PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období
138/0 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel, podepsaná dne 20. ledna 2014 v Praze
Zástupce předkladatele: ministr vnitra Doručeno poslancům: 13. března 2014 v 16:35
NÁVRH
USNESENÍ
POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČESKE REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel, podepsané dne 20. ledna 2014 v Praze.
Předkládací zpráva pro Parlament České republiky ___________________________________________________________________________ V souladu se zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“), jsou v evidenci obyvatel vedeny údaje o státních občanech České republiky (dále jen „ČR“), osobách, které pozbyly státní občanství ČR, a dále o cizincích, kteří jsou matkou, otcem, popřípadě jiným zákonným zástupcem, manželem, registrovaným partnerem nebo dítětem občana ČR. Ministerstvo vnitra České republiky jako správce agendového informačního systému evidence obyvatel dlouhodobě řeší problém týkající se nepřesností některých údajů o státním občanství vedených v tomto systému, které vznikly v důsledku rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „ČSFR“) v roce 1993 a které se nepodařilo přes veškeré úsilí dodnes odstranit.1 V agendovém informačním systému evidence obyvatel je stále veden nesprávný údaj - státní občanství ČSFR - u více než 8500 osob. S obdobným problémem se potýká rovněž Slovenská republika (dále jen „SR“). Dalším problémem, který je třeba řešit, je reciproční uznávání rodných čísel přidělených před 1. 1. 1993 na území ČR a SR a nepřesnosti a neúplné údaje v registru rodných čísel, pokud jde o rodná čísla přidělená před tímto datem. V souladu s ustanovením § 13b zákona o evidenci obyvatel obsahuje registr rodných čísel, který je samostatnou součástí informačního systému evidence obyvatel, mimo jiné i veškerá rodná čísla určená podle dříve platných právních předpisů, tj. i rodná čísla přidělená na území SR před 1. 1. 1993. Při uznávání rodných čísel občanů SR přidělených před rokem 1993 se v minulosti vycházelo ze Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě některých otázek na úseku matrik a státního občanství ze dne 24. června 1994 (vyhlášená pod č. 235/1995 Sb.), konkrétně z článku 9 odst. 2 tohoto dokumentu, kterým se smluvní strany zavázaly uznávat platnost rodných, oddacích a úmrtních listů vystavených před 1. 1. 1993. Na základě tohoto ustanovení byla uznávána i rodná čísla zapsaná v matričních dokladech státních občanů SR. Tento postup však byl odmítnut v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2008, č.j. 6 Aps 4/2007, a dne 30. 1. 2009, č.j. 4 Aps 2/2008. V roce 2010 pak vstoupila v platnost změna zákona o evidenci obyvatel (změna byla provedena zákonem č. 424/2010 Sb.), kterou byla do definice rodného čísla zahrnuta i rodná čísla přidělená na území SR před rokem 1993, pokud splňují některé další podmínky stanovené § 13 zákona o evidenci obyvatel, zejména podmínku jedinečnosti (nesmí být duplicitní k rodnému číslu přidělenému na území ČR). Tímto bylo jednostranně zajištěno uznávání rodných čísel přidělených na území SR před rokem 1993 v ČR, není však zajištěn reciproční postup slovenské strany. Některé archivní záznamy rodných čísel jsou dosud vedeny pouze v listinné podobě, elektronizace registru rodných čísel tedy doposud nebyla dokončena. Za účelem zajištění správnosti a úplnosti údajů registru rodných čísel, popř. za účelem zjištění duplicit, je třeba provést porovnání údajů k rodným číslům přiděleným před 1. 1. 1993 na území smluvních stran, a to v několika fázích. Cílem porovnání je např. zjistit změny rodných čísel provedené před rokem 1993 na území jednoho státu, které nejsou zaznamenány v registru rodných čísel druhého státu. 1
V databázi evidence obyvatel vedené před rokem 1993 byl uváděn pouze údaj o státním občanství ČSFR a nikoliv údaj o občanství ČR nebo SR, ačkoliv tato existovala již od vzniku federace, tj. od roku 1969.
1
Odstranění nesrovnalostí v údajích o státním občanství v evidencích obyvatel obou států a nesprávných údajů o rodných číslech přidělených před rokem 1993 lze řešit porovnáním datových fondů obsažených v evidencích obyvatel a registrech rodných čísel ČR a SR. Bude tak možné určit skupiny osob, u kterých je v evidenci jednoho ze států dosud uváděno občanství ČSFR, avšak v evidenci druhého státu je již údaj o občanství tohoto státu (případně zaznamenat případné úmrtí osoby), a dále identifikovat případné rozdíly v záznamech o rodných číslech, která byla přidělena před rokem 1993 na území ČR a SR. Za účelem realizace porovnání výše uvedených datových fondů a nastavení dalších podmínek spolupráce na úseku evidence obyvatel a rodných čísel byla připravena Smlouva o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel (dále jen „Smlouva/) smluvní dokument, která • umožní porovnání datových fondů, • stanoví postup pro porovnání za současného zachování vysoké úrovně ochrany osobních údajů, • stanoví podmínky pro výměnu údajů z evidencí obyvatel a registru rodných čísel za účelem zajištění správnosti a úplnosti údajů v nich vedených, • potvrdí uznávání rodných čísel přidělených před rokem 1993 na území druhého státu, u nichž srovnáním nebyla zjištěna duplicita. Sjednáním Smlouvy získá Ministerstvo vnitra ČR rovněž nástroj k plnění úkolů souvisejících s kontrolou správnosti a úplnosti údajů vedených v evidenci obyvatel ve smyslu § 8a zákona o evidenci obyvatel. Smlouva představuje nástroj jak pro jednorázovou spolupráci formou porovnání datových fondů, tak pro dlouhodobou spolupráci příslušných orgánů obou států. Smlouva dále zakotví možnost poskytování údajů z evidencí obyvatel orgánům státní správy, obcím a krajům druhé smluvní strany za účelem kontaktování osob, předpokládaných vlastníků nemovitostí, pro potřeby vyjasnění vlastnických vztahů k nemovitostem. Cílem je umožnit orgánům státní správy (zejména pozemkovým úřadům) a územním samosprávným celkům, aby např. v rámci přípravy územního plánu nebo větších investičních záměrů mohly kontaktovat vlastníky pozemků. S ohledem na potřebu upravit vedle obecných principů spolupráce také technické detaily porovnání byl spolu se Smlouvou dojednán prováděcí protokol, který je mezinárodní smlouvou rezortního charakteru. Text prováděcího protokolu, který byl podepsán spolu se Smlouvou, je přiložen pro informaci. Protokol vstoupí v platnost současně se Smlouvou. *** Obsah Článek 1 – Vymezení pojmů Článek zahrnuje definice základních pojmů, jako je evidence obyvatel, registr rodných čísel a příslušný orgán. Orgány příslušnými pro spolupráci dle Smlouvy budou ministerstva vnitra obou států.
2
Článek 2 – Porovnání evidencí obyvatel a registrů rodných čísel Primárním účelem Smlouvy je srovnání údajů vedených v informačních systémech evidence obyvatel ČR a SR za účelem zjištění státního občanství osob, u nichž je v evidenci jednoho ze států veden údaj o státním občanství ČSFR, resp. úmrtí této osoby, a údajů vedených v registrech rodných čísel za účelem zjištění nesprávných údajů, resp. jejich doplnění, pokud jde o rodná čísla přidělená před rokem 1993. Článek 3 – Zásady porovnávání údajů vedených v evidencích obyvatel a registrech rodných čísel Porovnání údajů proběhne automatizovaně. Informační systémy evidence obyvatel nebudou při porovnávání propojeny, porovnání proběhne na samostatném výpočetním systému. K porovnání dojde za kontroly zástupců příslušných orgánů obou stran. Konkrétní postup porovnání je upraven v prováděcím protokolu. Výsledky porovnání budou předány pouze v rozsahu nezbytném pro opravu nebo další šetření v daném státě. O předání výsledků porovnání se sepíše záznam. Obdobným způsobem dojde k porovnání údajů z registrů rodných čísel za účelem zjištění nesprávných údajů, resp. jejich doplnění, pokud jde o rodná čísla přidělená před rokem 1993. První porovnání by mělo proběhnout po vstupu Smlouvy v platnost, další porovnání pak v závislosti na postupném dokončování převodu údajů registrů rodných čísel do elektronické podoby oběma stranami. Článek 4 - Spolupráce za účelem zajištění správnosti a úplnosti údajů vedených v evidencích obyvatel a registrech rodných čísel Smlouva dále zakotvuje závazek smluvních stran k výměně údajů z informačních systémů evidence obyvatel a registrů rodných čísel za účelem ověřování správnosti a úplnosti v nich vedených údajů. Tato spolupráce bude zahrnovat rovněž výměnu údajů za účelem kontroly jejich správnosti, která předchází provádění ověřování a osvědčování rodných čísel ve smyslu §17b a 17c zákona o evidenci obyvatel a potvrzování změn rodných čísel ve smyslu §17ca zákona o evidenci obyvatel, pokud jde o rodná čísla přidělená před 1. 1. 1993. Příslušné orgány smluvních stran si budou výše uvedené údaje vyměňovat na základě písemné žádosti. Článek 5 – Uznávání rodných čísel Smlouva stanoví, že smluvní strany budou vzájemně uznávat rodná čísla přidělená před 1. 1. 1993 na území druhé smluvní strany, u nichž byla vyloučena duplicita s rodným číslem přiděleným na jejím vlastním území a která splňují další podmínky stanovené vnitrostátním právním řádem dotčených států. Účelem vzájemného uznávání rodných čísel státních občanů obou smluvních stran je z hlediska vnitrostátního právního řádu naplnění ustanovení § 13 a 13b zákona o evidenci obyvatel, tj. tvorba registru rodných čísel, a užívání tohoto údaje státními občany smluvního státu na území druhého smluvního státu.
3
Článek 6 - Poskytování údajů z evidencí obyvatel pro potřeby vyhledávání vlastníků nemovitostí Smlouva rovněž upravuje závazek smluvních stran poskytovat údaje z informačních systémů evidence obyvatel orgánům státní správy a územním samosprávným celkům druhé smluvní strany v rozsahu potřebném pro výkon jejich působnosti, konkrétně za účelem kontaktování osob, předpokládaných vlastníků nemovitostí, pro potřeby vyjasnění vlastnických vztahů k nemovitostem. Ustanovení bylo do Smlouvy zařazeno na podnět slovenské strany. Účelem je pomoci obcím a krajům při plánovaní rozvoje (tvorbě územního plánu) zejména pak rozvoje infrastruktury, kdy obce potřebují kontaktovat vlastníky nemovitostí na svém katastrálním území. Orgány státní správy jsou v tomto ohledu míněny zejména pozemkové úřady. Žádosti a odpovědi na ně budou zasílány písemně prostřednictvím ministerstev vnitra jako orgánů příslušných k provádění Smlouvy. V tomto smyslu bude Smlouva představovat úpravu předvídanou zákonem o evidenci obyvatel, který v § 8 odst. 9 stanoví, že „osobní údaje z informačního systému poskytuje ministerstvo na dožádání osoby ze zahraničí nebo zastupitelského úřadu cizího státu, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.“ Ke zvýhodnění cizích obcí a krajů oproti českým obcím a krajům tímto nedojde, neboť české obce a obecní úřady, respektive kraje a krajské úřady, mají podle § 3a, 4 a 5 zákona o evidenci obyvatel přístup ke všem údajům z informačního systému evidence obyvatel (s výjimkou údajů o osvojení a o záznamech o poskytnutí údajů), které jsou nezbytné pro výkon jejich působnosti. V nezbytně nutném rozsahu a za splnění dalších zákonných podmínek poskytuje Ministerstvo vnitra v souladu s § 8 zákona o evidenci obyvatel údaje z informačního systému evidence obyvatel rovněž orgánům státní správy. Pozemkové úřady pak mohou získávat údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel na základě § 5a zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Článek 7 – Ochrana osobních údajů Smlouva zdůrazňuje nutnost ochrany osobních údajů, a to jak v rámci porovnání údajů z databází registrů rodných čísel a údajů o občanství ČSFR z evidencí obyvatel, tak při následném poskytování údajů z těchto databází. To se vztahuje i na potřebu zajistit ochranu údajů, které budou poskytnuty orgánům státní správy a územním samosprávným celkům druhé smluvní strany. V tomto smyslu je pro ČR, jakož i pro SR, vedle vnitrostátní legislativy (na české straně jde zejména zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů) závazná také Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, vyhlášená pod č. 115/2001 Sb.m.s. Oba státy jsou také vázány směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Namísto podrobné úpravy proto bylo možné řešit tuto důležitou otázku odkazem na vnitrostátní právní předpisy smluvních stran a mezinárodní smlouvy v této oblasti. Článek 8 – Náklady Vzhledem k reciproční povaze všech závazků bude výdaje vynaložené při plnění Smlouvy hradit vždy ta smluvní strana, které výdaje vznikly. 4
Článek 9 – Prováděcí protokol Článek obsahuje zmocnění pro příslušné orgány obou stran, tj. ministerstva vnitra, ke sjednání prováděcího protokolu ke stanovení podrobností k realizaci spolupráce podle Smlouvy (k prováděcímu protokolu viz výše). Článek 10 – Řešení sporů Případné spory týkající se výkladu nebo provádění Smlouvy budou řešeny standardním postupem, tj. konzultací příslušných orgánů, v případě neúspěchu pak diplomatickou cestou. Článek 11 – Vztah k jiným smluvním úpravám Smlouva obsahuje standardní ustanovení, podle něhož nemá dopad na závazky ČR a SR vyplývající z jiných mezinárodních smluv. Článek 12 – Vstup v platnost a ukončení platnosti Smlouva je sjednávána na dobu neurčitou s možností výpovědi. Smlouva je podepsána v českém a slovenském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. *** Smlouva je smlouvou prezidentské kategorie, protože obsahuje ustanovení o věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu ve smyslu článku 49 písm. e) Ústavy České republiky. Jako taková před vstupem v platnost vyžaduje ratifikaci prezidentem republiky po vyslovení souhlasu Parlamentem ČR. Orgánem odpovědným za provádění Smlouvy bude Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy pověřený výkonem státní správy podle zákona o evidenci obyvatel. Finanční náklady na porovnání informačních systémů evidence obyvatel a registrů rodných čísel ČR a SR lze v současné době vyčíslit pouze rámcově. Tyto finanční náklady byly odhadnuty na 2 mil. Kč včetně DPH. Do těchto nákladů jsou zahrnuty programátorské práce, nákup a případná likvidace disků, externí služby spojené s porovnáním apod. Potřebné finanční prostředky na porovnání databází i následnou spolupráci zajistí Ministerstvo vnitra v rámci své schválené rozpočtové kapitoly. Pokud se týká obcí a krajů, neměly by se bezprostředně podílet na provádění nových závazků a nebude tedy ani potřeba převádět finanční prostředky. Prostřednictvím Ministerstva vnitra ČR budou moci žádat o informace o předpokládaných vlastnících nemovitostí v jejich katastrálním území. Smluvní úprava je v souladu s právním řádem České republiky, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky převzatými v rámci jiných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, včetně práva Evropské unie. 5
Vláda České republiky vyslovila souhlas se sjednáním Smlouvy svým usnesením č. 506 ze dne 26. června 2013. Smlouva byla podepsána dne 20. ledna 2014 v Praze, za českou stranu Smlouvu podepsal tehdejší ministr vnitra Martin Pecina, za slovenskou stranu velvyslanec Slovenské republiky v České republice, Peter Weiss.
V Praze dne 7. března 2014 Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r. Předseda vlády
6
