BREHM) HnízděnÍ slavÍka obecného (Luscinia megarhynchos na ČeskomoraYské vrchovině
ALEŠ ToMAN
(BREHM) je ekologicky velmi zajímavý Slavík obecný (Luscinia megarhynchos druh vzhledemk širokéamplituděnárokůna hnízdníbiotop.Charakterhnízdníchbio. topůtohoto druhu se měnív rámci areálu vyskytu.V českýchzemíchje slavíkdruhem níŽin,kde obývá křoviny na březíchtoků,rybníkůnebo křovinami zarostlézahtady, parky, hřbitovy apod.,na Slovensku se můžemenavícsetkatse slavíkemi v suchém kopcovitémterénus křovinami nebo na okrajíchteplomilných doubrav.Na balkán. skýchlokalitáchhnízdídokoncev mladýchborovicovýchmonokulturách.Stejněproměnlivá je i nadmořská výška,do kteréslavíkjako hnízdičvystupuje.Zatímcona S1ovenskujsoujeho nejvyšší hnízdiště ažv nadmořské výšce750-800m (Kux in HUDEC et al. 1983),v českýchzemíchzjistil Řepa na TachovskunejvýšepoloŽenáhnízdiště v 480m n. m. (ŠŤaSTNÝ,RANDÍK, HuoBc 1987).V oblastiČeskomoravské vrchoviny byl doposudslavíkzjištěnpouze v obdobíjarníhoa podzimníhotahu (HLADÍK hnízděnídocházív jihovýchodních výběžcích et al. 1958).K nepravidelnému Čsm.vr. choviny (Zvěrkovice,Radkoviceokr. Třebíč- Prášekin litt.) v nadmořskýchvýškách 300-350m. V květnu 1987mne upozornilzahradníkstátníhozámku Telčp. Vaníček na zvučný zpěv, kteď se ozývalv noěníchhodináchz Kovin zámeckéhoparku.Po konfrontaci s magnetofonovounahrávkoujsme konstatova|i,Žejde o zpěv slavíkaobecného.Výskytjsem považovalza doznivající tah.Dne 30.6. 1987všakkroužkovatel Sobotkana lokďitě odchytldo nárazovésítěsamicislavíkas hnízdnínažinoua krátcenatodo téže sklopky mládě s dosud nedorostlýmiýdovacími pery. oba odchytyjsou dokladem vyhnízděnítohoto druhu. Rozsáhlý zámeckýpark leŽív těsnéblízkostihiúspěšného je Ulický rybník,jehoŽ břehovéporostyvrb, olstorickéhocentraměsta'Jeho součástí ší,střemchyaj.jsou vhodnýmhnízdnímbiotopem.Nadmořskávýškalokalityje 520m a v širším okolíse terénzvedáaŽ do nadmořskýchvýšek700-800m. Toto prvníproká. zanévybnízděníslavíkaobecnéhona Českomoravské vrchovině je zároveň jedním v českých z nejvýšepoloŽenýchhnízdišť zemích.V roce 1988slavíkna lokalitězjíštěn nebyl.
2t7
Nisten der Nachtigď| (Luscinia megarhynchos (BREHM)) auf der Biihmisch-Miihris. chen Hiihe ZUSAMMENFASSUNG In Mai 1987war im Schlosspark in Telč(BezirkJihlava)einigemalder GesangeinerNachti. gauvermerkt.Am 30.ó. 1987wurdehier ein Weibchengefangen, daseinenBrutfleckhatteund ein Junges,welchesnur kurze Schwanzfedern hatte.Das beweisstein erfolgreiches Nisten.Es handeltsich um daserstebestátigteNistenin dem Bóhmisch.Máhrischen Hůgellandin der HÓ. he von 520 m. LITERATURA HLADÍK, B., et a1.,1958:Ptáci středníěástiČeskomoravské vysočiny VlastivědnýsborníkVyso. óiny' 2: |23-L53. HUDEC, K., 1983:Fauna ČssR - Pt.íci3/1, AcademiaPraha ptákův ČssR ŠŤesrNÝ, K., RADNÍK, A., HUDEC, K., 1987:Atlas hnízdníhorozšíření 19'13-77. AcademiaPraha D o š l o :1 .l 1 . 1 9 8 8 Adresa autora:RNDr. Aleš Toman' Muzeum Vysoěiny v Jihlavě
Hnfudění čápa čenrého (Ciconia nigra)
u Polné BoHUsLAV
HLADÍK
Až do konce sedmdesátýchlet čápčernýstředníčástíČeskomoravské vrchoviny jen protahoval'teprvev letechosmdesátých zaěaltutooblastpostupněosidlovat.SLA. VIK (1987)znal v letech 1979-1982 sedmhnízdníchlokalit v katastrechobcíolšany, Šimanova Třešť(okresJihlava),VelkéMeziříčía Pavlínov(okresŽďár n. Sríz.)a Kněžice (okresTřebíč). pravidelněpozorovánv okolíVěžničky, Počínaje ro-kem1985byl pár č,ápa černého DobroutovaaŽďírce u Polnév severníčástiokresuJihlava.Ve dnech |9,-24.8.1985 se zdržovalpár se čtyřmimláďatyna Bratskýchloukách u Dobroutova.V hnízdnísezo. potokazaYéž. ně l986 bylijedennebooba ptácipravidelněpozorovániu Jamenského ničkou,hnízdovšaknebylonalezeno.Najaře 1987se prvníčápčernýobjevilu VěŽničky 13.dubna,oba ptáci byli poprvépozorováni19.dubna.Koncem července1987našělčlenmístnímysliveckéspolečnostiF. PeřÁzv lese mezi VěžničkouaŽďírcemhnízdo se třemímláďatyčápačerného. Čápiobsadilistaréjestřábíhnízdoumístěné ve vr218
E-
cholu smrku.od 20.9. do poloviny řiina 1987bylo pozorovánojedno špatnělétající mládě z tohoto hnízdanedaleko hnízdnílokality, koncem řiina bylo mláuě nalezeno uhynuléu obce VěŽnička' V roce 1988bylo hnízdiště opět obsazeno,30.7'1988byla na hnízděpozorována tři již opeřená mláďata, která byla úspěšněvyvedena' Des Nisten des Schwarzstorches(Ciconia nigra) bei Polná ZUSAMMENFASSUNG Im Jahre1987wurdedasNestd_es Schwarzstorches mit 3 Jungenin einemFichtenwalde
zwischen den Dórfern Věžnička und Žďírec (Kreis Jihlava) gefunden-,welches auch im náchsten Jahre besetzt war.
LITERATURA sLAvÍK, B., 1987:Hnízděníčápaěerného(Ciconianigra)nastíedníčástiČeskomoravské vrchovily. Zptávy Mos 45-1987:33.40. Došlo:15.9' 1988 Adresa autora:BohuslavHladík.Třebízského 53. Polná
Hnízdění hýla rudého (Carpodacaserythrinus,Pgtlas 1770)a čečetkyzimní (Carduelisflammea, Linnaeus 1758)ve Zďárských vrších.
PAVEL
ELEDER.
Jo sEF
PŘÍHoDA
V roce 1988byl ve Žďrírskychvršíchdoloženhnízdnívýskytdvou severskýchdruvýskytuv areálua zvyšujepočethnízdících hů,kterýdoplňujemozaikucelkového druhů v tétooblasti. Hýl rudý (Carpodacuserythrinus)jerozšířenv palearktickéoblasti, kde Evropu (C.e.erythrinus).VČSSRbyldřívevelmivzácazápadníSibiřobýváhýlrudýevropský ný, v posledníchdvacetiletechje pravidelněhnízdícídruh s tendencíšíření(HUDEC et al. 1983).Na Moravě hnízdilhýl rudýpoprveu Tovaěova(okr.Přerov)v roce 1962 (KOZÁK 1963).V roce.L9,7,| bylo zjištěnohnízděníu Hustopečí nad Bečvou(DVORsKY' PLUHARIKOVA 1978).v současnostihnízdípravidelněv Jeseníkách,na 219
ostravsku a na Vidnavsku. (ŠŤASTNÝ' neNoÍt<, HUDEC 1987).Zoblasti Českomoravskévrchoviny jsou doloŽeny hnízdnívýskyty od Náměště nad oslavou (HAWÍN 1969),oslavan.a z Kunštátska. V ro:e |974 bylo nalezeno hnízdo u Poličky (in ŠŤA. STNY, RANDIK, HUDEC 1. c). V Cechách hýlrudý hnízdípravidelněna Šumavěa v Krkonoších. V roce 1988 bylo ve Žďárských vrŠíchzjištěno hnízdění 8 párů hýlů rudých na dvou lokalitách. První lokalita je údolníniva řeky Svratky u Milov v nadmořskévýšce590 m' Širokou nivu tvoří rozsáhlé louky s porosty rdesna hadího kořene (Polygonum bistorta) a bohatě meandrujícíkoryto řeky Svratky je lemováno dobře vyvinutými břehovými porosty s převahou olše lepkavéa vrby křehké.Dne 21. 6. 1988bylo v břehovémporo. stu nalezeno hnízdo umístěnéna bezu černém(Sambucusnigra), jedlnémkeři tohoto druhu rostoucím v hustémporostu vrb a o1ší. Na hnízdě 2,5 m vysoko nad zemí seděla samice. Dne 27. 6. by|a zjištěna4 vejce, 1. 7. pozorováno líhnutímláďat a 14. 7. dopoledne jiŽ mláďata poletovala v okolním porostu za varovnéhopokřiku starých ptáků. Druhé,již vyvedenéhnízdo, bylo nalezeno 10. 7. v maliní 50 cm nad zemí poblíŽjednoho z meandrů. V okolí byla pozorována 4 mláďata krmená staými ptáky. V roce 1988 byly na lokalitě přítomny 4 páry hýlů rudých. TÍi zpívající samci byli plně vybarveni, jeden byl dvouletý, dosud nevybarvený pták. Dalšíhnízdnílokalitou je rybník Krejcar u Kameniček na hranicíchokresůŽďár n. S. a Chrudim,|ežici v plochépramennépánvi Chrudimky v nadmořskévýšce624 m. V okolí rybníka jsou podmáčenérašelinnélouky s roztroušenými skupinami vrb, bříz Dne 16. 5. 1988zde bylo zaznamenáno pozorováníjednoho samce se známkami a o1ší. teritoriálního chování (Roušarin verb.). Dne 15. 6' byly pozorovány na lokalitě 4 páry hýlů rudých, dne 29. ó. nalezeno hnízdo na slabébříze ve skupině bříz a vrb umístěné 270 cmvysoko.PřipřiblíŽenívyletělazhnízda4m|áďaÍa.Druhéhnízdobylonalezeno 9. 6. prázdné.V okolí byla pozorována již vyspělá mláďata |étající se starými ptáky. Čečetkazimní (Carduelis flammea) obývá holarktickou oblast, západní a střední Evropu obsazuje čečetka zimní evropská (Carduelis cabaret)'Jde o stálý a potulný druh podnikajícíinvaze do jiŽnějšíchčástíareálu. Dnes na izemí ČsR nnizoi pravidelně ve všechhorských oblastech a v jižních azápadních Čechách(HUDEC et al. 1983).První zprávu o hnízdnímvýskytu na územíČeskomoravskévrchoviny podává LosENIcKÝ (1970)' který pozoroval v hnízdnídobě v letech 1968-69u Polné (okr. Jihlava) dospělé ptáky s vyvedenými mláďaty. PIČMAN (1972)pozorovalv Jihlavě v roce |97L2 zpívajícísamce a odchytil dvě mláďata. od poloviny 70. let na Jihlavsku čečetka pravidelně hnízdív intravilánu měst Jihlava, Třešťa Telč (Toman in verb.). V oblasti Žďárských vrchů byl druh poprvé v hnízdní době pozorován v květnu roku 1985 na Vojtěchově kopci u Kameniček a poslednítýden v červencitéhožroku v okolí hotelu Ski u Nového Města na Moravě (Hudec in verb'). Dne 21. 6. 1988 byly při průzkumu lokality Vojtěchův kopec pozorovány 3 ex., ve stejnémtermínu na nedalekélokalitě u rybníkaKrejcar byly pozorovány 3 páry, hnízdo všaknebylo nalezeno. Dalšílokalitou je areál n. p. Agrozet ve Svratce. V roce I98,I zde bylo několik párů pozorováno v hnízdní době' hnízděnívšakbylo ptokázáno aŽ9.6.1988 nálezem bnízda se čtyřkusovousnůškouna bÍíze4 m vysoko. Dne 4. 7. zdebyla úspěšněvyvedena 4 mláďata. V širšímokolí této lokality bylo v roce 1988 pozorováno minimálně 6 párů čečetkyzimní. K úspěšnému vyhnízděnítohoto druhu došlo takév nivě Svratky u Milov, kde byl 17. 7. 1988pozorován pár krmící 3 vyvedená mláďata.
220
t
Z uvedených údajůje zřejmé, Že se u obou druhů podařilo zachytiÍ počátky hníz. děnív oblasti Žďárských vrchů a v dalšíchletechje možnépředpokládatje;rch dalšíší ření. Das Nisten des lbrmingimpels (Carpodacus erythrinus)und des Birkenzeisi$es (Carduetis Ílammea) im Gebiet Ždarer Hiihen ZUSAMMENFASSUNG Im Jahre 1988wurde {as Nisten zwei nÓrdlichenVogelartendes Birkenzeisigesund des Im Tál desFlussesSvratka(ďie Lotalitát Karmingimpelsim Gebiet ŽdarerHÓhen festgestellt. Milovy) wurden vier Paare der Karmingimpel beobachtet,davonZwei Paare'nisteten.Es wurde auch festgestellt,dassjederzeitje vier Junge ausgeÍiihrtwurden.An ort und Stelle wurde ein Paar des Birkenzeisigesmit drei ausgefiihrtenJungen beobachtet.Andere Lokalitáten wurden bei dem Teich Krejcarim Gebiet Kameničkyund im Gebiet Svratkagefunden.Auch in disem Fall wurde das Nisten des Birkenzeisigesund des Karmingimpelesfestgestellt. LITERATURA zvýšenoupéčia ochranu BUČEK, A., LACINA, {. 1982:Yýzttamnésegmentykrajinyvyžadující a územíCHKo Zďárskévrchy. Dílčívýstupúkolu SPZV II-7-2/2.Geogra|tckýústav ČsAv Brno. DvoRsKÝ, M', PLUHAŘÍxovÁ J.' 1978:Dalšíhnízdění hýlarudého(Carpodacus erythrinus) na středíMoravě. Zptávy MoS 1978:99-100. u Náměšťských rybníků. HAVLÍN, l.,|969: Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) Sbor.přír.klubu pfi ZápadomoÍ.muzeu Třebíč7: 9-l0' HUDEC' K', et al' 1983Fauna ČssR' ptaci 3/II. AcademiaPraha. Koz^K, V., 1963:Hnízděníhýla rudéhona Moravě v toce |962.Zoologické listy 12:357-359. LosENIcKÝ, F., 1970:Letní výskyt čečetky zimní (Carduelisflammea)v Polné.Vlastivědný sborníkVysočinyó: 140. čeěetkyzimni (CarduelisÍlammea)na ČeskoPIČMAN, J', L972:Současné znalosti o rozšíření moravskévrchovině.VlastivědnýsborníkVysočíny7: 105.110. ptákův ČssR ŠŤesrNÝ, K., RANDÍK, A., HUDEC, K., 1987:Atlas hnízdníhorozšíření 1973-77.AcademiaPraha.
D o š l o2 : 1 .1 1 .1 9 8 8 n. S.,zámek;JosefPříhoda, Re. Adresaautorů:PavelE|eder,SprávaCHKO Žďárskévtchy,Žďár voluční209. Svratka
221
První hnízdění sýce rousného (AesoliusÍunereus) ve Ždárskych vrších.
PAVEL
ELEDER,
JARoMÍR
Čprra
Sýc rousný (Aegoliusfunereus) ná|eŽísvým rozšířenímk zoogeografickémutypu sibiřsko-kanadskému, který obývá cirkumpolárně zónu tajgy.Podle Voouse (in HUDEC et populace patrně relikty z některýchobdobípoledových. al. 1983)jsou středoevropské Hlavním hnízdním prostředímjsou jehličnaté,případně i bukové lesy vyššíchpoloh' obývá však i souvisléjehličnatélesy v nižŠích nadmořských výškách1ŠŤasrNÝ, 1987). Podle nejnovějŠího RANDIK,.HUDEC. zpracování rozšířenítohoto druhu (ŠŤesrNÝ, RANDÍK, HUDEC l. c.)je zíejmýjeho výskytv Čecháchv pohraničních horstvech'přičemŽdo vnitrozemíproniká v oblastijiŽníchCech. Na Moravě jsou mi stem jeho pravidelnéhovýskytu Jeseníky,Kralický Sněžníka Beskydy. ojedinělézain verb.).V oblasti Českomoravské hnízděníbylo zjištěnov Podyjí(VlaŠín vrchoviny jsou známy některéhistorickéúdajeo výskytu tohoto vzácného druhu. WAHL (i942) uvažujeo moŽnosti hnízdění'průkaznédoklady všakneexistují aná|ezy z pozdějšího obdobíjsou pteváŽně zezimních měsíců(např' 23. 1. 195l Skuhrov v okrese Havlíčkův Brod). JIRSIK (1944) uvádí tyto údajeo výskytu: 25. l0. 1930 Svitavy, 30. 12' 193l Hlásnice na Poličsku.NejbliŽšíhistorickýúdajv obtastiŽdárskýchvrchůje pozorování z L5.2, 1932v Rovečnému Nedvědice. HLADIK et al. (1959)usuzujepodle doby výskytu 5. 4. |944 u Petrkova na Havlíčkobrodsku na moŽnost hnízdění.Z novějšídoby je známo pozorování tohoto druhu u olešnice na Kunštátsku (PoLÁcH in ŠŤA. STNY' RANDIK, HUDEC 1' c.).V rcce I9,|4byIzaznamenán výskyt u Lhoty u olešnice' v roce 1978 koncem srpna tamtéŽ(Polách in verb.) a u Prosetína(vševe čtverci 64-64). Podle ústníhosdělenítechnikapotesíLesníhozávodu NovéMěsto na Moravě, byl sýc rousný poprve slyšenve sledovanéoblasti26' 2. |981v nočníchhodinách.V únoru 1988 byl díky intenzivnímu sledování zaslechnut několikrát. Na základě těchto údajů byla dne 21.2, 1988vyvěšenana místězjištěnýchhlasovýchprojevůtypizovanábudka pro sýce rousného(viz HRUŠI(e l979)' Lokalita se nacházíasi 8 km SV směrem od Nového Města na Moravě v komplexu smrkovýchlesůna mírnémsvahu s jiŽní expozicí.Různověkostsmrkovémonokultury a zbytek staréhobukovéhoporostu dodává iokalitě čáStečné různorodostiv záplavě smrkovýchlesů.Místo leŽív nadmořskévýšce stupnijedlo-bukovém.Budka je vyvěšenav osmimetrovévýšce 770 m v 5. vegetačním na osamělémbuku nepříliŠvzdáleném od vysokokmennéholesa. Vletový otvor je orientován SV směrem, dno bylo pokryto vystelkou z drobné slámy, sena a drtin. Dne 3' 4. 1988bylo při kontrole zjištěnovytlaČení výstelkypo obvodu budky a vytvoření hnízdníkotlinky, na okrajíchvletovéhootvoru byly zbytky prachovéhopeří, Při následujícíkontrole dne 1ó. 4.jiŽ samice sedína vejcích.Při poklepu na kmen stromu nejprvenereagovala,později z vletovéhootvoru pozorovalarušitelea při kontrole
I
budky se stáhla dovnitř a vydrŽela na vejcíchi při odstraněnístřechy budky (viz foto)' Po dobu několikaminutovékontroly se z okolíozval dvakrátSamec.Dne 2I. 4. a22.5. sedísamice na 3 vejcích,při kontrole 3. 6. zjištěnadvě mláďata asi 10 dnístará,kteým jiŽ vyrůstalykřídelní brky. Zbylé neoplozenévejce bylo odebráno do sbírek.Při další kontrole 13.6' byla v budce nalezena obě mláďata mrtvá v částečném rozk|adu.Vnitřek budky byl silně provlhlý, zbytky vystelky a exkrementy na dně nasáklévodou. Vysvětleníse nabízíjediné.Ve středu 8' ó. přešlanad oblastíve směru SV silná bouřka s větrnou smrštía průtrŽímračen.Příval deštěspolu se silným větrem zaplavil budku a mláďata uhynula prochlazenímnebo utopením.Vnitřek budky byl vyčištěn, zbytky proti vytopotravya vystelkyodebrány a nahrazenynovou vystelkoua budka zajiŠtěna pení.Po dobu tétokontroly se v blízkostihnízdištěstaříptáci neobjevili,ale při kontro|e 2.1 . byla zjištěnavykrouŽenáhnízdníkotlinka a opět prachovépeřína okrajíchvletovéhootvoru. Přes toto neúspěšné zahnízděnímůŽemerozŠířitznalosti o expanzi tohoto vzácného druhu do nových oblastía podpořit smysl ochranářských snah v budování umělých dutin pro tento typ hnízdivců.Věříme,Ženásledky silnébouřky nevypudily tento pár z lokality Čioblasti,na coŽ si všakmusímepočkatdo novéhnízdnísezony. Závěrem chceme poděkovat ing. Pavlu Sztwiertniovi,techniku polesíLZ Nové Město na Moravě za oznámenípřítomnosti sýcůrousných ve sledovanéoblasti a údaje o h|asovýchprojevech. Das erste Nisten des Rauhfusskauzes(Aegoliusfunereus) in den Ždarer Hóhen ZUZAMMENFASSUNG Im Februarl987warin denWáldern8 km NW von NovéMěstona Moravězum erstenmal zu hóren.Im gleichenZeitabschnittdesJahres1988hat er sich das Rufen des Rauhfusskauzes wiedergeme|detund deshalbwurdean dieserLokalitátein Nistkastenangebracht. Dieserwurde sofortbesetztund dasWeibchenIegtedreiEier.Zwei ausgebrtitete Jungengingenbei einemRegenguss8.ó. 1988zu Grunde. LITERATURA JIRSÍK'J.,7944:Našesovy etc.Praha, vysoÓinyII. část, HLADÍK, B., et al.,1955:PtácistředniÓástiČeskomoravské Vlastivědný sbor. n í kV y s o č i n y3,: 1 3 1 - 1 5 5 HRUŠKA, l., 1979:Poznatkyz hnízděnísýcůrousných'Památkya příroda,3: I,||-173 HUDEC, K., 1983:Fauna ČSSR- Ptáci 3/|''AcademiaPraha ptákůV ČsSR rozŠířeni ŠŤesrNÝ' K., RANDÍK. A., HUDEC, K., 1987:Atlas hnízdního 1973-77, AcademiaPraha
D o š l o 1: 2 .l 0 . 1 9 8 8 Adresaautorů:PavelEleder,správaCHKo Žv, ŽMt n. s JaromírČejka,Hornická978/5,NovéMěsto na Moravě
obr' 1. Hnízdní biotop sýce rousného,2I.4.1988
foto: J. Čejka
obr' 2. Samice sýce rousného(Aegoliusfunereus)v hnízdníbudce' 21.4. 1988
224
Mapování výskytu vydry Ííční(Lutralutra)ve střední čásfi Českomo. ravské vrchoviny.
ALEŠ ToMAN
Vydra říčnípatří k druhům' kteým našizoologovénevěnovali dosud odpovídající pozornost, přestožejde o živočichaz našípffrody mizejícího,ktery si jistě soustavný výzkum zaslouží.V našímammalogické literatuře byla publikována řada prací a článků,kterése zamýšlejínad příčinamidlouhodobéhoubývánítétošelmy ve všechoblastech jejího výskytu (BÁRTA 1955, DYK 1956, 1980, KoKEŠ 1960, NoVÁKovÁ, HANZL 1964).z těchto i jiných pracíje patrné,že mizenívyder ovlivnil současněnadměrný lov a hubení, degradacejejího životníhoprostředíregulacemi a znečišťováním toků a s tím spojenénarušeníjejípotravní základny, Všichni citovaní autoři zároveň poukazují na nedostatečnouznalost tohoto druhu. Velké mezery jsou předevšímv bionomické faktologii, kde se častořada údajůrůzní.Ještěméněpřehledná je situace ve znalostech o početnostivydry říční.Zde se většinouuváděná data lišípodle profese au. tora zabývajícíhose početnostítohoto druhu. Někteří rybářští odborníci považujívydru v určitých oblastech za přemnoženou (BEVILAQUA 1970)'naopak údajez oťlciá|. ních mysliveckých statistik z roku 1978,kterépro CSR uvádějí 94 vyder, se zdají být značně podhodnocené. Ze seriozních výzkumů, které u nás prováděli CHUDIK (|967),HAVLAS (1963),SUCHÁNEK (1970),BARUŠ, ZEJDA (1981)aj.,je zÍejmé,Že přes přechodné zvýšeníkoncentrace vyder na úživnýchúsecíchtoků,jakjej např. uvádí LÁc (|97l),jsou vydří populace u nás citelně oslabeny. Získat konkretní kvantitativní údajejevzhledem ke způsobu Životaa pohyblivosti vydry velmi složité,proto vět. šinaautorůuvádíjen odhadnutépočtystanovenénazák|aděsledovánístop, nálezůexkrementů a jiných známek pobytu. Na územíČeskomoravskévrchoviny se početností vydry vOkrese Jihlava zabýva| SLAVIK (1972).Za pouŽiti vlastních údajůzaznamenávaných od roku 1954 a výsledkůdotazníkovéakce oV ČMs předpokládá autor výskyt 8-10 vyder na územíokresu Jihlava. Považujeproto vydru za druh, který není váŽněji ohrožen a naopak došlo k jejímu opětnému rozšíření. Koncem roku 1987 byla v rámci teriologické sekce Československéspolečnosti jejíŽčlenovébudou zoologické ustanovena pracovní skupina pro výzkurn vydry říční, řešit problematiku tohoto ohroŽenéhodruhu na nejrůznějších úrovních(mapování, potrava' biologie, umělý odchov). Členovéskupiny, kteří byli pověřeni výzkumem početnostivydry, připravili v závěru zimy 1987/88 sčítací akci nauzemí středníčástiČsm. vrchoviny, která pokývá okresy Havlíěkův Brod, Jihlava a části okresů Pelhřimov vypra. aŽďár n. S., kteréná|ežíkpovodíSázavy. Akce měla prověřit moŽnosti sčítání, covanou metodiku a organizačníotázky před započetímpřípravy celostátnímapovací akce. Metodika sčítáníspočíváv tom, Že v jediném termínu,jehoŽ stanoveníje závislé
225
všechnytoky ve sledovaném na sněhovýchpodmínkách,projdouvyškolenísčitatelé povodí.Při nálezu čerstvé vydřístopytuto proměřípro případnouidentifikacijednotli. výctrzviÍata sledujína co nejdelšímúsekustopnídráhu, aby byl vyloučenpřechodvydry na jiný tok a její opětnézaznamenání, podmínkybylazopasněhové Sčítací akceproběhla30. 1:1988a pro nevyhovující v rozdělenýchúsecích několik desítek kována |2.2,1988.V obou termínechsčítalo muzea' pracovníkůochranypřírody,studentůaj..Výsčitatelů z řad spolupracovníků sčítání spoluse sebraný. sledkykontroljednotlivýchtokůbyly předányorganizátorům mi exkrementy,kteréjednak potvrzovalyvýskytvydryjednak budou použitypÍivýz. kumu potravy tohoto druhu. Vyhodnocení akce ukázalo,-žesledovanouoblastíprocllází hranice trvaléhovýskytu vydry. Tato zasahujena Ceskomoravskouvrchovinu pánví.Smě. v oblastiSumavya jihočeských z areá|usouvisléhorozšíření rybníčních vydryklesá.Nebylazjištěnanapř.v okreseTřebíč, rem k severua k východupočetnost pouze jeden exemplář by| zaznamenánv okreseŽďár n. Sáz., chybírovněžna většině pravostrannýchpřítokůSázavy, přestoželevostrannépřítokyjsou navštěvoványvydrou všechny.Trvale osídlenyjsou ve sledované oblastiokresyPelhřimov (konkrétní Brod.V okreseJičísloneník dispozicipro nedostateksčitatelů), Jihlavaa Havlíčkův hlavabyly v povodíMoravskéDyje zjištěny4 vydry,v povodíJihlavy6 vydera v povodí byl v povodíSázavyprokázánvýskyt7 vyder a v Sázavy 2 vydry.Na Havlíčkobrodsku povodíDoubravyvydrazjištěnanebyla.Dosažené výsledkykorespondují s údajiBaru. šeaZejdy (1.c.),kteřína základěrozsáhléanketystanovilipočetvyderve sledovaných Brod 3, Zďár n' S. 0). okresechjen poněkud nižší(Jihlava9, Havlíčkův Výsledkymapováníprokáza|y,Že zvolenoumetodikou|ze pÍidostateěné zkušepočetvyderŽijících ve sledované zachytitse značnoupřesnostískutečný nosti sčitatelů sčítání na územícetéČSSR. oblasti.Proto bude metodikapouŽitapři připravovaném všechnyvážnézájemceo spoluprácipři výzkumupoěetnostitéto organizátoři uvítají šelmy.Bližší informacea vytištěnámetodikaje k dispoziciu autorapříspěvku, nebona pracovištikteréřešíproblematikuvydryokresnímvlastivědném střediskuv Havlíčkově Brodě. Sčítací akce v plnémrozsahujepřipravovánana zimníobdobílet 1989/90. zaplnitjednu zmezet ye znalostechŽivotavydryříční a věrohodné údaSnadse podaŤí je ojejímrozšíření se stanouzákladempro řešenívšechotázeksouvisejía početnosti cích se zachovánímtohoto druhu v našípřírodě.
Tab. 1. Charakteristika výskytu vydry říčnína jednotlivých tocích sledovanéoblasti.
Tok
Charaktervýskytu
Sázava nad Havl. Brodem Sázava pod Havl. Brodem Šlapanka (Zlatý potok)
nezjištěna
Losenický p. Poděšínskýp.
nezjištěna
nepravidelný výskyt trvalý výskyt nezjištěna
226
Tok
Charaktervýskytu
Bystfice Břevnický p. Sázavka Lučnickýp. olešskýp. Jestřabice Kouteckýp. Meziklaský p. PstruŽnýp. lerlový p. lsobský p. Zabinec
nezjištěna nezjištěna trvalý výskyt nepravidelnývýskyt nezjištěna nezjištěna nepravidelnývýskyt trvalý výskyt trvalý výskyt nepravidelnývýskyt trvalý výskyt nepravidelnývýskyt
Doubrava
Doubrava
nepravidelnývýskyt
Jihlava
Jihlava úseknad Jihlavou úsekpod Jihlavou Rohozenský p. Maršovskýp. Jiřínský p. p. Smrčenský Kamenička Třeštskýp. Jihlávka Příseckýp'
trvalý wskyt nepravidelnývýskyt nepravidelnývýskyt nepravidelnýr.ýskyt nepravidelnývýskyt trvalý výskyt nezjištěna trvalý výskyt nepravidelnývýskyt nezjištěna trvalý výskyt trvalý vyskyt nepravidelnývýskyt nepravidelnýqýskyt nepravidelnývýskyt nezjištěna trvalý pobyt
Moravská Dyje Moravská Dyje
Myslúvka olšanskýp. !ápovka Zeletavka Volfiřovský p. Bolíkovskýp.
The mepping of occurence of the Europetn otter (Lutra lutra) in central paÉof Czechmoravian bighland SUMMARY In Januaryand February 19g8the membersof the G-roup.forinvesligationof.otteÍhasorga. Brod districts.20 specimenof nizeď"ěniú' ór ttri. on lit'távi.' Žder nad Sázavouand Havlíčkův óitei*ě trau"round on contÍoladwaters.The main goalwas provingof chosemethodbeforeits using in extend census,which we are prefaringfor t989190winter. LITERATURA BÁRTA, Z., |955:Poznámkyk vydře a norkovi.Živa, Praha 3l|l:25.27. BARUŠ' v., ZEJDA, J., l98l: The European Ottet (Lutra lutra)1nthe Czech socialistrepublik. Acta Sc. Nat. Brno, 15 (12):1-41. BEVILAQUA, F., 1969:K problematikevydry ričnejv povodíČiernehoHrona. ochr-anafauny, Bratislava.3l3-4/ :94-99.
227
DYK' v., 1956:Stav vyder a jejich ubývánív našichpovodích.ochranapřírody,Praha,|L/2l :4'l-5L. vydry říční.Památky a příroda,1980' 104.108. DYK' V.' 1980:K otázce pŤežití HAVLAS, M., 1963:Výskyt vydry říění(Lutra tutra)v Beskydách.Čas.slezskéhomuzea opava, xII A, 37-50. CHUDÍK, |., |96.|:Príspevokk poznaniubionomievydry riečnej(Lutra lutra).Lynx, Praha, 81967:15-27. KOKEŠ, o., 1960:Trochu úvahnad osudem vydet.Živa,Ptaha,8/6|:227-229, k ekológii a problematikeochranyvydry riečnej(Lutra lutra).ochrana LÁc' J., 1971r:Poznámky fauny5/4/;L72-L75. NovÁKovÁ, E., HANZL, R., 19ó4:Vydra ve zkulturněnékrajině.Živa 1964,|2/3t: (Lutralutra)v okreseJihlava.Vlast.sbor.Vysočiny,7: K výskytuvydryříční sLAvÍK, B, |9.12: r37-142. SUCHÁNEK, o., 1970:Horizontálnía vertikálnípohybyvydryříční na oravě' ochranafauny,4/ 4/: 186-187. Došlo:17.10.1988 Adresa autoÍa:RNDI. Aleš Toman. Muzeum Vvsoěinv v Jihlavě
FAUNIsTIcrÁ pozoRovÁNÍ V zoologické kartotécemuzea je shromáŽděn bohatý materiál dokládajícívýskyt řady druhů obratlovcůvšechtříd v oblasti Českomoravskévrchoviny. Tyto údajemají Značnoufaunistickou hodnotu, která se zvyšujejejich publikováním. Proto se redakce rozhodla zaÍaditdo sborníkututo rubriku a publikovat v ní počínajíc rokem l98ó pozorování vzácnějších druhů obratlovců, druhů mizejících i běžných, pozorovaných v neobvyklou dobu. Většina údajůtétorubrikyje věnována ornitologickéfaunistice, díky rozsáhlé síti pozorovatelůpracujícíchv tomto oboru. Publikovaná pozorování se bu. dou týkat regior-ruMuzea Vysočiny,který je možnéadministrativně vymezit okresy Jihlava, Třebíč,,Zďár nad Sázavou, HavlíčkůvBrod, Pelhřimov a východní částokresu Jindřichův Hradec (v textu jsou pouŽity zkratky okresů:JI, TR, ZR, HB, PE, JH). V případě, Že nejde o vlastní pozorování,je jeho autor uveden v závorce na konci zprávy' K publikování v dalšíchčíslechsborníkuuvítáme taképozorování našichčtenářů. RNDr. Aleš Toman Mihule potoÓní(Lampetraplaneri)- červenec1987,desítkyex., okrouhlička,HB, (Meloun); 15.8.1987,1 ex. Jankovskýp., opatov,JI (Hlaváě) -2.5.198636 ex.Ledečn. Sáz.,HB; 12.5.|9862ex.Polnička, Čolekhorský(Triturus alpestris) Zk;20.5. 198ó1 ex. Klatovec,J|;9.7.198ó8 ex. Mosty,JH; 28.5.19875 ex. Salavice, JI; 31.5.19871 ex. Puklice,JI; 4.5. 19885 ex' Cejle'JI; 18.5.19883 ex. DolníBolíkov'JH; 19.5.19882 ex. Brzkov.JI -9.7.|9862 ex.Mosty,IP.;27.4.19871 ex.Jihlava.Bedřichov; Čolekvelký(Trituruscristatus) 23.6.19881 ex. Jihlava-Hosov Blatniceskvrnitá(Pelobates fuscus)- |8.5. |9862 ex. Příseka,J|; 9.7. 1986desítkyex. pulců, Hůrky'JH; 28.5.19871 ex. Jihlava(ZadraŽi|);1l.6. 19873 ex. Buková,JI; Ropucha zelená (BuÍoviridis)- 13.5' 19861 ex. Polnička,ZR Rosničkazelená(HyIaarborea)- |2.5. l98ó několik ex. Polnička,ZR; 18.5.1986l ex. Příseka, JI; 28.5. |98.|22 ex; Třešť-Pouště' JI; 11,ó. 19873 ex. Buková,JI;
228
Skokanostronosý(Ranaamalis)-8.7.198ó 3 ex.Lhotka,JI;9. 7. |9862ex.Blato,JH;29' 7. |986 3 ex. NovéVeselí,ZR; 11.ó. 1987desítkyex' Buková, II;20.4. 198840 ex. Horní Myslová, JI; 30.4. 19881 ex. Klátovec,JI Ještěrkaobecná (Lacertaagilis)-26.4. l98ó l ex. Klatovec,JI; 25.5' 198ól ex. Jihlava-staťáplo. vórna;26.4.|987 2 ex. StříŽov,JI; 1.5. 19875 ex. Petrovice,JI; l.9. 1987l ex. Puklice,JI; 9.9. 19871 ex' Polnička'ZR;3.5. 1988VrŽanov'JI Ještěrkaze|ená(Lacena viridis)- 20.ó. 198813ex. Ketkovskýhrad,Ketkovice,TR; 20.ó. 19883 ex. Mohleno, TR UŽov-kah|adkí(Coronellaaustrtaca)- ló. ó. 198ól ex. Luka n' Jihlavou JI; 3. 10.1987l ex. Nová Ríše,JI; ó. 7. 1988l ex. Brtnice,JI (Za&aži|);4.6. 1988l ex. Ctidružice,ZN (Prášek); - 8.9' l98ó l ex. Petrovice,I|,,20.6. 1988l ex. Mohelno, UŽovkapodplamatá(IÝÍtrixtessellata) TR Zmiie obecná (Yipera bents). 22.5,|986 1 ex. Klatovec, JI]'27.5.19873 ex. Klatovec,JI; L7.6.19872 ex. BílýKámen,JI; l. 8. 1988l ex.Buková,JI; ó. 8. 1987l ex.Rounek,n ryilí. mek); 12.4.1988l ex. Dolní Cerekev(coll. MV) Potáplice severní(Gavia arctica)- 13.l0. 1987l ex. Nová Říše,JI; 12.l0. 1988l ex. Nová Říše Potáplice maLá(Gavia stellata)- 20.4' 19882 ex. ČeskýRudolec, JH Pouípkarobáč(Podicepscrtyfufus)- 18.ó. 1988 15 hnízdícíchpárů,Pavlov, ZR (Hladík) Potrípkačernokrká(Podicepsnigricollis).25.4. |9863 páry,HorníDubenky,J|;22.4. 19874 pá. ry, Horní Dubenky, JI; 18.ó. 1988asi 20 párů' Znětínek,ZR' (Hladík) Potípka rudokrká (Podicepsgriseigena)- 19.10.19884 ex. Hubenov, JI Kormorán ve|ký(Phatacrocoraxcarbo)- 2.5. |987 1 ex. Rantířov,JI (Čutka}25. 10.19874 ex. Hubenov, JI (Kunstmtil|er);22.3.1988 l ex. Rantířov,II;2.5.1988 1 ex. Rantířov,JI (Kunstmiiller);29.3.19881ó ex. TřešÍ,JI (Nosek);12.l0. 19882 ex. Nová Ríše,JI,22 ex. Třešť'JI; Pelikán bÍ|ý(Pelecanusonocrotalus)- 8. 9' 1988 l ex. Měšín'JI (Dvořáček) Volavka červená(Ardea purpurea)- 15.5. 1988 1 ex. Puklice, JI (Dvořák' Toman) Volavka bLLá(Casmelodiusalbus)- 1.8' 19861 ex. Buková,JI (Čutka,Toman); 13.l0. 19871 ex. Nová Ríše,JJ (Cutka' Slavík,Toman);5. 8. 19881 ex. Třebíč(Kunstmiiller);9.8. 19882 ex. puková,JI (Cutka,Tomanh7. 9. 19881 ex.Kundratice,ZR (Kunstmůller);23' l0. 19881 ex. Skrdlovice,ZR (J. Hladft); Bukáčekma|ý (Ixobrychusminutus)- 28.6.1988 l ex. Blatov, HB (Kunstmiiller) Kopřivka obecná(Anasstrepera)- l0. 4. 198ópár, Mrákotín,JI; 18.ó. 1988l pár Pavlov,l pár Netín, 1 pár Stránecká ZhoÍ,ZR (Dobrovolný,Hladík) Lžičákpestrý (Anas clypeata)- l0'4. |987 4 páry, Jezdovice,II:'23.3.1988 1 pár' Jihlava; 4' ó. 19883 ex. Puklice, ll:.20.4. 19881 pár' Horní Myslová' JI Hvízdiíkeuroasijský(Anas penelope)- 28.7. L9861ex. Budeč,ZR (Chytil' Doupal);1l. 1l. 19884 ex. Měšín,JI (Cutka' Toman) (Aix galericulata)- |4.3' 1987 1 pár, Ledečn. Sáz HB Kachničkamandarínskrí (Bucephala Hohol severní clangula)- 14.3. 1987l ex. Ledečn. Sáz.,HB 22.ll. 19884 ex.Hube. nov, JI Turpan hnédý(MelanitaÍusca)- ll. 1l' 19882 ex.; 22' ll. 19884 ex. Hubenov,JI Kajka mořská (Somateriamollissima)- |9.9.19881ex. Humpolec,PE (coll MV) Morčákbi|ý (Mersusalbellus)- 22.|l.1988 l pár' Hubenov,JI Husa velkrí(Ánseranser)- 26.2. |987l8 ex. Bohdalov'ZR;2. 10.198718ex. Puklice,JI (Hekrle); 17.l0. 198813 ex. Příseka'JI; l. 11.1988asi 50 ex' Puklice,JI Husa polní (ÁnserÍabalis)- 22.|0. 19882 ex. Příseka,JI orel mořský (Haliaětusalbicilla)- |5.2.1987 l ex. Hostákov'TR (Sobotka) orel sklaní (Aquila chrysaětos)- 6. 10.1987 l ex. Dolní Cerekev' Il (Slavinger) orel křiklavý (Aquila pomarina) - l0.5. 1987 l ex. opatov, TR (Slaví9 orel nejmenší(Eieraětuspennatus)- 13.10.1987Nová Říše,JI (Čutka,Slavík,Toman)
229
Káně rousná (Buteo lagopus)- 23. l0. 19864 ex. Rosice, JI (Čutka,Toman); 9. l1. l98ó ó ex. Jihlava.Sasov;31.3. 1987 4 ex. Buková, JI Luňák červený (Milvus milvus) - 20' 4. 1988 1 ex. Hříšice' JH Včelojed |esní(Pernis apivonts) - 2|.9.|987 1 ex. Klatovec, JI (Čutka);28.6. 1988 1 pár, ŠachotíÍt,HB; 25.7.|988 1 ex. Břevnice, HB (Kunstmůller);31.7. 1988 hnízdícípár, Suchá, HB (Cutka, Toman);31.7. 1988? ex. Jiřín, JI; 17.8. 1988 l ex. Batelov, II (Kunstmůller); 9.8. 1988 2 ex. Buková, JI (Cutka' Toman) Pilich šedý(Circus qaneus) - 23. l0. l98ó 3 ex. Sokolíčko,Jl (Čutka,Toman); 9. l1. 1986 1 ex. Jihlava-Sasov; |7. |. |987 l ex., 13. 3. |987 2 ex. Jihlava.Sasov; 12. 4. |987 1 ex. Doupě, Jl; 10' 4. 1988 1 ex. Mysliboř' JI (Nosek); 14. ó. 1988 1 ex. Nový Svět, HB (Kunstmtiller); 15.12. 1988 1 ex. Příseka,JI; 18. 12. 1 ex. Puklice, JI Moták luŽní (Circus pygargus)-,|.7.1988 1 ex. Jiříkov, HB (Kunstmriller) (Pandion haliaětus) - 13. l0. 1987 1 ex. Nová Říše,JI (Čutka, Slavík, Toman); orlovec Ííéní 2.4.1988 1 ex. Zvěrkovice, JR (Prášek);26.5.1987 1 ex. Vysoká, HB (Kunstmůl1er); 19. l0' 1988 l ex. Rácov, JI (Cutka' Toman) ostříŽ lesní(Falco subbute-o)- |5.8. 1988 1 ex. Zvěrkovice' TR (Prášek);1ó. 6. 19881 e-x.Bartou. l ex. Vanůvek,JI (Čutka);sršov,HB;3l.8. 1988Žirovnice, PE (Kunstmůl|er);27..7.1988 pen 1988 hnízdo s 4 juv., Havl. Brod (Hlaváč); 8.9. 1988 3 ex. (2 juv.) opatov, JI Tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) - 25.4.1986 4 ex.,22.4. 1987 l ex. Býkovec, JI Chřástal po|ttí(Crex crex) - I8.5. 198ó l ex. Loučky, JI (Čutka,Toman) 30. 5.1988I ex.LaŽínky, TR (Prášek) Chřástal kropenatý (Porzana porzana) - 1'6.ó. 1988 1 5lx. Bartoušov,HB 28. 6. 1988 1 ex. Blatov, HB (Kunstmtiller); 23. 8. 1988 1 ex. Buková, JI (Cutka' Toman); 18. 9. 1988 1 ex. Příseka,JI Vodouš šedý (Tringa nebularia) - 22.9.1987 1 ex. Klatovec, JI Vodouš bahenní (Tringa glareola) - 5. 5. 1987 4 ex. Příseka JI; 8. 5. 1987 3 ex. Termesivy, HB (Kunstmiiller):2,I.4.L988 1 ex. Kostelec' JI; 5.8. 1988 6 ex. TřebíÓ (Kunstmtiller) Vodouš kropenatý (Tringa ochropus)- 14.4. 1987 l ex. střítež,JI;30.3. 1988 1 ex. Brzkov, JI (Hlaváč' Toman); 13.4' 1988 1 ex. Volevčice' JI; 6' ó. 1988 2 ex' Zvěrkovice' TR (Prášek); 20. 7. 1988 3 ex. Chotěboř' HB (Kunstmtil1er); 5. 8. 1988 2 ex. Třebíč (Kunstmiiller); 25.9. 1988 1 ex. PŤíseka,JI Pisík obecný (Actitis hypoleucos)- 9. 5. 1987 l ex. Jihlava; l0.5. 1987 1 ex. opato;v,TR (Slavík); 16.5. 1988 l ex. Polná, JI (Hladík'Toman); 16.8. 19881 ex. Jezdovice,JI (Cutka, Toman) S|uka lesní (Scolopax rusticola) - 15.5. 1986 samice na hnízdě, Loučky' JI; Jespák malý (Calidris minuta) - 18. 9. 1988 1 ex. Příseka' JI Jespák obecný (Calidris alpina) - 7. 9. 1988 2 ex. Křižanov, ZR (Kunstmůller) Jespák bojovný (Philomachus pugnax) * 1.5. 1988 l ex. Puklice, JI Racek bouřní (Larus canus) - 27.3.198ó 1 ex. Nové Veselí, ZR;9. 11. 1988 l ex. Měšín' JI Racek střibřitý (Larus argentatus)- 20.7.1988 1 ex. Chotěboř, HB (Kunstmůller) Racek malý (Larus minutus) . 3. 5. 1987 2 ex. BlíŽkovice, ZN (Prášek) Rybák černý (Chlidpnias nigra) - 5. 5' 1988 1 ex. Hodice, JI (Drapeau, Toman) Kulíšek nejmenší(Glaucidium passerinum)- 5.6' 1981 1 ex. Jíhlava.AntonínůvDůl (Kunstmiil. ler) Dudek chocho|atý (Upupa epops)- 24.8.198,l l ex. Jaroměřice n. Rok., TR (Prášek);2. 5. 1988 l ex. Třešť,JI (Nosek) Skřivan po|ní (Alauda amensis) - 2L' L.1988 l ex. okrouhlička, HB; 4.12.1988 2 ex. Puklice Skřivan tesní (Lullulg arborea) - 4.5. 198ó 2 ex. oslavička' TR; 25.7.1986 1ex. Stálkov, JH; 7 . 4 . 1 9 8 7 I e x . C a s t k o v i c e , J I ; 2 7 . 3 . 1 9 8 81 e x . P u k l i c e ,J I ; 9 . 1 0 . 1 9 8 8 7 e x . P u k l i c e ,J I Ž|uva hajni (oriolus oriolus) - 27..1.1988 l ex. Vanůvek, Jt (Čutka) Cvrčala obecná (Turdus iliacus) - 30.5. 1987 l ex' Telč' JI (Sobotka) Kos horský (Turdus torquatus)- 18.3. 198ó 1 ex. Puklice, JI;3l. 3. 19861 ex. Věžnička'JI (Vome. la) Moudivláěek |užní(Remiz pendulinus)- 6.4.1986 15 ex. Jihlava (Čutka,Toman);28.6. 1986 hnízdícípár, Jihlava; 7. 6. |987 hnízdícípár, Kostelec, JI; ěerven |987,bnízdícípár, Bítovčice, JI (Drapeau, Toman)
230
Skřivan ouškatý(Eremophtlaalpestris)- 20.L. 1987 l ex. Jiblava-Sasov Bělořit šedý(oenantheoendnthe)- 5.5. 1988hnfudícípár, Rouchovany,TR . zpévI ex. 7. 5. a 20.5. 1988Zvěrkovice,TR (Prášek,To. Slavíkobecný(Lusciniamegarhynchos) msn) Pěnicc vlašská(Sylvtanisoria) - 1l. 5. 1987 1 ex. Dvorce, HB (Kunstmtiller) obora,JI; 3l. 5. 19881 pár' Lcjsek ma|ý(Ficedulapama) . 29.5.19873 páry' Doupě-Roštejnská Cejle-Dolní Hutě, JI Břehule t{Ónl (Riparia ripartd -29.5.1987 5 ex. Buková, JI;31.5.1987 1 ex. Puklice, JI; párů,Jihlava-Staré Hory;21.8. 198817bnízdníchnor, Počátky,PE 28.ó. 19888 hnízdícícb Kunstmiiller) Konipas borslrý(Motacillacinerea)=2.|.|987 2 ex. Petrovice,JI;5. L2.L9871 ex. Puklice,JI; ó. tz. tssď ť ex. Rantířov,Jl-(Čutka) Konipas |uěli (MotacillaÍ|avathunbergi)- l8. 5. 19872 ex.,(M.ÍÍeldegdl8' 5. 1987l ex. Pukli. ce, JI (Dvořák, Toman) Brkoslav sevorní(Bombyctllasarrulus) - 6.2.L987 l ex. Velkrí Bíteš,ZR (Prášek,Tom3rn); 22' 11.19887 ex. Rounpk,JI; 1. 12.198840 ex. Rantířov,II;7,|2' 198850 ex. Jihlava(Cutka); 15.12' 198870 ex. Jiblava;10.-18.12.1988300 ex. Polná, JI (Vomela,Hladík) Čeěetkabě|avá (Cardueltshornemanni)- Ll.l. 198750 ex' Mrákotín, JI (Macháček,Toman) Sněhule severní(Plectrophenaxnivalis)- |7.|.|987 2 ex. Jihlava l Krkavecvetký(Conuscorac)-2s,3'|987 7ex.červenýHrádek,JH(Sobotka);20.-28.4.|987 JI (Drapeau) ex. Doupě, JI;5. 11' 19871 ex. Puklice,JI (Hekrle);5.4'19885 ex. Bítovčice'
231
Bedřich Slavík " 2.4.1924- t 4, |2.|98.| Tak jak uŽ to u nepříjemnýchzpráv bývá, pÍicházejívětšinounečekaně.Stejně tak v pondělí ráno 30.listopadu l987 nás všechnypřekvapila a zarmoutila zpráva,Že náš spolupracovníkBedřich SlavíkjiŽ mezi nás do muzea nepřijde,protožebylpo těŽkém infarktu myokardu převezen v bezvědomído nemocnice.Z hlubokéhobezvědomíse jiŽ neprobral a 4. prosince zemřel. odešel tak uprostřed svépráce v muzeu' kterézasvětil většinu svéhoŽivota, a kterése věnoval i v důchodu. Bedřich Slavík se narodil 2. dubna 1924 v ČeskéTřebové v rodině zámečníka Čso. zae takénavštěvovalměšťanskouškolu, po jejímŽ ukončenív r. 1939nastoupil lesnickou praxi na velkostatku v Dačicích.Příroda a zvláštělesy jej lákalyjiž od dětství. Tato láska k lesům předurčilaijeho dalšípráci aprováze|a ho po celý Život. Pojedno. ročnílesnicképraxi odcházístudovatna Vyššílesnickou Školudo Písku,kde v r. l945 úspěŠně sloŽil maturitní zkoušku. Na této škole získal základní znalosti z přírodních věd' kterésám dále rozvíje|a bohatě vyuŽívalve svépozdějšípraxi. Svůjzájem zamě. řuje předevšímna ornitologii a entomologii. Znalosti z těchto oborů si stále rozšiřuje vlastní pílí,studiem literatury a předevšímpobytem v přírodě, která pro něj byla tou nejlepŠí školou. Po maturitě na lesnickéškole se vrací zpétna dačickývelkostatek,ale nepobývá tam dlouho. KdyŽ je velkostatek po provedeníparcelace zrušen,nastupuje B. Slavíkl. l l. 1945u Lesního závodu krajskéhoměsta Jihlavy,kde přebíráfunkci vedoucíhopolesíBí1ýKámen a pracujev tétofunkci aŽ do nástupu vojenskéslužbyv r. 1947, Po návratu z vojenskésluŽby v r, |949 se vracízpět do Lesního závodu, kde zastává místolesníhokontrolora ústřednísprávy závodu aŽ do 30.6. 1953,kdyje Lesní závod zrušen.Z tohoto důvoduB. Slavíkz Lesníhozávodu odcházía 1. 7. 1953nastupuje jako vedoucí přírodovědnéhooddělení Krajskéhomuzea v Jihavě. od tohoto dne začínájeho dlouholetá práce v muzeu' jejímŽvýsledkembylo vybudováníbohatýchvertebratologickýcha předevšímornitologickýchsbírekz regionu vrchoviny. Po nástupu do muzea přebírástávajícísbírkovýfond pří. Českomoravské rodníchvěd - různorodémineralogickésbírky,staréherbáře a zoologickésbírky(větpreparáty ptáků)' které pocháze|y z rizných darů sběratelůjihlavskému ŠinoustarŠí muzeu. A tak o systematickémbudovánípřírodovědnýchsbírekmuzea,jejich odbor. ném zpracovánía evidenci můžemehovořit až od nástupu B. Slavíkado muzea. Píše o tom později v r. 1970vjednom ze svých četnýchodbornýchčlánků,,Vývoj budování přírodovědeckýchsbíreka přírodovědeckého odděleníMuzea Vysočinyv Jihlavě'' viz bibliografie. Aby mohl B. Slavík co nejlépe zastávat svoji novou funkci v muzeu' zúčastnilse různýchodborných kurzů pro pracovníkymuzeí.Nebyl jen zkuŠenýmodborníkemornitologem, ale takézručnýmpreparátorem,který dovedl zhotovit i dosti náročné zoologicképreparáty'Aby se zdokonalil v preparátorské technice pracovalkoncem r' preparátora- dermoplal953 3 týdny v dílnáchNárodního muzea v Praze u zkušeného stika J. Tůmy.V r. 1959sloŽi1státnízkouškupro myslivce z povolání.To všedovedl plpro doplňovánízoologickýchsbírekmuzea' kterése za dobujeho ně vyuŽítpředevŠím působenív muzeu rozrostly do takovéhorozsahu,Že představujídnes nejbohatŠí sbírku vertebratz regionu Českomoravské vrchoviny.Většinousám lovil velkésavce pro novou zoo1ogickouexpozici, stejnětak získaldoklady většinyptákůa drobnýchsavců a zajistiljejich preparacina vysokéodbornéúrovni.A tak přírodovědnéexpozice muzea se mohou dnes pyšnitkvalitníminovými preparáty'jakémá málokterémuzeum u nás. To přispívá k jejich vysokéodbornéa didaktickéúrovni.
232
Foto: A. Toman
233
Vedle systematického budovánípřírodovědnýchsbírekmuzease věnuje intenzivně vědecko.výzkumnéčinnostiv regionu Ceskomoravskévrchoviny, zaměřenépředevšímna výzkum avifauny.Výsledkem tétojeho práce je celá řada publikovaných pracív odbornémtisku' populárně vědeckéělánky v dennímtisku a píšetaképovídky s mysliveckoutématikou- viz bibliografie.B. Slavíksi dovedlvybudovatrozsáhlou předevšímz řad lesníků,kteříaktivněpoa dobře organizovanousíťspolupracovníků, máhali při budovánízoologickýchsbírekmuzea a dodávali cennéodboméinformace. akademieČssR. letro Po mnoho let pracovalB. Slavíktakéjako lektor Socialistické přednáškyo myslivosti'o ptactvuazvěÍiCeskomoravské vrchovínya o příroděvůbec aťto byla školnímládež,dospělí,nebo odborníci. si získalyvŽdy přízeňposluchačů, Kromě vedenípřírodovědnéhooddělenímuzea zastáva|B. Slavíkpo mnoho let funkci zástupceředitelemuzea.V r. 1968je pak po odchoduředitelepověřenpÍozatímnímvedenímMuzea Vysočinyod dubna do záÍí,V r. 19ó9jej na dobu víceneŽpůl roku vyřadil zpráce infarkt myokardu.Po zotaveníse vracízpět ke svépráci,kterouvyKe spolupracovníkům chovalvždypřátelskývztah, konává se stejnoupí|ía zanícením. byl otevřený,rád předával zkušenosti,ale byl zárovei i kritický a náročnýnejen sám k cílevědomosta smysl sobě, ale i k podřízeným.V jeho práci by|a vŽďy koncepčnost, plněnínejensvýchúkolů, pro zodpovědné odděle. ale i úkolůceléhopřírodovědného ní. ve svépráci 60 let odcházíB. Slavíkdo důchodu,ale dál pokračuje Po dovršení úvazekjakozoolog.Po nástupunovéhozoologajejobětavězapÍacov muzeu na dílčí vrchoviny,protovává a seznamujese sbírkovýmfondem i s regionemČeskomoravské vjeho prácia rozšiřovatjím získaŽev něm vidísvéhonástupce'ktenýbudepokračovat nésbírkymuzea.B' Slavíkrozumnělnejensvémuoboru - zoologii,alejako zkušený uvazeki úsekgeologiepo odchodugeomuzejnípracovníkpřebíráod r. 1986na dílčí loŽky na mateřskoudovolenou. U B. Slavíkase snoubilyláskak příroděa loveckávášeň,kterébyly hlavnímmotipffležitosti, abymohl pobývatv přírodě,ktevem v jeho usilovnépráci.Využíva|kažďé zpracovalforrá mu přinášelanepřebernémnožstvízáŽitktta dojmů.Ty nejkrásnější a vypravěčem, měl rád spomou loveckýchpovídek.Byl takévýbornýmspolečníkem a stálečnosta zvláštětam' kde bylo veselo'nemohlchybět,protoŽesvojípřítomností podněcoval.Rád se dělil s vděěnýve společnosti lým optimismemveselouatmosféru mi posluchačio svébohatéloveckézážitkya jeho vyprávěnísršelovždyvtipema opti. a bolestnější byla mismem.Měl vášnivěrád příroduaŽivotvůbec.o to neuvěřitelnější zpráva o jeho úmrtí. prácizůstane BedřichSlavíkpříkla. Pro svouobětavou'cílevědomoua neúnavnou pro v vzpomínkách vždytakový, trvale našich všechny spolupracovníky. Zůstane dem jakéhojsme si ho za mnoho let spoluprácenavykli znát. Čestjeho památce. Ivan RůŽička
234
BiboliograÍie Bedřicha Slavíka o rnit ol ogickti bi bl i ograÍie črípa bílého,Ciconiaciconia(L.) v Jihlavskémkraji v r' 1954.ochrana přírodyl0: 1955:Rozšíření 82-88. Přírodnívědy ve škole6: l95ó: ochrana ptactvaajeho ýznam v biologickémboji proti škůdcům. 784-'t91. Živa 4:237, l95ó: Neobvykléhnízděníšoupálkadlouhoprstého. kŤídelní značkou.Vlastivědný 1957:NríJezorlovce říčního(PandionhaliaetusL.) se švédskou sbor.Vysočiny'odd. věd přír. 1: l84. 1957:ornitologicképoznámkyz okolíJihlavyv r. l95ó. Vlastivědnýsbor.Vysoěiny'odd. věd přír.1:18ó. krajiv letech1955-1958. Vlastivědčápabílého(CiconiaciconiaL.)v Jihlavském 1958:Rozšíření ný sbor. Vysočiny,odd. věd přír.2: 155-170. vysoěině.Vla1958:Několik poznámekk výskytuýra velkého(Bubo bubo)na Ceskomoravské stivědnýsbor. Vysočiny,odd. věd přír.2: |,|l-t78. (Ciconia nigra)na Moravskobudějovicku.Vlastivědnýsbor.Vyso1958:Hnízděníčápačerného činy,odd. věd přír' 2: |79-18|. l958:Nález kajky mořské(SomateriamoIlissimaL.) na Moravskobudějovicku.Vlastivědnýsbor. Vysočiny,odd. věd pí1r.2: 204-205. krajiv r. 1957.Vlastivědnýsbor.Vysočiny,odd.věd přír. 1958:Výskytkormoránův Jihlavském 2:205-206. 1958:HLADÍK, B., sLAvÍK' B., SEMRÁD, B', KUČERA, J.: PtácistředníčástiČeskomoravské vysočirly(I. ěást).llastivědný sb9r. Vysočiny,odd. věd přir.2: L23-|53-. 1959:HLADIK, B., sLAvIK, B., SEMRAD, B.' KUCERA' J.: Ptáci středníčástiCeskomoravské vysočiny(II' část).Vlastivědnýsbor. Vysočiny,odd. věd přír.3: 13l-l57. kraji.Vlastivědnýsbor. l959:Současné rozšíření tetřevahlušce(TetraourogalusL.)v Jihlavském Vysočiny,odd. věd plír.3: 159-lól. 1959:Nález kroužkovaného kormorána.Vlastivě{nýsbor.Vysočiny,odd.věd píit.3:203-204. 19ó0:Dalbergovaornitologickásbírka.In BARTUŠEK, A. et ál. Dačice,publikacestátníhoústa. vu paryát. péčea gchr. přír.,Praha L960:23-24. 1960:HLADIK B', sLAvIK, B.: Fříspěvekk tahu a bionomii rackachechtavého na rybnícíchKrvavéma Ratmírovském u Jindřichova Hradce.Vlastivědnýsbor.Vysočiny,odd. věd přír. 4: 105-130. odd.věd přír.5: 19ól:Dalbergovaornitologickásbírkaajejíhistorie.Vlastivědnýsbor.Vysočiny, 195-199. vysočině.-Myslivost |967:67 l9ó7: Tetříveka tetřev na Českomoravské (Circus-qaneus L.) na Ceskomoravské vrchovině.Ziva I5..70-1|. l9ó7: Hnízděnípilichašedého vysočiny.Vlastivědnýsbor.Vysoěiny,odd. l970: Dodatek k ptactvustředníčástiCeskomoravské věd přír.6: ||7-|20. (CyrcusqlaneusL.) v oblastiJihlavskýchvrchův letech |966-196,I 1970:Hnízděnípilicha šedého . Vlastivědnýsbor. Vysočiny'odd. věd přír.6:129-L32. vysočiny. 1970:ornitologickápozorovánívjiŽníěástiČeskomoravské Vlastivědnýsbor.Vysoči. ny, odd. věd přír.ó: l38. (CyrcusqaneusL.)v oblastiČeskomoravské vysoěinyv roce l970. l971:IJnizděnípilichašedého Ziva 19: 228. vrchovině.Qchrana.pŤírody 27 58-62. |972:Yzácnýdravecpilich šedýhnízdína Českomoravské vysočině. |972: Pozorováníbrkoslavasěverního- Bombycillagarrula (L.) na Českomóravské Vlastivědnýsbor' Vysočiny,odd. věd přír.7: l57. |972:A|bini zvířatve sbírkáchMuzea Vysoěiny v Jihlavě' Vlastivědnýsbor.Vysočiny,odd.věd přír.7: l58. |972:Havran po|ni(ConusÍrugilegus) s abnotmálnímvzrůstemzobáku.vlastivědnýsbor.Vyso. činy,odd. věd přír.7: l58. vrchoviny'ochranapřírody29, |9,14Z přúzkumuhní2dění slukylesnív oblastiČeskomoravské ochranářskýorůzkum2: 7-8. 1975:FoLK, Č.,HťaoÍr, B., HUDEC, K., KoNDĚLKA, D., sLAvÍK, B.: Die Ergebnisseder Záhlung des Weisstorches, Ciconia ciconia, im Stidmáhrischenund Nordmiihrischen Kreis aus dem Jahr 1974.Zoologickélisty 24 (4):36|-3.|2.
235
jeŤábqpopelavého (Grusgrus)n3 Českomoravské. vrchovině.Živa 24 L5l. l976:Pozorov-ání sčí&íničáFoLK' Č.,Hl-enÍr, É.,uuopc, K., KoNDĚLKA, D., sLAvÍK,B.:Výsledky 1977: pa bílého- Ciconiaciconiav Jihomoravském a Severomoravském kaji v roce |974.Ziva 25: 68-69. 1978:. Za tajemnýmptákem.Myslivost 1978:83' zimní v městskémprostředí.Památly a příroda1979:382-383. 1979:Hnízdlníčečetky vrchoviněv letech 1979:HELESIC' J.' sLAvIK' B': Hnízděnímotákapilichana Ceskomoravské |9.l2-L9.77.Památky a příroda |979: 43-48' ornitologickéspolečno. ' Zptáia o hnízděnína zemi. Zprávy Československé 1979:Kalous ušatý sti 18:23. vrchy.88p. ms.Depn.in: MuzeumVysočinyvJih|a. CHKO Jihlavské 1980:AviíaunauvaŽované vě. 1982:Příspěvekk avifauněJihlavskýchvrchů.Zpráva MoS 1982:42-53. výzkumného 1983:Avifauna vodárensképřehradyv Hubenově. Závěrečnázpráva tématického úkolu.27. p. ms. Depn. in: Muzeum Vysočinyv Jihlavě. kropenatým.Našeměsto 9/1984:62. Yyd. MěNV Třešt. 1984:Setkánís ořešníkem druhrl.Našeměsto l0/l984: 71. Vyd. MěNV Třeší. 1984:Bastardi- kříŽenciptačích na Jihlavsku.Zprávy 1985:Prvnízjištěnýpokus o hnízděnímouíkapochopa(Circusaeruginosus) MOS 1985:127-130. Myslivost 3/8ó: 58. 1986:Vzpomínkana tetŤívky. 1986:Hnízděnímoudivláčkalužního(Remizpendulinus)na Jihlavsku. Sylvia XXII/XXIV: I I t - 11 2 . (Ciconianigra)ve středníčástiČeskomoravské vrchoviny'Zprávy 1987:Hnízděníčápačerného MOS 1987:33-40. o statní zoo l ogickti bi bl iografte pářeníuŽovkyobojkové. VlastivědnýsborníkVysočiny'odd.věd 1957:Pozorováníhromadného přír.1: 184'1958:ZvíÍena- In SIMKA et al. Jihlavskévrchy a Dačicko.oblastníturistickýprůvodce,sv' 30. Praha 1958:6-8. 1959:Kelce a abnormalitychrupu srnčí 204-205. VlastivědnýsborníkVysočivysočiny. 1960:Výskyt|osa(Alcesalces)la územíČeskomoravské ny, odd' věd přír.4: 141-149. veverkyměstskémuprostředí.Živa 8/XLY|/: |47-|49. l9ó0: PÍízpůsobivost 19ó4:Abno-rmalitaplodu srpčízvěře. Myslivos! 1964:92-93. zoologůzezájezdudo Maďarl9ó4: URBANEK. B.' sLAvtK' B.' JAUSENOVA, R.: Zkušenosti skélidovérepubliky.Ces. Nár. muzea' přír.o$d. l33: 99-l03' vrchovinaII. díl.Turistic. vrchy.Ceskomoravská t966:Zvííena- In FILKA' M., et al.:Jihlavské ký průvodceČssR zz. Praha 196ó:17-19. 19ó7:Nadměrnéíezáky.Myslivost L967:|37. 1970:Setkánís kamzíkemhorským(Rupicaprarupicapra)na Jihlavsku.VlastivědnýsborníkVy. sočiny,odd.věd přír.ó: 141. sbíreka přírodovědeckého odděleníMuzeaVysoěinyv Ji. 1970:Vývojbudovánípřírodovědných hlavě.Vlastivědnýsbor' Vysočiny,odd. věd přír' ó: l58-1ó2. (ovis.musimonPALLAS)v honitbáchČeskomo. 1972:Příspěvekk historiichovumufloni2véÍe ravskévysočiny.Vlastivědnýsbor. Vysočiny,odd. věd přír.7: |27-|35. ,L972:Kvýskytuvydryříění(Lutralutra)v okreseJihlava.Vlastivědnýsbor.Vysočiny,odd' věd pŤir,7:137-141. LEssoN na Jihlavsku.Vlastivědnýsbor.Vy. |972:Ná|eztchořesvětlého(Putoriuseverrsmanni) soěiny,odd. věd přír.7: |43-L45. na-Českomoravské vysoěině.Myslivost |973:27,|. t973:Pozoióváníjelenc.evirŽinského vrchovině.ochranapřírody29,ochranetopýraseverního na Ceskomoravské |974:.Letnívýskyt nářský prúzkum3: L2, na Jih|avsk-u. Myslivost |975:.274. 1975:Pozorovánílosa evropského vysočině.Myslivost |976:.|7. 197ó:Novélokality chovu muflonízvěÍena Ceskomoravské l97ó: Výskyt jelena japonskéhoCenus nippon TEMM. v oblásti západníMoravy. Živa 24 234-236.
236
1980:RÚŽIČKA, I., sLAvÍK, B.: Přírodnípoměryjihlavskéhookresu.Jihlava. okres,ve kterém ájeme. Vydalo okresní kulturní středisko Jihlava 1980' 1982:Výskyt netopýraseverního(Eptesicusnilssoni)naTeleěsku.Památkya příroda|982:2:|25. 1982:Vosí bnízda.Našípřírodou|982. |2:6. 1983:Vábničky a lov zvěře vábením.Myslivost 6/1983:l3l. vřeštid|o.Myslivost lll984: l7. 1984:tpv vábenímna zaj1ečí 1984:Výskyt rysa ostrovida v Jihlavskýchvrších.Našeměsto: 7-8. 55. vyd MěNV Třešf. Lovecké povídlcy 1978:První srnec.Myslivost 1978:l35. 1979:lrvní divočtik.Myslivost |979:6|. 1980:Cerný ďábel. Myslivost.Mys|ivost1980:9. l98l: KapiLilníberanz Javořice.Myslivost 1981:16. 1981:Jamí lov. Myslivost l98l: 64. l98l: Loveckéštěstí. Myslivost 1981:l35. 1985:Knoflíkáčz rašelinné|ouky. Myslivost 1985:l54. 198ó: Neradostnévzpomínání.Myslivecký kalendář 1986:l38-l40. 198ó: Jak jsme pfivábili fořta. Myslivecký kalendář l98ó: ló7-ló8. l98ó: $apiuílníberan z Javořice. Myslivecký kalendář 1986:l87-l88. l98ó: Svýcar. Myslivecký ka|endríř|987: 98-99. Čuntry v denním tisku 1954:Co se sluneěnicí?Jiskra - říjen 1954. 1955:PřipravujemeoDen ptactva'.Jiskra - 1.4.1955. 1956:UŽ přilétají.Jiskra - 13.4. l95ó. 1958:Divočriciv lesíchVysočiny.Svobodnéslovo - 29.5. 1958. 1959:Naučse poznávat a chránit nďe dravce.Jistra - 26.5.1959. l9ó0: Budujeme 'Muzeum lesa Vysočinyo.Lesy Vysočiny5:2. 1965:Aby sloužilyčlověku.Jiskra - 2l.5.|965. |965.'Za našívzácnou zvěří. Jiskra - 18.ó. l9ó5. |967:Za tqiemnýmptiíke-m lesů.Jiskra - |7.|.|967. 1972:Kalamita v lesíchCeskomoravské vrchovinv.Lidé a země |2: 57|-572. póvěra.Jiskra - 1.4. l98o. 1980:sLAvÍK, B., RÚŽIČKA, I.: Nebezpečná 1985:Nejstaršítradicepřírodovědných sbírek.Jiskra - 2l. ó. 1985. Sestavil Aleš Toman
231
