Vprost ed ovocného sadu byly kolem osy, směrované na vyhlídku, roanrženy zeleninové záhony, v okolí nádrže na vodu také záhony květinové. Porosty podél jižnía západní hranice měly vytvo it dostatečně jistou, neprťrhlednou kulisu. V hledy ze zahrady byly pečlivě vybírány
období, která navazuje na americkou a anglickou krajiná skou školu.
2O!2 podal ve spolupráci s V zkumn m ustavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. Prr]rhonice na Ministerstvo kultury ČR návrh na prohlášení celého areálu za kulturní památku.
Podnět se zakládá na p esvědóení, že zv
-
še uvedenl ch dtjvodrj je nutné věnovat zv šenou pozornost odkazu v jimečnézahradní kompozice Otokara Fierlingera, zd razněnému
jeho vlastními slovy: ,,Vyspělost lidsk ch kultur projevuje se téžna zpťrsobu, jakl m člověk zmocňuje se p írody v uměleckl 14 tvor."a3
a komponovány. Hmotu zeleně tvo í domácí druhy d evin (lípy, javory, habry, smrky, jedle), P i okrajích nacházíme vzácnější, introdukované taxony. Ze zastoupen ch d evin jmenujme krásn jedlovec karolinsk (Isuga caroliniana), dále také smutečníbuky, liliovníky apod. Cestu vedoucí podél jižníhranice lemují b ízy.a2 Doplňme na závěr ještě poznámku k cestní síti. Cesty, které vedou p i horizontu komponova-
P íspěvek vznikl v rámci v zkumného cíle (č. VUKOZ-|P-O0027073) za p ispění z institu-
cionální podpory VÚKOZ, v. v.
I
i.
Poznámky
nlch pohledti a mohly by sv. m povrchem rušit zámér autora návrhu, jsou mírně zahloubeny.
40 FIERLINGER, O., cit. v pozn. 28.
Také o tomto teoretickém poznatku, kter je v zahradě demonstrován, se dočítáme v pojed-
centra šlechtění rhododendronťr. Je proto možnése dG
náních Otokara Fierlingera na téma krajiná ské architeKury.
prťrzkum zamě
Je možnév souhrnu konstatovat, že v sadby realizované ve 30. letech minulého století jsou v poměrně dobrém zdravotním i pěstebním stavu. Kompozice je dob e čitelná, nálety jsou však patrné, jsou bujné. Náletové d eviny a také prjvodně tzv. v. plňové d eviny jsou dob-
e odlišitelnéod cílov ch d evin návrhu, p
í.-
41 Strančice jsou vzdáleny pouh ch 15 km od Prrjhonic, mnívat, že rhododendrony pocházejí p ímo odtud. Další
en
p ímo na rhododendrony by mohl p
i-
nést zajímavéinformace ohledně uplatnění prťrhonického šlechtění.
42 Vedle b íz nacházíme podobnost se zahradou v Sezimově Ústí nap íklad p i
v.
běru
jehličnan
(cyp išky, jed-
|ovce, smrky pichlavé), v tvorbě opěrn ch zdí, v trasování
cest či v pojetívolného prostoru p ed pr čelímvily s terasou.
lfil
FIERLINGER, O., cit. v pozn.28,
Zprávy památkové péče/ ročník73 / 201,3 / číslo4 / tN MEDlAs REs I Tereza HnuaÁ, Šárka xouxR1_ovÁ / Soubor vily a zahrady Františka Schnóblinga Ve strančicích
