PROJEKT „ AGENT“
Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.4.00/12.0097 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
.
Proč? Spolupráce VŠ, VaV pracovišť a podnikatelské sféry Problémy z akademické sféry: složitá organizační struktura pracovišť
bariéry v komunikaci absence komunikace mezi VŠ a podniky neprošlapaná cesta
neznalost poptávky
Problémy ze strany podniků: malá důvěra ve služby univerzity
neznalost struktury univerzity chybí tradice neznalost nabídky
Projekt AGENT
posílení využití komerčního potenciálu univerzit podpora inovací
posílení tzv. třetí role VŠ, jako poskytovatele služeb podnikatelské sféře a veřejnosti a producenta nových řešení a inovací pro aplikační sféru
Jak toho dosáhnout? dalším vzděláváním (soft skills) => pořádání kurzů, kulatých stolů získáním zpětné vazby => účast na workshopech, match-making setkáních lepším pochopením podniků => pracovní stáže (1 měsíc) zefektivněním zprostředkování požadavků / nabízených inovací => technologičtí skauti, kontaktní manažeři
Jak toho dosáhnout? lepší dostupností informací & získáním moderního nástroje pro přenos informací a znalostí => informační, nabídkový a poptávkový portál AGENT zveřejněním nabízených služeb => zpracování nabídkových profilů jednotlivých ústavů vědět kam se obrátit => vznik kontaktního místa
Podnikatelský inkubátor VŠB - TUO
Model komunikace ÚG AV ČR
OU
VŠB-TUO
SU
PODNIKY A DALŠÍ INSTITUCE
UTB
Kdo je technologický skaut? Technologický skaut je technicky vzdělaný pracovník nebo vědec, aktivní člen výzkumného týmu, který bude v rámci projektu AGENT speciálně vyškolen: v oblasti komunikace s firmami v oblasti transferu technologií v oblasti průmyslově-právní ochrany k výsledkům VaV tak, aby byl schopen: propagovat a reprezentovat efektivně komunikovat úspěšně vyjednávat a vyhledávat příležitosti spolupráce s firmami pro vědecký tým, který zastupuje.
Technologický skauting
ZDROJ: Rohrbeck, R. Technology Scouting – a case study on the Deutsche Telekom Laboratories online. New Delhi, India, 2007. cit. 12. ledna 2010. Dostupné na: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/5699/
Přínosy akademičtí a ostatní pracovníci VŠ studenti VŠ
možnost rozšíření znalostí v oblasti komercionalizace výsledků pomoc při navazování / realizaci spolupráce s podniky uznání vyšší míru nezávislosti zvýšení prestiže univerzity
Partneři VŠB – TUO (žadatel) Ostravská univerzita Slezská univerzita v Opavě Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Ústav geoniky AV ČR Agentura pro regionální rozvoj Krajská hospodářská komora Moravskoslezský strojírenský klastr Sdružení pro rozvoj MSK
Projekt AGENT OP VK, oblast podpory 2.4 – Partnerství a sítě leden 2010 – prosinec 2012 (36 měsíců) 2 technologičtí skauti (tj. 50h/měsíc) na UTB ve Zlíně
Chceme dokázat, že realizace spolupráce univerzity s praxí je možná a pro obě strany přínosná!
Prostor pro dotazy
DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST
Vladimíra Miklová
[email protected] +420 576 038 030
Název projektu: AGENT Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.4.00/12.0097 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
.
Autorské právo, problematika podnikových vynálezů – interní postupy řízení
předkládá: Ing. Jarmila Strážnická asistent manažera duševního vlastnictví
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
.
WORKSHOP OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ FAI, 2. 2. 2010
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ
AUTORSKÉ PRÁVO
PRŮMYSLOVÁ PRÁVA
Díla literární, umělecká vědecká, počítačové programy, databáze, práva výkonných umělců, zvukové a obrazové záznamy
Ochranné známky, označení původu, patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, topografie polovodičového prvku
NEHMOTNÉ STATKY Nezapsaná označení, obchodní jména obchodní tajemství, know-how, objevy
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ – AUTORSKÁ PRÁVA Autorská díla: Díla literární, umělecká a vědecká, která jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, zejména díla slovesná, divadelní, hudební, výtvarná, včetně architektonických děl a děl užitného umění, díla filmová, fotografická, kartografická, audiovizuální, počítačové programy, struktura databází.
Autorské právo chrání autora díla před plagiátem! Vznik autorských práv
neformálně ţádná registrace okamžikem vyjádření v objektivně vnímatelné podobě není vázáno na konkrétní předmět, jímž je dílo vyjádřeno
Trvání práv autora po dobu života autora a 70 let po jeho smrti
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ – AUTORSKÁ PRÁVA Za autorské dílo se povaţuje: počítačový program (chráněn jako dílo literární, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně koncepčních materiálů, chráněny nejsou: myšlenky, principy, na nichž je počítačový program založen) databáze fotografie musí být původní (tj. autorským dílem duševním výtvorem) Autorské dílo chráněno:
dokončené i jednotlivé vývojové fáze název a jméno zpracování díla jiného (i překlad)
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ – AUTORSKÁ PRÁVA
Autorským dílem můţe být, ale není chráněno: úřední dílo (např. právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík, návrh úředního díla, úřední překlady úředních děl, sněmovní a senátní publikace, obecní kroniky, státní symboly, aj. taková díla (bankovky) výrobky tradiční lidové kultury (není-li znám autor) Autorským dílem není: nápad, myšlenka metoda, princip, postup námět denní zpráva, jiný údaj sám o sobě objev, vědecká teorie matematický a obdobný vzorec statistický graf a podobný předmět sám o sobě
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ – AUTORSKÁ PRÁVA
Školní dílo: dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo k jinému školskému či vzdělávacímu zařízení (např. bakalářské, diplomové, doktorské práce) užití školního díla (školou) k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě, nikoli za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu právo školy na uzavření licenční smlouvy o užití není-li sjednáno jinak – autor školního díla může své dílo užít či poskytnou jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy právo školy na přiměřenou náhradu nákladů na vznik díla (z výnosů z užití díla)
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ – AUTORSKÁ PRÁVA
Zaměstnanecké dílo: ke splnění povinností vyplývajících z pracovního (služebního) poměru obdobně z pracovního vztahu mezi družstvem a členem Výkon práv k zaměstnaneckému dílu není-li sjednáno jinak – zaměstnavatel (svým jménem, svůj účet) Odměna za vytvoření a uţití díla v rámci odměny z pracovněprávního vztahu (mzda, jiná odměna) je-li ve zjevném nepoměru k zisku a významu díla – právo na přiměřenou dodatečnou odměnu
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ – PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA
PPO je legální státem zaručený MONOPOL.
V ČR lze tento MONOPOL získat na ochranu:
technického řešení – PATENT nebo UŢITNÝ VZOR designu – PRŮMYSLOVÝ VZOR označení výrobku – OCHRANNÁ ZNÁMKA, OZNAČENÍ PŮVODU strukturu čipu – TOPOGRAFIE POLOVODIČOVÉHO PRVKU
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ – PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA Vnitřní podmínky získání PPO: uplatnění postupů dle Směrnice rektora 22/2009 „Uplatnění a ochrana práv duševního vlastnictví vznikajícího v souvislosti s činností UTB ve Zlíně a jejích zaměstnanců“ Vnější podmínky získání PPO:
přihlášení u státem pověřeného orgánu (Úřad průmyslového vlastnictví) uhrazení státem určeného správního poplatku splnění speciálních, zákonem stanovených podmínek (registrace) → zápis zveřejnění – v průběhu řízení o registraci
Průmyslově právní ochrana na UTB ve Zlíně Podnikový vynález/vzor - základní principy Původce vytvořil vynález, design při plnění úkolů plynoucích z pracovního, členského nebo obdobného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli. Právo na patent, užitný nebo průmyslový vzor přechází na zaměstnavatele.
Původce, který takovýto vynález vytvoří, je povinen o tom neprodleně písemně uvědomit zaměstnavatele. Zaměstnavatel má pak lhůtu k uplatnění práva na patent - podání přihlášky patentu, vzoru - u vynálezů i utajení
Průmyslově právní ochrana na UTB ve Zlíně Podnikový vynález/vzor - základní principy Pokud v této lhůtě zaměstnavatel své právo na patent – vzor neuplatní přechází toto právo zpět na původce, který může podat přihlášku vynálezu – vzoru sám.
Rozhodování o uplatnění PPO je nutné podřídit nikoliv aktuálnímu stavu (existence dotačních zdrojů, potřeba vykazovat započitatelné výsledky), ale budoucímu stavu (komerční vyuţitelnost).
INTERNÍ POSTUP ŘÍZENÍ Zaměstnanecké vynálezy a vzory na UTB ve Zlíně 1) Zaměstnanec neprodleně, nejpozději však do 30 kalendářních dnů ode dne vytvoření daného řešení vyrozumí písemně svého přímého nadřízeného. 2) Přímý nadřízený daného zaměstnance zajistí následné informování tajemníka a děkana fakulty/ředitele příslušné součásti UTB ve Zlíně. 3) Zaměstnanec zpracuje stručný popis řešení - dosavadní stav v dané oblasti, podstatu řešení, v čem spočívá novost řešení, výhody řešení, v případě potřeby jsou doplněny také výkresy. 4) Zaměstnanec předloží popis řešení odbornému pracovníku CTT, který provede odhad nákladů na zabezpečení průmyslově právní ochrany (PPO).
INTERNÍ POSTUP ŘÍZENÍ Zaměstnanecké vynálezy a vzory na UTB ve Zlíně 5)
6)
7)
8)
Zaměstnanec/původce převezme od pracovníka CTT formuláře: Nabídka předmětu průmyslového vlastnictví, Zhodnocení přínosů z realizace předmětu průmyslového vlastnictví, stanovení nákladů. Zaměstnanec/původce nejprve vyplní formulář - Nabídka předmětu průmyslového vlastnictví – především údaje o původci, jména spolupůvodců a doplní o popis předmětu průmyslového vlastnictví. Zaměstnanec/původce dále vyplní formulář - Zhodnocení přínosů z realizace předmětu průmyslového vlastnictví - ve kterém jsou popsány hlavní přínosy z realizace řešení a možné budoucí využití řešení. Zaměstnanec/původce ve spolupráci s tajemníkem příslušné fakulty nebo součásti UTB ve Zlíně doplní ve formuláři Nabídka předmětu průmyslového vlastnictví zdroje pro úhradu nákladů související s kompletním zajištěním PPO a pro vyplacení odměny jednotlivým původcům řešení. Současně jsou vyčísleny dosavadní náklady spojené s vlastním vytvořením daného řešení (výzkum a vývoj), které slouží jako podklad k následnému ocenění předmětu průmyslového vlastnictví (začlenění do majetku UTB).
INTERNÍ POSTUP ŘÍZENÍ Zaměstnanecké vynálezy a vzory na UTB ve Zlíně 9) Zaměstnanec předá zpracované formuláře vedení fakulty nebo součásti UTB ve Zlíně. 10) Vedení příslušné fakulty nebo součásti UTB ve Zlíně posoudí věcnou a finanční způsobilost předložené nabídky předmětu PPO. V případě potřeby je možné kontaktovat patentového zástupce CTT, který poskytne odborné informace pro posouzení možností průmyslově právní ochrany. 11) Pokud vedení fakulty nebo součásti UTB ve Zlíně nedoporučí uplatnit právo k předmětu PPO, řízení je ukončeno. Právo přechází zpět na zaměstnance/původce, který může podat přihlášku sám. O této skutečnosti je původce bezodkladně vyrozuměn. 12) Pokud vedení fakulty nebo součásti UTB ve Zlíně doporučí uplatnit právo k předmětu PPO, vyrozumí o svém stanovisku pracovníka CTT a předá mu veškeré materiály.
INTERNÍ POSTUP ŘÍZENÍ Zaměstnanecké vynálezy a vzory na UTB ve Zlíně 13) Pracovník CTT posoudí úplnost nabídky předmětu průmyslového vlastnictví a vydá původci potvrzení o převzetí nabídky. 14) Pracovník CTT posoudí věcnou způsobilost předmětu nabídky k průmyslově právní ochraně a doporučí vhodný typ PPO. Nabídka je následně předána prorektorovi pro tvůrčí činnosti. 15) Prorektor pro tvůrčí činnosti na základě všech dodaných podkladů rozhodne o uplatnění práva na předmět průmyslového vlastnictví formou Smlouvy o uplatnění práva na předmět průmyslového vlastnictví. 16) Po podpisu smlouvy všemi zúčastněnými stranami je zajištěna výplata odměny původcům a podána přihláška daného řešení.
Význam PPO
Transfer technologií Transfer technologie je určitý proces, který zprostředkuje pohyb výsledků vědy, výzkumu a vývoje v jejich hmotné i nehmotné podobě od jejich počátečního vzniku po jejich konečné výsledky.
Enterprise Europe Network – celoevropská síť zaměřená na poskytování podpůrných služeb a informací pro rozvoj inovačního podnikání. Aktivity české části Enterprise Europe Network jsou realizovány konsorciem jedenácti partnerů koordinovaných Technologickým centrem AV ČR. Část sítě - Inovace a technologický transfer - zahrnuje asistenci při transferu technologií, komercializaci výsledků výzkumu a vývoje a realizaci inovačních záměrů.
http://www.enterprise-europe-network.cz/transfer/nabidkypoptavky-technologii/
Transfer technologií formou uzavření licenční smlouvy
Licence v oblasti průmyslových práv – svolení k užití nehmotného statku jinou osobou. UTB ve Zlíně zůstává majitelem průmyslových práv. Zástupci CTT nabízí své odborné služby při sběru podkladů a informací ke zpracování návrhu licenční smlouvy. CTT vede evidenci uzavřených licenčních smluv a zajistí jejich zápis do rejstříků (ÚPV ČR, WIPO, OHIM). Licenční smlouva je účinná vůči třetím osobám zápisem do rejstříku. Účastníci licenčních jednání (zástupce CTT, manažer transferu technologií, prorektor pro tvůrčí činnosti, původci, vedení příslušné fakulty nebo součásti UTB)
Nabídka služeb CTT
poskytování konzultací v oblasti duševního vlastnictví průzkum novosti poznatků, patentové rešerše a analýzy zajištění smluvního ošetření výzkumu na zakázku doporučení vhodného typu právní ochrany metodická podpora původců při ohlášení vynálezu zpracování a podání přihlášek (vynálezů, užitných a průmyslových vzorů, ochranných známek) ČR i zahraničí správa portfolia duševního vlastnictví na UTB sledování stavu případů a reakce na výměry úřadů asistence při oceňování nehmotného majetku udržování a obnova ochranných dokumentů zajištění převodu průmyslových práv
Nabídka spolupráce ÚPČ a CTT Projekt „Od rozvoje znalostí k inovacím “CZ.1.07./2.3.00/09.0009 zajištění externích expertů, přenos know-how z jiných VŠ včetně zahraničních realizace kurzů, školení a seminářů se zaměřením na oblast průmyslově právní ochrany, komercionalizace a transferu poskytování odborných konzultací k interním postupům na UTB ve Zlíně zapojení do procesu aktualizace existujících interních postupů návrhy na zavedení nových interních postupů spolupráce při realizací pilotních „projektů transferu“ aktivní spolupráce při licenčním jednání, příprava podkladů a návrh licenční smlouvy.
Zlepšení uplatňování PPO na UTB ve Zlíně
Vytvoření kontaktních pracovišť pro oblast ochrany duševního vlastnictví a transferu technologií na jednotlivých fakultách • úzká spolupráce se zástupci CTT • rámcový přehled o problematice ochrany duševního vlastnictví • orientace v interních postupech, směrnicích a procesech řízení o nabídkách předmětu průmyslového vlastnictví • znalost prostředí dané fakulty, přímý kontakt s původci a vedením fakulty • urychlení řízení ve věci ochrany duševního vlastnictví
DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST Ing. Jarmila Stráţnická Tel.: +420 576 038 022 Mail:
[email protected] Sídlo: UNI, Nad Ovčírnou 3685, 760 01 Zlín, dv. č. 421
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
.
Průmyslově právní ochrana
předkládá:
Ing. Dana Kreizlová patentový a známkový zástupce, manažer transferu technologií
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. WORKSHOP OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ FAI, 2. 2. 2010
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ
AUTORSKÉ PRÁVO Díla literární, umělecká, vědecká, počítačové programy…
-OCHRANA DLE AUTORSKÉHO ZÁKONA -BEZ REGISTRACE, POPLATKU
PRŮMYSLOVÁ PRÁVA Patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky… - OCHRANA VZNIKÁ REGISTRACÍ -VZNIK A TRVÁNÍ ZPOPLATNĚNO
OSTATNÍ NEHMOTNÉ STATKY Obchodní firma, know-how, goodwill… -OCHRANA DLE JINÝCH PRÁVNÍCH NOREM
VZNIK DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ
OBJEVÍ-LI SE na scéně
oblast kultury (zejména) odvětví průmyslu
dílo NOVÝ PŘEDMĚT výsledek tvůrčí činnosti,
AUTORŮ JEHO OSUD je bezprostředně odvozen od osob
tohoto předmětu. PŮVODCŮ
VZNIK DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ TVŮRCI (autoři/původci) hrají PRIMÁRNĚ v otázce PRÁV k dotyčnému NOVÉMU PŘEDMĚTU KLÍČOVOU ROLI, kterou NELZE POMINOUT. DALŠÍ OSUD těchto PRÁV se proto vţdy odvíjí od osob autorů/původců nově vytvořených řešení/předmětů, ať uţ cestou: ZÁKONNOU nebo SMLUVNÍ.
ZÍSKÁNÍ DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ ZÁKONNÁ CESTA JESTLIŢE dotyčný NOVÝ PŘEDMĚT byl vytvořen v rámci ZAMĚSTNANECKÉHO (nebo jiného obdobného) VZTAHU, jsou PRÁVA autorů/původců k tomuto řešení přiměřeným způsobem OMEZENA.
autorských děl ustanovení ohledně školního a zaměstnaneckého díla, JAK – to specifikují u předmětů průmyslového práva ustanovení o podnikovém vynálezu.
ZÍSKÁNÍ DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ SMLUVNÍ CESTA Pokud se nejedná o právě uvedený případ zákonného - POVINNÉHO omezení práv, má autor/původce MOŢNOST na základě svého rozhodnutí POSKYTNOUT PRÁVO DISPONOVAT daným PŘEDMĚTEM DALŠÍ OSOBĚ fyzické nebo právnické formou LICENČNÍ SMLOUVY nebo v případě průmyslových práv i na takový jiný subjekt svá PRÁVA SMLUVNĚ PŘEVÉST.
PROBLEMATIKA PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANY
PRÁVA NA OZNAČENÍ NECHRÁNÍ VÝROBKY či jiné předměty JAKO TAKOVÉ, ale právě a jedině jejich OZNAČOVÁNÍ. Nejčastější a nejznámější formou OCHRANY OZNAČENÍ je PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA formou registrovaných OCHRANNÝCH ZNÁMEK. Průmyslově právní ochraně se těší vedle ochranných známek také kaţdé registrované OZNAČENÍ PŮVODU.
PROBLEMATIKA PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANY
PRÁVA NA OZNAČENÍ Právní ochrana OZNAČENÍ znamená výlučné PRÁVO pouţívat daný CHRÁNĚNÝ slovní, obrazový nebo jiný prvek (celek) PRO OZNAČOVÁNÍ VYBRANÝCH skupin výrobků a/nebo sluţeb a tím získat nebo udrţet výhody na trhu. Mezi skupinou PRÁV K PŘEDMĚTŮM a PRÁV NA OZNAČENÍ je přitom podstatný rozdíl v přístupu k OSOBĚ DRŢITELE těchto práv: PRÁVA K PŘEDMĚTŮM se GENERUJÍ od TVŮRCŮ těchto předmětů, u PRÁV NA OZNAČENÍ tato skutečnost vůbec nevstupuje do hry a přidělování práv probíhá velmi zjednodušeně řečeno na bázi principu DŘÍVĚJŠÍHO ŢADATELE. Znamená to, ţe kaţdý ţadatel (= přihlašovatel ochranné známky) můţe pro sebe získat výlučné právo na uţívání označení, které je na daném teritoriu dosud volné pro dále specifikované výrobky/sluţby.
PROBLEMATIKA PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANY
PRŮMYSLOVÁ PRÁVA zahrnují kromě práv na označení (coţ jsou ochranné známky, označení původu)
velkou mnoţinu práv k předmětům – výsledkům tvůrčí činnosti, které jsou opakovaně, zejména průmyslově vyuţitelné: v prvé řadě patenty + uţitné vzory a také průmyslové vzory, dále méně frekventované formy ochrany (topografie, ochrana mikroorganismů…).
PROBLEMATIKA PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANY
Jak PATENT, tak UŢITNÝ VZOR (MALÝ PATENT) chrání TECHNICKOU STRÁNKU řešení. Novost, a to světová, se vyţaduje stejně u uţitného vzoru jako u patentu, s tím rozdílem, ţe u UŢITNÉHO VZORU se novost NEZKOUMÁ před registrací, ale aţ v případě zpochybnění jiným subjektem – podáním tzv. NÁVRHU NA VÝMAZ. Patent a uţitný vzor mají dále společnou skutečnost, ţe rozsah ochrany je u nich dán slovní formulací – pomocí tzv. PATENTOVÝCH NÁROKŮ nebo u uţitného vzoru NÁROKŮ NA OCHRANU.
PROBLEMATIKA PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANY PRŮMYSLOVÝ VZOR (DESIGN) chrání VZHLEDOVOU STRÁNKU jako takovou, bez ohledu na případné technické souvislosti. Proto ochrana je u průmyslového vzoru dána vyobrazením a chráněno je jen to, co je patrné z těchto vyobrazení, nic víc a nic méně.
PROBLEMATIKA PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANY
Průmyslově právní ochrana jak průmyslových vzorů, tak patentů, ale stejně i práv na označení je obdobnými zákonnými předpisy jako v České republice řešena analogicky i v jiných státech, i zde tedy podléhá zpoplatněnému registračnímu/udělovacímu řízení.
Princip teritoriality tedy v praxi vede k tomu, ţe průmyslově právní ochranu je třeba systematicky a včas zajistit nejen v ČR, ale NA CELÉM ÚZEMÍ, kde se předpokládají aktivity přihlašovatele v dotyčné záleţitosti.
To je spojeno s citelnými FINANČNÍMI NÁKLADY, které pak často samy o sobě bývají limitujícím faktorem.
PROBLEMATIKA PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANY
S cílem ZLEVNĚNÍ a USNADNĚNÍ řízení ve věcech průmyslově právní ochrany v zahraničí byly vytvořeny cesty a způsoby HROMADNÉHO PŘIHLAŠOVÁNÍ předmětů PPO do zvoleného okruhu zemí. Uvedenou efektivní formou mohou být přihlašovány
patenty, průmyslové vzory, ochranné známky.
***********************************************************************
Průmyslová práva – závislá na registračním procesu – – získání i udrţování finančně náročné (zahraničí). Zcela jinak je tomu u autorských práv – další prezentace.
DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST Ing. Dana Kreizlová Tel.: +420 576 038 037 Mail:
[email protected] Sídlo: UNI, Nad Ovčírnou 3685, 760 01 Zlín, dv. č. 421
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
.
Možnosti právní ochrany software
předkládá:
Ing. Görig Jan, patentový zástupce
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
WORKSHOP OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ FAI, 2. 2. 2010
Americký přístup - liberální
Podle legislativy USA lze patentovat
"cokoliv pod sluncem vytvořené člověkem" tedy i software, který splňuje právní praxí vymezené podmínky užitečnosti, tzn. vyplývá z něj užitečný, konkrétní a hmotný výsledek.
Evropský přístup – s tzv. výlukami patentovatelnosti
V evropských legislativách se již dlouhou dobu definují
nepatentovatelná (netechnická) řešení vědecké objevy a teorie netechnické matem. modely – např. ekonomické obecný software (kromě tech. zaměřených aplikací) optimalizační postupy (algoritmy) duševní činnosti – - výzkum, komunikace, obchodní činnost herní postupy, algoritmy a návody sběr, uchovávání a poskytování informací (informační databáze) diagnostické metody (medic.) chirurgické nebo terapeutické metody (medic.)
Možnosti právní ochrany netechnických řešení
Možnosti právní ochrany: autorsko – právní: možná prakticky u všech typů řešení; některé výslovně v zákoně zmíněny (software, databáze) potíž: autorský zákon nechrání „věcný obsah“ řešení, ale pouze jeho konkrétní ztvárnění průmyslově – právní: někde (USA, popř. také Japonsko, Čína, Jižní Korea) - nejvíce účinná forma ochrany; v EU legislativně zakotvena jen pro úzkou oblast „aplikačních software“, přinášejících technický účinek (např. nad rámec normální interakce mezi programem a počítačem) – v ostatních výše uvedených oblastech se uplatňují tradiční „výluky patentovatelnosti“ nebo základní námitka, že se „nejedná o vyšešení technického problému“ ochrana utajením – typ „know-how“ – jen ve speciál. případech, kdy lze princip řešení účinně utajit
Podrobněji o evropské legislativě k pat. ochraně software
Přístup evropské legislativy k patentovatelnosti softwaru je složitější. Definice předmětu patentovatelného vynálezu obsažená v ustanovení článku 52 odst. 2 EPC výslovně vylučuje zejména: (a) objevy, vědecké teorie a matematické metody; (b) estetické výtvory; (c) lány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů; (d) podávání informací. Následující odst. 3 ale omezuje působnost této výluky pouze na patentové přihlášky, jež se týkají těchto předmětů nebo činností jako takových. Podrobněji viz [1] a [2].
Evropská právní praxe k patentovatelnosti software
Za dobu fungování evropského patentového systému se vyvinula rozsáhlá rozhodovací praxe EPÚ založená na výkladu pojmu "jako takový„ která umožnila udělení řady z hlediska předmětu ochrany překvapivých patentů. Podrobnější rozbor je uveden v literatuře [2],[3],[4],[5]. • V prvním z hlediska ochrany software průlomovém rozhodnutí Stížnostní senát EPÚ např. rozhodl, že i když základní myšlenka vynálezu je matematická metoda, vynález může být způsobilý k patentoprávní ochraně, pokud se týká technického procesu a jako celek obsahuje technický příspěvek ke stavu techniky. Konkrétně: "nárok směřující k technickému procesu prováděnému pod kontrolou počítačového programu nelze považovat za nárok směřující k počítačovému programu jako takovému." (případ Vicom z poloviny osmdesátých let týkající se způsobu digitálního vylepšování obrazu) – podle [2].
Evropská právní praxe k patentovatelnosti software
• Patent byl udělen také na editovatelný formulář dokumentu (IBM), kde stížnostní senát dokonce rozhodl, že způsob převodu textového dokumentu z jednoho formátu do jiného je patentovatelný vynález. Technický efekt v tomto případě spočíval v umožnění komunikace mezi dvěma různými textovými procesory. Protože každý textový procesor měl svůj vlastní způsob ovládání tiskárny, technický efekt vynálezu spočíval v převodu ovládání tisku u příslušného dokumentu – podle [2]. • Dalším průlomem byla dvě nedávná rozhodnutí o patentu na IBM/počítačový program č. 1 a IBM/ počítačový program č. 2. Poprvé zde bylo rozhodnuto, že počítačový program může být předmětem patentového nároku jako výrobek za podmínky, že projevuje potencionální technický efekt v míře nad rámec obvyklé fyzikální interakce mezi hardwarem a softwarem – podle [2].
Příklady některých až absurdních udělených EP v oblasti software
uvádí např. Foundation for Free Information Infrastructure [6] •
• •
• •
Webshop: Selling things over a network using a server, client and payment processor, or using a client and a server (Webshop - Prodej předmětů prostřednictvím sítě pomocí serveru, klienta a platebního procesoru, nebo za použití klient-server) - EP803105, EP738446 and EP1016014 Order by cell phone: Selling over a mobile phone network (Prodej prostřednictvím sítě mobilních telefonů) - EP1090494 Shopping cart: Electronic shopping cart (Elektronický nákupní košík) - EP807891 [CDs] [Films] [Books]: Tabbed palettes and restrict search (Zobrazování různého obsahu na stejném místě obratovky pomocí tabů) - EP689133 and EP1131752 Picture link: Preview window (Preview okno) - EP537100
Příklady některých až absurdních udělených EP v oblasti software
• • •
• •
Get key via sms: Sending key to decrypt bought data via mobile phone network (Zaslání klíče pro dešifrování zakoupených dat přes mobilní síť) - EP1374189 View film: Video streaming ("segmented video on-demand") (Zobrazení filmu - Video streaming ( "segmentace videa na požádání“) - EP633694 Copy protection: Encrypt file so it can only be played on authorised devices (Ochrana proti kopírování: Zašifrování souboru, takže jej mohou přehrávát pouze autorizová zařízení) - EP1072143 Credit card: Pay with credit card on the Internet (Platby kreditní kartou na internetu) - EP779587 Adapt pages: Generate different web page depending on detected device (Přizpůsobení stránek: Generování rozdílných webových stránek v závislosti na zjištěných zařízeních) - EP1320972
Příklady některých až absurdních udělených EP v oblasti software
•
•
•
•
•
Request loan: Automated loan application (Automatizovaná žádost o půjčku) - EP715740 Secure card payment: Secure online credit/debit card payment with PIN code (Zabezpečení online platby kreditní / debetní kartou pomocí PIN kódu) - EP1218865 Send oers: Send oers in response to request (Zaslání oers v reakci na žádost) - EP986016 Delivery: Ship items to the correct pick-up point of the used delivery service (Dodávka zboží na správné sběrné místo doručovací služby) - EP1181655 Support system: Support system based on answers to questions (Systém podpory založený na odpovědích na otázky) - EP915422
Příklady některých až absurdních udělených EP v oblasti software
• • •
• •
Preview chapters: Use of TV as metaphor for selecting different video fragments (Vylepšené grafické rozhraní pro ovádání televize a videa na požádání) - EP670652 Image: Reduce page loading time by automatically reducing image quality (Snížení doby načítání stránky automaticky sníží kvalitu zobrazení) - EP992922 Related results: Show related results if customer likes the current ones (Zobrazit souvisejících výsledků, pokud se uživateli líbí aktuální) - EP628919 Rebate code: Allow rebate codes to be entered by customers (Umožnění zadávání slevových kódů zákazníkem) - EP929874 Web-to-Print: Generation of prepress formats or printouts from low resolution templates via the Internet (Generování předtiskových formátů nebo tisku z šablon s nízkým rozlišením prostřednictvím Internetu) - EP852359 and EP1169848
Hodnocení situace a předpokládaný další vývoj
Legislativa: • Evropský parlament v roce 2005 naprostou většinou hlasů zamítl návrh směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem. • Předložení dalšího návrhu směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem se v současné době v Evropském parlamentu nepředpokládá. • Pozornost se teď soustředí na směrnici o společném patentu, jejímž návrhem se teď zabývá Rada EU. Tuto plánovanou legislativu řada europoslanců označuje i za vhodný nástroj pro otázky patentovatelnosti softwaru. [4] Právní praxe: • udělování Evropských patentů i národních patentů v evropských zemích na vynálezy týkající se software je v současné době značně nejednotné a často v rámci jednotlivých úřadů nekonzistentní. [2,][3],[4]
Doporučení k právní ochraně software
Pokusit se o získání patentové ochrany i přes existenci „výluk“ patentovatelnosti v evropské legislativě. „Rozumné“ důvody: V USA, Japonsku popř. i v Číně a Jižní Koreji je získání patentu na software snazší právní praxe v evropských zemích (především EU) není v pohledu na patentovatelnost software jednoznačná a ve vztazích se zámořím (USA, Japonsko) se stále polarizuje – tedy potenciálně „možné je leccos“ vytvořený dokument patentové přihlášky má význam (sekundární), i když patent nebude udělen
„Sekundární“ význam patentové přihlášky
I když nedojde k udělení patentu, patentová přihláška a korespondence s příslušným patentovým úřadem může sloužit jako důkazní materiál, který jednoznačně stvrzuje: datum přihlášení (vytvoření) řešení osoby původce (autora) a přihlašovatele (majitele) řešení přesné vymezení obsahu a rozsahu řešení (popis a nároky) i jeho kontext s dosavadním stavem techniky při tom nemusí ani dojít ke zveřejnění
Literatura
1. Evropská patentová úmluva (EPC) např. In: http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/evropska-patentova-umluva%28epc%29.html/EPC_KONV.PDF
2. Havlík, M.: Patentovatelnost počítačových programů – Část druhá In: www.itpravo.cz, 2003
3. Softwarové patenty v Evropě: Stručný přehled In: http://eupat.ffii.org/log/intro/index.cs.html
4. Tisková zpráva: Europoslanci odmítli softwarové patenty In:http://www.cabrnoch.cz/index.php/2005/07/06/europoslanci_odmitli_softwarove_patenty
5. Hellfeld, A: Patentovatelnost programového vybavení v zemích Evropské patentové úmluvy In: nb.vse.cz/~bohacek/pra202/matp202/patent.doc
6. Patented Webshop - our demonstrator for the legal ambush on e-commerce & freedom of business in Europe In: http://webshop.ffii.org/
DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST Ing. Jan Görig Tel.: +420 576 038 037 Mail:
[email protected] Sídlo: UNI, Nad Ovčírnou 3685, 760 01 Zlín, dv. č. 421
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
.