Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce paní Mgr. Janě Pittnerové za ochotu, trpělivost, laskavost i za odborné vedení a poskytnutí cenných informací a připomínek při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat svým spolupracovnicím a v neposlední řadě mé rodině, která mě v době tvorby bakalářské práce, ale i po celý čas studia, podporovala.
Název bakalářské práce:
Náhradní rodinná péče
Jméno a příjmení autora: Ivana Havelková Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2011/2012 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jana Pittnerová
Anotace: Bakalářská práce analyzovala problematiku náhradní rodinné péče. Cílem práce bylo analyzovat problematiku související s náhradní rodinnou péčí a také to, jak je vnímána samotnými žadateli o náhradní rodinnou péči. Bakalářskou práci tvořily dvě stěžejní oblasti, část teoretická a část praktická. Část teoretická pomocí odborných zdrojů popisuje obecně formy náhradní rodinné péče, charakterizuje proces zprostředkování náhradní rodinné péče a objasňuje otázky legislativy. Praktická část byla zaměřena na průzkumové šetření, které bylo uskutečněno metodou dotazníku vlastní konstrukce. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 48 respondentů, kteří si podávali žádost o dítě do náhradní rodinné péče. V praktické části byly ověřovány předpoklady a podány výsledky šetření včetně navrženého doporučení do praxe. Za velký přínos bakalářské práce vzhledem k řešené problematice bylo seznámení se se základními postupy, pravidly, ale i s některými obtížemi dané problematiky.
Klíčová slova: Adopce, legislativa, náhradní péče, osvojení, pěstounská péče, soud, ústavní výchova, zákonný zástupce, zprostředkování.
Thesis topic: An Alternative Family Care Author: Ivana Havelková Academic year of thesis submission: 2011/2012 Thesis lecturer: Mgr. Jana Pittnerová
Annotation: The bachelor work analyses problems of foster care. The goal was to analyse the problems concerning foster care and also how is it viewed by applicants for foster care. The bachelor work consists of two crucial areas, theoretical and practical. The theoretical area describes with help of professional terms general forms of foster care, characterises process of mediating the foster care and clarifies the questions of legality. Practical area was aimed on field work, which was made by questionnaire of own construction. The questions were answered by 48 questioners, which submitted the application to put a minor to foster care. In practical area of the work were verified preconditions and handed in the results of survey including the suggestions to put them in practical use. The contribution of the bachelor work is getting to know basic procedures, methods and rules as well as some obstacles of given problem.
Key words: Adoption, legislative, foster care, court, institutional upbringing, legal representative, intermediary.
Obsah Úvod..................................................................................................................13 Teoretická část .................................................................................................15 1 Formy náhradní výchovy v České republice ...............................................15 1.1 Náhradní výchovná péče - ústavní výchova (ÚV) .......................................................... 15 1.2 Náhradní rodinná péče (NRP) ......................................................................................... 15
2 Exkurz do historie NRP................................................................................17 2.1 Pěstounská péče............................................................................................................... 17 2.2 Osvojení........................................................................................................................... 20
3 Formy náhradní rodinné péče......................................................................21 3.1 Svěření dítěte do jiné fyzické osoby než rodiče .............................................................. 21 3.2 Osvojení (adopce)............................................................................................................ 22 3.3 Pěstounská péče............................................................................................................... 25 3.4 Poručenství ...................................................................................................................... 29 3.5 Hostitelská péče............................................................................................................... 30 3.6 Služby pro pěstouny ........................................................................................................ 32
4 Pohled do legislativy .....................................................................................34 5 Proces zprostředkování NRP .......................................................................35 5.1 Fáze procesu zprostředkování osvojení a pěstounské péče ............................................. 36 5.2 Etapy zprostředkování náhradní rodinné péče................................................................. 37
PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................44 6 Cíl praktické části .........................................................................................44 6.1 Stanovené předpoklady.................................................................................................... 44
7 Použité metody a metodika průzkumů ......................................................44 7.1 Nestandardizovaný dotazník............................................................................................ 44
8 Charakteristika zkoumaného vzorku ..........................................................45 9 Vyhodnocení dotazníkového šetření ............................................................45 9.1 Vyhodnocení nestandardizovaného dotazníku ................................................................ 46
10 Vyhodnocení předpokladů .........................................................................64
Závěr.................................................................................................................66 Závěrečná doporučení .....................................................................................68 Seznam použitých zdrojů ................................................................................71 Seznam příloh ..................................................................................................73
Seznam použitých zkratek Listina
Listina základních práv a svobod
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
NRP
Náhradní rodinná péče
OSPOD
Oddělení sociálně-právní ochrany dětí
PP
Pěstounská péče
PPPD
Pěstounská péče na přechodnou dobu
Předadopční péče
Péče budoucích osvojitelů podle § 69 zákona o rodině a § 19 odst. 1 písm.a) zákona o SPOD
Úmluva
Úmluva o právech dítěte
Úřad
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně
ÚV
Ústavní výchova (nařizována soudem dle § 46 zákona o rodině
Zákon o rodině
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů
Zákon o SPOD
Zákon č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů
12
Úvod … Dítě je tajemstvím, které musíme teprve odhalovat. Nedočkavost, netrpělivost, dlouhodobé neuspokojení potřeby rodičovství jsou jim v tom spíše překážkou než pomocí... Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc., 1997
Pracuji jako sociální pracovnice na oddělení sociálně-právní ochrany dětí, odboru sociálních věcí a zdravotnictví městského úřadu. Při výkonu své profese se denně setkávám s problematikou náhradní rodinné péče (NRP). O osudy dětí, které z různých důvodů nemohly vyrůstat u svých biologických rodičů, jsem se začala zajímat již dříve (asi před patnácti lety) v dětském domově, kde jsem zastávala funkci sociálně-výchovný pracovník.
Existují však rodiny, ve kterých se rodiče o své děti dostatečně nestarají nebo starat neumějí, v některých jsou děti dokonce zanedbávány nebo týrány.
Pro takové děti, o které se rodiče nechtějí, nemohou nebo neumějí starat, děti, jejichž rodiče zemřeli, děti, ke kterým se rodiče chovají tak, že jim je soud musí odebrat, existuje náhradní rodinná péče.
A právě některé děti vyrůstající v dětském domově, se kterými jsem se setkávala, měly „štěstí v neštěstí“, protože jim bylo umožněno, aby poznaly lásku a péči právě v rodině náhradní.
Náhradní rodinná péče je tématem mojí bakalářské práce. Metodou analýzy problematiky související s náhradní rodinnou péčí prostřednictvím dotazování získám spoustu poznatků a názorů od respondentů.
Bakalářská práce je rozdělena na dvě stěžejní části, část teoretickou a praktickou.
13
Teoretická část je řazena do kapitol, ve kterých jsou shrnuty informace související s problematikou náhradní rodinné péče. Ve své práci bych nejdříve chtěla stručně objasnit, co je to NRP, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými formami NRP a nastínit i možná úskalí. Chceme se také zabývat otázkou, proč lidé chtějí děti do náhradní rodinné péče, a které faktory je mohou ovlivnit v rozhodování. Větší část práce bude věnována jednotlivým etapám, tzn., kde je možné získat více informací o NRP, jak a kde si podat žádost a co je nutné k ní přiložit, jak probíhá psychologické vyšetření, které okolnosti mohou vést k vyřazení žádosti, čekací doby, kdo rozhoduje o přiřazení konkrétního dítěte do konkrétní rodiny, jak probíhá odborná příprava, atd.
Praktická část je zaměřena na průzkumové šetření, sběr dat, interpretaci a vyhodnocení dat, které jsou cílem bakalářské práce.
Doufáme, že získané poznatky umožní hlubší vhled do problematiky náhradní rodinné péče.
14
Teoretická část 1 For my náhr adní výc ho vy v Čes ké re publice 1.1 Náhradní výchovná péče - ústavní výchova (ÚV) Pokud rodina neplní svou funkci a výchova dítěte je vážně ohrožena nebo narušena, jiná výchovná opatření nevedla k nápravě, rodiče a osoby, které jsou zodpovědné za výchovu, se nemohou o dítě ze závažných důvodů starat, starat se nechtějí nebo neumějí, soud může nad dítětem nařídit ústavní výchovu, v níž je dítě vychováváno až do své dospělosti. Před nařízením ústavní výchovy soud přezkoumává, jestli výchovu dítěte nelze zajistit formou náhradní rodinné péče.
1.2 Náhradní rodinná péče (NRP) V této kapitole bychom rádi objasnili náležitosti k systému náhradní rodinné péče k lepší orientaci a pochopení. Toto pochopení není důležité pouze pro odborníky, které v této oblasti pracují, ale především pro ty, kteří uvažují přijmout dítě - v období netrpělivého očekávání příchodu „cizího“ dítěte.
Jak uvádí Matějček, rodina náhradní znamená něco jako „náhražka“, něco jenom „jakoby“. Ale co se dá dělat, je to už vžitý termín, který vstoupil i do zákona, v němž se mluví o náhradní rodinné péči, říká. (Matějček 1994, s.21).
Náhradní rodinná péče má přednost před ústavní výchovou, jak je uvedeno v zákoně o rodině: Před nařízením ústavní výchovy je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí nebo rodinnou péčí v zařízeních vyžadující okamžitou pomoc, které mají přednost před výchovou ústavní (Zákon č. 94/1993 Sb., § 46, odst. 2).
Po institucionální stránce spadá NRP do kompetencí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které je centrálním orgánem státní správy pro tuto oblast. Dále je náhradní 15
rodinná péče zajišťována krajskými úřady, pověřenými obcemi a obcemi přenesené a samostatné působnosti. V konečné fázi o všech formách NRP rozhoduje podle občanského soudního řádu soud (Bubleová 2007, s.64). Způsob, jak
podávat žádosti, podmínky prověřování vhodných žadatelů, systém
zprostředkování a kompetence
orgánů sociálně-právní ochrany (OSPOD) při
zprostředkování vymezuje zákon o SPOD (Bubleová 2007, s.66). Systém náhradní rodinné péče řeší případy nejen osiřelých dětí, kterým jeden rodič nebo oba rodiče zemřeli, ale nejvíce osudy sociálně osiřelých dětí, které mají rodiče či matku nebo otce, ale neumějí, nemohou nebo nechtějí se o ně starat. Přednostně se svěřují děti do péče širší rodiny (svěření dítěte do jiné fyzické osoby než rodiče), teprve až poté se pro dítě hledá vhodná osoba z prověřených zájemců o NRP vedených v evidenci krajského úřadu (proces zprostředkování náhradní rodinné péče).
V Listině základních práv a svobod je zakotveno, že děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči (Listina základních práv a svobod, článek 32). Také v Úmluvě o právech dítěte se dozvíme, že prvotní odpovědnost za výchovu dítěte mají oba rodiče, přičemž stát s ohledem na jejich práva a povinnosti je zavázán, zajistit dítěti takovou péči a ochranu, která je pro jeho blaho nezbytná (Úmluva o právech dítěte, článek 18). Proto, nemůže-li dítě z jakéhokoliv důvodu vyrůstat v přirozeném prostředí, musí zasáhnout stát prostřednictvím institucí a zajistit mu péči náhradní. Úmluva upřednostňuje a staví na první místo péči v rodině a teprve, není-li to možné, stává se krajním řešením nějaké hromadné zařízení.
Děti mohou být svěřeny do náhradní rodiny z původní (biologické) rodiny, z porodnice, z kojeneckého ústavu, z dětského domova, ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dětského centra, ze zařízení pro osoby se zdravotním postižením, z azylového domu.
16
2 Exkurz do his torie NRP 2.1 Pěstounská péče Dávné kořeny pěstounské péče najdeme již ve starověkém Řecku a Římě. Jak ale říká Matějček, pěstounská péče má pravděpodobné kořeny v kojných institucích - vytváří se tzv. vyšší třída, ideál ženské krásy, který se nesnáší s těhotenstvím, porodem a kojením dítěte. Za peníze či za jiné materiální výhody je možno zakoupit osobu, která dítě odkojí. S placenými kojnými se můžeme setkat ve starověku v řeckých městských státech i v Římě. Zde se kojné shromažďovaly pod sloupem Columna Lactaria. Kojné a chůvy patřily mezi služebnictvo ve středověké Evropě, kde bylo běžnou praxí, že městská rodina svěřovala své dítě na dva roky najaté kojné na venkově, a pokud dítě přežilo, přijímala je rodina zase zpět. Podle dostupných záznamů bylo přežití dítěte spíše výjimkou než pravidlem. Tato praxe se zachovala až do druhé poloviny 19. století, kdy placené kojné a chůvy dostaly úřední název „pěstounky“. Iniciativu zde přebíral i stát se svými úředními orgány a dítě z nalezince - dříve z rodiny - bylo do 8 dnů po narození odvezeno ke kojné na venkov a zůstával tam místo do dvou let, do šesti let (Matějček a kol. 1999, s. 26).
Gabriel uvádí, že historicky první nalezinec byl založen už v roce 787 v italském Miláně. Zásady pro pěstouny byly shrnuty v knížce, kterou každý z nich dostal. Začínají slovy: Nalezenci vydávají se pěstounkám vdaným nebo ovdovělým do péče za plat každého všedního dne v zemském nalezinci. Pěstounky, dostavte se osobně od osmé do deváté hodiny ranní do správní kanceláře nalezince opatřeny čistou a dostatečně velkou dětskou peřinkou a vlněným šátkem. Archaické předpisy i přímo uvádějí: Převzaté dítě povinni jsou pěstounové ošetřovati s takovou oddaností, svědomitostí a péčí jako by jich vlastním dítětem bylo. (Gabriel, Novák 2008, s. 12-14). Nalezince se stávaly obecnou potřebou. V roce 1789 byl založen pražský nalezinec. Josef II. totiž zrušil skoro 200 let sloužící Vlašský špitál a zabavil jeho majetek a padla otázka, kam původní nalezinec umístit. Volba nakonec padla na budovu pro duchovní při kostele sv. Apolináře, kde měl být zřízen nalezinec, a jak se tehdy říkalo, porodinec. (Dostupné z: http://www.lf2.cuni.cz/Informace/historie/etos/nalezine.htm).
17
V každé vývojové době se setkáváme s protestem proti takovýmto institucím. Kritika proti kojným se objevuje i ve spise Jana Amose Komenského v díle Informatorium školy mateřské z r. 1632. Zmiňuje se, že dávat své vlastní dítě ke kojné má špatný dopad na samotné dítě a že je špatné kojit dítě mlékem od jiné ženy. Praví, že je to v rozporu s božím slovem. Naopak chválí tuto možnost, ale pouze jen, je-li matka dítěte nemocná a její mléko není pro dítě dobré. Schvaluje tedy dávat dítě ke kojné, aby dostávalo mléko zdravé. Péče pěstounská, která přešla plynule z funkce kojné, byla placena vzhledem k věku dítěte sestupně oproti současné pěstounské péči. V prvním roce činil plat šest zlatých, ve druhém roce čtyři zlaté měsíčně. Pokud se pěstounka starala o dítě společně s matkou, dostávala jen dvě třetiny ošetřovného do čtyř let dítěte. Každá pěstounka se musela podrobit lékařské prohlídce a zkoumalo se, zda je schopna se o dítě postarat. Podmínkou pro nárok odměny také bylo potvrzení pěstounky o tom, že dítě stále žije. Lékař musel vykonávat prohlídku v rodině jednou za dva měsíce, aby zjistil, jak je o dítě postaráno. Dítě, které dosáhlo šesti až sedmi let, muselo být vráceno zpátky do nalezince. Pěstouni se mohli o dítě dále starat, ale péče již nebyla placená a o dítě se starali zdarma. Ty děti, které se vrátily od pěstounky do nalezince, musely odejít do kláštera, ten fungoval jako třídící stanice. Ve většině případů bylo dítě ponecháno svému osudu, to, které mělo štěstí, se uplatnilo jako pomocník v manuální podřadné práci. Pravděpodobnější ale bylo, že jej nikdo nezaměstnal a dítě bylo nuceno žebrat. Určitý pokrok přinesla první světová válka - v roce 1902 se zřizuje sirotčí fond, vznikají okresní komise, které se zabývají pomocí opuštěných dětí. V období první republiky se pěstounská péče ve většině evropských zemí upravuje zákony, ke slovu přichází pedagogika, psychologie a dětské lékařství. Rozvíjí se také pedologie, jejímž představitelem je profesor pedagogiky Cyril Stejskal. Klade se důraz na blaho dítěte a jeho ochranu. V roce 1931 měly okresy na starost dvacet čtyři sirotčinců, stát spravoval šedesát dětských domovů určených k dočasnému pobytu opuštěných nebo ohrožených dětí. Byly podobné současným diagnostickým ústavům. Kapacita nepřesahovala dvacet míst. Pobyt v tomto zařízení byl pouze dočasný do doby, než soud vyřídil potřební formality. Dítě se mohlo vrátit zpátky do vlastní rodiny nebo se mohlo umístit do pěstounské rodiny (Matějček 1999, s.25).
18
Pěstounská péče se dělila na čtyři hlavní typy:
1. pěstounská péče nalezenecká - nahrazovala sirotčinec a nalezinec. Dítě bylo často svěřováno do péče pěstounským manželům, ne jen ženě pěstounce, jak tomu bylo dříve. Tato péče byla poskytována nejdříve do deseti let věku dítěte, později do šestnácti let. Po dosažení tohoto věku se dítě vracelo do ústavu. Výběr pěstounů a dohled nad péčí zajišťoval ústav - ústavní poručenství.
2. pěstounská péče řízená a kontrolovaná Okresními péčemi o mládež - v roce 1921 byl vydán zákon o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských, na jehož základě sociální pracovníci vyhledávali schopné pěstouny. Od roku 1932 byla pěstounská péče zajišťována jak zdarma, tak za plat pro 15.000 dětí. Za protektorátu byla péče snížena na polovinu. 3. pěstounská péče v koloniích - tato myšlenka vznikla na Moravě a rychle se rozšířila do Čech. Rodinné kolonie byly zakládány v určité obci. Začátkem dvacátých let bylo těchto rodinných kolonií šestnáct a v roce 1937 již dvacet čtyři.
4. pěstounská péče na základě dohody mezi rodiči dítěte a pěstouny bez soudního jednání tento způsob se měnil ve svěřování dětí prarodičům a jiným příbuzným a je pokládán za první typ pěstounské péče, který trval v době od první republiky až do sedmdesátých let.
Po druhé světové válce byly nalezince přejmenovány na ústavy péče o dítě. Pěstounská péče kromě příbuzenské byla zrušena v roce 1950. Vycházelo se i z toho, že děti v pěstounských rodinách pomáhají pěstounům v zemědělství. Tvrdilo se také, že cestou k socialismu ubude nechtěných dětí a všech rodinných problémů.
V roce 1969 se konala schůze Sdružení přátel SOS dětské vesničky, jehož předsedou se stal MUDr. Jiří Synovský. Sdružení počítalo s vybudování 7 „vesniček“- vybudovaly se tři v Doubí u Karlových Varů, ve Chvalčově na Kroměřížsku a v Brně - Medlánkách. Pěstounská péče byla obnovena až po 20 letech.Mezníkem v náhradní rodinné péči v České republice se stalo přijetí tzv. Haagské úmluvy (Gabriel, Novák 2008, s. 20-22).
19
2.2 Osvojení Nejstarší doložené právní tradice osvojení přichází již z antického Říma, kdy adoptovat mohli původně jen muži, kteří měli dominantní postavení (hlava rodiny), později pak ženy. Dítě bylo možno adoptovat do pozice syna a vnuka. V období před vznikem samostatného československého státu nebylo osvojení upraveno jednotně. Otázky náhradní rodinné péče upravovalo rodinné právo, které bylo součástí občanského práva. V r. 1928 byl přijat zákon č.56/1928 Sb., o osvojení, který byl účinný od 16.4.1928 do 31.12.1949. Tento právní předpis umožnil osvojit i osobu zletilou, která osvojením neztrácela práva ve vztahu k pokrevní rodině. Osvojit či přijmout dítě za vlastní mohla osoba, která sama neměla vlastní manželské děti a musela dosáhnout věku víc než 40 let. Osvojenec mohl být i zletilý, ale musel být alespoň o 18 let mladší. Osvojení vznikalo na základě smlouvy o osvojení, která musela být schválena soudem. Koncem r. 1949 byl přijat zákon č. 265/1949 Sb., který již přinesl určitý pozitivní posun v procesu osvojení, např. rovnoprávné postavení žen a mužů a dětí narozených v manželství i mimo ně. Tento zákon již stanovil, že osvojit lze pouze nezletilé dítě a osvojení musí být ku prospěchu dítěti, což je obsaženo v právním řádu České republiky dosud. Byla odstraněna podmínka věkové hranice osvojitele i věkového rozdílu vůči osvojenci. Osvojit mohli společně jen manželé. V roce 1958 byl přijat zákon č. 15/1958 Sb., o změně předpisů o osvojení, který novelizoval zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, a zákon č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních. Upravilo se též tzv. nezrušitelné osvojení, zpřísnily se podmínky vzniku osvojení, osvojitel nahradil původní rodiče, zanikl nárok, aby se rodiče osvojence stýkali se svým dítětem. V r. 1963 byl přijat nový zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, který po několika novelách platí dodnes. K zásadním změnám došlo tedy novým zákonem o rodině, ale také novelou zákona o rodině č. 91/1998 Sb. Nově se do zákona o rodině zavedl souhlas rodiče, nezájem rodičů (šestiměsíční opravdový nezájem a dvouměsíční nezájem po narození dítěte), tříměsíční předadopční péče. Novela z r. 1998 je úzce propojena se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (SPOD), který získal pravomoc k rozhodování umisťovat děti z ústavní péče do péče budoucích osvojitelů (Novotná, Průšová 2004, s. 8-9).
20
3 For my náhr adní rodi nné péče Pro zdravý vývoj dětí je daleko příznivější život v plně funkční náhradní rodině než život v kojeneckých ústavech či dětských domovech. Z tohoto důvodu byla vytvořena náhradní rodinná péče. Naše péče o dítě má k dispozici jednotlivé formy náhradní rodinné péče. V současné právní úpravě je můžeme rozdělit takto:
Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče - § 45 zákona o rodině (tzv. cizí péče)
Osvojení (adopce) •
Zrušitelné - osvojení 1. stupně
•
Nezrušitelné - osvojení 2. stupně
•
Osvojení dětí do ciziny a z ciziny, tj. mezinárodní osvojení
Pěstounská péče •
Individuální PP
•
Skupinová PP - v zařízení pro výkon pěstounské péče - SOS dětská vesnička
•
PP na přechodnou dobu
Poručenství
Hostitelská péče
3.1 Svěření dítěte do jiné fyzické osoby než rodiče Vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do péče jiného občana, jiné fyzické osoby než rodiče, dříve označováno jako tzv. cizí péče. Jinou osobou se myslí každý občan, který je způsobilý zajistit řádnou výchovu dítěte a zároveň je ochotný o dítě pečovat. To znamená, že se nemusí jednat výhradně o osobu v příbuzenském vztahu, ale může to být i někdo jiný, kdo je dítěti blízký, k němuž má dítě vytvořený citový vztah.
21
Soud má povinnost vymezit osobám, kterým dítě do výchovy svěřuje, rozsah jejich práv a povinností vůči dítěti. Pominou-li překážky, kvůli kterým se rodiče nemohli o své dítě starat, zruší soud opatření, jímž bylo dítě svěřeno do péče jiného občana, jiné fyzické osoby než rodiče a může učinit jiná opatření, jako je např. dohled nad výchovou dítěte (Bubleová a kol. 2010).
3.2 Osvojení (adopce) Osvojení je nejdokonalejší a nejvhodnější formou náhradní rodinné péče. Je to institut, který se ze všech typů náhradní rodinné péče nejvíce podobě přirozené rodiny přibližuje. Termín adopce je vžitý pojem zejména u laické veřejnosti. Výhodou je skutečnost, že lidé, kteří se rozhodli převzít dítě do této formy NRP, mají stejná práva i povinnosti, jaká mají ke svým dětem biologičtí rodiče. (Gabriel, Novák 2008, s.42). Podle zákona o rodině vzniká osvojením mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský (Zákon č. 94/1993 Sb., § 63, odst.1). Osvojitelem může být jen osoba zletilá, která je způsobilá k právním úkonům a která způsobem svého života zaručuje, že osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti. Osvojitel nesmí mít příbuzenský vztah k osvojenci (např. prarodič), ani nesmí být jeho sourozencem.
Osvojení můžeme rozlišit: podle osvojitelů: •
individuální - osvojení jedním osvojitelem, osvojenec je ve vztahu jen s osvojitelem a jeho příbuznými
•
společné - osvojení partnerskou dvojicí, osvojenec je ve vztahu s oběma partnery a jejich příbuznými. Do podobné situace se pak dostává i v případě individuálního osvojení partnerem biologického rodiče
podle možnosti zrušení: •
zrušitelné
•
nezrušitelné
Osvojení zrušitelné je označované také někdy jako osvojení 1. stupně, nebo osvojení prosté. Rozdíl mezi oběma druhy osvojení je ten, že u osvojení prostého - zrušitelného může soud 22
na návrh osvojence nebo osvojitele v mimořádných případech zrušit, kdežto osvojení 2. stupně - nezrušitelné už po pravomocném rozhodnutí soudu nelze zrušit. Pro tento typ osvojení je stanovena minimální věková hranice osvojovaného dítěte jeden rok. České právo umožňuje obě varianty, v praxi převažuje tendence k osvojení nezrušitelnému.
V případě obou forem jsou osvojitelé ze zákona zapsáni do rodného listu dítěte. Do roku 2006 se však u zrušitelného osvojení osvojitelé nezapisovali do knihy narození a ani do rodného listu dítěte jako jeho rodiče.
Osvojit lze dítě pouze nezletilé a mezi osvojencem a osvojitelem musí být přiměřený věkový rozdíl. Osvojit dítě může manželská dvojice, jeden z manželů - musí s tím druhý z manželů souhlasit, také manžel nebo manželka rodiče dítěte. Samožadatel nebo samožadatelka může dítě osvojit v opravdu výjimečných případech. (Gabriel, Novák 2008, s. 42-43). Nejčastěji jsou do osvojení umisťovány děti, u kterých nejsou velké problémy zdravotního a psychomotorického vývoje a které se mohou předat do NRP už v raném věku, jsou-li vyřešeny vztahy s původní rodinou po právní stránce.
Terminologie Osvojení = adopce Osvojitel = adoptant = dospělá osoba osvojující si dítě. Osvojenec = adoptát = dítě osvojené dospělou osobou.
3.2.1 Podmínky k osvojení O vzniku i zrušení osvojení rozhoduje soud, přičemž musí přezkoumat stanovené podmínky podle zákona: 1. mezi osvojencem a osvojitelem musí být přiměřený věkový rozdíl. Zákon nestanoví žádnou hranici, ale rozdíl by měl být takový, jaký bývá mezi rodiči a vlastními dětmi. 2. osvojit lze pouze dítě zletilé (nelze počaté, ale ještě nenarozené = nascitura, dále zletilé a takové, jehož se týká probíhající řízení o určení otcovství) 3. mezi osvojitelem a osvojencem nesmí být pokrevní rodinný nebo blízký příbuzenský vztah (v tomto případě musí být využita jiná forma NRP a to PP) 23
4. osvojitel musí být způsobilý k právním úkonům 5. jako společné dítě mohou někoho osvojit jen manželé (podle kritiků toto pravidlo odporuje zájmu dítěte). V případě druha a družky může dítě osvojit jen jeden z nich 6. osvojitelem se může stát i osamělá osoba 7. s osvojením musí vyslovit souhlas rodiče dítěte (až na výjimky) 8. s osvojením má projevit souhlas i osvojované dítě, pokud je dostatečně rozumově vyspělé 9. dítě musí být právně volné 10. podmínkou je také tzv. předadopční péče (nejméně po dobu 3 měsíců) (Zákon č. 94/1963 Sb., § 63 - 68 ).
3.2.2 Právně volné dítě Termín „právně volné dítě“ se v problematice náhradní rodinné péče objevuje velmi často. Jedná se tedy o dítě, kterému nebrání právní okolnosti, aby mohlo být osvojeno. Rozlišujeme dva způsoby: •
Pokud podepsali rodiče písemný souhlas před sociálním pracovníkem OSPOD nebo před soudem (dobrovolné zřeknutí dítěte). Tento souhlas musí udělit rodiče nejdříve 6 týdnů po narození dítěte. Většinou jde o podpis k neurčitým žadatelům. Odvolat ho lze do doby, než je dítě umístěno do předadopční péče.
•
Rozhodnutí soudu o nezájmu - o nezájmu rozhoduje soud po podání návrhu OSPOD. Jedná se o dlouhodobý nezájem rodičů o dítě - rodiče se o dítě nikterak nezajímají, nenavštěvují ho, neprojevují zájem o získání informací o jeho zdravotním stavu a celkovém prospívání.
Rozlišujeme dva typy nezájmu rodičů:
•
žádný zájem - nezájem od počátku života dítěte (např. útěk matky z porodnice, kdy dítě je ponecháno v porodnici, následně předáno do kojeneckého ústavu) nejméně dva měsíce
24
•
kvalifikovaný nezájem - opravdový nezájem po dobu alespoň šesti měsíců. Rodiče se o dítě umístěné v ústavním zařízení nezajímají, nenavštěvují ho, ani se neinformují na jeho vývoj. (Gabriel, Novák 2008, s. 43 - 44).
3.2.3 Předadopční péče Předadopční doba je doba, během které má být zjištěno, zda žadatelé o NRP dokáží zajistit řádnou péči o vytypované dítě, zda mezi sebou dokážou navázat citové vazby a zda bude přijato i širší rodinou budoucích osvojitelů. Během předadopční péče, tedy nejméně po dobu tří měsíců, po které se budoucí rodiče musí na vlastní náklady starat o svěřené dítě, by nemělo být zahájeno řízení o osvojení nebo pěstounské péči.
3.2.4 Osvojení dětí do ciziny a z ciziny Osvojení dětí do ciziny a z ciziny, tzv. mezinárodní, je v České republice možné od 1.6.2000, kdy vstoupila v platnost Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, kterou vypracovala a přijala Haagská konference mezinárodního práva soukromého v roce 1993. Tato forma náhradní rodinné péče je možným řešením tehdy, když se pro dítě nedaří najít náhradní rodinu v zemi původu. Takto je možné realizovat mezinárodní osvojení pouze mezi státy, které se staly smluvními státy této Úmluvy. U nás ho zprostředkovává Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí v Brně. Jeho úkolem je mimo jiné spolupracovat s orgány, které jsou podobnou činností pověřeny v cizině. Úřad také zajišťuje informace o tom, do jaké rodiny dítě v cizině půjde. Zprostředkování osvojení do ciziny je v souladu s uvedenou Úmluvou garantováno státem (Bubleová a kol.2009).
3.3 Pěstounská péče Pěstounská péče je zvláštní forma náhradní rodinné péče, kterou upravuje Zákon o rodině, a je uplatňována v případě, že dítě nemůže být vychováváno v rodině, není možné jej osvojit a ústavní péče není pro něj vhodná.
25
V praxi se uplatňují dva typy pěstounské péče – individuální a skupinová. Individuální probíhá v běžném rodinném prostředí, skupinová v tzv. zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo v SOS dětských vesničkách. Gabriel dělí pěstounskou péči na „klasickou“ a „příbuzenskou“, která bývá realizována především příbuznými dítěte, proto se jí říká „Příbuzenská pěstounská péče“. Tu především vykonávají prarodiče, dále tety a strýcové dítěte, výjimečně starší sourozenci. Pěstounská péče je státem garantovaná forma NRP a zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte přiměřenou odměnu tomu, kdo se ho ujal. Pěstounskou péči může vykonávat osamělá osoba, manželé (jedná se o společnou pěstounskou péči manželů) nebo jeden z manželů, pokud s tím druhý manžel souhlasí a žijí-li ve společné domácnosti. Pěstouni zastupují dítě a spravují jeho záležitosti jen v běžných věcech, rozhodnutí v zásadnějších a důležitějších otázkách (např. vyřízení cestovního dokladu, plánované lékařské zákroky, volba povolání apod.) náleží pak zákonnému zástupci dítěte, případně soudu. Je také možné dítěti v pěstounské péči se souhlasem zákonných zástupců v určitých případech, nebo jsou-li pak rodiče zbaveni rodičovské zodpovědnosti, přidělit příjmení pěstounů. Pěstounská péče vzniká i zaniká rozhodnutím soudu. Zrušení může učinit pouze ze závažných důvodů, ale pouze tehdy, pokud o zrušení PP požádá sám pěstoun. Pěstounská péče zaniká též dosažením zletilosti dítěte, úmrtím dítěte či pěstouna a při společné pěstounské péči manželů také jejich rozvodem nebo úmrtím jednoho z nich. V případě svěření dítěte do PP není vyloučen styk rodiče s dítětem. Při komunikaci se zákonným zástupcem dítěte pomáhají pěstounům sociální pracovníci příslušného OSPODu. Pěstoun nemá vyživovací povinnost ke svěřenému dítěti, tato povinnost náleží biologickým rodičům, kteří výživné neplatí rodičům, ale státu (úřadům práce). Pěstouni nežijí v anonymitě a jejich adresa je biologickým rodičům známa z doručených rozhodnutí. Styk dítěte s rodiči je tedy možný, ale bývá často problematickým bodem pěstounské péče. Soud ho však může rozhodnutím omezit, pokud by to bylo v zájmu dítěte a setkávání by dítěti evidentně neprospívalo. Z druhé strany je možné poznat chování a projevy rodiče během pobytu dítěte v ústavním zařízení, až bude dítě svěřeno do PP, zda bude za ním dojíždět, zda bude agresivní apod.
26
V současné době slýcháváme o možných nových trendech, mimo jiné o způsobu náhradní rodinné výchovy, který by měl být více provázán s účastí biologické rodiny dítěte.
Do PP jsou svěřovány také ty děti, u nichž není zajištěna výchova rodičů, a to již krátkodobě i dlouhodobě (Bubleová a kol. 2010).
Do PP jsou však nejčastěji umisťovány především děti sociálně osiřelé, které vyžadují dlouhodobou výchovu v rodině náhradní a individuální přístup. Jde hlavně o děti nějakým způsobem handicapované, a to buď se zdravotními a psychomotorickými obtížemi, děti staršího věku, sourozenci, nebo děti odlišného etnika a děti, u kterých brání jejich svěření do osvojení právní překážka, jako je např. nesouhlas rodičů. Pro tyto děti je svěření do pěstounské péče řešením, jak mohou získat milující rodinu. Pro jeho vývoj nejen po psychické stránce je maminka s tatínkem nenahraditelná, třebaže jsou „tety“ v kojeneckých ústavech či dětských domovech nejhodnější. Je-li dítě ve věku, kdy je samo schopno, vyjádřit svobodně svůj názor, je potřeba brát na jeho názor zřetel - ještě před svěřením do pěstounské péče.
Jak je uvedeno v úvodu, náhradní rodinná péče má přednost před výchovou ústavní. Při rozhodování o pěstounské péči bere soud v úvahu vyjádření příslušného orgánu podle místa bydliště žadatelů (oddělení sociálně - právní ochrany dětí) o jejich vhodnosti k výkonu pěstounské péče, dále různá odborná vyšetření a lékařské zprávy, ale o tom více v dalších kapitolách.
3.3.1 Pěstounská péče v zařízení pro výkon pěstounské péče (zvláštní zařízení) Z pohledu českých zákonů představují SOS dětské vesničky tzv. zařízení pro výkon pěstounské péče. Pěstoun uzavírá se zřizovatelem dohodu o výkonu pěstounské péče v zařízení a pobírá odměnu posuzovanou jako plat, kdy je tedy pěstoun zdravotně a sociálně pojištěn. Pěstounské dávky jsou shodné s dávkami individuální PP. Specifickou formou zvláštních zařízení jsou SOS dětské vesničky, ve kterých se o skupiny dětí starají ženy svobodné, rozvedené či ovdovělé, bezdětné i se staršími samostatnými 27
dětmi ve věku od 25 do 45 let. Do SOS dětských vesniček jsou přijímány také manželské páry s vlastními i přijatými dětmi, ale také bezdětné, které chtějí rozšířit svoji rodinu. Sdružení SOS dětských vesniček je nezisková, nevládní, nepolitická a nenáboženská organizace, která chce pomáhat dětem bez rodičovské péče nebo dětem, které již rodičovskou péči ztratily. Sdružení vyhledává a školí pěstouny, kteří pak v SOS dětské vesničce vychovávají děti, které jim bývají svěřovány do péče. Sourozeneckou skupinu tvoří asi 5–7 dětí. „Rodina“ je zajišťována odbornou psychologickou a pedagogickou pomocí. V České republice existují tři SOS dětské vesničky, z nichž nejstarší vznikla již v roce 1969 v Karlových Varech - Doubí. Jako druhá vesnička byla uvedena do provozu ve Chvalčově ve Zlínském kraji. V Brně - Mediánkách byla SOS dětská vesnička otevřena v roce 2003. (Dostupné z: http://www.sos-vesnicky.cz/hledamepestouny/?gclid=CKydpInOxKoCFc0e3wodm2qF4g). SOS dětské vesničky se staly součástí systému náhradní rodinné péče. Koncepci této alternativní formy náhradní výchovy přenesli do českého prostředí podle rakouského vzoru prof. MUDr. Jiří Synovský prof.. PhDr. Zdeněk Matějček se svými spolupracovníky v roce 1968.
3.3.2 Pěstounská péče na přechodnou (krátkou) dobu Úpravu institutu pěstounská péče na přechodnou dobu můžeme nalézt v zákoně o rodině v § 45a, odst. 2 a v § 27a zákona o SPOD, který byl 1.6.2006 novelizován, kdy soud může na návrh OSPOD svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu (PPPD) osobám, které jsou zařazeny do evidence osob podle zvláštního předpisu. Jak z názvu vyplývá, jedná se o krátký, dočasný pobyt dítěte v pěstounské rodině. Je určena: •
pro děti, které nemůže rodič dítě ze závažných důvodů vychovávat,
•
pro děti do doby, kdy je možné získat souhlas rodiče k osvojení (tzv. blanketový souhlas po 6 týdnech od narození dítěte),
•
pro děti na dobu než nabude právní moci rozhodnutí soudu, že není potřeba souhlasu rodičů k osvojení (tzv. kvalifikovaný nebo opravdový nezájem).
V praxi to znamená, že děti, které nemohou vyrůstat ve své biologické rodině, jsou umístěny do přechodných pěstounských rodin, které se pro tuto péči rozhodly, a jsou provázeny odbornými pracovníky. Rodiny spolupracují s oddělením sociálně-právní 28
ochrany dětí, mezi pěstouny na přechodnou dobu a kompetentním orgánem (OSPOD) je sepsána smlouva, ve které je uveden typ PP a délka péče o dítě. (Dostupné z: http://natama.cz/?sid=19/).
Kvalitní přechodná pěstounská rodina se postupně může starat o další a další svěřené děti. Nejedná se však o velké pěstounské rodiny. Přechodná pěstounská péče je poskytována individuálně podle potřeb dítěte.
Soud je pak povinen nejméně jedenkrát za tři měsíce přezkoumávat (vyžádání zprávy OSPOD), zda důvody k pěstounské péči na přechodnou dobu nadále trvají. Pominou-li uvedené skutečnosti, děti odcházejí od pěstounů ve spolupráci se OSPOD a odborníky zpět do biologické rodiny, osvojení nebo jiné pěstounské rodiny. O děti se starají osoby, u kterých se nepředpokládá, že by si k dítěti vyvinuly vazby podobné rodičovským. Jedním z důvodů umístění dítěte do PPPD může být např. dlouhodobá hospitalizace rodiče v nemocnici. O děti v přechodné pěstounské péči se starají pečlivě vybraní a speciálně vyškolení pěstouni, ti pak musí spolupracovat s biologickými rodiči dítěte tak, aby se dítě mohlo co nejrychleji vrátit zpět do své biologické rodiny. Dávkami státní sociální podpory jsou zajišťováni jako pěstouni „klasičtí“ (Gabriel, Novák 2008, s.48).
3.4 Poručenství Také poručenství může plnit funkci náhradní rodinné péče. Poručník je zákonným zástupcem dítěte. Soud ustanoví poručníka dítěti pokud: •
rodiče dítěte zemřeli
•
byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti
•
byl pozastaven výkon jejich rodičovské zodpovědnosti
•
nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu
29
Podmínkou pro vznik poručenství je, aby s ním poručník souhlasil. Zároveň musí mít budoucí poručník právní způsobilost a způsobem svého života musí zaručovat, že bude poručenství vykonávat ku prospěchu dítěte.
Jestliže ustanovený poručník vykonává péči o dítě osobně, tak má spolu s dítětem nároky na stejné hmotné zabezpečení (dávky), jako by šlo o péči pěstounskou. Stávající pěstoun může být taktéž ustanoven poručníkem, a to v případě, jsou-li rodiče zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo pokud oba rodiče zemřeli. Poručník podává soudu zprávy o vývoji, prospívání, zdravotním stavu, školním prospěchu a dalších významných zkušenostech dítěte. Podobně jako u klasické pěstounské péče se musí žádat o souhlas s důležitými lékařskými vyšetřeními, o schválení volby povolání, změnu příjmení, ne však biologické rodiče, ale soud. Poručenství zaniká na návrh poručníka nebo jestliže poručenec zemře, dosáhne zletilosti, je-li osvojen, pokud jeho biologičtí rodiče získají opět rodičovskou zodpovědnost nebo dojde-li k úmrtí poručníka.
3.5 Hostitelská péče Pojem „hostitelská péče“ se v praxi používá, ale není zákonným termínem. Skrývá se pod ním dočasný pobyt dítěte, které je umístěno v ústavním zařízení na základě rozhodnutí soudu. Je to jakási forma pomoci dětem, které žijí v ústavní výchově. Jak uvádí Novotná, už v minulosti se pobyt dětí mimo zařízení výjimečně uskutečňoval, ale pouze na dobu pracovního volna. Docházelo však k nekontrolovanému povolování pobytů dětí mimo ústavní zařízení a děti se dostávaly i do rodin, kde bylo naprosto nevhodné prostředí. V přijatém zákoně o OSPOD (ustanovení § 30) došlo k vymezení podmínek, podle kterých může být dítě umístěné v zařízení pro děti pobývat mimo toto zařízení. Důvodem bylo zamezit nekontrolovanému pobytu dítěte mimo zařízení a zajistit kontrolu pobytu dítěte mimo zařízení (Novotná 2010). Dočasný pobyt, obvykle víkendový nebo prázdninový, může povolit pouze ředitel ústavního zařízení po předchozím písemném souhlasu úřadu obce s rozšířenou působností (OSPOD), který je opatrovníkem dítěte, nemůže tak rozhodnout podle vlastního uvážení. Dítě může být propuštěno na návštěvu nejvýše v rozsahu 14 kalendářních dnů při jednom
30
pobytu. Tato doba se může prodlužovat opět na základě písemného souhlasu obce s rozšířenou působností - OSPODu. U této formy náhradní rodinné péče se nepředpokládá, že by dítě bylo trvale umístěné v „hostitelské“ rodině. Dítě je v takových případech při svém pobytu bráno pouze jako „host“, proto se tato pomoc označuje „hostitelská“.
Příslušný OSPOD před vydáním souhlasu musí prošetřit rodinné a sociální prostředí, ve kterém bude dítě pobývat. Zpravidla si ještě vyžádá u příslušného krajského úřadu odborné posouzení osob, které žádají o hostitelskou péči. Umožňuje to novela zákona o OSPOD od 1.6.2006. Sociální pracovnice žádají o odborné posouzení u neznámých a neprověřených žadatelů. Nepodává se však standardní žádost o zprostředkování NRP. (Gabriel, Novák 2008, s.65). Pokud je ale dítě v ústavním zařízení umístěno na dobrovolné žádosti rodičů, musí být tato forma pomoci povolena s jejich souhlasem. Hostitelská péče je vhodná především pro děti, které žijí v ústavní péči dlouhodobě, pro děti staršího věku, pro děti s různými výchovnými nebo zdravotními problémy, děti odlišného etnika, sourozence apod. Je tedy vhodná pro děti školního věku, které dokážou pochopit, že se bude jednat pouze o dočasné pobyty. Toto si musí uvědomit i rodiny, které nabízejí tuto formu pomoci.
Má-li být tato pomoc ku prospěchu dítěte, musí pak být poskytována odborně, dlouhodobě a s velkou citlivostí. Žadatelé by měli úzce spolupracovat s psychology, pediatry, sociálními pracovníky apod.
Mezi základní pravidla souhlasu s pobytem dítěte mimo zařízení je třeba řadit také skutečnost, že dočasný pobyt dítěte by měl být ovládán nejlepším zájmem dítěte, tedy že se neřeší žádost osoby, která si žádost podala, má dobré srdce, chce udělat dobrý skutek, ale vůbec péči o dítě nemá předpoklady (Novotná 2010).
Hostitelská péče není v odborné veřejnosti jednoznačně přijímaná. Na jedné straně umožňuje dítěti, které vyrůstá v ústavním zařízení, zažívat život v běžném prostředí, na druhé straně však může přinášet dítěti zklamání vzhledem k její nezávaznosti a nedostatečnému právnímu ošetření.
31
3.6 Služby pro pěstouny Jak je uvedeno výše, pěstouni pobírají zvláštní dávky státní sociální podpory, tzv. dávky pěstounské péče podle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, který byl novelizován 1. června 2005. To občas vypadá jako převažující motivace k pěstounství. Podobnou motivací je i snaha pěstounů převzít postupně do své péče větší počet dětí, minimálně tři. Pěstouni, kteří pečují
o tři a více dětí nebo o dítě dlouhodobě těžce
zdravotně postižené, tzv. odměnu pěstouna ve zvláštních případech. Tito lidé jsou pak bráni jako zaměstnanci státu - stát za ně platí sociální a zdravotní pojištění a jak říká Gabriel, představuje to pro mnohé pěstouny určitou jistotu zabezpečeného stáří (Gabriel, Novák 2008, s. 47). Stát tedy zajišťuje hmotné zabezpečení dítěte svěřené do PP- dávky vyplácí úřad práce, odbor státní sociální podpory, který je místně příslušný k rozhodování o dávkách. Pokud je dítě svěřeno do společné pěstounské péče, náleží dávky pěstounské péče pouze jednomu z manželů. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů dětí. Nezletilé dítě, které je svěřené do péče pěstouna, má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který je vyplácen pěstounovi. Ten od státu dostává za svou péči o dítě peněžní odměnu tzv. odměnu pěstouna - a má nárok na jednorázový příspěvek při převzetí dítěte. Pečuje- li pěstoun nejméně o čtyři děti, náleží mu příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Vedle dávek pěstounské péče patří jak dítěti, tak pěstounovi ještě další dávky státní sociální podpory, a to přídavek na dítě či rodičovský příspěvek. Na sociální příplatek nemá pěstoun nárok.
3.6.1 Příspěvek při převzetí dítěte (§ 41 zák. 117/1995 Sb.) Nárok na tuto dávku má pěstoun, když převezme dítě do PP, tato dávka má sloužit k úhradě mimořádných nákladů, které vzniknou pěstounovi při převzetí dítěte do pěstounské péče. Jedná se o větší jednorázový výdaj pro pěstounskou rodinu (např. na nákup ošacení, obuvi, postele, skříňky na oblečení). Tato dávka slouží k částečnému pokrytí těchto nákladů.
Výše příspěvku je stanovena a činí podle věku dítěte: •
8.000 Kč do 5 let věku dítěte
•
9.000 Kč od 6 let do 14 let věku dítěte
•
10.000 Kč od 15 do 18 let věku dítěte 32
3.6.2 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte (§37, §38 a § 39 zák. č. 117/1995 Sb.) Tento příspěvek se vyplácí dítěti zletilému přímo, pokud je nezletilé, tak k rukám pěstouna. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte je odstupňována podle věku dítěte a s přihlédnutím k jeho případnému zdravotnímu postižení. Liší se i podle toho, zda je dítě zaopatřené, či ne. Za nezaopatřené dítě však nelze považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění. Jakmile dítě požívá např. sirotčí důchod, nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte v plné výši, ale pouze ve výši rozdílu mezi příspěvkem na úhradu potřeb dítěte a sirotčím důchodem. Tento příspěvek je dávkou nahrazující dítěti výživné, na které má za normálních okolností nárok vůči svým rodičům. Poskytuje se do dosažení zletilosti dítěte, nejdéle do 26 let, je-li nezaopatřené. Výše příspěvku činí 2,30 násobek životního minima dítěte (Kahoun a kol. 2009, s.306 - 308).
3.6.3 Odměna pěstouna (§ 40a, §40b zák. č. 117/1995 Sb.) Odměnu pěstouna chápeme jakési uznání osobě, která pečuje o „cizí“ dítě v pěstounské péči. Nárok na odměnu za výkon PP má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti. Existuje i odměna pěstouna ve zvláštních případech, na kterou má pěstoun nárok, pokud pečuje alespoň o tři děti nebo o jedno dlouhodobě zdravotně postižené, které vyžaduje mimořádnou péči. Tato odměna náleží tomu pěstounovi, který není po celý kalendářní rok výdělečně činný, a posuzuje se pro účely zdravotního pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jako plat. Výše odměny pěstouna se liší počtem dětí v pěstounské péči (Bubleová 2007, s.114-115).
3.6.4 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla (§ 42 zák. č. 117/1995 Sb.) Náleží pěstounovi, který pečuje v pěstounské péči nejméně o čtyři děti. Podmínkou tohoto příspěvku je, že pěstoun nesmí vozidlo používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je
33
poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla (ceny opravy vozidla), nejvýše však 100 tisíc korun.
4 Po hle d do le gislativy Mezi základní legislativa k náhradní rodinné péči patří: •
sdělení č. 43/2000 Sb.m.s., Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení (přijatá 29.5.1993 v Haagu)
•
sdělení č. 104/1991 Sb., Úmluva o právech dítěte (přijatá 20.11.1989 v New Yorku)
•
usnesení č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, v platném znění (je součástí zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění)
Přehled zákonů důležitých pro NRP: •
zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, 134/2006 Sb., novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí platná od 1.6.2006
•
zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (pro dávky pěstounské péče)
•
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
•
občanský soudní řád č. 99/1063, ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č. 97/1993 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, v platném znění
•
zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (pro příspěvek na péči - pro osoby závislé na péči z důvodu zdravotního handicapu)
•
zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
•
zákon č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (pro příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc)
•
zákon č. 100/1998 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ( pro peněžitou pomoc v mateřství)
•
zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (pro zápočet péče pro účely důchodového pojištění)
•
zákon č. 109/2002 Sb., o ústavní a ochranné výchově ve školských zařízeních 34
•
zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu, příjmení, ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení
•
zákon č.133/2000 Sb., o evidenci obyvatelstva a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (k posuzování zdravotního stavu pro účely dávek)
•
zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.
(Bubleová a kol. 2007, s. 63-64).
Orgány státní správy: Úřad vlády České republiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo zdravotnictví Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí Brno Orgány samosprávy: magistráty, úřady městských částí a městské úřady - obce s rozšířenou působností (OSPOD)
Informační instituce: občanská sdružení a nadace kontaktní centra a poradny
5 Proces zprostředkování NRP Rozhodnutí soudu o osvojení nebo svěření dítěte do pěstounské péče předchází řada činností, které uskutečňují orgány sociálně-právní ochrany dětí a také soudy.
Zákon o OSPOD upravuje: •
postup žadatelů při uplatňování žádostí o osvojení dítěte nebo o svěření dítěte do PP
35
•
postup orgánů SPOD při vyhledávání vhodných osvojitelů nebo pěstounů pro děti, které trvale nebo přechodně nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině a pro které je třeba zajistit péči v rodině náhradní
Zprostředkováním začíná vlastní proces zajišťování náhradní rodinné péče pro dítě, který zaručuje dětem i žadatelům potřebnou právní jistotu a odpovídající ochranu jejich oprávněných zájmů.
5.1 Fáze procesu zprostředkování osvojení a pěstounské péče V předchozí kapitole jsme se zabývali základním rozlišením pěstounské péče a osvojení. Nejzodpovědnější a nejdlouhodobější je z celého procesu úvaha žadatelů, zda jsou vyzrálí pro rodičovskou roli a zda vybrané dítě opravdu dokáží přijmout za své. Je to jejich rozhodnutí. Gabriel doporučuje žadatelům vyplnit test „Pověz mi zrcadlo“, v němž se uvidí, zda mají k náhradnímu rodičovství předpoklady. Z otázek např. vybíráme: Hodlám dítěti věnovat většinu volného času? Přijmout dítě do NRP je mé rozhodnutí, není to jen snaha vyhovět? Nelpím na svém dosavadním životním stylu, na zaběhnutém pořádku doma, snesu určitou míru nepořádku? Nejsem pedofil? Jsem dítěti schopen říci, že některé děti se nenarodí svým tatínkům a maminkám, ale to vůbec nic nemění na tom, že se mají moc rádi? Na dítě se těším? (Gabriel, Novák 2008, s. 73-74).
Proces zprostředkování má několik fází: •
vyhledávání dětí vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče
•
vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny
•
v odborné přípravě fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny
•
ve výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte, jemuž se osvojení nebo pěstounská péče zprostředkovává a v zajištění osobního seznámení se dítěte s touto osobou.
(Zákon č. 359/1999 Sb., § 19a, odst.1).
36
Celý proces bývá pro žadatele zdlouhavý a někdy až nepříjemný.
Zprostředkování se provádí jen na žádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě nebo je přijmout do pěstounské péče. Žádost se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště žadatele. Žádost o zprostředkování může podat fyzická osoba, která je občanem České republiky a má zároveň na jejím území trvalý pobyt. Žádost může uplatnit i cizinec, ale pouze v případě, pokud má na území ČR povolen trvalý pobyt nebo podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky hlášen k pobytu na území ČR po dobu nejméně 365 dnů.
Kdy se při osvojení zprostředkování neprovádí: •
v případě, že rodiče dítěti dali souhlas k osvojení dítěte předem ve vztahu k určitým osvojitelům
•
podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte nebo pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte
Kdy se zprostředkování pěstounské péče neprovádí: •
v případě, kdy návrh na svěření do pěstounské péče podala osoba příbuzná nebo blízká k dítěti nebo jeho rodině
V těchto případech má osoba podat návrh na osvojení nebo svěření dítěte do PP přímo u soudu, aniž by uplatňovala žádost o zprostředkování u OSPOD podle tohoto zákona. Zprostředkování v rámci ČR zajišťují krajské úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Osvojení dětí ve vztahu k cizině pak Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně.
5.2 Etapy zprostředkování náhradní rodinné péče Pokud se žadatelé rozhodli řešit svoji bezdětnost nebo pocity nenaplněného rodičovství, podávají si žádost o zprostředkování NRP na městském úřadu, magistrátu - na odboru sociálně-právní ochrany dětí podle místa trvalého bydliště žadatele, kde se jim po celou dobu věnuje sociální pracovnice, která má náhradní rodinnou péči na starost.
37
Žádost o zprostředkování může podat fyzická osoba, která je občanem České republiky a má zároveň na jejím území trvalý pobyt. Žádost může uplatnit i cizinec, ale pouze v případě, pokud má na území ČR povolen trvalý pobyt nebo podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky hlášen k pobytu na území ČR po dobu nejméně 365 dnů.
Etapy zprostředkovávání: •
zakládání spisové dokumentace o dětech (obec s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu dítěte)
•
zakládání spisové dokumentace o žadateli (obec s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště žadatele)
5.2.1 Spisová dokumentace o dítěti •
osobní údaje o dítěti
•
přehledný list o dítěti vhodném do NRP
•
doklad o státním občanství
•
rodný list dítěte
•
údaje o sociálních poměrech dítěte, jeho rodičů, sourozenců, popř. prarodičů
•
souhlas rodičů s osvojením, svěřením do PP
•
doklad, že dítě splňuje podmínky pro osvojení podle zvláštního předpisu
•
zpráva o zdravotním stavu a vývoji dítěte (psychologická zpráva)
•
rozhodnutí příslušných orgánů o výchově dítěte (nařízení ústavní výchovy, vyslovení nezájmu rodičů o dítě, zbavení rodičovské zodpovědnosti, ustanovení poručníka dítěte)
•
ze zařízení (hodnocení dítěte, zpráva o kontaktech a spolupráci s rodinou, fotografie dítěte, zpráva ze školy, vyjádření dítěte k možnosti umístění do NRP)
5.2.2 Spisová dokumentace o žadateli •
žádost s osobními údaji
•
občanský průkaz
•
doklad o státním občanství nebo o povolení k trvalému pobytu na území ČR nebo o hlášení k pobytu ČR po dobu nejméně 365 dnů 38
•
opis z evidence rejstříku trestů
•
údaje o sociálních ekonomických poměrech
•
zpráva o zdravotním stavu žadatele (zdravotní anamnéza, posudek o zdravotním stavu od praktického lékaře, jiná odborná vyšetření)
•
údaje o sociálních ekonomických poměrech (potvrzení o výši příjmů, přiznaného invalidního důchodu, o přiznaných dávkách sociálního zabezpečení, hodnocení od zaměstnavatele, hodnocení z místa bydliště, kopie oddacího listu, údaje o dětech, o něž žadatel pečuje, rozsudky o rozvodu manželství, úpravě poměrů nezl. dětí, zpráva ze sociálního šetření)
•
další potřební doklady (např. fotografie, kontakty na žadatele)
(Gabriel, Novák 2008, s.74-79). Kopie obojí dokumentace neprodleně postupuje obec s rozšířenou působností na krajský úřad k dalším krokům.
Zákonem nejsou stanoveny jednotné formuláře, každý úřad má vytvořeny své. Podmínkou podle zákona o SPO ale je, že žadatelé k žádosti musí přiložit písemný souhlas s tím, že OSPOD zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněn zjišťovat další údaje potřebné pro zprostředkování a zároveň kdykoliv ověřit, zad nedošlo ke změnám rozhodných skutečností. Žadatelé ještě musí přiložit písemný souhlas s účastí na přípravě k přijetí dítěte do rodiny (Bubleová a kol. 2010). Příprava k přijetí dítěte do rodiny je právě jednou z podmínek pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a tu zajišťuje krajský úřad. Zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny je součástí odborného posouzení pro zprostředkování NRP. Krajský úřad zařazuje děti a žadatele do své evidence pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče na základě předchozího odborného posouzení.
5.2.3 Příprava k přijetí dítěte do rodiny Hlavní význam „přípravy“ je pochopitelně zájem dítěte, které bude do rodiny svěřeno. Rodina musí rozumět jeho potřebám a musí vědět, s jakými problémy se při jeho výchově může setkat (vliv ústavní výchovy). Hlavním smyslem přípravy k přijetí dítěte do rodiny (u 39
osvojitelů) by mělo být vyrovnání se s vlastní bezdětností. Pěstouni se musí vyrovnat většinou s tím, že děti mají zachovány vazby na biologické rodiče. Příprava by měla budoucí pěstouny a osvojitele připravit na to, aby při přijetí dítěte byli co nejméně zaskočeni problémy, s kterými se mohou setkat (Autorský kolektiv 2002). Přípravu na přijetí dítěte absolvují všichni žadatelé ještě před psychologickým vyšetřením a rozhodnutím, zda budou či nebudou zařazeni do evidence vhodných žadatelů o NRP.
5.2.4 Odborné posouzení Žadatelé o osvojení a pěstounskou péči mají podle § 53 zákona o SPO povinnost podrobit se odbornému posouzení včetně vyšetření zdravotního stavu, kdy musí sdělit údaje o svém zdravotním stavu, jméno ošetřujícího lékaře a název zdravotnického zařízení, v němž se léčí.
Do odborného posouzení se zahrnuje posouzení dítěte a žadatele, zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, vyjádření dětí žadatele k přijetí osvojovaného dítěte nebo dítěte svěřeného do PP (jsou-li schopny vyjádření s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost), posouzení schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout
dítě do
rodiny.
U žadatelů o náhradní rodinnou péči se posuzuje: •
charakteristika osobnosti
•
psychický stav
•
zdravotní stav - z hlediska duševního, tělesného, smyslového
•
bezúhonnost - za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin směřující proti životu, zdraví, mravním vývoji dítěte
•
motivace, která vedla k podání žádosti
•
stabilita partnerského vztahu
•
předpoklad vychovávat dítě
U dětí se posuzuje: •
úroveň tělesného a duševního vývoje dítěte, společně s jeho specifickými potřebami a nároky
•
vhodnost náhradní rodinné péče a jejich forem 40
Odborné posouzení provádí krajský úřad, jde-li o děti nebo žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad nebo ministerstvo, jde-li o děti nebo žadatele, kteří jsou v evidenci dětí nebo žadatelů vedené ministerstvem.
Pro žadatele bývá nejdelším obdobím z celého procesu zprostředkování čekání na konkrétní dítě. Protože jde především o zájem dítěte, hledá se vždy pro dítě vhodná rodina, ne naopak. Čekací doba na dítě se odvíjí od požadavků žadatelů - čím jsou nároky žadatelů vyšší, tím se zpravidla čekací doba prodlužuje. Doba je také různá podle regionu v některém je více, či méně žadatelů. Odborníci tvrdí, že čekání na dítě by mělo trvat nejméně devět měsíců
5.2.5 Poradní sbory pro zprostředkování NRP Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče zřizuje hejtman kraje jako zvláštní orgán kraje poradní sbor. Ten doporučuje pro určité dítě vedené v evidenci krajského úřadu vhodné žadatele. Poradní sbor tvoří komise odborníků (nejméně 5 členná), která působí v oblasti sociálněprávní ochrany, zejména v oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupci školských, zdravotnických nebo sociálních zařízení pro výkon ÚV, dále zaměstnanci krajského úřadu a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností z OSPOD. Poradní sbor se schází neprodleně poté, co krajský úřad zjistí vhodného žadatele pro určité dítě (přibližně jedenkrát za měsíc).
Výběr rodiny pro konkrétní dítě závisí na nárocích, požadavcích, toleranci a také na psychologickém posouzení žadatelů.
Jak je výše zmíněno, součástí celého procesu zprostředkování NRP je zařazení žadatelů do evidence osob vhodných stát se osvojitelem či pěstounem dítěte. Základním kritériem posouzení je kladné sociální šetření, zdravotní a psychologické vyšetření žadatelů a závěr z odborné přípravy. Splňují-li žadatelé zákonem stanovené podmínky, krajský úřad vydá rozhodnutí o jejich zařazení do evidence.
41
Stává se však, že není některá z podmínek splněna, např. zdravotní stav žadatelů - nemoci s nepříznivou prognózou, těžší neurotické poruchy, omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům, dalším rizikem je nestabilní manželství, neplnění rodičovských povinností k vlastním dětem. Mezi rizikové faktory patří též věk žadatelů nad 50 let, nebezpečné jsou závažnější trestné činy, obzvlášť spáchané na dětech, dalším rizikovým faktorem je i příliš slabá motivace k přijetí cizího dítěte apod. V těchto případech pak nebývají žadatelé zařazeny do evidence. Krajský úřad v těchto případech vydá rozhodnutí s nedoporučujícím závěrem k jejich zařazení. Žadatelé mají možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat k MPSV.
Jakmile poradní sbor vybere nejvhodnějšího žadatele ke konkrétnímu dítěti, krajský úřad oznámí tuto skutečnost písemnou formou žadateli, který má právo seznámit se s dítětem, s jeho dokumentací včetně zdravotního psychického stavu a informacemi celé jeho rodiny. Po seznámení s dítětem v kojeneckém ústavu nebo dětském domově si žadatel podá žádost o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo budoucích pěstounů, nejpozději však do 30 dnů od doručení oznámení krajského úřadu (Gabriel, Novák 2008, s. 88-93).
5.2.6 Převzetí dítěte do péče Žadatelé mohou konkrétní dítě navštívit a navázat s ním kontakt v kojeneckém ústavu či dětském domově, kde se s ním mohou seznamovat např. i po dobu víkendu, hlavně u starších dětí. První návštěva je velice důležitá, doporučující je také konzultace s lékařem, psychologem či vychovatelem zařízení. Délka seznamování s dítětem je individuální. Obecně platí, že čím je dítě starší, tím častější návštěvy a delší dobu seznamování před odchodem z ústavu do rodiny zpravidla potřebuje (Gabriel, Novák 2008, s. 88-93). Poté následuje třicetidenní lhůta, ve které by si měli žadatelé podat u obce s rozšířenou působností na OSPODu (zpravidla dle trvalého bydliště rodiče) žádost o svěření dítěte do předadopční nebo předpěstounské péče. Rozhodnou-li se budoucí náhradní rodiče pro převzetí dítěte, vydá stejné oddělení sociálně-právní ochrany rozhodnutí o svěření dítěte do předadopční péče nebo předpěstounské péče.
42
Jak je uvedeno v kapitole Osvojení, předadopční péče i předpěstounská péče je doba zkušební a trvá minimálně tři měsíce a je nezbytná k adaptaci dítěte a žadatelů na novou rodinu. U předpěstounské péče bývá proces delší, protože biologičtí rodiče, kteří jsou účastníky řízení, mají právo se ke svěření svého dítěte do péče budoucích pěstounů vyjádřit. Během této doby zjišťuje sociální pracovnice prostřednictvím návštěv v rodině, zda se mezi žadateli a dítětem podařily navázat citové vazby, zda je dítě přijato jejich širší rodinou apod. Po uplynutí „zkušební“ doby rozhoduje soud po předem podaném návrhu, zda dítě do osvojení či do pěstounské péče svěří nebo žádost zamítne. Soud si před jednáním vyžádá zprávu sociálního pracovníka z příslušného OSPODu. Na soudní rozhodnutí se čeká dosti dlouho, záleží vždy na rychlosti jednotlivých soudů.
5.2.7 Nová rodina Po vyřízení všech nutných soudních záležitostí pak vzniká nová rodina. Celý proces sbližování a zvykání si je náročný a dlouhodobý. Po převzetí dítěte mohou nastat i problémy, především u starších dětí, a to z důvodu, že dítě vyrůstalo v jiném než rodinném prostředí. Od samého počátku by měla být nastavena jasná a určitá pravidla chování, aby bylo srozumitelné, co je přijímáno, co je chváleno, co je odmítáno. Noví rodiče by se měli snažit dítěti porozumět, nezapomenout na pohlazení a na ujištění, že jsou mu na blízku.
Není hlas krve. Dítě přijímá za matku tu osobu, která se k němu mateřsky chová. Adoptivní rodiče, pěstouni či jiní vychovatelé v náhradní rodinné péči jsou psychologicky pravými rodiči, jestliže skutečně za své dítě přijímají. (Tento úryvek je vybrán z brožury pana profesora Matějčka „Co řekneme osvojenému dítěti“, Praha 1982).
43
PRAK TICKÁ ČÁST 6 Cíl praktické části Hlavním cílem naší práce je analýza problematiky související s náhradní rodinnou péčí. Účelem průzkumu bylo přiblížit zprostředkování žadatelům o pěstounskou péči a osvojení. Pro posouzení problematiky náhradní rodinné péče byla zvolena interpretace výsledků zjištěných pomocí dotazníkového řešení. Tento průzkum měl za cíl stanovené předpoklady potvrdit, či vyvrátit.
6.1 Stanovené předpoklady Předpoklad č.1 Lze předpokládat, že současní žadatelé vnímají pěstounskou péči i osvojení stále jako časově zdlouhavou záležitost.
Předpoklad č. 2 Lze předpokládat, že žadatelé o náhradní rodinnou péči jsou ve věku 21 - 30 let.
Předpoklad č.3 Lze předpokládat, že o dítě nebudou žádat pouze žadatelé bezdětní.
7 Po už ité met ody a metodi ka průz kumů Stanovené předpoklady jsme ověřovali dotazníkovou metodou.
7.1 Nestandardizovaný dotazník Dotazník je metoda, která slouží k hromadnému zjišťování jevů, jako jsou temperamentové a charakterové vlastnosti, postoje, zájmy nebo názory. Dotazník je založen na výpovědích osob (Švingalová 2005, s.34-35). V praktické části bakalářské práce jsme použili dotazník se čtrnácti otevřenými i uzavřenými používanými položkami, bylo osloveno 70 dosavadních pěstounů a osvojitelů 44
ze Šluknovského výběžku. Dotazy se týkaly otázek již od podání žádostí o zařazení do evidence žadatelů do NRP přes důvody, proč se respondenti rozhodli přijmout dítě do náhradní rodinné péče. Za období sběru při metodě nestandardizovaného pozorování bylo nashromážděno dostatečné množství informací. Návratnost dotazníků nebyla stoprocentní. Ze 70 poslaných dotazníků poštou, e-mailem i rozdáním se nám vrátilo 48 dotazníků, což je podle našeho názoru potěšující.
Využita byla také částečně metoda rozhovoru především pro vysvětlení cíle dotazníku (Dotazník viz příloha 1).
8 Charakteris tika zko um aného vz orku Pracovali jsme se vzorky respondentů - respondentů párů a respondentů samožadatelů. K naplnění hlavního cíle naší bakalářské práce jsme zvolili skupinu pěstounů a osvojitelů, kteří prošli celým řízením náhradní rodinné péče - od podání žádosti až do vzniku nové rodiny.
9 Vy hodnoce ní dotaz níkové ho šetření Rozbor nestandardizovaných dotazníků, které byly zaměřeny na získání statistických údajů, kde zkušení i méně zkušení pěstouni a osvojitelé ze Šluknovského výběžku odpovídali na jednotlivé otázky, které měly za úkol ověřit stanovené předpoklady.
Dotazníků průzkumového šetření bylo předáno celkem 70, vrácených 48, nevrácených 22 dotazníků. Na nestandardizovaný dotazník odpovídalo 48 respondentů, z toho 41 párů a 7 samožadatelů, což představuje 100 %.
45
9.1 Vyhodnocení nestandardizovaného dotazníku •
Povědomí žadatelů o problematice NRP před podáním žádosti
Tabulka č.1: Povědomí žadatelů o problematice NRP před podáním žádosti Povědomí o NRP před podáním žádosti
Páry
%
Samožadatelé
%
Ano
29
70,73
5
71,43
Ne
12
29,27
2
28,57
Celkem respondentů
41
100
7
100
Graf č.1: Grafické znázornění údajů v předcházející tabulce
30 25 20 Páry
15
Samožadatelé
10 5 0 Ano
Ne
Z uvedené tabulky a grafu vyplývá, že větší část všech žadatelů před podáním žádosti již měla poměrně dost informací o problematice náhradní rodinné péče.
46
Čerpání informací k náhradní rodinné péči
•
Tabulka č. 2: Čerpání informací k náhradní rodinné péči
Čerpání informací
Páry
%
Samožadatelé
%
Úřad
17
43,46
3
42,85
Internet
10
24,39
3
42,85
Jinde
14
34,15
1
14,30
Celkem respondentů
41
100
7
100
Graf č.2: Grafické znázornění údajů v předcházející tabulce 25 20 15
Úřad Internet
10
Jinde
5 0 Páry
Samožadatelé
Ze zkoumaného vzorku, u tabulky č. 2 a grafu č. 2, lze vyčíst, že nejvíce respondentů - párů i samožadatelů, získávalo informace o náhradní rodinné péči z internetu, poté se byli ptát na úřadech a nejméně informací získávali jinde, např. od známých pěstounů.
47
•
Nutnost přípravy žadatelů
Tabulka č.3: Nutnost přípravy žadatelů Příprava žadatelů
Páry
%
Samožadatelé
%
Ano
39
95,12
7
100
Ne
2
4,88
0
0
Celkem respondentů
41
100
7
100
Graf č. 3: Grafické znázornění údajů v předcházející tabulce 40 35 30 25 Ano Ne
20 15 10 5 0 Páry
Samožadatelé
Tabulka č. 3 a graf č.3 dokládají, že převážná část respondentů (párů i samožadatelů) vidí přípravu k přijetí dítěte do rodiny jako nutnou. Domníváme se, že díky této přípravě jsou budoucí pěstouni i osvojitelé méně zaskočeni problémy, se kterými se mohou setkat
48
•
Čekací období
Tabulka č.4: Čekací období Těžkost čekacího období
Páry
%
Samožadatelé
%
Ano
29
70,73
5
71,42
Ne
12
29,27
2
28,58
Celkem respondentů
41
100
7
100
Graf č.4: Grafické znázornění údajů v předcházející tabulce 30 25 20 Ano Ne
15 10 5 0 Páry
Samožadatelé
Z našeho průzkumu bylo zjištěno, že více než polovina dotazovaných respondentů uvedla, že čekání na dítě vidí jako dobu těžkou a spíše i zdlouhavou. Znamená to tedy, že žadatelé o dítě jsou po celý proces náhradní rodinné péče netrpěliví, nedočkaví a čekací doba jim připadá zbytečně dlouhá.
49
Obava z vybraného dítěte
•
Tabulka č. 5: Obava z vybraného dítěte Obava z vybraného dítěte
Páry
%
Samožadatelé %
Ano
29
70,73
4
57,14
Ne
12
29,27
3
42,86
Celkem respondentů
41
100
7
100
Graf č. 5: Grafické znázornění údajů v předcházející tabulce 30 25 20 Ano Ne
15 10 5 0 Páry
Samožadatelé
Z uvedených údajů, tabulky č. 5 a grafu č.5, vyplývá, že 70,73 % žadatelů - párů a 57,14 % samožadatelů se bojí toho, jaké „dostanou“ dítě, i přestože v dotaznících k žádosti o zařazení do evidence žadatelů uvádějí své požadavky o dítěti.
50
•
Časová náročnost přípravy
Tabulka č. 6: Časová náročnost přípravy Časově náročná příprava
Páry
%
Samožadatelé
%
Ano
20
48,78
4
57,14
Ne
21
51,22
3
42,86
Celkem respondentů
41
100
7
100
Graf č. 6: Grafické znázornění údajů v předcházející tabulce 25 20 15 Ano Ne
10 5 0 Páry
Samožadatelé
Zda je pro páry příprava časově náročná, jsme z tabulky č. 6 i grafu č. 6 zjistili následující. V 51,22 % respondenti (páry) uvedli, že náročná není. U samožadatelů je v 57,14 % příprava náročnější.
51
Počet dětí v náhradní rodinné péči
•
Tabulka č. 7: Počet dětí v náhradní rodinné péči Počet dětí v NRP
Páry
%
Samožadatelé
%
žádné
13
31,70
1
14,28
1 dítě
13
31,70
3
42,27
2 děti
9
21,97
2
28,57
3 děti a více
6
14,63
1
14,28
Celkem respondentů
41
100
7
100
Graf. č. 7: Grafické znázornění údajů v předcházející tabulce
14 12 10 žádné 1 dítě 2 děti 3 děti a více
8 6 4 2 0 Páry
Samožadatelé
Z tabulky č. 7 i grafu č. 7 vyplývá, že žadatelé - páry, kteří si podali žádost o dítě do NRP, v 31,70 % nemají ještě v náhradní rodinné péči žádné dítě, anebo mají pouze jedno. Dvě děti v NRP má 21,97 %, tři a více dítě 14,63 %. Samožadatelé vychovávají v náhradní rodinné péči v nejvíce procentech jedno dítě, ve 28,57 % dvě děti a nejméně samožadatelů vychovává více než tři děti.
52
•
Biologické dítě v rodině
Tabulka č. 8: Biologické dítě v rodině Biologické dítě
Páry
%
Samožadatelé
%
Ano
25
60,97
3
42,85
Ne
16
39,03
4
57,15
Celkem respondentů
41
100
7
100
Graf č. 8: Grafické znázornění údajů v předcházející tabulce 25 20 15 Ano 10
Ne
5 0 Páry
Samožadatelé
Z uvedeného vyplývá, že respondenti - páry vychovávají vlastní děti v 60,97 % a samožadatelé ve 42,85 %.
53
•
Důvody k přijetí dítěte do NRP
Tabulka č. 9: Důvody k přijetí dítěte do NRP Důvody k přijetí dítěte
Páry
%
Samožadatelé
%
Bezdětnost (neplodnost)
17
41,46
3
42,86
Dát domov dítěti
8
19,51
1
14,28
Velká rodina
6
14,63
2
28,57
Jiné
7
17,08
1
14,29
Bez udání důvodu
3
7,32
0
0
Celkem respondentů
41
100
7
100
Graf č. 9: Grafické znázornění údajů v předcházející tabulce 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Bezdětnost (neplodnost) Dát domov dítěti Velká rodina Jiné Bez udání důvodu Páry
Samožadatelé
Zjistili jsme, že žadatelé - páry si podávají žádosti o dítě nejvíce z důvodu neplodnosti (bezdětnosti). Ti žadatelé, kteří chtějí dopřát domov opuštěnému dítěti, se řadí na druhé místo. Přibližně stejný počet procent zaujímají žádosti z jiných důvodů. Samožadatelé si podávají žádosti pro zakládání velkých rodin ve 28,57 %, což je druhé místo.
54
Požadavek věku dítěte v žádosti
•
Tabulka č. 10: Požadavek věku dítěte do NRP Požadavek věku dítěte
Páry
%
Samožadatelé
%
0 - 1 rok
10
24,39
1
14,29
0 - 2 roky
7
17,08
0
0
0 - 3 roky
11
26,83
2
28,57
3 a více
6
14,63
2
28,57
Žádný požadavek
7
17,07
2
28,57
Celkem respondentů
41
100
7
100
Graf č. 10: Grafické znázornění údajů v předcházející tabulce 12 0 - 1 rok
10 8
0 - 2 roky
6
0 - 3 roky
4
3 a více
2
Žádný požadavek
0 Páry
Samožadatelé
Z tabulky č. 10 a z grafu č. 10 jsme zjistili, že páry, které chtějí přijmout dítě do náhradní rodinné péče, žádají nejčastěji dítě ve věku 0 až 3 roky ve 26,83 % a nejméně děti starší tří let ve 14,63 %. V 17,07 % páry neuvedly žádný požadavek věku dítěte.
55
Samožadatelé by si přáli dostat do náhradní rodinné péče ve stejném počtu děti jak ve věku mladších tří let, tak i děti nad tři roky. Stejná procenta zaujímají žadatelé bez požadavku na věk. Naopak žádný samožadatel by nechtěl přijmout dítě od narození do dvou let.
•
Pohlaví dítěte
Tabulka č. 11: Pohlaví dítěte Pohlaví dítěte
Páry
%
Samožadatelé
%
Ženské
13
31,70
1
14,30
Mužské
3
7,32
3
42,85
Nerozhoduje
25
60,98
3
42,85
Celkem respondentů
41
100
7
100
Graf č. 11: Grafické znázornění údajů v předcházející tabulce
25 20 15
Ženské Mužské
10
Nerozhoduje
5 0 Páry
Samožadatelé
Zjistili jsme z tabulky č. 11 i z grafu č. 11, že na pohlaví dítěte nezáleží nejvíce žadatelům párům - 60,98 %. Nejméně (tedy 7,32 %) by rádo přijalo chlapce a ve 31,70 % děvče.
56
V nejméně procentech mají samožadatelé zájem o ženské pohlaví. O chlapce žádají ve 42,85 %. U samožadatelů ve 42,85 % pohlaví nerozhoduje při výběru dítěte.
Bydliště žadatelů
•
Tabulka č. 12: Bydliště žadatelů Bydliště
Páry
%
Samožadatelé %
Město
31
75,60
6
85,72
Vesnice
10
24,40
1
14,28
Samota
0
0
0
0
Celkem respondentů
41
100
7
100
Graf č. 12: Grafické znázornění údajů v předcházející tabulce
35 30 25 20
Město Vesnice Samota
15 10 5 0 Páry
Samožadatelé
Z uvedeného vyplývá, že nejvíce žádostí o dítě do náhradní rodinné péče si dávali respondenti, jak páry, tak samožadatelé bydlící ve městě, na druhém místě žadatelé z vesnice. Bydliště na samotě neuvedl žádný ze žadatelů.
57
•
Dosažení nejvyššího vzdělání
Tabulky a grafy č. 13: Dosažení nejvyššího vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání - ženy
Počet odpovědí
%
Základní
0
0
Vyučení
8
19,52
Středoškolské
16
39,03
Vyšší odborné
5
12,19
Vysokoškolské
12
29,26
Bez odpovědi
0
0
Celkem respondentů
41
100
16 14 12
Základní
10
Vyučení
8
Středoškolské
6
Vyšší odborné
4
Vysokoškolské Bez odpovědi
2 0 Počet odpovědí
58
Nejvyšší dosažené vzdělání - muži
Počet odpovědí
%
Základní
0
0
Vyučení
12
29,26
Středoškolské
19
46,35
Vyšší odborné
2
4,87
Vysokoškolské
8
19,52
Bez odpovědi
0
0
Celkem respondentů
41
100
20 15
Základní Vyučení Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské Bez odpovědi
10 5 0 Počet odpovědí
Nejvyšší dosažené vzdělání - samožadatelé
Počet odpovědí
%
Základní
0
0
Vyučení
1
14,29
Středoškolské
4
57,13
Vyšší odborné
1
14,29
Vysokoškolské
1
14,29
Bez odpovědi
0
0
Celkem respondentů
7
100
59
4 3,5 3
Základní
2,5
Vyučení Středoškolské
2
Vyšší odborné
1,5
Vysokoškolské
1
Bez odpovědi
0,5 0 Počet odpovědí
Celkem odpovídalo 48 respondentů, z toho 41 párů a 7 samožadatelů.
Podle údajů výzkumu ukázalo vzdělanostní úroveň respondentů, že žádosti o dítě si podává nejvíce žen se středoškolským vzděláním, na druhém místě vysokoškolačky, třetí místo zaujímají ženy s vyšším odborným vzděláním a dále vyučené ženy. Mezi muži je nejvíce středoškoláků, dále vyučených, na třetím místě žádají vysokoškolsky vzdělaní muži a na posledním s vyšším odborným vzděláním. Z našeho šetření je patrno, že největší počet samožadatelek má středoškolské vzdělání. Samožadatelky vyučené, s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním zaujímají stejný počet. procent.
S nejnižším, základním vzděláním, nebyla podána žádná žádost u všech zmíněných skupin respondentů.
60
Věk žadatelů před podáním žádosti o dítě do NRP
•
Tabulky a grafy č. 14: Věk žadatelů před podáním žádosti o dítě do NRP Věk respondentů - ženy
Počet odpovědí
%
18 - 20
0
0
21 - 30
12
29,26
31 - 40
26
63,42
41 - 50
3
7,32
Bez odpovědi
0
0
Celkem respondentů
41
100
30 25 18 - 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 Bez odpovědi
20 15 10 5 0 Počet odpovědí
61
Věk respondentů - muži
Počet odpovědí
%
18 - 20
0
0
21 - 30
2
4,87
31 - 40
32
78,05
41 - 50
7
17,08
Bez odpovědi
0
0
Celkem respondentů
41
100
35 30 25
18 - 20
20
21 - 30
15
31 - 40 41 - 50
10
Bez odpovědi
5 0 Počet odpovědí
62
Věk respondentů - samožadatelé
Počet odpovědí
%
18 - 20
0
0
21 - 30
0
0
31 - 40
7
100
41 - 50
0
0
Bez odpovědi
0
0
Celkem respondentů
7
100
7 6 5
18 - 20
4
21 - 30
3
31 - 40 41 - 50
2
Bez odpovědi
1 0 Počet odpovědí
Celkem odpovídalo 48 respondentů, z toho 41 párů a 7 samožadatelů. Věková struktura pěstounů i osvojitelů je v rodinách zúčastněných ve výzkumu specifická. Oproti běžné populaci jsou v ní silněji zastoupeny generace středního věku a starších věkových skupin. Z uvedeného vyplývá, že nejvíce párů ve věku 31 až 40 let si podávalo žádost o dítě. U žen jsme zaznamenali 63,42 %, u mužů 78,05 %. 21 až 30 let bylo ženám ve 29,26 % a mužům ve 4,87 %, podstatně méně než u žen. Starší páry, kterým bylo 41 až 50 let, si žádost podávaly v nejméně případech, ve věku 18 až 20 let se neprokázal ani jeden žadatel. U samožadatelů bylo zjištěno, že pouze ve věku 31 až 40 let mají zájem o přijetí dítěte. 63
10 Vy hodnoce ní pře dpokladů V této kapitole vyhodnotíme předpoklady, které směřovaly k zodpovězení cíle naší práce. Naším cílem je analyzovat problematiku související s náhradní rodinnou péčí. Zaměřili jsme se na etapy zprostředkování náhradní rodinné péče od podání žádosti žadatelů až po vznik nové rodiny. K dosažení těchto cílů jsme si stanovili následující předpoklady:
Předpoklad č. 1 Lze předpokládat, že současní žadatelé vnímají pěstounskou péči i osvojení stále jako časově zdlouhavou záležitost. Předpoklad č. 2 Lze předpokládat, že žadatelé o náhradní rodinnou péči jsou ve věku mezi 21 - 30 lety. Předpoklad č. 3 Lze předpokládat, že o dítě nebudou žádat pouze bezdětní žadatel.
Předpoklady jsme ověřovali formou nestandardizovaného dotazníku u zkušených i méně zkušených pěstounů a osvojitelů ve Šluknovském výběžku.
P 1: Předpokládali jsme, že současní žadatelé vnímají pěstounskou péči i osvojení stále jako časově zdlouhavou záležitost. Dotazníkovým průzkumem i doplňkovými rozhovory se žadateli jsme zjistili (viz tabulka a graf 6, str. 52), že náhradní rodinnou péči včetně přípravy vidí v 51,22 % žadatelé-páry jako časově nenáročnou a nezdlouhavou. Ve 48,78 % odpověděly páry, že je NRP časově náročná a zdlouhavá. Na druhé straně samožadatelé v 57,14 % odpověděli, že se jim NRP jeví časově náročná a zdlouhavá.
Předpoklad č.1 o tom, že žadatelé vnímají pěstounskou péči i osvojení stále jako časově zdlouhavou záležitost, se potvrdil u samožadatelů. Naopak u žadatelů - párů se uvedený předpoklad nepotvrdil.
P 2: Předpokládali jsme, že žadatelé o náhradní rodinnou péči se pohybují ve věku od 21 30 let. Z výše uvedeného průzkumu nám vyplynulo (viz tabulka a graf 14, str. 62 - 64), že 64
ženy v 63,42 % podávají žádosti ve věku 31 - 40 let, muži v 78,05 % podávají žádost taktéž ve věku 31 - 40 let.
Předpoklad č. 2 o tom, že žadatelé o náhradní rodinnou péči se pohybují ve věku od 21 - 30 let, se nepotvrdil.
P 3: Předpokládali jsme, že o dítě nebudou žádat pouze bezdětní žadatelé. Dle průzkumového šetření bylo zjištěno (viz tabulka a graf 8, str. 54), že nejvíce podávají žádosti o náhradní rodinnou péči žadatelé s jedním a více dětmi (páry - 60,97 % a samožadatelé - 42,85 %).
Předpoklad č. 3 o tom, že o dítě nebudou žádat pouze bezdětní žadatelé, se potvrdil.
65
Zá věr Naše bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče, hlavně pěstounstvím a osvojením. Teoretická část se zabývala pojmy a dělením náhradní rodinné péče, pozornost byla věnována historii pěstounské péče a osvojení. Tato část přiblížila také právní normy - legislativu a služby pro pěstouny. Cílem práce bylo analyzovat problematiku náhradní rodinné péče - od podání žádosti až po vznik nové rodiny, tzn. zaměření na proces, který žadatele čeká před osvojením či přijetím dítěte do pěstounské péče. Průzkumem, ale i teoretickým zpracováním dané problematiky se stanovený cíl naplnil. Jako metodu ke zjištění skutečností jsme použili nestandardizovaný dotazník, kterým byly ověřeny dané předpoklady k problematice náhradní rodinné péče (příloha č.1). Pro přehledné třídění získaných dat nám posloužilo statistické zpracování dat - tabulky a grafy. Grafická znázornění informací nám ukázala, jak jsou některá fakta důležitá. Průzkum byl zaměřen na zkušené, ale i méně zkušené pěstouny a osvojitele. Výsledky průzkumu ukázaly mnohé informace, které byly interpretovány v praktické části. Dotazník byl zaměřen na malý soubor respondentů, proto nelze získané poznatky aplikovat do praxe všeobecně. Vedle ověřování předpokladů byly zjištěny i další zajímavé poznatky, které je důležité v bakalářské práci prezentovat. Sami žadatelé vidí přípravu k přijetí dítěte, kterou zajišťuje v našem kraji sám Krajský úřad Ústeckého kraje ve spolupráci s Centrem pro náhradní rodinnou péči Terezín, jako nutnou. Více než polovině těchto žadatelů připadá, že čekání na dítě je dlouhá a těžká doba. Ptají se pak, proč když chtějí pomoci opuštěnému dítěti z kojeneckého ústavu nebo dětského domova, musejí čekat tak dlouhou dobu a proč musí podstupovat tak složité posuzování. Více jak 70 % párů zmiňuje, že mají obavy z toho, jaké jim bude dítě nabídnuto. Průzkumem bylo zjištěno, že více jak 36 % párů a více jak 42 % samožadatelů nezáleží na pohlaví dítěte, jsou však ochotni přijmout dítě nejčastěji ve věku od 0 do 1 roku, někteří až do 3 let. Žádosti o dítě si podávají manželé ze tří čtvrtin bydlících ve městech a se středoškolským vzděláním. Je patrné, že žadatelé mají zvýšené povědomí o základních informacích v problematice náhradní rodinné péče.
66
Přijetím dítěte a vznikem nové rodiny se tématika pěstounství a osvojení neuzavírá, ale naopak. Domníváme se, že jedním z důležitých předpokladů pro zdárné zařazování dětí do náhradní rodinné péče, ale i po celou dobu pěstounství a osvojení, je nutná spolupráce a komunikace všech zainteresovaných osob a odborníků.
67
Zá věrečná do por učení Bakalářská práce se zabývala problematikou náhradní rodinné péče. Náhradní rodinná péče je známá již od pradávna a je často skloňovaným tématem i předmětem zájmu široké veřejnosti i státních orgánů. Obzvlášť v dnešní nelehké situaci, kdy politici podle mnoha lidí unáhleně navrhují rušení kojeneckých ústavů a dětských domovů, přestože i např. v tolik medializovaném Šluknovském výběžku, odkud pocházím, žije mnoho sociálně slabých rodin, které se nedokáží postarat o své děti, ale i rodin, kterým se narodí děti vyžadující zvláštní péči. Na závěr našeho průzkumu vyvstává řada otázek, kterými se do budoucna budeme muset jako sociální pracovníci zabývat. Některé palčivé otázky pro názornost uvádíme: Kam budou sociální pracovnice SPOD zanedbané a týrané děti i děti s postižením umisťovat? Žadatelů o náhradní rodinnou péči pro děti, které vyžadují zvláštní péči, je málo. Bude opravdu dostatek profesionálních pěstounů, kteří by měli o tyto děti pečovat? Profesionální pěstouni by měli být speciálně proškoleni, seznámeni a připraveni v odborných kurzech s psychologií, pedagogikou, zdravotními a sociálně-právními okruhy problematiky těchto dětí. Co vede české pěstouny a osvojitele k tomu, aby se jimi stali? Z praxe sociálních pracovníků vyplývá, že hlavním důvodem u osvojitelů je bezdětnost. Rodiny, které nemají nebo nemohou mít děti, řeší svou situaci tím, že si dítě osvojí. Vzhledem k tomu, že dětí „právně volných“ k osvojení je v naší republice velmi málo a rodiny musí dlouho čekat, je pro ně jednodušší variantou pěstounství. Dalším důvodem je pomoc potřebným dětem a síla vychovat další dítě. Někteří rodiče, kterým odrostou vlastní děti, si posléze uvědomí, že buď ještě nejsou tak staří, aby nemohli vychovávat další dítě, anebo si naopak připadají na vlastní miminko staří a volí cestu pěstounství. Splní si tak vlastní touhu a zároveň pomohou dítěti, které jejich pomoc potřebuje.
Z průzkumového šetření a náhodných rozhovorů vyplývají některá doporučení do praxe, které je vhodné zmínit.
68
Pružnější a rychlejší jednání soudů při vyslovení nezájmů rodičů o dítě při svěřování dětí do pěstounských péčí a osvojení jednotlivé případy posuzovat individuálně Kazuistika z praxe: Elišku V. nar. 20.6.2008 porodila nezletilá matka a společně byly umístěny v dětském domově. V srpnu 2008 byla nad nezl. Eliškou V. nařízena ústavní výchova. Matka nezl. v srpnu 2009 opustila a z DD odešla a od této doby nenavštívila. Otec též nejevil o dceru zájem, proto bylo okresním soudem v květnu 2010 rozhodnuto o nezájmu rodičů o dítě. Začátkem září 2010 byla Eliška V. nahlášena do registru dětí vhodných do osvojení na krajský úřad. Dne 7.12.2010 náš OSPOD vydal rozhodnutí o předadopční péči a na základě tohoto rozhodnutí byla Eliška V.svěřena do péče budoucích osvojitelů, kde je dosud.. Protože soudy si mezi sebou „přeposílají“ spisovou dokumentaci kvůli místní nepříslušnosti, do dnešního dne (únor 2012) nebylo ještě jednání o nezrušitelném osvojení Elišky V. soudem nařízeno. (Za více než jeden rok nedokázal soud rozhodnout ve prospěch dítěte).
Legislativní změny v dávkových systémech NRP např. nekrátit dávky státní sociální podpory zvýšit odměnu pěstouna - měla by být odpovídající náročnosti jeho práce Legislativní změny v sociálně-právní ochraně dětí např. zkrátit lhůty před podáváním návrhů u nezájmu rodičů o dítě ze současných dvou a šesti měsíců nesvěřovat do pěstounských rodin více než tři děti předpěstounskou i předadopční dobu zvýšit alespoň o dva měsíce u starších dětí Podporování vzniku poraden při občanských sdružení poradenství je ve Šluknovském výběžku nedostatek, nejbližší poradenská střediska se nacházejí v Děčíně, Litoměřicích a Liberci Navýšení počtu odborníků-psychologů pro NRP žadatelé, pěstouni i osvojitelé dojíždějí za oborníky do Děčína nebo na Krajský úřad Ústeckého kraje. V Rumburku pořádá pravidelné konzultace psychologa s pěstouny a osvojiteli pouze Centrum pro náhradní rodinnou péči Terezín. Vzdělávání pracovníků zvyšování kvalifikace pracovníků OSPOD, celoživotní vzdělávání 69
Pořádání školení a kurzů pro odborné pracovníky a širokou veřejnost Zajišťování preventivních programů pro rodiny s problémovými dětmi v NRP doprovázení, doučování Předávání zkušeností zkušenými pěstouny a osvojiteli začínajícím nebo méně zkušeným pěstounům a osvojitelům při pravidelných setkáních
70
Sez nam použ itých z droj ů GABRIEL, Z., NOVÁK, T., 2008. Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1788-3. KAHOUN, V. a kol., 2009. Sociální zabezpečení. Praha: TRITON. ISBN 978-80-7387346-2. MATĚJČEK, Z. a kol., 1999. K historii pěstounské péče. In Náhradní rodinná péče. Praha: Portál. MATĚJČEK, Z., 1994. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha: Portál. ISBN 8085282-83-6. MATĚJČEK, Z. a kol., 1999. Náhradní rodinná péče. Praha: Portál. ISBN 80-7178-304-8. NOVOTNÁ, V., PRŮŠOVÁ, L., 2004. K vybraným otázkám osvojování dětí. Praha: Linde. ISBN 80-86131-56-4. ŠVINGALOVÁ, D., 2005. Kapitoly z psychologie, 1.díl. 2. vydání, Brno: Paido. ISBN 807315-960-0.
Časopisy a brožury AUTORSKÝ KOLEKTIV, 2002. Příprava pěstounů a osvojitelů. Brno: Trialog.
BUBLEOVÁ, V. a kol., 2010. Adopce.com - Průvodce náhradní rodinnou péčí. Praha: Spolu dětem o. p.
BUBLEOVÁ, V. a kol., 2007. Pěstouni mají právo na služby. Občanské sdružení Rozum a cit. BUBLEOVÁ, V. a kol., 2009. Průvodce náhradní rodinnou péčí. Praha. Středisko náhradní rodinné péče.
MATĚJČEK, Z., 1982. Co řekneme osvojenému dítěti.
71
NOVOTNÁ, V.2010. Co je hostitelská péče a kde je upravena? Časopis: Právo a rodina č. 3/2010. Praha: LINDE. ISSN 1212-866X.
Zákony Listina základních práv a svobod
PLECITÝ, V. 2007. Zákon o rodině. EUROUNION Praha. ISBN 978-80-7317-063-9.
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí
Úmluva o právech dítěte
Internetové zdroje
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE - 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Nalezinec a česká dětská nemocnice na Karlově. [vid. 18.9.2011]. Dostupné z: http://www.lf2.cuni.cz/Informace/historie/etos/nalezine.htm.
Staňte se pěstouny v SOS dětské vesničce.[vid. 30.9.2011]. Dostupné z: http://www.sosvesnicky.cz/hledame-pestouny/?gclid=CKydpInOxKoCFc0e3wodm2qF4g. NATAMA-INSTITUT NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE.Pěstounská péče na přechodnou dobu. [vid. 15.9.2011]. Dostupné z: http://natama.cz/?sid=19/.
72
Sez nam přílo h Příloha č.1
Nestandardizovaný dotazník pro žadatele o NRP
Příloha č.2
Protokol - souhlas rodičů s osvojením
Příloha č.3
Dotazník - svěření dítěte do Vaší péče
Příloha č.4
Dotazník pro žadatele o svěření dítěte do své péče
Příloha č.5
Žádost o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se pěstouny
Příloha č.6
Žádost o přerušení zprostředkování osvojení/pěstounské péče
73
Příloha č. 1 DOTAZNÍK PRO PĚSTOUNY A OSVOJITELE
Vážení, obracíme se na Vás s otázkami, které se týkají náhradní rodinné péče. Vaše odpovědi budou podkladem pro bakalářskou práci. Cílem naší práce je analýza problematiky související s náhradní rodinnou péčí zaměřena na celý postup zprostředkováváni náhradní rodinné péče.
Děkujeme Vám za vyplnění dotazníků a těšíme se na všechny podněty, které nám touto cestou poskytnete. Na analýze uvedené problematiky se podílí více pěstounů či osvojitelů a získané poznatky pak budou shrnuty do jednoho celku.
Ivana Havelková
Ivana Havelková studentka 3.ročníku Technická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně - humanitní a pedagogická -obor sociální práce
e-mail:
[email protected] [email protected]
Dotazník 1. Měli jste nějaké povědomí o problematice NRP dříve, něž jste si podávali žádost? (zakroužkujte odpověď) ANO NE
2. Kde jste čerpali (získali) informace k NRP? (Podtrhněte Vámi vybranou variantu) Úřad Internet Jinde
3. Je podle Vás příprava žadatelů nutná? (zakroužkujte odpověď) ANO NE
4. Vzpomínáte na čekací období jako na těžké? (zakroužkujte odpověď) ANO NE
5. Báli jste se toho, že se Vám nebude vybrané dítě líbit? (zakroužkujte odpověď) ANO NE
6. Byla pro Vás příprava časově náročná? (zakroužkujte odpověď) ANO NE
7. Kolik dětí máte v NRP? (napište číslici)
……………………………..
8. Vychováváte i své biologické dítě? (zakroužkujte odpověď) ANO NE
9. Uveďte důvody, proč jste se rozhodli přijmout dítě do NRP (napište stručně) ………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………….
10. Jaký jste uvedli požadavek věku dítěte v žádosti ? (napište) ……………………………………………………………………………………………….
11. Uveďte pohlaví dítěte, o které jste žádali (zakroužkujte Vámi vybranou variantu) Mužské Ženské Nerozhodovalo
12. Bydlíte ve: (zakroužkujte Vámi vybranou variantu) Město Vesnice Samota
13. Jakého jste dosáhli nejvyššího vzdělání ? (zakroužkujte Vámi vybranou variantu)
Žena
Muž
Základní
Základní
Vyučena
Vyučen
Středoškolské
Středoškolské
Vyšší odborné
Vyšší odborné
Vysokoškolské
Vysokoškolské
14. Kolik Vám bylo let, když jste si podávali žádost o dítě do NRP? (zakroužkujte Vámi vybranou variantu)
Žena
Muž
18 – 20
18 – 20
21 - 30
21 - 30
31 - 40
31 - 40
41 - 50
41 - 50
