PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období
718/0 Senátní návrh zákona o Českém národním povstání a o změně zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Nenutil M.,Bratský P. Doručeno poslancům: 21. června 2012 v 14:37
Senátní návrh ZÁKON ze dne ................ 2012 o Českém národním povstání a o změně zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Preambule Parlament České republiky, jsa veden vůlí vyjádřit úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období nacistické okupace s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie, jsa odhodlán trvale připomínat ideály vlastenectví, cti, statečnosti a sebeobětování dalším generacím se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ České národní povstání §1 Českým národním povstáním se pro účely tohoto zákona rozumí povstání českého lidu proti nacistické moci, ke kterému došlo v době mezi 30. dubnem a 12. květnem 1945. §2 Účastníci Českého národního povstání (1) Za účastníka Českého národního povstání se považuje občan České republiky, kterému v souvislosti s jeho účastí na tomto povstání (§ 1) bylo vydáno a) osvědčení podle § 1 odst. 1 bod 1 písm. f) a § 8 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, nebo b) potvrzení podle § 5 odst. 1 písm. b) a § 7 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů. (2) Za účastníka Českého národního povstání se pro účely tohoto zákona považuje také občan České republiky, který splnil podmínky pro vydání potvrzení uvedené v odstavci 1
písm. b), avšak toto potvrzení mu nebylo vydáno jen z toho důvodu, že podal žádost o jeho vydání po uplynutí lhůty stanovené k jejímu podání. §3 Pamětní odznak (1) Ministerstvo obrany jako vyjádření úcty a morálního ocenění vydá žijícímu účastníku Českého národního povstání na jeho žádost pamětní odznak účastníka Českého národního povstání. (2) Vzor a pravidla nošení pamětního odznaku účastníka Českého národního povstání stanoví Ministerstvo obrany vyhláškou. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 245/2000 Sb. §4 V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb. a zákona č. 129/2006 Sb., se slova "5. květen - Květnové povstání českého lidu," nahrazují slovy "5. květen – České národní povstání,".“. ČÁST TŘETÍ Účinnost §5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 28. října 2012.
2
Důvodová zpráva Obecná část 1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů Národně osvobozovací boj našeho národa proti nacismu vyvrcholil Českým národním povstáním ve dnech 30. dubna až 12. května 1945, ačkoliv spojenecká vojska byla ještě poměrně daleko a poměr sil pro vlastence byl krajně nepříznivý. Povstání nevypuklo pouze v hlavním městě Praze, ale na celém okupovaném území Čech a Moravy. S momentem překvapení a odvahou bojovníků došlo k ovládnutí mnohých obcí, komunikací i železnice a k získání zbraní a munice přímo od nepřítele. Proti okupantům rozmístěným v Čechách a na Moravě v síle 1,2 miliónů vojáků s veškerou těžkou bojovou technikou, povstalo ve 297 obcích, s využitím překvapení, více jak 80 tisíc občanů, velmi slabě vyzbrojených, kteří byli odhodláni obětovat i své životy a zdraví v boji za národní osvobození, z nichž mnozí své životy obětovali. V samotné Praze, centru povstání, byla rozmístěna německá posádka v síle do 30 tisíc mužů, která byla odzbrojena, nebo lokalizována bez možnosti koordinovaného pohybu v různých částech města. Proti povstalcům byly ze tří stran nasazeny útvary SS tankové divize Das Reich, tankové divize Wiking a Wallenstein. Přesto Praha dobyta nebyla. Těch, kteří v bojích, proti přesile nepřátelských vojsk, plně vyzbrojených a s válečnými zkušenostmi, padli, bylo na 3 tisíce a zraněných podstatně mnohem více. Z těchto obětavých občanů, kteří proti nacistické okupaci povstali, dnes žije jen několik málo stovek a těch, kterým bylo vydáno potvrzení Ministerstva obrany České republiky dle zákona 357/2005 Sb., již jen asi do 150 osob průměrného věku 85 let. Absurdností doby bylo, že revoluční Česká národní rada v čele s profesorem Albertem Pražákem, která povstání v Praze řídila a přijala kapitulaci německých vojsk, byla již koncem května 1945 vlivem sovětských představitelů i nedůrazným postojem Edvarda Beneše rozpuštěna a v krátkém čase i povstání českého lidu bagatelizováno. Vznikaly historické mýty o výlučném osvobození Sovětskou armádou. Po únoru 1948 byla velká část účastníků povstání, zejména z vojenských složek, perzekvována a vězněna jako např. velitel Vojenského velitelství Velké Prahy generál Karel Kutlvašr, a někteří i popraveni jako např. štábní kapitán Nechanský, Veleslav Wahl a další. Tato diskriminace a perzekuce se projevila i vůči jejich rodinným příslušníkům, ale i proti dalším účastníkům povstání. Povstání českého lidu v květnu 1945 bylo diskriminováno a zlehčováno též jako takové. Bylo zúženo pouze na povstání v Praze (Pražské povstání) a teprve později se začalo pomalu zveřejňovat, že na povstání proti nacistické okupaci se postavili občané i v jiných městech a obcích Protektorátu Böhmen und Mähren, a začalo se používat výrazu „Květnové povstání českého lidu“. V zájmu politického hodnocení v závěrečné etapě druhé světové války však osvobození českému lidu, včetně Prahy, musela přinést Rudá armáda. Proto tomuto hodnocení je podřízen i zákon č. 255/1946 Sb. a Směrnice ministerstva národní obrany k jeho provádění, které v úvodní části vyjmenovávají účastníky boje za národní osvobození. Jsou zde vyjmenováni příslušníci československých vojenských jednotek v zahraničí, příslušníci zahraničních armád, účastníci domácího i zahraničního odboje, českoslovenští partyzáni, účastníci Slovenského národního povstání (SNP) a českoslovenští političtí vězni.
3
Z účastníků "Květnového povstání 1945" jsou za „plnohodnotné“ účastníky národního boje za osvobození uznáváni podle § 1 odst. 1 písm. f) zákona č. 255/1946 Sb. pouze ti, kteří padli nebo byli těžce zraněni, jako by ti účastníci tohoto povstání, kteří přežili, nebojovali za stejných podmínek a jako by oni a jejich rodinní příslušníci nebyli stejně ohrožováni jako např. účastníci SNP. Po roce 1948 došlo k další perzekuci protagonistů Českého národního povstání. Od roku 1965 byl tento významný vojenský akt oslavován pouze ve verzi Josefa Smrkovského vždy dne 5. května jako povstání pražského lidu a 9. května osvobození Sovětskou armádou a konec druhé světové války. Oslavy se konají i po roce 1989, ale zásluhou některých publicistů je tento zdroj národní hrdosti dosud soustavně zpochybňován. V současné době dochází na různých úrovních formou přednášek k dalšímu vysvětlování a vyjasňování stanovisek. Mnohá zlepšení do hodnocení povstání českého lidu jako povstání celonárodního, přinesl zákon č. 357/2005 Sb. a dále někteří historici a spisovatelé, např. historik Jindřich Marek a jeho dílo "Barikáda z kaštanů". Přesto lze konstatovat, že historický i politický pohled na toto období stále ještě nedoceňuje hrdinství těch, kdo tenkrát za naši svobodu a samostatnost pokládali své životy. To si klade za cíl návrh zákona, který prohlašuje toto povstání Českým národním povstáním, a v návaznosti na tento pojem v okruhu význačných dnů České republiky mění i dosavadní označení 5. května, neboť pouze těmito kroky tj. odpovídajícím pojmenováním odbojového aktu a vyhlášením významného dne, lze dosáhnout celonárodního uznání tohoto povstání proti nacistické totalitě. 2. Zhodnocení republiky
souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
Navrhovaná právní úprava je v souladu ústavním pořádkem České republiky. 3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Navrhovaná právní úprava není v rozporu s právem Evropské unie, a není ani v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na státní rozpočet, ani na rozpočty krajů a obcí. 5. Návrh na schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení Senát navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona postupem podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny již v prvém čtení. Důvodem je skutečnost, že navrhovaná úprava nezakládá žádné nové nároky, které by měly dopady do státního rozpočtu, a je účelné vytvořit předpoklady k tomu, aby v návaznosti na navrhovaný termín účinnosti zákona bylo možné připravit vše potřebné pro morální ocenění žijících účastníků formou pamětního odznaku účastníka Českého národního povstání.
4
Zvláštní část K části první K§1 V souladu se záměrem sledovaným navrhovaným zákonem, se v úvodním ustanovení vymezuje pojem Českého národního povstání, jako povstání českého lidu proti nacistické moci, ke kterému došlo v době mezi 30. dubnem a 12. květnem 1945. K§2 Vymezení účastníků Českého národního povstání vychází z toho, jak byla účast na povstání českého lidu proti nacistické moci „v květnu 1945“ prokazována podle dosavadních zákonných úprav. S ohledem na roční lhůtu pro podání žádosti o potvrzení podle zákona č. 357/2005 Sb., se pro účely navrhovaného zákona do okruhu účastníků Českého národního povstání zařazují také ti občané, kterým potvrzení nebylo vydáno jen z toho důvodu, že žádost o potvrzení nebyla podána ve stanovené lhůtě. K§3 Návrh zákona je založen na morálním ocenění žijících účastníků Českého národního povstání, formou pamětního odznaku, který jim na žádost udělí Ministerstvo obrany. K části druhé K§4 V zákoně o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, je v ustanovení o významných dnech České republiky uveden také 5. květen Květnové povstání českého lidu. Tento den byl do výčtu významných dnů České republiky původně doplněn v roce 1990 jen jako 5. květen, bez dalšího označení, následně pak při novelizaci provedené zákonem č. 101/2004 Sb. bylo u tohoto významného dne doplněno jeho označení jako „Květnové povstání českého lidu“. Toto dosavadní označení se navrhuje změnit v návaznosti na navrhované vymezení pojmu „České národní povstání“. K části třetí K§5 Termín účinnosti se navrhuje k významnému datu, kterým je den státního svátku, 28. říjen Den vzniku samostatného československého státu. Zvolený termín vedle jeho významu vytváří také potřebný časový prostor k přípravě prováděcího právního předpisu o pamětním odznaku účastníka Českého národního povstání, a také časový prostor pro zajištění výroby těchto odznaků.
V Praze dne 14. června 2012
Milan Štěch v. r. předseda Senátu 5
Platné znění části zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, s vyznačením navrhované změny §4 Významné dny (1) Významnými dny České republiky jsou 27. leden - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 8. březen - Mezinárodní den žen, 12. březen - Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO), 7. duben – Den vzdělanosti, 5. květen – Květnové povstání českého lidu, 5. květen – České národní povstání, 15. květen – Den rodin, 10. červen – Vyhlazení obce Lidice, 5. květen - Květnové povstání českého lidu, 27. červen - Den památky obětí komunistického režimu a 11. listopad - Den válečných veteránů (dále jen „významný den“). (2) Významné dny jsou dny pracovními.
