No title

PLO 37 – Kelečská pahorkatina

Úvod

1. ÚVOD Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích (zákon č. 289/1995 Sb., § 23, odst. 1). Zmíněný zákon a následná vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., stanoví pro vymezenou přírodní lesní oblast (dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.) rámcové zásady hospodaření, které jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). Cílem OPRL je vytvořit předpoklady pro minimalizaci střetů veřejných a vlastnických zájmů v lesích a nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření, orientovaných na dosažení cílového stavu. Uplatněny byly “Základní principy státní lesnické politiky” schválené v usnesení vlády ČR č. 249 ze dne 11.5.1994, dále zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a konečně zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. Na základě zřizovací listiny MZe ČR č.j. 2452/98-3030 ze dne 31.12.1998 je v bodě 5 ÚHÚL Brandýs nad Labem pověřen vyhotovováním Oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následnou aktualizací. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů vypracoval pro postupné zpracování OPRL harmonogram prací na období 1996 – 2001 s tím, že zpracování OPRL bude v předstihu před harmonogramem vyhotovení nových lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov ve výše sledovaném období. Jednotlivé pobočky ÚHÚL vyhotoví OPRL v obvodu své působnosti. Za zpracování každé PLO byla určena odpovědná pobočka ÚHÚL (garant za PLO) s případnou participací sousedních poboček.

___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

1

Vyhotovení OPRL


2. VYHOTOVENÍ OPRL PRO PLO 37 – KELEČSKÁ PAHORKATINA A VYMEZENÍ HRANIC 2.1. Organizace pověřená vyhotovením MZe ČR jako zadavatel zpracování OPRL pověřilo Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem č.j. 1056/96-5010 ze dne 16.4.1996 zpracováním OPRL včetně metodiky. Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast Kelečská pahorkatina (PLO 37) zpracuje ÚHÚL – pobočka Kroměříž, náměstí Míru 498, 767 01 Kroměříž. Spolupracující pobočka na části PLO je pobočka ÚHÚL Frýdek-Místek, Nádražní 2811, 738 25 Frýdek-Místek a pobočka Olomouc, Holická 31c, 772 00 Olomouc. Odpovědným pracovníkem za zpracování je ing. Emil Sekanina (vedoucí projektant).

2.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává pro celou plochu lesů v PLO 37 a má platnost od 1.1.2000 do 31.12.2019. Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe svolal na 26.5.1999 základní šetření, které se konalo v budově pobočky Kroměříž. K základnímu šetření byla vypracována “Předběžná zpráva”, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL, který byl sepsán 26.5.1999 a je závazným dokumentem pro zpracování lesní přírodní oblasti Kelečská pahorkatina.

2.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Na základě § 1, odst. 3, vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku ministerstva č. 2/99 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro stanovené PLO a stanoven i záměr do kdy mohou dotčené právnické i fyzické osoby uplatnit své případné připomínky – 31.7.1999. Připomínky v průběhu zpracování OPRL zaslal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště – Strnady prostřednictvím MZe a týkaly se genových zdrojů a přenosu reprodukčního materiálu v PLO 37 pro vybrané lesní dřeviny – SM, BO, MD a ostatní lesní dřeviny – JD, BK, DB, LP, JS, JV, KL.

2.4. Výstupy OPRL Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové a digitální formě. Předpokládá se šíření map v mediální podobě (CD ROM) GIS. Další výstupy jsou grafické a tabelární přehledy a textová část sestavená v členění dle vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb.

2.5. Vymezení hranice PLO 37 a její výměra PLO 37 Kelečská pahorkatina je jednou z 41 vymezených přírodních lesních oblastí pro ČR. Rámcový popis hranice je uveden v příloze č. 1 Vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování OPRL a vymezení hospodářských souborů. Po drob ný po pis : Nejjižnější bod PLO leží u obce Chrášťany. Odtud vede hranice po silnici severním směrem do Hulína, Břestu, Říkovic a přes železniční trať Přerov – Břeclav do Dobrčic, Beňova, Prus, Želátovic, Tučína, po silnici okolo odd. 688C po parcelní hranici do obce Sušice, Nové Dvory, Týn nad Bečvou, Rybáře, lemuje okraj říční nivy Bečvy a okrajem města Hranice do Teplic nad Bečvou, Ústí, Skaličku, Choryni, Poličnou, dále okrajem lesa tak, že odd. 152D, E leží již mimo oblast 37. Hranice pak prochází městem Valašské Meziříčí do obce Jarcová, kde se stáčí severním směrem zpět na Krásno, Poličnou do Branek na Moravě. Dále hranice PLO vede po železniční trati Valašské Meziříčí – Kojetín přes obce Police, Kunovice – Loučka, Komárno, Osíčko, Loukov, Bystřice pod Hostýnem, Jankovice do Holešova. Zde se kloní jižním směrem po silnici do obce Martinice, dále západním směrem po polní cestě do Zahnašovic. Zde se napojí na vodní tok Mojena a po něm okolo Ludslavic do Chrášťan. Přesná hranice PLO bude podchycena v digitální podobě tak, aby byla zajištěna návaznost na sousední PLO. Hranice byla vedena po identifikovaných hranicích. PLO Kelečská pahorkatina má plochu

7 295,46 ha porostní půdy 7 504,56 ha PUPFL

___________________________________________________________________________________________________________________________

2

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ


Vyhotovení OPRL

33 % spadá do Jihomoravského regionu a 67 % do Severomoravského regionu Katastrální rozloha PLO činí 44 324 ha Lesnatost oblasti činí 16,93 %.


3

Organizačně správní údaje


3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti Ministerstvo zemědělství ČR – Těšnov 17, Praha 117 05 Územní odbor MZe Olomouc – Wellnerova 5, Olomouc 772 00 Územní odbor MZe Frýdek-Místek – 4. května 217, Frýdek-Místek 738 01 Okresní úřad Kroměříž – Husovo náměstí 2/4, Kroměříž 767 01 Okresní úřad Vsetín – Horní náměstí 31, Vsetín 755 01 Okresní úřad Přerov – Smetanova 7, Přerov 750 00 I. Ministerstvo zemědělství (MZe) - je ústředním orgánem státní správy lesů, § 49, odst.1, zákona č. 289/1995 Sb. - kompetence jsou stanoveny § 49, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb. - OPRL zadává a schvaluje - u lesních hospodářských plánů (LHP) a jejich změn je schvaluje pro lesy o výměře nad 1 000 ha prostřednictvím územních odborů MZe - v PLO 37 je působnost územních odborů (ÚO) : a) Olomouc (okres Kroměříž, Přerov) b) Frýdek-Místek (okres Vsetín) II. Okresní úřady (OkÚ) Na území PLO se podílí několik okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své působnosti.Kompetence OkÚ je dána § 47, zákona č. 289/1995 Sb. a specifikována § 48 téhož zákona. OkÚ schvalují lesní hospodářské plány (LHP) pro lesy o výměře menší než 1 000 ha, povolují jejich změny a zajišťují zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvody : v Severomoravském regionu : OkÚ Vsetín (VS) OkÚ Přerov (PR) v Jihomoravském regionu : OkÚ Kroměříž (KM).

3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí ČR – Vršovická 65, Praha 100 10 Územní odbor MŽP pro olomouckou oblast – Wellnerova 5, Olomouc 779 00 pro ostravskou oblast – Prokešovo náměstí 8, Otrava 701 00 Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Oblastní inspektorát (OI) Olomouc – Tovární 41, Olomouc 772 00 Ostrava – Varenská 51, Ostrava 702 00. I. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) - je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody a jeho kompetence jsou vyjmenovány v § 79, zákona č. 114/1992 Sb. - působnost územních odborů (ÚO) : a) pro olomouckou oblast (okres Kroměříž, Přerov) b) pro ostravskou oblast (okres Vsetín) II. Česká inspekce životního prostředí - orgánem státní správy ochrany přírody (její kontrolní složkou) je i ČIŽP ze zákona č. 114/1992 Sb. - působnost oblastních inspektorátů (OI) : a) ČIŽP – OI Olomouc (okresy Kroměříž, Přerov) b) ČIŽP – OI Ostrava (okres Vsetín)

___________________________________________________________________________________________________________________________

4



Organizačně správní údaje

III. Okresní úřady Pro území své působnosti státní správu v ochraně přírody vykonávají příslušné okresní úřady přes své referáty životního prostředí (RŽP). IV. Obecní úřady Obce mají vymezené kompetence podle § 76, zákona č. 114/1992 Sb.

3.3. Seznam katastrů zasahujících do dané oblasti

Jihomoravský

Region

Katastrální úz emí

Okres

Kroměříž

Severomoravský

Přerov

Vsetín

Vítonice u B.p.H. Rychlov u B.p.H. Žálkovice Holešov Mrlínek Podhradní Lhota Karlovice u Holeš. Chvalčova Lhota Hlinsko pod Host. Břest Količín Dobrotice Zahnašovice Martinice u Holeš. Hranice Paršovice Skalička u Hranic Hlinsko Osek nad Bečvou Malhotice Kladníky Prusinky Soběchleby Pavlovice u Přer. Želatovice Horní Nětčice Bezuchov Radkova Lhota Provodovice Lipova u Přerova Horní Moštěnice Křtomil Radslavice u Přer. Týn nad Bečvou Hustopeče nad B. Všechovice Němetice Babice u Kelče Kunovice Lhotka nad Bečvou Kelč Staré Město Loučka u Val.Mez.

Rozloha

Blazice Prusinovice Chrášťany u Hulína Sovadina Loukov u B.p.H. Chvalčov Bílavsko Roštění Jankovice u Holeš. Němčice u Holeš. Pravčice Všetuly Ludslavice

Komárno Kostelec u Holeš. Bystřice pod Host. Libosváry u B.p.H. Osíčko Příkazy u Osíčka Pacetluky Bořenovice Tučapy u Holešova Rymice Hulín Třebenice Chrášťany u Hulína

Drahotuše Teplice nad Bečvou Ústí u Hranic Lipník nad Bečvou Horní Těšice Dolní Těšice Radotín u Lipn.n.B. Sušice u Přerova Dolní Nětčice Hradčany u Přer. Podolí u Přerova Oprostovice Žákovice Čechy Radkovy Prusy Dobrčice Stara Ves u Přer. Tučín Nové Dvory nad B. Horní Újezd

Valšovice Opatovice u Hranic Týn nad Bečvou Nové Dvory nad B. Lhota u Lipn.n.B. Zámrsky Šišma Rakov u Hranic Rouské Tučín Nahošovice Býškovice Dřevohostice Domaželice Turovice Beňov Přestavlky u Přer. Říkovice u Přer. Slavíč Hranice Líšná u Přerova

Kelč Nové Město Poličná Kladeruby Lhota u Choryně Branky

Lhota u Kelče Podolí u Val.Mez. Komárovice Choryně Police u Val.Mez.

14.822 ha 33%

22.452 ha 51%

7.050 ha 16%


5

Přírodní podmínky oblasti


4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1. Geomorfologie oblasti G eo mor fo lo gick é č len ěn í lesn í ob las ti po dle Regionálního členění reliéfu ČSR (Geografický ústav ČSAV Brno, 1971), viz mapk a č . 1 . Pod r ob ně jš í úd aje jsou z ís k á n y z e Z e m ěp is néh o l e xik onu Č SR , d í lu H or y a níž in y . Provincie Soustava Podsoustava Celek Podcelek Okrsek

Podcelek (+ okrsek) Soust a va Podsoustava Celek Podcelek (+ okrsek)

Západní Karpaty IX. Vnější západní Karpaty IXC. Západobeskydské podhůří IXC – 1. Podbeskydská pahorkatina IXC – 1A. Kelčská pahorkatina IXC – 1A – a Tučinská pahorkatina IXC – 1A – b Vítonická pahorkatina IXC – 1A – c Němetická pahorkatina IXC – 1A – d Provodovický hřbet IXC – 1A – e Loučská brázda IXC – 1A – f Jankovická brázda IXC – 1A – g Pacetlucká pahorkatina IXC – 1B. Maleník VIII. Vně kar pa tsk é sníže n in y VIIIA. Západní Vněkarpatské sníženiny VIIIA – 3. Hornomoravský úval VIIIA – 3C. Holešovská plošina

Přírodní lesní oblast (dále jen PLO) 37 - Kelečská pahorkatina je samostatná lesní oblast sousedící na severu a na západě s PLO 34 - Hornomoravský úval, na jihu a na východě s PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Jejím tvarem je přibližně trojúhelník s celkovou výměrou cca 44 324 o o ha, s výměrou porostní půdy 7 295 ha. Oblast se nachází přibližně mezi 17 27´ až 17 57´ východní o o zeměpisné délky a 49 17´až 49 32´severní zeměpisné šířky. PLO 37 Kelečská pahorkatina je území náležející do dvou soustav: Vnější Západní Karpaty (IX) severovýchodní část a Vněkarpatské sníženiny (VIII) – jihozápadní část. Obě provincie jsou součástí Karpat. Vyskytují se zde dva geomorfologické celky: IXC - 1 Podbeskydská pahorkatina se dvěma podcelky a VIII - A3 Hornomoravský úval s jedním podcelkem. Západobeskydské podhůří (IXC) je pruh nižšího terénu při úpatí výrazného svahu Západních Beskyd, z území ČR pokračuje na území Polska. Část na našem území se nazývá Podbeskydská pahorkatina (IXC - 1). Má rozlohu 1 508 km2 , střední výšku 353 m, střední sklon 4o20´. Je složená z kry kulmských a devonských hornin Maleníku ( IXC - 1A), bradel jurských vápenců a flyšových hornin s pokryvem neogenních a čtvrtohorních usazenin a vyvřelin. Vyznačuje se pahorkatinným až vrchovinným reliéfem, na rozvodích jsou zbytky neogenních zarovnaných povrchů, místy se vyskytují sedimenty a kryosedimenty, ve vrchovinných částech jsou i kryoplanační vrstvy (Ondřejník). Část po řeku Bečvu byla v pleistocénu zaledněna pevninským ledovcem. Vrchovinné části jsou zalesněné, v pahorkatinách převládají pole a louky. Podbeskydská pahorkatina (IXC - 1) je budovaná křídovými a paleogenními flyšovými horninami ždánicko-podslezského a slezského příkrovu s vyvřelinami těšínitů, krami kulmskými a bradly jurských hornin a neogenními a kvartérními sedimenty. Je to pásmo vrchovin pahorkatin a brázd SV – JZ směru, s převážně erozně denudačním reliéfem na hluboce denudované příkrovové struktuře s četnými příkrovovými troskami, zbytky zarovnaných povrchů průlomovými údolími a tvary vzniklými v důsledku kontinentálního zalednění. Ve sníženinách jsou velké náplavové kužele. Kelčská pahorkatina (IXC - 1A) se nachází v centrální a jihovýchodní části PLO. Je to členitá 2 o pahorkatina úpatního typu. Má plochu 410 km , střední výšku 312,8 m, střední sklon 3 32´. Je budovaná flyšovými horninami ždánicko-podslezského a slezského příkrovu, neogenními sedimenty a kvartérními pokryvy. Má převážně erozně denudační charakter, na okrajích tektonicky omezený reliéf širokých plochých hřbetů se zbytky pliocenního zarovnaného povrchu, oddělených neckovitými, převážně podélnými údolními nivami. Na plošinách a svazích jsou sprašové pokryvy, při úpatí Hostýnských vrchů úpatní haldy. Nejvyšší bod je Skalka – 481 m.n.m. v Loučské brázdě. ___________________________________________________________________________________________________________________________

6




Tučinská pahorkatina (IXC - 1A - a) je plochá pahorkatina budovaná miocénními vápnitými jíly, písky a štěrky, flyšovými jíly, jílovci a pískovci ždánicko-podslezského příkrovu a kvartérními sedimenty. Má převážně erozně-denudační reliéf , při okraji větší, k JZ se sklánějící kry rozčleněné širokými neckovitými údolími v táhlé hřbety se zbytky zarovnaného povrchu. Ve vrcholových částech jsou spraše a říční terasy. Vítonická pahorkatina (IXC - 1A - b) je členitá pahorkatina budovaná flyšovými jíly, jílovci a pískovci ždánicko-podbeskydského příkrovu, v tektonických oknech miocénními sedimenty. Má převážně erozně-denudační reliéf širokých plochých hřbetů oddělených neckovitými údolími se širokými nivami. V rozvodních částech jsou velké zbytky zarovnaného povrchu úpatního typu (pedimentu), při úpatí Hostýnských vrchů výrazné suky, úpatní haldy a kužele. Němetická pahorkatina (IXC - 1A - c) je členitá pahorkatina budovaná flyšovými jílovci a pískovci godulského vývoje slezského příkrovu. V tektonických oknech v předpolí příkrovu jsou nezpevněné miocénní sedimenty. Má erozně-denudační reliéf krátkých plochých hřbetů se zbytky pliocenního zarovnaného povrchu oddělených hluboce zařezanými údolími levých přítoků Bečvy. Provodovický hřbet (IXC - 1A - d) je členitá pahorkatina z flyšových vápnitých pískovců a jílovců godulského vývoje slezského příkrovu. Je to strukturně litologicky podmíněný široký plochý hřbet směru SV JZ vzniklý rozčleněním pliocenního zarovnaného povrchu. Loučská brázda (IXC - 1A - e) je složená z flyšových pískovců a jílovců godulského vývoje slezského příkrovu. Je to strukturně litologicky podmíněná erozní sníženina směru SV - JZ s plochým dnem. Vznikla při úpatí Hostýnských vrchů, kde se řídce nachází úpatní haldy. Jankovická brázda (IXC - 1A - f) je z flyšových jílovců a pískovců godulského vývoje slezského příkrovu. Je to asymetrická erozní sníženina směru JZ - SV vázaná na méně odolné horniny před čelem magurského příkrovu. V JZ části protéká říčka Rusava v široké údolní nivě. Při úpatí Hostýnských vrchů jsou úpatní haldy a spraše. Pacetlucká pahorkatina (IXC - 1A - g) je členitá pahorkatina z flyšových vápnitých pískovců a jílovců na JV a nezpevněných miocénních sedimentů na SZ. Má erozně-denudační reliéf na tektonické kře vyzdvižené podél holešovského zlomu s výrazným okrajovým svahem na JZ. Na rozvodních hřbetech jsou zbytky pliocenního zarovnaného povrchu. 2 Maleník (IXC - 1B) se nachází v severní části PLO. Je to členitá vrchovina o ploše 60 km , střední o výšce 336,1 m a středním sklonu 5 12´. Je budovaná kulmskými drobami, pískovci a břidlicemi, devonskými vápenci a miocénními sedimenty. Je to nesouměrná, k JV ukloněná hrásťová kra s vnitřní blokovou stavbou, na Z je výrazný okrajový svah spadající do moravské brány. Ve vrcholových částech jsou zbytky ukloněného zarovnaného povrchu. Údolí jsou krátká, založená převážně na zlomech, průlomové je údolí Bečvy, jsou zde krasové jevy, úpatní haldy, sesuvy, lomy. Nejvyšším bodem je Maleník – 479 m.n.m., významný bod je Hůrka – 370 m.n.m. Je středně zalesněná smrkovými porosty, místy s bukem. Západní Vněkarpatské sníženiny (VIIIA) jsou pruh nižšího terénu probíhající od JZ k SV od Znojma přes Brno, Vyškov, Přerov k Hranicím. Má rozlohu 3442 km2, střední výšku 226,7 m, střední sklon 1o24´. Morfostrukturně jsou částí karpatské čelní hlubiny, která vznikla v třetihorách před čelem vrásnících se Vnějších Západních Karpat. Jsou vyplněny neogenními a čtvrtohorními usazeninami, z nichž místy čnějí kry starších hornin. Vyznačují se rovinným a pahorkatinným reliéfem s měkkými tvary. Náleží k nim rozsáhlé sníženiny Dyjsko-svrateckého úvalu a Hornomoravského úvalu spojené užšími sníženinami vyškovské a Moravské brány. Většinou jsou pokryty úrodnými poli a loukami, v nivách vodních toků se vyskytují zbytky lužních lesů. Hornomoravský úval (VIIIA-3) je široká protáhlá sníženina o ploše 1315 km2, střední výšce 225,8 m, středním sklonu 0o54´. Je to příkopová propadlina vyplněná neogenními a kvartérními usazeninami. Osu tvoří široká niva řeky Moravy v západní části jsou nížinné pahorkatiny, ve východní části jsou náplavové kužely toků stékajících z Jeseníků. Nejvyšší bod je kóta 345 m na Uničovské plošině. Jsou zde převážně pole, v nivách řek lužní lesy. Holešovská plošina (VIIIA-3C) je v jihozápadní části PLO. Je to úpatní plošina tvořená neogenními a kvartérními sedimenty, skloněná k JJZ. Má plochu 97 km2, střední výšku 217,7 m, střední sklon 0o59´. Nejvyšším bodem je kóta 325m. Jsou zde převážně pole. Mapka č.2 Vyšší geomorfologické jednotky ČR dle Zeměměřičského úřadu 1996

4.1.2 Hydrografie oblasti Území PLO 37 patří hydrologicky k povodí řeky Moravy. Přímo do ní odvádí své vody říčka Rusava s levostrannými přítoky Roštěnkou a Hlubokou a říčka Moštěnka s levostrannými přítoky Bystřičkou a Kozrálkou a pravostrannými přítoky Šišemkou a Dolnonětčickým potokem. Do řeky Bečvy pak odvádí své vody potok Paršovská stoka a říčky Juhyně a Loučka. Část hranice s PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky tvoří říčka Mojena. Přímo v PLO 37 pramení pouze Dolnonětčický potok, Šišemka, Kozrálka, Roštěnka, Hluboká a Paršovská stoka. Ostatní toky pramení v oblasti Hostýnských vrchů a zájmovou oblastí pouze protékají. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

7



V PLO 37 se nenachází žádné významnější vodní nádrže. Pouze na jednom z levostranných přítoků Moštěnky mezi Sovadinou a Mrlínkem je soustava zadržovacích rybníků. Podrobnější údaje jsou ze Zeměpisného lexikonu ČSR, dílu Vodní toky a nádrže. Průměrný odtok potoků pramenících v PLO 37 se pohybuje od 0,0044 m3*s-1*km-2 do 0,0082 m3*s-2 1 *km ( při srážkách 550 – 750 mm za rok). Pro srovnání v sousední PLO 41 se průměrný odtok pohybuje od 0,0069 m3*s-1*km-2 do 0,0179 m3*s-1*km-2 ( při srážkách 600 – 1000 mm). Moštěnka (4 – 12 – 02 – 072) pramení na svazích Kelčského Javorníku v 710 m.n.m. Plocha povodí je 364 km2, délka toku 44,5 km, průměrný průtok v ústí činí 1,29 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0035 m3*s1 *km-2. Vlévá se do zleva do řeky Moravy ve 191 m.n.m. Bystřička (4 – 12 – 02 – 085) pramení na svazích Čerňavy v 680 m.n.m Plocha povodí je 43,5 km2, délka toku 17,7 km, průměrný průtok v ústí činí 0,30 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0068 m3*s-1*km-2. Vlévá se zleva do Moštěnky u Dřevohostic ve 234 m.n.m. Kozrálka (4 – 12 – 02 – 089) pramení u Bystřice pod Hostýnem ve 435m.n.m. Plocha povodí je 35 km2, délka toku 15,3 km, průměrný průtok v ústí činí 0,16 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0046 m3*s-1*km2 . Vlévá se zleva do Moštěnky u Domaželic ve 225 m.n.m. Šišemka (4 – 12 – 02 – 087) pramení u Lhoty v 345 m.n.m. Plocha povodí je 26,7 km2, délka toku 11,2 km, průměrný průtok v ústí činí 0,13 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0049 m3*s-1*km-2. Vlévá se zprava do Moštěnky u Domaželic. Dolnonětčický potok (4 – 12 – 02 – 081) pramení na západ od Valšovic v 380 m.n.m. Plocha povodí je 35,2 km2, délka toku 13,7 km, průměrný průtok v ústí činí 0,19 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0054 m3*s-1*km-2. Vlévá se zprava do Moštěnky u Dřevohostic ve 239 m.n.m. Rusava (4 – 12 – 02 – 122) pramení na svazích Bukoviny v 600 m.n.m. Plocha povodí je 147,5 km2, délka toku 29,3 km, průměrný průtok v ústí činí 0,80 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0054 m3*s-1*km-2. Vlévá se zleva do Moravy u Tlumačova ve 184 m.n.m. Roštěnka (4 – 12 – 02 – 127) pramení u Pacetluk v 268 m.n.m. Plocha povodí je 29,6 km2, délka toku 7,8 km, průměrný průtok v ústí činí 0,13 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0044 m3*s-1*km-2. Vlévá se zprava do Rusavy u Pravčic ve 199 m.n.m. Hluboká (4 – 12 – 02 – 135) pramení u Kostelce na Hané v 222 m.n.m. Plocha povodí je 25,9 km2, délka toku 10,9 km, průměrný průtok v ústí činí 0,11 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0042 m3*s-1*km-2. Vlévá se zprava do Rusavy u Záhlinic ve 187 m.n.m. Loučka (4 – 11 – 02 – 002) pramení jižně od Loučky v 520 m.n.m. Plocha povodí je 33 km2, délka toku 12,8 km, průměrný průtok v ústí činí 0,30 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0020 m3*s-1*km-2. Vlévá se zleva do Bečvy u Valašského Meziříčí ve 282 m.n.m. Juhyně (4 – 11 – 02 – 008) pramení na svazích Kyčery v 695 m.n.m. Plocha povodí je 111,5 km2, délka toku 32,9 km, průměrný průtok v ústí činí 1,02 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0091 m3*s-1*km-2. Vlévá se zleva do Bečvy u Choryně ve 269 m.n.m. Paršovská stoka (4 – 11 – 02 – 30) pramení u Paršovic ve 367 m.n.m. Plocha povodí je 25,6 km2, délka toku 5,2 km, průměrný průtok v ústí činí 0,21 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0082 m3*s-1*km-2. Vlévá se zleva do Bečvy u Ústí ve 247 m.n.m. Mojena (4 – 12 – 02 – 146) pramení na jižních svazích Lysiny v 530 m.n.m. Plocha povodí je 66,6 km2, délka toku 25,6 km, průměrný průtok v ústí činí 0,23 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0035 m3*s1 *km-2. Vlévá se zleva do Moravy. PLO 37 opouští u Chrášťan.

4.2. Poměry klimatické I. Podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) se na území lesní oblasti nachází: A - teplá oblast s okrskem A5 - teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou (západní část – Holešovská plošina) B - mírně teplá oblast s okrskem B3 - mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinný (vlastní část Kelčské vrchoviny)

___________________________________________________________________________________________________________________________

8




Tab. 4.1. KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY – ATLAS PODNEBÍ (1958) Charakteristiky A5 B3 Počet letních dnů 50 - 60 40 - 50 Počet dnů nad 10°C 170 - 180 160 - 170 Počet mrazových dnů 100 - 110 110 - 120 Počet ledových dnů 30 - 40 30 - 40 Prům. teplota v lednu -2 až -3 -2 až -3 Prům. teplota v dubnu 8-9 7-8 Prům. teplota v červenci 18 - 19 17 - 18 Prům. teplota v říjnu 8-9 8-9 Prům. teplota roční 8-9 7-8 Prům. počet dnů se 90 - 100 100 - 110 srážkami nad 1mm Úhrn srážek ve veg. době 400 - 450 400 - 450 Úhrn srážek v zimě 200 - 250 200 - 300 Srážky celkem 600 - 650 650 - 700 Počet dnů se sněhem 40 - 50 50 - 60 Počet dnů zamračených 120 - 140 140 - 150 Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50 II. Podle klimatického členění - Quitt, E. (Klimatické oblasti ČR, 1971), na území lesní oblasti převažuje mírně teplá oblast (MT 10, MT 9), západní nížinná část náleží do teplé oblasti (T2). Viz mapka č. 3. Tab. 4.2. KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY – QUITT, E. (1971) Charakteristiky T2 MT 10 MT 9 Počet letních dnů 50 - 60 40 - 50 40 - 50 Počet dnů nad 10°C 160 - 170 140 - 160 140 - 160 Počet mrazových dnů 100 - 110 110 - 130 110 - 130 Počet ledových dnů 30 - 40 30 - 40 30 - 40 Prům. teplota v lednu -2 až -3 -2 až -3 -3 až -4 Prům. teplota v červenci 18 - 19 17 - 18 17 - 18 Prům. teplota v dubnu 8-9 7-8 6-7 Prům. teplota v říjnu 7-9 7-8 7-8 Prům. počet dnů se 90 - 100 100 - 120 100 - 120 srážkami nad 1mm Úhrn srážek ve veg. době 350 - 400 400 - 450 400 - 450 Úhrn srážek v zimě 200 - 300 200 - 250 250 - 300 Srážky celkem 550 - 700 600 - 700 650 - 750 Počet dnů se sněhem 40 - 50 50 - 60 60 - 80 Počet dnů zamračených 120 - 140 120 - 150 120 - 150 Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50 40 - 50

4.3. Poměry geologické a pedologické 4.3.1. Geologie oblasti Území patří k Západním Karpatům vnějším. Jejich stavba je výsledkem horotvorných pohybů v druhohorách a třetihorách. Vnější Karpaty mají výraznou pásemnou stavbu a poloobloukovitý tvar. Tvoří složitý příkrovový systém dalekosáhle přesunutý za třetihorního vrásnění k severozápadu na Český masív. Na jejich stavbě v území PLO se podílejí tyto geotektonické celky: vnější flyš (Slezská jednotka a Podslezsko-ždánická jednotka) a neogén, miocénní a pliocenní sedimenty. Ve skupině Maleníku, jižně od Lipníku a Hranic, se nalézá spodní karbon – kulm podobně jako v Nízkém Jeseníku. Geologická historie vnějšího flyše spadá do alpinského vývojového cyklu, který začíná druhohorním uložením křemenného detritu. Pokračuje sedimentací karbonátovou, která kulminuje v juře. Důkazem karbonátové sedimentace ve flyšovém pásmu jsou pouze sedimentární klasty (valouny či bloky). Ve starších třetihorách (paleogénu) pak pokračuje flyšová detritická sedimentace. Sedimenty jsou pak formovány horotvornými pohyby helvetskými (svrchní oligocén), sávskými (rozhraní paleogén – neogén) a štýrskými (miocén). Koncem miocénu měla pak oblast ráz zarovnané pahorkatiny, která byla v pliocénu rozlámána vertikálními pohyby, jež daly vzniknout intermontánním depresím a modifikovaly říční síť. Ve čtvrtohorách ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

9



(pleistocén, holocén) dochází pak k dalšímu morfologickému modelování území, zahlubování údolí, vzniku sesuvů na jílovcových horninách. Vnější flyš – přímo hraničí s Magurským flyšem Hostýnské vrchoviny. Je vytvářen Slezskou jednotkou, vývoje godulského. V paleogenním stáří zde dominují krosněnské vrstvy, ve kterých se střídají lávky vápnitých pískovců a jílovců. Doprovází je menilitové vrstvy, většinou tmavé jílovce s lávkami pískovce a paleogenní vrstvy podmenilitové, které tvoří jílovce s lavičkami pískovce. Vzácnější jsou křídové vápnité jílovce s lávkami pískovce. Na Slezskou jednotku navazuje Podslezsko-ždánická jednotka, ve které dominují paleogenní souvrství podmenilitové s jíly a jílovci zčásti vápnitými, někde pestrými. Tyto jsou doprovázeny menilitovými vrstvami – lupenitými a lavičkovitými, křemito-vápnitými jílovci a lávkami rohovce. Časté jsou rovněž ždánicko-hustopečské vrstvy, střídající se vápnité jíly, slíny a pískovce. Neogén – vyplňuje nejnižší partie oblasti. Jihozápadní část v okolí Holešova je tvořena kaolinickými jíly, písky, štěrky. Na Přerovsku dominuje svrchní helvet s mořským šlírovým vývojem většinou písčitých vápnitých jílů. Spodní karbon (kulm) – vytváří tzv. skupinu Maleníku, geologicky souvisí s Nízkým Jeseníkem a tvoří ostrov hercynika v karpatské soustavě. Je tvořen visé-hradeckými vrstvami: flyšovými vrstvami s převahou drob. Místy nad drobami převažují břidlice (visé flyšové vrstvy). V drobnějších ostrovech se zde nacházejí vápence s vložkami břidlic, masivní, jemnozrnné až hrubozrnné devonské vápence a vrstevnaté vápence místy s rohovci a vložkami břidlic(okolí Hranic, Teplic nad Bečvou). V kvartéru (čtvrtohorách) se na podloží třetihor a kulmu vytvořila vrstva fluviálních, proluviálních a deluviálních sedimentů. Plošně nejrozšířenější jsou svahové (deluviální) uloženiny. V kvartéru - pleistocénu vznikají i různě mocné vrstvy sprašových hlín (větrné akumulace), které jsou hojnější v bezlesých částech PLO. Čtvrtohorní překryvy jsou v oblasti vnějšího flyše tvořeny zejména deluviálními písčito-hlinitými sedimenty. V nižších polohách, které však většinou nejsou pokryty lesem jsou uloženy různě mocné eolické sedimenty – sprašové hlíny. Oblast neogenní, tedy nejnižší část je překryta z větší části terciérními až kvartérními proměnlivými písčitými a jílovitými eluvii. Nižší část oblasti zejména na styku s nivními hlínami Hornomoravského úvalu je překryta sprašemi a sprašovými hlínami (prostor mezi Přerovem a Holešovem). Menší a méně mocné uloženiny sprašových hlín se vyskytují i izolovaně ve vyšších polohách lesních komplexů. Ve skupině Maleníku pak na podloží spodního karbonu navazují překryvy kamenitých, písčitohlinitých eluvií hornin spodního karbonu. Okolí větších toků je tvořeno nivními hlínami až hlinitými písky, delofluviálními, převážně písčitými humózními hlínami. Mapka č.4 Geologie PLO

4.3.2. Pedologie oblasti Lesní půdy oblasti je možno z velké části pokládat za půdy v přirozeném stavu, neboť se na nich uchovaly lesní porosty, které jejich vlastnosti nezměnily tak, jako antropogenní faktor na obdělávaných zemědělských půdách. Ani lesní půdy se však nevyhnuly antropogennímu ovlivnění. Bylo to zejména ochuzováním selských půd nevhodným hospodařením a půd drobných lesů vyhrabáváním steliva. Takové půdy mají desítky let narušen přirozený proces akumulace a rozkladu humusu, což se projevuje nedostatkem přístupných organických látek, ústupem živin a celkovou degradací stanoviště. Mimo to jsou tato stanoviště často postižena změněnou druhovou skladbou dřevin se prospěch monokultur borovice a smrku. Důsledky hrabání v minulosti a nepříznivého vlivu jehličnatých monokultur v současnosti vytváří celkovou výslednici půdních podmínek, která ovlivňuje jednak půdní fytocenózu a dále kvalitu lesních porostů na těchto půdách rostoucích. Takto degradovaná stanoviště se vyskytují na celém území PLO. I mimo bývalé selské lesy byly v minulosti zakládány monokultury, zejména smrkové. Takové porosty, naprosto neodpovídající přírodním podmínkám oblasti, s sebou přinesly zápory, které se ve svých důsledcích projevují v posledních desetiletích. Od počátku své existence však způsobují svým pomalu rozložitelným opadem postupné okyselování půd a jejich postupnou degradaci. V neposlední řadě byla kvalita půd značně ovlivněna nevhodnými těžebně dopravními technologiemi, zejména pojezdem těžkých mechanismů s důsledkem ve zhutňování půd a nastartování erozní činnosti vody. Převládajícím půdním typem je kambizem. Podle charakteru půdotvorného substrátu je pak rozlišena do několika subtypů. K nejzastoupenějším pak patří kambizem typická mezotrofní, kambizem eutrická a kambizem luvická. K méně zastoupeným půdním typům patří fluvizemě, pseudogleje, luvizemě, rankery, rendziny a gleje. Vzhledem ke geologickým a geomorfologickým podmínkám je pro oblast typická ___________________________________________________________________________________________________________________________

10




velká absence semihydromorfních a hydromorfních půd. Vlivem značné příměsi jílových minerálů v půdách jsou tyto z hlediska zrnitosti většinou středně těžké až těžké a hůře prostupné pro vodu. Ta v půdním profilu stagnuje a vytváří charakteristické znaky oglejení. Většinou bývá toto oglejení vytvořeno ve větších hloubkách (v průměru od 40 cm níže) a nijak neovlivňuje fytocenózu na povrchu. Vylišení takovýchto lokalit při typologickém mapování je velmi obtížné, není možno spoléhat na rostlinné indikátory ani na šetření pomocí zkusných vpichů sondýrkou. Zastoupení oglejných půd (kambizemí pseudoglejových a pseudoglejů) je malé a nemá rozhodující vliv na způsob hospodaření na převažujících lesních typech. K semihydromorfním půdám lze zařadit i nivní půdy – fluvizemě v okolí větších toků, které vytváří zcela specifické podmínky pro hospodaření na úzkých dlouhých plochách. Bodový charakter mají i hydromorfní půdy na svahových mokřadech s přítomností proudící vody a svahových glejů. Také tato stanoviště vcelku neovlivní způsob hospodaření v rámci dominantního hospodářského souboru. Pokud se týká trofnosti lesních stanovišť oblasti, převládají živná stanoviště půdních kategorií S, B, H, D. Specifický ráz má skupina Maleníku, kde na zvětralinách kulmských drob, břidlic či pískovců vznikají chudší půdy rázu typických kambizemí oligotrofních. Za zmínku stojí i obsah CaCO3 v půdách. Ten je v půdách oblasti velmi proměnlivý a závisí na obsahu Ca v jílovcích či tmelu pískovců. Na stanovištích s podložím karbonátových jílovců nebo vápnitých sprašových hlín jsou půdy bohaté, vápnité. Základní půdní vlastnosti charakterizují fyzikální a chemické rozbory půdních vzorků odebraných v půdních sondách v celé oblasti. Syntetickým vyjádřením pedologického průzkumu lesních stanovišť je pak upřesnění charakteristik lesních typů (viz kapitola 4.5.4.1. Typologické plochy).

Zobecnění půdních rozborů typologických ploch Reakce půd : je velmi proměnlivá v závislosti na hloubce. V horní části (do 15 cm) jsou půdy vesměs silně až středně kyselé. Směrem dolů kyselost klesá. Na půdách s dobrou až vysokou zásobou Ca (karbonátové jílovce či vápnité tmely pískovců) je reakce půd mírně kyselá až neutrální. Sorpční kapacita : je obecně velmi vysoká až vysoká, u kyselejších půd klesá směrem dolů na velmi nízkou. Obecně je velmi proměnlivá v rámci jednoho půdního profilu. Sorpční nasycenost : roste s klesající kyselostí. Půdy nahoře silně kyselé jsou také výrazně sorpčně nenasycené, s poklesem kyselosti směrem dolů roste sorpční nasycenost, půdy neutrální jsou sorpčně nasycené až plně sorpčně nasycené. Zrnitost : v oblasti vnějšího flyše či neogénu jsou půdy většinou středně těžké, hlinité, jílovitohlinité až jílovité. Spodní karbon skupiny Maleníku naopak vytvořil půdy lehčí, hlinitopísčité až písčitohlinité. Živiny : Dusík – v průměru střední zásoba Fosfor – velmi proměnlivá zásoba, někde velmi nízká, někde velmi dobrá. Draslík – střední až dobrá zásoba, někde nízká Vápník – velmi proměnlivá zásoba (nízká – vysoká) Hořčík – dosti proměnlivá, většinou nízká až velmi dobrá zásoba TAB 4.3. ZASTOUPENÍ PŮDNÍCH TYPŮ A NIŽŠÍCH JEDNOTEK Půdní typ subtyp výskyt

7295.46 ha Celkem %

KAMBIZEM

PSEUDOGLEJ FLUVIZEM LUVIZEM RANKER GLEJ RENDZINA HNĚDOZEM celkem

typická oligotrofní typická mezotrofní eutrická luvická rankerová pseudoglejová kambický

pískovce, droby, jílové břidlice droby, jílové břidlice, jílovce svahové hlíny jílovce, sprašové hlíny pískovce, droby, břidlice jílovce, sprašové hlíny, jílové břidlice pískovce, jílovce aluviální naplaveniny jílovce, sprašové hlíny pískovce, jílovce pískovce, jílovce vápenec sprašové hlíny

0,3 23,8 20,9 40,2 0,4 2,9 4,7 4,5 0,9 0,7 0,4 0,3 + 100


11



4.4. Poměry biogeografické Nové regionálně fytogeografické členění ČR (Skalický, Slavík 1988) na území oblasti vylišuje dva fytogeografické okresy. Do fytogeografického obvodu Mesophyticum carpaticum náleží okres Moravská brána s podokresem Moravská brána - vlastní, která zaujímá vlastní část Kelčské vrchoviny. V západní, nížinné části oblasti se nachází fytogeografický okres Haná, náležející k obvodu Pannonicum s podokresy Hornomoravský úval a Hanácká pahorkatina. Biogeografické členění (Culek a kol., 1996) vylišuje biogeografický region náležející do Karpatské podprovincie: Viz mapka č. 5 Geografické regiony ČR. 3.4. Hranický S o s iek o log i ck é č le ně n í ( Pet ř íče k 19 82 , Míc ha l , Pet říč ek 1 988 ) vyliš uje na úz em í les ní o bl as ti s os ieko reg ion y: 2 . 25 Po dbe sk yd s k á p ah or kat i na 1 . 04 H o rno m or a vs ký ú va l

4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (ÚHÚL, 1971) Komentář: Podle vyhlášky č.83/1996 Sb. se pro typologické mapování využívá přehled souborů lesních typů České republiky podle přílohy č.2 této vyhlášky. Je to typologický systém ÚHÚL (1971). Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je lesní typ (LT). Lesní typ je definován (ZLATNÍK 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, t.j. geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Jako jednotka jediného systému je lesní typ charakterizován svou typickou variantou. V jednotlivých lesních oblastech je lesní typ reprezentován příslušnou geografickou variantou. Mapovací jednotkou je tato geografická varianta lesního typu, popřípadě jeho degradační stadium. Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště.

4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů Komentář: Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů vlivem mezo a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (lvs) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (Plíva 1971). Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů v ČR bylo především Zlatníkovo rozdělení, neboť klimaticky se rámec skupiny lesních typů většinou shoduje se souborem lesních typů. Doplnění a úpravu vyžadovala vegetační stupňovitost v hercynsko - sudetské oblasti podrobnějším rozdělením ve stupních přirozeného rozšíření smrku a buku, dále vyloučením přirozených borů z pravidelné stupňovitosti vzhledem k jejich specifickým půdním podmínkám, a konečně vymezení vegetačních stupňů na stanovištích ovlivněných vodou (Plíva 1971). Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku. Hlavními nositeli vegetační stupňovitosti jsou dřeviny: dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč. Ustálení dřevin ve vegetačních stupních je výsledkem kompetičních vztahů mezi dřevinami v postglaciálním vývoji v existujících přírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produkčním optimům jednotlivých dřevin (Plíva 1971). Dřevinnou skladbou charakterizované lesní vegetační stupně jsou základními jednotkami pro nepřímé vyjádření výškového klimatu (vertikální stupňovitosti). Pro označení stupně je rozhodující skladba souborů živné řady, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je i přímější závislost na výškovém klimatu (ostatní řady jsou více pod vlivem dalších faktorů) (Plíva 1971). Z on a l it a: Normálním sledem vegetačních stupňů se rozumí posloupnost lesních vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu se zvyšující se nadmořskou výškou od nížin do hor v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Konstrukce používaného typologického ___________________________________________________________________________________________________________________________

12




systému ÚHÚL a parovinný charakter hercynské oblasti vytváří více méně mozaikovitý či velmi členitý charakter vegetační stupňovitosti. V koncepci vegetační stupňovitosti se totiž nevychází z nadmořské výšky, ale především ze složení vegetace a navíc druhová skladba ve vegetačním stupni není jednotná (rozdíly půdní, reliefové, mezo a mikroklimatické). K tomu je proto zapotřebí rozlišovat při interpretaci typologické mapy a mapy lesních vegetačních stupňů následující pojmy: Zonální lesní vegetační stupeň (lvs): spojitá linie snažící se generalizovat na základě převládajících zonálních společenstvev, které se vyskytují na edafických (půdních) kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, N, F Inverze lesních vegetačních stupňů (a tím i jednotlivých souborů lesních typů): uplatnění expozičního a inverzního mezoklimatu v podobě zvýšení (snížení) stupně uprostřed jiného stupně (úzká hluboká údolí, stinné svahy, slunné svahy); Azonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zcela pod vlivem zvláštních půdních a expozičních poměrů a vyskytujících se mozaikovitě v průřezu ostatních stupňů (lvs) a kde první číslo znamená zařazení do souboru společenstev: bory - 0; edafické (půdní) kategorie: X, R, U, L, případně Z; Intrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se pod vlivem zvláštních (inverzních) půdních, vodou ovlivněných poměrů a vyskytujících se uvnitř zonálních zpravidla o jeden stupeň (dolu) posunutých lvs: edafické kategorie: Q, P, O, T, G Extrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se z většiny pod vlivem zvláštních půdních a expozičních, případně jiných mezoklimatických poměrů a vyskytujících se někdy mimo normální sled vegetačních stupňů: edafické kategorie: A, C, F, Y, V, Z, M případně H, I, D, a dále jsou takto nazývány případné další odlišnosti v mapování.

4.5.2.1. Lesní vegetační stupně a vegetační poměry PLO 37 je řazena podle mapy variant vegetační stupňovitosti (Zlatník 1975) k teplé mediteránní oblasti (ekologické variantě bukové a chorologické variantě panonské a subpanonské). Pouze východní cíp náleží k chladné oblasti buko-jehličnaté, sudetohercynské. Rozvržení lesních vegetačních stupňů odpovídá sousedním flyšovým pohořím jako jsou Hostýnské vrchy či Chřiby. Typickou lesní vegetací oblasti jsou bohaté dubové bučiny a bohaté bučiny a vlivem lidské společnosti v posledních stoletích vzniklé dubové či bukové habřiny či dubové a bukové pařeziny, které se staly druhotnou, ale specifickou složkou přírodních společenstev v PLO. V těchto lesních společenstvech dominuje ostřice chlupatá (Carex pilosa), na sušších a skeletnatějších stanovištích je nahrazována strdivkou jednokvětou (Melica uniflora) nebo lipnicí hajní (Poa nemoralis). Na chudších stanovištích roste bika hajní (Luzula nemorosa), jestřábník lesní (Hieracium silvaticum) a kostřava ovčí (Festuca ovina). Tyto dominantní traviny jsou doprovázeny na bohatých stanovištích mařinkou vonnou (Galium odoratum), plicníkem lékařským (Pulmonaria officinalus), místy svízelem Schultézovým (Galium Schultezii), pryšcem mandloňovým (Tithymalus amygdaloides), čistcem lesním (Stachys silvatica), violkou lesní (Viola silvatica), kyčelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera) atd. Bohatá eutrofní stanoviště jsou pak indikována bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), hvězdnatcem čemeřicovým (Hacquetia epipactis), kopytníkem evropským (Asarum europaeum), kakostem smrdutým (Geranium robertianum), atd. Přitom ve flyšové části, díky bazickým flyšům (jílovcům) a sprašovým překryvům, převažují tyto bohaté druhy vegetace, kdežto ve skupině Maleníku s kulmským podložím převládají chudší typy vegetace, která je ještě podpořena změněnou druhovou skladbou ve prospěch smrku. Ve flyšové části PLO se zachovaly ve větší míře listnaté, smíšené porosty a pařeziny, které se svým složením blíží původním společenstvům. Od nejnižších nejteplejších poloh jsou to svěží, bohaté, hlinité a obohacené bukové doubravy, potoční luhy, dále svěží, bohaté, hlinité a obohacené dubové bučiny, jedlodubové bučiny a jasanové olšiny. Větší část ve skupině Maleníku má druhovou skladbu zcela změněnu. K uvedeným společenstvům přistupují zakrslé, skeletové, kyselé, vysýchavé a vápencové dubové bučiny, lipodubové bučiny, lipové a roklinové javořiny, vlhké dubové bučiny. Nejvyšší lvs v PLO – bukový je tvořen svěžími, svahovými, bohatými, hlinitými, obohacenými a vlhkými bučinami, lipovými bučinami a svěží dubovou jedlinou. 1. lvs – dubový – Nalézá se jen jako torzo luhu řeky Bečvy, přiřazen k PLO byl pouze na základě technického rozdělení a úpravy hravic mezi PLO. Je tvořen typickým aluviem, tedy říčními naplaveninami. Nadmořská výška 200 – 220 m. Navazuje na něho přímo 3. lvs dubobukový. 2. lvs – bukodubový – Tento vegetační stupeň je doménou flyšové a neogenní části, tedy přibližně 16% plochy lesů v západní části PLO. Nalézá se v rozmezí nadmořských výšek 200-350m. Navazuje přímo na teplou oblast Hornomoravského úvalu. Zhruba lze tento vegetační stupeň charakterizovat průměrnou roční teplotou 8 – 8,5 st. Celsia a ročním úhrnem srážek pod 650 mm. V přirozených společenstvech


13



dominoval dub zimní, přimíšeny byly buk, habr, lípa, javor případně jilm. Současnou skladbu tvoří převážně listnaté porosty pařezin. 3. lvs – dubobukový – Je rozhodujícím vegetačním stupněm v oblasti, tvoří téměř 61% lesů. Nadmořská výška 240 – 400m. Zhruba lze tento vegetační stupeň charakterizovat průměrnou roční teplotou 7,5 - 8 st. Celsia a ročním úhrnem srážek 575 – 750 mm. Buk je rozhodující hlavní hospodářskou dřevinou, má zde optimální podmínky pro svůj růst. Obsadil širokou škálu stanovišť od půd kyselých (3K), bohatých (3,4 B,H,D) až po vlhká stanoviště (3V, 4V). V přirozených porostech se dále vyskytoval DB, HB, JD, JV, KL, LP, JL, TŘ, BŘK. Dubové bučiny mají přirozeně 20 – 30% dubu. Původní porosty jsou nahrazeny pařezinami, často monokulturami smrku i borovice. Přirozenější dřevinná skladba je na extrémních a exponovaných stanovištích, sutích, roklinách srázných svazích, ve společenstvech javořin, skeletových, svahových dubových bučin, lipodubových bučin a javořin. 4. lvs – bukový – Je stupněm východní, nejvyšší a nejchladnější části PLO. Zaujímá nadmořskou výšku v rozmezí 320 – 480 m. Klimatické charakteristiky : průměrná roční teplota 6,5 – 7,5 st. Celsia, roční úhrn srážek 650 – 800 mm. V původních porostech dominoval buk, silné zastoupení měla jedle (až 20%). V příměsi byly obě lípy, javor mléč i klen, jilm horský, méně habr a dub. Nynější porosty převážně smrkové. Přirozenější skladba je na exponovaných stanovištích příkrých svahů a lipových bučin. Dub je přirozeně jen vtroušen. Zastoupení lesních vegetačních stupňů v PLO 37: lvs

Zastoupení (%)

1.dubový 2.bukodubový 3.dubobukový 4.bukový bezlesí

+ 15.8 60.8 23.2 0.2 100

V PLO 37 tvoří většinu plochy porosty s nevhodnou dřevinou skladbou. Podle databáze platných LHP zpracované za plochu PLO je dřevinná skladba PLO tvořena těmito hlavními porostními typy : smrkový (SM monokultury + porosty s převahou SM) dubový (doubravy + směsi s převahou DB, lipové skupiny) bukový (bučiny + směsi s převahou BK, javorové skupiny) borový (BO monokultury + porosty s převahou BO) listnaté (nejčastěji směsi DB+HB+ BŘ – často střední les) les nízký (DB, HB, směsi DB+HB+BŘ,OS) olšový (JS), (olšové nebo jasanové porosty na aluviích) topolový (okrajově na aluviu Bečvy) Bližší viz. Zastoupení skladby porostních typů v největších cílových HS v kap.6. Tyto tabulky a grafy dávají dobrý přehled o zastoupení porostních typů v hlavních HS. Porostní typy jsou jednak kvantifikovány, viz. Tabulka tvorby porostních typů, a dále charakterizovány plochou, procentickým zastoupením a naplněním v rámci souboru. Na první pohled je zřejmá převaha smrkového porostního typu v HS 45, 47, i v HS 25 tvoří smrk čtvrtinu plochy. Listnáče, hlavně buk, byly “vytlačeny” do exponovaného HS 41. Cílem diferencovaného hospodaření by měla být postupná přeměna nevhodných (nestabilních, nepůvodních) monokultur SM, BO na porosty produkční s víceméně přirozenou skladbou dřevin. Hlavním principem těchto přeměn je pak trvale udržitelné hospodaření přírodě blízké. Rámcem pro takovéto hospodaření je vytvoření hospodářských souborů a jejich rámcových směrnic hospodaření (viz kapitola 9) a mapka č. 6 – fylobotanická mapa ČR. Mapa lesních vegetačních stupňů Jedním z výstupů OPRL je mapa zonálních vegetačních stupňů (1: 50 000) v duchu pojetí použitého typologického systému (ÚHÚL 1971). Jedná se o jakousi generalizaci v rámci mozaikovitého rozšíření lesních vegetačních stupňů.

___________________________________________________________________________________________________________________________

14




4.5.2.2. Soubory lesních typů 7 295,46 ha %

ekologická řada l. v. s.

extrémní

kyselá

živná

obohacená humusem edafické kategorie

X Z Y M K

9 8 7 6 5 4 3 2 1

+

+

N

I

+

+

0.2

S

F

0,2

0,5

0,3

1,3

+

C

+

B

W H

9,3 9,4 +

0,2

1,5

D

A

7,6

3,1

0,3

22,2

15,8

0,6

9,6

3,6

oglejená

vodou

J

0,2

L

1,9

U

2,1

V

O

P Q T G

bezl

1,2

23,2

0,2

3,5

60,8

+

15,8

0,9 +

+ +

+

+

+

0,2

+

0,5

1,8

+

20, 2

0,2

39,4

22,5

0,9

0,2

2,8

Σ

+

Bezl

Σ

podmá čená

raše linná

TAB 4.4. ZASTOUPENÍ SLT V PLO ( %)

2,1

0,2

4,7

+ 100

Převládajícími soubory lesních typů jsou: 3H, 3D, 3B, 2H, 4B.

4.5.3 Zastoupení přirozených lesních společenstev zastoupení v ha , % D OU BR A VY: BUČ IN Y : J ED L IN Y : O LŠ IN Y : LUH Y : J AVOŘ IN Y: J A SEN IN Y :

1 119 , 0 5 908 , 6 9 1 ,6 1 40 ,9 7 0 ,2 1 7 ,9 1 56 ,9

1 4 ,9 7 8 ,8 1,2 1,9 0,9 0,2 2,1 1 00

LUHY Luhy jsou společenstva širokých aluvií, zde v PLO 37 v aluviu řeky Bečvy. Přímo na luh navazují společenstva 3. lvs. Zastoupení je nepatrné (0,9%), celé společenstvo luhu by mělo být v PLO 34 – Hornomoravský úval, ale hranice oblasti musely být vedeny po parcelách. Luh je společenstvem, kde se přirozeně vyskytoval dub letní a jasan ztepilý, doplněn jilmem, lípou, habrem. Současné porosty jsou povětšinou druhotné z olší, vrb, topolů, ojediněle jasan, lípa, dub. Nadmořská výška 200 – 220 m. DOUBRAVY Bukové doubravy tvoří 14,9% rozlohy PLO. Jsou záležitostí teplejší západní části neogénu a vnějšího flyše. Velmi časté jsou překryvy sprašových hlín. V přirozených společenstvech dominoval dub zimní, přimíšeny byly buk, habr, lípa, javor případně jilm. Současné porosty jsou tvořeny většinou pařezinami různého složení a kvality. Dobré kvality dosahuje bříza, která je pěstována, místy i lípa, habr i dub. Do porostů byla často nevhodně vnášena čistá borovice a dokonce smrk. Tyto monokultury nyní jeví známky degradace a rozvrácení. Borovice je při volbě vhodného ekotypu dřevinou vhodnou do směsí. Smrku by se měl každý hospodář v těchto společenstvech vyvarovat. Základní dřevina DB, BK, vedlejší MD, BO, HB. Velmi žádoucí je příměs cenných listnáčů – LP, JV, JL, TŘ. Nevhodné smrkové porosty by měly být rychle přeměněny. Nadmořská výška 200 – 320 m.


15



BUČINY Bučiny zaujímají v PLO zcela jednoznačně největší plochu – 78,8% rozlohy. Buk v minulosti opanoval v různých směsích celé území PLO. Má zde optimální podmínky pro svůj růst (7,5 – 8,5 st. Celsia, 575 – 750 mm). Obsadil širokou škálu stanovišť od půd kyselých (3K), bohatých (3,4 B,H,D) až po vlhká stanoviště (3V, 4V). V přirozených porostech se dále vyskytoval DB, HB, JD, JV, KL, LP, JL, TŘ, BŘK. Dubové bučiny mají přirozeně 20 – 30% dubu. Původní porosty jsou nahrazeny pařezinami, často monokulturami smrku i borovice. Nadmořská výška 240 – 400 m. Vlastní bučiny jsou doménou východní části ve skupině Maleníku. V původních porostech dominoval buk, silné zastoupení měla jedle (až 20%). V příměsi byly obě lípy, javor mléč i klen, jilm horský, méně habr a dub. Nynější porosty převážně smrkové. Nadmořská výška 320 – 480 m. OLŠINY Tvoří 1,9% rozlohy PLO. Vytváří společenstva potočních a prameništních olšin s původním výskytem olše lepkavé, jasanu ztepilého a vrby. Někde mohl přistoupit habr, klen a třešeň. Nynější skladba je nakloněna olši. Nadmořská výška 240 – 400 m. JEDLINY Tvoří 1,2% rozlohy PLO. Zahrnuje pouze jeden lesní typ – 4O2, svěží dubovou jedlinu ostřicovou na plošinách. Přirozeně se vyskytoval dub zimní i letní, jedle, buk a osika. Nyní převážně smrková monokultura. Nadmořská výška 300 – 450 m. JAVOŘINY Okrajové společenstvo, pouze 0,2% rozlohy PLO. Tvořeno lipovými javořinami a roklinovou javořinou. Přirozeně BK, LP, JV, JD, HB, JS, DB, JL. Společenstva sutí žlebů a roklin. Nadmořská výška 240 – 400 m. JASENINY Tvoří 2,1% rozlohy PLO. Zahrnuje pouze jeden lesní typ – javorovou jaseninu bršlicovou v úžlabinách. Společenstvo zaříznutých úžlabin potoků s mozaikou půdních typů ovlivněných vodou a deluvií. Přirozeně JS, BK, KL, JV, DB, JL, JD, LP. Nadmořská výška 240 – 400 m.

4.5.4. Typologické plochy, trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a ostatní výzkumné plochy 4.5.4.1. Typologické plochy PLO 37 – Kelečská pahorkatina je svojí výměrou okrajovou oblastí. Při průzkumu přírodních podmínek měly vždy přednost větší lesní celky patřící k PLO 41. Oblast proto není pokryta typologickými plochami tak dobře, jako jiné. V rámci PLO je k dispozici celkem 9 zápisů (typologických zápisníků) z typologických ploch, které byly zakládány již v roce 1980 a postupně v dalších letech II. cyklu mapovacích prací (Holuša, Plintovič a kol.). Tyto plochy o velikosti 5 arů (prům. 25m) byly z větší části revidovány počátkem 90. let (1990, 1992), kdy se sjednotil typologický systém na nynějším stavu. K dalšímu doplnění došlo při rychlé revizi v rámci dokončení elaborátu OPRL v roce 1999. Mnohé sondy zanikly vývojem porostů – v porostech se nedaly fyzicky identifikovat, a proto byly založeny plochy nové (3 plochy). Fytocenologické zápisy a půdní vzorky byly pořízeny a odebrány podle nové metodiky šetření přírodních podmínek (Macků 1990). V současné době jsou typologické plochy zakládány v hustotě 1 sonda na přibližně 1000 ha porostní plochy. Jsou pořizovány fytocenologické zápisy, vyhodnoceno dřevinné patro a odebrány půdní vzorky v hlubokých sondách. Vzorky jsou pak zpracovány pedologickou laboratoří ÚHÚL. V tabulce jsou uvedeny nejnovější půdní rozbory na typologických plochách po celém území PLO. Jejich zhodnocení je provedeno v kapitole 4.3.2. Pedologie oblasti.

___________________________________________________________________________________________________________________________

16




TAB. 4.5. PŮDNÍ ROZBORY TYPOLOGICKÝCH PLOCH Lesní typ

Číslo plochy

3H2

T 379 536

hlinitá dubová bučina s ostřicí chlupatou na mírných svazích

Horizonty: Hloubky /cm/: Aol A B B(g)

3H2

0-2 2-5 5 - 35 35 - 120

T 379 536

LHC; Oddělení; Porost

2O5 T 379 004 Horizonty; Hloubky /cm/: Aol A B1 B2 B3

2O5 jedlobuková doubrava ostřicová na sníženinách plošin a mírných svazích

0-2 2-5 5 - 30 30 - 65 65 - 130

T 379 516 Horizonty; Hloubky /cm/: A

12 - 34

Substrát; Půdní typ; Půdní druh;

Fytocenoza Asperula odorata +2, Pulmonaria officinalis 1, Lathyrus vernus +, Symphytum tuberosum +, Impatiens noli-tangere +, Circaea lutetiana 1, Convallaria majalis +, Senecio nemorensis +, Maianthemum bifolium +, Carex pilosa +4, Dactylis glomerata +, Melica nutans +, Luzula nemorosa + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

Bystřice p.Host. 412 A9

320 m SV

Magurský flyšjílovce a pískovce Kambizem typická (oligo- mezotrofní) Hlinitá

Půdní reakce /pH H2O/

Humus %

Dusík %

4,20 4,10 4,35 7,16

32,57 6,72 0,93 0,36

1,302 0,308 0,068 0,053

320 m SV

Magurský flyšjílovce a pískovce Kambizem typická (oligo- mezotrofní) Hlinitá

Humus %

Dusík %

CaCO3 %

Sorpční kapacita /mval/100g/

Sorpční nasycenost %

3,40 1,01 0,40 0,28

0,220 0,085 0,076 0,070

0,13 13,68

23,2 26,0 32,0 49,7

70,7 54,2 95,6 99,4

Bystřice

hlinitá p.Host. dubová 412 A9 bučina s Půdní reakce Horizonty: ostřicí /pH H2O/ chlupatou na Hloubky /cm/: mírných Aol 1-5 5,37 svazích A 5 - 40 4,85 40 - 90 6,66 po 10 letech B B(g) 90 - 120 8,04 jedlobuková doubrava ostřicová na sníženinách plošin a mírných svazích

Nadm. výška; Exp.

Bystřice p.Host. 208 D10

320 m

Magurský flyšjemné pískovce Kambizem typická, mezotrofní Jílovitohlinitá

14,0

84,3 21,0 16,2 50,5

69,3 33,3 27,2 99,0

0,193

0,192

1,497

0,689

0,077

0,175

0,308

0,460

0,033

0,245

0,210

0,706

0,106

0,494

7,266

2,560

Asperula odorata +, Maianthemum bifolium +, Impatiens parviflora +, Dentaria bulbifera +, Carex pilosa +4, Melica uniflora 1

Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO 36

106

1216

33

86

775

192 188

275

146

2505

429

241

64

15360

498

Impatiens noli-tangere +, Galeopsis pubescens -, Rubus caesius -, Carex brizoides +5, Melica uniflora +, Athyrium filix-femina -


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

4,00 3,84 4,20 4,41 4,90

35,15 6,10 0,83 0,21 0,15

1,241 0,272 0,050 0,030 0,028

-

79,5 19,0 8,0 11,9 23,4

Bystřice p.Host. 203 B7

300 m JV

Magurský flyšjemné pískovce Kambizem pelická Hlinitopísčitá


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


Sorpční nasycenost %

3,86

1,49

0,083

-

11,5

36,5

28,7 10,0 10,0 41,2 79,5

0,229

0,139

0,621

0,201

0,104

0,108

0,195

0,215

0,076

0,105

0,186

0,187

0,092

0,225

0,252

0,432

0,041

0,361

0,570

0,872

Lamium galeobdolon +, Asperula odorata +, Stellaria holostea -, Asarum europaeum +, Aegopodium podagraria +, Pulmonaria officinalis -, Galium rotundifolium +, Carex pilosa 2, Carex brizoides +5

Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO 10

50

202

4.5.4.2. Trvalé zkusné a poloprovozní výzkumné plochy Charakteristika výzkumných ploch v PLO 37 – Kelečská pahorkatina Na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch - poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a trvalé zkusné plochy (TZP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80. letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách pod vlivem imisí. V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa. V přírodní lesní oblasti 37 existuje v současné době 0 ploch PVP a 1 plocha TZP, založená v roce 1982. Všechny existující údaje o ploše jsou uloženy v počítačové databázi. V letech 1994-1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Při tom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace polohy plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

17



Základní informace o ploše v lesní oblasti 37 spolu s některými výsledky terénní revize jsou uvedeny v tab. 1. Z celého souboru ploch v lesní oblasti budou vybrány vhodné plochy pro zařazení do cílového souboru reprezentativních ploch. Vybrané plochy budou dále doplněny o nové plochy v porostech jiných dřevin a o plochy v mladých porostech. Tyto plochy budou hodnoceny v intervalu 3-5 let. U ostatních ploch v oblasti se předpokládá hodnocení v delším časovém intervalu a nebo účelové hodnocení pro zjištění některých specifických údajů. Hodnocení ploch bude probíhat podle jednotné metodiky, která zahrnuje ucelený soubor metod a postupů pro měření dendrometrických charakteristik, hodnocení zdravotního stavu stromů, popisu vegetace, hodnocení výživy porostů, hodnocení půdních podmínek a měření atmosférické depozice. Přehled parametrů sledovaných na plochách je uveden v tab. 2. Na trvalých zkusných plochách se uskutečňují dva základní typy šetření stavu stromů: (i) dendrometrické měření stromů (ii) hodnocení zdravotního stavu. Dedrometrická měření zahrnují měření tlouštěk a výšek stromů. Sem je zahrnuto také hodnocení sociálního postavení stromu a hodnocení mechanického poškození stromu. Tyto charakteristiky se zjišťují u všech stromů na trvalé zkusné ploše. Výjimkou jsou výšky, které se měří jen u 30 - 40 stromů. Pro hodnocení zdravotního stavu stromu se v rámci trvalé zkusné plochy zřizuje kruhová plocha o poloměru 16 m (plocha 0.08 ha). Velikost a tvar plochy jsou shodné se standardními monitoračními plochami, které se používají pro hodnocení zdravotního stavu. Velikost plochy zajišťuje, že zdravotní stav se hodnotí u 40-60 stromů, což je dostatečný počet pro charakteristiku zdravotního stavu celého porostu. Kruhová plocha se umístí do části plochy, která nejlépe charakterizuje stav porostu, ve kterém se trvalá zkusná plocha nalézá. Kruhová plocha je v rámci trvalé zkusné plochy vylišena jiným způsobem číslování. Stromy na kruhové ploše jsou číslovány bílou barvou a ze dvou stran, na zbývající části jsou stromy číslovány žlutě a čísla jsou jen z jedné strany stromu.

Tab. 1. Přehled ploch PVP a TZP v PLO 37 Kelečská pahorkatina PLOCHA Typ X_JTSK Y_JTSK Nadm_V Dřevina Rok_založ. Stáří_2000 Zápoj Klasif. TZP -514153 -1132111 376,2 SM 1982 90 95 1 503701

Klasifikace plochy pro další výzkumné využití 1. Velmi vhodná 2. Vhodná

3. Vyhovující 4. Nevyhovující 5. Zcela nevhodná

ideální, přehledná, dobře stabilizovaná, přístupná. kvalitní plocha s drobnými nedostatky; částečně prolámaná, mírně nepřehledná, či částečně ohrožená škodami větrem, sněhem, zvěří, na okraji porostu, hůře přístupná, apod. plocha je pro další měření použitelná jen s výhradami plocha je pro další měření nepoužitelná, po přečíslování lze však plochu, nebo její část znovu obnovit plocha je pro další měření nepoužitelná a není možné ji obnovit (vytěžení porostu, nejasné hranice)

___________________________________________________________________________________________________________________________

18




Tab. 2. PŘEHLED PARAMETRŮ SLEDOVANÝCH PŘI HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A MĚŘENÍ PŘÍRŮSTU NA VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH Skupina parametrů

Parametr

Dendrometrické parametry

tloušťka

výška Sociální postavení stromu sociální post. stromu Mechanická pošk. kmene zlom mech. pošk. obvodu kmene Zdravotní stav porostů defoliace celé koruny defoliace 1/3 koruny vitalita vrcholu výskyt suchých větví typ barevných změn intenzita barevných změn výskyt sekundárních výhonů stáří jehlic výskyt šišek úhel větvení typ větvení poškození hmyzem

Objekt všechny stromy 30 - 40 stromů všechny stromy všechny stromy všechny stromy kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů všechny stromy

4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Typologické mapování probíhalo v těsném spojení s vývojem lesnické typologie u nás. K prvnímu mapování v PLO došlo koncem 50. let, provedl jej ing. Holuša, ing. Prudič a kol.. Následná revize proběhla počátkem 70. let, kdy vznikla jednotná typologické klasifikace (tzv. 2. etapa typologie lesů) a bylo vlastně provedeno nové mapování v tomto systému (Typologický systém ÚHÚL – 1971). V další letech byla prováděna jen hrubá revize typologického mapování v rámci obnov LHP, tedy jednou za 10 let v rámci jednoho LHC. V roce 1980 a 1990 byly provedeny revize typologického mapování na LHC Bystřice pod Hostýnem. LHC Frenštát byl revidován v roce 1992, Rožnov pod Radhoštěm v roce 1996, školní polesí lesnické školy v Hranicích v roce 1999. Došlo ke sjednocení charakteristik lesních typů, detailnímu zmapování svážných území a sesuvy ohrožených lokalit. Došlo k úpravám v pojetí vodou ovlivněných stanovišť (změna lvs).

4.5.6. Přehled a charakteristiky lesních typů (LT) V následných tabulkách je uveden přehled lesních typů s plochami a v příloze pak úplné charakteristiky lesních typů, které jsou s typologickou mapou stěžejním produktem OPRL.


19



TAB 4.6. PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ lesní Plocha název lesního typu Slt Plocha lesní p. lesní p. ha

typ

ha

( souboru lesních typů)

1. lesní vegetační stupeň 1L 2.31 1L4 1.12 JILMOVÝ LUH 1L7

1.19

válečkový štěrkovitý

2. lesní vegetační stupeň - BUKODUBOVÝ 2Z 0.49 2Z2 0.49 ZAKRSLÁ BUKOVÁ DOUBRAVA

biková na příkrých srázných svazích ULÉHAVÁ KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na plošinách a mírných svazích VYSÝCHAVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA lipnicová

2I

5.63

2I5

2.63

2C

3.91

2C2

3.91

2S

6.57

2S2

6.57

2B

109.31

2B4

75,90

2B6

33.41

2H2

189.77

2H3

220.58

2H4

292.26

s ostřicí horskou a chlupatou na mírných svazích

2D1

559.51

2D2

10.04

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA válečková na mírných svazích hluchavková na svazích

2D3

161.44

bršlicová na mírných svazích a jejich úpatí

2D4

83.66

s ostřicí chlupatou na krátkých prudkých svazích

2D5

0.22

strdivková na plošinách a hřbetech JEDLOBUKOVÁ DOUBRAVA ostřicová na sníženinách plošin a mírných svazích POTOČNÍ LUH pahorkatinný

2H

2D

702.61

261.14

2O

0.56

2O5

0.56

2L

66.08

2L1

66.08

SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA biková s ostřicí prstnatou na plošinách a svazích BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA válečková na slunných svazích válečková na svazích HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí chlupatou na mírných svazích s ostřicí chlupatou na náhorních plošinách

3. lesní vegetační stupeň - DUBOBUKOVÝ 3Y 3.07 3Y1 3.07 SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA 3Z

1.91

3Z3

1.91

3K

0.25

3K3

0.25

ZAKRSLÁ DUBOVÁ BUČINA biková na příkrých svazích KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková na zvětralinách drob s břidlicí

7295.46 ha AVB /bonita /

DB 30-36

přirozená druhová skladba

cílový hospodářský soubor

DB4, JS2, JL1, HB1, JV1, LP1 DB4, JS2, JL1, HB1, JV1, LP1

19 – Lužní stanoviště

BK 16-18 DB 10-16

BO5, DB3, BK1, BŘ

01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště

DB 22-24 BO 26

DB7, BK2, HB1, LP

23 – Kyselá stanoviště nižších poloh

DB 22-24

DB7, BK(LP)2, HB1, JV, BŘK 21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh DB 6, BO 2, BK 1, HB 1, LP 25 – Živná stanoviště nižších poloh

DB 26-34 TP 28-34

DB 22-24 BO 24-26 DB 24-26 HB 16-18 DB 22-24 HB 16-18 DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20 DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20 DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20 DB 24-26 BK 26-28 HB 18-20 DB 24-28 BK 26-30

DB7, BK(LP)2, HB1, JV DB7, BK(LP)1, HB1, JV1 DB6, BK2, HB1, LP1, JV

DB6, BK2, HB1, LP1, JV

DB7, BK(LP)2, HB1, JV

DB7, LP1, JV1, BK1, HB, JL


DB 24-28 BK 26-30 HB 18-20 DB 24-26 BK 26-28 HB 16-18 DB 24-26 HB 16-18 DB 24-28


DB 26-34 JS 28-36

DB4, JS2, LP2, JV(KL)1, JL1, OL, VR, STR

19 – Lužní stanoviště

DB 16-20 BK 18-22 BK 18-20 BO 18-20 BK 22-26 BO 22-26

BK5, DB2, BO2, HB1, BŘ

01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště


DB7, LP(JV)2, BK1, HB DB7, BK2, JD1, LP

BK5, DB4, BŘ1, BO BK5, DB4, BŘ1, BO

43 – Kyselá stanoviště středních poloh

___________________________________________________________________________________________________________________________

20



Slt 3S

Plocha lesní p. ha

lesní typ

Plocha lesní p. ha

22.45

3S2

4.32

3S6

15.13

3S9

3.00


název lesního typu

AVB

( souboru lesních typů) SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA se svízelem drsným na náhorních plošinách a přilehlých svazích biková s mařinkou na hřebenech, kupách a přilehlých svazích na příkrých krátkých svazích

/bonita /

přirozená druhová skladba

BK 26-28 SM 26-30

BK6, DB2, KL(LP)1, HB1, JD

BK 24-26


BK 26-28 SM 26-30


3C

0.79

3C2

0.79

VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA lipnicová

DB 20-24 HB 16-18

BK6, DB3, LP1, JV

3F

93.35

3F1

93.35

SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA kapradinová na krátkých svazích

BK 28-30

BK6, DB2, KL1, LP1, JD

3B

698.43

3B1

99.25 541.40

3B5

4.21

s ostřicí chlupatou na svazích

3B6

31.57

javorová

3B9

22.00

na svazích s mařinkou

BK 26-32 SM 28-34 BK 26-32 SM 28-34 BK 26-30 SM 28-32 BK 28-34 SM 28-34 BK 26-32 SM 28-34

BK6, DB2, KL1, LP1,JD, JV

3B2

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková na svazích mařinková na plošinách a svazích

3H1

607.49

BK 26-32

BK6, DB3, HB1, JD, JS, LP, JV, KL

3H2

912.19

BK 26-32

3H5

178.37

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA šťavelová na náhorních plošinách a mírných svazích s ostřicí chlupatou na mírných svazích oglejená

3H6

69.37

BK5, DB2, LP(KL)1, HB1, JD1, JV BK5, DB3, HB1, JD1, LP, KL, JV BK5, DB4, HB1, LP, KL, JV

3W1

1.22

3W2

3H

3W

3D

3A

1767.42

12.4

1219.36

44.29

BK 26-32 BK 28-34

BK5, DB2, KL1, LP1, HB1, JD, JV BK5, DB2, KL1, LP1, HB1, JD, JV BK4, DB2, KL2, LP1, HB1, JV BK5, DB2, KL1, LP1, HB1, JD

8.92

s ostřicí chlupatou a bršlicí na mírných svazích VÁPENCOVÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková mařinková

BK 24-30 LP 26-30 BK 24-30

3W9

2.26

svahová

BK 24-26

3D2

409.21

BK 28-36

BK6, LP(JV)2, DB2, JD, JS, KL

3D3

13.71 21.29

3D5

218.00

s ostřicí chlupatou na úpatí svahů

BK 28-34 SM 30-36 BK 28-34 SM 30-36 BK 28-36

BK5, LP2, DB2, JV1, JL, KL

3D4

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA hluchavková ve spodních částech svahů bršlicová na podsvahových deluviích kapradinová

3D7

14.26

kapradinová na krátkých svazích

BK 28-36

BK6, LP2, DB2, JV, JD, KL

3D8

207.78

netýkavková na mírných svazích

BK 28-36

BK6, DB2, JD1, LP1, JV, KL

3D9 3A1

124.8

na uvezlinách

BK 28-34

BK6, DB2, JS1, JD1, LP, JV

26.18

BK 24-28

BK5, LP2, JV1, JL1, DB1, KL

3A2 3A3 3A5 3A9

4.66

LIPODUBOVÁ BUČINA bažanková na náhorních plošinách a přilehlých svazích strdivková na příkrých svazích

BK 24-26

BK5, LP2, JV1, JD1, DB1, KL

3.46

s pitulníkem na příkrých svazích

BK 24-28

BK5, LP2, JV1, JD1, DB1, KL

3.13

kapradinová na svazích

BK 26-28


6.86

vápencová

BK 26-28 KL 26-28


BK6, DB3, LP1, HB, JV, JS, JL, JD BK5, DB2, KL1, LP1, JV1, HB, JL BK6, KL2, DB1, JV1, LP, HB, JL

cílový hospodářský soubor 45 – Živná stanoviště středních poloh

41 – Exponovaná stanoviště středních poloh 31 – Vysýchavá acerózní a bazická stanoviště středních poloh 41 – Exponovaná stanoviště středních poloh 45 – Živná stanoviště středních poloh

41 – Exponovaná stanoviště středních poloh 45 – Živná stanoviště středních poloh

35 – Živná bazická stanoviště středních poloh 31 – Vysýchavá acerózní a bazická stanoviště středních poloh 45 – Živná stanoviště středních poloh

BK5, LP2, DB2, JV1, JL, KL BK6, LP2, DB2, JV, JD, KL

41 – Exponovaná stanoviště středních poloh

31 – Vysýchavá acerózní a bazická stanoviště středních poloh


21


Slt 3J

Plocha lesní p. ha

lesní typ

Plocha lesní p. ha

17.58

3J2

6.16

3J3

5.05

3J6

5.19

3J9

50.35

3U

152.84

3U1

152.84

3L

137.20

3L1

112.42

3L2

12.55

3L3 3V1

12.23

3V5

12.23

3O3

30.63

3O5

7.72

3O7

216.57

3V

3O

16.15

254.92

11.98


název lesního typu

AVB

( souboru lesních typů) LIPOVÁ JAVOŔINA kapradinová na chudých sutích s pitulníkem

/bonita /

BK 20-28 JV 18-26 vápencová BK 22-28 LP 18-24 roklinová BK 24-28 KL 24-28 JAVOROVÁ JASENINA bršlicová v JS 30-34 úžlabinách KL 28-30 JASANOVÁ OLŠINA OL 22-28 potoční JS 28-32 prameništní OL 22-24 JS 26-28 trsnatá OL 22-24 BK 28-34 VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA netýkavková ve spodních částech svahů devětsilová na svazích a úpatí BK 28-34 JEDLOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou s ostružiníkem chlupatým na náhorních plošinách a svazích trsnatá

4. lesní vegetační stupeň - BUKOVÝ 9.24 SVĚŽÍ BUČINA šťavelová 4S 17.81 4S4 4S4

7.97

biková s mařinkou na plošinách

4S9

0.60

svahová

4F

39.44

4F1

39.44

4B

710.30

4B1

680.20

SVAHOVÁ BUČINA kapradinová BOHATÁ BUČINA mařinková

4B4

58.54

javorová na svazích

4B9

1.31

svahová

4H1

489.92

HLINITÁ BUČINA šťavelová

4H3

66.29

oglejená na plošinách

31.83

na písku s překryvem hlíny

87.21

OBOHACENÁ BUČINA strdivková na plošinách bažanková na podsvahových deluviích netýkavková na podsvahových deluviích devětsilová na podsvahových deluviích na uvezlinách

4H

4D

4A

588.04

225.68

23.56

4H6 4D2 4D3

33.98

4D5

142.06

4D6

3.40

4D9

16.45

4A1

2.23

4A2

2.51

LIPOVÁ BUČINA bažanková strdivková

4A3

18.82

kapradinová (ochuzená) SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA ostřicová na plošinách VLHKÁ BUČINA netýkavková na prameništích

4O

89.24

4O2

89.24

4V

0.83

4V1

0.83

BK 18-24

BK 28-32 SM 28-34 BK 28-32 SM 28-34 BK 26-30 SM 28-32 BK 24-28 DB 20-24 BK 24-28 SM 26-30 BK 22-28 SM 26-30 BK 26-30 BK 28-32 SM 30-34 BK 24-28 SM 26-30 BK 26-30 SM 30-34 BK 26-30 DB 24-28 BK 26-30 SM 28-32 BK 24-30 BK 28-34 DB 24-28 BK 30-36 JD 28-32 BK 30-36 SM 32-38 BK 30-36 SM 32-38 BK 30-36 JV 24-28 BK 24-28 SM 26-30 BK 24-26 SM 24-28 BK 24-26 SM 24-28 BK 26-30 SM 28-34 SM 30-36

přirozená druhová skladba BK4, LP3, JV2, JD1, JL, HB, JS, DB BK4, LP3, JV2, JD1, JL, HB, JS, DB BK4, LP3, JV2, JD1, JL, HB, JS, DB BK4, LP3, JV2, JD1, JL, HB, JS, DB JS4, BK2, KL(JV)2, DB1, JL1, JD, LP OL7, JS3, TŘ, HB, KL OL7, JS3, VR OL8, JS2, VR BK5, DB2, JD1, KL1, LP1

cílový hospodářský soubor 01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště

19 – Lužní stanoviště 29 – Podmáčená stanoviště nižších poloh

47 – Oglejená stanoviště středních poloh

BK5, DB2, JD1, KL1, LP1, JS, OLL BK4, JD3, DB3, LP BK4, JD3, DB3, LP BK4, JD3, DB3, LP

BK8, JD2, DB

45 – Živná stanoviště středních poloh

BK7, JD2, DB1 BK7, JD2, DB1 BK7, JD2, LP1, KL BK8, JD2, DB, LP


BK8, JD2, DB, LP, KL BK8, JD2, DB, LP

BK8, JD2, DB, LP


BK8, JD2, DB, LP BK8, JD2, DB, LP BK6, LP2, JV1, JD1 BK6, LP2, JV1, JD1 BK6, LP2, JV1, JD1 BK6, LP2, JV1, JD1 BK7, KL2, LP1, JS BK6, LP2, JV1, JD1, JL

41 – Exponovaná stanoviště středních poloh

BK6, LP2, JV1, JD1, JL BK6, LP2, JV1, JD1, JL DB4, JD4, BK2, OS BK4, JD4, DB1, JV1, KL, JS, OLL

47 – Oglejená stanoviště středních poloh

___________________________________________________________________________________________________________________________

22




4.5.7. Převod SLT na skupiny typů geobiocénů a ukázkové přirozené porosty K ujednocení převodů SLT na skupiny typů geobiocénů (STG), které se používají při mapování ÚSES je uvedena následující převodní tabulka. TAB.4.7. PŘEVOD SLT NA STG SLT

Název SLT

1. lvs - DUBOVÝ Jilmový luh 1L 2. lvs - BUKODUBOVÝ Zakrslá buková doubrava 2Z Uléhavá kyselá buková doubrava 2I Vysýchavá buková doubrava 2C Svěží buková doubrava 2S Bohatá buková doubrava 2B Hlinitá sprašová buková doubrava 2H Obohacená buková doubrava 2D jedlová (buková) doubrava 2O Potoční luh 2L 3. lvs - DUBOBUKOVÝ Skeletová dubová bučina 3Y Zakrslá dubová bučina 3Z Kyselá dubová bučina 3K Svěží dubová bučina 3S Vysýchavá dubová bučina 3C Svahová dubová bučina 3F Bohatá dubová bučina 3B Hlinitá dubová bučina 3H Bazická (vápnitá) dubová bučina 3W Obohacená dubová bučina 3D Lipodubová bučina 3A Lipová javořina 3J Javorová jasenina 3U Jasanová olšina 3L Vlhká dubová bučina 3V Jedlodubová bučina 3O 4. lvs - BUKOVÝ (DUBOJEHLIČNATÝ) Svěží bučina 4S Svahová bučina 4F Bohatá bučina 4B Hlinitá bučina 4H Obohacená bučina 4D Lipová bučina 4A Svěží dubová jedlina 4O Vlhká bučina 4V

STG

Skupina typů geobiocénů

1BC5

Querci roboris-fraxineta

2AB1 2AB3 2B2 2B3 2BD3 2B3 2BC3 4B4

Querceta petraeae humilia Fagi-querceta Fagi-querceta humilia Fagi-querceta typica Fagi - querceta tiliae Fagi-querceta typica Ligustri-querceta aceris Querceta roboris-fagi Querci roboris-fraxineta

2BC5

3AB2 3AB1 3AB3 3B3 3AB2 3BC3 3BD3 3B3 3D3 3CD3 3BC3 3BC3 3C4 3BC5 3BC4 4B3

Pini-querceta arenosa Querci-fageta humilia Querci-fageta Querci-fageta typica Pini-querceta arenosa Querci-fageta tiliae-aceris Querci-fageta tiliae Querci-fageta typica Fagi-querceta dealpína Corni-acereta fagi Querci-fageta tiliae-aceris Querci-fageta tiliae-aceris Querceta roboris-aceris Saliceta fragilis Querceta roboris-aceris Querci-abieta

4B3 4BC3 4BC3 4B3 4BC3 4BC3 4AB4 4B4

Fageta paupera typica Fageta tiliae aceris Fageta aceris Fageta paupera typica Fageta tiliae aceris Fageta tiliae aceris Abieti-querceta roboris-piceae Querceta roboris-fagi

Skupina typů geobiocénů je vymezena třemi základními faktory. První znak udává vegetační stupeň, písmena udávají trofickou řadu a číslo na konci udává hydrickou řadu. Vegetační stupeň: 1. Dubový 2. Bukodubový 3. Dubobukový 4. Bukový 5. Jedlobukový 6. Smrkobukojedlový 7. Smrkový 8. Klečový 9. Alpinský

Trofická řada: A - půdy oligotrofní (chudé živinami) AB - půdy hemioligotrofní (polochudé živinami) B - půdy mezotrofní (středně bohaté živinami) BC - půdy heminitrofilní ( polobohaté dusíkem) BD - půdy hemialkalofilní (polobohaté vápníkem) C - půdy nitrofilní (bohaté dusíkem) CD - půdy nitroalkalofilní (bohaté dusíkem a vápníkem) D - půdy alkalofilní (bohaté vápníkem)


23



Hydrická řada: 1 - půdy suché řady 2 - půdy omezené řady 3 - půdy normální řady 4 - půdy zamokřené řady 5 - půdy mokré řady

4.5.8. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí Za předpokladu, že se obal skleníkových plynů v ovzduší zdvojnásobí, je možno na základě určitých předpokladů a modelů usuzovat, že dojde ke globálnímu vzestupu teplot o 1,5 až 4 o C (Burschel, Weber 1988). Podle jiných autorů půjde o jiné hodnoty, např.: 3 +- 1,5o C (Charney 1979), 1,5 až 2,0o C (Schönwiese 1988). Brouwer a Falkenberg (1989) odhadují, že změny srážkových úhrnů se budou v Evropě pohybovat v mezích +- 300 mm. Předpokládané oteplení má řadu aspektů, které mají souvislost s genetickou konstitucí lesních dřevin. Jde jednak o velikost předpokládaných teplotních změn a jednak o průběh těchto změn. Existují názory, že teplotní změny 2 - 4o C se pravděpodobně vymykají možnostem adaptace většiny lesních dřevin (Fanta 1992). Tato hodnota odpovídá přibližně rozdílu mezi dnešní teplotou a nízkými teplotami během poslední doby ledové asi před 20 tisíci lety. Některé výsledky výzkumu z poslední doby (Šindelář 1993) naznačují, že některé druhy dřevin mají relativně širokou toleranci ke změnám průměrných ročních teplot a že jsou schopny za určitých podmínek prosperovat v podmínkách teplotně značně odlišných od místa původu. Je však nutno uvážit, že se tak děje v prostředí a podmínkách ovlivněných člověkem. Není ovšem zatím vůbec jasná otázka reakce těchto populací na extrémní klimatické faktory. Změny se mají uskutečňovat v odhadovaných rozmezích - podle názorů různých autorů během 50 až 100 let, podle některých předpokladů až 200 let. Ve srovnání s vývojem vegetace na zemském povrchu jde o období velmi krátké. Během tohoto období se adaptační procesy populací lesních dřevin jako důsledek přirozeného výběru a migrace budou moci uskutečnit jen ve velmi malém rozsahu nebo vůbec ne. o Tak např. smrk ztepilý by při zvýšení teplot o 2 C mohl být ohrožen v těch případech, kdy současná průměrná roční teplota lokality, kde je vysazován, je dnes větší než 7o C (Thomasius 1992). Areály lesních dřevin jsou určovány klimaticky. Omezujeme-li se pouze na dvě ze souboru základních klimatických charakteristik, t.j. průměrnou roční teplotu a vlhkost prostředí (tj. rozdíl úhrnu srážek a ročního výparu v mm), je např. areál přirozeného rozšíření smrku ztepilého limitován intervalem průměrných ročních teplot asi 4 až 8o C a minimální vlhkostí asi 320 - 350 mm. Ekologické koordináty přirozeného rozšíření borovice lesní představuje interval 5 až 10o C a vlhkost prostředí asi 220 až 330 mm (Thomasius 1992). Podobně by bylo možno charakterizovat i některé další dřeviny, např. jedli bělokorou aj. V geografickém prostředí střední Evropy představuje zvýšení průměrné teploty o 1o C posun v geografické šířce o 100 až 150 km od jihu k severu. Na bázi modelování vlivu globálních změn teplot se předpokládá v podmínkách ČR posun vegetační stupňovitosti. Zatímco v současnosti je podíl plochy lesů ve vegetačním lesním stupni dubovém pouze necelé 2 %, při posunu o 1o C by se zvýšil na 18 %, při posunu o 4o C by pak teoreticky vzrostl dokonce na 77 %. Plocha lesního vegetačního stupně jedlobukového a vyšších stupňů by z dnešních asi 32 % při zvýšení teploty o 1o C poklesla jen asi na 6 %, při zvýšení průměrných teplot o 4o C pak teoreticky na necelé 2% (Kopecká, Buček 1992). V případech, že by došlo k oteplení, mohly by se změny zřetelně projevit na kontaktech vegetačních lesních stupňů a na specifických, zejména extrémních stanovištích Stejně by mohlo dojít k výrazným změnám v lesích na chudých, suchých, písčitých stanovištích (např. vznik zakrslých borů, plochy s převládajícími druhy čeledi Ericeae aj.). V této souvislosti byly již stručně charakterizovány výsledky modelového postupu orientovaného na posuny vegetačních lesních stupňů na území ČR (Kopecká, Buček 1992). Podle Fanty (1992) by dlouhodobé oteplení asi o 4oC mohlo s určitou pravděpodobností vést k posunu vegetačních lesních stupňů asi o 300 m. Lesy hercynských pohoří (Šumava, Bavorský les, Schwarzwald, Harz aj.) by se pravděpodobně změnily v lesy podobného typu, jako jsou dnes např. Vogézy, s převahou buku a jedle ve vyšších polohách a dubu v polohách nižších. Smrk by se pravděpodobně mohl udržet pouze v nejvyšších polohách, na níže položených lokalitách jen tam, kde se vytvořily specifické podmínky místního klimatu (úzká údolí). Nutno konstatovat, že v současnosti i budoucnosti je a bude charakter lesů v rámci určitých genekologických limitů především obrazem hospodářské činnosti člověka. Tuto skutečnost bude nutno mimo jiné vzít v úvahu při představách a sledování důsledků očekávaných klimatických změn na lesy a lesní hospodářství. ___________________________________________________________________________________________________________________________

24




Názory, které naznačují nebo zdůrazňují nutnost redukce zastoupení smrku v druhové skladbě lesních porostů ve středoevropských podmínkách (Prudič 1990, Šindelář 1993, Thomasius 1991) v ČR, především ve vegetačních lesních stupních 1 až 4, mají proto racionální základ. Scénář předpokládaných změn teplot, srážek a posun vegetační stupňovitosti ukazují mapy 7 až 17 podle klimatických modelů GISS a XCCM k časovým horizontům: současný stav, rok 2010 a 2030 (Kalvová 1995).

4.5.9. Antropicky podmíněné změny prostředí PLO 37 Kelečská pahorkatina patří k oblastem s poměrně výraznými změnami v lesním prostředí. K největším změnám patří přeměna původní druhové skladby lesů ve prospěch jehličnanů. Zásahy člověka v historii byly spojeny s rozvojem průmyslu, zejména hutí na Ostravsku – kácení lesů. Éra zakládání smrkových a borových monokultur souvisí s rozvojem průmyslu a požadavkem na rychlou obnovu dříví jako suroviny. Existence těchto monokultur, z toho vyplývající biologické degradace lesních stanovišť a jejich snížená ekologická stabilita jsou nejplošnější a nejdůležitější antropickou změnou přírodního prostředí PLO (blíže v kap. 4.3.2. Pedologie oblasti). Jako změny menšího významu lze označit místní těžbu opuky a vápence v lomech po celém jejím území. Velké stavby a průmyslová výroba v oblasti nejsou.

4.5.10. Historické rozšíření dřevin Rozšíření druhů v Evropě v současnosti je výsledkem migrace dřevin v obdobích po poslední době ledové, adaptační schopnosti druhů dřevin podmínkám prostředí, mezidruhové kompetice, resp. konkurenční schopnosti jednotlivých druhů dřevin a zejména pak zásahů člověka. Lesní společenstva ve střední Evropě nejsou v takovém složení, jak je známe dnes ze zbytků zachovalých původních lesů, patrně starší než 16 tisíc let, v horách pravděpodobně ne více než 6 až 8 tisíc let (Fanta 1992). Během dlouhodobé adaptace k podmínkám prostředí, zejména klimatickým a jiným faktorům, vznikaly v důsledku přirozeného výběru specifické regionální nebo místní populace označované jako geografické rasy, odrůdy, ekotypy. S ohledem na tyto skutečnosti existuje v současnosti značná proměnlivost, zvláště u dřevin, které osídlily rozsáhlé areály. PLO je územím přirozeného výskytu buku jako dominující lesní dřeviny (viz zastoupení lvs a SLT). Přirozený areál buku lesního (Fagus sylvatica L.) zaujímá velkou část Evropy, především střední a západní. Vyhovuje mu mírně atlantické podnebí. Jeho východní hranice rozšíření je prakticky shodná se začátkem vysloveně kontinentální oblasti. Buk tedy chybí v oblastech se suchým vzduchem, pozdními mrazy, nebo kontinentálnějším klimatem. U nás chybí buk v xerothermní oblasti mezi Hradcem Králové a Žatcem, v Dyjskosvrateckém úvalu na jih od Brna a v malé části (okrajích) Drahanské vrchoviny. Buk v PLO 37 patří ke klimatypu tzv. buku karpatského (Svoboda), který zaujímá celý oblouk Karpat až do Rumunska. V rozsáhlém areálu bučin jsou rozeznávány tři podoblasti. Buk v PLO 37 patří do podoblasti buku slovenského. Buk přežil jako pozůstatek evropských horských lesů z konce třetihor dobu ledovou v několika refugiích v jižní Francii, Itálii a na Balkáně. Je též pravděpodobné, že i u nás se buk udržel po celou dobu ledovou ve středočeském refugiu a na úpatí Českého středohoří (Domin 1933). Jiní autoři ukazují, že i v chráněných polohách jižní Moravy a také Moravského krasu přežily relikty náročnějších lesních společenstev s bukem. Přežívání buku na těchto chráněných lokalitách potvrzuje i jeho ranný výskyt v době poledové v masívech moravských Karpat a na Českomoravské vrchovině. K většímu rozšíření buku ve střední Evropě došlo až v atlantiku a epiatlantiku, kdy se rozšířil přirozenými cestami z refugií jižní Evropy či refugií místních. V karpatské oblasti naší republiky však na rozdíl od sudetské oblasti bylo zastoupení buku v lesích pouze poloviční - 10%. Teprve až v subboreálu a subatlantiku doznává buk největšího rozmachu a ustálila se dnešní skladba lvs i v karpatské části. Buk na své cestě z jižních refugií, tedy od JZ vytvářel společenstva s dubem a cennými listnáči. Sám v nich dominoval a při svém šíření zřejmě omezil jedli bělokorou, která se zřejmě rozšířila východní větví, tedy z opačného směru. Historie šíření jedle bělokoré (Abies alba Mill.) je dokladována na základě pylových analýz. Podle nich byly na území republiky zkonstruovány mapky rozšíření jedle na území České republiky v období před 5000 až 500 lety. Z nich je zřejmé, že zastoupení jedle na převážná části území PLO nepřesáhlo 2%. V postglaciálu se jedle rozšířila do střední Evropy z apeninských refugií (Mayr 1985). Východní větví se dostala do moravských Karpat a západní do sudetské části. Mezi těmito větvemi vznikla tzv. oblast bez jedle. Hranice jedle je linií, kam tato dřevina dospěla při svém šíření tzv. Karpatskou cestou. Její další postup byl pravděpodobně zamezen cenotickými poměry – převahou bukových společenstev. Podle historických dokladů je dnešní hranice souvislého rozšíření jedle v Moravských Karpatech poměrně stabilní již 300 let. (Prudič 1990). Původními dřevinami oblasti jsou prokazatelně buk, dub zimní i letní, olše, habr, lípa, jilm horský, bříza, líska, javor mléč i klen, jasan, třešeň a břek. Jedle je původní jen ve východní části ve skupině ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

25



Maleníku. Ostatní část patří k bezjedlové části. Dub zimní roste na SLT 3-4B, F, S, A. Dub letní jen v aluviu řeky Bečvy a ojediněle na vodou ovlivněných SLT (4O). Již v roce 1808 byl dle historického průzkumu sázen akát a platan! Dále topol americký a vejmutovka. Od roku 1688 (Lipník nad Bečvou) je do porostů sázen nepůvodní smrk. Rovněž borovice a modřín jsou nepůvodními dřevinami. Jasný původ modřínu: 1808 Albrechtice 1813 ze Slezka 1815 Staré Purkartice 1817 Albrechtice 1821 Albrechtice Od roku 1819 se v oblasti využívalo vlastního semene modřínu. Modřín má svůj původ na kulmském podloží Nízkého Jeseníku a Předhoří Hrubého Jeseníku.

___________________________________________________________________________________________________________________________

26



Údaje o stavu lesa

5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti 5.1.1. Vývoj lesního hospodářství Lesy v oblasti 37 tvoří jeden větší komplex v severním okraji (komplex Maleníku) a zbytek jsou menší nebo malé lesní části pahorkatinného charakteru rozptýlené nepravidelně v zemědělské krajině. 1) Hlavní komplex Maleníku (celý patřil pod VS Lipník nad Bečvou a VS Hranice) měl pestrý vývoj. Koncem 17. století obsahoval jak les vysoký tak i pařezinu. Všude probíhala pouze toulavá těžba a hojně se vyskytovala pastva v lese. Zastoupení dřevin bylo pestré – převážně původní listnáče dub, buk, habr, lípa, bříza, osika, z jehličnanů jedle a nepůvodní smrk a modřín. Souvislejší umělá obnova započala začátkem 18. století a to zpočátku více síjí méně sadbou. U dubu a jedle pokračovala obnova přirozená – clonně. Vzrůstové poměry byly průměrné, smrk byl velmi dobrého vzrůstu. Převody pařezin začaly nepravidelně a např. ještě v r. 1833 byl vydán dekret na opačný postup (les vysoký na pařezinu), byl však brzy zrušen. V 2. polovině 19. století začaly intenzivní probírky a pěstování smíšených porostů. Kultury byly doplňovány jehličnany i listnáči. Při výchově byla věnována pozornost jedli a dubu. I když převládala umělá obnova holosečí, tak u buku a jedle se stále pracovalo s obnovou přirozenou. Ústup jedle však postihl i tuto oblast a v současnosti se téměř nevyskytuje. Modřín byl původně dovážen ze Slezska (Jeseníky) později též z Rakouska (Innsbruck). Z VS Lipník nad Bečvou byla po 1. pozemkové reformě výkupem vyčleněna část pro školní účely střední lesnické školy v Hranicích jako samostatný LHC – LTŠ Hranice o výměře cca 1 050 ha. Lesní hospodaření bylo v porostech tohoto LHC podřízeno účelové potřebě školní výuky. 2) Ostatní malé komplexy lesa na zbývající části oblasti mají shodný nebo velmi podobný vývoj. Jedná se o lesy v zemědělské krajině silně ovlivněné lidskou činností. Z historických pramenů vyplývá, že všechny tyto lesy byly tvořeny listnatými porosty převážně z výmladků – “pařezinami” a to jak tvrdými (DB, BK, HB) tak měkkými (LP, OS, BŘ). V části “Ochozy” (VS Bystřice pod Hostýnem) se jednalo o porosty dosti kvalitní, hojně s výstavky (převážně DB), i když pak v LHP z roku 1950 byla konstatována značně degradovaná půda. S převody se zde začalo kolem roku 1900 a to s použitím polaření (včetně klučení pařezů). Vzniklé smrkové porosty byly vcelku dobrého růstu, vtroušené dřeviny byly použity různě – modřín z náletů, listnáče i z výmladků. V okrajích pak přibyly i porosty (hlavně smrku) ze zalesnění nelesních půd – pastvin. Některé části převáděné výchovou (zejména část “Bažantnice”) však nebyly vybrány vhodně a vznikly nekvalitní nepravé kmenoviny s převahou méně vhodných dřevin (BŘ, OS, LP, HB). V části “Kostelec” (VS Holešov) byly pařeziny méně kvalitní. Zde ale hlavní příčinou byly škody zvěří, neboť revír byl oplocenou oborou asi od roku 1800 do roku 1910. Proto se i s převody zde začalo později a ještě v roce 1935 bylo pařezin 70% plochy. Po roce 1935 došlo k intenzivním převodům a to i v kombinaci s polařením. Hlavní dřevinou pro převody byl smrk, avšak převážně nevhodné provenience (z Rakouska a Slezska). Pro toto a následující období je z uvedených příčin charakteristický nepříznivý poměr věkových tříd – naprostý nedostatek starších porostů. Část spadající pod VS Kroměříž (Stará Ves, Přestavlky) je jedinou pahorkatinnou částí velkostatku, ostatní část VS tvoří lužní lesy. Vývoj této izolované části je tudíž obdobný jako u částí z VS Bystřice pod Hostýnem a Holešov. Původní pařeziny převáděné převážně výchovou daly vznik převaze nepravých kmenovin. V drobných selských lesích se kromě pařezin vyskytovaly i jehličnany a to převážně jedle, méně pak borovice.

5.1.2. Vývoj hospodářské úpravy Vývoj hospodářské úpravy lesa hlavního komplexu (VS Lipník a VS Hranice) a odtržených malých lesních celků je pevně spjat s vývojem u mateřských velkostatků : VS Lipník : První zaměření lesa s mapami je známé již z let 1775 – 78. Důkladnější zaměření pak v letech 1808 – 1811, kde již bylo rozdělení lesa na les vysoký (u = 80 r.) a les výmladkový (u = 40 r.). Plán z roku 1838 (staťovou soustavou) snížil obmýtí u pařeziny na 30 r., kladl důraz na probírky. V roce 1860 (opět staťovou soustavou) zavedena HS A 100, avšak protože způsobila problémy s etátem byla pak částečně zrušena. Předmýtní etát činil 20 – 40 m3/ha. V roce 1870 provedeno nové rozdělení lesa, znovu však nedořešeny problémy mezi HS A 80 a A 100. Silně omezeno hrabání steliva, do převodů zaváděn modřín a borovice, u pařezin sníženo obmýtí na 20 r. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

27

Údaje o stavu lesa


Revize plánu proběhly v letech 1880 a 1890 (již všude hospodářská skupina A 100). Další plány z let 1900 – 1930 se nezachovaly. VS Holešov : Nejstarší zařízení je z roku 1767 (autor poručík Jan ze Szalohy), kde je již první zaměření a umělá rozdělovací síť. Lesmistr Werner v roce 1787 převzal předchozí rozdělení a obdobně i František Jakub Kisling v roce 1795. V roce 1833 lesní rada Pešek provedl nové zaměření s vazbou na katastr a zavedl tvar středního lesa (u = 40 – 50 r.). V roce 1849 autor Petr Nechanský zachoval les střední a u lesa vysokého rozlišil obmýtí dle dřevin s cílem trvalosti výnosů. V roce 1853 týž autor provedl zcela nové zaměření a u pařezin zahájil převody (mimo popisovanou část Kostelec, kde převody začaly až mnohem později). V letech 1873 – 1903 proběhly decenální revize. V roce 1910 vytvořili nový plán autoři J. Prinke a A. Wawruszka a další plány vznikly v roce 1925, 1935, 1943. VS Bystřice p/H. : Po prvních náznacích úpravy ve fideikomisních odhadech z roku 1804 je první plán z roku 1834 (autor Josef Pelzel) s použitím metody staťové hmotové. Dále až do roku 1932 se hospodařilo dle LHP pro celý VS A. Laudona. Je to z roku 1884 plán vídeňské kanceláře Bretschneider (saská metoda), v roce 1920 nový plán (opět saská metoda porostního hospodářství). V roce 1932 (vlastník již město Bystřice pod Hostýnem) tvoří nový LHP lesní poradce města lesmistr ing. Karel Sýkora a v roce 1941 ing. Čeněk Fráněk. VS Kroměříž : První odborný podklad tvoří “instrukce” z roku 1794. V roce 1834 – provedl K. Kirsch dokonalé zaměření lesa a zařízení s hlediskem trvalé možné výtěže. Tento plán platil 40 roků. V roce 1874 – provedena 1. hlavní revize předchozího plánu. V roce 1895 – vytvořen nový LHP. V roce 1905 – nový LHP – autor ing. Josef Konšel. V roce 1915 – nový LHP – autor ing. R. Zajíc.

5.1.3. Diferencované způsoby hospodaření Komentář: Po 2. světové válce dochází k prvním snahám o diferencované hospodaření na základě stanovištního průzkumu a jeho typizace. Rámcem je stanovena přírodní lesní oblast (dříve také vzrůstová oblast) a jednotkou stanovištní nebo lesní typ. O začátku úplného a systematického mapování pro potřeby diferenciace hospodaření se dá hovořit od roku 1956, kdy byly publikovány dvě systematiky mapování (Zlatník – geobiocenologické pojetí skupiny lesních typů) a (Mezera – Mráz – Samek – stanovištní pojetí lesního typů). Jednotný systém mapování, částečně kombinující obě pojetí lesního typu pak pro ČR platí od r. 1970 (Plíva, Průša). Na základě typologických jednotek existovaly postupně různé nadstavbové soubory pro odlišení hospodaření. Podle přírodních podmínek se rozlišoval postupně: Obhospodařovací typ – hospodářský soubor lesních typů – cílové hospodářství – cílový hospodářský soubor (nyní). Přidáním porostního typu (převládající dřevina) se pak rozlišovat provozní typ – provozní soubor – hospodářský soubor (nyní). Na tyto Hospodářské jednotky se potom začaly vyhotovovat rámcové směrnice hospodaření, které vymezovaly cíle a způsoby hospodaření a hlavně tzv. základní rozhodnutí (hospodářský tvar, hospodářský způsob, obmýtí, obnovní doba) a cílovou druhovou skladbu (dříve provozní cíl, výhledový cíl, dosažitelný cíl), která se od prvopočátku diferencovaného hospodaření stanovovala zprvu jen na jednotlivé lesní typy a postupně pak na hospodářské soubory. Rámcem pro provozní hospodaření pak byly lesní hospodářské celky, které se postupně zvětšovaly až na dvojnásobek. V současných platných právních normách byla zachována podoba hospodářského souboru a dřívější složky základního rozhodnutí spolu s cílovou druhovou skladbou jsou součástí tzv. základních hospodářských doporučení. Pro dokumentování návaznosti hospodářsko-úpravnického plánování v oblasti jsou uvedena některá hospodářsko-úpravnická doporučení z předchozích LHP na bývalých LZ Bystřice pod Hostýnem LHC SLŠ Hranice a LHC Frenštát pod Radhoštěm.

___________________________________________________________________________________________________________________________

28



Údaje o stavu lesa

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKO-ÚPRAVNICKÁ DOPORUČENÍ V PŘEDCHOZÍCH PLÁNECH LHC BYSTŘICE P/H. – LHP 1972 - 1981 Provozní soubor 10 (255) - Porosty listnaté s převahou DB 120 30 (3,3,4) SM 3, DG 1, (BO, MD) 2, BK 2, LP 1, DB 1, HB+ LHC BYSTŘICE P/H. – LHP 1982 - 1991 HS 25 – Dubové hospodářství živných stanovišť 255 160 30 DB 7, MD 1, BK (LP) 2, HB LHC SLŠ HRANICE – LHP 1981 - 1990 HS 45 – BK (SM) hospodářství živných stanovišť středních poloh Obmýtí Obnovní doba Cílová druhová skladba 441 (451) 100 30 SM 7, BK 1, MD 2, JV, DB, DG, JDO 446 (456) 120 30 BK 6, MD 2, SM 2, DB, LP, DG HS 41 – BK hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh 406 (411) 120 30 BK 5, SM 2, MD 2, JV 1, PL, DB, DG LHC FRENŠTÁT – LHP 1984 - 1993 HS 45 - BK (SM) hospodářství živných stanovišť středních poloh 451 100 30 SM 7, BK 2, MD 1, LP, DB 456 120 30 SM 6, BK 3, MD 1, LP, DB

Poznámka

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ V NEJROZŠÍŘENÉJŠÍCH HS PLATNÝCH LHP 25 – DB hospodářství živných stanovišť, živná a bohatá stanoviště nižších poloh Platný LHP Obmýtí Obnovní doba Cílová druhová skladba Poznámka 255 LHC Frenštát 1984-1993 160 30 DB 6, MD 2, LP 2 255 LHC Bystřice p/H. 1992-2001 160 30 DB 7, MD 2, BK (LP) 1 alt. DG, JDO v biocentrech bez alternativy 41 – BK hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh Platný LHP Obmýtí Obnovní doba Cílová druhová skladba Poznámka 406 LHC SLŠ Hranice 1991-2000 120 30 BK 7, MD 2, KL 1, LP,SM (416) 416 LHC Frenštát 1994-2003 120 40 BK 5, DB 1, LP 2, KL 1, MD 1, HB 45 – BK (SM) hospodářství živných stanovišť středních poloh Platný LHP Obmýtí Obnovní doba Cílová druhová skladba Poznámka 441 LHC SLŠ Hranice 1991-2000 100 30 SM 6, MD 2, BK 2, JD, (451) DG, DB, LP 451 LHC Frenštát 1994-2003 100 30 SM 6, JD 1, BK 2, MD 1 451 LHC Bystřice p/H. 1992-2001 100 30 SM 6, BK 3, MD (DG) 1, JD, KL 456 LHC SLŠ Hranice 1991-2000 120 30 BK 7, SM 2, MD 1, DG, DB, LP LHC Frenštát 1994-2003 130 30 SM 3, BK 6-5, MD 1, JD+-1 LHC Bystřice p/H. 1992-2001 120 30 SM 3, BK 6, MD 1, JV+

5.2. Údaje o stavu lesa 5.2.1. Zastoupení dřevin Vývoj dřevinné skladby Současný stav porostů je výsledkem vlivů působících na les po řadu různých generací. První souvislejší obraz lze zjistit z Josefského katastru z 90. let 18. století. Z něho vyplývá, že ve složení dřívějších přirozených lesů byl převládající dřevinou DB, BK, HB, BŘ. Menší komplexy lesů v této zemědělsky využívané krajině jsou silně ovlivněny lidskou činností. Značné procento zaujímají porosty výmladkového původu, většinou málo jakostní, v nichž jsou zastoupeny nejrůznější listnáče (DB, BŘ, HB, OL). Poměrně málo je dubových porostů vysokého tvaru, častější jsou ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

29

Údaje o stavu lesa


nepravé kmenoviny s převahou dubu, ojedinělé jsou potoční olšiny. Buk tvoří častou příměs, výjimečně samostatné porosty. Většinou nedosahuje vzrůstu, který by odpovídal místním klimatickým podmínkám. SOUČASNÁ DRUHOVÁ SKLADBA (HA/%) Jehličnany SM 3 377 46,51

Listnáče

JD

BK

3 883 53,49

Poznámka :

BO

2 509 34,56

29 0,40

DB 595 8,19

MD 195 2,69

JV 879 12,11

DG 627 8,64

LP 97 1,33

JDO 8 0,11

JS 628 8,65

VJ 3 0,03

HB 265 3,65

Ost. 6 0,08

BR 458 6,31

Holina 0 0,00

OL 684 9,42

36

TP 158 2,18

Ost. 20 0,28

99 1,36

Současná druhová skladba je výsledkem zpracování popisu porostů ze současných platných LHP, přičemž je třeba upozornit, že při zjišťování taxačních údajů se zastoupení dřevin zpravidla uvažuje s přesností nad 5%.

HB 6,31%

BR 9,42%

TP OL 2,18% 0,28%

OST.L. 1,36%

SM 34,56%

JS 3,65%

LP 8,65% JV 1,33% DB 12,11%

VJ BK 8,19% 0,08%

DG 0,11%

MD JDO 8,64% 0,03%

BO 2,69%

JD 0,40%

___________________________________________________________________________________________________________________________

30



Údaje o stavu lesa

5.2.2. Zastoupení věkových stupňů Věková skladba současných porostů je nevyrovnaná a je odvislá od vývoje převodu pařezin na les vysoký. Přehled rozložení věkových stupňů a porovnání s normální rozlohou věkových stupňů uvádí následující tabulka a grafikon. VĚKOVÁ POROSTNÍ SKLADBA Rozložení věkových stupňů (ha) Věkové stupně

Hol

14

15

16

17+

Součet

547 574 713 389 460 1069 968 711 633 503 300 229 119 37

7

2

0

7295

Normální rozl. věkov. stupňů

702 702 702 702 702

702

702 673 599 455 290 139

79

53

41

29

23

7295

Odchylka od norm. zast. v %

-22

52

38

50

-30 -83 -94 -100

Plochy věk. stupňů

36

Střední věk:

1

2

3

-18

4

2

5

-45

6

-34

7

8

9

6

10

6

11

11

3

12

65

13

jehličnaté - 54 let listnaté - 62 let celkem - 58 let

Z a s to u p en í p lo c h vě k o v ých s tu p ň ů ha 1200 1000 800 600 400 200 0 H ol

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

V ě k o vé stup ně v d e sítk á ch le t

P lo ch y vě k. stu p ň ů

N o rm á ln í ro zl. v. s.

5.2.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty 5.2.3.1. Porostní zásoby Z provedených rozborů současného stavu lesa v PLO 37 byly zjištěny následující hodnoty zásob hroubí bez kůry. ZÁSOBY HROUBÍ BEZ KŮRY Dřeviny Jehličnaté Listnaté Celkem

m3 926 611 822 766 1 749 377

% 52,97 47,03 100,00


31

Údaje o stavu lesa


PRŮMĚRNÉ ZÁSOBY A ZAKMENĚNÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věkové stupně

1

2

3

4

5

Průměrné zásoby na ha

0 35 124 172 188 244 279 331 372 406 391 412 431 373 435 343

1 127

241

Průměrné zakmenění

93 97 97

92

6

88

7

90

87

8

9

89

87

10

86

11

87

12

13

87

14

15

16

17+

Průměr

89

91

86

85

100

90

17+

Celkem

PODÍLY ZÁSOB JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ VE VĚKOVÝCH STUPNÍCH Věkové stupně

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

Jehličnany

59 81

72

52

30

36

51

63

66

70

48

37

27

18

31

9

53

Listnáče Celkem

41 19

28

48

70

64

49

37

34

30

52

63

73

82

69

91

47

100 100 100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

Průměrné zakmenění činí 9,0. Ve věkových stupních kolísá mezi 8,6 až 9,7.

Podíl zásob jehličnanů a listnáčů ve věkových stupních 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

jehličnany

11

12

13

14

15

16

17+

listnáče

Průměrná zásoba na 1 ha porostní půdy činí 241 m3. Průměrné zakmenění je 9,0. Průměrné obmýtí současných vymezených HS 107 let. Pro srovnání lze uvést : průměrnou zásobu lesů ČR – 235 m3/ha (1997 bez lesů MNO) 230 m3/ha (1995 s lesy MNO) celková těžba v ČR 5,13 m3/ha (1997 s lesy MNO) průměrné obmýtí v ČR 115,5 let (1997)

___________________________________________________________________________________________________________________________

32



Údaje o stavu lesa

Rozložení zásob dle věkových stupňů 1200

1000

m3/ha

800

600

400

200

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

Průměr

Věkové stupně v desítkách let

Zakmenění dle věkových stupňů 105

100

Zakmenění

95

90

85

80

75 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

Průměr

Věkové stupně v desítkách let

ZÁSOBY JSOU SLOŽENY Z TĚCHTO HLAVNÍCH DŘEVIN V %: SM BO MD OST. JEHL. BK DB BŘ KL OL JS 38,36 2,70 11,36

0,55

52,97

10,33 10,33 7,62

1,23

OST. LIST.

2,84 14,68

47,03

CELK. 100,00


33

Údaje o stavu lesa


Podíl zásob dle dřevin % 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 SM

BO

MD

OST. JEHL.

BK

DB

BŘ

KL

OL

JS

OST.

LIST.

5.2.3.2. Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Rozbor byl proveden na podkladě současného stavu lesa, přírůstových poměrů, současných mýtních těžeb, posunu zásob ve věkových stupních a předpokládaných těžeb v dalších obdobích (výhledy).

Období (průměrný rok) 1992 2001 2011 2021

Porostní zásoby (v 1000 m3) jehličnaté listnaté celkem 927 823 1750 1043 915 1958 1175 960 2135 1388 1022 2410

Průměrné zásoby na 1 ha m3 jehličnaté listnaté celkem 127 113 240 143 125 268 161 132 293 190 140 330

Vývoj těžeb (průměrný rok) 1992 2001 2011 2021

Výchovné v 1000 m3 jehličnaté listnaté celkem 54,8 42,5 97,3 82,0 62,0 144,0 117,5 69,5 187,0 154,0 72,0 226,0

Obnovní v 1000 m3 jehličnaté listnaté celkem 157,3 97,6 254,9 215,4 156,3 371,7 169,5 127,0 296,5 156,1 148,8 304,9

___________________________________________________________________________________________________________________________

34



Údaje o stavu lesa

Vývoj porostních zásob 3000

1000 m3

2500 2000 1500 1000 500 0 1 1992

2 2001

3 2011

4 2021

Průřezový rok

5.2.3.3. Přírůstové poměry v oblasti Na podkladě rozložení ploch hospodářských souborů a stanovených obmýtí, současného zakmenění porostů, zastoupení dřevin, jejich věku a bonitních stupňů byly zjištěny z databáze platných LHP hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. Roční přírůsty na 1 ha činí : PMP – průměrný mýtní přírůst CPP – celkový průměrný přírůst CBP – celkový běžný přírůst

4,3 m3 hr. b.k. 6,9 m3 hr. b.k. 7,9 m3 hr. b.k.

Průměr obmýtí současných vymezených HS je 107 let. PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porost. typů Cílový hospodářský soubor 01 Mimořádně nepříznivá stanoviště 19 Lužní stanoviště

23 Kyselá stanoviště nižších poloh 25 Živná stanoviště nižších poloh

41 Exponovaná stanoviště středních poloh

43 Kyselá stanoviště středních poloh 45 Živná stanoviště středních poloh

51 Exponovaná stanoviště vyšších poloh

16 195 197 198 233 251 253 255 257 411 416 417 431 451 453 455 456 457 511 516

Porostní typ bukové dubové ostatní listnaté topolové borové smrkové borové dubové ostatní listnaté smrkové bukové ostatní listnaté smrkové smrkové borové dubové bukové ostatní listnaté smrkové bukové

PMP 2,1 3,6 3,1 6,2 4,1 5,8 4,6 2,9 4,1 5,1 3,7 2,8 4 5 4,1 3,6 3,2 3,6 4,4 3,4

CPP 3,8 5,5 4,3 7,7 6,3 9 7,7 4,7 6 9,1 6,1 4,1 6,6 8,5 6,2 5,4 5,2 5,5 8,6 5,6

CBP 3,6 2,5 7 5,8 8,1 7,9 8,1 5,1 7,4 9,8 5,9 5,4 7,9 9,1 7,4 6,1 6,7 7,6 12,5 4,9


35

Údaje o stavu lesa


Cílový hospodářský soubor 55 Živná stanoviště vyšších poloh

Porostní typ smrkové jedlové (sm+jd+bk) bukové smrkové ostatní listnaté

551 552 556 571 857

57 Oglejená stanoviště vyšších poloh 85

PMP 4,7 8,3 2,8 5,8 3,8

CPP 8,5 13,1 4,7 10,2 5,4

CBP 5,2 0 1,2 9,3 7,1

H o d n o t y r o č n í ch p ř í r ů s t ů d l e H S 14

m3 / ha

12 10 8 6 4

PMP

CPP

Průměr

857

571

556

552

551

516

511

457

456

455

453

451

431

417

416

411

257

255

253

251

233

198

197

16

0

195

2

CBP

5.2.4. Zastoupení porostních typů PŘEHLED ZASTOUPENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ZÁKLADNÍCH DŘEVIN (V PŘEVLÁDAJÍCÍCH CÍLOVÝCH HS) Porostní směs Topolové porosty čisté 90+ Olšové porosty čisté 90+ Jasanové porosty čisté 90+ Jasanové porosty dominantní (71 – 90) Dubové porosty čisté 90+ Dubové porosty dominantní (71 – 90) Bukové porosty čisté 90+ Bukové porosty dominantní (71 – 90) Smrkové porosty čisté 90+ Smrkové porosty dominantní (71 – 90) Smrkové porosty majoritní (51 – 70) Borové porosty čisté 90+ Borové porosty dominantní (71 – 90)

Plocha v ha 5,94 11,21 3,13 1,95 140,26 46,45 18,16 117,50 520,88 766,62 89,72 3,04 3,74

Zastoupení v % 0,08 0,15 0,04 0,03 1,92 0,64 0,24 1,61 7,14 10,51 1,23 0,04 0,04

___________________________________________________________________________________________________________________________

36



Údaje o stavu lesa

ZASTOUPENÍ PŘEVAŽUJÍCÍCH POROSTNÍCH SKLADEB V PŘEVLÁDAJÍCÍCH CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORECH Cíl. Porostní skladba HS ( zastoupení v % ) TP 90+ 19 OL 90+ JS 90+ DB 90+ OL(71 – 90) JS (71 – 90) DB(71 – 90) BK(71 – 90)JS(11 – 30) JS (51 – 70 ) LI (51 – 70)JS(31 – 50) SM, JS, OL, LI(11 – 30) DB, JS, OL, TP(11 – 30) 23 25

29

41

43

45

Plocha v ha 3,66 5,31 1,23 0,89 0,74 1,95 0,83 1,55 0,63 1,21 0,83 2,72

Zastoupení v CHS % 17,0 18,7 5,7 2,4 2,0 9,1 2,3 4,3 2,9 3,3 2,3 12,6

BO 90+ BO(71 – 90) DB 90+ SM 90+ LI 90+ SM(71 – 90) DB(71 – 90) LI(71 – 90) DB(71 – 90)LI(11 – 30) LI(71 – 90)DB(11 – 30) LI(51 – 70)DB(31 – 50)

3,04 3,74 63,23 42,35 28,80 94,83 45,62 43,39 81,64 58,80 62,22

25,3 31,1 4,8 9,9 2,2 21,3 3,5 3,3 6,2 4,4 4,7

OL 90+ SM 90+ TP 90+ JS 90+ JS(71 – 90) JS(71 – 90)OL(11 – 30) OL(51 – 70)BK(11 – 30) OL(51 – 70)JS(11 – 30) BK 90+ SM 90+ DB 90+ BK(71 – 90) SM(71 – 90) BK(71 – 90)DB(11 – 30) BK(51 – 70)DB(11 – 30) BK(51 – 70)SM(11 – 30) SM 90+ SM(51 – 70)BO(31 – 50) SM(31–50)JD,BO,DB(11–30) SM 90+ DB 90+ SM(71 – 90) LI(71 – 90) BK(71 – 90) SM(51 – 70) SM(71 – 90)MD(11 – 30) LI(71 – 90)DB(11 – 30) SM(71 – 90)DB(11 – 30) BK(71 – 90)MD(11 – 30)

5,90 2,38 2,28 1,90 2,70 1,10 4,40 3,25 18,16 7,81 5,69 43,55 17,22 10,80 13,33 8,59 1,18 6,03 4,30 493,53 67,37 637,71 85,84 73,95 87,18 215,86 134,21 77,93 67,22

12,1 4,9 4,7 3,9 5,5 2,3 9,0 6,7 8,0 3,5 2,5 19,2 7,6 4,8 5,9 3,8 5,1 26,3 18,7 9,2 1,3 11,9 1,6 1,4 1,6 4,0 2,5 1,5 1,3

Porostní skladba ( zastoupení v % ) OL(51 – 70)TP(11 – 30) JS(51 – 70)DB(11 – 30) DB(51 – 70)TP(11 – 30) LI(51 – 70)DB(11 – 30) DB(31 – 50)JS(31 – 50) DB(31 – 50)LI(31 – 50) JS(31 – 50)OL(11 – 30) OL(31 – 50)DB(11 – 30) DB(51–70)BK(11–30)OL(11-30) DB(31–50)JS(11–30)LI(11–30) JS(31–50)OL(31–50)TP(11–30) DB(51–70)BK(11–30)LI(11–30) DB(31–50)SM, BK, LI(11 – 30) DB(51 – 70)BO(31 – 50)

Plocha v ha 2,32 1,93 0,93 1,08 1,60 1,19 1,21 1,15 1,14 2,60 0,97 0,89 0,99 5,26

Zastoupení v CHS % 7,2 9,0 4,3 3,0 7,4 3,3 3,3 3,2 3,1 7,1 2,7 2,4 4,6 43,7

DB(51 – 70)LI(31 – 50) LI(51 – 70)DB(11 – 30) SM(51 – 70)DB(11 – 30) DB(51 – 70)MD(11 – 30) DB(51 – 70)SM(11 – 30) DB(31 – 50)LI(31 – 50) DB(31–50)BO(11–30)MD(11–30) LI(31–50)SM(11–30)JS(11–30) DB(31–50)JS(11–30)LI(11–30) SM(31–50)DB(31–50)MD(11-30) JS(51 – 70)DB(11 – 30) TP(51 – 70)OL(11 – 30) DB(51 – 70)JS(11 – 30) OL(51 – 70)JS(31 – 50) JS(51 – 70)LI(31 – 50) JS(31 – 50)OL(31 – 50) OL(31–50)BK(11–30)JS(11–30) SM(31–50)BK(11–30)JS(11–30) BK(51 – 70)BO(11 – 30) BK(51 – 70)MD(11 – 30) SM(51 – 70)MD(11 – 30) BK(51–70)MD(11–30)DB(11–30) DB(31–50)LI(31–50)AK(11–30) BO(31–50)BK(31–50)SM(11–30) BK(31–50)SM(11–30)BO(11–30)

44,83 44,77 11,40 6,49 3,88 35,28 7,73 4,07 3,05 2,76 2,80 1,15 0,98 1,00 2,10 2,49 2,18 1,57 4,96 4,72 7,26 9,03 7,00 5,32 5,36

3,4 3,4 17,2 9,8 5,8 10,0 11,6 6,1 4,6 4,2 5,7 2,4 2,0 2,1 4,3 5,1 4,5 3,2 2,2 2,1 3,2 4,0 3,1 2,4 2,4

BO(51–70)SM(11–30)DB(11– 30) SM(51–70)BO(11–30)DB(11–30) DB(31–50)SM(11–30)BO(11–30) LI(51 – 70)DB(31 – 50) DB(51 – 70)LI(31 – 50) SM(51 – 70)MD(11 – 30) LI(51 – 70)DB(11 – 30) SM(51 – 70)DB(11 – 30) SM(51 – 70)BK(11 – 30) DB(51 – 70)LI(11 – 30) DB(31 – 50)LI(31 – 50) SM(31 – 50)MD(31 – 50) SM(31–50)MD(11–30)BK(11–30) DB(31–50)LI(31–50)TP(11–30)

9,24 1,61 0,61 267,95 61,30 179,75 101,91 99,66 85,01 72,39 110,47 68,29 64,88 50,42

40,2 7,0 2,7 5,0 1,1 3,4 1,9 1,9 1,6 1,4 2,1 1,3 1,2 0,9


37

Údaje o stavu lesa Cíl. Porostní skladba HS ( zastoupení v % ) 47 SM 90+ DB 90+ SM(71 – 90) SM(51 – 70) SM(71 – 90)MD(11 – 30) SM(71 – 90)DB(11 – 30) LI(51 – 70)DB(31 – 50)

PLO 37 – Kelečská pahorkatina Plocha v ha 15,98 3,08 16,86 2,54 4,06 3,29 5,71

Zastoupení v CHS % 15,8 3,0 16,6 2,5 4,0 3,3 5,6

Porostní skladba ( zastoupení v % ) DB(51 – 70)SM(31 – 50) SM(51 – 70)MD(11 – 30) LI(51 – 70)DB(11 – 30) SM(51 – 70)BK(11 – 30) DB(51 – 70)MD(11 – 30) DB(31 – 50)LI(31 – 50) SM(51-70)DB(11–30)LI(11–30) BK(31–50)SM,MD,DB(11 – 30)

Plocha v ha 3,94 7,34 6,77 5,09 3,77 2,04 4,40 2,16

Zastoupení v CHS % 3,9 7,3 6,7 5,0 3,7 2,0 4,3 2,1

5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti Z historických průzkumů se dozvídáme, že převahu lesů v PLO 37 Kelečská pahorkatina tvořily pařeziny z poloviny tvrdé a z poloviny měkké. Hojné výstavky. Jehličnany byly většinou rozmístěny ve vyšších polohách ve skupinách. Postupně s pokračujícími přeměnami začalo přibývat jehličnanů. Nejméně dotčené zůstalo bývalé polesí Kostelec. Na počátku 20. století se však i zde počalo hospodařit s jehličnany (BO, SM). Postupně se přecházelo na přeměnu výchovou.

VÝSLEDKY TĚŽEB V OBLASTI Těžba celková v m3 b.k. Rok jehličnatá listnatá celkem 1990 20680 13620 34300 1991 20000 14300 34300 1992 19480 12820 32300 1993 24960 15940 40900 1994 52650 11450 64100 1995 52700 15300 68000 1996 16960 18020 34980 1997 14880 14420 29300 1998 16320 12390 28710 Celkem 238630 128260 366890 Ø na rok 29829 16032 45861

Těžba nahodilá v m3 b.k. jehličnatá listnatá celkem 6345 10068 16413 5200 10391 15591 7190 6769 13959 12960 15322 28282 45690 9904 55594 50362 9053 59415 5490 10491 15981 1690 10567 12257 2232 8115 10347 137159 90680 227839 17145 11335 28480

TN % 41,2 45,4 45,1 69,1 86,7 87,8 45,7 41,8 36,0 62,1

Čerpáno ze statistických výkazů L114 hrubým poměrovým výběrem na oblasti.

ROČNÍ VÝŠE TĚŽEB URČENÁ Z PLATNÝCH LHP V OBLASTI Těžba Obnovní m3 b.k. Výchovná m3 b.k. Jehličnatá 157333 54839 Listnatá 97639 42532 Celkem 254972 97371 Na 1 ha 3,52 1,34

7245 ha Celková m3 b.k. 212172 140171 352343 4,86

___________________________________________________________________________________________________________________________

38



Údaje o stavu lesa

VÝSLEDKY TĚŽEB NA LHC SLŠ HRANICE ZA OBDOBÍ 1991 - 1999 LHC: Polesí:

SLŠ Hranice Valšovice

Druh těžby

Rok

Přehled těžeb za období 1991 - 1999

Těžba výchovná předmýtní

celkem

obnovní

nahodilá

mýtní

celkem

mimořádná

těžba celkem z toho

nahodilá

nahodilá

m3 Předpis

6832

27527

LHP

2927

28714

31641

9759

56241

66000

jehl

1991 list

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Celkem

Suma jehl list Suma jehl list Suma jehl list Suma jehl list Suma jehl list Suma jehl list Suma jehl list Suma jehl list Suma jehl list Suma

685 52 737 759 158 917 300 60 360 153 5 158 541 186 727 1215 627 1892 552 334 886 699 488 1187 676 255 931 5580 2165 7745

765 363 1128 193 41 234 1796 50 1846 2947 67 3014 2961 201 3162 1119 141 1260 840 104 944 561 317 878 1062 346 1408 12244 1630 13874

1450 415 1865 952 199 1151 2096 110 2206 3100 72 3172 3502 387 3889 2334 768 3152 1392 438 1830 1260 805 2065 1738 601 2339 17824 3795 21619

93 554 647 2183 1634 3817 597 870 1467

0

0 8 95 103 1265 2539 3804 482 2908 3390 550 2324 2874 5178 10924 16102

2620 1423 4043 568 48 616 2585 223 2808 4966 380 5346 10601 476 11077 3062 826 3888 1131 275 1406 510 288 798 732 309 1041 24787 4248 29035

2713 1977 4690 2751 1682 4433 3182 1093 4275 4966 380 5346 10601 476 11077 3070 921 3991 2396 2814 5210 992 3196 4188 1282 2633 3915 29965 15172 45137

34359

18 0 18 18 0 18

4163 2392 6555 3703 1881 5584 5278 1203 6481 8066 452 8518 14103 863 14966 5404 1689 7143 3788 3252 7040 2252 4001 6253 3020 3234 6254 47789 18967 66756

3385 1786 5171 761 89 850 4381 273 4654 7913 447 8360 13562 677 14239 4181 967 5148 1971 379 2350 1071 605 1676 1794 655 2449 39916 5878 45794

5.4. Majetkové a organizační členění 5.4.1. Historický vývoj majetkových poměrů Všechny lesy této oblasti byly v historii nestátní držbou. Pahorkatinný charakter s celkově malou lesnatostí udává značné množství malých lesních celků. Jednotlivě však tyto drobné či obecní lesy dosahovaly malých výměr. Počátkem 20. století bylo v této oblasti 6 velkostatků (resp. jejich částí) a též 1 obecní les (Dřevohostice). Majetky před pozemkovou reformou – rok 1919 Název majetku Vlastník Velkostatek Lipník nad Bečvou (část) Hatzfeld – Widenburgová Gabriela (rod Ditrichstein) Velkostatek Hranice (část) dtto Velkostatek Holešov (část) Wrbna Rudolf Velkostatek Bystřice pod Hostýnem (část) Laudon Ernst Velkostatek Kroměříž (část) Arcibiskupství Olomouc Velkostatek Pavlovice u Přerova Skene Alfred OL Dřevohostice Obec Dřevohostice ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

39

Údaje o stavu lesa


Po první pozemkové reformě (zákon č. 215/1919 Sb.) v průběhu 20. a 30. let 20. století došlo k majetkovým změnám. Proběhly různá dělení majetků, prodeje, převody na obce a města. Majetky v letech 1938 - 1945 Název majetku Velkostatek Lipník n/Bečvou (část) LHC SLŠ Hranice (z VS Lipník) Velkostatek Hranice (část) Velkostatek Pavlovice Velkostatek Holešov (část) Velkostatek Kroměříž (část) Bažantnice (z VS Bystřice) ML Bystřice p/H. (z VS Bystřice) OL Prusinovice (z VS Holešov) OL Dřevohostice OL Choryně OL Branky OL Police OL Opatovice OL Kelč OL Kladeruby OL Přestavlky, Dobrčice, Stará Ves (z VS Kroměříž) OL Pavlovice, Prusinky, Šišma (z VS Pavlovice) Lesní družstvo Skalička Opatovická singulární společnost

Vlastník Rod Ditrichstein SLŠ Hranice Rod Ditrichstein Skene Alfred Dr. Wrbnová Barbora Arcibiskupství Olomouc Šimon Břetislav Město Bystřice pod Hostýnem Obec Prusinovice Obec Dřevohostice Obec Chropyně Obec Branky Obec Police Obec Opatovice Obec Kelč Obec Kladeruby Obec Přestavlky, Dobrčice, Stará Ves Obec Pavlovice, Prusinky, Šišma LD Skalička Singulár Opatovice

5.4.2. Organizační členění LČR v oblasti OI LČR k 1.1.1999 Zlín

LS LHC k platnosti LHP Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem 29 ha

Frýdek-Místek

Rožnov pod Radh. SLŠ Hranice Frenštát

Brno

Prostějov

Celkem

Rožnov pod Radh. 58 ha SLŠ Hranice 993 ha Frenštát 1970 ha Litovel Prostějov od 1999 27 ha 3077 ha

Revír Holešov Rajnochovice Loukov Zašová

Platnost LHP

1992 1997 – 2006

Valšovice

1991 - 2000

Ústí Týn Staměřice

1994 - 2003 1999 - 2008

5.4.3. Přehled vlastníků lesa nad 10 ha Název - vlastník OL Prusinovice ML Bystřice pod Hostýnem Singulární společnost Žákovice Šimon Břetislav Dohnalová Anděla OL Branky OL Police OL Kelč

Výměra ha 66 468 22 172 829 205 48 66

ML Valašské Meziříčí

115

ML Hranice č.

17

Lokalizace LHC Bystřice pod Hostýnem LHC Bystřice pod Hostýnem LHC Prostějov (Litovel) LHC Bystřice pod Hostýnem LHC Bystřice pod Hostýnem LHC Rožnov pod Radhoštěm LHC Rožnov pod Radhoštěm LHC Rožnov pod Radhoštěm LHC Frenštát LHC Rožnov pod Radhoštěm LHC Frenštát LHC SLŠ Hranice

Platnost LHP 1992 - 2001 1992 - 2001 1999 - 2008 1992 - 2001 1992 - 2001 1997 - 2006 1997 - 2006 1997 - 2006 1997 - 2006 1991 - 2000

___________________________________________________________________________________________________________________________

40



Údaje o stavu lesa

Název - vlastník OL Horní Těšice OL Dolní Těšice LD Skalička LD Zámrsky OL Malhotice OL Opatovice OL Paršovice OL Rovské Singulární společnost s.r.o. Opatovice Singulární společnost Bezuchov OL Teplice nad Bečvou OL Ústí ML Hranice č. OL Přestavlky, Dobrčice, Stará Ves OL Pavlovice, Prusínky, Šišma

Výměra ha 37 30 68 31 54 41 31 45 57 43 61 45 16 120 119

Lokalizace LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Prostějov (Litovel) LHC Prostějov (Litovel)

Platnost LHP 1994 - 2003 1994 - 2003 1994 - 2003 1994 - 2003 1994 - 2003 1994 - 2003 1994 - 2003 1994 - 2003 1994 - 2003 1994 - 2003 1994 - 2003 1994 - 2003 1994 - 2003 1999 - 2008 1999 - 2008

5.4.5. Celkový podíl jednotlivých vlastníků na výměře Vlastník Porostní plocha %

LČR 3077 42,2

Obce, singuláry, lesní družstva, sdružení 1855 25,4

Soukromníci 2363 32,4

Celkem 7295 ha 100,00


41

Funkce lesů


6. FUNKCE LESŮ 6.1. Funkční potenciál Je podchycen na mapě potenciálních funkcí, jako přehled deklarovaných zájmů a kategorizace. Je určen přírodními podmínkami a současným stavem porostů a z toho vyplývajících možností plnění požadavků.

6.1.1. Funkce produkční 6.1.1.1. Produkční potenciál stanovištní Nosnou kategorií podle převládající funkce lesa je les hospodářský (§ 9, zákon o lesích 289/1995 Sb.), jeho posláním je vyvážené plnění všech funkcí, včetně produkce dřevin. Produkční funkcí lesa se tak rozumí využívání dřevní suroviny při zachování trvalosti produkce, hospodárnosti a funkční stability. Produkční potenciál stanoviště vyjadřuje růstové možnosti dřevin na daném stanovišti (SLT). Tento fiktivní potenciál je možno zhruba vyjádřit odvozením z cílové druhové skladby, bonit cílových dřevin a stupnice hodnotového CPP.

Tab.6.1. FIKTIVNÍ PRODUKČNÍ POTENCIÁL Stupeň Označení CPP (Kč/ha) 0 nevyužitelný < 390 1 velmi nízký 391 - 1170 2 nízký 1171 - 1755

3

průměrný

1756 - 2145

4

vysoký

2146 - 2730

5

velmi vysoký

2731 - 3510

HS 01b,c 21a 01c,g 21b 23a 31b 41a 43a 25a 29b 35 41b 45 19 31a 45 47a

SLT 2Z, 3Z 3J, 3Y 2C 2I 3C 3K 2S, 2B, 2H, 2D 3L 3W 3Se, 4Se, 3Be, 4Be, 4De, 3A, 3F, 4F 3S, 4S, 3B, 4B 1L, 2L, 1U, 3U 3A9, 4A9 3H, 3D, 4H, 4D 3O,V, 4O,V

Skutečnou představu o produkci PLO udává reálný produkční potenciál, který vychází z analýz databáze platných LHP, tedy cílových HS s přiřazením aktuálních porostních typů. Algoritmus tvorby porostních typů a hospodářských souborů je uveden v následujících tabulkách.

___________________________________________________________________________________________________________________________

42



Funkce lesů

Tab. 6.2. TVORBA POROSTNÍCH TYPŮ A ZASTOUPENÍ SKLADBY V NEJVĚTŠÍCH HS

poř. číslo 1 2

Porostní typ ozn. kód SM 1 SME 1e

3 4

JD 2 JDE 2e

5 6

BO 3 BOE 3e

7

MD 4

8

KOS 4k

9

JX 4x

10

DB 5

Tvorba porostních typů (PT) dřevina poř. Porostní typ číslo kód číslo ozn. kód SM 1 11 DBE 5e SMP 2 SMC 3 SMS 4 SMO 5 SME 6 12 BK 6 SMX 9 JD 10 JDO 11 JDJ 12 13 JS 7 JDK 13 JDV 14 14 AK 7e JDX 16 15 OL 8 DG 18 BO 20 BOC 21 16 TP 9 BKS 22 VJ 23 LMB 24 BOP 25 BOX 27 MD 30 17 LI 9x MDX 31 KOS 28 BL 29 TS 33 JAL 35 JX 39 DB 40 DBZ 42 DBP 44 DBB 45 CER 48 JL 60 JLH 61 JLV 62 18 LIE 9e LP 80 LPV 81 LPS 82

dřevina ozn. kód DBS 41 DBC 43 DBX 47 OR 70 ORC 71 BK 50 JV 52 KL 53 TR 74 JS 57 JSU 59 AK 63 OL 83 OLS 84 OLZ 85 OS 86 TP 87 TPC 88 TPX 89 TPS 90 VR 92 HB 51 BB 54 BR 64 BRP 65 JR 66 BRK 67 MK 68 STR 75 HR 76 JB 77 LTX 79 JIV 91 LMX 97 KR 98 JVJ 55 JVX 56 JSA 58 PL 72 KS 93 KJ 94 PJ 95

Kvantifikace PT: monokultury: C...čistý PT se zastoupením >90% smíšené porosty: D ...dominantní PT se zast. 71-90%, M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z....základní PT se zastoupením 31-50%, P... přimíšený PT se zastoupením 11-30% Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem


43

Funkce lesů


Cílový HS 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 19b 23b 23b 23b 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a

Skladby Plocha Zastoupení Naplnění dřevinných typů ha % %

C9 P5 P7 P8 P9 C8 D7 M7 P5 Z5 Z7 C7 Z5 P1 P6 P9x M5 P9 M7 M8 P9 C8 Z5 P7 P9x M8 P9 D6 P7 M9xZ7 Z7 P8 Z5 Z9x Z8 P5 M5 P6 P8 M9xP5 Z7 Z8 P9 C5 M5 P6 P9x P1 P7 P8 P9x D5 D8 M5 Z3 D3 C3 D1 D5 P9x C5 M9xZ5 D9xP5 D5 M5 Z9x M9xP5 D9x C1 C9x Z5 Z9x

3,66 2,72 2,15 1,95 1,93 1,60 1,23 0,99 0,93 0,63 0,48 3,16 2,60 1,84 1,55 1,21 1,21 1,19 1,15 1,14 1,08 0,97 0,89 0,89 0,83 0,83 0,74 5,26 3,74 3,04 84,90 81,64 63,23 62,22 58,80 45,62 44,83 44,77 43,39 37,61 28,80 28,62

17,0 12,6 10,0 9,1 9,0 7,4 5,7 4,6 4,3 2,9 2,2 8,7 7,1 5,0 4,3 3,3 3,3 3,3 3,2 3,1 3,0 2,7 2,4 2,4 2,3 2,3 2,0 43,7 31,1 25,3 6,4 6,2 4,8 4,7 4,4 3,5 3,4 3,4 3,3 2,8 2,2 2,2

17,0 29,6 39,6 48,7 57,6 65,0 70,8 75,4 79,7 82,6 84,8 8,7 15,8 20,8 25,1 28,4 31,7 35,0 38,1 41,3 44,2 46,9 49,3 51,8 54,0 56,3 58,3 43,7 74,8 100,0 6,4 12,6 17,4 22,1 26,5 30,0 33,3 36,7 40,0 42,8 45,0 47,2

___________________________________________________________________________________________________________________________

44



ha

Funkce lesů

Cílový HS 25

Plocha

Naplnění

% 50

90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

40 30 20 10 0 D1

D5 P9x

C5

M9xZ5

Cílový HS 25b 25b 25b 25b 25b 25b 25b 25b 25b 25b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b

D9xP5

D5

M5 Z9x

M9xP5

D9x

C1

C9x

Z5 Z9x


M1 P5 D1 Z5 P3 P4 Z5 Z9x M5 P4 C1 Z9xP1 P7 M5 P1 Z5 P7 P9x Z1 Z5 P4 C8 M8 P6 M8 P7 M7 P5 D7 Z7 Z8 C1 C9 Z8 P6 P7 M7 Z9x C7 Z1 P6 P7 M9 P8 D7 P8 M8 Z7 M5 P7 D6 C6 D1 M6 P5 D6 P5 M6 P4 P5 M6 P1 C1 M1 P4 Z5 Z9xP7e C5 Z6 P1 P3 Z3 Z6 P1

11,40 9,93 7,73 6,66 6,49 4,74 4,07 3,88 3,05 2,76 5,90 4,40 3,25 2,80 2,70 2,49 2,38 2,28 2,18 2,10 1,90 1,57 1,15 1,10 1,00 0,98 43,55 18,16 17,22 13,33 10,80 9,03 8,59 7,81 7,26 7,00 5,69 5,36 5,32

17,2 14,9 11,6 10,0 9,8 7,1 6,1 5,8 4,6 4,2 12,1 9,0 6,7 5,7 5,5 5,1 4,9 4,7 4,5 4,3 3,9 3,2 2,4 2,3 2,1 2,0 19,2 8,0 7,6 5,9 4,8 4,0 3,8 3,5 3,2 3,1 2,5 2,4 2,4

17,2 32,1 43,7 53,7 63,5 70,6 76,7 82,6 87,2 91,3 12,1 21,1 27,8 33,5 39,0 44,1 49,0 53,7 58,2 62,5 66,4 69,6 71,9 74,2 76,2 78,2 19,2 27,3 34,9 40,7 45,5 49,5 53,3 56,7 59,9 63,0 65,5 67,9 70,3


45

Funkce lesů

Cílový HS 41b 41b

ha

PLO 37 – Kelečská pahorkatina Skladby Plocha Zastoupení Naplnění dřevinných typů ha % %

M6 P3 M6 P4

4,96 4,72

2,2 2,1

Plocha

Cílový HS 41b

72,4 74,5

Naplnění

% 70

50,00 45,00

60

40,00 35,00

50

30,00

40

25,00 20,00

30

15,00

20

10,00

10

5,00 0,00

0 D6

C6

D1

Cílový HS 43a 43a 43a 43a 43a 43a 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45

M6 P5

D6 P5

M6 P4 P5

M6 P1

C1

M1 P4

Z5 Z9xP7e


M3 P1 P5 M1 Z3 Z1 P2 P3 P5 M1 P3 P5 C1 Z5 P1 P3 D1 C1 M9xZ5 D1 P4 M1 P4 D9xP5 Z5 Z9x M9xP5 M1 P5 M1 D9x M1 P6 D1 P5 D6 M5 P9x Z1 Z4 C5 D6 P4 Z1 P4 P6 M5 Z9x Z5 Z9xP9

9,24 6,03 4,30 1,61 1,18 0,61 637,71 493,53 267,95 215,86 179,75 134,21 110,47 101,91 99,66 87,18 85,84 85,01 77,93 73,95 72,39 68,29 67,37 67,22 64,88 61,30 50,42

40,2 26,3 18,7 7,0 5,1 2,7 11,9 9,2 5,0 4,0 3,4 2,5 2,1 1,9 1,9 1,6 1,6 1,6 1,5 1,4 1,4 1,3 1,3 1,3 1,2 1,1 0,9

40,2 66,5 85,2 92,2 97,3 100,0 11,9 21,1 26,1 30,1 33,4 35,9 38,0 39,9 41,7 43,3 44,9 46,5 48,0 49,4 50,7 52,0 53,2 54,5 55,7 56,8 57,8

___________________________________________________________________________________________________________________________

46


PLO 37 – Kelečská pahorkatina ha

Funkce lesů Plocha

Cílový HS 45b

Naplnění

%

700,00

40

600,00

35 30

500,00

25

400,00

20 300,00

15

200,00

10

100,00

5 0

0,00 D1

C1

M9xZ5

Cílový HS 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a

ha

D1 P4

M1 P4

D9xP5

Z5 Z9x


16,86 15,98 7,34 6,77 5,71 5,09 4,40 4,06 3,94 3,77 3,29 3,08 2,54 2,16 2,04

D1 C1 M1 P4 M9xP5 M9xZ5 M1 P6 M1 P5 P9x D1 P4 M5 Z1 M5 P4 D1 P5 C5 M1 Z6 P1 P4 P5 Z5 Z9x

16,6 15,8 7,3 6,7 5,6 5,0 4,3 4,0 3,9 3,7 3,3 3,0 2,5 2,1 2,0

Plocha

Cílový HS 47a

16,6 32,4 39,7 46,4 52,0 57,0 61,4 65,4 69,3 73,0 76,2 79,3 81,8 83,9 85,9

Naplnění

%

18,00

90

16,00

80

14,00

70

12,00

60

10,00

50

8,00

40

6,00

30

4,00

20

2,00

10

0,00

0 D1

C1

M1 P4

M9xP5

M9xZ5

M1 P6

M1 P5 P9x

D1 P4

M5 Z1

M5 P4

D1 P5

C5


47

Funkce lesů


TAB. 6.3. TVORBA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ

Tvorba cílových hospodářských souborů Pořad. Cílové hos číslo

SLT

Pořad. Cílové hos číslo

podářství

SLT

podářství

1 13a

0M 0K 0Q 0C 0O 0P

31 53

5-6K 5-6I 6M

2

b

0N

32 55

5-6S 5-6B 5-6H 5-6D

3

c

1M

33 57a

5-6V 5-6O

4 19a

1L 2L 1U

34

5-6P 6Q

5

3U

35 59a

2-6G 3-6V9

6 21a

1-2N 2M9 2K9

36

4R 6R

7

1-2A 1-2C 2S9 2B9

37 71a

7N 7K9 7M9

8 23a

1-2K 1-2I 2-4M

38

7A 7F 7S9

9

1-2S

39 73

7K 7I 7M

10 25a

1-2B 1-2H 1-2D 1-2W

40 75

7S 7B

11

b b b

b b b

1-2V 1-2O

41 77

7V 7O 7P 7Q

12 27a

1P 1Q

42 79a

6-8T 7-8G 7V9 8V 8Q

13 b 14 29a

2-3P 2-5Q 1G 1T

43 b 44 1a

7R 0X 0Z

15

b

3L 5L

45 b

1-2X 1-2Z

16 31a

3-5A9

46 c

3-4X 3-4Z 3-4Y

17

3-5C

47 d

5-6Z 0Y 5-6Y

18 35

3-5W

48 e

7Z 7-8Y

19 39a

0T 0G 2-5T

49 f

1J

20

3R 5R

50 g

3-5J

21 41a

3-4N 3-4K9 5M9

51 h

6L

22

3-4A 3-4F 3-4S9 3-4B9

52 i

0R

23 43a

3-4K 3-4I

53 j

8R

24

5M

54 k

9R

25 45

3-4S 3-4B 3-4H 3-4D

55 2a

8N 8M 8K 8S 8F 8A

26 47a

3-4V 3-4O

56 b

8Z

27

4P

57 3

9Z 9K

b

b

b b b

b

28 51a

5-6N 5-6K9 6M9

29

b

5-6A 5-6F 5-6S9 5-6B9

30

c

5U

Rámcové vymezení cílových hospodářských souborů vychází z vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb. Uskupení SLT bylo přizpůsobeno vypovídací schopnosti databáze LHP, tj. některé SLT musely být přiřazeny jednoznačně danému HS i když ve skutečnosti se mohou vyskytovat i v jiných HS. To se týká i exponovaných SLT. Tyto částečné nepřesnosti však výrazně neovlivní diferenciaci přírodních podmínek pro tyto účely. Exponované svahové typy nesou označení “9”.

___________________________________________________________________________________________________________________________

48



Funkce lesů

TAB. 6.4. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH HS PODLE PLOCH, ZÁSOBY, ROČNÍ PŘÍRŮST, EVAPOTRANSPIRACE Cílový Zásoba RP HS m3/ha Kč/ha Stupeň 248 2834 5 45 209 2699 4 25a 309 2921 5 41b 183 2914 5 47a 215 2967 5 25b 167 2595 4 29b 249 2875 5 19b 298 2306 4 43a 154 2592 4 19a 269 2295 4 23b 195 1734 2 1g 237 2904 5 31a 174 2600 4 35 231 1814 3 1c 205 3092 5 21b 278 2079 3 31b

ET mm/rok/ha 673 605 662 681 653 664 632 673 615 585 634 606 729 642 509 546

Dřeviny 5371,46 1323,42 226,49 101,30 66,48 48,80 36,48 22,97 21,54 12,04 9,09 6,56 6,96 5,38 0,60 0,18

Holiny Celkem Zastoupení Naplnění ha % 31,68 5403,14 74,1 74,1 1,04 1324,46 18,2 92,2 0,84 227,33 3,1 95,3 0,20 101,50 1,4 96,7 0,00 66,48 0,9 97,6 0,33 49,13 0,7 98,3 0,75 37,23 0,5 98,8 0,00 22,97 0,3 99,1 0,37 21,91 0,3 99,4 0,00 12,04 0,2 99,6 0,00 9,09 0,1 99,7 0,50 7,06 0,1 99,8 0,00 6,96 0,1 99,9 0,00 5,38 0,1 100,0 0,00 0,60 0,0 100,0 0,00 0,18 0,0 100,0

Zastoupení cílových HS podle ploch % 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

ha 6000,00 5000,00 4000,00 3000,00 2000,00 1000,00 0,00 Cílový HS

45

25a

41b

47a

25b

Celkem

29b

19b

43a

19a

23b

Naplnění

Tento reálný potenciál je vyjádřen hodnotovým CPP jako ročním přírůstem vztaženým k cenám dříví v určitém časovém horizontu a jeho zařazením k určitému produkčnímu stupni na úrovni HS. V tabulce 6.4. je vyjádřeno zastoupení cílových HS v PLO s přiřazením dalších atributů – zásoby, ročního přírůstu, evapotranspirace a ploch. Je potřeba zdůraznit, že tabulka informuje o reálných produkčních možnostech v HS, vzájemném produkčním vztahu mezi jednotlivými HS s využitím neaktualizovaných cenových relací, neklade si za cíl informovat o cenách. Z tabulky a následujícího grafu je zřejmé, že 91,8 % plochy PLO je tvořeno dvěma nosnými cílovými HS: 45 (71,1%), 25a (20,7%). HS 45 je nositelem velmi vysokého ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

49

Funkce lesů


produkčního potenciálu, HS 25a má průměrný produkční potenciál. 76,8 % plochy PLO má velmi vysoký produkční potenciál, 21,4% plochy má produkční potenciál průměrný. Poznámka: Tabulka 6.4. se opírá o databázi LHP s různou platností, neobsahuje a nezohledňuje nejnovější změny při revizích typologického mapování. Hodnoty tak nemusí úplně korespondovat s údaji v tabulkách cílových HS (kap.9).

6.1.1.2. Růstové poměry dle bonit (AVB) Velkou vypovídající schopnost má analýza četností AVB (příloha 4a) aktuálních porostních typů, umožňující produkční diferenciaci. V grafech zastoupení četností AVB jsou zhodnoceny růstové vlastnosti základních dřevin v nejzastoupenějších porostních typech podle tvorby - tab. 6.2. a podle HS a podsouborů. Zhodnocení analýzy četností AVB aktuálních porostních typů Čistý a dominantní smrk dosahuje v HS 25a nejvyššího zastoupení četností v bonitě 26, přičemž křivky jsou velmi strmé na obou stranách a četnost je vyšší u smrkových porostů s příměsí. Absolutní bonita je nízká. Nevhodnost pěstování smrku ve 2. lvs je nesporná. Čistý dub v HS 25a dosahuje nejvyšších zastoupení četností na bonitách 22 - 26 (max. 26, prům. 23), přičemž je z grafů patrný posun směrem ke zvýšení produkce (vyšší četnosti AVB) ve směsi s listnáči jako složky základní a přimíšené. První vrchol grafů na absolutní bonitě je způsoben pařezinami. Čistý, dominantní smrk a ve směsi s přimíšeným modřínem v HS 41b (živnější podsoubor) dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 – 30 ( max. i prům. 28), přičemž čistý nemá nejvyšší bonitu nejčetnější. Borovice ve směsi s bukem a smrkem dosahuje nejvyšších četností v bonitách 24 – 28. Dub je zde vzrůstnější ve směsi s jinými listnáči než čistý. Základní a dominantní BK v HS 41b dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 30 (prům. 30) ve směsi s dubem, borovicí a smrkem. Je zajímavé, že horší výsledek vykazuje čistý buk (max. 26, prům. 27) a naopak nejlepší směs buku 50-70% s přimíšeným smrkem a borovicí (max.30, prům. 29). Směsi s majoritním smrkem mají podobné vlastnosti. Čistý a dominantní smrk v HS 45 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 32 (max. 28 - 30). Nejvyšší hodnoty četností a bonit má pak smrk ve směsi s modřínem a dubem. Ve směsi s majoritním až základním zastoupením smrku se nejvyšší zastoupení četností pohybuje ve stejném rozmezí 26 - 34, přičemž nejlépe vypadají směsi s modřínem a bukem, kde se maxima posouvají na 28 - 34. Zřetelný posun v zastoupení četností AVB u smrku je patrný ve směsích s bukem, kde maxima sledují bonity 30 - 32. Čistý dub v HS 45 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 22 - 30 (max. 24 a 28). Směsi s majoritním dubem mají toto zastoupení obdobné. Nejlepší hodnoty jsou ve směsích základního dubu s majoritními či základními listnáči (nejvíce s HB, BŘ). Nejvyšší četnosti 24 – 30, maxima 26 –30. Dominantní buk v HS 45 má nejvyšší zastoupení četností v rozmezí 26 –30, tedy obdoba HS 41. Čistý a dominantní smrk v HS 47a má velmi symetrické rozdělení četností s maximem v hodnotě 30. Produkce majoritního a základního smrku má velkou proměnlivost. Nejlépe vypadá směs základního smrku s majoritním dubem, kde má bonita smrku nejvyšší četnosti na hodnotě 34. Dále je to směs majoritního smrku se základním dubem – 32, majoritní smrk s přimíšeným modřínem – 30 a majoritní smrk s přimíšeným bukem –28. Čistý dub a směs majoritního dubu se základním smrkem mají obdobné vlastnosti – maximum četností na hodnotě 30. Druhý vrchol dubu (max. 20) je způsoben zase pařezinou. Základní buk ve směsi s přimíšeným smrkem, modřínem a dubem má vrchol na hodnotě 30, stejně jako dub a čistý či dominantní smrk. Olše vykazuje nejvyšší produkci v hodnotách 24 –28 s maximem 26. Zobecnění. Porovnáním průběhů četností AVB u jednotlivých dřevin v různých HS, tedy jiných růstových podmínkách (hlavně lvs), snadno zjistíme chování dřevin ve vztahu k produkci: Nejzřetelnější je rozdíl ___________________________________________________________________________________________________________________________

50



Funkce lesů

růstu a produkce smrku ve 2. lvs, kde nedosahuje úrovně vyšších lvs ani úrovně listnatých dřevin. Oprávněné je produkční optimum dubu ve 3. lvs, kde dosahuje lepších hodnot než ve 2. lvs. Buk je po bonitní stránce možno porovnat se smrkem, na rozdíl od smrku je jeho pěstování ve 2. lvs oprávněno ekologicky i produkčně. Pěstování smrku ve 4. lvs případně i 3. lvs lze snad odůvodnit po stránce produkční, ne však z hlediska ekologického. Je potřeba připomenout, že nejlepší produkce ve všech cílových HS je u dřevin ve směsích. Zvláště patrné je to u dubu, menší rozdíly jsou u směsí se smrkem, bukem a modřínem.

6.1.1.3. Reálný produkční potenciál (výhled produkčních možností) Rozbor očekávaných těžebních možností v oblasti na podkladě rozboru porostních zásob lze očekávat v následných obdobích tyto výše roční těžby. VÝŠE ROČNÍ TĚŽBY Průřezový rok Druh těžby Mýtní - těžební % - upravená Předmýtní Celková Roční výše těžby /ha

1992

2001 2011 v m3 hroubí b.k. 371 700 296 500 350 000 320 400 144 000 187 000 494 000 507 400 6,8 7,0

255 000 266 000 97 400 363 400 5,0

2021 305 000 300 000 226 000 526 000 7,2

Celkový vzestup těžeb je zřejmý z pohledu na zásoby ve věkových stupních vstupujících do obnovy a ve věkových stupních nesoucích zátěž těžeb výchovných (4).

Výhled roční výše celkové těžby

8,0

m3/ha

6,0 4,0 2,0 0,0 1

1992

2 2001

2011

3

2021

4

Průřezový rok

6.1.2. Funkce mimoprodukční Funkce mimoprodukční – členění : a) ekologické - půdoochranné - klimatické b) společenské - vodohospodářské - rekreační a zdravotní - ochrana přírody - krajinotvorná - reprodukční - myslivost - výzkum a výuka - jiný důležitý zájem (armáda)


51

Funkce lesů Ekologické


Půdoochranná funkce se dále dělí na protierozní, protideflační, protisesuvnou, vodoochrannou. U klimatické funkce lze počítat se zmírněním klimatu ať už srovnáním extrémů nebo vytvořením překážek (bariér). Společenské

Tyto funkce obsahují využívání lesa, jako součásti životního prostředí, lidmi. Jedná se o využívání především ku prospěchu zlepšení zdraví lidí a pro další zlepšení životních a kulturních potřeb.

6.1.2.1. Funkce ekologicko stabilizační Les mimo svých dalších funkcí plní své místo v krajině jako nositel ekologické stability. Ekologická stabilita je definována jako schopnost ekologického systému přetrvávat i za působení rušivého vlivu a reprodukovat své podstatné charakteristiky v podmínkách narušování zvenčí. Tato schopnost se projevuje buď minimální změnou za působení rušivého vlivu (rezistence) nebo spontánním návratem do výchozího stavu, resp. na původní vývojovou trajektorii po případné změně (resilience). Přítomnost jedné z těchto schopností stačí, aby ekosystém byl ekologicky stabilní. V rámci vývoje se vytvořila klimaxová stadia přírodního lesa, kde v přírodních podmínkách PLO jsou naplněna kriteria ekologické stability. Jim se blíží porosty s přírodě blízkou dřevinou skladbou. Funkční požadavky se soustředí na odlišný způsob hospodaření, zejména na vhodnou druhovou a prostorovou skladbu, prodlouženou obnovní dobu a omezení některých technologií. Prodloužení obmýtí není žádoucí vzhledem k znehodnocování vložené práce v rámci výchovných zásahů, kdy prodloužením obmýtí dochází k znehodnocení dřevní hmoty. Pro ekologickou funkci jako nositele ekosystémů vázaných na odumírající a odumřelé dřevo je možné ponechat aleje či výstavky na dožití, což je v PLO nesmírně důležité zejména pro zachování entomofauny. Pro základní zatřídění se využívá koeficientu ekologické stability (KES) podle vzorce, kdy v čitateli je součet ploch lesní půdy, vodních ploch, luk, pastvin, ovocných sadů a vinic a ve jmenovateli součet orné půdy, zastavěné plochy a chmelnic. Jednotlivé typy krajin podle KES jsou následující:

krajina antropogenní krajina harmonická krajina relativně přírodní

KES do 0,69 0,7 - 2,89 nad 2,9

Přírodní lesní oblast má hodnotu KES 0,4, což ji řadí do krajiny antropogenní (lesnatost 16,93%). Lesní porosty tedy hrají nezastupitelnou úlohu v krajině silně proměněné, zejména intenzivní zemědělskou činností. Hodnocení jednotlivých lesních porostů v rámci sedmistupňového třídění podle následujících kriterií reálného potenciálu. Reálný potenciál ekologicko stabilizační funkce je tedy: 0 - funkčně nevhodný - prakticky se na lesních porostech nevyskytují, jedná se o degradovaná stanoviště zničená např. imisemi či rozsáhlé porosty invazivního introdukovaného druhu, např. akátu. 1 - velmi nízký - monokultury stanovištně nepůvodních dřevin (SM). 2 - nízký - stejnověké porosty s převahou stanovištně nepůvodních dřevin 3 - průměrný - jsou smíšená společenstva se zastoupením původní dřevinné skladby klimaxového stadia a různá sukcesní stadia s výjimkou borových monokultur na neborových stanovištích. 4 - vysoký - jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby. 5 - velmi vysoký - jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva tvořená pouze dřevinami přirozené dřevinné skladby, lesnicky vychovávaná s cílem produkce kvalitní dřevní hmoty 6 - mimořádný - strukturálně bohatá přírodní a lesní společenstva bez úmyslných pěstebních zásahů (rezervace, některé ochranné lesy) TABULKA ZAHRNUJE PŮDU POROSTNÍ Stupeň Plocha Zastoupení Naplnění ES ha % % 3 1759,32 24,1 24,1 4 1694,09 23,2 47,3 1 1605,19 22,0 69,3 5 1081,01 14,8 84,2

Stupeň ES 0 1 2 3

Plocha Zastoupení ha % 14,33 0,2 1605,19 22,0 1025,20 14,1 1759,32 24,1

___________________________________________________________________________________________________________________________

52



Stupeň ES 2 6 0

Funkce lesů

Plocha Zastoupení ha % 1025,20 14,1 116,32 1,6 14,33 0,2 7295,46

Naplnění % 98,2 99,8 100,0

Stupeň ES 4 5 6

Plocha Zastoupení ha % 1694,09 23,2 1081,01 14,8 116,32 1,6 7295,46

Podíl stupňů ekologické stability 0 0%

6 2% 5 15%

1 22%

4 23% 2 14%

3 24%

V rámci PLO mají převahu dva stupně ekologické stability, tj porosty s průměrnou a vysokou hodnotou funkčního potenciálu. Podíl jednotlivých stupňů funkčního potenciálu v nejdůležitějších HS ukazují další grafy.

Cílový HS 45

% 30,0

20,0

26,7 10,0

26,0

23,4

16,2 7,3

0,00,0

ES_0

ES_1

ES_2

%

ES_3

ES_4

ES_5

0,3 ES_6

Cílový HS 25a

40,0 30,0 20,0

39,3 21,0

10,0 0,0 1,1 ES_0

8,2

4,9

ES_1

ES_2

22,1 3,5

ES_3

ES_4

ES_5

ES_6


53

Funkce lesů


%

Cílový HS 41b

50,0 40,0 30,0 40,6

20,0 10,0 0,0 0,0 ES_0

9,3

3,7

ES_1

ES_2

ES_3

%

21,1

15,4

9,8

ES_4

ES_5

ES_6

0,4

0,0 ES_6

Cílový HS 47a

40,0 30,0 20,0 23,7

10,0 0,0 0,0 ES_0

ES_1

29,8

28,1 18,1

ES_2

ES_3

ES_4

ES_5

V rámci LO je na lesní půdě vytvořen územní systém ekologické stability (ÚSES), což je soubor účelně propojených přírodních a přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu a biodiverzitu krajiny. Nosnými systémy ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Charakteristika biocenter a biokoridorů a jejich hierarchické členění viz kap. 7.3.2.1. Interakční prvek je krajinný segment obvykle ekotonového charakteru, který zpravidla na lokální úrovni podporuje příznivé působení ostatních ekologicky krajinných segmentů. Jsou to lokality jako např. okraje lesů, porosty na mezích a kamenicích, ochranné lesní pásy, větrolamy a břehové porosty, rozptýlená zeleň apod. Představa o zařazení biocenter do kategorie lesů je taková, že ve většině zůstávají v kategorii lesa hospodářského, dále jsou zařazeny do lesů zvláštního určení v rámci vyhlášených rezervací či genových základen. Zařazování do lesů zvláštního určení pouze z titulu prvku SES není účelné vzhledem k neexistenci přírodních lesů. Až na plošně nepatrné výjimky byly a jsou všechny porosty pod antropickým ovlivněním. Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena především na ochranu před devastací a maximální snahu o vytvoření přírodě blízkých porostů (nikoliv přírodních - umělé vytváření přírodních porostů je protimluv). Hlavní zásady hospodaření jsou tyto: 1. V zastoupení dřevin preferovat stanovištně původní dřeviny, pouze v biocentrech částečně unikátních (unikátních z důvodů antropických - historické bažantnice, obory, výsledky práce význačných lesníků apod.) je možné uplatnit výjimku např. pro modřín či jírovec maďal apod. 2. Zákaz introdukce exotických dřevin s výjimkou podobnou jako v bodě 1. 3. Prodloužení obnovní doby, nezvyšování obmýtí. 4. Bezeškodné ponechání části hmoty na dožití (aleje, výstavky, hraniční stromy). 5. Využití maximální možnosti přirozené obnovy. 6. Výchovu přizpůsobit stabilizační funkci (podpora ekonomicky méně kvalitní příměsi). 7. Zjemnění technologie těžby .

6.1.2.2. Funkce vodní Jde o zlepšování vodního režimu usměrněním hospodaření a využívání lesa. Komentář : Účinky lesa : - retenční infiltrační účinek lesa - zadržování srážek a zvýšení infiltrace do půdy a tím zmenšení povrchového odtoku ve prospěch podzemního odtoku; - retardační účinek lesa – zpomalení odtoku vody (intercepce apod.) a tím zmenšení rozkolísanosti vodních toků; - akumulační účinek lesa – zvýšení akumulace zimní vláhy hromaděním sněhu a oddalováním jeho tání; ___________________________________________________________________________________________________________________________

54



Funkce lesů

- kondenzační účinek lesa – zvýšení množství srážek ve vyšších polohách zadržováním vody prostřednictvím tzv. horizontálních srážek (ve výškách nad 800 m n.m. až 40% vertikálních srážek); - samočistící filtrační (a protierozní) účinek lesa – vodoochranná funkce zabraňování před unikáním produktů eroze, organického materiálu a znečisťujících látek do toku a nádrže a ochrana zdrojů podzemních vod před znečištěním; - desukční účinek – odvádění a odčerpávání vody evapotranspirací na stanovištích ovlivněných vodou – tato stanoviště jsou rozdělena do tzv. hy drome liora čn íc h okr s ků . Les má obrovský význam jako transportér vody přijaté půdním povrchem zpět do ovzduší. Tzv. desukční funkce je významnější u tzv. semihydromorfních a hydromorfních půd. Jejich zastoupení je zřejmé z tabulky.

ZASTOUPENÍ SLT OVLIVNĚNÝCH VODOU Označení 2O 3O 3V 3U 0,6 261 17 157 Plocha (ha) + 3,5 0,2 2,1 Zastoupení (%)

4O 92 1,2

2L 68 0,9

3L 141 1,9

PLO : 7 504,55ha 4V Celkem 0,9 737,5 + 9,8

Plocha půd pseudoglejů (SLT 2, 3 O) je značná hlavně na podloží vnějšího flyše, kde na jílovcovém podloží a poměrně plochém reliéfu dochází k tzv. primárnímu oglejení. Srážková voda působí po určitou část roku fyzikální, ale hlavně chemické změny v půdním profilu. Mění tak rozhodující podmínky pro růst dřevin. Pseudogleje na SLT 4O se nachází ve skupině Maleníku s odlišným podložím. Zde je pseudoglejový proces sekundární, doprovází primární půdní proces, většinou ilimerizaci. Půdy s proudící svahovou vodou (SLT 3,4V) jsou vázány na liniový či maloplošný výskyt s nevelkým významem. Větší význam mají stanoviště s proudící podzemní vodou, která závisí na hladině ve vodním toku. Jsou to stanoviště luhů a potočních niv a úžlabin (SLT 1L, 2L, 3L, 3U). Na ně je vázáno diferencované hospodaření podle konkrétního HS (kapitola 9.). Zcela specifický režim hospodaření mají prameniště – LT 3L2. Tyto lokality o velikosti několika arů mají velký význam ve vodním režimu lesa i krajiny, jsou na ně vázána specifická rostlinná i živočišná společenstva a je celospolečensky žádoucí tyto bodové prvky ponechat vlastnímu vývoji bez jakéhokoliv zásahu. Zcela nežádoucí je jejich umělé odvodňování. Význam lesních porostů pro vodní bilanci v krajině lze posoudit porovnáním ročních srážkových úhrnů (viz. kapitola 4.2. Klima oblasti) a evapotranspirace (v mm) pro základní dřeviny podle cílových HS. TAB. porovnání průměrných ročních srážkových úhrnů a evapotranspirace u základních lesních dřevin podle 2 nejdůležitějších HS (evapotranspirace/ srážky v mm na m ) HS / Dřevina 25 45 47

SM 741/ <650 751/680 751/ 680

BO 617/ <650 645/680 645/680

DB 535/ <650 519/680 519/680

BK 632/ <650 668/680 668/680

Z tabulky je na prvý pohled patrný srážkový deficit ve smrkových porostech ve HS 25, tj. ve 2. lvs. Smrk jako celoročně zelená dřevina vytranspiruje se svým okolním povrchem ročně 741 mm. Pokud spadne v oblasti v průměru pod 650 mm, je jasné, že smrkové porosty trpí suchem nehledě na mnohem větší přirozenou vláhovou potřebu smrku. U borovice, dubu i buku je poměr zhruba v rovnováze, což také není ideální stav. Teoreticky žádná voda nemůže v oblasti povrchově odtéci. Voda se na stanovišti sice nehromadí, ale není jí po celý rok dostatek. Rovněž v HS 45 a 47, ve 3. a 4. lvs trpí smrkové porosty nedostatkem vody. Listnáče zde zajišťují vláhovou jistotu a přirozený odtok vody z lesa. Z hydrologických údajů (průměrných odtoků z hlavních povodí větších toků v oblasti a ploch těchto povodí, průměrná plocha povodí – 136,32 km2, průměrný odtok – 0,0056 m3/s/km2 ) byl zjištěn průměrný odtok z 1 m2 plochy lesa za rok. Činí asi 177 litrů, tj. 177 srážkových mm. V hrubém porovnání je zřejmé, že oblast trpí během roku nedostatkem vláhy. Jeho příčinou je určitě také vysoká evapotranspirace smrkových porostů. U průměrného odtoku je potřeba doplnit, že z pěti uvažovaných toků pramení tři v PLO 41, kde jsou srážky o něco vyšší a tudíž i odtok je vyšší. Jinými slovy, průměrný odtok z PLO 37 nebude tak vysoký, jako je uveden, tento údaj je potřeba brát jako hrubý a orientační.


55

Funkce lesů


Orientační hodnoty evapotranspirace pro SM (zpracováno podle AMBROSE 1975) PT SM, JD cílový

evapotranspirace

cílový

evapotranspirace

HS

LO 1-31,33

LO 32,34-41

HS

LO 1-31,33

LO 32,34-41

13a

698

751

53

683

732

b

696

752

55

683

732

c

692

741

57a

683

732

19a

692

741

b

683

732

b

698

751

59a

704

761

21a

692

741

b

689

744

b

692

741

71a

677

721

23a

692

741

b

677

721

b

692

741

73

677

721

25a

692

741

75

677

721

b

692

741

77

677

721

27a

692

741

79a

585

612

b

692

741

b

585

612

29a

692

741

1a

704

761

b

704

761

b

692

741

31a

704

761

c

698

751

b

704

761

d

683

733

35

704

761

e

585

612

39a

704

761

f

692

741

b

689

744

g

704

761

41a

698

751

h

677

721

b

698

751

i

683

723

43a

698

751

j

585

612

b

689

744

k

585

612

45

698

751

2a

585

612

47a

698

751

b

585

612

b

704

761

3

585

612

51a

683

732

b

683

732

c

689

744

___________________________________________________________________________________________________________________________

56



Funkce lesů

Orientační hodnoty evapotranspirace pro PT BO (zpracováno podle AMBROSE 1975) PT BO, BOE, MD, KOS, JX cílový HS

evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32,34-41

cílový HS


13a

595

645

53

590

641

b

590

641

55

590

641

c

563

639

57a

590

641

19a

527

617

b

590

641

b

595

645

59a

590

641

21a

527

617

b

590

641

b

527

617

71a

590

641

23a

527

617

b

590

641

b

527

617

73

590

641

25a

527

617

75

590

641

b

527

617

77

590

641

27a

527

604

79a

590

641

b

564

639

b

590

641

29a

564

639

1a

590

641

b

590

641

b

527

617

31a

590

641

c

595

645

b

590

641

d

590

641

35

590

641

e

590

641

39a

590

641

f

527

631

b

590

641

g

590

641

41a

595

641

h

590

641

b

595

641

i

590

641

43a

595

641

j

590

641

b

590

641

k

590

641

45

595

645

2a

590

641

47a

595

645

b

590

641

b

590

641

3

590

641

51a

590

641

b

590

641

c

590

641


57

Funkce lesů


Orientační hodnoty evapotranspirace pro DB (zpracováno podle AMBROSE 1975) PT DB, DBE cílový HS


cílový HS

evapotranspirace LO 1-31,33

LO 32,34-41

13a

485

519

53

483

519

b

483

519

55

483

519

c

467

520

57a

483

519

19a

447

505

b

483

519

b

485

519

59a

483

519

21a

447

505

b

483

519

b

447

505

71a

23a

447

505

b

b

447

505

73

25a

447

505

75

b

447

565

77

27a

447

491

79a

b

467

520

b

29a

467

520

1a

483

519

b

483

519

b

447

505

31a

483

519

c

485

519

b

483

519

d

483

519

35

483

519

e

39a

483

519

f

447

520

g

483

519

b 41a

483

519

h

b

483

519

i

43a

483

519

j

b

483

519

k

45

483

519

2a

47a

483

519

b

b

483

519

3

51a

483

519

b

483

519

c

483

519

___________________________________________________________________________________________________________________________

58



Funkce lesů

Orientační hodnoty evapotranspirace pro BK (zpracováno podle AMBROSE 1975) PT BK, JS, AK, OL, TP, LI, LIE cílový HS


cílový HS


13a

618

668

53

546

594

b

598

648

55

546

594

c

574

650

57a

546

594

19a

528

632

b

546

594

b

618

668

59a

617

669

21a

528

632

b

b

528

632

71a

524

562

23a

528

632

b

524

562

b

528

632

73

524

562

25a

528

632

75

524

562

b

528

632

77

524

562

27a

528

632

79a

524

562

b

574

649

b

524

562

29a

574

649

1a

617

669

b

617

669

b

528

632

31a

617

669

c

619

668

b

617

669

d

551

594

35

617

669

e

524

562

39a

617

669

f

528

632

b

579

627

g

617

669

41a

619

668

h

524

562

b

619

668

i

552

594

43a

619

668

j

b

579

627

k

45

619

668

2a

524

562

47a

619

668

b

524

562

b

617

669

3

524

562

51a

546

594

b

546

594

c

579

627


59

Funkce lesů


6.1.2.3. Funkce půdoochranná • • • •

protideflační – jedná se o ochranu půdy před větrnou erozí, zvláště u sprašových a písečných půd. Nástrojem ochrany je zřizování větrolamů (§ 8 ,odst. 2e, zákon č. 289/1995 Sb.) protierozní – jde o ochranu půdy před destrukcí povrchu ať už plošnou nebo částečnou (rýhy) (§ 7 a § 8, odst. 2e, zákon č. 289/1995 Sb.) protisesuvná – zpevnění půd kořenovým systémem i s odčerpáváním vody (§ 8, odst. 2e, zákon č. 289/1995 Sb.) břehoochranná – ochrana před erozí vodních toků kořenovým systémem před vymíláním půdy.

Komentář

Půdoochranný potenciál lesa je vymezen tzv. er ozn ě uzavř enými c elky . Erozně uzavřený celek (ČSN 750140) je souvislé území s lokálně uzavřeným erozním procesem, t.j. denudací, transportem a akumulací půdy. V PLO 37 lze vylišit dva základní typy erozně uzavřených celků : E – lesní půdy a půdy rekultivované, výrazně náchylné k vodní erozi. Riziko vzniká zejména porušením povrchu a pokryvu půdy při použití nevhodných těžebně-dopravních technologií a následném působení vody. S – lesní půdy ohrožené půdními sesuvy (svážná území).

6.1.2.3.a) Vymezení erozně uzavřených celků typu “E” Pro vymezení erozně uzavřených celků “E” byla použita metoda multikviteriální optimalizace (Macků, 1988) umožňující relativně kompletní hodnocení příčin a rizik ohrožení půd erozí. a) Určení soustavy kritérií pro hodnocení náchylnosti půdy resp. odolnosti půdy vůči mechanickému poškození : - průměrná roční četnost erozně účinných dešťů - tvar svahu - sklon svahu - erodovatelnost půd - hloubka půd. b) Stanovení hodnotových relací z vybraných kritérií. c) Vlastní odvození kritického sklonu svahu. Podle mapy ročních četností erozně nebezpečných dešťů (modifikace Stehlík, 1970) je na převážné části PLO hodnota do 1,6; pouze v severní a severovýchodní části do 1,2. Na základě geomofologického hodnocení převládají více tvary konkávní a rovné nad konvexními. Při vylišování celku je však hodnoceno zcela konkrétní území na základě vrstevnicového pohledu základních map ČR v měřítku 1:10.000 s intervalem vrstevnic 2 nebo 5 m. Erodovatelnost lesních půd hodnotí tabulka podle Šályho, 1982 – Zachova, 1934 – Papánka, 1973. Podle ní většina půdních kategorií živných (S, B, D, A, F) náleží ke středně těžce erodovatelným půdám, ovšem půdy s ilimerickým procesem, případně s překryvem sprašových hlín (kategorie H) jsou středně lehce až velmi lehce erodovatelné. Hloubka půd je v PLO obecně střední až vysoká, tj. 60-100 cm a nad 120 cm. Podle určených kritérií a stanovených hodnotových relací mezi kritérii (bodové ohodnocení do stupně 10) byl z grafu “Sta no ve n í kr i tickéh o sk lon u” stanoven kritický sklon podle tří typů tvaru svahu dvou oblastí různě ohrožených erozně účinným deštěm a dvou základních skupin půd dle typu. STANOVENÍ KRITICKÉHO SKLONU SVAHU V PODMÍNKÁCH PLO 37 NA ZÁKLADĚ BODOVÉHO HODNOCENÍ Četnost erozně Tvar svahu Z ák l adn í pů dn í t yp účinného deště konkávní rovný konvexní kambizem typická, eutrická 2-3/35% 3-4/33% 3-4/33% do 1,2 kambizem luvická, rankerová 3-4/33% 4-5/30% 5-6/25% luvizem, ranker kambizem typická, eutrická 3-4/33% 4-5/30% 5-6/25% 1,4 – 1,6 kambizem luvická, rankerová 5-6/25% 6-7/22% 7-8/18% luvizem, ranker ___________________________________________________________________________________________________________________________

60



Funkce lesů

Z tabulky je patrné, že kambizemě typické či eutrické jsou v oblasti ohrožení erozním deštěm do četnosti 1,2 ohroženy erozí na svazích nad 33 – 35% podle tvaru svahu. Obdobně kambizemě luvické, rankerové, luvizemě či rankery jsou v této oblasti ohroženy erozí na svazích nad 25 – 33%. Na větší části PLO více ohrožené erozně účinným deštěm (četnost 1,4 – 1,6) jsou kambizemě typické a eutrické ohroženy erozí na svazích již nad 25 – 33%, kambizemě luvické, rankerové, luvizemě a rankery na svazích od 18 – 25%. Erozně uzavřené celky jsou graficky vyznačeny v mapě půdoochranného potenciálu. K jejich vymezení byl použit přepočet kritického sklonu svahu na vzdálenost (interval) vrstevnic. Základní mapy ČR s kalibrací na konkrétní podmínky podle typologické mapy (půdní kategorie). Erozně uzavřené celky byly tedy konstruovány na bázi základní mapy ČR (měřítko 1:10.000) a revidované typologické mapy. H la vn í z á sa d y h o s pod ař en í na e roz ně uza vř e ný ch c e lc íc h t yp u “ E” -

preference šetřených ekologicky únosných těžebně dopravních technologií omezení traktorových technologií na sezónní podmínky podle stavu půdy (sucho, mráz) optimalizace LDS vyloučit celoplošnou přípravu půdy, klučení pařezů hospodářský způsob podrostní, výběrný či násečný urychleně asanovat erozní poškození (erozní rýhy způsobené vodou ve flyšovém podloží, koleje po pojezdech mechanismů na přibližovacích liniích atd.).

6.1.2.3.b) Vymezení erozně uzavřených celků typu “S” Komentář

Sesuvy (svážná území, uvezliny, uvezliska) patří ke gravitačním svahovým pohybům. Jsou důsledkem porušení rovnováhy, kdy dochází k pohybu svahových hmot dolů po svahu a k obnově rovnovážného stavu v jiném morfologickém uspořádání. Svahové pohyby jsou obecně členěny na : ploužení, sesouvání, stékání a řícení. Sesouváním se označují relativně rychlé pohyby hornin po svahu, při nichž sesouvající se hmoty jsou odděleny od pevného podloží zřetelnou smykovou plochou či zónou. K příčinám svahových pohybů, tedy i sesouvání patří : - geologická stavba svahu (složení hornin, sklon vrstev) - výška a sklon svahu (geomorfologické poměry) - změny obsahu vody (srážky – podmáčení) - činnost mrazu - zvětšení zatížení svahu technickými díly - porušení vodního režimu svahu technickými díly - vegetační kryt a jeho změny (lesní hospodaření). V zájmovém území PLO se svážná území vyskytují jen v části vnějšího flyše (LHC Bystřice pod Hostýnem), tzn. na jílovcovém podloží a to v podobě plošné. Podle stáří jsou to sesuvy staré – stabilizované, sesuvy aktivní činné, které vznikly v současnosti nebo znovuzaktivněním starých sesuvů. Obecně lze říci, že PLO patří do jedné ze čtyř sesuvných oblastí v rámci ČR – do oblasti karpatského flyše. Hlavní příčinou vzniku sesuvů je vhodná geologická stavba – flyšové střídání vrstev jílové povahy a příhodná geomorfologie – příkré svahy. Proto patří moravské Karpaty a tedy i část PLO 37 v rámci ČR k nejrozsáhlejším územím s výskytem sesuvů. V rámci PLO byl při typologickém mapování vylišen lesní typ sledující jediné kritérium – svahový pohyb. Ostatní znaky charakterizující další LT jsou druhořadé. ZASTOUPENÍ SVÁŽNÝCH ÚZEMÍ V PLO 37 Označení LT Název LT Plocha (ha) % zastoupení

PLO : 7 504,55ha

3D9 Obohacená dubová bučina na uvezlinách 124,80 ha 1,7%

Z tabulky je zřejmé, že plocha svážných území tvoří téměř 2% rozlohy lesů PLO. Vezmeme-li v úvahu fakt, že v menší flyšové části je to podíl mnohem větší (asi 6%), je nutno hospodaření na těchto lokalitách přizpůsobit. Na druhé straně je faktem, že problematika obrovských proudových sesuvů s plochou desítek ha jako je ve vyšších flyšových pohořích (Beskydy, Hostýnské vrchy, Bílé Karpaty) zde není akutní, protože sesuvy jsou zde menší, ujíždí v podstatě jen příkré strže a stráně do žlebů. Vlivem mimořádného ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

61

Funkce lesů


nasycení půdy vodou po extrémních deštích z července 1997 došlo ke vzniku nových sesuvů. Tento proces v následných vlhkých letech dále pokračoval. Nejvýznamnější morfologické formy mají plošné sesuvy a zemní proudy, které se dají poměrně dobře identifikovat. Plouživé deformace, ze kterých se sesuvy vyvíjejí je těžší rozpoznat a prakticky je není možno plošně ani hloubkově ohraničit. Většina sesuvů a zemních proudů se však vyvinula z povrchových plouživých deformací, které tak tvoří zóny akutně i chronicky ohrožené sesuvy. “Sesuvy se vyskytují ve všech porostech bez ohledu na dřeviny. Podle zkušeností z moravských Karpat nelze dobře tvrdit, že by výskyt půdních sesuvů byl ovlivněn určitým druhem dřeviny, prakticky se s nimi setkáme v porostech všech dřevin a je zřejmé, že ani věk porostů není rozhodující. Lesník se musí vyrovnat se skutečností, že není v jeho silách, aby svými pěstebními opatřeními mohl podstatně ovlivnit a zamezit výskytu půdních sesuvů.” (Prudič, 1971) K tomuto závěru došla většina autorů, kteří se problematikou sesuvů zabývali. Je však jasné, že je v lesníkově moci alespoň zčásti sesuvům předcházet vhodnou prevencí v ohrožených lokalitách či sanací k zabránění dalšího pohybu svahů. Z výše jmenovaných příčin svahových pohybů může lesník ovlivnit pouze vodní režim. A to jednak technickým zásahem (technická díla – odvodnění, trasování LDS), v těchto případech většinou negativně, nebo biologicky – zásahem do vegetačního krytu, tedy jeho změnami. Ovšem i zde je bohužel nutno konstatovat, že se tyto zásahy děly zatím vždy bez ohledu na možné negativní ovlivnění vodního režimu flyšových svahů.

6.1.2.3.d) Lokalizace sesuvů a plouživých deformací Lokalizace svážných území a území s plouživým pohybem zemních hmot byla předmětem podrobné revize typologického mapování. Jak již bylo výše uvedeno, jediným a hlavním kritériem pro zařazení do jednoho ze tří LT podle lvs byl svahový pohyb. Jeden lesní typ v rámci příslušného lvs tak sdružuje činné, dosud aktivní sesuvy i svahy bez zřetelných odtrhových hran, pouze se známkami plouživých pohybů (charakteristický povrch s muldami). Souhrnný přehled svážných území v PLO dává mapa půdoochranného potenciálu společně s erozně uzavřenými celky typu “E”.

6.1.2.3.e) Prevence sesuvů • Vo lba vh od né ho z půs ob u h ospo da ře n í Vzhledem k nutnosti udržet co nejpřirozenější vodní režim, přirozené retenční a transpirační schopnosti lesního porostu, je nežádoucí v ohrožených lokalitách, ale i v jejich nejbližším okolí, hospodařit holosečným hospodářským způsobem a to i v jehličnatých monokulturách. Přeměnu druhové skladby porostů je nutno řešit pod ochranou starého porostu, tzn. nejlépe podsadbou s využitím přirozené obnovy žádoucí složky stávajícího porostu. Ve skupinách s více méně vhodnou dřevinnou skladbou hospodařit způsobem podrostním či výběrným a vyhnout se jakékoliv holoseči. Čím jemnější a šetrnější bude obnovný postup, tím více se sníží riziko vzniku sesuvu. Lokality s plouživým pohybem zemní hmoty jsou právě těmi místy, ke kterým by měl lesní hospodář přistupovat velmi uvážlivě a s ohledem ke konkrétním poměrům (druhová skladba porostu, sklon svahu, vodní režim, ale i charakter nejbližšího okolí gravitujícího k ohroženému místu) stanovit takový postup hospodaření, který by možný vznik sesuvu alespoň nepodpořil. Je jasné, že prakticky lze velmi obtížně obnovit rozsáhlou smrkovou monokulturu na ohrožené lokalitě tak, aby byly zohledněny všechny zásahy prevence. Lesní hospodář by však měl učinit všechno proto, aby jeho potomci nemuseli řešit stejně obtížný úkol, před jakým nyní stojí on. Na území PLO existuje řada příkladů nevhodného hospodaření na ohrožených svazích, které po vytěžení mýtního porostu holosečí byly zalesněny smrkem a po vydatných deštích došlo k sesuvům i v lokalitách se smrkovou mlazinou. • Volba tvaru lesa a dřevinné skladby Jednou z příčin vzniku sesuvu je přetížení svahovin jednak nasycením vodou, ale také vahou porostu. Řada autorů dokladuje menší riziko vzniku sesuvu pod nízkým lesem. Tam, kde je tato cesta reálná je možno ji využít. Důležitým závěrem všech šetření je zjištění, že nejvhodnějším společenstvem k zajištění stability a fixaci svahů jsou pařeziny či výběrný les. Dřeviny alespoň částečně fixují půdu svými kořeny a udržují normální vodní režim svahu, t.j. optimální poměr vody transpirované a vody, která odteče půdním profilem k nepropustné kluzné vrstvě. V normálních klimatických podmínkách je pak riziko možného vzniku sesuvu velmi nízké. Obecně platí, že listnáče mají větší potřebu vody než jehličnany a také jí více vytranspirují. Např. Skatula (1945) uvádí toto sestupné pořadí dřevin podle potřeby vody : jasan, jilm, javor, buk, dub, akát, bříza, smrk, jedle, modřín, borovice. Opírá se o zjištění autorů (Eidman, Höhnel, Pisek – Cartellieri). Ke dřevinám s velkou spotřebou vody se dále řadí i pionýrské dřeviny – osika, olše případně topol. Je tedy naprosto nevhodné zakládat na ohrožených svazích jehličnaté monokultury, zvláště smrkové. Dochází nejen k biologické degradaci půdy, změně její struktury, ale rovněž k nepříznivým změnám ve vodním režimu půdy ___________________________________________________________________________________________________________________________

62



Funkce lesů

a její slabé fixaci mělkým kořenovým systémem. Dochází i ke značnému zatížení podloží vlivem větší hmotnosti a tedy i váhy dříví. Vliv váhy porostu doporučuje Skatula vyloučit i u jinak vhodných směsí vysokého lesa nahrazením právě za les nízký a to na kriticky ohrožených prudkých a labilních svazích. Zamokřená místa se doporučuje udržovat ve vhodném vodním režimu vhodnými dřevinami s dobrými desukčními vlastnostmi, zejména olší a jasanem. • Minimální narušení půdního povrchu Vyloučit tak možnost vzniku eroze – viz. Vymezení erozně uzavřených celků typu “E”. Volit šetrné a ekologicky únosné technologie, zejména přibližovací. Těžit a přibližovat v zimním období nebo za suchého období, kdy dochází rovněž ke zpevnění jílovců a flyšových břidlic. • Důležitým trasováním LDS s následným kvalitním zpracováním projektů pamatujících na technická řešení (odvodnění, propustky, opěrné zdi apod.).

6.1.2.3.f) Možná sanace sesuvů • Technická opatření Velmi náročná a drahá opatření, která nemají v současnosti uplatnění na lesních půdách, snad s výjimkou lokalit bezprostředně ohrožujících lidský majetek. Jejich realizace předpokládá důkladný geologický a hydrologický průzkum konkrétního stanoviště, který přesahuje rámec tohoto díla. • Biologická (vegetační) opatření Sanací sesuvů se zabývá zejména Skatula (1945). Ten kromě osetí travinami, obložení drnem, budování zápletů či zakládání živých plotů doporučuje zalesnění po úplném odvodnění nebo jiných převážně mechanických úpravách půdy. Odvodnit sesuv se doporučuje dřevinami s vysokou vysoušecí – transpirační schopností, ideální jsou rychle rostoucí pionýrské dřeviny – olše, topoly, vrby, břízy. Porost nejen sesuv vysuší, ale ustálí i půdní poměry. Biologické odvodnění sesuvu lze samozřejmě kombinovat s jednoduchým technickým odvodněním pomocí drenáží. Sesuv by měl být po ustálení půdních a vodních poměrů, obnoven přirozenými dřevinami. Vodítkem by měly být stanovištní poměry v sousedních lokalitách (dle typologické mapy). Cílová druhová skladba je pro svážná území řešena v rámcových směrnicích hospodaření v kapitole 9. v cílovém hospodářství 41. Je třeba připomenout, že zalesňovací projekt každého sesuvu by měl vyjít z důkladného šetření konkrétních poměrů včetně šetření možných příčin vzniku sesuvu. Teprve pak stanovit vhodné dřeviny k zalesnění a jejich rozmístění vzhledem k různým podmínkám na sesuvové ploše (část odtrhová, kluzná, akumulační). Pomocné meliorační dřeviny je nutno využít jako kryt, dřeviny cílové do něho podsazovat. “Zvlněný terén sesuvů s velmi rozmanitými poměry co do půdy, vláhy i svahu si žádá podobně rozmanitou kulturu mozaikovitého typu. Při tom už víme, že pro úkoly lesa na sesuvu (vysoušecí a upevňovací) bude důležitý kořenový systém a transpirační mohutnost jednotlivých stromů, pokud se ovšem na svážných terénech daří a pokud vyhovují příslušnému pěstebnímu typu, který bude na sesuvných terénech pařezina nebo výběrný les” (Sýkora, 1961). Ve stanovištních podmínkách PLO 37 jsou základními klimaxovými dřevinami i na sesuvech DB, HB, BK případně JD. Tyto by se měly objevit na všech sanovaných plochách. Ve 3. lvs by měl dominovat BK s DB a HB. K těmto základním klimaxovým dřevinám pak přistupují možné přimíšené dřeviny, jejichž zastoupení by mělo být na sesuvech vyšší. Na vlhkých místech s proudící vodou hlavně OLL a JS. Na obohacených místech akumulace pak náročnější listnáče JL, JV, LP, TŘ. Tyto dřeviny by měly být ve větší míře použity i k fixaci půdy v odtrhavých a kluzných částech sesuvů. Je znovu potřeba připomenout, že volba druhu dřevin a jejich rozmístění je předmětem důkladného poznání konkrétních podmínek sesuvu. Jako přípravné dřeviny se doporučuje použít OS, BŘ případně TP, které rychle rostou, vysušují půdu a fixují půdu mohutným kořenovým systémem. Vytváří také kryt do něhož se dají snadněji vnést klimaxové druhy.

6.1.2.4. Funkce zdravotně rekreační Rekreační funkce lesa se uplatňuje využíváním lesa po stránce zdravotně estetické pro nároky návštěvníků lesa. Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zjevně zdravý les, odolný proti biotickým i abiotickým činitelům. Má umožnit rekreační aktivitu bez rušivých vlivů (motorová vozidla, odpadky …). V oblasti příměstské (rekreační zástavba) se musí hospodaření v lesích přizpůsobit rekreačním požadavkům, které jsou obyčejně v těchto lesích prvořadé.


63

Funkce lesů


I . L es y p r o r ek rea c i ne vyu ž i t e lné Jedná se o lesy, kde je vstup veřejnosti zakázán nebo značně omezen. a) b) c) d)

lesy v pásmu hygienické ochrany I. Stupně NPR, PR, NPP, PP (vstup omezen – jen po přístupových cestách) obory (oplocení) důležitý veřejný zájem (oplocené sklady armády apod.)

II. Lesy pro rekreaci podmíně ně vyu ž i t e ln é a) lesy ochranné b) lesy na vnitřním PHO II. c) lesy vyhlášených přírodních parků I I I . L e s y s pře va ž uj í cí p ro du kč ní f unk c í Hospodaření je zaměřeno na zajištění maximální produkce jakostní dřevní hmoty a lze těchto lesů využít i pro plnění rekreační funkce. Jedná se o les h ospo dá řský . IV. Les y s e z výraz n ěn ou z dr a vo t ně re kr ea čn í f un kcí Zde jsou zařazeny vyhlášené nebo navržené lesy zvláštního určení podle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a § 8, odst. 2b – láze ňs k é a 2c – p ř ím ěs tské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Jedná se o : a) lesy lázeňské – zabezpečují příznivé klimatické podmínky lázní. Cílem hospodaření v těchto lesích je vyvážený les s vysokým účinkem na pacienty z hlediska zdravotně léčebného. b) lesy příměstské a rekreační – zabezpečují především rekreační funkci s druhotnou funkcí produkční. Hospodaření a úpravy těchto lesů jsou řešeny samostatným projektem (okraje, volné plochy, lavičky apod.).

6.1.2.5. Funkce reprodukční Jedním ze základních předpokladů úspěšné obnovy lesů, zabezpečení stability lesních ekosystémů, udržování a zvyšování schopnosti lesa (uchování a další zlepšování dědičné podstaty) je používání provenienčně a stanovištně vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin. Porosty či soubory porostů původních geneticky vhodných lesních dřevin zajišťující reprodukční materiál těchto dřevin plní funkci lesa, kterou označujeme jako funkci reprodukční. Komentář Každý ekotyp má určitou plasticitu, která umožňuje větší či menší přizpůsobivost v daných stanovištních podmínkách. V areálu přirozeného rozšíření na vyhraněných lesních typech je odpovídající ekotyp nejstálejší formou a proto i nejodolnější. Liší se od ostatních jedním nebo více znaky či vlastnostmi, které jsou dědičné. V rámci oblasti přicházejí i zvláštní původy, tzv. “lokální ekotypy”, které existují v prostorově úzce vyhraněných rajonech. Přírodní rezervace, národní parky, chráněná území a celé areály přirozeného rozšíření lesních dřevin jsou zdrojem rezerv reprodukčního materiálu. Zdrojem reprodukčního materiálu jsou porosty po dosažení příslušného fyzického věku a zařazení, v rámci uznávacího řízení, do uznaných porostů, výběrových stromů. Souvislejší plochy těchto porostů tvoří genové základny, které již mohou být zařazeny do lesů zvláštního určení. Jednotlivé uznané porosty, mimo obvod genových základen zůstávají zpravidla hospodářským lesem, i když se hospodářská opatření přizpůsobují reprodukční funkci, podobně jako v genové základně. Cílem lesního hospodaření v uznaných porostech a genových základnách je zlepšovat hospodářskou hodnotu těchto porostů, zvyšovat jejich odolnost a vytvářet podmínky pro zvýšení produkce semen a přirozenou obnovu porostů. V zásadě to znamená zachování a využívání genofondu. U z n an é p or os t y Komentář : Uznávání porostů jako jedna z forem selekce fyzicky zralých porostů vychází z předběžného návrhu genetické klasifikace při LHP (LHO), respektuje individuální i zeměpisnou proměnlivost ekotypů, promítá ___________________________________________________________________________________________________________________________

64



Funkce lesů

výsledky provenienčních pokusů, řeší otázky plodnosti, sběru a přenosu semene a též sdružování porostů. Porosty pro tuto selekci by se měly třídit na : autochtonní, alochtonní a neznámého původu. Uznávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (výjma topolů černých, balzámových, bílých a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové). Všeobecně se lesní porosty starší 60 let (douglaska, jedle obrovská, vejmutovka – 40 let, olše, bříza, osika – 30 let) třídí podle fenotypových znaků do fenotypových kategorií : Uznané porosty : A – hospodářsky vysoce hodnotné porosty B – ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu C – porosty průměrné hospodářské hodnoty, vhodné pro přirozenou obnovu, nikoliv pro sběr semen D – porosty geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné porosty) určené k likvidaci (znehodnocují genofond). PŘEHLED UZNANÝCH POROSTŮ A JEDNOTEK PLO 37 (KROMĚŘÍŽ) Dřevina Klasifikace Počet karet A MD B 19 A JS B 5 A BŘ B 2 A SM B 13 A JD B 5 A BK B 8 A Celkem B 52 A+B 52

Výměra ha 21,00 26,39 16,48 51,74 0,64 31,96 148,21 148,21

Doporu čen é p ře nosy r e p r od uk čn í ho mat er iá l u lesn í ch dř e vi n Komentář : Aby byla zajištěna minimálně shodná produkční schopnost a stabilita nově zakládaných lesních porostů jako je tomu u porostů stávajících, je nejvhodnější používat pro obnovu lesních porostů především místní zdroje reprodukčního materiálu. Za místní zdroje reprodukčního materiálu jsou považovány reprodukční zdroje z téže lesní správy. Není-li reprodukční materiál z místních zdrojů v dostatečném množství k dispozici, využívá se reprodukční materiál původem z PLO. Není-li dostatečné množství reprodukčního materiálu původem z příslušné PLO, je účelné využívat reprodukční materiál původem ze semenářské oblasti (pokud je vyhlášena a nebo alespoň navržena). Není-li k dispozici dostatečné množství reprodukčního materiálu ani ze semenářské oblasti, používá se reprodukční materiál jednotlivých lesních dřevin ve smyslu platných předpisů buď z jiných oblasti ČR a nebo i z dovozu ze zahraničí. Pokud se v další části materiálu doporučuje respektování klimatických ekotypů lesních dřevin, znamená to, že tyto ekotypy by se měly využívat pouze v těch lesních vegetačních stupních, které tyto ekotypy také vylišují. Jedná se tedy o doporučené a tím i dobrovolné zpřísnění stávající vyhlášky č. 82/96. Ze zákona o lesích (č. 289/1995 Sb.) vyplývá povinnost využívat reprodukční materiál vybraných lesních dřevin (t.j. smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého) pouze z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu. Zařazení dalších dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. Pro tyto dřeviny jsou vymezeny semenářské oblasti a stanovena pravidla přenosu reprodukčního materiálu. Pro ostatní dřeviny jsou jako doporučení navrženy nezávazné semenářské oblasti. Stávající legislativa se bude měnit očekávaným vstupem naší země do EU resp. při slaďování našich právních předpisů s právními předpisy EU. V případě reprodukčního materiálu lesních dřevin bude tato změna výrazná. Uváděná doporučení v následujícím textu ale nejsou s pravidly EU v rozporu. Zpracovaný materiál vychází ze zastoupení lesních vegetačních stupňů v přírodních lesních oblastech podle autorů Plíva a Žlábek 1986. V materiálu nejsou zohledněny některé dosavadní výsledky provenienčního výzkumu, protože stávající vyhláška č. 82/96 některé přenosy reprodukčního materiálu nepovoluje. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

65

Funkce lesů


Genové zdroje v přírodní lesní oblasti (PLO) č. 37 – Kelečská pahorkatina V rámci PLO 37 – Kelečská pahorkatina jsou vylišeny lesní vegetační stupně 2.-3. (viz. Plíva a Žlábek 1986) resp. 1.-4. podle zpřesnění ÚHÚL. I. Vybrané lesní dřeviny Smrk ztepilý Pro smrk je vyhlášena semenářská oblast č. VIII – západokarpatská, tvořená PLO 37 (Kelečská pahorkatina), 36 (Středomoravské Karpaty), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy), 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V oblasti PLO 37 – Kelečská pahorkatina se doporučuje rozlišovat a respektovat pouze jeden – chlumní klimatický ekotyp smrku (1.-4. LVS). V rámci PLO 37 – Kelečská pahorkatina resp. semenářské oblasti VIII – západokarpatské jsou zdroje reprodukčního materiálu dostatečné, pokud se podaří vylišit zbytky původního klimatického ekotypu, který se zde vyskytuje. Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. X – jihomoravská, tvořená PLO 37 (Kelečská pahorkatina) 34 (Hornomoravský úval), 35a (Dyjskosvratecký úval), 36 (Středomoravské Karpaty), 38 (Bílé Karpaty a Vizovice vrchy) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V PLO 37 Kelečská pahorkatina se podobně jako u smrku ztepilého doporučuje rozlišovat a respektovat pouze jeden klimatický ekotyp borovice – chlumní (1.-4. LVS). V rámci PLO 37 Kelečská pahorkatina, resp. semenářské oblasti č. X – jihomoravské, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní víceméně dostatečné. Stávající legislativa neumožňuje přenosy reprodukčního materiálu z jiných semenářských oblastí. Modřín opadavý PLO 37 Kelečská pahorkatina je zařazena do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO 37 Kelečská pahorkatina, resp. semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. Dovoz ze semenářské oblasti I – jesenické je povolen. II. Ostatní lesní dřeviny Domácí dřeviny jehličnaté Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO 37 (Kelečská pahorkatina), 36 (Středomoravské Karpaty), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO 37 Kelečská pahorkatina, resp. v rámci navržené semenářské oblasti jsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré dostatečné. Domácí dřeviny listnaté Buk lesní Pro buk lesní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO 37 (Kelečská pahorkatina), 36 (Středomoravské Karpaty), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). ___________________________________________________________________________________________________________________________

66



Funkce lesů

Přenos reprodukčního materiálu buku lesního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO 37 Kelečská pahorkatina jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního dostatečné. Dub letní a dub zimní V lesnickém provozu se dosud oba druhy dubů rozlišují jen minimálně. Běžné jsou smíšené porosty obou těchto druhů jako důsledku umělé výsadby. V PLO 37 Kelečská pahorkatina by měl být převládajícím druhem dub zimní, pro který byla navržena semenářská oblast tvořená PLO 37 (Kelečská pahorkatina), 36 (Středomoravské Karpaty), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přirozeně se dub zimní vyskytuje v 1.-4. LVS na sušších stanovištích ve srovnání s dubem letním. Dub letní se přirozeně vyskytuje v 1.-3. LVS. Má výrazně vyšší požadavky na půdní vlhkost. U obou dubů je nutno respektovat jejich stanovištní nároky. Přenos reprodukčního materiálu dubu letního a zimního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO 37 Kelečská pahorkatina pro oba druhy dubů nejsou zdroje reprodukčního materiálu vždy dostatečné – viz. obaleč a tracheomykóza. Proto bude nutné využívat zdroje z navržené semenářské oblasti s tím, že je nutno rozlišovat a dodržovat stanovištní nároky obou druhů dubu. Lípa malolistá Pro tuto dřevinu je navržena semenářská oblast obsahující PLO 37 (Kelečská pahorkatina), 36 (Středomoravské Karpaty), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu lípy malolisté je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO 37 Kelečská pahorkatina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy malolisté dostatečné. Lípa velkolistá Pro lípu velkolistou je navržena semenářská oblast obsahující PLO 37 (Kelečská pahorkatina), 28 (Předhoří Hrubého Jeseníku), 29 (Nízký Jeseník), 32 (Slezská nížina), 36 (Středomoravské Karpaty), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu lípy velkolisté je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO 37 Kelečská pahorkatina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy velkolisté dostatečné. Jasan ztepilý, javor mléč a javor klen Pro tyto dřeviny je navržena semenářská oblast obsahující PLO 37 (Kelečská pahorkatina), 36 (Středomoravské Karpaty), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO 37 Kelečská pahorkatina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu dostatečné.

6.1.2.6. Funkce provozování myslivosti Komentář : Zvěř je nedílná součást lesních ekosystémů, byla od nepaměti spjata s životem v přirozených lesích. Změny prostředí mají bezprostřední vliv na stavy a chování zvěře, která zpětně ovlivňuje les. Ke střetu zájmů provozování myslivosti a lesního hospodářství dochází při zvýšených stavech spárkaté zvěře, kdy dochází k poškozování lesů. Dosažení přijatelného souladu je podmíněno objektivním stanovením reálných normovaných stavů zvěře a jejich důsledným dodržováním. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

67

Funkce lesů


Vzhledem k velké pestrosti dřevinné a bylinné skladby je lesní oblast Kelečská pahorkatina vysoce úživná a s celkovou příznivostí přírodních podmínek velmi vhodná pro chov zvěře a to i intenzivním. Např. v bývalém polesí Kostelec (LHC Bystřice pod Hostýnem) byla myslivosti věnována značná pozornost. Na počátku tohoto století zde byla obora cca 650 ha pro zvěř jelení, dančí, srnčí a jelenců viržinských a jelenů sika. Do roku 1920 byla obora prakticky zlikvidovaná, patrně pro obrovské škody, které zde zvěř páchala. Postupně vymizela jelení i dančí zvěř z této oblasti. V celé oblasti se vyskytuje zvěř drobná – zajíc, bažant, zvěř srnčí je v PLO dominantní. Zvěř dančí se vyskytuje převážně ve východní části oblasti. V posledních asi 20–ti letech v rámci znovu zazvěřování honiteb, byla v Kosteleckém lese vypuštěna a je zdárně chovaná zvěř dančí. Jedná se vlastně o znovu zavedení této zvěře v dané lokalitě. Dále je zde zvěř černá a mufloní, jednotlivě zvěř vysoká – také ve východní části. V okolí vodních ploch se vyskytují poměrně hojně i zástupci vodní pernaté zvěře. Proti dřívějšímu zastoupení druhů zvěře se nevyskytují druhy jako jeřábek, jen ojediněle koroptev, sluka a divoký králík. V oblasti LHC SLŠ Hranice je myslivost provozována v rámci výuky na lesnické škole. Orientačně lze následující třídy úživnosti a charakterizovat je půdními kategoriemi :

Ia Ib II III IV

Třída úživnosti mimořádně úživné půdní kategorie velmi úživné půdní kategorie středně úživné půdní kategorie méně úživné půdní kategorie neúživné půdní kategorie

Edafická kategorie V, U, L, D, A, J S, F, C, B, W, H, O K, N, P, (Y) M, G, Q (X), OK R, T, OM, Z, (Q)

Údaje o normovaných a skutečných stavech a o škodách zvěře jsou uvedeny v kapitole Ochrana lesů.

6.2. Přehled funkcí a veřejných zájmů deklarovaných zejména prostřednictvím kategorizace lesů a výhled jejich vývoje Komentář : Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům, jsou vyjádřeny ustanovením zákonů (např. lesní zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody apod.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, schválenými směrnými územními plány (SÚS) včetně územního systému ekologické stability (ÚSES). Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat základní, t.j. produkční funkci lesa v lesním hospodářství tak, že buď některá území téměř vyloučí z normálního hospodaření nebo toto hospodaření usměrňuje natolik, že se výrazně odlišuje od běžného standardního hospodaření v lesích hospodářských, tzn. že mimo produkční funkce lesa jsou nadřazovány funkcí produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy zde uvedené jsou nebo mohou být podkladem pro eventuální zatřídění lesů do kategorií a subkategorií lesů jiných než do kategorie lesů hospodářských. O zařazování lesů do kategorií a subkategorií jiných než lesů hospodářských rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu (u § 7 a § 8, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb.). Do kategorie lesů zvláštního určení podle § 8, odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle § 8, odst. 2 lze zařadit lesy do lesů zvláštního určení, ale i nemusí. V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního určení (§ 8, odst. 1 a 2) jiný oprávněný zájem, nebo zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcí produkční. V těchto lesích jsou vlastníci povinni strpět omezení při hospodaření v nich, avšak mají právo na náhradu za újmu vzniklou v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit náhradu osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl (viz. § 11, odst. 3 a § 36, odst. 3 – 6). Přehled veřejných zájmů pro PLO 37 je členěn podle § 7 a 8, zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, lokality deklarovaných funkcí jsou uváděny podle okresů a jednotlivé funkce jsou zakresleny v Mapě deklarovaných funkcí. Opisy úředních rozhodnutí, kterými jsou veřejné zájmy deklarovány, tvoří rovněž podle okresů přílohu OPRL. ___________________________________________________________________________________________________________________________

68



Funkce lesů

6.2.1. Lesy ochranné Do lesů ochranných se zařazují lokality na SLT na mimořádně nepříznivých stanovištích, vyjmenovaných v příloze č. 3 vyhlášky MZe 83/1996 Sb. Na celém území PLO byla provedena revize typologického mapování a deklarované lesy ochranné jsou podle SLT zakresleny v mapě potencionálních funkcí.

6.2.1.1. Kategorie lesů ochranných Do kategorie lesů ochranných v PLO jsou zařazeny lesy, kde převládají SLT na mimořádně nepříznivých stanovištích nebo se k nim výjimečně mohou přiřazovat SLT exponovaných stanovišť na exponovaných svazích a sutích.

LHC – platný LHP Frenštát – 1994 - 2003

Lokalizace (okres – rozdělení lesa) Přerov – 915 A, B Přerov – 915 B

Výměra - ha 5,66 6,71

6.2.2. Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení jsou lesy, u nichž je hospodaření řízeno či omezováno zvláštními předpisy, vyplývajícími ze specifických potřeb území na nichž rostou.

6.2.2.1. Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod c) na území národních parků a národních přírodních rezervací.

6.2.2.1.a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně (PHO I) O pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů pojednává zákon č. 14 ze dne 7.1.1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/73 Sb. o vodách (vodní zákon). V § 19 zákona č. 14/98 Sb. se hovoří o ochranných pásmech, jako o územích stanovených k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Tato pásma se dělí na pásma prvého stupně (bezprostřední okolí) a pásma druhého stupně v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranná pásma stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního podnětu. Zmíněný § 19 zákona č. 14/1998 Sb. se zároveň zmiňuje o činnostech, které jsou zakázány v ochranných pásmech a všeobecně pojednává o náhradách za prokázané omezení činnosti. V PLO 37 se jedná o plošné pásma umístěná na lesních pozemcích nebo do nich částečně zasahující.

6.2.2.1.b) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na základě § 70, odst. 1, zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu a pozdějších předpisů, zřizuje přírodní léčebné lázně ministerstvo zdravotnictví ČR na návrh Českého inspektorátu lázní a zřídel, jsou-li v místě přírodní zdroje, které byly prohlášeny za léčivé a jichž se má přímo v místě využívat k účelům lázeňské péče. Ochrana přírodních léčivých lázní se zabezpečuje lázeňskými statuty, stanovením ochranných pásem lázeňského místa a vyhlášením ochranných pásem přírodních léčivých vod. O ochraně zdrojů přírodních minerálních vod stolních platí přiměřené ustanovení o ochraně přírodních léčivých zdrojů.


69

Funkce lesů


I. Přírodní zdroje léčivých vod Teplice nad Bečvou – definitivní ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů. Vládní usnesení č. 61 z 6.3.1979, ozn. částka 14/1979 Sb. II. Přírodní zdroj minerálních vod stolních Kyselka Horní Moštěnice – prozatímní ochranné pásmo stanovené ministerstvem zdravotnictví ČR rozhodnutím č.j. ČIL-441-26.1.1994 ze dne 27.1.1994. Posláním lesů v ochranných pásmech léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod stolních je zejména ochrana těchto zdrojů před zhoršením kvality vody a před snížením její vydatnosti pro její mimořádné a jedinečné vlastnosti a ochrana peloidů. Ministerstvo zdravotnictví připravuje revizi všech ochranných pásem. Lze předpokládat, že v budoucnu dojde k jejich upřesnění a zmenšení.

6.2.2.1.c) Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 1. Národní park se v PLO nevyskytuje. 2. Národní přírodní rezervace se v PLO nevyskytuje.

6.2.2.2. Lesy, jež lze zařadit do lesů zvláštního určení Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy dle § 8, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb. u nichž veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním. Jedná se o lesy : a) v prvních zónách CHKO a lesy přírodních rezervací a přírodních památek (PR, PP) b) lázeňské c) příměstské a lesy se zvýšenou rekreační funkcí d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou f) potřebné pro zachování biologické různorodosti g) v uznaných oborách a samostatných bažantnicích h) v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

6.2.2.2.a) Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách Legislativa je zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a vyhláška MŽP ČR č. 395/92 Sb. Specifikace požadovaná pro tyto území je podložena schválenými plány péče. I. Chráněná krajinná oblast (CHKO) – v PLO se nevyskytuje. II. Přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP) Jedná se o menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením typických ekosystémů pro příslušnou geografickou oblast. Uvedeno v tabulce příloh.

6.2.2.2.b) Lesy lázeňské Posláním lesů lázeňských a lesů v okolí zařízení léčebně preventivní péče, je vytvářet vhodné lázeňské prostředí a příznivě ovlivňovat léčebné procesy resp. vytvářet vhodné podmínky pro rehabilitační léčbu. Jsou-li tyto lesy vyhlášeny v oblastech přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod, plní současně s léčebnou funkcí i ochrannou funkci těchto zdrojů. V PLO 37 lesy lázeňské nejsou vyhlášené.

6.2.2.2.c) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Funkcí těchto lesů je poskytovat obyvatelstvu možnost rekreace a aktivního odpočinku. Ovšem zvýšená návštěvnost těchto lesů působí negativně na les. Oba tyto vlivy se promítají ve vytvoření speciálních podmínek pro hospodaření v těchto lesích a proto je lze zařadit do lesů zvláštního určení. ___________________________________________________________________________________________________________________________

70



Funkce lesů

V PLO jsou vyhlášeny jako lesy příměstské lesy v okolí města Bystřice pod Hostýnem. Dále lesy se zvýšenou rekreační funkcí (značně zatížené) jsou lesy v okolí hradu Helfštýna. Vyhlášeny jsou na revíru Loukov lesy : Na Zábřehu k.ú. Bystřice pod Hostýnem odd. 211 H 15,92 ha Dubíček k.ú. Bystřice pod Hostýnem odd. 211 J 12,61 ha.

6.2.2.2.d) Lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce I. Lesy sloužící lesnickému výzkumu Trvalé zkusné plochy Na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch – poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a trvalé zkusné plochy (TZP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80. letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách pod vlivem imisí. V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa. V přírodní lesní oblasti 37 existuje v současné době 0 ploch PVP a 1 plocha TZP, založená v roce 1982. V letech 1994 – 1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Při tom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace polohy plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření. Základní informace o ploše v lesní oblasti 37 spolu s některými výsledky terénní revize jsou uvedeny v tab. 1. Tab. 1 PŘEHLED PLOCH PVP A TZP V PLO 37 KELEČSKÁ PAHORKATINA Plocha Typ X JTSK Y JTSK Nadm V Dřevina Rok založ. Stáří 2000 376,2 SM 1982 90 503701 TZP -514153 -1132111

Zápoj 95

Klasif. 1

Klasifikace plochy pro další výzkumné využití : 1. Velmi vhodná 2. Vhodná

3. Vyhovující 4. Nevyhovující 5. Zcela nevhodná

ideální, přehledná, dobře stabilizovaná, přístupná. kvalitní plocha s drobnými nedostatky; částečně prolámaná, mírně nepřehledná, či částečně ohrožená škodami větrem, sněhem, zvěří, na okraji porostu, hůře přístupná apod. plocha je pro další měření použitelná jen s výhradami. plocha je pro další měření nepoužitelná, po přečíslování lze však plochu, nebo její část znovu obnovit. plocha je pro další měření nepoužitelná a není možné ji obnovit (vytěžení porostu, nejasné hranice).

Tab. 2 PŘEHLED PARAMETRŮ SLEDOVANÝCH PŘI HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A MĚŘENÍ PŘÍRŮSTU NA VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH Skupina parametrů Parametr Objekt Dendrometrické parametry tloušťka všechny stromy výška 30 - 40 stromů Sociální postavení strom sociální postavení stromu všechny stromy Mechanická pošk. kmene zlom všechny stromy mech. pošk. obvodu kmene všechny stromy Zdravotní stav porostů defoliace celé koruny kruhová plocha r = 16 m defoliace 1/3 koruny kruhová plocha r = 16 m vitalita vrcholu kruhová plocha r = 16 m výskyt suchých větví kruhová plocha r = 16 m typ barevných změn kruhová plocha r = 16 m intenzita barevných změn kruhová plocha r = 16 m ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

71

Funkce lesů

Skupina parametrů


Parametr výskyt sekundárních výhonů stáří jehlic výskyt šišek úhel větvení typ větvení poškození hmyzem

Objekt 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů všechny stromy

Z celého souboru ploch v lesní oblasti budou vybrány vhodné plochy pro zařazení do cílového souboru reprezentativních ploch. Vybrané plochy budou dále doplněny o nové plochy v porostech jiných dřevin o plochy v mladých porostech. Tyto plochy budou hodnoceny v intervalu 3-5 let. U ostatních ploch v oblasti se předpokládá hodnocení v delším časovém intervalu a nebo účelové hodnocení pro zjištění některých specifických údajů. Hodnocení ploch bude probíhat podle jednotné metodiky, která zahrnuje ucelený soubor metod a postupů pro měření dendrometrických charakteristik, hodnocení zdravotního stavu stromů, popisu vegetace, hodnocení výživy porostů, hodnocení půdních podmínek a měření atmosférické depozice. Přehled parametrů sledovaných na plochách je uveden v tab. 2. Na trvalých zkusných plochách se uskutečňují dva základní typy šetření stavu stromů : (i) dendrometrické měření stromů (ii) hodnocení zdravotního stavu. Dendrometrická měření zahrnují měření tlouštěk a výšek stromů. Sem je zahrnuto také hodnocení sociálního postavení stromu a hodnocení mechanického poškození stromu. Tyto charakteristiky se zjišťují u všech stromů na trvalé zkusné ploše. Výjimkou jsou výšky, které se měří jen u 30 - 40 stromů. Pro hodnocení zdravotního stavu stromu se v rámci trvalé zkusné plochy zřizuje kruhová plocha o poloměru 16 m (plocha 0,08 ha). Velikost a tvar plochy jsou shodné se standardními monitoračními plochami, které se používají pro hodnocení zdravotního stavu. Velikost plochy zajišťuje, že zdravotní stav se hodnotí u 40 – 60 stromů, což je dostatečný počet pro charakteristiku zdravotního stavu celého porostu. Kruhová plocha se umístí do části plochy, která nejlépe charakterizuje stav porostu, ve kterém se trvalá zkusná plocha nalézá. Kruhová plocha je v rámci trvalé zkusné plochy vylišena jiným způsobem číslování. Stromy na kruhové ploše jsou číslovány bílou barvou a ze dvou stran, na zbývající části jsou stromy číslovány žlutě a čísla jsou jen z jedné strany stromu. Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v počítačové databázi na MZe ČR v Praze. Správa souborů TZP a jejich přebudování do cílového systému výzkumných ploch zajišťuje Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) ve spolupráci s ÚHÚL. II. Lesy sloužící lesnické výuce Tyto lesy se nachází na LHC SLŠ Hranice na Moravě – školní polesí Valšovice. Jde o lesy zvláštního určení, kde hospodaření je podřízeno (v mezích možností) školní výuce budoucích lesníků.

6.2.2.2.e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou a krajinotvornou nebo klimatickou I. Lesy s funkcí půdoochrannou Na základě zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, vyhl. MZe ČR č. 83/1996 Sb. (příloha č. 3) a na základě revize typologického mapování jsou již dříve prohlášené lesy ochranné průběžně přehodnocovány podle nových kritérií. Do lesů půdoochranných potenciálně patří pozemky na nepříznivých stanovištích, které mají převážné zastoupení SLT, které nesplňují podmínky pro vyhlášení lesů ochranných, ale jsou exponované z hlediska erozí nebo uvezlisek. II. Vodoochranná funkce - PHO II. a III. stupně Mají plnit ochrannou funkci vodních zdrojů mimo PHO I. stupně. U většiny vyhlášených PHO I. stupně bylo stanoveno PHO II. stupně, někde rozlišeno na vnitřní (II.a) a vnější (II.b), někde byla vytvořena PHO II. stupně bez rozlišení. PHO III. stupně nebylo vytvořeno. Na základě Směrnice MZe č. 18/1997 – 5010 ze dne 10.3.1997 lze v některých mimořádných případech do lesů zvláštního určení zařadit lesy v PHO II.a (vnitřní), pokud odlišný způsob hospodaření to vyžaduje.

___________________________________________________________________________________________________________________________

72



Funkce lesů

- vodárenské toky a jejich povodí Jsou to úseky vodních toků určené jako zdroj k hromadnému zásobování obyvatelstva uvedené v příloze č. 1, vyhlášky č. 28 MLVH ČSR ze dne 28.3.1975. Povodím vodárenského toku je území, ze kterého povrchové vody přirozeně stékají do vodního toku k profilu vymezujícímu ukončení vodárenského toku. - vodohospodářsky významné toky Jsou takové toky, které jsou uvedeny v příloze č. 2, vyhlášky č. 28 MLVH ČSR ze dne 28.3.1975. V PLO 37 to jsou : Pořadové číslo 549 545 546 547 530 531

Název Rusava Moštěnka Dolnonětčický potok Bystřička Bečva Juhyně

Č. hydrolog. pořadí 4-12-02-122 4-12-02-072 4-12-02-081 4-12-02-085 4-11-02-001 4-11-02-008

- chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) CHOPAV Vsetínské vrchy se v oblasti PLO 37 nachází pouze velmi malou okrajovou částí na východním okraji.

6.2.2.2.f) Lesy potřebné k zachování biologické různorodosti Do této skupiny lesů patří : I. genové základny II. geneticky hodnotné porosty III. územní systémy ekologické stability (ÚSES) I. Genové základny (GZ) Jsou to komplexy převážně původních porostů nebo komplexy lesních porostů s významným podílem původních lesních dřevin takové rozlohy (minim. 100 ha), která postačuje k udržení biologické různorodosti populace a které jsou při vhodném způsobu hospodaření schopny autoreprodukce (vyhl. Mze č. 82/1996 Sb.). GZ č. 179 – Valšovice BK, DB, MD 1060,74 ha (Paršovický modřín) Údaje o GZ převzaty z protokolu základního řízení pro vypracování LHP (2000). II. Semenné porosty Tyto porosty tvoří základnu, ze které by byl odebírán reprodukční materiál a zajišťována přirozená obnova. Tyto porosty se vyskytují především v GZ jako lesy zvláštního určení a na zbývající ploše jako uznané porosty ke sběru osiva kategorie A a B. III. Územní systémy ekologické stability Jsou zpracovány v kapitole 7.3 a 7.4.1.

6.2.2.2.g) Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře V PLO 37 se nenachází ani obora a ani samostatné či uznané bažantnice.

6.2.2.2.h) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Do této oblasti lze zařadit lesy, kde je obecný zájem obrany státu a zvláště chráněné území druhu Národní přírodní památka (NPP). Na území PLO 37 se nenachází.


73

Funkce lesů


6.2.2.3. Přehled stávajících kategorií Kód 10 21a 31a 31b 32a 32c 32f

Kategorie a subkategorie lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. Název Lesy hospodářské Lesy ochranné - na mimořádně nepříznivých stanovištích Lesy zvláštního určení - v pásmech hygienické ochrany I. stupně - v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod - v přírodních rezervacích - příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkci - pro zachování biologické různorodosti Lesy zvláštního určení Lesy celkem

Rozloha ha % 5506,48 75,48 12,37

0,17

3,34 601,43 83,04 28,06 1060,74 1776,61 7295,46

0,05 8,24 1,14 0,38 14,54 24,35 100,00

6.3. Přehled překryvu funkcí a střetu zájmů Všechny významné deklarované funkce lesů jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí.

6.3.1. Překryvy funkcí lesů Lesy zvláštního určení Vyhlášené lesy zvláštního určení se překrývají navzájem s jinými významnými funkcemi v lokalitách. Lokalita Ochranné pásmo léčivých a stolních minerálních vod PHO I. Týn nad Bečvou GZ Valšovice č. 179 PR Dvorčák PR Bukoveček

Překryv PHO II. Prameniště pitné vody lázní Teplice n/B. GZ Valšovice č. 179, Školní polesí Valšovice Školní polesí Valšovice Školní polesí Valšovice Školní polesí Valšovice

6.3.2. Prioritní funkce lesa v rámci překryvů Prioritní funkce lesa byly stanoveny ve smyslu Směrnice MZe č. 18/1997, č.j. 361/97 – 5010 ze dne 10.3.1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL : a) les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení b) les zvláštního určení dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvláštního určení dle § 8, odst. 2 c) překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně : - při vzájemném překryvu písmena a), b) i c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) - při vzájemném překryvu lesů dle písmene a) b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene b) d) při vyhlašování lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 2 bude následující pořadí priorit subkategorií : 1) písmeno a – lesy v I. zónách CHKO, PR, PP 2) písmeno b – lesy lázeňské 3) písmeno f – zachování biologické různorodosti – genové základny, prvky ÚSES 4) písmeno e – zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5) písmeno h – jiný důležitý veřejný zájem (např. střelnice) 6) písmeno c – příměstské 7) písmeno d – lesnický výzkum a výuka 8) písmeno g – uznané obory a bažantnice

6.3.3. Střety zájmů a výhledy v rámci překryvů I . L es y o c h ra nn é Hospodaření směřuje k ochraně půdy a střety zájmů vlastníka jsou limitovány ustanoveními zákona č. 289/1995 Sb. Vlastník má právo na úhradu újmy vzniklé omezením hospodaření vůči orgánu státní správy, který o omezení rozhodl. ___________________________________________________________________________________________________________________________

74



Funkce lesů

II. Lesy z vláštního ur če n í Pokud při vyhlášení lesů zvláštního určení dojde ke střetu zájmů nebo omezení vlastníka, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření, podpořené rozhodnutím příslušného orgánu státní správy. a) V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO) se jedná o vymezené území většinou oplocené (I. stupeň) kolem podzemních zdrojů vody, kde omezení spočívá ve využívání mechanizace, chemizace a provádění stavebních prací. b) V ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod je nutná ochrana před zhoršením jejich kvality a před snížením vydatnosti. Z toho důvodu je třeba : - soustavně zlepšovat infiltrační poměry srážkových vod při lesním hospodaření, zejména zákazem holosečného způsobu hospodaření (používat pouze maloplošný, podrostní způsob), obnovu lesa v co nejkratší době a provádět důkladnou protierozní ochranu. - soustavně zpomalovat odtok povrchové vody zejména hrazením bystřin, budováním malých vodních nádrží a lesnické meliorace omezit pouze na území, kde jsou podmínkou obnovy lesa. - provádět protierozní ochranu budováním svážnic a lesních cest bez používání trhavin, neprovádět těžbu kameniva a sypkých surovin a pro odstraňování pařezů používat trhaviny jen po předchozím souhlasu Českého inspektorátu lázní a zřídel. c) Lesy v přírodních rezervacích, přírodních památkách (PR, PP) jsou obhospodařovány podle schválených plánů péče a hospodaření se řídí především zájmy ochrany přírody (nepůvodní dřeviny). d) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – zdravotně rekreační využívání lesů vždy ovlivňuje lesní ekosystémy a střet narůstá s intenzitou a významem rekreačních území. Nejvíce jsou ovlivněny lesní části v bezprostřední blízkosti objektů (sportovní zařízení, blízkost měst apod.). Ke snížení produkčního potenciálu lesních částí dochází v souvislosti s účelovou těžbou, volbou dřevin, poškozováním kmenů apod. e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou – hospodaření v nich je podřízeno deklarování funkci a vyžaduje jemnější způsoby, ochranu půdního povrchu a omezuje stavební činnost. f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti – jsou to především Genové základny, které mají specifický (jemnější) způsob hospodaření a omezení ve využívání reprodukčního materiálu. III. Jiné střety Na veškeré výměře lesů dochází ke střetu zájmů lesního hospodářství a myslivosti, které jsou způsobeny zvýšenými stavy zvěře spárkaté. Současný rozsah poškozování lesních porostů zvěří okusem, ohryzem, loupáním i vytloukáním je stále příliš vysoký a jejich omezení vyžaduje značné náklady a znemožňuje plnění cílů – zejména při obnově lesa a zavádění cílových listnáčů. Řešením je dosažení únosných stavů zvěře a jejich udržování (zvěř srnčí, daňčí).


75

Ochrana lesa


7. OCHRANA LESA Předmětem ochrany lesa v OPRL je rozbor škodlivých činitelů a ohrožení těmito škodlivými činiteli včetně imisí. Vychází se ze stávajících ochranářských průzkumů v rámci decenálních obnov LHP a vlastního šetření OPRL. Údaje průzkumu ochrany lesa jsou z LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM a vlastního terénního šetření. Výsledky terénního šetření jsou přepočítány na objem nahodilé těžby v PLO podle LHE.

7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli 7.1.1. Přehled škodlivých činitelů v oblasti Lesní porosty jsou poškozovány řadou biotických a abiotických činitelů, často v součinnosti s imisemi a dalšími antropogenními vlivy.

7.1.1.1. Poškození porostů prvního věkového stupně – rozbor nezdaru NEZDAR ZALESNĚNÍ (%) 1962-1971 plánovaný skutečný

26

1972-1981 25 18

1982-1991 20 17

1992-1998 20 24

Nízká míra nezdaru v sedmdesátých a osmdesátých letech je zapříčiněna tím, že v umělé obnově byl převážně vysazován smrk, který vykazuje v daných podmínkách nejmenší míru nezdaru. Smrk je ze všech dřevin nejméně atraktivní pro zvěř a v těchto decenniích nebyly zaznamenány extremní přísušky. Vyšší míra nezdaru za posledních 10 let (22-30%) připadá na vrub rozsáhlých holin po kůrovcové kalamitě a úsilí zajistit co nejvyšší podíl listnatých dřevin na velkých plochách. Dominantní vliv na ztrátách měly přísušky, spárkatá zvěř a hlodavci, velkoplošné požáry (Branky 1996, Val.Meziříčí 1997), manipulace se sadebním materiálem, zamokření. Vzhledem k převaze živných stanovišť se jako jedna z příčin nezdaru zalesnění ukazuje také buřeň, zejména na velkých plochách. Z toho důvodu je nutné zalesňovat ihned po provedených těžbách, tj. v prvním roce vzniku holiny, než dojde k silnému rozvoji buřeně. Příčiny nezdaru v % udává následující tabulka: Škodlivý činitel Sucho Požáry Výsadba (kvalita, manipulace) Zvěř Buřeň Zamokření Mrazové škody Hlodavci Klikoroh celkem

% podíl na nezdaru zalesnění za 10 let za 30 let 30 31 5 3 19 18 5 6 14 18 16 14 1 2 7 5 3 3 100 100

Sucho - se výrazně projevilo zejména v letech 1992-1994. Jarní přísušky se dostavují koncem dubna až v květnu, více se projevují na plochách otevřených k jihu, mělčích půdách na 2. a 3. vegetačním stupni a na velkých kalamitních plochách. Buřeň - se začíná rozvíjet již v rozvolněných narušených porostech zvláště na bohatých a živných stanovištích, což později značně znesnadňuje obnovu lesa. Ve vyšších polohách ji tvoří třtiny, maliník a ostružiník, kdy zejména maliník tvoří nejúpornější podíl buřeně. Z plevelných dřevin jsou v nižších polohách nejvýznamnější bříza, jíva a líska. Škody zvěří - v kulturách jsou způsobeny zejména okusem zvěří srnčí. Okus je dlouhodobě vyrovnaný. Ochrana oplocováním kultur i na pasekách větších 3ha je dostatečně účinná. Méně se objevují škody vytloukáním srnčí zvěří, zejména na modřínu a ostatních vtroušených dřevinách. ___________________________________________________________________________________________________________________________

76



Ochrana lesa

Škody hlodavci - v posledních letech se projevil nárůst škod v souvislosti s přemnožením drobných hlodavců (norník, hryzec, myšice, hraboš) především na listnatých kulturách. Škody hospodařením - jsou souborem škodlivých příčin, které jsou podstatnou měrou soustředěny do počátečního období kultur a které značně ovlivňují ujímavost, vývoj a odolnost založených kultur vůči následným škodlivým činitelům. Tyto škody se týkají kvality sadebního materiálu. Tato kvalita může být ovlivněna způsobem pěstování, délkou manipulační doby se sadebním materiálem a šetrným zacházením se sazenicemi. Dále má vliv na ujímavost kultur vlastní provedení zalesňovacích prací. Zde se negativně projevuje nedodržení technologické kázně při zalesňování (např. nekvalitně provedené založení, zaschnutí kořenů apod.). Požáry - v letech 1996 – 1997 v katastrech obcí Branky (6ha), Val. Meziříčí (Juřinka 2ha), byly svým rozsahem i vznikem výjimečné. Tyto případy nastaly v jarním údobí v zatravněných kulturách. Souvislá obnova byla nutná na 70 – 80% těchto ploch s následným doplňováním postupně odumírajících jedinců. Zamokření - za zmínku stojí lokality Netčicko (jižní okraj komplexu revíru Týn a SLŠ Hranice) a lesní trať zahrada v lesním majetku Břetislava Šimona. U většiny ostatních lokalit bývají problémy se zamokřením dočasného rázu, odumírání kultur nedosahuje v plochách výměr do 0,05 ha a je řešitelné drobnými terénními úpravami, případně využitím dřevin mokřadů a luhu.

7.1.1.2.Poškození starších porostů ROZSAH NAHODILÝCH TĚŽEB VE DVOU MINULÝCH DECENIÍCH UKAZUJE TABULKA: decenium 1980 - 1989 1990 - 1998

nahodilá těžba m3 111500 227839

% nahodilé těžby z těžby celkové 35,9 62,1

PŘÍČINY NAHODILÝCH TĚŽEB (m3) V LETECH 1990 - 1998 UKAZUJÍ NÁSLEDUJÍCÍ TABULKA A GRAFY: roky 90 91 92 93 94 95 96 97 98 celkem

vítr

sucho 10332 5401 2595 1898 2334 6214 2477 6305 5758

624 3810 4333 12388 10163 9820 5387 1659 961

43314

49145

kůrovec sníh ostatní celkem 298 368 4791 16413 506 299 5575 15591 1481 1112 4438 13959 7338 2056 4602 28282 37675 126 5296 55594 39087 213 4081 59415 4544 102 3471 15981 500 723 3070 12257 142 299 3187 10347 91571

5298

38511

227839


77

Ochrana lesa

PLO 37 – Kelečská pahorkatina Příčiny nahodilých těžeb po letech

40000

35000

30000

m3

25000 vítr sucho kůrovec sníh ostatní

20000

15000

10000

5000

0 90

91

92

93

94

95

96

97

98

roky

Příčiny nahodilých těžeb celkem

ostatní 17%

vítr 19%

sníh 2%

sucho 22%

kůrovec 40%

Z uvedených dat vyplývá, že v extremně teplých a suchých letech jsou hlavními příčinami kůrovci, kteří mají ideální podmínky pro rozmnožení (3 generace během jednoho roku). PLO byla postižena větrnými polomy na počátku devadesátých let a v letech 1995 a 1997. V jiných příčinách nahodilých těžeb jsou zahrnuty hniloby, škody povodní, odumírání dubu, jilmu a jedle a neidentifikovatelné příčiny.

___________________________________________________________________________________________________________________________

78



Ochrana lesa

Údaje byly získány z LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM, z textových částí LHP a vlastního terénního šetření.

7.1.2. Poškození porostů imisemi Stav poškození lesů se hodnotí podle dvojstupňového klasifikačního systému. Skládá se ze stupnice pro klasifikaci poškození jednoho stromu a stupnice pro klasifikaci poškození porostu. Dynamika poškozování lesních porostů imisemi je vyjadřována pomocí tzv. pásem ohrožení imisemi.

7.1.2.1. Pásma ohrožení imisemi Systém pásem ohrožení byl vytvořen koncem padesátých let VÚLHM Jíloviště – Strnady a pásma v tomto systému byla charakterizována především roční střední hodnotou koncentrací oxidu siřičitého a životností dospělých porostů smrku od začátku poškozování. Charakteristika pásem koncentracemi SO2 však není obecně platná pro všechny lesní oblasti, protože na poškození se podílejí i mnohé další škodliviny a vlivy. Při rozhodování o hospodaření v lese není nutné znát složení škodlivých látek, jejichž působení stejně není přesně známo a ani je hospodář nedokáže ovlivnit. Je však nutné poměrně spolehlivě odhadnout budoucí vývoj poškození. Proto je v současné době kladen hlavní důraz na životnost porostů. Pásmo ohrožení lesů imisemi je tedy chápáno jako území na kterém synergické působení imisí, klimatu, orografických a stanovištních podmínek (a také genetické vlastnosti porostů) má za následek zkrácení životnosti dospělých smrkových porostů. Při posuzování poškození je nutné si uvědomit, že různé míry defoliace nejsou vždy způsobeny imisemi, zejména v nížších polohách (2. - 4. vegetační stupeň). Zde se na defoliaci podílí především sucho, dále houbové choroby, eventuelně oslunění v dospělých proředěných porostech a v porostních stěnách.

7.1.2.1.1.Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1. 1. 1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí (dále jen pásma ohrožení). Hranice pásem ohrožení jsou zakresleny v mapách 1 : 50 000 a jsou přístupné na okresních úřadech. Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce č.78 ministerstva zemědělství ze dne 18.března 1996 o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. (§ 1). (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen "pásmo ohrožení"). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze vyhlášky č.78/1976Sb. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. (4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu borových porostů nebo listnatých porostů, přičemž : - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5% stromů.


79

Ochrana lesa


- do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2% původního počtu stromů. Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy. Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odstavce 2 lesního zákona 289/1995 Sb.) jsou pásma A, B.

7.1.2.1.2. Přehled pásem ohrožení v oblasti. Lesní oblast je zařazena do jednoho pásma imisního ohrožení a to do pásma D. Maximální stupeň poškození porostů, který byl zjištěn v oblasti byl stupeň 2, a to na 18 ha na polesí Týn v osmdesátých letech. Tento stupeň poškození se vyskytuje na nejvyšších vrcholech v dospělých proředěných porostech, vystavených i jiným stresujícím faktorům (oslunění, sucho, vítr, sníh a námraza). Zdroje imisního poškození jsou dálkové, zejména Ostravská aglomerace, dalšími zdroji imisního znečištění jsou průmyslové podniky Valašského Meziříčí a Přerova. Na poškození se dále podílejí průmyslové podniky v dalších městech sousedících s PLO.

7.1.2.2. Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob hodnocení poškození jednoho stromu a porostu je uveden ve vyhlášce č.78/1996 Sb. STUPEŇ POŠKOZENÍ JEDNOHO STROMU (SMRK) : (příloha k vyhlášce č.78/1996 Sb.) Stupeň poškození Popis poškození Defoliace koruny v % jednoho stromu 0 1 2 3 4 5

Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom

STUPEŇ POŠKOZENÍ POROSTU (SMRK) : Stupeň poškození Popis poškození porostu porostu 0 0/1

Nepoškozený porost Porost s prvními symptomy poškození

0 1 - 25 26 - 50 51 - 75 76 - 100 100

Stupeň poškození jednoho stromu 0 1 2 a větší 3 a větší 100 0 0 0 99 20 0 0

I II III a III b IV

Slabě poškozený porost 0 0 32* Středně poškozený porost 0 0 84* Silně poškozený porost 0 0 0 Velmi silně poškozený porost 0 0 0 Odumírající nebo odumřelý 0 0 0 porost * Pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot(I,II).

5* 30* 50 70 100

Tolik znění vyhlášky č. 78. Znovu je nutné zdůraznit, že defoliace neznamená nutně přítomnost imisí.

7.1.2.2.1.Charakteristka jednotlivých stupňů poškození lesních porostů Charakteristika poškození porostů smrku 0 - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9-12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7-9 ročníků, v polohách nižších 5-7 ročníků jehlic. ___________________________________________________________________________________________________________________________

80



Ochrana lesa

0/1 - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20% stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukována o 1 - 2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. I - porosty mírně poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4 - 6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. II - stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy 3 - 5 ročníků jehličí, převážně normálně vyvinutého. Odumírání postihuje především stromy podúrovňové. Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5%. IIIa - porosty silně poškozené. Slabě poškozené stromy zachovávají 2 - 4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně urychluje. Výstavky, silně exponované skupiny, silně prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 - 15% jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. IIIb - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosýchání korun i u slaběji poškozených stromů jak u smrku, tak v borovici. Prakticky se již neobjevují zdravé ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by byla neschopná další delší existence. IVa - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách. IVb - porosty odumřelé - cca 70% stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Dle vyhlášky č.78/1996Sb. se již stupně IVa a IVb nerozlišují.

7.1.2.2.2. Plošný přehled stupňů poškození v oblasti v ha (PUPFL - zaokrouhleno na celé ha) Stupeň

ha %

0

1

2

3a

jehl.

list.

jehl.

list.

jehl.

list.

jehl.

list.

Celkem

3033 40,4

4021 53,6

451 6,0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

7505 100

7.1.3. Abiotičtí činitelé (vítr, sníh, námraza, sucho) 7.1.3.1. Poškození větrem Škody větrem se objevují v celé oblasti. Nejvíce ohrožují lesní porosty větry od jihu a severozápadu. Západní proudění nebývají tak ničivá. Nejstarší dochované záznamy o pustošivých vichřicích jsou doloženy z let 1740, 1750,1786,1850,1868. Větrná smršť v roce 1957 se projevila pouze ve východní části oblasti bez výrazných ničivých následků. Z poslední doby jsou největší objemy polomů a vývratů dokumentovány z let 1967; 1983/84; 1989/90, 1996/97. Poslední dvě periody následovaly po kulminaci kůrovcových kalamit z přísuškových let. Nejnáchylnější k vyvrácení jsou otevřené stěny smrkových kmenovin na podmáčených stanovištích. V souvislosti s povodněmi v roce 1997 bylo soustředěno nejvíce větrných polomů v podmáčených hlinitých svazích nad tokem Bečvy, kde docházelo nejčastěji k sesuvům. Základním opatřením proti škodám větrem jsou už při zalesňování vhodně volené prvky z odolnějších, hluboce kořenících, zpravidla listnatých dřevin. V mladých SM porostech (tyčkoviny – tyčoviny) se intenzivní probírky začaly praktikovat až v 70. letech, zpravidla opožděně. Systém odluk s předsunutými kotlíky, používaný do koce 60. let, se neosvědčil pro zvýšené náklady v rámci obnovy lesa. Důvodem byly škody zvěří, nezbytná dlouhodobá ochrana listnatých kultur a zpomalení obnovy kmenovin. Přes urychlení obnov od 70. let se tyto předsunuté prvky neztratily. V nových komplexech mlazin až tyčovin tvoří nyní žádoucí zpestření jak druhové skladby tak prostorové výstavby. Jako porostní žebra jsou plně funkční.


81

Ochrana lesa


7.1.3.2. Sníh a námraza V této oblasti se poškození tohoto druhu projevují minimálně. Na poškození sněhem doplácí porosty borovice, pěstěné na širokou korunu. Náchylné jsou také čerstvě narašené přehoustlé listnaté tyčoviny v dubnu (lípa, buk, bříza, osika). Tyto sněhové příděly jsou však výjimečné. V roce 1993 došlo k rozlámání hustých přeštíhlených březových tyčkovin v oblasti Kosteleckého lesa, přestože v zimním období je bříza bez olistění. Z historie jsou dokumentovány intenzivní škody sněhem v letech 1929, 1961, 1964, 1993.

7.1.3.3. Škody suchem Na západě oblast sousedí s oblastí č. 34 - Hornomoravský úval, což podmiňuje v této části vyšší ohrožení suchem. To se projevuje zejména v západní a jihozápadní části na svazích orientovaných od jihovýchodu po jihozápad. Zde jsou lesní porosty ohrožovány zejména jižními větry na jaře, kdy v období intenzivního růstu přichází perioda sucha. I typologicky je patrné, že nižší vegetační stupně se vyskytují relativně ve vyšších polohách. Tento vliv stresuje zejména smrk vyžadující vzdušnou a půdní vlhkost. Stresované porosty jsou málo odolné proti ostatním škodlivým faktorům, zejména proti kůrovcům. Suchu také snáze podléhají smrkové porosty napadené houbovými chorobami.

7.1.3.4. Škody vlivem zamokření Negativní vlivy podmáčených stanovišť se projevují v míře 7-15% na nezdaru zalesnění a 6-12% na nahodilých těžbách. Dlouhodobý trend je vyrovnaný s výkyvy ve srážkově bohatších letech (1962 - 1964, 1976 – 1978, 1984, 1996 – 1998). Pro periodicky zamokřená stanoviště (SLT 3-4O,P,V) jsou vylišeny hospodářské soubory 47 se specifickými podmínkami pro zakládání, výchovu i obnovu porostů. Tato stanoviště tvoří cca 7% rozlohy porostní půdy v oblasti.

7.1.4. Poškození biotickými činiteli 7.1.4.1. Poškození porostů zvěří Škody jsou lokální vzhledem k faktu, že hustota populace zvěře je nestejnoměrná. Při okusu dochází ke zmnožení terminálních vrcholů, takže celá plocha vizuálně vypadá v pořádku s dostatečným množstvím jedinců, ale ve skutečnosti počet stromků na ploše neskýtá předpoklady pro řádnou výchovu. Výskyt vysoké zvěře je mimo větší lesní celky výjimečný. Dančí zvěř je ve volném chovu soustředěna především v Paršovickém komplexu, dále na Kelečsku přechází do lesů Police, Doubravy a Lišky z okraje Hostýnských vrchů (PLO 41). Škody na lesních porostech jsou poměrně nízké. Poškození ohryzem je velmi řídké, ale v oblasti Kosteleckého lesa stojí za zmínku poškození ohryzem daňčí zvěří v smrkových tyčovinách. Jiná situace je u zakládaných kultur, kde na ztráty okusem srnčí a dančí zvěře je přičítáno 6% nezdaru zalesnění (dlouhodobý 30letý průměr). Tyto škody ani v posledních 10 letech neklesly pod hranici 5 %. Přes trvale praktikovanou důslednou ochranu oplocováním, nátěry a individuálními kryty je snaha o další snižování ztrát okusem zjevně nemožná.

7.1.4.2. Kalamitní škůdci - podkorní a listožraví Z kalamitních hmyzích škůdců se vyskytují : lýkožrouti na smrku, klikoroh borový, obaleč dubový, bekyně mniška, ostatní viz níže.

7.1.4.2.1. Lýkožrout smrkový a lesklý (Ips typographus a Pityogenes chalcographus) Přemnožení podkorního hmyzu doprovází každé období přísušků. Kůrovcové kalamity jsou v oblasti dokladovány z let 1812, 1824, 1927-29. Rozsahem tyto kalamity nepřesahovaly v oblasti objem 25-tis m3 ročně. Přemnožení kůrovce v letech 1993-1995 se stalo historicky rekordním. Na kalamitě se nejvíce podílel lýkožrout smrkový (Ips Typographus). Na 30% objemu kalamity měly zásluhu druhy rozvíjející se především na slabším dříví a to: lýkožrout menší (Ips amitinus), lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus – porosty II.-IV. věk. třídy). V nemalé míře působil jindy druhotný škůdce lýkohub matný (Polygraphus polygraphus). Maximální nástup rozvoje souvisí kromě přísušků v roce 1992 také ___________________________________________________________________________________________________________________________

82



Ochrana lesa

s transformačním postupem. Organizační změny v lesním hospodářství, zásadní změny kompetencí ve vztahu k restituovaným lesům i změny v působnosti státní správy jen podnítily nezvladatelný rozvoj podkorního hmyzu. V dalších 2.letech i přes maximální nasazení obranných prostředků již probíhala pouhá sklizeň následků. Do základního stavu se kůrovec dostal až v roce 1996. Při ochraně lesa byly využity lapače všech možných typů. Správa LČR zajistila pro danou oblast přes 2 tis. kusů lapačů typu Theysson. Klasické lapáky byly od roku 1993 kladeny ve 3 sériích a odkorňovány, případně chemicky ošetřeny (Vaztak, Karate).

7.1.4.2.2. Klikoroh borový (Hylobius abietis) Výskyt na většině lokalit není zvýšený, nejedná se o závažného škůdce, nicméně jsou nutné kontroly pro zamezení lokálního přemnožení.

7.1.4.2.3. Obaleč dubový (Tortrix viridana) Škody jsou chronické, místy dochází k holožírům. Dochází k oslabení stromů, ale duby nasazují nové listy a škody nejsou významné, jedná se o ztrátu na přírůstu a oslabený jedinec může snáze podlehnout jiným patogenům. Na druhé straně ale dochází k tvorbě nepravého letokruhu, dřevo je kvalitnější pro dýhárenské výřezy. Výskyt během celého decenia, lokální maximum v roce 1996.

7.1.4.2.4. Bekyně mniška (Lymantria monacha) Kalamitní výskyt je doložen pouze v roce 1931 na plošně nedefinované lokalitě bývalého velkostatku Lipník n. Bečvou (pravděpodobně Krásnice). Kalamitní těžby ve 20. letech tohoto století doprovázel více kůrovec, u mnišky byl uváděn pouze zvýšený stav. Do současnosti je v celé oblasti výskyt mnišky pod hranicí normálu.

7.1.4.3. Ostatní hmyzí škůdci Tesařík modřínový (Tetropium gabrieli) V posledním deceniu se na modřínech přemnožil tesařík Tetropium gabrieli, který do té doby vystupoval jen jako sekundární technický škůdce dřeva. Nejvíce jsou napadány modříny na 2. a 3. vegetačním stupni. Při přemnožení se stává primárním škůdcem modřínů. Jako modřínový monofág je schopen při přemnožení silně ohrozit i rozptýlené modříny v porostech. Krasec (Phaenops cyanea) Na borovicích byl v roce 1993 zaznamenán zvýšený výskyt krasce (Phaenops cyanea). Společně s lýkohuby (Tomicus piniperda, Tomicus minor) lze na konto tohoto hmyzu připsat řádově 150 m3 souší v rozpětí 10. let.

7.1.4.4. Hniloby Prakticky v celé oblasti je hnilobami nejvíce poškozený smrk, jako místně nepůvodní dřevina v oblasti s převahou živných půd. Základními houbovými patogeny na smrku jsou Heterobasidion annosus (červená hniloba) a václavky (Armillaria sp.), dále v porostech poškozených loupáním a těžbou pevník krvavějící (Stereum sanquineum). Nejvíce jsou napadeny smrky ve 2. a 3. vegetačním stupni, kde podíl napadených jedinců stoupá s věkem porostů a v porostech starších 80 let je v průměru 35%. V PLO se vyskytují porosty se 100% napadením hnilobami. Hniloby na listnáčích, zejména na buku jako nosné listnaté dřeviny, se projevují v mýtních porostech, kde mimo vlastní hniloby dřeva způsobují tzv.”nepravé jádro”, snižující kvalitu dřeva. Podíl stromů s nepravým jádrem v porostech starších 130 let dosahuje až 60%. Z toho důvodu je nutné v bukových porostech neprodlužovat obmýtí a obnovu porostů dokončit ve 120 - 130 letech porostu. Hlavními houbovými patogeny jsou troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) a dřevomor kořenový (Hypoxylon deustum). Dřevomor kořenový působí také jako faktor zřetelně snižující statickou stabilitu porostů. V oblasti Kosteleckého lesa je výskyt nepravého jádra překvapivě nepatrný i ve starých bukových výstavcích, které v jiných lokalitách jsou přímo předurčeny k tomuto poškození. V západní části PLO (Kostelecký les, Dřevohostický les) se díky dřívějšímu způsobu hospodaření (střední les) udržely porosty s vysokým podílem břízy. Tato dřevina zde dosahuje velmi kvalitní produkce a je schopna na rozdíl od jiných oblastí dosáhnout vyššího věku, aniž by byla extrémně poškozena hnilobami. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

83

Ochrana lesa


Součástí některých vyhotovených LHP byla v rámci ochranářských šetření provedena podrobná analýza rozšíření hnilob na smrku. Závěry sloužily k výpočtu produkčních ztrát. Rozlišeny byly hniloby primární (kořenové u mechanicky nepoškozených jedinců) a sekundární (založené infekcí poraněných stromů) – viz následující tabulkové přehledy. Tabulka č. 87. PODÍL TYPU HNILOB NA SNÍŽENÍ KVALITY DŘEVNÍ HMOTY (SM) Věková třída

III

IV

V

VI

VII

Hniloby primární %ze zásoby % paliva

2,0 2,1

4,0 2,4

5,6 3,5

6,3 4,2

15,4 4,8

Hniloby sekundární % ze zásoby % paliva

4,0 5,7

8,0 6,7

14,9 7,7

18,8 8,2

21,6 7,1

Měkká hniloba z celkové 29% 34%

Tabulka shrnuje šetření z let 1967-1984 provedených při tvorbě LHP. Podkladem jsou měření provedená na skácených vzornících, rozmanipulovaných na 1m sekce do výše zasažení hnilobou. Takto bylo v průběhu uvedených 18 let zpracováno cca 1 100 vzorníků. Tabulka č. 88. KALKULACE PRŮMĚRNÝCH ROČNÍCH ZTRÁT ZPŮSOBENÝCH HNILOBAMI NA PLÁNOVANÉ VÝTĚŽI DŘEVNÍ HMOTY (DLE LHP 1987-1994). LHC / rok taxace

Výměra v tis. ha

Průměrná roční ztráta objem v m3 kvantitativní kvalitativní (% z TC) (% z TC) 13 (0,2%) 285 (3,1%)

Rožnov / 1987

0,7

Hranice / 1991

1,1

48

Frenštát / 1994

3,8

100

Průměr PLO 37

5,6

161

(0,7%)

v tis. Kč finanční (% ze ztrát) 90,5 (12,1%)

275

(4,1%)

131,0 (23%)

(0,3%)

990

(4,1%)

260,6 (24,6%)

(0,4%)

1550 (3,9%)

482,1 (21,8%)

Do KVANTITATIVNÍ ztráty jsou zahrnuty hnilobami absolutně znehodnocené, neprodejné “sortimenty“. KVALITATIVNÍ ztráty uvádějí objem dříví, které je hnilobou znehodnoceno, ale prodejné alespoň jako palivo. Ztráty FINANČNÍ kalkulují rozdíl k dosažitelným sortimentům dle průměrné struktury v LHC. Ceny odpovídají zhruba hladině roku 1990. Z taxačních šetření na dřevinách (1987-1994) byly pro každé polesí (revíry) vyhotoveny sestavy o škodlivých činitelích (B 126422). Vypovídaly o poškozeních způsobených těžbou a přibližováním, zvěří, sněhovými zlomy, hnilobami. Celkově lze oblast PLO 37 hodnotit jako hnilobami mírně dotčenou.

7.1.5. Ostatní škodliví činitelé Ochmet Ochmet se vyskytuje zejména v nižších a jižních částech PLO. Napadá převážně výstavky nebo okraje starých mýtních porostů. Vlastní vliv ochmetu je spíše okrajový, ale v kombinaci s tracheomykózním onemocněním způsobuje menší odolnost napadených jedinců. Odumírání dubů (tracheomykóza) Odumírání dubů způsobené tracheomykózním onemocněním (houby rodu Ophiostoma) se vyskytuje především v jižní a nižší partii PLO. Probíhá ve vlnách, v oblasti souvisí vždy s oslabením dubů přísušky. V podílu nahodilých těžeb u dubu dosahuje tracheomykózní onemocnění 95%.

___________________________________________________________________________________________________________________________

84



Ochrana lesa

Padlí dubové (Microsphaera alphitoides) Může zapříčinit jednotlivé ztráty pouze na neošetřovaných plochách (vysoká travní buřeň, ostružiník) vlhkých stanovišť. V této oblasti jsou minimální škody, zvýšený lokální výskyt v oblasti Kosteleckého lesa. V kulturách se projevuje pouze ztrátou výškového přírůstu, deformacemi letorostů, zkošatěním stromku. Sesuvy Sesuvy tvoří nezanedbatelnou část poškození lesa, zejména z důvodů podloží tvořeného magurským flyšem. Ten je tvořen jílovitými a pískovcovitými vrstvami, které velmi snadno podléhají sesuvům. Sesuvy se vyskytují pomístně po celém území, jejich aktivita roste s dešťovými srážkami, nejvíce v roce 1997 při katastrofálních srážkách. Předpokládalo se, že se proti sesuvům nedá v podstatě bojovat, že sesuvům podléhají všechny věkové stupně lesa nízkého i lesa vysokého. Nicméně poslední empirické výzkumy ukazují, že i když váha stromového patra je výrazně nižší než váha sesouvané zeminy, hraje tato váha určitou roli. I staré zákonné předpisy z Rakousko-Uherské monarchie upozorňují na váhu porostů. Proto je nutné upřednostnit les nízký či střední, eventuelně zkrátit obmýtí (v historii se doporučovalo obnovit les do jeho 80-ti let). Sesuvová čela je nutné zalesnit dřevinami schopnými je částečně odvodnit (JV, VR, BR, OL, OS). Z těchto dřevin se velmi vhodně jeví olše, kterou je možné v těchto lokalitách pěstovat jako pařezinu, aby nedocházelo k obnažení čel sesuvů při obnovní těžbě. Tato opatření platí pouze pro normální meteorologické podmínky. Pokud dojde k tak mimořádné situaci jako v červenci 1997 (stoletá voda) jsou pěstební opatření neúčinná. Eroze Magurským flyš je tvořený jílovitými a pískovcovitými vrstvami, které velmi snadno podléhají erozi, zejména na nezpevněné lesní dopravní síti. Tato eroze mimo vlastní poškození cest má negativní vliv na odtokové poměry a v konečném dopadu na hospodaření v lese. Nebezpečné jsou zejména cesty kolmo na vrstevnice a přibližování dříví za mokra. Vyjeté hluboké koleje nejsou po přibližování asanovány, a tím dochází ke splachu splavenin, erozi, prohlubování koryt a neposlední řadě k urychlení odtoku, což se negativně projevilo i během katastrofální povodně v roce 1997. V některých místech dochází dokonce ke zbahnění půdních horizontů. Každé zpomalení odtoku vody z lesa hraje důležitou roli v povodňové prevenci.

7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.2.1.Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi Ve způsobu hospodaření jde především o stabilizaci porostů citlivých dřevin (smrk) tak, aby doba mezi počátkem poškození a rozpadem porostů se maximálně prodloužila. Jednoznačně převažují pozitivní vlivy výchovného zásahu. Uvolnění korun stromů poskytuje zvýšený světelný požitek a tedy lepší podmínky pro činnost asimilačních orgánů. Celkově přispívá ke zvýšení odolnosti i to, že se výchovným zásahem odstraní především poškození jedinci. S výchovou je nutné začít včas, tj. v době, kdy se porost začíná zapojovat. Současně je nutné vytvářet na okrajích porostů a v návětrných stranách hustý porostní plášť důležitý pro snížení rychlosti proudění vzduchu v porostech a tím i imisního toku. Je nutno zachovat celistvost porostů. Důležitou a prakticky významnou možností, jak snížit celkový vliv imisí na les, je snížit vliv dalších stresových faktorů (hmyzí škůdci, houbové choroby apod.).

7.2.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Ochranu vůči abiotickým činitelům řešíme v rámci vnitřní a vnější prostorové úpravy lesa. Je nutné si uvědomit, že jakýkoliv zpevňující prvek zvyšuje odolnost porostů.

7.2.2.1. Vítr Vnitřní prostorová úprava se provádí porostní výchovou (do věku 40 let), případně vylepšováním zpevňujícími dřevinami v nejmladších věkových stádiích. Cílem výchovy jsou hluboce zavětvené stabilní smrky (nedovolit po dobu výchovy odeschnutí spodních větví) v návětrných částech porostů. Zde je nutné zdůraznit, že se jedná jen o návětrné části porostů, nikoliv o porosty celé. Toho lze dosáhnou silnými zásahy v nejmladších věkových stupních. Účelem takových výchovných zásahů je snížení štíhlostního koeficientu. Při snížení štíhlostního koeficientu pod 0.8 dochází k omezování škod sněhem. Při tomto snížení ale dochází ke ztrátám na kvalitě, stromy se hůře čistí od odumřelých větví.


85

Ochrana lesa


Zpevnění smrkových porostů můžeme provádět : a) Při zalesňování zalesňováním zpevňujícími dřevinami a to nejen ve skupinách či pruzích orientovaných kolmo na směr převládajícího větru, ale také pomocí řadových výsadeb (směs BK-SM, SM-JS, SM-JD). b) V kulturách doplňováním a vylepšováním zpevňujícími dřevinami. c) V tyčovinách vytvářením závor, t.j. proředěním za účelem zpevnění kořenové soustavy a vytvoření podrostu. d) Mezi staršími a mladšími porosty kde je nebezpečí, že po smýcení staršího porostu by došlo k vyvrácení vedlejšího mladšího porostu. Vytvářením odluk, t.j. obnovou pruhu staršího porostu podél mladšího porostu (holosečí nebo clonně) za účelem vytvoření pláště podél mladšího porostu.

7.2.2.2. Výchova lesních porostů : Prořezávky jsou základním nejdůležitějším pěstebním úkonem, neboť rozhodují o dalším vývoji a osudu porostů, zvláště v oblastech ohrožených větrem, sněhem nebo imisemi. Sledují postupnou redukcí počtu jedinců vytváření pravidelných a dobře vyvinutých korun, zamezení předčasného usychání spodních větví a tím prodlužování zelených korun, úpravu druhové skladby ve prospěch hlubokokořenných dřevin odolným proti větru (MD, DG, BO, DB, BK, DBC, KL, JS, OL, JD, JDO). Prořezávky je nutno provádět včas. Probírky pokračují v cílech výchovy, tj. redukce počtu jedinců s důsledným uvolňováním cílových a odolných dřevin. Je nutné důsledně a intensivněji probírat návětrné okraje porostů a žebra (závory) uvnitř porostů. Intensitu volit vždy tak, aby porost příznivě reagoval zvýšením přírůstu a rychle se opět zapojil. Probírky ve starších porostech je třeba diferencovat s ohledem na dřeviny, věk porostu, stanoviště a konfiguraci terénu. K dosažení stability je důležité u mladých porostů dosáhnout alespoň u 50% jedinců (vnitřní kostra porostu) štíhlostního koeficientu pod hranicí 0,90. Ideálem je docílit této hodnoty do 30 let (HS 47), nejpozději do 40 let stáří porostu ( HS 45,41). Je to údobí kulminace maxima výškového přírůstu, po kterém stromy s nedostatečným kořenovým systémem (tísněné, z přehoustlých tyčovin) nejsou pro další uvolnění stabilizovány. Překračuje-li hodnota štíhlostního koeficientu středního kmene porostu hodnotu 1,00 je nutno v rámci decennia uvažovat se dvěma výchovnými zásahy. Modely hustoty smrkových porostů navrhované VÚLHM je nutno aplikovat především u lokalit, kde se působení škodlivých činitelů kumuluje. Je nutné je využít při budování kostry stability, přednostně u všech prvků návrhu (žebra, závory, okraje). Modely hustoty smrkových porostů zaváděné dle Provozních systémů (Plíva, Žlábek, 1989) je v porostech menších výměr (do 3 ha) vhodné uplatnit celoplošně. Podstatou úspěchu výchovy je začít s redukcemi na uvedené počty už při prořezávkách a nevynechat žádný následný zásah. Nikdy by nemělo dojít k negativní reakci a k prořeďování porostů. Pionýrské dřeviny (bříza, osika) by měly být redukovány, použity pouze tam, kde je jejich přítomnost výhodná pro přirozenou obnovu listnatých porostů. Bříza do jisté míry chrání listnáče proti okusu. Výjimkou by bylo zalesňování nelesních či obtížně zalesnitelných lokalit, kdy je možné využít pionýrských dřevin a klimaxové dřeviny (jedle) vnášet do porostů postupně s využitím ochrany pionýrskými dřevinami.

7.2.2.3. Obnova porostů Včas zahajovat obnovu smrkových porostů, zajišťovat plynulost a dynamiku jejich obnovy a zamezit neodůvodněné tvorbě přestárlých porostů, často značně poškozených hnilobami, které jsou zpravidla nejvíce ohroženy větrem , imisemi i hmyzími škůdci. Obnovní záměry a postupy realizovat v rámci promyšleného řazení porostů do mýtních článků s tím záměrem, aby obnova byla řešena prostorově i časově. Obnovu navázat, pokud je to možno, na zpevněné návětrné stěny sousedních porostů a počet východisek omezit na nejmenší možný počet. Do obnovy zařadit a urychleně obnovovat porosty nebo jejich části poškozené silně hnilobou. Dále porosty prolámané sněhem nebo zbytky po větrných nebo hmyzových kalamitách, které již neplní své funkce a jsou dalšími východisky škod větrem a imisemi nebo kůrovcem. V mladších smrkových porostech, které jsou ještě převážně předmětem výchovy je nutné uskutečnit opatření kdy návětrné okraje porostů nebo budoucích mýtních článků se musí zpevňovat včas intensivní výchovou a důsledným uvolňováním MD a zpevňujících listnáčů. Totéž provádět v pruzích uvnitř větších porostů, kolmo na směr větrů a vytvořit tak odolnější kostru z těchto dřevin, pokud jsou v porostech zastoupeny.

___________________________________________________________________________________________________________________________

86



Ochrana lesa

7.2.2.3.1. Vlastní návrhy opatření proti větru (mimo podmáčená stanoviště) Vzhledem k zákonem stanovenému limitu výměry holé seče 1,0 ha a požadavku uplatnit při obnově porostu 20 - 30 % melioračních a zpevňujících dřevin lze tvrdit, že tyto dvě podmínky pro budoucnost zásadně eliminují současné problémy nestability. Vylučují opakování existence homogenních, stejnověkých smrkových porostů na větších výměrách přesahujících 5 ha. Vnášení listnatých dřevin je nejvhodnější a provádí se dlouhodobě ve skupinách. Přednostně se nabízí jejich využití v návrhu prvků kostry stability lesa. Tento návrh je vyhotoven ve zbytcích stejnověkých smrkových kmenovin, jejichž výměra přesahuje rozlohu mýtního článku (t.j. cca 5 ha). Budování kostry vnější a vnitřní stability lesa je dlouhodobá záležitost. K zpevnění okrajů komplexů a celků větších porostů (dílců) slouží porostní pláště a odluky. Vnitřní zpevnění pomocí rozluk, závor, žeber je uplatňováno v rámci porostních skupin. Okrajové zpevňovací pásy na návětrných okrajích porostů se zakládají při obnově v pruhu 30 až 50 m z dřevin odolných větru. Vyžadují intenzivní výchovu. Při okraji lesa se pro zapláštění uplatňují i keře. Zásadně se ochranný porostní plášť těží až po obnově vnitřních částí porostů. Odluky se zakládají na závětrném okraji starších porostů k ochraně mladších sousedních porostů, které nemají více než 40 let. Účelem je osamostatnění a včasné zapláštění. V návaznosti na odluku je vhodné uplatnit předsunuté kotlíky klimaxových dřevin, a při následném proředění dosáhnout přirozené obnovy. Rozluky musí být založeny v mladých smrkových porostech nejpozději do 35 let. Jsou to průseky 4 - 6 m široké zakládané kolmo na směr bořivého větru v odstupech 150 - 200 m. Nejvhodnější pro jejich založení je využití přibližovacích linií. Systém rozluk a odluk se plně osvědčil v rovinách a mírných svazích. V pahorkatinách a horských terénech není příliš účinný. Současné přibližovací linie mají dostatečnou hustotu a svými šířkami splňují požadované parametry pro rozluky. Závory jsou zpevňující prvky zakládané v nejranějším věku porostu intenzivní výchovou. Ideální je využít stabilnějších hřebenových či hřbetních partií, v plošinách nepodmáčených lokalit. Zakládají se na 1 - 2 výšky porostu, proředění by nemělo snížit zakmenění pod 0,7. Pokud nedojde k přirozené obnově, je vhodné alespoň 10 let před zahájením obnovy porostu závoru podsadit. Zpevňující žebra jsou užší náseky (15 - 20 m), kterými se zahajuje obnova smrkového komplexu, ve kterém nebyly založeny žádné stabilizující prvky. Je vhodné je zakládat u komplexů ve stáří – 10 let od počátku obnovní doby. Návrhy a minimální uplatnění těchto prvků je prezentováno mapou dlouhodobých opatření ochrany lesa ve vrstvě LISP – liniové zpevňující prvky. Zákresem jsou odlišeny návrhy a stávající funkční prvky, dále stabilizační linie zajišťované obnovou a výchovou. Schéma návrhů je při realizaci nutno uzpůsobit terénním i porostním detailům, které nebylo možno základními pochůzkami vystihnout.

7.2.2.3.2. Návrh opatření na podmáčených stanovištích Problém těchto stanovišť podstatně řešily předchozí generace lesních hospodářů rozsáhlými systémy povrchového odvodnění. Díky těmto dílům se vlastně dodnes daří nadlepšovat růstové podmínky i stabilitu nejenom smrkových porostů. Plytká povrchová odvodnění s otevřenými příkopy zahloubenými do 1 m zajišťovaly bez stálé hladiny spodní vody potřebnou fyziologickou hloubku půdního horizontu cca 20 50 cm. Hlavní úlohou funkčnosti těchto děl bylo a je odvádění stagnující vody. Dále zajištění stálého proudění půdní vody a s tím spojeného okysličování, transportu živin, zajištění příznivé humifikace. Vše pro zdravý les. Spekulace o zvyšování odtoku, snížení retenční kapacity lesní půdy, o negativním dopadu těchto opatření na určité rostlinné a živočišné druhy jsou nadnesené, často je opak pravdou. Opatření pro plošné odvodnění přechodně zamokřovaných stanovišť (SLT P, O) jsou neškodná a mají příznivý vliv. K zásadním proměnám těchto stanovišť povrchovým odvodněním nedochází. Do pramenišť a mokřadů (SLT V, G) se v minulosti ani v současnosti nezasahuje.

7.2.2.4. Sníh a námraza Kalamity v minulosti ukázaly, že dosavadní způsob pěstování jehličnanů, zejména borovice v hustých monokulturách vždy nese riziko devastace porostu závěsem mokrého sněhu. Protože nemůžeme vyloučit v budoucnu takové meteorologické situace, při kterých se tvoří námraza či mokrý sníh, je nutné změnit způsob pěstování borovice a také smrku na živných půdách v PLO. Nebylo by účelné borovici vyloučit z obnovních cílů, ale praktické zkušenosti ukazují, že odolává sněhu jako příměs v listnatých porostech. Je tedy nutné ji do těchto porostů vkládat, nejlépe jako vylepšení stávajících kultur, mimo lokalit, kdy kultura je již příliš odrostlá a borovice by nestačila dorůst do zápoje. Dále je možné borovici pěstovat v jednotlivě smíšených porostech vzniklých řadovou výsadbou, kde je borovice v kombinaci s klenem, bukem nebo habrem. Do dubových kultur je doporučeno ji dostávat v rámci vylepšení. Dále je nutné využití ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

87

Ochrana lesa


vhodnějšího sadebního materiálu (např. fenotyp nepravidelně přeslenité chlumní borovice s úzkou korunou namísto nížinných rozkladitých typů). Smrk je nutné pěstovat v příměsi, nikoliv jako monokulturu a řádnou výchovou nedovolit přeštíhlení porostů (v tyčkovinách a tyčovinách by štíhlostní koeficient neměl překročit hranici 0,9).

7.2.3. Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří Ochrana proti škodám zvěří předpokládá tyto okruhy opatření : stavy, péče o zvěř, přímá ochranná opatření 1) snížení stavů zvěře na stavy únosné, stálým loveckým tlakem donutit zvěř k rozptýlení po krajině, zamezit lokálním koncentracím zvěře. 2) únosné stavy zvěře odvozovat od kontrolních a srovnávacích ploch (KSP). Údaje o nasčítaných stavech nemusí být spolehlivé. 3) uplatnění přímých ochranných opatření (individuální, skupinová, velkoplošná ochrana - oplocenky). Vzhledem ke dřevinné skladbě, růstovým podmínkám a vysokým možnostem přirozené obnovy mimořádně odolných smíšených porostů je nutné všemi dostupnými prostředky zamezit škodám zvěří. Neexistence přirozené obnovy v rezervacích (zbytky původních pralesů) vede k úvaze, že k rozvoji lesa vede pouze takový početní stav býložravců, jaký se vyskytuje při přežívání jejich přirozených predátorů (vlk, medvěd, rys). Protože není možné zavést tyto predátory do nynějších lesů, je nutné držet únosné stavy loveckým tlakem. Jedině tak je možné zabránit poškozování porostů a rozvíjet jemnější způsoby hospodaření včetně přirozené obnovy. Pro ilustraci je možné uvést, že stavy spárkaté zvěře při existenci predátorů jsou na 1000 ha cca 2ks jelení zvěře a 20 ks srnčí zvěře. Chov zvěře dančí a mufloní jako nepůvodní je vhodné silně omezit popř. zcela vyloučit (muflon). Jako alternativu chovu těchto druhů zvěře je možné uvažovat o oborním chovu.

7.2.4. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci Ochrana vůči hmyzím škůdcům je propracována v jednotlivých oborových normách. Feromonové lapače nesmí být používány jen jako jediná metoda ochrany, ale vždy v kombinaci s lapáky. Lapače používat především pro kontrolu populace. Ochranná opatření předpokládají především : 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

preventivně dodržovat sanitární a hygienické minimum permanentní zdravotní kontrolu lesních porostů, evidenci a prognózu výskytu škůdců včasnou asanaci všech napadených stromů (i na podzim) dočišťovat ohniska žíru upřednostňovat stromové lapáky využívat nových druhů feromonových odparníků proti celému spektru kůrovců ve spojení s feromonovými lapači osvědčených typů nebo zvýšení atraktivity polomového dříví nebo lapáků. upřednostňovat asanaci napadeného dříví odkorňováním

Zkušenosti s listožravými škůdci na listnáčích (Tortrix viridana) vedou k poznání, že ani holožíry nejsou prvkem schopným rozvrátit listnaté porosty. Regenerační schopnost stromů umožňuje překonání kalamity pouze se ztrátou na přírůstu, nikoliv se ztrátou způsobenou odumřením porostů. Není tedy nezbytně nutné používat chemické prostředky proti těmto škůdcům. Otázkou pouze zůstává, zda oslabení dubů žírem housenek Tortrix viridana nedochází k takovému stresu, že duby jsou více náchylné na onemocnění tracheomykózou.

7.2.5. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů Vzhledem k předpokládané změně klimatu je vhodné vytvářet porosty smíšené snáze odolávající klimatickým výkyvům. Protože doposud trvá názorová roztříštěnost, jestli nastane oteplení či ochlazení, nebylo by žádoucí vytvářet porosty silně svázané ať už s první nebo druhou tendencí změny klimatu. Nicméně princip předběžné opatrnosti nutí volit takové směsi, kdy při případném výkyvu odolají některé dřeviny a nedojde k velkoplošnému rozpadu lesních porostů. Z toho důvodu je výhodnější vytvářet jednotlivě smíšené porosty než skupinově smíšené porosty. V zásadě je nutné kombinovat dřeviny slunomilné a stín ___________________________________________________________________________________________________________________________

88



Ochrana lesa

snášející. Pro praxi je možné využít řadových výsadeb doplněných vylepšeními, i když metodu řadových výsadeb není možno paušalizovat pro celé území PLO. Stručný návrh směsí ve vybraných HS podává tato tabulka : HS 253 255 411 451

směs při zalesnění (umělá obnova) BO30, DB30, HB10, LP20, BK(TR)10 BO10, DB40, HB20, LP20, BK(TR)10 BK20, KL20, SM30, MD10, DB10, LP10 BK20, KL10, SM50, MD10, DB5, LP5

směs v 80 letech porostu BO10, DB40, HB10, LP20 BK(TR)20 BO5, DB60, HB10, LP15, BK(TR)10 BK50, KL20, SM5, MD10, DB10, LP5 BK60, KL10, SM10, MD10, DB5, LP5

Z návrhu je patrné, že až na výjimky není při výchově vyloučena žádná dřevina, pouze se mění jejich zastoupení ve prospěch odolnějších dřevin. Je zde dostatečný prostor pro reakci na posun klimatu prostřednictvím výchovných zásahů. Na PLO je možné pozorovat běžné, nepravidelné, přesto periodické výkyvy vlhčích - sušších, chladnějších - teplejších údobí. Všechny druhy přítomných lesních dřevin jsou dostatečně adaptovány a dostatečně odolné vyjma extrémních podmínek, kdy dochází: k omrzání - topoly, třešně, kultury klenu, jedle, buku k přísuškům - smrku a kultur všech listnatých dřevin k utopení kultur (podmáčená stanoviště) - trpí buky a kleny - za rizikové lze považovat pěstování: Smrku ve 2. – 3. lesním vegetačním stupni, ale je zde dobře využitelný pro založení podrostního, krycího patra - viz zkušenosti polských lesníků v listnatých i borových porostech. Jedle a buku v mrazových a zamokřených depresích Topolů mimo vlhká stanoviště.

7.2.6. Jedle bělokorá Jedle je patrně naše jediná stín snášející dřevina podržující si svou růstovou schopnost do pozdního věku. Z této úvahy a na základě empirických zkušeností z terénního šetření vyplývá, že pro jedli je ideální výběrný způsob hospodaření, v minulosti praktikovaný v tzv. selských lesích. Toto obhospodařování nebylo na vědeckém základě, bylo intuitivní na základě potřeb malovlastníka, trpělo mnohými chybami, ale vyhovovalo ekologickým nárokům jedle. Jedle potřebuje v mládí zástin a postupné pomalé uvolňování do plného světelného požitku. Tím jedle vytváří delší, plně ochvojenou korunu a je schopna naplnit ekonomická hlediska, tj. plnodřevný kmen, v dolní části bezsuký, s maximálním přírůstem kvalitní dřevní hmoty podle zásady, že dřevo roste na dřevě. Pro ochranu jedle a její další úspěšné přežívání je nutné se držet těchto zásad : a/ Hospodářský způsob je nejlepší výběrný, pasečný způsob je možný pouze s velmi dlouhou obnovní dobou (60 roků) a pomalým uvolňováním mladého porosty z ochrany mateřského porostu. b/ Nutné je vytváření vertikálního zápoje pro tvorbu delších, plně ochvojených korun. c/ Nahodilá těžba se týká pouze jedlí odumřelých a jedlí silně poškozených jmelím. d/ Je nutné šetřit všechny jedle v podrostu včetně nárostů a přežívajících malých jedinců, i když přežívá pouze několik větví a strom se jeví jako odumírající. e/ Jako dřevinu mimořádně atraktivní pro zvěř je nutné ji chránit proti zvěři (okus i ohryz) všemi dostupnými prostředky i včetně vyloučení chovu v některých lokalitách. Pro udržení jedle je tento imperativ naprosto nezbytný. Vyloučením chovu je možné dát jedli čas na regeneraci a teprve potom upravit počty zvěře na únosné stavy. U takto citlivé dřeviny na škody zvěří nestačí jen snížení stavu pro její regeneraci, maximálně se dosáhne pouze stagnace, nikoliv regenerace populace jedle. f/ Protože v současné době se jedle intenzivně zmlazuje, je nutné všemi dostupnými prostředky nálet šetřit a umožnit tak přežití naší nejprodukčnější dřeviny.

7.2.7. Eroze Normálně vyvinutá lesní půda pod smíšeným zapojeným porostem má mimořádnou retenční a infiltrační schopnost. Tato schopnost se stává rozhodující pro zpomalení odtoku z lesa a tím zabránění nebo alespoň zpomalení povodní. Pro tyto vlastnosti je nutné upravit hospodaření v lesích tak, aby nedocházelo k vytváření povrchového odtoku, eroze a erozních rýh, které zesilují odtok a mimo poškození nelesních oblastí ovlivňují vlastní lesní hospodářství (zničení cestní sítě, prvků hrazení bystřin, propustí apod.) a ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

89

Ochrana lesa


stabilitu lesních porostů (sesuvy, odnos humusové vrstvy, erozní rýhy apod.). Odvodňovací příkopy na SLT P, O ale zůstanou zachovány. Vzhledem k terénním a geologickým podmínkám je nutné upravit hospodaření v lesích s ohledem na jejich vodohospodářské funkce. Proto je nutné se držet těchto zásad : a/ nepřibližovat dříví po průsecích a cestách kolmých na vrstevnice b/ přibližování dříví realizovat pouze za suchého či mrazivého období c/ po přibližování asanovat cestu do stavu bez kolejí a erozních rýh d/ povrchový odtok po cestách musí být svodnicemi odveden do lesních porostů e/ svodnice musí být funkční f/ holoseče by měly být zalesněny do 1 roku včetně přibližovacích cest přes ně vedoucích g/ pěstebně je nutné vytvářet smíšené porosty a nepřipustit odhalení lesní půdy h/ chránit břehy a břehovou vegetaci vodotečí. DOPORUČENOU VZDÁLENOST MEZI SVODNICEMI V ZÁVISLOSTI NA SKLONU TERÉNU PODÁVÁ NÁSLEDUJÍCÍ TABULKA: sklon cesty (%) 1 2 5 10 15 20+

vzdálenost mezi svodnicemi 120 75 40 25 15 10

S ohledem na zkušenosti z katastrofálních povodní roku 1997 každé zpomalení odtoku snižuje úroveň škod na dolních částech povodí.

7.3. Ekologická stabilita lesů Ekologickou stabilitou lesů rozumíme schopnost odolávat stresovým vlivům, tlumit jejich činnost na okolí a vyrovnávat a zahlazovat vzniklé poruchy. Ekologicky stabilní porosty jsou v převážné míře stabilní i staticky. Tato stabilita je míněna pouze pro lesní ekosystémy, nikoliv pro stabilní náhradní ekosystémy vzniklé jako následek změněných podmínek (porosty třtiny v místech imisemi zničených horských smrčin). Dále není možné spojovat ekologickou stabilitu a statickou stabilitu (odolnost porostu proti mechanickému namáhání způsobeném abiotickými činiteli), kdy např. modřínová monokultura je staticky výrazně stabilnější než smrková, ale jejich míra ekologické stability je totožná.. V rámci ekologického systému je nutné od sebe izolovat jednotlivé ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů tak, aby byla trvale zajištěna možnost využívání všech produkčních a mimoprodukčních funkcí a nedocházelo k nevratnému narušení funkčních potenciálů.

7.3.1. Koncepce mapy dlouhodobých opatření Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa zahrnuje tyto vrstvy : a) vrstva podmáčených lokalit se sníženou statickou stabilitou b) vrstva porostů poškozených větrem včetně směrů převládajících větrů c) vrstva porostů poškozených sněhem na námrazou d) vrstva ohraničující lokality silně poškozené zvěří nebo lokality se silnou koncentrací zvěře e) vrstva ohraničující pásma imisního ohrožení. f) vrstva liniových stabilizačních prvků. Systém ekologické stability lesů je zahrnut do mapy ÚSES.

7.3.1.1. Podmáčené lokality se sníženou statickou stabilitou Jedná se o lokality na základě typologického průzkumu a vlastního terénního šetření, kdy zvýšený obsah vody v půdě snižuje statickou stabilitu. Jedná se především o ekologické řady O, P, Q, T, G, V. Tato vrstva upozorňuje na potencionální ohrožení větrem. ___________________________________________________________________________________________________________________________

90



Ochrana lesa

7.3.1.2. Porosty poškozené větrem Na mapě nejsou označeny jen porosty viditelně poškozené (proředěné či rozvrácené), ale také následné zalesnění po kalamitě. Jsou označeny pouze výraznější lokality, nikoliv rozptýlená kalamita.

7.3.1.3. Porosty poškozené sněhem a námrazou Prakticky totéž jako porosty poškozené větrem.

7.3.1.4. Koncentrace zvěře Na mapě jsou označená místa koncentrace zvěře s koncentrací poškození. Jedná se i o lokality s historickými koncentracemi zvěře, kde škody přetrvávají nebo kde jsou škody pouze okusem (srnčí zvěř), ale koncentrace zvěře je vysoká (lesní komplexy uprostřed zemědělské krajiny).

7.3.1.5. Pásma imisního ohrožení Jsou přejata z celorepublikového vyhodnocení a upravena terénním šetřením. Nerespektují rozdělení lesa a pro zatřídění porostů do příslušného pásma platí, že porost je v pásmu, pokud je v pásmu více jak polovina jeho výměry.

7.3.1.6. Liniové stabilizační prvky Liniové stabilizační prvky jsou umístěny přímo do porostů tam, kde jejich založení má význam pro ochranu větších ploch labilních porostů. Není účelné je navrhovat pro ochranu plošně nevýznamných porostů.

7.3.2. Mapa ÚSES Pro zajištění ekologické stability je nutné vytvořit Územní systém ekologické stability (ÚSES) jako nepravidelnou síť ekologicky významných segmentů krajiny (lesa), které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriterií. Těmito kriterii jsou : a/ rozmanitost potenciálních přírodních ekosystémů v území b/ jejich prostorové vazby c/ nezbytné prostorové parametry d/ aktuální stav krajiny e/ společenské limity a záměry. Při tvorbě mapy byly jako podklady využity schválené generely a plány ÚSES archivované na jednotlivých Okresních úřadech. V místech styků mezi katastry či okresy, tam, kde nebyla dořešena návaznost jednotlivých děl, byly prvky přejímané z generelů upraveny, aby návaznost byla zachována v celém průběhu na lesní půdě. Biocentra a biokoridory mimo les nebyly zakreslovány. Při úpravách byly respektovány všechny zásady tvorby ÚSES (minimální parametry, biologické bariéry apod.). Prvky přejímané z plánů ÚSES nebyly upravovány (jsou součástí územního plánu).

7.3.2.1. Definice prvků ÚSES Území státu bylo rozčleněno na jednotky (bioregion, biochora, skupiny STG), které jsou reprezentovány prvky ÚSES (biocentrum, biokoridor). Biocentra jsou tvořena ekologicky významnými částmi lesních geobiocenóz, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného genofondu při zachování účelného hospodaření v lese (obnova a výchova porostů). Biokoridory jsou stabilizační prvky liniového charakteru, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují migraci organismů mezi biocentry.


91

Ochrana lesa


7.3.2.2. Dokumentace ÚSES Rozlišujeme 3 úrovně ÚSES a to nadregionální reprezentující bioregion (sosiekoregion), regionální reprezentující biochoru a lokální reperezentující skupinu typů geobiocénů. V roce 1996 bylo vytvořeno zcela nové nadregionální členění republiky a nový nadregionální systém ÚSES. Tento systém bude ve zvláštní vrstvě nekorespondující s předešlými generely a plány ÚSES, pokud ovšem už do nich nebyl zapracován. V takovém případě bude tento systém do plánů ÚSES zahrnut. Dokumentace je ve dvou úrovních. Jednak jako generely ÚSES, kdy prvky nejsou přesně vázány na terénní umístění a respektují pouze určitá kriteria tvorby ÚSES a pro vlastníka jsou orientační a dále jako plány ÚSES zahrnuté v územních plánech sídelních celků (územní plány obcí, měst, velkých územních celků). Zde jsou prvky ÚSES vázány na dané porosty a parcely a jsou závazné pro vlastníka.

7.4. Závěr 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření Kapitola návrh dlouhodobých opatření lesa se přímo promítá do rámcových směrnic v jednotlivých hospodářských souborech. Je nutné pouze zdůraznit nutnost tvorby HS s dominancí nebo vyšším podílem břízy, která zejména v západní části PLO je jednou z cílových ekonomických dřevin a její zdravotní stav ji dovoluje pěstovat do obmýtí 90 let s 30-ti letou obnovní dobou. Dále se do rámcových směrnic promítne hospodaření v prvcích ÚSES rozvedené níže. Návrh hospodářských opatření v prvcích ÚSES vychází z jednotlivých zpracovaných generelů a plánů a je zobecněn pro celou PLO. Návrh se týká všech prvků ÚSES ve všech hierarchických stupních. V lese hospodářském se předpokládá řádné hospodaření s cílem produkce kvalitní dřevní hmoty, kdy dřevinná složka odpovídá stanovištně původnímu rozmístění druhů. Obmýtí v hospodářských souborech zůstává nezměněno, mění se cílová druhová skladba a v některých případech je možné prodloužit obnovní dobu. Vždy záleží na posouzení daného biocentra při terénním šetření. V lesích ochranných a zvláštního určení je hospodaření podřízeno těmto kategoriím a dochází zde k posílení původní dřevinné skladby. Cílová druhová skladba v prvcích ÚSES v jednotlivých hospodářských souborech v kategorii lesů hospodářských : HS 211 213 215 251 253 255 257 259 297 411 413 415 416 431 433 435 436 437 451 453 455 456 457 471

Cílová druhová skladba DB6, LP2, HB2, BK, keře DB5, LP2, HB2, BO1, BK, keře DB6, LP2, HB2, BK, keře DB6, LP1, BK1, HB2 DB7, LP2, HB1, BK DB7, LP2, HB1, BK, keře DB3, LP2, HB2, BK1, TR1, BR1, keře DB2, LP1, HB2, BK1, TR1, BR3, BRK OL6, JS3, BR1, OS BK4, KL2, LP1, JS1, JD2, HB, JL, DB, TR BK4, KL2, LP1, JS1, JD2, HB, JL, DB, TR BK2, KL2, LP1, DB3, JD1, HB, JL, JS, TR BK6, KL2, JD1, LP1, TR BK6, KL1, JD3, LP, BO BK6, KL1, JD3, LP, BO BK2, KL1, JD2, DB4, LP1 BK7, KL1, JD2, LP BK3, KL2, LP1, DB3, JD1, HB, JL, JS, BK5, KL1, LP1, DB1, JD2, HB, JL, JS, TR BK5, KL1, LP1, DB1, JD2, HB, JL, JS, TR BK3, KL1, LP1, DB3, JD2, HB, JL, JS, TR BK8, KL1, JD1, JL, TR, DB DB3, BK3, KL1, LP1, JD2, HB, TR, BRK JD 5, BK3, OL1, JS1, BR

___________________________________________________________________________________________________________________________

92



HS 473 475 479

Ochrana lesa

Cílová druhová skladba JD 5, BK3, OL1, JS1, BR JD 4, DB2, BK2, OL1, JS1, BR OL4, JD3, BR1, BK1, JS1, OS

Cílová druhová skladba vychází z typologického průzkumu, historických průzkumů a literárních odkazů (Míchal, Ambros). Porosty se změněnou druhovou skladbou v prvcích ÚSES budou převáděny na původní dřevinnou skladbu postupně, předpokládá se, že původní dřevinné skladby by bylo dosaženo během dvou obmýtí s mezistupněm smíšeného porostu s uplatněním stanovištně původních a nepůvodních dřevin. Pěstebně je nezbytně nutné ve stávajících porostech udržet podíl stanovištně původních dřevin a s využitím všech možností přirozené obnovy jej zvyšovat. Výběr ve výchovných zásazích v jednotlivých dřevinách se řídí dvěma zásadami v následném pořadí: 1. Udržení podílu dřeviny v porostu, v případě velmi malého zastoupení i ty jedince, kteří nesplňují kriteria produkce. 2. Klasický výběr v dřevině splňující kriteria dlouhodobé produkce kvalitní dřevní hmoty, tedy uplatnění v rámci dřeviny kvality nad kvantitou. Ve vyhlášených chráněných územích, které jsou prvky ÚSES bez ohledu na kategorii lesů se hospodaření řídí schváleným plánem péče o příslušné chráněné území.

7.4.2. Souhrn specifik ochrany lesa Přírodní lesní oblast 37 – Kelečská pahorkatina má dochovalou pestrou strukturu dřevinné skladby. I komplexy smrkových porostů jsou většinou zpestřeny podílem modřínu, dubu, buku a jiných listnatých dřevin. Ukázkové jsou bukomodřínové směsi Paršovického komplexu. I přes údobí plánovaných převodů pařezin a přeměn tzv. sdružených lesů bývalých selských majetků a lesů obcí (1955-1980), se v původním stavu nachází takřka 60% těchto porostů. Lze tvrdit , že porosty této oblasti jsou dostatečně strukturovány a stabilní. V západní části jsou porosty středního lesa s velmi kvalitní břízou relativně odolnou proti hnilobám do věku cca 100 let a za mimořádný je možné považovat fakt, že mýtní bukové porosty a staré bukové výstavky mají minimální podíl nepravého jádra. Kůrovcová kalamita i přes historicky rekordní rozsah, kdy celková těžba v kritických 2 letech překročila 110 tisíc m3, nezpůsobuje pro decennium 90. let narušení rozsahu plánované celkové výše obnovy. Razantními opatřeními bylo účinně zabráněno šíření škůdců a pokračování kalamity. Nahodilé těžby zapříčiněné větrem povětšinou nezpůsobují v rámci decennií rozvrácení ploch přesahujících výměru plánovaných pasek (výjimka na cca 250ha partie Netčicka). Dlouhodobá ochrana proti bořivému větru spočívá v cílevědomém zakládání budoucího lesa. Podstatné je využití vyššího podílu hluboko kořenících listnatých dřevin, především v okrajích komplexů, na liniových prvcích vnitřní stability lesa (odluky,rozluky, závory) a v prvcích ÚSES. Za nejdůležitější prevenci z hlediska možného snižování podílu nahodilých těžeb působením bořivých větrů u smrkových porostů se sníženým zakmeněním pod 0,7, se jeví možnost uplatnění nižších obmýtí i kratší obnovní doby. Příspěvkem minulého hospodaření je : - značný úbytek velkoplošně založených smrkových kmenovin (40% za 40 let), - výrazně zvýšený podíl listnatých dřevin ve velmi pestré struktuře. Cílem budoucího lesního hospodaření je sladění všech funkcí lesa, snížení vysoké míry nahodilých těžeb, upřednostnění produkce vysoce kvalitní dřevní hmoty před produkcí pouze kvantitativní, omezení negativních vlivů včetně poškození zvěří. Tomuto cíli nejlépe odpovídají jednotlivě smíšené porosty (i s introdukovanými dřevinami), které mají největší potenciál vyrovnávat stresové vlivy.


93

Dopravní zpřístupnění lesa


8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA Tato kapitola zahrnuje šetření o lesní dopravní síti (LDS) odvozních cest – inventarizaci a globální zpřístupnění lesa (vymezení lesních odvozních celků – L.O.C., transportních segmentů, odvození modelových hustot odvozních cest a návrh zpřístupnění lesa). Tento podklad je východiskem pro stanovení limitujících těžebně dopravních technologií. Území bylo zpracováno podle jednotlivých lesních správ LČR, nacházejících se v dané oblasti. Síť byla ověřena přímou pochůzkou v terénu, jako podklad sloužily lesnické a pozemkové mapy. Modelové řešení LDS se upřesňovalo u vlastníků, LČR a školního polesí SLŠ Hranice s jednotlivými odpovědnými pracovníky a revírníky i terénní pochůzkou. Inventarizaci podléhají všechny cesty procházející lesem nebo se ho dotýkající. Dělí se na lesní cesty, které jsou dle zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích řazeny mezi účelové komunikace vlastníka lesa a cesty ostatní, tedy účelové komunikace jiných vlastníků, místní komunikace a státní silnice I. - III. třídy. Na základě tohoto rozdělení cest je inventarizace spojena s klasifikací, t.j. zatříděním lesních odvozních cest do tříd L1L, L2L1 a L2L2 a cest ostatních do tříd V1L a V2L. Zatřídění cest je řešeno podle české normy ČSN 73 6108, lesní dopravní síť. Přiměřeně jsou užity paragrafy zákona č. 289/95 Sb. o lesích, vyhláška č. 83/96 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů, vyhláška č. 84/96 o lesním hospodářském plánování, zákon č. 13/97 Sb. o pozemních komunikacích, zákon č. 197/98 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, vyhláška č. 137/98 o obecných technických požadavcích na výstavbu, zákon č. 344/92 Sb. o katastru nemovitostí České republiky. Zpřístupnění lesa je v těsné závislosti na síti státních silnic I. - III. třídy, případně síti místních komunikací III. a IV. třídy. Pokud zmíněné veřejné komunikace neprocházejí lesem nebo se ho nedotýkají, zpřístupnění lesa přes nelesní pozemky je komplikované a často těžko řešitelné a pokud jde o menší komplexy lesa je v transportním segmentu označeno 0.

8.1. Stav zpřístupnění 8.1.1. Inventarizace odvozních cest Lesní cesty byly podle kritérií roztříděny do příslušných kategorií. Lesní cesty celoročně provozuschopné a s tomu odpovídající vozovkou byly zatříděny do kategorie L1L, sezónně provozuschopné do kategorie L2L. Tato kategorie cest typu L2L se rozdělila nově dle ČSN 736 108 na dvě třídy – třída L2L1 – inventarizované odvozní cesty obyčejně s provozním zpevněním a třída L2L2 – odvozní cesty na různě únosném podloží obyčejně bez provozního zpevnění, které byly v předchozích obdobích zhotoveny z neinvestičních prostředků a byly vedeny jako odvozní svážnice typu 1S. Tímto způsobem jsou rovněž vedeny i tabulky soupisů cest, návrhů výstavby a další přílohy členěné dle současných LS. Přehled současných odvozních cest dle LS a L.O.C. udává tab. S2. Většina inventarizovaných cest nemá vlastní parcelu a je součástí okolních lesních pozemků vedených v kultuře 10-les. U státního majetku ve správě LČR byly šetřeny také odvozní cesty mající svou vlastní parcelu vedenou v kultuře 14-ostatní plochy. Cesty v kultuře 14 jsou časté i v LHC polesí Valšovice, LTŠ Hranice. Zvláštní postavení zaujímá část státní silnice Paršovice – Lhota, která je vedena v kultuře 10-les, LČR Frenštát, která bude předmětem zaměření a vyrovnání mezi Silničním správním úřadem a LČR. Odvozní cesty třídy L1L a L2L1 budou řazeny do jiných pozemků a odvozní cesty třídy L2L2 do bezlesí. Stav zpřístupnění lesa dle jednotlivých LS a L.O.C. lze vyčíst z tab. S4 porovnáním modelové a skutečné hustoty odvozních cest udávané v m/ha. Všeobecně lze konstatovat, že komplexy lesa v historii dobře a odborně obhospodařované vykazují podstatně vyšší stupeň zpřístupnění než ty části lesa, kde se hospodařilo neodborně či sporadicky, ať již byl důvod jakýkoliv.

___________________________________________________________________________________________________________________________

94




Přehled současných odvozních cest Lesní oblasti dle L.O.C a LS popř. lesních majetků

tab. S 2 L. majetek a LOC

lesní cesty (km) L1L

L2L1

L2L2

veřejné cesty (km) Suma

V1L

V2L

Suma

Cesty celkem (km) L1L+V1L

L2L1+V2L

L2L2

Suma

FR1

12,4

28,2

0,0

40,6

6,3

0,0

6,3

18,7

28,2

0,0

46,9

HR1

19,7

2,5

0,0

22,2

4,0

0,0

4,0

23,7

2,5

0,0

26,2

RO1

0,0

1,8

0,0

1,8

2,2

0,0

2,2

2,2

1,8

0,0

4,0

BY1

0,0

0,0

1,9

1,9

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,9

1,9

BY2

0,0

8,1

0,0

8,1

1,6

0,0

1,6

1,6

8,1

0,0

9,7

BY3

1,0

3,2

0,6

4,8

0,0

0,0

0,0

1,0

3,2

0,6

4,8

BY4

0,5

3,1

0,0

3,6

0,2

0,0

0,2

0,7

3,1

0,0

3,8

PV1

0,0

1,2

0,0

1,2

0,7

0,0

0,7

0,7

1,2

0,0

1,9

PV2

0,0

1,6

0,0

1,6

0,7

0,0

0,7

0,7

1,6

0,0

2,3

PV3

2,5

0,9

0,0

3,4

0,0

0,0

0,0

2,5

0,9

0,0

3,4

PV4

0,0

1,0

0,0

1,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,0

0,0

1,0

PV5

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

LO Celkem

36,1

51,6

2,5

90,2 15,7

0,0

15,7

51,8

51,6

2,5

105,9

8.1.2. Dopravně nepřístupné lokality Mezi dopravně nepřístupné nebo těžko přístupné lokality patří komplexy lesa, kde mezi lesem a silnicemi jsou pole, vodní plochy, drážní tělesa, zástavby, dálnice apod. Dřevní hmota se v těchto případech pohybuje přibližovacím prostředkem přes pole nebo je odvážena návrhovým vozidlem po polní účelové komunikaci nebo místní komunikaci. Takovéto komplexy lesa se nacházejí rovnoměrně na celé ploše PLO 37 a jedná se převážně o lesy obklopené poli.

8.1.3. Vymezení transportních segmentů Transportní segment je uceleným územím lesa, jistou gravitační jednotkou usměrňující tok dřeva, lidí a materiálu s přirozenými, umělými či vlastnickými hranicemi, např. hřebeny, vodotečemi, veřejnými komunikacemi, okrajem lesa, elektrovody, rozdělovací sítí atd. Odvozní celek je soubor transportních segmentů pro výpočet dopravní optimalizace lesní dopravní sítě. Má mít jednotný směr odvozu dříví z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce, případně k odběrateli. Velikost se stanoví podle konkrétních podmínek, nejméně transportní segment. Hranice jsou totožné s hranicemi transportních segmentů a respektují hranice významných vlastníků. M od e lo vé t yp y t r a nsp or t n íc h se g men t ů Typ 0 : Oblast bez odvozních cest procházejících lesem, dříví gravituje k cestám jdoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají i když slouží lesnímu provozu a jsou i vlastní. Morfologie terénu není rozhodující . Ho = 0 m . ha-1. Pokud navrhujeme do typu 0 odvozní cestu, přeřazujeme transportní segment do typu A až E. Typ A : Roviny a náhorní plošiny s minimem omezujících vnějších vlivů. HA ≥ 15 m . ha-1. Typ B : Odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové cesty, převažuje antigravitační přibližování. HB ≥ 17,5 m . ha-1. Typ C : Odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách, jednostranně i oboustranně gravitující hmota. HC ≥ 22,5 m . ha-1.


95



Typ D : Odvozní síť v luhu, v inundačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí; značné vnější omezení, relativně malá gravitační území. HD ≥ 25 m . ha-1. Typ E : Odvozní síť v pahorkatinách a horách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest, obtížné limitující vnější i vnitřní podmínky. HE ≥ 27,5 m . ha-1.

8.2. Výhledové zpřístupnění 8.2.1. Návrh na zpřístupnění lesa v oblasti Vychází se z transportních segmentů jako ze systémové jednotky globálního zpřístupnění lesa, které poskytují informace o současném a cílovém stavu lesní dopravní sítě. Hustota sítě odvozních cest je daná hospodárnou přibližovací vzdáleností, tedy v podstatě rozestupem odvozních cest v souvislosti s gravitačním přibližovacím rozhraním buď jednostranným nebo oboustranným. Jednostranné přibližování se uplatňuje v členitých terénech, když délka svahu se rovná rozestupu cest nebo jeho celým násobkem. V každém případě musí být údolí zpřístupněno cestou. Svahy se podle délky člení etážovými cestami. Oboustranné přibližování : Cesta údolní, cesty etážové a cesta hřebenová a kombinace těchto cest. V PLO 37 převládají malé a střední sklony terénu a přibližování nečiní problém, vyjma snížené únosnosti v době vlhka. Problémem zůstávají prudké, zprohýbané a místy svážné svahy na levém břehu Bečvy. Ke zpřístupnění lanovkového svahu je veden návrh trasy cesty na rozhraní lanovkového a traktorového terénu např. u školního polesí SLŠ Hranice. V a r ia n t y ř e še n í ce stn í s ítě Na rovinách a pahorkatinách se řeší cestní síť přednostně z lesnického hlediska a přizpůsobuje se, případně ztotožňuje s rozdělovací sítí hospodářské úpravy lesů. Tamtéž veřejná síť cest doplňuje lesní cesty. Nejsložitější je situace, kdy mezi lesem a veřejnými cestami je zástavba průmyslových podniků, obytných sídel, vodních ploch či polí. V horských terénech se cestní síť dá použít pro účely rozdělení lesů jen v omezené míře a podřizuje se možnostem dopravy dřeva. Při dodržování těchto zásad možno použít tyto varianty - cestní síť tvoří jen údolní cesty - cestní síť tvoří údolní, etážové, případně hřebenové cesty. S cestní sítí, složenou jen z údolních, případně hřebenových cest vystačíme pouze při malých délkách svahů (250 – 300 m), které se vyskytují většinou v pahorkatinách. V horských oblastech jsou svahy většinou značně dlouhé, takže při řešení cestní sítě jsou navrhovány také cesty etážové, případně hřebenové. U hřebenových cest se předpokládá lanovkové přibližování. Při zpřístupňování pahorkatin, které mají vytvořeny náhorní plošiny a příkré svahy nade dnem údolí se etážové cesty vedou na rozhraní uvedených terénních tvarů za předpokladu soustřeďování dříví traktory z náhorních plošin a lanovými systémy z příkrých svahů nad údolním dnem. Konkrétní umístění tras odvozních cest se provedlo podle výše uvedených zásad v rámci venkovního šetření určí-li se kardinální body tras v terénu. Mezi kardinální body náleží : Začátek a konec trasy, místa přechodů přes svahové nebo údolní vodoteče a rokle, případně místa křížení s podzemními nebo nadzemními liniovými vedeními, vhodná místa pro skládky a lesní sklady (OM), stanoviště lanovek, umístění toček a další místa, jimiž trasa z nějakého důvodu musí procházet nebo naopak kterým se musí vyhnout (skály, studny, atd.). Navrhnuto je 19,8 km nových cest nebo rekonstruovaných úseků cest. Navrhované cesty mají výrazně zkrátit přibližovací vzdálenosti, propojit slepé cesty a dokončit zpřístupnění některých lokalit lesa. Graficky jsou tyto návrhy uvedeny v mapové části přerušovanou linií dle příslušného klíče s číselným označením návrhu. Při rozhodování o realizaci nové výstavby konkrétní cesty je potřeba vypočítat ekonomickou efektivnost investice. Bohužel při současné cenové úrovni ekonomická efektivnost většinou nevychází, protože je nutné počítat s těmito hodnotami (údaje z roku 1998) : Investiční náklady : 1L asfaltová 2,366.000,- Kč/km 2L 15cm VŠ 1,740.000,- Kč/km Při rozhodování o té či oné výstavbě konkrétní odvozní cesty je potřeba ještě zvážit mimo ekonomické i jiné účinky z dopravního zpřístupnění lesa, které lze výpočtem jen těžko prokázat a zatím se ani nepočítají. Jsou to například zvýšení tržeb využitím materiálu z prořezávek (výroba vánočních stromků), možnost nasazení mechanizace v pěstební činnosti, úspora v těžební činnosti změnou technologie a ___________________________________________________________________________________________________________________________

96




nasazení mechanizačních prostředků, zpřístupnění lesa pro použití požární techniky při lesních požárech či rychlého převozu zraněných osob z pracoviště atd. Sumář návrhů výstavby cest Lesní oblasti podle naléhavosti tab. S 3 Lesní majetek a LOC

Délka návrhů v km

Stupeň naléhavosti 1

2

3

FR1

4,9

4,9

HR1

1,9

1,9

RO1

4,5

1,8

BY3

4,8

4,8

BY4

0,4

0,4

PV3

1,3

1,3

PV4

0,8

0,8

PV5

1,2

1,2

Celkem oblast

19,8

2,7

8,6

6,0

5,2

8.2.2. Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest tab. S 4 Lesní majetek a LOC

Plocha ha Současná délka v km

Modelová Současná hustota hustota

Model : typ transportního segmentu

0

A

B

C

D

Rozdíl

Po realizaci návrhů

E

% s návrhy km

FR1

HR1

RO1

2 599

m/ha 172

648

46,9

6,6

24,9

0,0

51,8

0

374

0

1 086

1 667

240

112

64,1 1 443 619

4,3

0,0

108

0

227

26,2

0,0

22,1

0,0

57,0

20,9

0,0

28,1

0

331

0

1 282

523

0

274

34

4,0

25,8

3,2

0,0

70,9

0,0

0,0

8,5

0

48

0

1 596

0

0

9

202

1 060

BY1

299

752

88

1,9

3,0

67,6

0,0

29,4

0,0

0,0

1,9

0

1 013

0

662

0

0

321

126

9,7

61,8

24,3

0,0

13,9

0,0

0,0

9,7

0

364

0

312

0

0

67

652

7,2

70,0

0,0

22,8

0,0

0,0

0

512

0

0

0,0

0,0

0

0

BY2

519

BY3

931 4,8 9,6

BY4

497 3,8 4,2

PV1

51

72

212

0

1 050

110

330

22,1

66,4

0,0

11,5

0

996

0

258

57

2

49

1,9

3,9

0,0

0,0

0,0

96,1

0,0

1,9

0

0

0

0

2 402

0

19,2

18,0

-1,2

19,9

21,4

24,1

2,8

25,9

16,4

3,8

-12,7

8,0

16,8

6,4

-10,4

6,4

6,8

18,7

11,9

18,7

15,6

5,2

-10,5

10,3

12,5

7,6

-4,9

8,5

24,0

37,3

13,2

37,3


97

Dopravní zpřístupnění lesa Lesní majetek a LOC


Plocha ha

Modelová Současná hustota hustota

Model : typ transportního segmentu

Současná délka v km

0

A

B

C

D

Rozdíl

Po realizaci návrhů

E

% s návrhy km

PV2

m/ha

106

27

79

2,3

25,5

0,0

0,0

74,5

0,0

0,0

2,3

0

0

0

1 677

0

0

PV3

202

4

198

3,4

2,0

0,0

0,0

98,0

0,0

4,7

0

0

0

2 205

0

PV4

39 1,8

PV5

116

0,0

0

0

0

64

0,0

0,0

0,0

97,4

0

0

2 679

0,0

0,0

52

55,2

1,2

Oblast celkem

0,0

0,0

0,0

44,8

4,9

21,7

22,1

16,8

-5,2

23,3

26,8

25,6

-1,2

46,2

10,1

0,0

-10,1

10,3

17,3

14,1

-3,2

16,7

optimální hustota Ht

skutečná hustota

po výstavbě

m/ha

m/ha

m/ha

17,3

14,1

16,7

0 38

2,6

21,7

0,0

1

1,0

16,8

0

0

0

1 009

0

0

7 505

1 051

2 232

0

3 796

388

38

105,9

14,0

29,7

0,0

50,6

5,2

0,5

125,7

0

446

0

1 138

129

14

8.2.3. Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu a) Dle současných LS LS

Frenštát p/R. SLŠ Hranice Rožnov p/R. Bystřice p/H. Prostějov CELKEM PLO

lesní plocha (ha) 2 599 1 086 1 060 2 246 514 7 505

optimální hustota 19,2 21,4 16,4 13,1 18,8 17,3

skutečná hustota 18,0 24,1 3,8 9,0 16,7 14,1

výhledová hustota 19,9 25,9 8,0 11,3 23,2 16,7

b) Za celou PLO typy transportních segmentů v ha

PLO 37 Zastoupení 7 505 ha Model 129,9 km Skutečnost 105,9 km

O

A

B

C

D

E

0xpt

15xpt

17,5xpt

22,5xpt

25xpt

27,5xpt

1 051 14,0% -

2 232 29,7% 4,5

-

3 796 50,6% 11,4

388 5,2% 1,3

38 0,5% 0,1

Výhled 125,7 km

pt = zastoupení typů transportních segmentů v ha ht = modelové hustoty jednotlivých typů

8.3. Návrh limitujících těžebně - dopravních technologií 8.3.1. Modelové těžebně - dopravní technologie Limitující těžebně-dopravní technologie jsou ty, které minimálně poškozují lesní ekosystémy a současně splňují ekonomické způsoby hospodaření. Vymezené transportní segmenty ve vazbě na hospodářský soubor navrhují způsob přibližování dříví příslušným technologickým prostředkem nebo jejich kombinací. ___________________________________________________________________________________________________________________________

98




TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE tab. A Podloží Sklon svahu %

únosné trvale #

<10 11-20

neúnosné

podmíněně

Překážky

nerovnosti terénu 11

# 12

F

22

13 23 29

32

33

F

42

43

U 21 31

F

S

15

16

25

26

E 35

L 36

21-33

34-50

39 41

E

K

45

L

46

49

51-70

59

>71

69

E

Vysvětlivky: -

Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné nebo trvalé deformace. Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 KPa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard, tj. LKT 80 s obvyklou výbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrného tlaku ve stopě 50 KPa. (Hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard). Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 KPa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují.

-

Překážkami jsou nerovnosti terénu 0,5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky, při jejich vzájemném rozestupu 5 m. Nerovnosti terénu:

0,3 < 0,5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální lesní kolový traktor). # < 0,3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro universální kolový traktor s lesnickou výbavou - UKT Profesional).

Termínem UKT Profesional se rozumí universální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví - tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveným terénem. Pod termínem UKT - Horal se v technologické typizaci rozumí universální kolový traktor ve firemním provedení Horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standardní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu). MODELOVÁ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Vysvětlivky: U…UKT se standardním vybavením S…LKT se standardním vybavením K…kůň L…lanové dopravní zařízení F…UKT - Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E…erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L a jejich kombinace) ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

99



Technologické typy F, E, L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevného odlišení a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější). Výběr konkrétních druhů prostředků pro soustřeďování dříví lze také vztáhnout k ročnímu období, resp. k nasycení půdních horizontů vodou a k edafickým kategoriím, které jsou v relativně úzkém vztahu k terénním a půdním podmínkám, včetně vodního režimu. Tento vztah demonstruje následující tabulka: POUŽITELNOST TECHNOLOGIÍ VE VZTAHU K PODMÍNKÁM OVLIVŇUJÍCÍM ÚNOSNOST PODLOŽÍ tab. B edafická kategorie

Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky – tání sněhu podzemní voda nasycení půdních horizontů povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové 4 256 4 (5) 3 4 6 6 2 5 (6) 7 4 7

zmrzlá zemina nebo sucho

LH OPQ D D svážné LV

1 -

Vysvětlivky: 1…LKT-81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT-81T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích 2…LKT-81 pneu 23.1-26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 3…LKT-81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciálních podvozcích s polopásem 4…UKT (měrný tlak ve stopě 160 kPa) 5…UKT - Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) 6…Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) 7…Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35 - 50 kPa)

Vazba transportního segmentu (TS) a terénního typu (TT) tab. C

TS 0 A B C D E

TT U

F

S

K

E

L

0U AU

AS BF

CU

BS

BK

BE

BL

CS

CK

CE

CL

DE

DL

EE

EL

DF

Modelové zastoupení TS a TT v HS tab. D

HS 13 19 21 23, 25 27 29 31

TS

HS

TS+TT

HS

TS+TT

AU

35

AU AS

57

CS BE

DF

39

DE DF

59

DE DL BE

CK CE CL

41

CK CE CL

71

EE EL

AU

43, 45

CU

73

BS

AU AS

47

CU CS

75

BS

DE DF

51

CK CE BL

77

BS BE

CK CE CL

53, 55

CU

79

DE DL BE

___________________________________________________________________________________________________________________________

100




Modelové parametry TS tab. E

model -1

H (m .ha ) dt= 10000 m 4H

dsm = dt . √2 m (I<15%)

A

B

TS C

D

E

15

17,5

22,5

25

27,5

166,6

142,8

111,1

100

90,9

U

SF

U

FL

E

245

306

182

188

428

S

K

S

E

L

313

565

209

207

360

dsm=dt I . √2 15 (I > 15%)

E

K

619

440

L

E

337

482

L 262

Vysvětlivky : H……hustota odvozních cest na ha dt……teoretická přibližovací vzdálenost v m dsm…modelová skutečná přibližovací vzdálenost Transportní segment 0 orientačně přebírá parametry AU (dsm = 245 m). Modelové těžebně- dopravní technologie HS 13

19 21 23 25 27 29 31 35 39 41 43 45 47 51

53 55 57 59 71 73 75 77 79

SLT 0M 1M 0C 0N 0Q 0P 0O 1-2L 1U (3L 5L) 3U 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A EXP. 2-4M 2K 2S 2B 2D 1-3K 1-3I 2-4M (1-2S 1-3C 5M) 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W (1-2V 1-2O) 1-3P 1-5Q (0P 0Q 0O) 1T 1G 3L 5L 3-5C (3-5A 3-5W) 3-5W 0T 2T 5T (6T) 0G 3R 5R 3-4N 3-4A EXP. 3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 3-4V 4P 4O 5-6N 5-6A EXP. 5-6M 5-6K 5-6S 5-6B 5-6D 5-6F 5U 5-6K 5-6I 5-6S 5-6B 5-6D 5-6H 5-6V 5-6O 5-6P 5-6Q 0G 2-5G 4R (3R 5-6R) 3-6V 6G 7N 7A (8N 8A) EXP. 7M 7K 7S (8M 8K 8S) 7-(8)F 7M 7K (8M 8K) 7-(8)S 7B 7-8V 7-(8)O 7-(8)P 7Q (6)-8T 7-8G 8Q 8R (6G) 7-8V

Typizace terénní 11 21 12 22 (16 26) 13 13 (15) 29 (11 21 31 41) 12 22 32 39 39 41 42 49 59 11 21 (31) 11 21 (13) 13 23 (11 21) 15 25 13 15 11 21 31 39 49 (22 32 42) 11 21 (31) 15 25 (21 31 41) 12 22 32 42 39 49 59 41 39 49 59 11 21 31 (39) 11 21 (31) 13 23 29 (33) 13 23 (21 31 41) 22 32 39 49 59 (31) 41 49 59 13 15 11 21 31 (39) 11 21 31 13 23 29 (33) 13 23 15 (25) 15 25 (29) (21 31 41) 12 22 32 39 (31) 39 41 49 59 11 21 31 (39) 11 21 31 (39) 13 23 29 33 15 (25) 15 25 (29)

technologická U S (L) F F (L) E (U) S F E K KE U (F) U (F) F (U) L (F) F (L) USFE U (F) L (F) (U) S K E SKE U F (E) U (F) F (E) F (U) S F K E (F) E K F (L) U F (E) U F (E) F L (F) F (E) (U) S E FEK U F (E) U F (E) FE L (F) LE


101

Dopravní zpřístupnění lesa HS O1

O2 O3


SLT

Typizace 16 26 36 39 46 49 59 69 13 (11) 12 16 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 15 25 29 15 11 21 31 (39) 12 22 32 39 42 49 11 21 31 39

0X 0Z 0Y 0N 0Q 0C 0M 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J 6L 0R 8-9R 8M 8K 8S 8N 8F 8A 9K 9Z

EL F US SEKL L L U (F E) SKE UFE

8.3.2. Ukazatelé cestní sítě tab. S 5 Lesní majetek a LOC

Délka cest (km )

Ukazatelé sítě cest Hustota (m/ha)

Plocha ( ha ) současná

FR1 HR1 RO1 BY1 BY2 BY3 BY4 PV1 PV2 PV3 PV4 PV5 Celkem oblast

Teoretická vzdálenost přibližování Rozestup (m)

jednostranném ( m )

oboustranném ( m )

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

46,9 2 599 26,2 1 086 4,0 1 060 1,9 299 9,7 519 4,8 931 3,8 497 1,9 51 2,3 106 3,4 202 1,0 39 0,0 116

18,0

19,9

554

503

277

252

139

126

24,1

25,9

415

386

207

193

104

97

3,8

8,0

2 650

1250

1 325

625

663

313

6,4

6,4

1 574

1 574

787

787

393

393

18,7

18,7

535

535

268

268

134

134

5,2

10,3

1 940

971

970

486

485

243

7,6

8,5

1 308

1 176

654

588

327

294

37,3

37,3

268

268

134

134

67

67

21,7

21,7

461

461

230

230

115

115

16,8

23,3

594

429

297

215

149

107

25,6

46,2

390

216

195

108

98

54

0,0

10,3

0

971

0

486

0

243

105,9

14,1

16,7

709

599

355

300

177

150

7 505

Přibližovací vzdálenosti podle TS tab. I. Model -1

H ( m . ha ) R= 10.000 (m) H Jednostranné přibližování dt = R (m) 2 It = 20 % Ic = 10 % dsm (m) It = 25 % Ic = 10 % dsm (m) It = 33 % Ic = 10 % dsm (m)

A 15

B 17,5

TS C 22,5

667

572

444

400

364

334

286

222

200

182

-

572

444

-

364

715

555

-

455

944

733

-

601

D 25

E 27,5

___________________________________________________________________________________________________________________________

102




Model B

TS C

D

E

1144

888

-

728

477

370

-

303

596

462

-

379

B

TS C

D

E

786

610

-

500

-

953

740

-

607

-

381

296

-

243

-

477

370

-

303

-

629

488

-

400

-

763

592

-

485

A

B

TS C

D

E

167

143

111

100

91

-

572

444

364

-

715

555

455

-

944

733

601

-

1144

888

728

-

358

278

228

-

447

347

284

-

590

458

375

715

555

455

A It = 40 % Ic = 10 % dsm (m) It = 20 % Ic = 12 % dsm (m) It = 25 % Ic = 12 % dsm (m)

Přibližovací vzdálenosti podle TS tab. I. Model It = 33 % Ic = 12 % dsm (m) It = 40 % Ic = 12 % dsm (m) It = 20 % Ic = 15 % dsm (m) It = 25 % Ic = 15 % dsm (m) It = 33 % Ic = 15 % dsm (m) It = 40 % Ic = 15 % dsm (m)

A

Přibližovací vzdálenosti podle TS tab. II. Model Oboustranné přibližování Dt = R .(m) 4 It = 20% Ic = 5% dsm (m) It = 25% Ic = 5% dsm (m) It = 33% Ic = 5% dsm (m) It = 40% Ic = 5% dsm (m) It = 20% Ic = 8% dsm (m) It = 25% Ic = 8% dsm (m) It = 33% Ic = 8% dsm (m) It = 40% Ic = 8% dsm (m)

Přibližování LKT 80 tab.III. spád

Přibližování proti svahu m3

přibližování po svahu m3

33%

0,44

25%

1,24

20%

1,88

10%

3,65

12,36

8%

4,12

10,74

5%

4,29

8,94


103



8.3.3. Specifické podmínky zpřístupnění lesa PLO Kelečská pahorkatina je charakterizovaná nízkou lesnatostí s komplexy lesa soustředěnými na hranicku, kelčsku a podél levého břehu Bečvy a středními a drobnými lesy na zbytku oblasti s výjimkou plošně významnějšího “Kosteleckého lesa”. Síť lesních cest je zde často totožná s průseky. Těžko přístupné a optimalizací neřešené jsou menší lesy v luhu, v polích a podél vodotečí. Málo řešeným problémem jsou vlastnické poměry k lesu a lesním odvozním cestám v návaznosti na místní komunikace majetku obcí nebo účelové komunikace v polích ve vlastnictví soukromých osob.

8.3.4. Soupis místních zdrojů stavebních materiálů Vlastní zemníky a lomy se nepoužívají.

8.4. Koncepce dopravní mapy Dopravní mapa 1:25 000 obsahuje : Inventarizaci odvozních cest, návrhy odvozních cest, odvozní celky, transportní segmenty a zákres zdrojů místního stavebního materiálu vhodného pro stavbu cest. V databázi každé odvozní cesty jsou uvedeny tyto atributy : Třída :

L1L, L2L1, L2L2, V1L, V2L N (u navrhovaných cest)

Vozovka :

Malé písmeno vyjadřuje druh a stav povrchu cesty podle následujícího klíče : a = živičná vozovka p = panelová vozovka (betonová) k = kalená vozovka (2vrstvá vozovka, skládající se z podkladu a krytu, tvořeného zakaleným nebo zapískovaným štěrkem z = dostatečně zpevněný povrch (tzv. provozní zpevnění, které nemá povahu vozovky ve smyslu normy n = nedostatečně zpevněný povrch (vyžaduje zpevnění) t = nezpevněný povrch 0 = uvede se u navrhovaných odvozních cest

Pořadové číslo :

Tvar BY 18, kde BY značí zkratku LS (číslování cest je průběžné v rámci LS)

Název :

Uvede se pokud existuje.

Naléhavost výstavby : 0 = stávající odvozní cesty 1 = neodkladné 2 = naléhavé 3 = odsunutelné Evidenční číslo :

Uvede se, pokud jde o cestu evidovanou jako HIM u LČR.

Vlastník :

Může být i několik.

Poznámka :

Není povinným znakem, obyčejně konkretizuje vlastníka.

Lesní oblast :

37

Odvozní cesty jsou barevně rozlišeny podle jednotlivých tříd, návrhy odvozních cest se provádějí čárkovaně, rovněž tak hranice odvozního celku, transportní segmenty jsou vylišeny plnou čarou, všechno podle závazného jednotného klíče pro mapovou část OPRL. Zdroje místního stavebního materiálu se značí bodovou značkou č. 3007.

___________________________________________________________________________________________________________________________

104



Hospodářské soubory

9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY (HS), ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ 9.1. Vymezení hospodářských souborů (§ 2 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.) Komentář: Při zpracování OPRL se v rámci PLO vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a/ z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů charakterizovaných přírodními podmínkami - lesními typy a jejich soubory - SLT (příloha č. 4 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); b/ z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů (oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb.); c/ ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává (příloha č. 3 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); V číselném označení souborů je dvojčíslím označeno cílové hospodářství (udáním výškové polohy a ekologické řady), dalšími čísly je označen porostní typ, případně další charakteristiky. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství druhá lichá číslice mění na nejbližší nižší číslici sudou: TAB. 9.1.

Přehled číselného označování HS Kategorie lesů

Cílové hospodářství 1.číslo 1) 2. číslo

Předčíslí Subkategorie

Hospodářské

1 až 9

2)

1 až 7 Zvl. určení

1 až 9 3)

Ochranné

5)

1 až 9

Ekologická řada

Uskupení LVS

0

3. číslo + specifika4)+5) Typy současných porostů

1 3 5

exponovaná kyselá živná

1

smrkové

7 9

oglejená podmáčená

2 3

jedlové(sm+jd+bk) borové

0 2 4 6 8

exponovaná kyselá živná oglejená podmáčená

4 5 6 7 8

ost. jehličnaté dubové bukové ost. listnaté topolové

1

mimoř.nepř.st.

9

nízký les

2 3

vysokohorské klečový LVS

0

ost. smíšené

1) Kódování cílových HS dle přílohy č.4 k vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb. 2)

4) K ó d Specifické údaje

Kód

Su bka teg or ie lesů h os po dá řsk ýc h

1 2 3 4 5 6 7 8

bez.ozn. ost. funkce plněny úplavem PHO II., III, CHOPAV, pov.vod.toků, prefer.zóny CHKO 1a 2zóna, PR, PP, VKP, ost. chráněné pl. lázeňské lesy, rekreační lesy zvýšená půdoochranná f., OLP, krajinný ráz genové základny, uznané por., prvky SES výzkum, výuka obora, bažantnice Armáda

1 2 3 4 5 6 7 8 9

velmi kvalitní por. resonance nekval.(nevhodné) pošk. zvěří pošk. hnilobou proředěné těžko zalesnitelné imise C imise A, B

9

jiné

0

jiné


105


3)

bez ozn. zpravidla plošně převládající subkategorie PHO I., PHO II.vnitřní, léč.zdroje NP, NPR, CHKO 1.zóna, PR, PP lázeňské lesy, rekreační lesy zvýšená půdoochranná funkce., OLP, krajinný ráz genové základny, prvky SES výzkum, výuka obora, bažantnice armáda jiné

1 2 3 4 5 6 7 8 9 4) 5)


Kód subkateg. 01 5)

Su bka teg or ie lesů z vlá štn ího ur če n í

Kód

1 2 3 4 5 6 7 8 9

bez rozlišení a, b, c d e f, g h i, j k l l, m, n, o, p

Základní algoritmus označení porostních typů lze doplnit o specifické údaje. Subkategorie lesa ochranného (podle přílohy časopisu Lesnická práce) s rozdílným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin.

9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů ( příloha č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. ) TAB. 9.2. TVORBA HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ Extrémní Exponovaná Kyselá J Y Z X C N A F exp. K S B D KI

Stanovištní řada: Edafická kategorie:

Soubor lesních typů (lesní typ)

3Y 2Z 2C 3C 3W 3Z 3J

9 3A9

3S9

4S9

3B9

4B9

3D9

4D9

2I

3K

3F 4F 3A 4A BO List DB BK BK BK DB BK Základní BO BO BO SM BO SM hospodářská DB BO dřevina: Cílový HS: 01 21 31 41 23 43 Porostní typy: 011 311 411 231 431 Smrkové Jedlové 213 313 413 233 433 Borové 315 415 235 Dubové 016 316 416 Bukové 017 217 317 417 237 Listnaté ost. Topolové 219 Les nízký Kategorie 2: Les na mimořádně nepříznivých stanovištích

Živná SBHD 2S 2B

3W

2H 2D

Oglejená VO

Podmáčená

G

Lužní L

3S 4S 2O 3O 4O 3B 4B 3V 4V

1L 3L 2L

3H 4H 3D 4D

3U

DB BK BK BK DB BK BK DB SM DB SM BO

DB OL JS JS

25

19

35

45

25

47

251 351

451

251

471

253 353

453

253

473

255 355

455

255

475

195 295

356

456

257 357

457

257

477

197 297

259

459

259

198 298

01

9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů TAB 9.3. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ CÍLOVÝ HS 19 21 23 25 29 31 35 221.24 1080.17 3.91 5.63 137.20 9.91 10.14 Plocha ha 3.03 0.05 0.07 14.81 1.88 0.14 0.14 Zastoupení %

7295.46 ha 45 47 01

41

43

361.64

0.26

5081.33

361.14

22.89

4.96

0.00

69.66

4.95

0.31

Poznámka: Uvedené plochy HS jsou výsledkem digitalizace typologických map a zaplochování je provedeno nad hospodářskými mapami platných LHP. Jedná se tedy o vyrovnanou zjištěnou plochu porostní půdy. Bezlesí činí 209.10 ha.

___________________________________________________________________________________________________________________________

106

29




9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů TAB 9.4. RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HS Lužní stanoviště:

Cílový hospodářský soubor:

19 Plocha lesní půdy:

221.24 ha

SLT(LT): 1L, 2L, 3U Zastoupení v %: 3.03

Cílová druhová skladba /základní/: DB 6, JS2, JV1, LP1, JL, HB, TP,VR

Soubor stanovišť vodou ovlivněných, občas zaplavovaných. Převládá LT 3U1. Bonita je nadprůměrná. Reliéf terénu: plochá dna údolí a úžlabiny potoků. Nadmořská výška: 200 - 400 m n. m. Geologický podklad: aluviální naplaveniny Půdní typ: fluvizem, fluvizem glejová, glej pseudoglejový, kambizem eutrická Půdní druh: hlinitopísčité až štěrkovité Minerální síla půdy: vysoká Meliorační a zpevňující dřeviny: 15 % - LP, JV, HB, BB, BŘK, DB, v SLT 3U BK, LP, JV, JL, JD, OLL, DB Cílový hospodářský soubor:


3.91 ha

Exponovaná stanoviště nižších poloh: SLT(LT): 2C Zastoupení v %: 0.05

Cílová druhová skladba /základní/: DB 8, BO 1, HB 1, BK, LP

Soubor stanovišť vysýchavých, mírných až exponovaných svahů, místy erozně ohrožených. Pouze LT 2C2. Bonita je podprůměrná. Reliéf terénu: vypuklé svahy. Nadmořská výška: 200 - 240 m n. m. Geologický podklad: Kulmská droba, břidlice Půdní typ: kambizem rankerová Půdní druh: hlinitopísčitá až štěrkovitá Minerální síla půdy: nízká Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - DB, BK, LP, HB, BŘ, JD Cílový hospodářský soubor:


5.63 ha

Kyselá stanoviště nižších poloh: SLT(LT): 2I Zastoupení v %: 0.07

Cílová druhová skladba /základní/: DB 8, BO 1, (HB, BK, LP) 1

Soubor chudších a ulehlých stanovišť nižších poloh. Pouze LT 2I5. Bonita je průměrná. Reliéf terénu: náhorní plošiny až mírné svahy. Nadmořská výška: 200 - 250 m n. m. Geologické podloží: jílovce, pískovce, místy překryvy sprašových hlín Půdní typ: hnědozem luvická až pseudoglejová, luvizem typická až pseudoglejová Půdní druh: písčitohlinitá až hlinitá Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BŘK, BB Cílový hospodářský soubor:


1080.17 ha

Živná stanoviště nižších poloh: SLT(LT): 2S, 2B, 2H, 2D, 2O Zastoupení v %: 14.81

Cílová druhová skladba /základní/: DB 6, BK 2, HB 1, MD 1, LP, JV, JL, BO, BŘ, DG, JDO

Soubor živných stanovišť nižších poloh. Převládá LT 2H4. Bonita je průměrná, místy nadprůměrná. Reliéf terénu: ploché hřbety až svahy, úpatí svahů. Nadmořská výška: 200 - 350 m n. m. Geologické podloží: Jílovce, místy s pískovci nebo překryvy sprašových hlín Půdní typ: mezotrofní, oligotrofní až eutrické kambizemě, místy pseudoglej Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 20 % - BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB, DB


107

Hospodářské soubory Cílový hospodářský soubor:


137.20 ha


Podmáčená stanoviště nižších poloh: SLT(LT): 3L Zastoupení v %: 1.88

Cílová druhová skladba /základní/: OLL 8, JS 2, VR, OS, BŘ, SM

Soubor zahrnující podmáčená přirozená olšová stanoviště v úžlabinách potoků a na prameništích. Převládá LT 3L1. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: úžlabiny vodotečí, sníženiny, svahové deprese. Nadmořská výška: 240 - 400 m n. m. Geologické podloží: aluviální naplaveniny nebo prameniště na různém podloží. Půdní typ: fluvizem glejová až glej. Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité, vlhké až mokré, hluboké. Minerální síla půdy: vysoká Meliorační a zpevňující dřeviny: 70 % - JV, OLL, DB, BŘ, VR, JS Cílový hospodářský soubor:


9.91 ha

Vysýchavá acerózní a bazická stanoviště středních poloh: SLT(LT): 3C, 3W9, 3A9 Zastoupení v %: 0.14

Cílová druhová skladba /základní/: BK 2-5, KL 2, LP1-2, JS 1, JL 0-1, JD 0-1, DB 0-1, JV

Soubor stanovišť kamenitých, prudkých, exponovaných svahů na bazických horninách se zhoršenou dostupností, erozně ohrožených ve středních polohách. Převládá LT 3A9. Bonita je průměrná. Reliéf terénu: kamenité nebo prudké krátké svahy. Nadmořská výška: 240 - 340 m n. m. Geologický podklad: kulmské droby a vápence. Půdní typ: kambizem typická až rendzina kambická. Půdní druh: hlinitopísčitá, štěrkovitá až kamenitá. Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - SLT 3C: BK, DB, LP, JD, JV, HB, BŘK, TŘ 3A9: BK, DB, LP, JV, JS 3W9: JL, JD, HB, BŘK, TŘ Cílový hospodářský soubor:


10.14 ha

Živná bazická stanoviště středních poloh: SLT(LT): 3W bez exp. typů Zastoupení v %: 0.14

Cílová druhová skladba /základní/: BK 4-7, KL(JV) 1-2, DB 1-2, LP 1-2, MD 1, JS 0-2, JD 0-1, HB

Soubor stanovišť bazických a bohatých. Převládá LT 3W2. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: mírné svahy. Nadmořská výška: 240 - 340 m n. m. Geologický podklad: Vápenec. Půdní typ: rendzina kambická Půdní druh: kamenité až skeletové Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 70 % - BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, TŘ Cílový hospodářský soubor:


361.64 ha

Exponovaná stanoviště středních poloh: SLT(LT): 3A, 3F, 4A, 4F, exp. typy 3S, 3B, 3D, 4S, 4B, 4D Zastoupení v %: 4.96

Cílová druhová skladba /základní/: BK 5-7, DB 0-2, KL 0-2, LP 0-2, JD 0-1, MD 0-1, SM 0-1, HB

Soubor stanovišť kamenitých, prudkých, exponovaných svahů se zhoršenou dostupností, erozně ohrožených ve středních polohách. Převládá LT 3D9. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: kamenité nebo prudké svahy, hřbety, uvezliny – svážná území. Nadmořská výška: 240 - 440 m n. m. Geologický podklad: Kulmské droby, jílovce, pískovce, místy překryvy svahových hlín Půdní typ: podle podloží kambizemě až rankery Půdní druh: hlinitopísčité až písčitohlinité, kamenité Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - BK, JD, LP, DB, JV, JS, JL, HB

___________________________________________________________________________________________________________________________

108



Cílový hospodářský soubor:


0.26 ha


Kyselá stanoviště středních poloh: SLT(LT): 3K Zastoupení v %: 0.00

Cílová druhová skladba /základní/: BO 5, BK 2-3, DB 1-2,MD 1,JD 0-1, HB

Soubor normálních kyselých stanovišť středních poloh. Pouze LT 3K3. Bonita je průměrná. Reliéf terénu: krátké svahy. Nadmořská výška: 300 - 360 m n. m. Geologické podloží: Kulmská droba, břidlice Půdní typ: kambizem typická až podzolová Půdní druh: písčitohlinité až hlinitopísčité Minerální síla půdy: slabá Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, DB, LP, HB, JD Cílový hospodářský soubor:


5081.33 ha

Živná stanoviště středních poloh: SLT(LT): 3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D bez exp.typů Zastoupení v %: 69.66

Cílová druhová skladba /základní/: BK 6, SM 1, MD 1, DB 1, LP 0-1, KL 0-1, HB, JD, JL, BŘ, DG, JDO

Soubor stanovišť středně bohatých až bohatých středních poloh. Převládá LT 3H2. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: svahy, plošiny, hřbety, mělké úžlabiny, zářezy, úpatí svahů. Nadmořská výška: 240 - 480 m n. m. Geologický podklad: kulmské droby, jílovce, pískovce, sprašové hlíny Půdní typ: podle podloží mezotrofní až eutrické kambizemě, luvizemě pseudoglejové Půdní druh: písčitohlinité až hlinitopísčité, středně hluboké Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB, TŘ, JDO Cílový hospodářský soubor:


361.14 ha

Oglejená stanoviště středních poloh: SLT(LT): 3V, 3O, 4V, 4O Zastoupení v %: 4.95

Cílová druhová skladba /základní/: DB 4-6, MD 1, JD 0-3, BK 0-2, JV(KL) 0-1, SM 0-1, LP na SLT 3V též

JS Soubor stanovišť na plošinách a v depresích mírných svahů ovlivněných vodou . Převládá LT 3O7. Bonita je nadprůměrná. Reliéf terénu: plošiny, mírné svahy, terénní deprese. Nadmořská výška: 240 - 450 m n. m. Geologické podloží: kulmské droby, pískovce, jílovce, břidlice, sprašové hlíny Půdní typ: kambizem pseudoglejová až glej kambický, fluvizem glejová, pseudoglej kambický Půdní druh: hlinitojílovité až jílovitohlinité Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB, OS Cílový hospodářský soubor:


22.89 ha

Mimořádně nepříznivá stanoviště: SLT(LT): 2Z, 3Z, 3Y, 3J Zastoupení v %: 0.31

Cílová druhová skladba /základní/: Blízká přirozené

Soubor zahrnující ochranné lesy na sutích a skalnatých výchozech. Převládá LT 3J2. Bonita je velmi rozdílná podle stanoviště. Reliéf terénu: skalní útvary, sutě, suťové svahy. Nadmořská výška:200 - 400 m n. m. Geologické podloží: kulmské droby, slepence, jílovce, pískovce, břidlice Půdní typ: kambizem typická, ranker typický, rendzina Půdní druh: kamenitá až skeletová, místy písčitá výplň Minerální síla půdy: nízká Meliorační a zpevňující dřeviny: 2Z - 60% - BK, DB, LP, BŘ, HB 3Z - 30% - BK, DB, JD, BŘ 3J - 90% - BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL, BŘK, MK, TS 3Y - 30% - BK, JD, BŘ, DB


109



9.3. Základní hospodářská doporučení Komentář: Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory (dále jen základní hospodářská doporučení) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb., který v § 23 odst. 1 říká “Oblastní plány doporučují zásady hospodaření v lesích.” S ohledem na význam této části “oblastního plánu” (uvedené v § 1 odstavec 5 písmeno f, vyhlášky č. 83/1996 Sb. ) podrobněji specifikuje obsah této části ještě odstavec 7. Základní hospodářská doporučení jsou syntézou poznatků získaných v průběhu zpracování “oblastního plánu” a úzce váží na vymezení hospodářských souborů (§ 2 této vyhlášky). Zpracovávají se do podoby rámcových směrnic hospodaření pro hospodářské soubory (dále jen “rámcových směrnic”). Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkrétní podmínky prostředí a porostu tak, aby při jejich praktickém naplňování byl výsledek blízký optimu a ani při použití mezních doporučených hodnot nebylo v podmínkách hospodářského souboru chybné. Základní hospodářská doporučení uvedená v ”oblastních plánech” jsou podkladem pro “rámcové směrnice” zpracovávané pro hospodářské soubory “plánů” a “osnov”. Pod písmeny a) až f) jsou uvedena jednotlivá základní hospodářská doporučení a je upřesněn jejich obsah. a) Cílová druhová skladba V rámci cílového hospodářského souboru představuje základní cílovou druhovou skladbu ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Nebere ohled na současný stav lesa. Pro současné základní porostní typy je v hospodářském souboru doporučena upravená alternativní cílová skladba, která je dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů. V momentě dosažení základní cílové druhové skladby daného cílového hospodářského souboru na úrovni porostu nebo porostní skupiny takovýto porost pak prakticky plní téměř všechny sledované a požadované funkce lesa a dokonce splňuje i požadavek předběžné opatrnosti z očekávané změny klimatu k zajištění stability lesa v době obmýtí uvedených dřevin. b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů Udává nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č.3 vyhlášky 83/1996 Sb. pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (v nichž se stanoví závazně jejich podíl na dobu platnosti plánu pro nejnižší jednotky rozdělení lesa - § 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Výčet melioračních a zpevňujících dřevin pro základní porostní typy hospodářských souborů je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Výchovou mladých porostů je možno ještě druhovou skladbu podle potřeby upravit tak, aby byla dosažena plánovaná cílová skladba porostu. V porostech poškozených imisemi se zvyšuje podíl melioračních a přípravných dřevin. Přiměřeně se podíl MZD snižuje na větších pokalamitních plochách. MZD jsou dřeviny přirozené druhové skladby na daném stanovišti (kromě JDO, DG). c) Hospodářské způsoby I. PODROSTNÍ: Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova clonná. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou. PP – velkoplošná clonná seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. P – maloplošná clonná seč - nesmí být širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 1. Okrajová seč clonná. Porost se obnovuje postupně od okraje clonnými pruhy. 2. Pruhová seč clonná. Porost se obnovuje na pruhu, který se zakládá uvnitř porostu. Pokud se pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází v postupnou seč clonnou. 3. Skupinová seč clonná. Uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. II. NÁSEČNÝ: Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou přilehlého porostu. Uplatňuje se obnova okrajová. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekračuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem. Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena s účinným dosahem přímého bočního světla. V rozvolněných porostech může činit až dvojnásobek porostní výšky. N - okrajová seč - podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se odlišuje: ___________________________________________________________________________________________________________________________

110




1. Prostá okrajová seč - porostní stěna se přesouvá jedním zásahem charakteru úzké holé seče násekem. 2. Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč - vnitřní okraj se napřed jedním, výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřního okraje. Podle směru postupu obnovy se odlišuje: a) Odrubná seč - přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně. b) Obrubná seč - skupiny založené uvnitř porostu se rozšiřují excentricky několika směry. III. HOLOSEČNÝ: Nový porost vzniká na souvisle vytěžené ploše, která je širší než průměrná výška těženého porostu. Používá se obnovy holosečné. HH – velkoplošná holá seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu - pouze povolené výjimky dle § 31, odst. 2, zák. č. 289/1995 Sb. H – maloplošná holá seč - svoji šířkou přesahuje výšku těženého porostu. 1. Pruhová seč holá - mívá zpravidla obdélníkovitý tvar. Přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od okraje porostu. 2. Kulisová seč holá - má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy tvoří zachovaná část těženého porostu. Mají být nejméně trojnásobně širší než založená paseka. 3. Skupinová seč holá (kotlíková seč) - uvnitř porostu se zakládají holé skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. Jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 4. Obnova semennými výstavky - na pasece se ponechává určitý počet výstavků převážně slunných dřevin. Výstavky se většinou odstraňují po vzniku žádoucího náletu. IV. VÝBĚRNÝ: Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a prostorově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou nežádoucí nebo mýtně zralé. Obnova porostů probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje prostor pro nastupující generaci. Používá se výběrná seč. V – výběrná seč 1. Jednotlivě výběrná seč - při obnově se těží převážně jednotlivé stromy. 2. Skupinovitě výběrná seč - při obnově se těží převážně skupiny stromů. Vzniká skupinovitá obnova. KOMBINOVANÉ OBNOVNÍ POSTUPY: Při obnově porostů se většinou používá současně dvou, někdy i tří základních obnovních sečí, které se vhodně prostorově a časově kombinují. 1. Skupinovitá seč clonná (Gayerova – bavorská seč) - je kombinací skupinové clonné seče, kterou se zahajuje obnova, s okrajovou obrubnou sečí, kterou se obnova rozšiřuje. 2. Skupinovitá seč holá - je kombinací skupinové seče holé (kotlíkové) s okrajovou obrubnou sečí, kterou se skupina rozšiřuje. 3. Bavorská kombinovaná seč - je kombinací skupinovité clonné seče s okrajovou odrubnou sečí. Předsunuté skupiny, založené většinou v předstihu uvnitř porostu, se rozšiřují okrajovou sečí obrubnou ještě dříve, než se k nim přesune porostní stěna okrajové seče odrubné. 4. Wagnerova clonně - okrajová seč - je kombinací okrajové nebo pruhové clonné seče s okrajovou odrubnou. Často se ještě uplatňuje skupinová nebo skupinovitá clonná seč uvnitř porostu. Clonná seč se zakládá pokud možno při severním okraji porostu a uskuteční se v ní přípravná a semenná seč. Místo prosvětlovací seče se porosty postupně uvolňují okrajovou sečí odrubnou. Současně se v dalším pruhu obnovovaného porostu uskutečňuje přípravná seč. Předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: Založené většinou v předstihu uvnitř porostu mají charakter: p – clonný ( pruhová clonná seč, clonná skupina) n – násečný ( násek, holá skupina – kotlík). Jsou uvedeny jen základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové seči clonné nebo ke skupinovité seči clonné. d) Obmýtní doba Je stanoveno jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do hospodářského souboru. Je uvedeno věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu (CPP). Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již nerespektuje optimální využití produkce. Přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho reprodukce. Obmýtí se snižuje u jehličnatých porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C (u porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C u porostů bukových se naopak zvyšuje) a u porostů rozvrácených kalamitami. Snižuje se také u porostů poškozených hnilobami, především v důsledku loupání porostů a na prvních generacích lesa. V lesích ochranných se mohou některé stromy nechat dožít do přirozeného mýtního věku ( f – fyzického věku).


111



e) Obnovní doba Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na cíli druhové skladby, kterého má být dosaženo v době zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá. f) Hospodářský tvar lesa Je výsledkem způsobu vzniku lesních porostů a způsobu hospodaření. I.vysoký (vysokokmenný), vzniklý ze semen nebo sazenic II.nízký (pařezina), vzniklý výmladností III. střední (sdružený), vzniklý jako kombinace výmladkové složky a jedinců semenného původu.

9.4. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS TAB 9.5. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ HS

POROSTNÍ TYP

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ

1

2

3

4

5

7295.46 ha

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )

(současné porosty)

19 195 197 198

Lužní stanoviště: 1L, 2L, 3U /naplavená půda – štěrkopísek hlína/ dubové H,N,P 160 130-200 listnaté H,N 90 80-130 20-40 topolové H 40

30 30 10

141 71 31

DB 6, JS 2, JV 1, LP 1, JL, HB, TP, VR DB 6, JS 2, JV 1, LP 1, JL, HB, TP, VR DB 6, JS 2, JV 1, LP 1, JL, HB, TP, VR

213 217 219

23

Kyselá stanoviště nižších poloh: 2I

237

25

Živná stanoviště nižších poloh: 2S, 2H, 2B, 2D, 2O

233 235 235

251 253 255 255 257 257 257 259

/jílovce s pískovci - kambizem/ smrkové N,nH 100 80-110 (nevhodné) borové pN,pH 110 80-120 dubové nP,pN 140 130-200 dubové pN,pH 120 100-130 (poškozené) nP listnaté p(n)N, 110 100-130 (DB+HB+MD) p(n)H listnaté p(n)N, 100 100-130 (LP+HB+JV) p(n)H 50-90 listnaté nN,nH 80 (kvalitní BŘ) 50-90 pařezina nN,nH 70 (nekvalitní) pN,pH

DB 6, BK 2, HB 1, MD 1, LP, JV, JL, BO, DG, JDO

20

91

20 30 30

101 121 101

BO 5, DB 3, BK 1, HB 1, MD DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK

30

91

DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK

30

81


30

61

BŘ 4-6, DB 2-3, BK 1-2, HB 1, LP

20

61


Olšová stanoviště na podmáčených půdách: 3L

295

/aluviální naplaveniny, hlína, štěrk - fluvizem, glej/ dubové N 160 130-200 30 141 PŘEMĚNA DRUHOVÉ SKLADBY: OL 4-8, JS 2-4, olšové (JS) topolové

N,(H) H

80 30

80-100 30-50

20 10

15 % LP, JV, HB, BB, DB, BŘK, BK, JL, JD

---

3.91 ha 0.05% 30 % DB, BK, LP, HB, JD, BŘ

---

71 21

25 % DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BB, BŘK

---

1080.17 ha 14.81%

29

297 298

dřeviny %

5.63 ha 0.07%

/jílovce s pískovci, sprašová hlína, štěrk – hnědozem, luvizem/ smrkové nH 100 80-110 20 91 BO 6, DB 3, LP (BK, HB) 1 (nevhodné) borové p(n)H, 110 90-130 20 101 BO 6, DB 3, LP (BK, HB) 1 N, pP dubové P, 130 110-150 30 111 DB 8, BK 1, LP 1, HB, BŘ, BO p(n)N dubové p(n)H, 110 110-150 30 101 DB 8, BK 1, LP 1, HB, BŘ (poškozené) p(n)N listnaté H,N,P 100 80-120 30 81 DB 8, BO 1, LP (BK, HB) 1

231

(Příl. č.4 k vyhl.č.83/96)

Geografic. nepůvodní

221.24 ha 3.03%

Exponovaná stanoviště nižších poloh: 2C /kulmská droba, břidlice – kambizem rankerová/ borové nN,pN 120 110-140 20 111 BO 7, DB 2, HB 1, BK, LP listnaté pH,P 110 80-120 30 91 BO 7, DB 2, HB 1, BK, LP les nízký (p)N 90 80-120 20 81 BO 7, DB 2, HB 1, BK, LP

21

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUJÍCÍ DŘEVINY

20 % DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB

MD 5 - 10 JDO + DG + - 5 KŠ +

137.20 ha 1.88%

SM 0-2, KL, HB, TŘ, BŘ, OS, VR OL 4-8, JS 2-4, SM 0-2, KL, HB, TŘ, BŘ, OS, VR PŘEMĚNA DRUHOVÉ SKLADBY: OL 4-8, JS 2-4, SM 0-2, KL, HB, TŘ, BŘ, OS, VR

70% JV, OLL, JS, BŘ, VR, DB

SM + - 20

___________________________________________________________________________________________________________________________

112


PLO 37 – Kelečská pahorkatina HS



POROSTNÍ TYP

1

2

3

4


5


31

Vysýchavá acerózní a bazická stanoviště středních poloh: 3C, 3W9, 3A9

313

/vápenec – vysýchavá kambizem, pararendzina, rendzina/ smrkové N 90 80-110 20 81 Slt. 3C: BO 2-5, BK 2-4, DB 1-3, LP 0-1 (nevhodné) borové N 120 110-140 30 101 Slt. 3C: BO 2-5, BK 2-4, DB 1-3, LP 0-1

315

dubové

N (P)

120

120-140

30

101

BK 2-5, KL 2, LP 1-2, JS 1, JD 0-1, JL 0-1, DB 0-1, JV

316 317

bukové listnaté

N ,P H

120 90

120-140

30 30

101 71

BK 6, KL 0-2, JD 0-1, MD 0-1 Slt. 3C: BO 2-5, BK 2-4, DB 1-3, LP 0-1

35

Živná bazická stanoviště středních poloh: 3W

351

/vápenec – rendzina, pararendzina/ smrkové N (H) 80 80-100

353

borové

311

355

dubové

N N, P

80-110

30

61

120

100-130

30

101

130

120-140

30

111

30

101

30

71

přeměna druhové skladby: BK 4-7, KL(JV) 1-2, DB 1-2, LP 1-2, MD 1, JS 0-2, JD 0-1, HB přeměna druhové skladby: BK 4-7, KL(JV) 1-2, DB 1-2, LP 1-2, MD 1, JS 0-2, JD 0-1, HB přeměna druhové skladby: BK 4-7, KL(JV) 1-2, DB 1-2, LP 1-2, MD 1, JS 0-2, JD 0-1, HB BK 4-7, KL(JV) 1-2, DB 1-2, LP 1-2, MD 1, JS 0-2, JD 0-1, HB přeměna druhové skladby: BK 4-7, KL(JV) 1-2, DB 1-2, LP 1-2, MD 1, JS 0-2, JD 0-1, HB

356

bukové

P, (N)

120

120-140

357

listnaté

P, (N)

90

80-100

41

Exponovaná stanoviště středních poloh: 3A, 4A, 3F, 4F, 3S9, 3B9, 3D9, 4S9, 4B9, 4D9,

411 413

N,P

130

120-150

30

111

416 417

bukové listnaté

pN,pP N, (P)

120 100

120-150

40 30

101 81

43

Kyselá stanoviště středních poloh: 3K, 4K

70-100

435

/jílovce, písky - podzolovaná kambizem, podzol/ smrkové n(p)N, 110 100-130 30 91 n(p)H dubové nH,nN 140 110-140 30 121

45

Živná stanoviště středních poloh: 3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D

přeměna dřevinné skladby: BO 5, BK 2-3, DB 1-2, MD 1, JD 0-1, HB

30% 3C - BK, DB, LP, JD, JV, HB, BŘK, TŘ 3A9 - BK, DB, LP, JV, JS 3W9 - JL, JD, HB, BŘK, TŘ

---

10.14 ha 0.14% MD 5-10

70% BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, TŘ, BŘK

361.64 ha 4.96%

0.26 ha 0.00% 25 % DB, BK, LP, JD, HB

4.LVS: SM 4-6, BK 3-5, MD 1, JD 0-1, KL, LP, DB, DG, JDO 4H : DB 4-6, BK 3-5, MD 1, JD 0-1, KL, LP, DG, JDO 3S: BO 3-6, BK 1-3, DB 1-2, MD 1, LP 0-2 Ost. 3.LVS: DB 2-6, BK 2-3, MD 1, LP 0-1, HB 0-1, JD 0-1, SM 0-1, BO, DG 4.LVS: SM 4-6, BK 3-5, MD 1, JD 0-1, KL, LP, DB, DG, JDO 4H : DB 4-6, BK 3-5, MD 1, JD 0-1, KL, LP, DG, JDO BK 6, SM 1, MD 1, DB 1, KL 0-1, LP 0-1, JD, JV, JL, DG, JDO DB 4-6, BK 2-4, MD 1, KL (JV) 1, LP 0-1, HB, JD, JL, TŘ, BŘK

smrkové

H,N,P

100

90-120

30

81

453

borové

H, N

110

90-120

20

91

455

dubové

160

140-180

30

141

456

bukové

120

120-150

30

101

BK 6, DB 2, MD 1, JV (KL) 1, LP, HB, JD, JL, TŘ, BŘK

457

listnaté (DBČ, HB) listnaté (LP)

nP,pN pH pN, P, (H) H

110

110-140

30

91

BK 2-3, DB 2-3, LP 2, MD 1, HB 1, SM 0-1, JL, TŘ, DG, JDO

H, P, N H

100

90-120

30

81

BK 2-3, DB 2, LP 2-3, MD 1, JV (KL) 1, HB 1,SM 0-1, JL, TŘ, DG, JDO

80

50-90

30

61

H, N

70

50-90

20

61

3H, 3B, 3D : DB 2-6, BK 2-3, MD 1, LP 0-1, HB 0-1, JD 0-1, SM 0-1, BO, DG 4H : DB 4-6, BK 3-5, MD 1, JD 0-1, KL, LP, DG, JDO Kval.BŘ: BŘ 4-6, BK 2-3, DB 1-2, HB 1, LP 3H, 3B, 3D : DB 2-6, BK 2-3, MD 1, LP 0-1, HB 0-1, JD 0-1, SM 0-1, BO, DG 4H : DB 4-6, BK 3-5, MD 1, JD 0-1, KL, LP, DG, JDO

listnaté (Ol+JS+BŘ)

459

pařezina

MD 5-10 SM + - 10

5081.33 ha 69.66%

/jílovce, pískovce, sprašová hlíny - kambizem, luvizem/ smrkové H 80 70-100 30 61 3S: BO 3-6, BK 1-3, DB 1-2, MD 1, LP 0-2 25 % Ost. 3.LVS: DB 2-6, BK 2-3, MD 1, LP 0-1, HB 0-1, JD BK, DB, LP, JV, JD, JS, (poškozené) 0-1, SM 0-1, BO, DG JL, HB, TŘ, JDO

457

MD 5-10

BO 5, BK 2-3, DB 1-2, MD 1, JD 0-1, HB

451

457

9.91 ha 0.14%

1, LP 0-1 BK 5-7, DB 0-2, KL 0-2, LP 0-2, JD 0-1, MD 0-1, SM 01, HB BK 6-8, DB 0-2, KL 0-1, MD 0-1, HB BK 5-7, JS 0-2, LP 0-2, KL 0-1, MD 0-1, JD 0-1 Slt. 3S9: BK 3, BO 2-4, KL 1, MD 1, DB 1, JD 0-1

dubové

451

dřeviny %


/prudké svahy a kamenité stanoviště – kambizem, rankerová kambizem/ smrkové pN,pP 100 100-130 30 81 Slt. 3S9: BK 3, BO 2-4, KL 1, MD 1, DB 1, JD 0-1 30% Ost. 3 LVS: SM 2-4, BK 2-4, MD 1, DB 1, JD 0-1, KL 0- BK, JD, LP, DB, JV, JS, nN,nP 1, LP 0-1 JL, HB borové pN, 120 110-140 30 101 Slt. 3S9: BK 3, BO 2-4, KL 1, MD 1, DB 1, JD 0-1 Ost. 3 LVS: SM 2-4, BK 2-4, MD 1, DB 1, JD 0-1, KL 0nN, P

415

431

Geografic. nepůvodní


MD 5 - 10 DG + - 10 JDO + SM + - 10


113

Hospodářské soubory HS



POROSTNÍ TYP

1

2

3

4


5


Oglejená stanoviště středních poloh: 3V, 3O, 4V, 4O

471

/pískovce s jílovci, kulmská droba a břidlice – oglejená půda, pseudoglej/ 100-130 smrkové H, N, 100 30 81 DB 4-6, JD 0-3, BK 0-2, MD 1, JV (KL) 0-1, SM 0-1, LP (P)

Alt. SM za DB, Alt. BK za DB na 3V, 4V DB 4-6, JD 0-3, BK 0-2, MD 1, JV (KL) 0-1, SM 0-1, LP Alt. SM za DB, Alt. BK za DB na 3V, 4V DB 4-6, JD 0-3, BK 0-2, MD 1, JV (KL) 0-1, SM 0-1, LP Alt. SM za DB, Alt. BK za DB na 3V, 4V DB 4-6, JD 0-3, BK 0-2, MD 1, JV (KL) 0-1, SM 0-1, LP Alt. SM za DB, Alt. BK za DB na 3V, 4V DB 4-6, JD 0-3, BK 0-2, MD 1, JV (KL) 0-1, SM 0-1, LP na SLT 3V též JS přeměna dřevinné skladby: DB 4-6, JD 0-3, BK 02, MD 1, JV (KL) 0-1, SM 0-1, LP na SLT 3V též JS

471

smrkové (nekvalitní)

H

80

70-100

30

61

471

smrkové s BO

H, N

90

100-130

30

71

473

borové

H, N, (P)

110

100-130

30

91

475

dubové

(H), N, P

150

140-180

30

121

477

listnaté

H, N

80

60-80

30

61

01

Mimořádně nepříznivá stanoviště: 0Z, 1X, 3Y, 3J, 5Y, 5J

011

/srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou - litozem, ranker, kambizem rankerová/ smrkové V, P, N 100 30 81 přeměna dřevinné skladby: Bez úmysl. těžeb. zásahů

150 -f

Nepře tržitá

3Z: BO 4, BK 4, DB 1, BŘ 1, HB

bukové listnaté

131


Geografic. nepůvodní dřeviny %

361.14 ha 4.95%

47

016 017


3Z: BO 4, BK 4, DB 1, BŘ 1, HB, JS Alt. BK 7, DB 2, BO 1, BŘ, HB, JS

25 % BK, JD, DB, JV, JS, LP, JL, HB, OS

MD + SM + - 10

22.89 ha 0.31% 2Z – 60% BK, DB, LP, BŘ, HB 3Z,3Y – 30% BK, DB, JD, BŘ 3J – 90% BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL, BŘK, MK, TS

---

VYSVĚTLIVKY: - porostní typ:

- základní doporučení:

- cílová druhová skladba:

- meliorační a zpevňující dřeviny: - geograficky nepůvodní dřeviny:

zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny; porosty s převahou MD, JD, JDO, DG se zařazují do smrkových; porosty s převahou VJ, BOČ do borových; porosty LP, JV, KL, JL do bukových; DBČ do dubových; ostatní listnáče do porostního typu listnaté ostatní; 1- hospodářský způsob: H - holosečný, P- podrostní, N - násečný, V - výběrný, n - násečný, p - clonný 2- doporučené obmýtí /detaily, odchylky a další doporučení jsou uvedeny v jednotlivých HS/ 3- rozsah přípustného obmýtí 4- obnovní doba 5- počátek obnovy Je uvedena v desítkách procent. Jsou uvedeny všechny skladby podle existujících porostních typů, které zároveň poukazují na možnost čistých porostů v případě bk a db. Porosty db a bk by se měly z celospolečenského hlediska obnovovat opět na db a bk. Alternativní cílová druhová skladba tedy zohledňuje současný stav lesa. uvedeny minimální podíly dle přílohy vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. pro jednotlivé cílové HS uvedeny v % maximální přípustné podíly introdukovaných dřevin dle požadavku odboru ochrany přírody MŽP ČR (č.j. 3139/96 ze dne 25.6.1996) pro PLO 37 (spodní hranice platí pro prvky ÚSES)

Poznámka: Jedná se o souhrnný modelový přehled celé oblasti. Odchylky a další detailní doporučení včetně funkcí jsou rozvedeny ve vlastních rámcových směrnicích hospodaření dle jednotlivých hospodářských souborů. Uvedené výměry cílových HS jsou podle současných platných LHP (k roku 1997) v dané oblasti.

___________________________________________________________________________________________________________________________

114




9.5. Rámcové směrnice hospodaření pro HS 9.5.1. Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS TAB 9.6. STRUKTURA RÁMCOVÝCH SMĚRNIC HOSPODAŘENÍ Číselné označení cílového hosp. souboru

56 332.66 ha

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

Plocha ha 221.24

LUŽNÍ STANOVIŠTĚ

19

(naplavené půdy – štěrkopísek, hlína)

Soubory lesních typů : (lesní typy)

Základní dřeviny:

1L, 2L, 3U

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Geograficky nepůvodní dřev.(max.%)

DB, JS

% 3.03

---

DB6, JS2, JV1, LP1, JL, HB, TP, VR

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.)

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):

Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % :

Povolená maximální šířka holé seče :

Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )

( §31,odst.2 )

1 ha, (1L-2ha)

2x prům. výška

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny:

7 let DB 7 let, JS 5 let

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha :

DB 10

JS 4

POROSTNÍ TYP:

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.

JV 4

LP 4

Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

(Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

1L,2L: LP, JV, LP, HB, BB, BŘK, DB 3U : BK, JV, LP, JL, JD, OLL, DB

15 Hospodářský tvar:

Hospodářský způsob:

H, N, P

les vysoký, pařezina

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: 20%

195 - DUBOVÉ

197 – LISTNATÉ (JS,OL)

198 – TOPOLOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

160

30

90

30

40

10

Počátek obnovy

Hospodářský způsob

Počátek obnovy


Počátek obnovy


141

N, H, P

71

N, H

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB)

---

---

DB 34

JS 32

Obnovní doba

31 (21 – 12%) H 1L7: Přeměna druhové skladby. TP 30

Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty

Podprůměrná, (vtroušené dřeviny JS, JL nadprůměrná)

Nadprůměrná JS, HB

Podprůměrná

Holosečně, násečně podle potřeby, podrostně jen při objevení se přirozené obnovy. Ponechávat kvalitní výstavky. JS, LP těžit od 90 let. Kvalita a vysoký podíl cenných sortimentů

Holosečně i násečně, výsadba DB.

Obnova holosečně, chemické ničení buřeně, míšení dřevin jednotlivě či do malých skupin při výsadbě

Kvalita, cenné sortimenty

Kvalita

Negativní výběr v podúrovni i úrovni, odstranit obrostlíky, uvolňovat DB, redukce JS

Negativní výběr, výsek HB

-dospívající porosty

Pokračovat v negativním výběru, redukce JS, LP, HB, BB Vysoká buřeň (křídlatka, chrastice, kopřiva)

Uvolňování i vtroušeného DB, redukce OL, HB, částečně JS, kvalitativně v úrovni i podúrovni Uvolňování DB, redukce OL, HB, negativní výběr Vysoká buřeň (křídlatka, kopřiva, netýkavka)

Nadprůměrný

V nutných případech odvodnění při obnově. Nadprůměrný

Protierozní (ochrana břehů)

Protierozní (ochrana břehů)

Desukční, vodoochranný (břehoochranný)



Nadprůměrná

Nadprůměrná

Průměrná

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

FUNKČNÍ

Kladný výběr Vysoká buřeň (křídlatka, svízel přítula, kopřiva, devětsil, chrastice)

U TP průměrný, jinak nadprůměrný

POTENCIÁL:

- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené Výrobní technologie:

---

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích ÚSES schválených v dokumentaci. Obnova podrostním i výběrným způsobem. Podsadba chybějících dřevin. Změna dřevinné skladby na přirozenou skladbu. 3U: DB 2-4, nahradit BK (JV, JS) ---

-----

UKT Horal vybavený lesnickou kompletací, koňský potah.


115

Hospodářské soubory Číselné označení cílového hosp. souboru



Plocha ha 3.91

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

21

(kulmská droba, břidlice – kambizem rankerová)


2C


DB 8, BO 1, HB 1, BK, LP



DB,BO

% 0.05

---







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška


7 let 7 let

DB

BK

MD

LP

8

10

4

3

4

POROSTNÍ TYP:



Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB)

JD

BŘ


DB, BK, LP, HB, JD, BŘ

30


BO

Meliorační a zpevňující dřeviny :


Hospodářský tvar:


les vysoký, střední (nízký)

N, (P)

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb:

213 - BOROVÉ

217 – LISTNATÉ (HB,DB,LP)

---

219 – LES NÍZKÝ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

120

20

110

30

90

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


111 pN, nN, (P) BO 7, DB 2, HB 1, BK, LP

91 pN, (P) BO 7, DB 2, HB 1, BK, LP

BO 20-24

Obnovní doba

81 (p)N BO 7, DB 2, HB 1, BK, LP

DB 20-22

DB 16 - 20

Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

Průměrné.

Průměrné (v závislosti na stavech zvěře).

Průměrné (v závislosti na stavech zvěře).

Násek, postup po svahu od V, SV. Předsadit násečné skupiny (BK, LP) Výstavky kvalitní BO. Využít výmladnosti DB, LP, HB

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty

Stabilita porostů.

Násek, postup po svahu od V, SV. Předsadit násečné skupiny (BK, LP). Ponechat kvalitní výstavky, využít přirozeného zmlazení a výmladnosti DB, LP, HB. Kvantita produkce.

Násek, postup po svahu od V, SV. Předsadit násečné skupiny (BK, LP). Ponechat kvalitní výstavky, využít přirozeného zmlazení a výmladnosti DB, LP, HB. Kvantita produkce.

Interval 5 - 10 let, kladný až Interval 5 - 10 let, kladný až Interval 5 let, zásahy záporné v úrovni i kombinovaný výběr v podúrovni , úprava kombinovaný výběr v podúrovni , úprava nadúrovni, podpora vitálních, redukce druhové skladby, šetřit podrost. druhové skladby, šetřit podrost. hustoty, pravidelné koruny, šetřit listnatou příměs a podúroveň. -dospívající Interval 10 let, kladné úrovňové zásahy, Interval 10 - 15 let , kladný úrovňový Interval 10 - 15 let , kladný úrovňový porosty podpora listnáčů a cílových dřevin. zásah, šetřit podrost. zásah, šetřit podrost. Bezpečnost Ohrožení suchem a erozí. Nutné Ohrožení suchem a erozí. Nutné Ohrožení suchem a erozí. Nutné produkce správné hospodaření s vláhou. správné hospodaření s vláhou. správné hospodaření s vláhou. a opatření Neotevírat porosty přímému slunci. Neotevírat porosty přímému slunci. Neotevírat porosty přímému slunci. OCHRANY LESA: Maximálně využívat zmlazení a ochrany Maximálně využívat zmlazení a ochrany Maximálně využívat zmlazení a ochrany vegetačního krytu. vegetačního krytu. vegetačního krytu. MELIORACE: Biologická - MZD, viz obnovní postupy, výchova a cílová druhová skladba. FUNKČNÍ Podprůměrný Podprůměrný Podprůměrný POTENCIÁL:


Protierozní

Protierozní

Protierozní

Průměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích ÚSES schválených v příslušné dokumentaci.Obnova podrostním i výběrným způsobem. Podsadba chybějících dřevin. Změna dřevinné skladby na přirozenou skladbu. Nekvalitní pařezina 70/20 Šetřící půdní kryt a nenarušující půdu.

___________________________________________________________________________________________________________________________

116


PLO 37 – Kelečská pahorkatina Číselné označení cílového hosp. souboru



Plocha ha 5.63

KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

23

(jílovce s pískovci, štěrk, sprašová hlína - hnědozem, luvizem)


2I


DB 8, BO 1, BK (HB, LP) 1



DB, BO

% 0.07

---





Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )

1 ha

Doba zajištění kultur od vzniku holiny : ( §31,odst.6 )

2x prům. výška


7 let 7 let

BO 8

POROSTNÍ TYP: ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ


Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti Přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

BK 4

LP 4


MD 3


les vysoký (střední)

H, P, N,

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: ---

231 – SMRKOVÉ (nevhodné)

233 - BOROVÉ

235 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

20

110

20

130

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Obnovní doba

30

Počátek obnovy


91 nH Změna druhové skladby

101 p(n)H, N, pP BO 6, DB 3, BK (HB, LP) 1

111 P, p(n)N DB 8, BK 1, LP 1, HB, BŘ, BO

DB 22-24

BO 22-26

DB 22-24

BO průměrná, u SM podprůměrná. Nutno využít vtroušené listnáče.

U borovice průměrná. Nutno využít vtroušené listnáče.

DB průměrná. Snaha o max. využití. Závisí na stavu zvěře.

Rychlá přeměna, holoseč proti větru a na stinné straně (vláha), předsunout násečné prvky pro BK a LP. Přirozená obnova vtroušených listnáčů odclonění, obsek, ponechat jako výstavky. Proředěné části využít k podsadbám.

Rychlá přeměna monokultur, násek či holoseč proti větru a na stinné straně (vláha) možná clona, předsunout násečné prvky pro BK a LP. Vtroušené či přimíšené listnáče využít k následné přirozené obnově - odclonění, obsek, později ponechat jako výstavky. Proředěných částí využít k podsadbám. Kvalita a stabilita porostů.

Obnova řešena společně s HS 255, 257, 259. Snaha o dosažení max. podílu přirozené obnovy dubu (obsek v semenných letech, procloňování v menších skupinách či pruzích). Možno předsunout násečné prvky na BK, LP. Zbytečně neotvírat porosty, zvláště na slunných expozicích. Kvalita a stabilita porostů.

Interval 5 let, zásahy záporné v úrovni i nadúrovni, podpora vitálních jedinců. Redukce hustoty, pravidelné koruny, šetřit listnatou příměs a podúroveň. Interval 10 let, kladný úrovňový výběr, podpora listnáčů a cílových stromů.

Interval 5-10 let, kladný, kombinovvaný výběr. Udržovat hustý podružný porost, výběr předrostů a vidličnatých jedinců Úprava druhové skladby. Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu - intenzivní. Šetřit podrost a podúroveň. Ohrožení suchem. Opatrné hospodaření s vláhou. Vhodný obnovní postup. Neotvírat porost přímému slunci. Využívat ochrany vegetačního krytuzmlazení, etáže, podúrovně.

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření

Naléhavé zpevnění mladých monokultur včasnými zásahy, zaměření na kvalitu a odolnost porostů. - mladé Interval 5 let, záporné zásahy porosty kombinované, později kladné, úrovňové. Uvolňovat a šetřit listnáče, tvarový výběr. -dospívající Interval 10 let, kladné, úrovňové zásahy. porosty Zaměření na kostru porostu. Další podpora listnaté příměsi. Bezpečnost Ohrožení suchem, větrem, hnilobou Produkce ekologická labilita monokultur. Vhodné a opatření hospodaření s vláhou - neotevírat OCHRANY LESA: porosty přímému slunci. Postupně odstranit monokultury a biologickou degradaci stanovišť. MELIORACE:

FUNKČNÍ


DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BŘK, BB

25

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks./ ha :

DB 8



Průměrný

Ohrožení suchem, větrem, mokrým sněhem - labilita monokultur. Vhodné hospodaření s vláhou, vhodný obnovní postup, neotevírat porosty přímému slunci. Podporovat listnatou příměs. Postupně odstranit monokultury a biologickou degradaci stanovišť. Biologická, pomocí MZD, výchovy porostů - podpora listnáčů, dodržení cílové skladby. Průměrný Průměrný

POTENCIÁL:

- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu:

Doporučené Výrobní technologie:

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích ÚSES schválených v příslušné dokumentaci.Obnova podrostním i výběrným způsobem. Podsadba chybějících dřevin. Změna dřevinné skladby na přirozenou skladbu. Porosty poškozené (tracheomykoza, Porosty s vyšším zastoupením listnáčů ochmet) - (p)(n)H, 110/20. (DB) 110/20 - využít obseku, přirozené obnovy a ve fázi obnovy ponechat výstavky. Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu - lehká mechanizace a koně.


117




Plocha ha 5.63

KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

23

(jílovce s pískovci, štěrk, sprašová hlína - hnědozem, luvizem)


2I


DB 8, BO 1, BK (HB, LP) 1



DB, BO

% 0.07

---






1 ha

Doba zajištění kultur od vzniku holiny : ( §31,odst.6 )

2x prům. výška


7 let 7 let

BO 8




Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti Přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:


BK 4

LP 4


MD 3


les vysoký (střední)

H, P, N,

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: ---

235 – DUBOVÉ(poškozené tracheomykózou, ochmetem)

237 - LISTNATÉ (směsi DB, HB, LP)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

20

100

Počátek obnovy


DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BŘK, BB

25

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks./ ha :

DB 8




101 p(n)N, p(n)H DB 8, BK 1, LP 1, HB, BŘ, BO

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


81

H, N, (P) ---

DB 22-24

DB 22-24, LP 24-28, HB 18-22

DB průměrná. Snaha o max. využití. Závisí na stavu zvěře.

Průměrná



Interval 5-10 let, kladný, kombinovvaný Interval 5-10 let, kladný, kombinovvaný výběr. Udržovat hustý podružný porost, výběr. Udržovat hustý podružný porost, výběr předrostů a vidličnatých jedinců výběr předrostů a vidličnatých jedinců Úprava druhové skladby. Úprava druhové skladby. -dospívající Interval 10-20 let, úrovňové kladné Interval 10-20 let, úrovňové kladné porosty zásahy zaměřené na kvalitu - intenzivní. zásahy zaměřené na kvalitu - intenzivní. Šetřit podrost a podúroveň. Šetřit podrost a podúroveň. Bezpečnost Ohrožení suchem. Opatrné hospodaření Ohrožení suchem. Opatrné hospodaření Produkce s vláhou. Vhodný obnovní postup. s vláhou. Vhodný obnovní postup. a opatření Neotvírat porost přímému slunci. Neotvírat porost přímému slunci. OCHRANY LESA: Využívat ochrany vegetačního krytuVyužívat ochrany vegetačního krytuzmlazení, etáže, podúrovně. zmlazení, etáže, podúrovně. MELIORACE: Biologická, pomocí MZD, výchovy porostů - podpora listnáčů, dodržení cílové skladby. FUNKČNÍ Průměrný Průměrný POTENCIÁL:

- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES:

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích ÚSES schválených v příslušné dokumentaci.Obnova podrostním i výběrným způsobem. Podsadba chybějících dřevin. Změna dřevinné skladby na přirozenou skladbu.

Odchylky od modelu: Doporučené Výrobní technologie:

Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu - lehká mechanizace a koně.

___________________________________________________________________________________________________________________________

118



Číselné označení cílového hosp. souboru



Plocha ha 1080.17

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

25

(jílovce místy s pískovci, sprašová hlína - kambizem)


2S, 2B, 2H, 2D, 2O


DB6, BK2, HB1, MD1, LP, JV, JL, BO, BŘ, DG, JDO



DB

% 14.81

MD 5-10, KŠ +, DG + -5, JDO+







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška


7 let 7 let

BK

MD

LP

BO

JV

JL

10

5

3

4

8

4

1

POROSTNÍ TYP:



MELIORACE:

FUNKČNÍ

N, H, P

253 - BOROVÉ

255 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

20

110

20

140

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


91

N, nH ---

101 pN, pH SLT 2S: alt. BO5, DB3, BK1, HB1, MD

SM 24 - 26

Obnovní doba

121 nP, pN, (pH) DB7, BK2, LP1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK

BO 22 - 26

DB 22 - 26

SM podprůměrná DB průměrná

BO podprůměrná DB průměrná

průměrná

Rychlá přeměna, násek (holoseč), proti větru a na stinné straně (vláha). Předsunout násečné prvky pro BK, LP, JV, JL. Vtroušené listnáče využít k přirozené obnově odcloněním, ponechat jako výstavky. Proředěné části využít k podsadbám. Kvantita (stabilita porostů).

Rychlá přeměna, násek (holoseč), proti větru a na stinné straně (vláha). Možné clonné prvky.Vtroušené listnáče využít k přirozené obnově odcloněním, ponechat jako výstavky. Proředěné části využít k podsadbám.

Clonně, nelze- li přirozeně, pak násek či holoseč s ohledem na svah a vláhové poměry. BK, LP, JV, JL do předsunutých násečných skupin. K docílení kvality nutná etáž- podsadby (počátek ve 4060letech), výmladky. Ponechat výstavky kvalitních listnáčů- TŘ, BB, BŘK, MD. Kvalita.

Interval 5 let. Záporné zásahy kombinované, později kladné úrovňové. Uvolňovat a šetřit listnáče. Tvarový výběr. -dospívající Interval 10 let, úrovňové zásahy s porosty kladným výběrem. Zaměřit se na kostru porostu. Podpora listnáčů.

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA:


les vysoký, nízký, střední


CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB)



Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: 20 %

Alternativní

Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:


BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB, DB

20


DB



Kvalita, kvantita. Interval 5 let. Záporné zásahy v úrovni i podúrovni. Podpora vitálních, redukce hustoty. Pravidelné koruny, šetřit listnáče a podúroveň. Interval 10 let. Kladný úrovňový výběr,. Podpora listnáčů a cílových stromů.

Interval 5-10 let, neutrální kombinovaný výběr. Udržovat hustý podružný porost. Výběr netvárných předrostlíků a vidličnatých jedinců. Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu- intenzivní, šetřit podrost a podúroveň.

Ohrožení suchem a buření. Ohrožení suchem, větrem, mokrým Ohrožení suchem, větrem, hnilobou, sněhem. Postupně odstranit buření. Opatrné hospodaření s vláhou. monokultury a biologickou degradaci Postupně odstranit monokultury a stanovišť. biologickou degradaci stanovišť. Biologická, pomocí MZD. Zvláštní důraz na SLT s biologickou degradací stanoviště. Průměrný Průměrný Průměrný

POTENCIÁL:

- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

---

---

---

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Podprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích ÚSES schválených v příslušné dokumentaci.Obnova podrostním i výběrným způsobem. Podsadba chybějících dřevin. Změna dřevinné skladby na přirozenou skladbu. Kvalitní BO: 120/30 ----Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu - lehká mechanizace, koně.


119




Plocha ha 1080.17


25



2S, 2B, 2H, 2D, 2O





DB

% 14.81

MD 5-10, KŠ +, DG + -5, JDO+







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška


7 let 7 let

BK

MD

LP

BO

JV

JL

10

5

3

4

8

4

1

POROSTNÍ TYP:




Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:




20


DB






N, H, P


255 – DUBOVÉ (poškozené tracheomykózou, ochmetem) Obmýtí Obnovní doba

257 LISTNATÉ (DB +HB kvalitní, často s MD) Obmýtí Obnovní doba

257 LISTNATÉ (LP, HB, JV) Obmýtí

Obnovní doba

120

30

110

30

100

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


101 pN, pH, nP DB7, BK2, LP1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK

91 n,pN, n,pH DB7, BK2, LP1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK

DB 22 - 26

81 n,pN, n,pH DB7, BK2, LP1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK

DB 22 - 26

LP 22 - 26

Průměrná

průměrná

průměrná

Holoseče nebo náseky od V - SV. Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Podporou přirozené obnovy zvyšovat podíl semenných jedinců (postupný převod). Kvantita

Holoseče nebo náseky od V - SV. Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Podporou přirozené obnovy zvyšovat podíl semenných jedinců (postupný převod). Kvantita.

Holoseče nebo náseky od V - SV. Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Podporou přirozené obnovy zvyšovat podíl semenných jedinců . Kvantita.

Interval 5-10let. Podpora žádoucích dřevin. Zásahy v úrovni i nadúrovni záporným výběrem. Podúroveň šetřit.

Interval 5-10let. Podpora žádoucích dřevin. Zásahy v úrovni i nadúrovni záporným výběrem. Podúroveň šetřit.

Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr, podpora vitálních jedinců. Udržet zápoj a podúroveň.

Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr, podpora vitálních jedinců. Udržet zápoj a podúroveň.

Ohrožení suchem a buření.


Interval 5-10 let, neutrální kombinovaný výběr. Udržovat hustý podružný porost. Výběr netvárných předrostlíků a vidličnatých jedinců. -dospívající Interval 10-20 let, úrovňové kladné porosty zásahy zaměřené na kvalitu- intenzivní, šetřit podrost a podúroveň.

Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:


FUNKČNÍ

Průměrný

Biologická, pomocí MZD. Zvláštní důraz na SLT s biologickou degradací půdy. Průměrný Průměrný

POTENCIÁL:


---

---

---

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích ÚSES schválených v příslušné dokumentaci.Obnova podrostním i výběrným způsobem. Podsadba chybějících dřevin. Změna dřevinné skladby na přirozenou skladbu.

Odchylky od modelu: Doporučené Výrobní technologie:

Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu - lehká mechanizace, koně.

___________________________________________________________________________________________________________________________

120





Plocha ha 1080.17


25



2S, 2B, 2H, 2D, 2O





DB

% 14.81

MD 5-10, KŠ +, DG + -5, JDO+







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška


7 let 7 let

BK

MD

LP

BO

JV

JL

10

5

3

4

8

4

1

POROSTNÍ TYP:




Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty

Obmýtí

Obnovní doba

80

30 Hospodářský způsob

61 nN, nH BŘ 4-6, DB 2-3, BK 1-2, HB 1 LP



nekvalitní Obmýtí

Obnovní doba

70

20

Počátek obnovy


61 p,nN, p,nH DB7, BK2, LP1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK DB 20 - 24 HB 16 - 20

průměrná

Průměrná

Holoseče nebo náseky od V - SV. Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Podporou přirozené obnovy zvyšovat podíl semenných jedinců. Kvantita.

Obnova od V - SV náseky nebo holou sečí. Využít přirozeného zmlazení žádoucích dřevin. Možnost předsunout clonné skupiny pro BK, LP, KL. Výmladky využít pro vytvoření etáže. Kvantita. Příprava na převod.

Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

N, H, P

259 PAŘEZINA DB, HB,LP, BŘ

BŘ 22 - 26

Interval 5-10let. Podpora žádoucích dřevin. Zásahy v úrovni i nadúrovni záporným výběrem. Podúroveň šetřit. -dospívající Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, porosty tvarový výběr, podpora vitálních jedinců. Udržet zápoj a podúroveň. Bezpečnost Ohrožení suchem a buření.

FUNKČNÍ



257 LISTNATÉ (kvalitní BŘ)

Počátek obnovy



20


DB



Interval 5-10 let, jednocení výmladků, podpora žádoucích dřevin. Interval 5-10let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr. Podpora vitálních jedinců. Ohrožení suchem a buření.

Biologická, pomocí MZD. Průměrný

Průměrný

POTENCIÁL:


---

---

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích ÚSES schválených v příslušné dokumentaci.Obnova podrostním i výběrným způsobem. Podsadba chybějících dřevin. Změna dřevinné skladby na přirozenou skladbu. ----Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu - lehká mechanizace, koně.


121




Plocha ha 137.20

OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH

29

(aluviální naplaveniny, hlíny, štěrk – fluvizem, glej)


3L


OLL 4-8, JS 2-4, SM 0-2, KL, HB, TŘ, BŘ, VR


OLL, JS


% 1.88

SM + - 20






1 ha


1x prům. výška


7 let 7 (JS 5) let

4

JS 4




Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty

SM 3


DB, BŘ, OLL, VR, JV, JS 70


OLL





les vysoký

N, (H)


295 – DUBOVÉ

297 – OLŠOVÉ (JASANOVÉ)

298 – TOPOLOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

160

30

80

20

30

10

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


71

N, (H)

141 N Přeměna druhové skladby

---

DB 24-28

Obnovní doba

21 (11-12%) H Přeměna druhové skladby

OLL 22-26 JS 26-30

TP 26-28

Podprůměrná

Průměrná

Žádná

Pruhové seče podél vodotečí. Míšení dřevin skupinovité.



Dosažení užitkových sortimentů



Negativní výběr

Negativní výběr, uvolňování JS, JV

Negativní výběr

Uvolňovat kvalitní jedince

Silný pozitivní výběr, vtroušený JS uvolňovat Nebezpečí zamokřování, buřeň

Pozitivní výběr


Nebezpečí zamokřování, buřeň

FUNKČNÍ

Podprůměrný

Nebezpečí zamokřování, buřeň

Případně zamokřené lokality lesního typu 3L1 při obnově odvodnit, prameniště 3L2 neodvodňovat. Podprůměrný až průměrný Podprůměrný

POTENCIÁL:


Břehoochranný

Břehoochranný

---

Desukční

Desukční

Desukční

Průměrná

Nadprůměrná

Průměrná

Hospodaření podle návrhů opatření schválených v územní dokumentaci ÚSES. Obnova násečně, výjimečně podrostním způsobem Břehové porosty u=60 ----LKT s nízkotlakými pneumatikami, kůň. Těžební a dopravní zásahy časově orientovat do zimního období.

___________________________________________________________________________________________________________________________

122






Plocha ha 9.91

VYSÝCHAVÁ ACERÓZNÍ A BAZICKÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

31

% 0.14

(vápenec - vysýchavá kambizem, pararendzina, rendzina) Soubory lesních typů : (lesní typy)


3C, 3W9, 3A9

BK, BO, (DB) BK 2-5, KL 2, LP 1-2, JS 1, JD 0-1, JL 0-1, DB 0-1, JV



---







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška


7 let 7 let

BK 8

DB 4




Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

FUNKČNÍ

JV 4

LP 4

JS 4

MD 3


3C: BK,DB,LP,JD,HB,JV,BŘK,TŘ 3A9: BK,DB,LP,JV,JS 3W9: JL,JD,HB,BŘK,TŘ

30





BO


les vysoký

N (P)


9


313 – BOROVÉ (vč.BOČ)

315 – DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

90

20

120

30

120

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


101

N (P)

81 N Přeměna druhové skladby

101 N Na SLT 3C: BO 2-5, BK 2-4, DB 1-3, LP 0-1

SM 24

Obnovní doba

---

BO 22

DB 22

U SM podprůměrné, vtroušené dřeviny HB, JS, JV průměrné

Podprůměrné

Podprůměrné

Na svazích po spádnici s postupem J a Z. Okrajové a pruhové seče. Nutná umělá obnova. Jednotlivě smíšené, u BO čisté skupiny, MD pro vylepšení. Limitující faktor-hospodaření s vláhou Kvalita a stabilita porostů

Nutná umělá obnova. Násekem po spádnici s postupem proti J a Z. Limitující faktor-hospodaření s vláhou

Na svazích po spádnici, s postupem proti J a Z. Nutná umělá obnova, DB se obnoví podle potřeby, míšení do skupin i jednotlivě. Limitující faktor-hospodaření s vláhou Kvalita, dosažení užitkových sortimentů

Úrovňové negativní i pozitivní zásahy, uvolňovat dřeviny výhledového cíle

Negativní výběr obrostlíků a předrostlíků (bo, md, db)

Negativní výběr, stálá podpora cílových dřeviny Sucho, hniloba, vývraty, eroze

Negativní výběr, šetřit listnatou podúroveň Půdy na svazích ohroženy erozí

Půdy na svazích ohroženy erozí

Podprůměrný

Nutnost vnesení MZD Průměrný (u BOČ i nadprůměrný)

Podprůměrný – Nadprůměrný

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

(Infiltrační)

(Infiltrační)

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Kvalita, dosažení užitkových sortimentů

Negativní výběr obrostlíků a předrostlíků, šetření dřevin výhledového cíle, případně BO Negativní výběr

POTENCIÁL:


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozené dřeviny. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. Zvýšit zastoupení BK. 3-4W9: BK 4-7, JV 2-1, DB , LP 1-0, MD 1-0, HB, JS 2-1, JD 1-0

---

---

UKT se standartním vybavením.


123





Plocha ha 9.91

VYSÝCHAVÁ ACERÓZNÍ A BAZICKÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

31

% 0.14

(vápenec - vysýchavá kambizem, pararendzina, rendzina) Soubory lesních typů : (lesní typy)


3C, 3W9, 3A9

BK, BO, (DB) BK 2-5, KL 2, LP 1-2, JS 1, JD 0-1, JL 0-1, DB 0-1, JV



---







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška


7 let 7 let

DB

8

4


JV

LP

4

4

4

MD 3



les vysoký

N (P)


9

316 – BUKOVÉ

317 – LISTNATÉ

Obnovní doba

Obmýtí

120

30

90

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


101

P, N



BO

Obmýtí


JS


3C: BK,DB,LP,JD,HB,JV,BŘK,TŘ 3A9: BK,DB,LP,JV,JS 3W9: JL,JD,HB,BŘK,TŘ

30


BK



BK 6, KL 0-2, JD 0-2

Obnovní doba

71 H Na SLT 3C: BO 2-5, BK 2-4, DB 1-3, LP 0-1

BK 26

JS 26

Podprůměrné

Průměrné, u JS i nadprůměrné

Násečně či podrostně podle potřeby přirozené obnovy.

Na svazích po spádnici s postupem J a Z. Okrajové a pruhové seče. S výjimkou JS, případně LP nutná umělá obnova.

Kvalita

Kvalita, dosažení užitkových sortimentů

Negativní výběr v nadúrovni, udržovat přimíšené dřeviny podle výhledového cíle -dospívající Kladný výběr, uvolňovat JD, MD porosty Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Sucho, na prudších svazích nebezpečí eroze

FUNKČNÍ

Podprůměrný

Uvolňovat dřeviny výhledového cíle, negativní výběr, protěžovat MD, BK, JD Negativní výběr, stále uvolňovat JD, BK, MD Sucho, na prudších svazích nebezpečí eroze

Biologická, pomocí MZD. Zastavit biologickou degradaci stanovišť důsledným uplatněním MZD. Podprůměrný

POTENCIÁL:


Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozené dřeviny. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. --3W – BK 4, JV 2, DB 2, LP 1, MD 1, JS UKT se standartním vybavením.

___________________________________________________________________________________________________________________________

124






Plocha ha 10.14

ŽIVNÁ BAZICKÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

35

(vápenec - rendzina, pararendzina)


Geograficky nepůZákladní BK 3W bez e xp ono vaných vodní dřev.(max.%) dřeviny: typ ů BK 4-7, KL(JV) 1-2, DB 1-2, LP 1-2, MD 1, JS 0-2, JD 0-1, HB


% 0.14

MD 5 - 10






1 ha


1x prům. výška


7 let 7 let

JV 4



DB 4

LP 4


MD 3

80


les vysoký

N, P (H)


351 – SMRKOVÉ Obmýtí


BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, TR, BŘK

70


BK 9



353 – BOROVÉ (vč.BOČ)

Obnovní doba Obmýtí 30 120

355 – DUBOVÉ

Obnovní doba

Obmýtí

30

130

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


61

N (H)

101

N

111

N, P



Přeměna druhové skladby



BK 30 U SM velmi slabá

BO 28 - 30

DB 28

Vtroušené dřeviny LP, JS, HB, průměrné

U BO velmi slabé u vtroušených listnáčů průměrné (LP, JV, JS, HB)

Podprůměrné

Na svazích po spádnici proti směru převládajícího větru, skupinovité smíšení dřevin, nutná umělá obnova, MD pro vylepšování. Kvalita a stabilita porostů

Na svazích po spádnici proti směru převládajícího větru, skupinovité nutná umělá obnova. Kvalita a stabilita porostů

Na svazích po spádnici, proti převládajícím větrům. Využít přirozenou obnovu db a žádoucích vtroušených dřevin. Kvalita a stabilita porostů

Úrovňové negativní i pozitivní zásahy, podpora MZD Úrovňové zásahy, uvolňovat všechny vtroušené dřeviny Ohrožení hnilobami, větrem

Úrovňové negativní i pozitivní zásahy, redukovat JS Úrovňové zásahy, uvolňovat všechny vtroušené dřeviny (mimo BO, JS, HB) ---

Úrovňové negativní i pozitivní zásahy, podpora MZD, hlavně uvolňovat BK -dospívající Úrovňové zásahy, uvolňovat BK porosty Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Ohrožení hnilobami, větrem; nebezpečí eroze

FUNKČNÍ

Průměrný až podprůměrný

--Průměrný až podprůměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

POTENCIÁL:


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozenou skladbu. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. ------UKT se standartním vybavením


125





Plocha ha 10.14

ŽIVNÁ BAZICKÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

35

(vápenec - rendzina, pararendzina)


Geograficky nepůZákladní BK 3W bez e xp ono vaných vodní dřev.(max.%) dřeviny: typ ů BK 4-7, KL (JV) 1-2, DB 1-2, LP 1-2, MD 1, JS 0-2, JD 0-1, HB


% 0.14

MD 5 - 10







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška


7 let 7 let

JV

DB

LP

MD

9

4

4

4

3



BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, TR, BŘK

70


BK





les vysoký

N, P (H)


356 – BUKOVÉ

357 – LISTNATÉ

Obmýtí

Obnovní doba

120

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


101

P (N)

71

N (P)


Obnovní doba

Obmýtí 90

30



---


BK 28

JS 28

Průměrné

Průměrné u JS, HB, LP i nadprůměrné

Podrostní – clonný okrajový způsob obnovy. Chybějící dřeviny JD, DB, vnášet do předsunutých prvků.

Na svazích po spádnici, proti převládajícím větrům. Využít přirozenou obnovu dřevin výhledového cíle. Jinak obnova umělá, MD pro vylepšování. Dosažení užitkových sortimentů, kvalita


Kvalita


Úrovňové s kladným výběrem

Podúrovňové i úrovňové negativní zásahy, kromě BK uvolňovat JD


FUNKČNÍ

Úrovňové negativní i pozitivní zásahy, podpora dřevin výhledového cíle, redukce JS Negativní výběr Pozor na “agresivní” JS a LP

----Nadprůměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

POTENCIÁL:

- produkční půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené Výrobní technologie:

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozenou skladbu. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. ----UKT se standartním vybavením

___________________________________________________________________________________________________________________________

126






Plocha ha 361.64

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

41

(prudké svahy a kamenitá stanoviště - kambizem a rankerové kambizem)


nepů3S9, 3B9, 3D9, 3F, 3A, 4S9, 4B9, Základní BK, SM, Geograficky vodní dřev.(max.%) dřeviny: 4D9, 4F, 4A BO BK 5-7, DB 0-2, KL 0-2, LP 0-2, JD 0-1, MD 0-1, SM 0-1, HB


% 4.96

MD 5 - 10, SM + - 10







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška


7 let 7 let

SM 4

BO 8



BK 4

JD 3

JV 4

LP 4

MD 3


BK, JD, LP, DB, JV, JS, JL, HB

30






les vysoký

N, P


411 – SMRKOVÉ

413 - BOROVÉ

415 – DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

30

120

30

130

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


111

N, P

81 p,nN, p,nP 3S9: BO 2-4, JD 0-1, BK 3, KL 1, MD 1, DB 1 3B9, 3F, 3A: SM 2-4, JD 0-1, BK 2-4, KL 0-1, LP 0-1, MD 1, DB 1 SM 24-28

101 p,nN, (P) 3S9: BO 2-4, JD 0-1, BK 3, KL 1, MD 1, DB 1 3B9, 3F, 3A: SM 2-4, JD 0-1 BK 2-4, KL 0-1, LP 0-1, MD 1, DB 1

S9 – průměrné, jinak podprůměrné

U BO minimální, vtroušené dřeviny (listnaté) průměrné – nadprůměrné

Průměrné (LP, HB, JS, KL)

Náseky s postupem proti J a Z, JD a BK do prvých obnovních prvků, míšení dřevin skupinovité i jednotlivé, převážně sadby, MD vylepšovat Kvalita a stabilita porostů

Náseky s postupem proti Z aj. Nutná umělá obnova, skupinovité i jednotlivé smíšení

Náseky s postupem proti J a Z, JD a BK do prvých obnovních prvků, využívat přirozené obnovy DB, LP, skupinovité míšení, podpora MD Kvalita

Podúrovňové s negativním výběrem, intenzívní podpora MZD

Negativní výběr, podpora cílových dřevin


Podúrovňové s negativním i kladným výběrem

Negativní výběr, uvolňování MZP


Na prudkým svazích nebezpečí eroze

Nebezpečí eroze

FUNKČNÍ

Průměrný až nadprůměrný

Průměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

Protierozní

(Infiltrační)

(Infiltrační)

(Infiltrační)

Podprůměrná

Průměrná – Nadprůměrná

Průměrná – nadprůměrná



---

BO 26-30

Kvalita a stabilita porostů

DB 20-26

Podúrovňové s negativním výběrem, uvolňovat BO, MD odstraňování obrostlíků, předrostlíků. Podúrovňové s negativním výběrem i kladným výběrem, péče o koruny, šetřit spodní patro -

---

POTENCIÁL:


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozenou skladbu. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření.

Odchylky od modelu:

LT 3D9 - uvezliska- svážná území: BK 3, JS 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OL, OS, možný i les nízký

LT 3D9 - uvezliska- svážná území: BK 3, JS LT 3D9 - uvezliska- svážná území: BK 3, 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OL, JS 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OL, OS, možný i les nízký OS, možný i les nízký

Doporučené Výrobní technologie:

Kůň, lanová dopravní zařízení, UKT Horal s les. kompletací, LKT s nízkotlakými pneumatikami


127




Plocha ha 361.64

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

41

(prudké svahy a kamenitá stanoviště - kambizem a rankerové kambizem)


nepů3S9, 3B9, 3D9, 3F, 3A, 4S9, 4B9, Základní BK, SM, Geograficky vodní dřev.(max.%) dřeviny: 4D9, 4F, 4A BO BK 5-7, DB 0-2, LP 0-2, KL 0-2, JD 0-1, MD 0-1, SM 0-1, HB


% 4.96

MD 5 - 10, SM + - 10







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška


7 let 7 let

SM 4

BO 8


BK 4

JD 3



LP 4

MD 3

416 – BUKOVÉ



les vysoký

N, P


417 – LISTNATÉ (JS, LP)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

120

40

100

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy



JV 4

101 (91-12%) pN, pP BK 6-8, KL 0-1, MD 0-1, DB 02, HB

BK 24-28

Obnovní doba

81 N (P) BK 5-7, JS 0-2, LP 0-2, KL 0-1, MD 0-1, JD 0-1 3S9: BO 2-4, BK 3, KL 1, MD 1, DB 1, JD 0-1, JS 22-32

Průměrné

Průměrné, u JS, LP, HB nadprůměrné

Náseky po svahu, clonné seče podle potřeby (převážně po svahu)

Náseky s postupem proti Z a J, podrostně jen u LP

Kvalita


Výsek obrostlíků a předrostlíků, úpravy směsí, uvolňování JD, MD, šetřit podúroveň, úrovňové negativní i pozitivní zásahy -dospívající Úrovňové zásahy s kladným výběrem, porosty podpora rozvoje korun

Negativní výběr, podpora cílových dřevin


Nebezpečí eroze

FUNKČNÍ


BK, JD, LP, DB, JV, JS, JL, HB

30




Negativní výběr

----Průměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

(Infiltrační)

(Infiltrační)

Nadprůměrná

Průměrná – Nadprůměrná

POTENCIÁL:


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. LT 3D9 - uvezliska- svážná území: BK 3, JS 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OL, OS, možný i les nízký

LT 3D9 - uvezliska- svážná území: BK 3, JS 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OL, OS, možný i les nízký

Kůň, lanová dopravní zařízení, UKT Horal s les. kompletací, LKT s nízkotlakými pneumatikami

___________________________________________________________________________________________________________________________

128






Plocha ha 0.26

KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

43

(pískovce, písky - podzol, podzolovaná kambizem)


3K


BO 5, BK 2-3, MD1, DB 1-2, JD 0-1, HB


BK, SM, BO


% 0.00

MD 5 - 10, SM + - 10






1 ha


2x prům. výška


7 let 7 let

BK

JD

5

11

3




BK, JD, LP, DB, HB

25


SM





les vysoký

N, H, (P)


431 – SMRKOVÉ

536 - BUKOVÉ

Obnovní doba

Obmýtí

30

120

Počátek obnovy


Počátek obnovy

91

n(p)H, n(p)N

101

Obmýtí 110

Obnovní doba

30 Hospodářský způsob

nH, nN, (nP)



Přeměna dřevinné skladby

---

SM 24

BK 24

Průměrné (nežádoucí)

Podprůměrné

Holosečně a násečně po svahu, s postupem proti J a Z. Na prvých obnovních prvcích vnášet BK, DB, JD, MD vylepšovat Kvalita porostů

Podle možnosti přirozené obnovy BO, míšení skupinovité i jednotlivé (MD, DB, BK), BK, JD, DB vnášet do předsunutých prvků Kvalita, stabilita porostů

Podúrovňové zásahy s negativním výběrem, podpora dřevin výhledového cíle a MZD -dospívající Pokračovat negativním výběrem, porosty postupně přejít na kladný, intenzívní pro silný tloušťkový přírůst

Negativní výběr, včasné odstranění plevelných dřevin, obrostlíků, šetření dřevin MZD Negativní výběr, podpora MZD


Zabezpečovat účast MZD

FUNKČNÍ

----Podprůměrný

Podprůměrný

POTENCIÁL:


---

---

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Podprůměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. ---

--UKT se standartním vybavením.


129




Plocha ha 5081.33

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

45

(pískovce, jílovce, sprašová hlína - kambizem, luvizem)


nepů3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D Základní BK, DB, Geograficky vodní dřev.(max.%) dřeviny: bez exponovaných typů SM BK 6, SM 1, MD 1, DB 1, KL 0-1, LP 0-1, JD, HB, JL, BŘ, DG, JDO


% 69.66

MD 5-10, DG + -10, SM + -10, JDO +







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška


7 let 7 let

BK 9





DB 10

JD 3

MD 3

LP 4

KL 4


DG JDO 3 3

451 – SMRKOVÉ Obmýtí

Obnovní doba


les vysoký

H, N, P


451 – SMRKOVÉ (POŠKOZENÉ) Obmýtí

Obnovní doba

100

30

80

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


453 – BOROVÉ Obnovní doba

Obmýtí 110

20

Počátek obnovy


91

H, N

81 H, N, (P) 3S: BO 3-6, BK 1-3, MD 1, DB 1-2, LP 0-2 3H, 3B, 3D: DB 2-6, BK 2-3, MD 1, LP 0-1, HB 0-1, JD 0-1, SM 0-1, BO, DG 4.lvs: SM (DB) 4-6, JD 0-1, BK 3-5, MD 1, KL, LP, DB, DG,JDO 4H: alt. DB SM 32-34

61 H 3S: BO 3-6, BK 1-3, MD 1, DB 1-2, LP 0-2 3H, 3B, 3D: DB 2-6, BK 2-3, MD 1, LP 0-1, HB 0-1, JD 0-1, SM 0-1, BO, DG 4.lvs: SM (DB) 4-6, JD 0-1, BK 3-5, MD 1, KL, LP, DB, DG,JDO 4H: alt. DB SM 28-30

Průměrné

Podprůměrné

Podprůměrné; vtroušené dřeviny průměrné

Holoseče, případně náseky po svahu s postupem proti J a Z, výjimečně clonné seče při zmlazování SM, JD, BK do předsunutých prvků, MD, DG, KL pro vylepšování Kvalita a stabilita

Holoseče po svahu anebo a postupem od S a od V

Holoseče a okrajové seče, BK, JD vnášet do prvých obnovných prvků, MD a SM pouze pro vylepšování, míšení jednotlivé i skupinovité

Stabilita

Kvalita a stabilita

Intenzívní podúrovňové zásahy, úrovňové zásahy zdravotní, uvolňovat dřeviny MZD Zdravotní výběr

Výsek obrostlíků a nežádoucích dřevin, protěžování dřevin výhledového cíle a MZD Negativní výběr, udržování přimíšených dřevin

Ohrožení větrem, ohrožení buření; budovat odluky

Zakládat včasně systém zpevňujících pruhů, odluk z listnáčů. Ohrožení buření

Intenzívní podúrovňové zásahy s negativním výběrem, uvolňovat JD, BK, DG, ale i ost. dřeviny MZD -dospívající Intenzívní úrovňový (+) výběr, pěstování porosty vyvinutých korun, stálé uvolňování dřevin MZD Bezpečnost Ohrožení větrem, hnilobami, hmyzem, Produkce ohrožení buření; budovat odluky, a opatření rozluky, zpevňující pruhy OCHRANY LESA: MELIORACE:

FUNKČNÍ


BK, JD, LP, JV, JS, JL, DB, HB, TŘ, JDO

25


SM 3,5



---

BO 32

--Nadprůměrný

Průměrný

Nadprůměrný

POTENCIÁL:


Protierozní

---

---

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Minimální

Průměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. --Poškozené hnilobami, imisemi, --poškození pilatkou 40-80% UKT se standartním vybavením.

___________________________________________________________________________________________________________________________

130





Plocha ha 5081.33


45



nepů3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D Základní BK, DB, Geograficky vodní dřev.(max.%) dřeviny: bez exponovaných typů SM BK 6, SM 1, MD 1, DB 1, KL 0-1, LP 0-1, JD, HB, JL, BŘ, DG, JDO


% 69.66

MD 5-10, DG + -10, SM + -10, JDO +







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let 7 let


BK 9

DB 10

JD 3




LP 4

KL 4


DG JDO 3 3

Obmýtí

Obnovní doba

H, N, P


456 – BUKOVÉ Obmýtí

Obnovní doba

457 – LISTNATÉ (DBČ, HABROVÉ) Obmýtí Obnovní doba

160

30

120

30

110

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


141 pH, pN, nP 101 pN, P, (H) DB 4-6, BK 2-4, MD 1, KL(JV) BK 6, DB 2, MD 1, JV (KL) 1, 1, LP 0-1, HB, JD, JL, TŘ, BŘK LP, HB, JD, JL, TŘ, BŘK DB 30

91 H BK 2-3, DB 2-3, MD 1, LP 2, HB 1, SM 0-1, JL, TŘ, DG, JDO

BK 32

HB 22

Průměrné

Podprůměrné – nadprůměrné

Nadprůměrné – HB, DBČ, LP Podprůměrné – jehl., BK, DB

Holoseče a okrajové seče, v případě přirozené obnovy DB i okrajové clonné seče, MD jednotlivě, míšení jednotlivé

Holosečně (bez přirozené obnovy) okrajové clonné seče proti J a Z, míšení v malých skupinách a jednotlivě (JD, MD, DG). Pro JD předsunuté prvky Kvalita

Holosečně, míšení jednotlivé (MD, SM) až skupinovité

Kvalita

Negativní úrovňový výběr, obrostlíků, předrostlíků a nežádoucích dřevin

Výběr dřevin výhledového cíle, tyto uvolňovat, silná redukce HB

Uvolňování kladných jedinců v úrovni, dále JD, MD, DG, ponechávat zdravou podúroveň

Uvolňování dřevin výhledového cíle, silná redukce HB

Kvalita

Negativní výběr v podúrovni, výsek obrostlíků a předrostlíků, redukce nežádoucích dřevin, redukce DB červeného -dospívající Uvolňovat kladné jedince, šetřit čistící porosty spodní etáž (BK, LP, HB); kvalitní DB vyvětvit Bezpečnost Ohrožení buření Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

FUNKČNÍ


les vysoký

455 - DUBOVÉ


MD 3



25


SM 3,5



---

---

--Nadprůměrný

Nadprůměrný

Podprůměrný

POTENCIÁL:


---

---

---

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. --4S, 4B, 4H, 4D: BK 8, MD 1, KL 1, DB, --LP, JD UKT se standartním vybavením.


131




Plocha ha 5081.33


45



nepůBK, DB, Geograficky vodní dřev.(max.%) bez exponovaných typů SM BK 6, SM 1, MD 1, DB 1, KL 0-1, LP 0-1, JD, HB, JL, DG, JDO


3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D


% 69.66

MD 5-10, DG + -10, SM + -10, JDO +







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let 7 let


BK 9





DB 10

JD 3

MD 3

LP 4

KL 4

Obmýtí

Obnovní doba


les vysoký

H, N, P


457 – LISTNATÉ (OL, JS, BR) Obmýtí

Obnovní doba

459 – PAŘEZINA (HB,LP,OL,DB,OS) Obmýtí Obnovní doba

100

30

80

30

70

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


81 H, N, P BK 2-3, DB 2, MD 1, LP 2-3, JV(KL) 1, HB 1, JL, TR, SM 01, DG, JDO

LP 28

61 H 3H, 3B, 3D: DB 2-6, BK 2-3, MD 1, LP 0-1, HB 0-1, JD 0-1, SM 0-1, BO, DG 4H: SM (DB)4-6, JD 0-1, BK 35, MD 1, KL, LP, DB, DG Kval. BŘ: BŘ 4-6, BK 2-3, DB 1-2, HB 1, LP JS 26-30

Nadprůměrné – HB, LP Podprůměrné – jehl. BK, DB

OL, JS, BR – nadprůměrné ostatní listnáče – průměrné jehl. - podprůměrné Holosečně, okrajově holosečně i clonně, Obnova holou sečí, zalesňovat podle po svahu s postupem proti J či Z. Míšení základní dřeviny ve skupinách, JD do předsunutých prvků, MD, DG jednotlivě jednotlivé až skupinovité pro vylepšování Kvalita Kvalita

Uvolňování dřevin výhledového cíle BK, DB, JV, JD, MD, redukce nežádoucích dřevin -dospívající Kvalitní výběr v úrovni, ponechávat porosty podúroveň Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

FUNKČNÍ


DG JDO 3 3

457 – LISTNATÉ (LÍPOVÉ)



25


SM 3,5



Negativní výběr úrovňový, uvolňovat dřeviny cílové skladby

61 H, N 3H, 3B: DB 2-6, BK 2-3, MD 1, LP 0-1, HB 0-1, JD 0-1, SM 0-1, BO, DG, JDO 4H: SM (DB)4-6, JD 0-1, BK 35, MD 1, KL, LP, DB, DG, JDO podle vlastníka příp. ponechat pařezinu DB 14-20 Ojediněle DB, silně HB, LP

Holosečně i násečně, při zachování pařeziny výsadba DB (i výrostky)

--Uvolňování DB semenného původu

Negativní výběr úrovňový, uvolňovat dřeviny cílové skladby Ohrožení buření

--Ohrožení buření

--Průměrný až nadprůměrný

Podprůměrný

---

Průměrný

POTENCIÁL:


---

---

---

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

Průměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. ----Možno snížit u až na 50 let UKT se standartním vybavením.

___________________________________________________________________________________________________________________________

132






Plocha ha 361.14

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

47

(plošiny, občas zamokřované - oglejená půda, pseudoglej)

Soubory lesních typů : (lesní typy) Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

% 4.95

nepůMD 5-10, DG + -10, BK, DB, Geograficky vodní dřev.(max.%) SM + -10, JDO + SM, BO DB 4-6, JD 0-3, BK 0-2, MD 1, JV(KL) 0-1, SM 0-1, LP; na SLT 3V též JS


3V, 3O, 4V, 4O






1 ha


2x prům. výška


7 let 7 let

DB 8

JD 3



BK 4

MD 3

JV 4

SM 3

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA




les vysoký

H, N, P


471 - SMRKOVÉ

471 – SMRKOVÉ (POŠKOZENÉ) Obmýtí

Obmýtí 100

30

80

30

90

30 (20)

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


H, N, (P) Alt. SM SLT 3V,4V: alt. BK

Obnovní doba

471 - SMRKOVÉ (s BO)

Obnovní doba

81 Alternativní


BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB, OS

25




61

H Alt. SM SLT 3V,4V: alt. BK

SM 30

Obmýtí

Obnovní doba

71

H, N Alt. SM SLT 3V,4V: alt. BK

SM 28 – 30

SM 30

Podprůměrné

Podprůměrné

Podprůměrné

Náseky s postupem proti bořivému větru

Okrajově s postupem proti bořivému větru

Stabilita a kvalita

Pouze stabilita

Pouze v případě přirozené obnovy náseky či okrajové seče clonné, jinak násek či holoseč s postupem proti převl. větru, míšení jednotlivé či skupinovité, vyvýšená sadba Stabilita a kvalita

Úrovňové i podúrovňové zásahy, podpora dřevin MZD.

Úrovňové zásahy, podpora JD, DB, JS.


---

---


Ohrožení kolísáním vodní hladiny, větrem, hnilobami.

Ohrožení kolísáním vodní hladiny, silně větrem, silně hnilobami.

FUNKČNÍ

Nadprůměrný

Podle potřeby obnovy. Průměrný až podprůměrný

Podúrovňové zásahy s negativním výběrem, podpora dřevin cílové skladby Dosažení vertikálního zápoje bez nadúrovně, uvolňování korun, podpora dřevin jako JD, DB, MD, KL Ohrožení kolísáním vodní hladiny, silně větrem, hnilobami; Zpevnění odlukami, rozlukami, pláště Podprůměrný

POTENCIÁL:


---

---

---

Desukční

Desukční

Desukční

Podprůměrná

Žádná

Podprůměrná

Hospodařit podle návrhů opatření v prvcích ÚSES schválených v dokumentaci ÚŚES. Přeměna druhové skladby. ---

---

---

UKT se standartním vybavením.


133





Plocha ha 361.14

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

47

(plošiny, občas zamokřované - oglejená půda ,pseudoglej)


% 4.95

nepůMD 5-10, DG + -10, BK, DB, Geograficky vodní dřev.(max.%) SM + -10, JDO + SM, BO DB 4-6, JD 0-3, BK 0-2, MD 1, JV(KL) 0-1, SM 0-1, LP; na SLT 3V též JS


3V, 3O, 4V, 4O







1 ha


2x prům. výška


7 let 7 let

DB 8

JD 3



BK 4

MD 3

JV 4

SM 3



les vysoký

H, N, P


473 - BOROVÉ

475 - DUBOVÉ

477 - LISTNATÉ (OSTATNÍ)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

30

150

30

80

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


N, P, (H)

61

H, N

91

H, N, (P) Alt. SM SLT 3V,4V: alt. BK




BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB, OS

25




121

Obnovní doba

--Přeměna druhové skladby

BO 30 - 32

DB 30

LP 26

Podprůměrné

Podprůměrné až žádné Holosečně s postupem proti J a Z. JD, BK do předsunutých prvků, MD jednotlivě pro vylepšení, vyvýšená sadba

---


Stabilita

Pro přirozenou obnovu pruhová nebo skupinovitá clonná seč, jinak holoseč (hlavně při zabuřenění). JD, BK do prvých (předsunutých) obnovních prvků, MD jednotlivě Kvalita i stabilita

Úrovňové i podúrovňové zásahy, podpora listnáčů.

Včasné odstranění nežádoucích jedinců, Negativní výběr – protěžovat dřeviny negativní výběr, protěžovat JD, BK, MD cílové skladby


Dosažení vertikálního zápoje bez nadúrovně, uvolňování korun. Ohrožení kolísáním vodní hladiny, větrem, hnilobami.

Negativní výběr v úrovni i podúrovni, udržovat čistící zápoj LP, HB, BK Ohrožení kolísáním vodní hladiny, buření, mrazové polohy

Negativní výběr – protěžovat dřeviny cílové skladby Ohrožení zamokřením, buření, mrazové polohy

Nadprůměrný

Podle potřeby obnovy. Nadprůměrný

Podprůměrný


FUNKČNÍ

Náseky s postupem proti bořivému větru, míšení skupinovité i jednotlivé, vyvýšená sadba

Dopěstování užitkových sortimentů

POTENCIÁL:


---

---

---

Desukční

Desukční

Desukční

Průměrná až podprůměrná

Nadprůměrná

Průměrná

Hospodařit podle návrhů opatření v prvcích ÚSES schválených v dokumentaci. Přeměna druhové skladby. ---

---

---

UKT se standardním vybavením.

___________________________________________________________________________________________________________________________

134






Plocha ha 22.89

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

01

(srázy, sutě, skalnaté svahy - litozem, ranker, rankerová kambizem)




2Z, 3Z, 3Y, 3J

BK, JV, BO, DB 2Z: DB 6, BK 3, BO 1, BŘ, LP - blízká přirozené


% 0.31

---

3J: BK 3-5,JV(KL) 2, LP 2,DB 1, JS 0-1, JLH 0-1, HB, BB - blízká přirozené

3Y: BK 6, DB 2, BO 0-1, HB 1, BŘ , JD, OS - blízká přirozené ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.)






( §31,odst.2 )

---

---


-----


BK 4

JV 4



LP 4

DB 4

JD 3

JL 4

Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)


2Z - 60% 3Z, 3Y - 30% 3J - 90%

BK, DB, LP, HB, BŘ BK, DB, JD, BŘ BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL, BŘK, MK, TS



JS

les vysoký

V (P)

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

011 - SMRKOVÉ (JEHL.)

017 - LISTNATÉ (BK, JS, HB)

016 - BUKOVÉ (KL, JV)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

100

30 – fyz. věk

150

30 – fyz. věk

150

30 – fyz. věk

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


81 N, P, V 131 P, V Přeměna druhové skladby 3Z – BO4, BK4, DB, BŘ1, HB, 3Z – BO4, BK4, DB1, BŘ 1, HB JS Alt:BK 7, BK 2, BO 1, BŘ, HB, JS BK 26 JS 24

131 V (P) 3Z – BO4, BK4, DB, BŘ1, HB Alt:BK 7, BK 2, BO 1, BŘ, HB

Podprůměrné

Podprůměrné

Průměrné

Podle potřeby porostů násečně, skupinovitě anebo až jednotlivý výběr, chybějící dřeviny vnášet výsadbami i podsadbami. Zlepšování zastoupení cílových dřevin

Uplatňování výběrných principů, či Výběrné skupinovitě podle potřeby. dřeviny jednotlivě alespoň podrostního způsobu obnovy. Chybějící Chybějící dřeviny vnášet podsadbami podsadbami. jednotlivě. Zlepšování zastoupení cílových dřevin ---

Výběr nekvalitních, úprava dřevinné skladby -dospívající Postupně ponechávat dřeviny cílové porosty druhové skladby Bezpečnost Ekologická stabilita

Negativní výběr s uvolňováním dřevin Výběr nekvalitních jedinců. cílové skladby Maximální vertikální propracování Maximální vertikální propěstování porostů, úprava druhové skladby porostu. -----

FUNKČNÍ

Průměrný

Průměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná



Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

BK 26

---

POTENCIÁL:


-----

---

---

LKT, lanová zařízení.


135



9.5.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií TAB. 9.7. ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE:

§8 odst. 1 písm. a) - Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně

FUNKCE:

Vodoochranná a infiltrační

LOKALIZACE:

Seznam PHO I. uveden v příloze. Stálost a trvalost porostů, stabilita porostů s důrazem na mechanickou odolnost, vertikální diferenciace. Preferovat jehličnany ve vzdálenosti do 50m od zdroje, podél toků pěstovat hlubokokořenící listnáče (DB, OL, JS, JV). Les vysoký. Podle příslušného HS, tzn. zastoupených LT a SLT, zkrátit při přeměnách, možnost prodloužení u cílových dřevin. Podle příslušného HS, tzn. zastoupených LT a SLT, u clonných sečí možnost prodloužení. Podrostní, násečný, přihlížet ke konkrétním podmínkám a druhu vodního zdroje. Začít s obnovou je nutno u hladiny (zdroje) a po zajištění postupovat proti svahu. Stejně i v případě rychlé likvidace porostu (kalamita). Do 50m od zdroje použít podrostní hospodářský způsob, jinde i násek. U malých bodových ochranných pásem postupovat s ohledem na porostní typ, jehličnany v případě nutnosti podsadit. Míšení dřevin skupinovité, výstavba mírně až výrazně diferenciovaná. Preferovat přirozenou obnovu, při umělé obnově využít větších počtů sazenic na ha než je udávané minimum, příprava půdy, doplňování náletů a nárostů. Podle příslušného HS, obecně na stabilitu a prostorovou diferenciaci. Včasnou a intenzívní výchovou vytvářet předpoklady pro pěstování hlubokých korun. Udržovat mírně uvolněný zápoj, pečovat o kvalitní jedince, zachovávat vertikální diferenciaci. Porosty často ohroženy větrem, hnilobou, mrazové polohy. Nutné vnitřní zpevnění, odolné porostní pláště a okraje. Péče o kultury pouze mechanická, oplocování, ošlapávání, vyžínání jen v případě, kdy odumřelá biomasa neznečistí zdroj. Chemická ochrana jen se souhlasem vodohospodářského orgánu. Funkce lesa zajištěna správnými technologickými postupy bez zbytečného narušování půdního krytu a horních půdních horizontů. Vytěženou biomasu včetně těžebních zbytků nutno vyklidit mimo PHO I. Nelze klučit pařezy, budovat stavby, skladiště, lesní školky, nezpevněné lesní cesty a trvalé skládky dříví. Zajistit volný odtok srážkových vod mimo odběrné místo, provádět nutná protierozní opatření, u povrchových odběrů neodvodňovat. Okamžitě odstraňovat poškození těžbou a dopravou dřeva, zabránit erozi. Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Podloženo Směrnicemi ministerstva zdravotnictví ČSR o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, č.j. HEM - 324.2 - 1.9.1978 z 28. Července 1979, registrována v částce č.20/1979 Sb.

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:

VÝCHOVA POROSTŮ:

zaměření: mladé porosty : dospívající porosty:

BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:

___________________________________________________________________________________________________________________________

136




SUBKATEGORIE:

§8 odst. 1 písm. b) - Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

FUNKCE:

Vodoochranná, infiltrační

LOKALIZACE:

Ochranná pásma 2a, 2b -uvedena v příloze. Stálost a trvalost porostů, stabilita porostů s důrazem na mechanickou odolnost Podle příslušného HS v návaznosti na SLT, základní dřeviny BK, DB, SM, respektovat požadavky legislativy Ministerstva zdravotnictví. Les vysoký Podle příslušného HS v návaznosti na SLT. Respektovat požadavky Ministerstva zdravotnictví. Podle příslušného HS v návaznosti na SLT. Respektovat požadavky Ministerstva zdravotnictví. Podle příslušného HS v návaznosti na SLT. Respektovat požadavky Ministerstva zdravotnictví. Podle příslušného HS v návaznosti na SLT. Respektovat požadavky Ministerstva zdravotnictví.

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty : dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE:

CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:

Preferovat přirozenou obnovu, při umělé obnově využít větších počtů sazenic na ha než je udávané minimum, příprava půdy, doplňování náletů a nárostů. Podle příslušného HS. Respektovat příslušnou legislativu Ministerstva zdravotnictví. Podle příslušného HS. Respektovat příslušnou legislativu Ministerstva zdravotnictví. Nutné vnitřní zpevnění, odolné porostní pláště a okraje. Zabránit možnosti znečištění vodních zdrojů těžebním odpadem. Těžbu provádět zásadně v zimě na sněhu nebo po zamrzlé půdě, nenarušovat povrch půdy. Specifikovány v ochranných pásmech stanovených podle legislativy Ministerstva zdravotnictví. V pásmu 2a je zakázáno odvodňování pozemků systematickou drenáží. V pásmu 2b lze konat meliorační práce s výjimkou sporadického odvodnění pouze se souhlasem Českého inspektorátu lázní a zřídel. Zabránit erozi a soustředěnému odtoku, odstraňovat poškození cest po těžbě a přibližování dříví.. Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.


137



SUBKATEGORIE:

§8 odst. 2 písm. f) - Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (genová základna BK,MD, DB)

FUNKCE:

Zachování genofondu karpatského BK a sudetského modřínu.

LOKALIZACE:

školní polesí SLŠ Hranice Zachovat nejcennější genetický materiál oblasti důsledným uplatněním principů přírodě blízkého hospodaření. Blízká přirozené - BK 6-8, MD 1-2, LP 1, DB 0-1, KL, JV, DG, JD Exponovaná stanoviště (prudké svahy) – BK 5-6, MD 1-2, KL, JV 1-2, LP 2-1, DB 0-1 Les vysoký. 130 let. 40 let. Podrostní s uplatněním clonných skupin, (násečný, výběrný) Clonně, obrubné seče, skupinovitý výběr, na svazích náseky. Skupiny SM, DB případně jiné obnovovat podle odchylek nebo příslušného HS. Snaha o dosažení věkově diferencovaných porostů s horizontálním zápojem na všech úrovních (půdní kryt). Maximálně přirozená obnova, semenné roky využít k realizaci clonných sečí, příprava půdy. DG, MD vylepšovat Druhová diverzita, kvalita, stabilita. Zásahy v úrovni, tvarový výběr - odstranit netvárné jedince a předrosty, nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou příměs úprava počtu MD Kladný úrovňový výběr, nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou listnatou příměs, uvolňování MD, DG, JD Vyvarovat se mechanického poškození těžbou a přibližováním - hniloba nepravé jádro Vychází z vhodného obnovního postupu, vertikální diferenciace. Protěžování a ochrana cenných vtroušených listnáčů, zvýšit jejich podíl v druhové skladbě. Volit vhodné technologie šetřící přirozené zmlazení, nenarušovat půdní kryt, nezraňovat stojící stromy, těžit v zimním období. -

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:

Důsledně biologická, neodvodňovat případná prameniště. Asanovat poškozené, odvod vody mimo cestu. Nadregionál, hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Odchylky hospodaření: 3.LVS - zvýšit podíl DB v dřevinné skladbě. SM skupiny nH, 100/30 Porosty poškozené hnilobou - snížit obmýtí.

___________________________________________________________________________________________________________________________

138




SUBKATEGORIE:

§8 odst. 2 písm. h) - Lesy v nichž důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

FUNKCE:

Důležitý veřejný zájem(lesnická výuka)

LOKALIZACE:

školní polesí SLŠ Hranice Lesní hospodaření sladit s lesnickou výukou. Vychází s příslušného SLT a HS.

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty : dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:

Les vysoký Vychází s příslušného SLT a HS. Řídí se SLT a příslušným HS. Vychází s příslušného SLT a HS. Řídí se SLT a příslušným HS.

Vychází s příslušného SLT a HS. Vychází s příslušného SLT a HS.

Vychází s příslušného SLT a HS. Vychází s příslušného SLT a HS. Vychází s příslušného SLT a HS. Vychází s příslušného SLT a HS. Vyplývají s konkrétního uplatňování veřejného zájmu. Vyplývají s konkrétního uplatňování veřejného zájmu. Vyplývají s konkrétního uplatňování veřejného zájmu. Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Hospodaření v konkrétní porostní skupině vychází z doporučení a rámcových směrnic pro příslušný HS podle SLT s případným omezením ze strany veřejného zájmu.

9.5.3. Principy tvorby porostních směsí Lesní dřeviny by měly být v podmínkách oblasti, především z důvodů stability a zlepšení zdravotního stavu, pěstovány vesměs, až na výjimky, ve formě smíšených porostů. Ve vyhlášce MZe č.83/1996 Sb. je druhová skladba porostů charakterizována dřevinami základními, melioračními a zpevňujícími a druhy přimíšenými a vtroušenými. V našich podmínkách se jako druhy základní (hlavní, hospodářské) uvažují smrk ztepilý, borovice lesní, buk, duby (domácí), na specifických stanovištích pak i olše, jasan, javor a topol. Meliorační a zpevňující dřeviny jsou dřeviny přirozené původní skladby daného stanoviště (kromě DG a JDO) sloužící ke zvýšení stability, biodiverzity a zdravotního stavu. Přimíšené a vtroušené dřeviny pak jsou dřeviny, které by na daném stanovišti a daném porostním typu neměly tvořit významější zastoupení. Základním cílem při zakládání lesních porostů je v převážné většině tvorba směsí a současně i vhodných způsobů míšení. Spektrum dřevin, které mají být ve smíšených porostech zastoupeny, je uvedeno v cílových druhových skladbách u jednotlivých hospodářských souborů. V rámcových směrnicích hospodaření pak jsou i zmínky o míšení dřevin. Nejčastěji uváděné míšení skupinovité a hloučkovité má v současných podmínkách stavu našich lesů a ekonomiky provozu oproti jednotlivému míšení velkou řadu výhod: - Obnovní cíl a cílová druhová skladba mohou být přibližně shodné, jestliže se lesní porosty zakládají ve formě skupinových směsí. - Zakládají-li se lesní porosty v menších skupinách, hloučcích a především v jednotlivém míšení, uplatňuje se ve větší míře konkurence a prosazují se dřeviny na daném stanovišti lépe adaptované. V těchto případech mohou existovat větší diference mezi cílovou a obnovní skladbou. Záměrnou pěstební technikou, vhodnou výchovou, lze druhové i prostorové složení lesních porostů do určité míry regulovat a upravovat ve prospěch žádaných druhů. - Směsi jednotlivé jsou však z hlediska pěstební péče náročnější a pěstební zásahy bývají často složitější a nákladnější, mnohdy je nutno volit v rámci výchovy kratší intervaly. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

139



- Možnosti tvorby porostních směsí jsou do značné míry závislé na sociabilitě, kompetičních a konkurenčních vztazích mezi dřevinami. Těmto podmínkám do značné míry nejvíce vyhovují směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité. - Je žádoucí aby se u cenných melioračních a zpevňujících dřevin (BK, LP, JV, JS, OL, JD, DB) nepovažovala otázka produkce a jakosti za druhořadou. Tomuto cíli opět lépe vyhovují do značné míry směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité, s ohledem na rozdílné růstové a pěstebně genetické vlastnosti jednotlivých dřevin. - Významným kritériem při volbě dřevin a typů porostních směsí je náročnost a nákladnost vlastního zalesnění, ošetřování a ochrany kultur. V podmínkách stavu našich lesů, převážně smrkových monokultur, kdy se při obnově jedná stále převážně o obnovu umělou nebo nálet smrku, a kdy je třeba se vypořádat se zaváděním MZD, hlavně buku, při vysokých stavech zvěře, se ukazuje, že ne jedinou schůdnou cestou je skupinovité míšení se zaváděním MZD ve větších oplocených skupinách s vytvářením předsunutých prvků (pruhy, kotlíky). V podmínkách PLO 37 jsou to také tzv. řadové výsadby BK či DB společně se SM a MD ověřené praxí starou 100 let (bývalé polesí Kvasice, LZ Buchlovice – PLO 36). Další cestou jsou možnosti podsadeb, zejména SM monokultur, které nejsou, jako i vnos MZD do ochrany pomocných dřevin, zatím téměř využívány. Je nutno si uvědomit, že lepší podmínky pro růst původních dřevin (BK, DB) nikde jinde v republice neexistují. Horšími přírodními podmínkami podložený fakt, že listnáče, zvláště BK, jsou utlačovány smrkem, je opodstatněný v hercynské oblasti, ovšem v PLO 37 neobstojí. Praxe ukazuje, že živelnost BK v moravských Karpatech mnohem převyšuje SM a je jen otázkou důslednosti a vůle lesního hospodáře obstát v úkolu vnést podíl listnáčů do jehličnatých monokultur. Je zřejmé, že 10% zastoupení BK ve smrčině dokáže při správném hospodaření zajistit daleko vyšší zastoupení v následné generaci lesa.

9.5.4. Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Šindelář 1997) Smrkové porosty

Smrk se bohužel pěstuje téměř ve všech stanovištních podmínkách, od lužních lesů po 5. lvs. Rozmanitost přírodních podmínek však vyžaduje diferenciaci pěstebních postupů i hospodářských cílů. Mezi nejdůležitější vlastnosti významné z hlediska porostní výchovy patří dobrá růstová reakce na uvolnění v průběhu téměř celé doby obmýtní, což lze využít k produkci silných sortimentů. Mimo zápoj si udržuje přímý vzrůst a souměrnou korunu. V uměle založených smrkových porostech převládá tzv. pionýrská strategie růstu, tj. tendence k velmi rychlému růstu v mládí s kulminací tloušťkového přírůstu již ve věku 10 15 let a výškového přírůstu ve věku 20 - 35 let. V tomto období vyžaduje smrk dostatek růstového prostoru k vytvoření souměrného stabilního kmene, koruny a mohutného kořenového systému. Ke splnění tohoto cíle je potřebná co největší hmota asimilačních orgánů - vyvinutá koruna. Po odeznění “přírůstové vlny”, v našich poměrech ve věku 30 - 40 let, je potřebné naopak koruny zkrátit zejména s ohledem na překročení kritické výšky 15 - 20 m, kdy se objevují škody větrem. Velká, zejména dlouhá koruna sice snižuje těžiště, ale znamená současně větší záchytnou plochu pro vítr. Snížením intenzity výchovy, popř. jejím vynecháním v druhé polovině doby obmýtní se docílí hustšího zápoje, a tím i přirozeného zkrácení korun. Navíc se zlepší i systém vzájemné podpory jedinců. Borové porosty

Borovice lesní je přizpůsobivá stanovištním podmínkám a na živiny a vodu nenáročná. Výchova borových porostů je ve srovnání s výchovou smrkových porostů odlišná, zejména pro biologické vlastnosti borovice (odlišná stavba korun, slunné jehličí atd.). Reakce na výchovné zásahy je pomalejší než u smrku a celkově méně výrazná. Při zásazích velké intenzity může dojít k dlouhodobějšímu poklesu přírůstu i k určité celkové ztrátě objemové produkce. Cílem výchovy porostů borovice je proto především zvýšení jejich kvality, což znamená především tvorbu kmenů v dolní části bez velkých suků. První výchovný zásah je zaměřen nikoliv na redukci hustoty, ale na odstranění minimálního počtu nežádoucích jedinců, jejichž ponechání by mělo nepříznivý vliv na kvalitativní vývoj porostů. Jedná se o tzv. “předrostlíky a obrostlíky”, tj. formy, které se svým abnormálním růstem odlišují od ostatních stromků. Doba tohoto zásahu je vymezena úsekem, kdy lze tyto stromy rozpoznat (věk 7 - 9 let, na bohatších stanovištích dříve, na chudších později). Pro proces vývoje slunné borovice je příznačná přirozená mortalita podúrovňových stromů. Při dalších výchovných zásazích se přechází při výběru do podúrovně a stromy předrůstavé se odstraňují pouze výjimečně. Bukové porosty

Buk je typická stinná dřevina s pozdějším vyvrcholením přírůstu, tj. s klimaxovou růstovou strategií. Nepodléhá příliš škodám způsobovaných abiotickými činiteli. Z kladných pěstebních vlastností je důležitá schopnost reagovat zvýšeným přírůstem na uvolnění v druhé polovině doby obmýtí, aniž by vytvářel kmenové výstřelky a má schopnost udržovat vhodnou strukturu porostu přirozeným prořeďováním. Mezi ___________________________________________________________________________________________________________________________

140




negativní vlastnosti patří náchylnost k rozrůstání korun do šířky po silnějším uvolnění. Nevhodnou vlastností je též sklon k vytváření neprůběžné osy a vidlice. První výchovné zásahy v bukových porostech nesmí být zaměřeny na redukci počtu stromů v mládí. Hlavním cílem je zvyšování kvality, tj. včasné odstranění hospodářsky nevhodné složky z porostu. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Opakování zásahu a délka pěstební periody záleží na přírodních podmínkách, hospodářském cíli, porostní struktuře a síle zásahu. Zásah musí být dostatečně silný, aby podstatně zlepšil jakostní složení hlavního porostu a současně neohrozil porostní strukturu. Nejvýraznější dopad na kvalitu bukových porostů mají první výchovné zásahy zaměřené na odstranění nekvalitních předrostlíků a obrostlíků. Pečlivou výchovou s využitím světlostního přírůstu v závěru doby obmýtní lze v bukových porostech získat dodatečnou produkci vysoké kvality. Dubové porosty

Dub je světlomilnou dřevinou. Výškový přírůst kulminuje velmi brzo (podobně jako u borovice) pokles přírůstu je však pomalejší. Při uvolnění má podobně jako borovice tendenci ke košatění, vzniká nebezpečí vytváření vlků. Obecně je velmi odolný proti škodám větrem. V posledních letech je poškozován tracheomykózou. Výše uvedené vlastnosti dubu určují způsob výchovy. Doba prvního zásahu v nárostech nebo mlazinách záleží zejména na množství a vývoji přimíšených dřevin. Co nejdříve (do věku 10 let) je potřebné redukovat rychleji rostoucí příměsi břízy, javoru, olše a jasanu, které předrůstají dubovou kulturu. V čistých dubových mlazinách se začíná s výchovou ve věku 20 let (horní porostní výška 7 m), kdy lze rozpoznat tvarové a růstové vlastnosti stromků. V mládí je výběr negativní, odstraňují se předrostlíci a obrostlíci, později, při horní porostní výšce 15 m, se přechází na pozitivní výběr, tj. pěstování jednotlivých stromů. Výchovné zásahy se v čistých dubových porostech opakují v intervalech zhruba 10 let, v kvalitních porostech mohou být i delší. Síla zásahu závisí na množství nežádoucích přimíšených druhů a na počtu netvárných předrostlíků. Zásahy jsou slabší, nesmí se při nich porušit zápoj. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Hustota porostu by ve stadiu mlazin neměla klesnou pod 6 tisíc na 1 ha. Ve věku 30 - 40 let se vyberou v porostu růstově i kvalitativně nejvhodnější jedinci a další výchova se zaměřuje na jejich podporu. Je velmi žádoucí podporovat vývoj spodního patra (etáže), složené z jádrových i výmladkových jedinců LP a HB z důvodů krycí a čistící funkce. Výchovné programy jsou v dubových porostech komplikovanější a nelze je vyjádřit podobně jako u smrku a borovice vývojem počtu stromů. S péčí o porosty se počítá téměř po celou dobu obmýtí, která je u dubu delší než u porostů smrkových a borových. Z uvedených poznatků je tudíž zřejmé, že zanedbání výchovy má zásadní vliv na kvalitu produkce dubových porostů. Vliv výchovy na stabilitu je v případě dubových porostů druhořadý. Koncepce pěstování cílových stromů v dubových porostech je v posledních letech místy zpochybněna výskytem tracheomykózy, napadající stejnou měrou také dominantní stromy, na které je soustředěna pěstební péče.

9.5.5. Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář 1995) a) Vhodná úprava druhové skladby lesů s cílem udržet a zlepšit existenci, stabilitu a produkci lesů, pozitivní vliv lesů na životní prostředí a žádoucích funkcí ve prospěch společnosti. Základním principem řešení je snížení stupně hemerobie, tj. výraznější uplatnění původních druhů dřevin v lesních ekosystémech. b) Zabezpečit vyšší druhovou, věkovou a prostorovou diverzitu v lesních ekosystémech jako významný nástroj stability. Jde zejména o udržování a zakládání smíšených, podle podmínek a možností věkově i prostorově členěných porostů na všech stanovištích, kde jsou pro takovéto porostní úpravy vhodné podmínky. c) Zajišťovat vhodnou genetickou skladbu populací lesních dřevin, volbu vhodných proveniencí lesních dřevin s dostatečnou, geneticky podmíněnou diverzitou jako důležitého předpokladu pro možnou adaptaci dřevin na změněné podmínky prostředí. Udržovat a dále doplňovat soubory genových zdrojů lesních dřevin jako základ pro zabezpečování dostatečného množství reprodukčního materiálu. d) Na základě výsledků výzkumu a praktických zkušeností začleňovat do druhové skladby lesních porostů i vhodné, osvědčené dřeviny cizokrajné, které mohou přispět k uchování existence lesa, jeho stability a funkci. e) Volit vhodné hospodářské způsoby a formy, které umožní vhodně využívat přírodních sil a procesů při obnově, organizaci a stabilizaci lesních ekosystémů. S tím souvisí i požadavek minimalizace přídatných energií a s tím spojených vkladů materiálu, práce a finančních nákladů. Tomuto požadavku vyhovuje v našich podmínkách v souvislosti s řadou dalších úkolů (rekonstrukce lesních porostů, přeměny aj.) převážně hospodářský způsob podrostní nebo násečný, podle potřeby v kombinaci, a to podle situací i s malými holými sečemi, zejména jako nástroje úprav druhové a ostatní skladby lesních porostů. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat podle možností i hospodářského způsobu výběrného, zejména skupinovitě výběrného. Velkoplošné holoseče je potřeba zcela vyloučit. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

141



f) Z hlediska problematiky uhlíku je třeba dávat přednost takovým pěstebním systémům, které akumulují značné množství biomasy. Tomuto požadavku vyhovují především lesy obhospodařované při delších dobách obmýtních, lesy dvou - a vícepatrové, případně útvary charakteru lesa výběrného. g) S ohledem na současný stav lesů v ČR a žádoucí úpravy druhové skladby je vhodné obnovu lesních porostů realizovat podle možností a účelnosti kombinacemi obnovy přirozené a umělé; tam, kde jsou vhodné podmínky, pak převážně cestou přirozené obnovy. Holoseče malé rozlohy se jeví jako vhodné spíše jen ve výjimečných případech, mimo jiné se zřetelem na omezení urychleného rozkladu nekromasy, převážně humusu a s tím spojeného uvolňování CO2 do atmosféry. h) Pěstební péči, specifickou výchovu lesních porostů s navazujícími postupy obnovy a přípravu obnov je třeba orientovat tak, aby byla podle možnosti zajištěna žádoucí stabilita porostu. Tento cíl je dosažitelný nejen vhodnou druhovou skladbou porostu, ale i vhodným zakládáním porostu (při umělé obnově vhodné volnější spony a rozestupy sazenic), vhodnou výchovou, především intenzivními zásahy v mladém a středním věku porostu s plynulými přechody do fáze obnovy. Plně na místě je i pěstební péče spojená s vytvářením a udržováním vhodných lesních a porostních okrajů. ch) Pokud vzniknou holiny, ať již kalamitní, nebo z úmyslných těžeb, nedoporučuje se odstraňování klestu pálením. Pokud nelze plochu oset nebo osázet, aniž by bylo nutno klest odstranit, a není možno z technických a ekonomických důvodů odpady po těžbě a klest zpracovat na štěpky a po ploše rozptýlit, pak je třeba uvažovat o vhodném shrnování klestu tak, aby obnova holiny byla možná. i) Se zřetelem na nebezpečné tendence vývoje k suššímu, aridnějšímu typu podnebí, je třeba využívat veškerých možností k zachování vody v lesích. K opatřením patří zejména vyloučení jakéhokoli odvodňování v lesích. Dále jde o zachování, obnovu, případně zřizování nových vodních nádrží v lesích. V souvislosti s hospodařením s vodou v lesích je třeba realizovat možná opatření k udržování a zlepšování vhodného porostního klimatu (péče o podrosty, lesní a porostní okraje aj.).

9.5.6. Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese (Zatloukal 1998) Přes zdánlivou protichůdnost přístupů lesního hospodářství orientovaného prioritně na produkci dřeva a přístupu ochrany přírody orientované na ochranu ekosystémů, nebo ve vrcholné podobě na ochranu procesů, leží společné řešení v přírodě blízkém hospodaření! Trvale vysoké a bezpečné produkce nelze dosáhnout v lesních porostech, založených a obhospodařovaných v rozporu s přírodou! Trvale udržitelné hospodářství není možné docílit bez důsledného respektování přírodních zákonitostí uplatňovaného pomocí ekosystémových přístupů. V tomto pojetí je trvale udržitelné hospodaření reálné pouze jako hospodaření přírodě blízké. Tím dochází zároveň ke sjednocení obou principů, kdy přírodě blízké hospodaření je prostředkem k dosažení trvalé udržitelnosti hospodaření. Dílčí rozdíly deklarované zastánci jednoho či druhého pojetí jsou z tohoto hlediska zcela nepodstatné! Komentář: Masové zavádění jehličnanů (nejprve zejména borovice, později smrku) od poloviny 18. století, znamenalo nahrazení středoevropských, převážně listnatých nebo smíšených lesů, lesy severského typu. Se zavedením jehličnatých monokultur nastal rozmach holosečných způsobů hospodaření. Uplatnění středoevropských stinných listnáčů a jedle v holosečném způsobu je omezeno jednak obtížemi s dosažením jejich dostatečného zastoupení na holé seči, jednak jejich nepřirozeným vývojem na holé ploše, vedoucím ke zkrácení jejich životnosti (Backmanův zákon). Všeobecně bývá pozitivně vnímána úloha hlubokokořenných listnáčů a jedle pro zvýšení mechanické stability lesa. Nedoceněn je však již význam pestré skladby dřevin pro bezporuchový koloběh živin a pro zpomalení procesu acidifikace půd, kdy hlubokokořenné dřeviny fungují jako “pumpy”, vracející do oběhu živiny vyplavené do hlubších vrstev půdy mimo dosah mělce kořenícího smrku. Holosečné hospodářství způsobuje: - poruchy přirozeného vývojového cyklu středoevropských lesů a tím snížení jejich ekologické stability, porosty jsou holosečí uvrženy vždy zpět na počátek vývojového cyklu - ochuzení druhové skladby a prostorové výstavby a tím pokles mechanické i ekologické stability lesa. Rozsáhlé stejnověké a stejnorodé porosty jsou předisponovány obdobným rizikům (škůdcům, abiotickým faktorům). Proto jim hrozí destrukce na velkých plochách. Toto riziko vzrůstá s věkem porostu a přirozeným poklesem jejich vitality. - erozi genofondu smrku ztepilého jako druhu. Jedinci s výrazně “klimaxovými” vlohami jsou znevýhodňováni v podmínkách holé plochy a následně při výchově uplatňováním podúrovňových zásahů. Pokračující holosečné hospodářství a globální antropická zátěž dále destabilizují lesní ekosystémy. Znemožňují tak jejich návrat do rovnovážného stavu. Vysvětlení a klíč k řešení spočívá v poznání a respektování zákonitostí cykličnosti vývoje lesních ekosystémů. ___________________________________________________________________________________________________________________________

142




Malý vývojový cyklus, ve kterém se přirozeně vyvíjejí středoevropské lesy - s určitými odchylkami v lesích horských - (Míchal 1992; Hladík, Korpel, Lukáč, Tesař 1993) ve svých zralostních stádiích nevede zpravidla k plošné destrukci horních stromových pater. Je ekologicky velmi stabilní. Velkoplošný rozpad porostů je naopak běžný ve velkém cyklu vývoje severských lesů, jejichž vývoj ke stadiu optima (cyklicky uzavřenému) je klimaticky blokován. Za jednoduchost holosečného způsobu hospodaření platíme vysokým podílem kalamit a nahodilých těžeb. Základní rozpor spočívá v nesouladu mezi stavem lesa (jehličnatou monokulturou) a prostředím střední Evropy. Tento rozpor je dále prohlouben skutečností, že systém holosečného hospodaření nepřevzal (z krátkodobých ekonomických důvodů) z tzv. velkého cyklu vývoje severských lesů fázi přípravného a přechodného lesa s účastí listnatých pionýrských dřevin, nezbytnou pro regeneraci stanoviště. Podstatný rozdíl je však v tom, že ve středoevropských přírodních lesích, normální vývoj takto neprobíhá, zatímco v severských lesích ano. Proto je i aplikovatelnost “severských” metod hospodaření ve střední Evropě omezená. Z poznatků o přirozeném vývoji středoevropských lesů jednoznačně vyplývá, že holosečný způsob hospodaření a zakládání monokultur je v rozporu se zákonitostmi vývoje v našich podmínkách. Přírodě nejbližším způsobem hospodaření pro naprostou většinu lesů v ČR je maloplošná forma podrostního hospodářského způsobu, event. s ponecháním výstavků do příštího obmýtí. Předpoklady trvale udržitelného rozvoje lesů v oblasti: (v nichž je obsažen i motiv předběžné opatrnosti ze změny klimatu): a) dosažení navržených stanovištně diferencovaných cílových druhových skladeb v ideální linii: hospodářský soubor < soubor lesních typů < porost < porostní skupina; b) podrostní a násečný hospodářský způsob c) vytvoření věkové, druhové a vertikální prostorové diferenciace; d) co největší přiblížení se normální rozloze věkových stupňů anebo etážovým porostům pro dosažení dlouhodobé vyrovnanosti těžeb; e) uplatnění zásad přírodě blízkého hospodaření při obnově a výchově;


143

Základní cíle


10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI 10.1. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů 10.2. Základní cílová druhová skladba Základní cílová druhová skladba jako produkčně, biologicky i funkčně optimalizovaná porostní druhová skladba dřevin, která nebere ohled na současné porostní poměry v PLO je jakýmsi výhledem, který daleko převyšuje rámec jednoho obmýtí. Svojí podstatou se velmi blíží přírodním poměrům v oblasti. Jako porovnání s cílovým zastoupením dřevin je uvedeno současné zastoupení analyzované na podkladě databází platných LHP. Nejpodstatnější změnou je změna poměru listnáčů a jehličnanů z nynějších 22 a 78% na cílových 80 a 20%. Důsledným uplatňováním MZD, zejména BK, DB a JV v současných SM a BO monokulturách je možno tuto změnu v přírodních podmínkách oblasti úspěšně zahájit. Na značném poklesu v zastoupení SM má podíl jeho úplné vyloučení ve 3. lvs a malé zastoupení jako přimíšené dřeviny ve 4. lvs. S borovicí je počítáno jen jako dřevinou přimíšenou, tedy ve směsích s DB a BK na odpovídajících stanovištích nebo o odůvodněných případech, kdy produkce a jakost je prioritou (vhodný ekotyp). Introdukované dřeviny v rámci požadavku odboru ochrany přírody MŽP ČR jsou uvedeny na úrovni průměru přípustných podílů v jednotlivých cílových HS. ZÁKLADNÍ CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA V POROVNÁNÍ SE SOUČASNOU DŘEVINNOU SKLADBOU PLO HS 19 21 23 25 29 31 35 41 43 45 47 01

Plocha l.půdy

SM

JD

DG

JDO

J

BO

MD

4

1

+

6

1

+

1

+

5

1109

10

91

111

195

560

227

141

5

5

14

BK

DB

JV

LP

JS

JL

-

136

23

23

45

+

1

3

OL

+ 15

14

BŘ

OS

TŘ

TP

20 42

81

L

+

227

+

3

+

45

2

HB

5

83

50

2

+

998 +

+

127

10

1

1

3

1

2

2

1

+

9

10

+

+

4

1

2

2

1

+

10

90

202

32

32

15

1142

2722

472

472

100

145

37

172

8

6

3

+

9

2

4

4

371

37

16

+

470

50

50

+

5233

472

100

371

37

71

470

50

50

37

50

100

175

4091

2

+

+

+

+

226

+

+

560

188

12

635

55

55

1505

3172

1384

590

197

94

70

81

185

225

+

+

+

6000

Cílené zast. %

7

3

+

8

1

1

20

42

18

8

3

1

1

1

2

3

+

+

+

80

Součas. zast. %

35

+

3

9

+

+

47

8

12

1

9

4

-

2

6

9

2

+

+

53

Celkem

23

281

+

7505

23

10.3. Specifika hospodaření v oblasti 1. Klima PLO 37 se nalézá na styku dvou klimaticko-vegetačních oblastí – teplé – mediteranní a chladné – boreální. Na jejím území doznívá teplé panonské a subpanonské klima, které svými projevy (teplota, srážky) ovlivňuje vegetaci a její stupňovitost, tudíž i následné hospodaření. 2. Dřevinná skladba PLO 37 patří k oblastem s víceméně změněným dřevinným složením. To by mělo podmiňovat a určovat základní rysy hospodaření ve vztahu k použití hospodářských způsobů. Ze společenského hlediska je žádoucí zvýšit zastoupení listnatých dřevin v oblasti, tzn. obnovu porostních skupin orientovat na listnáče. 3. Bonita stanovišť Jak vyplývá ze zastoupení půdních kategorií v rámci SLT tvoří živná ekologická řada (S,B,H,W) 60,3% a řada obohacená humusem (D,A,J) 25,4%. Celkem tedy tvoří nejprodukčnější lesní stanoviště 85,7% plochy lesů PLO. Mělo by proto být naprosto přirozené v podmínkách 1. – 4. lvs hospodařit i ___________________________________________________________________________________________________________________________

144



Základní cíle

v podmínkách změněných porostních poměrů (monokultury jehličnanů) ve prospěch původních dřevin tzn. BK, DB a cenných listnáčů. 4. Podloží Vnější flyš i kulm, které tvoří podloží PLO (jílovce, slínovce, pískovce, droby, břidlice) jsou svojí podstatou velmi zranitelným podložím. Pokud nejsou dodržována základní protierozní opatření při těžbě a přibližování dříví, dochází u něj k intenzivní erozi, často nevratného charakteru. Tato problematika byla po celá desetiletí neřešena, vznikly škody na cestní síti a na porostní půdě, které jsou odstranitelné již jen za cenu neúměrných nákladů. Při hospodaření je nutno erozi předcházet (odvodnění cest a svážnic, použití vhodných technologií) a poškození včas asanovat. Svážná území – typický a častý jev ve flyši (téměř 6% plochy). Nelze je jako přirozenou geologickou sílu vyloučit a zabránit jim. Lze jim však alespoň vhodným hospodařením částečně předcházet a snižovat riziko vzniku.


145

Technická zpráva


11. TECHNICKÁ ZPRÁVA Vlastní práce na OPRL pro PLO 37 – Kelečská pahorkatina byly provedeny v roce 1998 – 1999. Digitální zpracování bylo započato v roce 1999 a dokončeno v roce 2000. Celé dílo mimo souhrných údajů databáze, zhotovila pobočka Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Kroměříži za spolupráce s pobočkou ÚHÚL Frýdek – Místek. Dílčí údaje na území své působnosti vypracovala pobočka ÚHÚL Olomouc. Při zpracování se vycházelo z platných právních předpisů, schválené metodiky OPRL a závěrů porad specialistů, jež bylo ještě možno zapracovat, vzhledem k rozpracovanosti díla.

Personální obsazení prací Koordinátoři prací : Přírodní podmínky a typologické šetření :

Ochrana lesů : Lesní dopravní síť : Funkce lesa : Rámcové směrnice hospodaření :

Digitalizace : Historické údaje : Rozbory a analýzy z databáze LHP : Zpracování a grafická úprava : Autor fotografií :

Ing. Jaromír IVAN, ředitel pobočky Ing. Emil SEKANINA, garant za zpracování PLO 37 Ing. Antonín KUSBACH Ing. Emil SEKANINA Ing. Štěpán BŘEZOVJÁK Ing. Lubomír ŠÁLEK Ing. Jiří MAZEL Ing. Emil SEKANINA Ing. Antonín KUSBACH Ing. Antonín KUSBACH Ing. Lubomír ŠÁLEK Ing. Emil SEKANINA Ing. Martin POSPÍŠIL Ing. Miloslav PEKAŘ Ing. Iva ŠTRUBLÍKOVÁ Romana SEDLÁČKOVÁ Ing. Antonín KUSBACH Ing. Eduard PRŮŠA

Personální obsazení části zpracované pobočkou Frýdek – Místek Garant : Přírodní podmínky a typologie : Ochrana lesů : Lesní dopravní síť : Funkce lesa : Digitalizace :

Ing. Jaroslav HOLUŠA Ing. Jaroslav HOLUŠA Ing. Martin TELECKÝ Ing. Jan URBÁŠEK Ing. Hana KAZICKÁ Ing. Helena URBÁŠKOVÁ Libor MIKLOŠ Ing. Hana KAZICKÁ

Personální obsazení části zpracované pobočkou Olomouc Přírodní podmínky a typologie : Ochrana lesů : Lesní dopravní síť : Funkce lesa :

Ing. Jan PEŘINA Zdeněk SOUŠEK Ing. Vincenc ZLATNÍK Ing. Miroslav SOTORNÍK Jiří BURIAN

___________________________________________________________________________________________________________________________

146



Přehled literatury

12. PŘEHLED LITERATURY Ambros, Z. : Culek, M. a kol. : Černý, A. : Dostál, J. : Dostál, J. : Indruch, A. : Kolektiv : Kolektiv : Machů, J. a kol. : Míchal, I. : Míchal, I. a kol. : Míchal, I. a kol. : Mráček, Z. : Plíva, K. : Plíva, K. ; Žlábek, I. : Plíva, K. ; Žlábek, I. : Prudič, Z. : Prudič, Z. : Quitt, E. : Simon, J. a kol. : Slavík, B. : Stolina, M. a kol. : Sýkora, L. : Šindelář, J. : Šindelář, J. : Vokoun, J. : Vokoun, J. Macků,J. : Vlček L. a kol.: Vlček L. a kol.: Hošek E. :

Charakteristiky skupin geobiocénů ČSFR. VŠZ, Brno 1991 Biogeografické členění ČR. Enigma, Praha 1996 Parazitické dřevokazné houby. SZN, Praha 1989 Klíč k úplné květeně ČSR. ČSAV Praha 1954 Nová květena ČSSR. Academia 1989 Zakládání a výchova listnatých porostů. SZN Praha 1985 Územní zabezpečování ekologické stability, teorie a praxe. MŽP Praha 1991 Skladebné prvky systému ekologické stability v lesích. Ústav pro živ. pr. Brno 1992 Pracovní postupy typologie lesů. ÚHÚL Brandýs n.L. 1980 Ekologická stabilita. Veronica Brno 1992 Vymezování a navrhování ÚSES v lesích. MŽP, Mze Praha 1994 Obnova ekologické stability lesů. Academia, Praha 1992 Pěstování buku. MLVH 1989 Diferencované způsoby hospodaření v lesích. SZN Praha 1980 Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN Praha 1986 Provozní systémy v lesním plánování. SZN Praha 1989 Půdní sesuvy a plánovaní obnovy lesa. Terplán Praha 1971 Areál jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v Moravských Beskydech. Lesnictví 36/1990 Klimatické oblasti ČSR. Studie Geographica 16. ČSAV Brno 1971 Charakteristiky přírodního lesního prostředí a zdravotní stav lesa na základě šetření na monitorovacích plochách. VŠZ Brno 1996 Regionálně fytogeografické členění ČSR 1:750 000. Academia 1987 Ochrana lesa. Príroda Bratislava 1985 Fytoindikace sesuvných území ČSSR. Nakladatelství Čs.akademie Praha 1981 Zakládání porostních směsí. Lesnická práce 6/1997, 7/1997 Přepokládané změny klimatu – úkoly LH. Lesnický průvodce 1/1995 Ekologické skupiny rostlin. ÚHÚL Brandýs n. L. 1996 Klasifikace lesních půd. ÚHÚL Brandýs n. L. 1992 Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže 1984 Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny 1986 Vývoj hospodářské úpravy lesů ČSSR – ÚHÚL 1974

Atlas podnebí ČSSR. Ústřední správa geodézie a kartografie. Praha 1958 Ekologie lesů. Metodiky. Lesprojekt 1985 Geologická mapa ČSR 1:200 000. ÚÚG Praha 1964 Hospodářská doporučení podle hosp. souborů a podsouborů. Příloha Les. práce 1/97 ÚHÚL Kroměříž – Všeobecná část LHP – LHC Holešov 1960 – 1969 ÚHÚL Kroměříž – Všeobecná část LHP – LHC Lukov 1962 – 1971 ÚHÚL Kroměříž – Všeobecná část LHP – LHC Kostelec 1962 – 1971 ÚHÚL Kroměříž – Všeobecná část LHP – LHC Holešov 1970 - 1979 ÚHÚL Kroměříž – Všeobecná část LHP – LHC Kostelec 1972 - 1981 ÚHÚL Kroměříž – Všeobecná část LHP – LHC Rajnochovice 1972 - 1981 ÚHÚL Kroměříž – Všeobecná část LHP – LHC Lukov 1972 - 1981 ÚHÚL Frýdek-Místek – Všeobecná část LHP – LHC Frenštát 1994 – 2003 ÚHÚL Frýdek-Místek – Všeobecná část LHP – LHC SLŠ Hranice 1991 - 2000 ÚHÚL Frýdek-Místek – Všeobecná část LHP – LHC Rožnov 1997 - 2006 Lesní dopravní síť. ČSN 73 61 08 1996 Modely hospodaření, Lesprojekt Brandýs n. L. 1985 Oblastní plán rozvoje lesů, metodika ÚHÚL Brandýs 1999 Podsadby lesních porostů. Metodiky Mze ČR 21/1995 Tabulky podnebí ČSSR, ČHÚ 1961 Typologický systém. ÚHÚL 1971 Typologická klasifikace lesů ČSR, ÚHÚL 1984 Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSR 1:200 000. ČSAV 1963


147

Přehled literatury


Vývoj hospodářské úpravy lesů ČSSR. ÚHÚL Brandýs 1974 Zajištění podílu listnatých dřevin v druhové skladbě lesů v ČR. Metodiky pro zemědělskou práci 19/1996 Základní principy státní lesnické politiky. MZe ČR 1994

___________________________________________________________________________________________________________________________

148



Přílohy

13. PŘÍLOHY Seznam použitých zkratek Údaje o dřevinálch Charakteristiky lesních typů Grafy růstových poměrů dle četnosti AVB u vybraných representativních skladeb porostních typů cílových HS Evapotranspirace v cílových HS dle porostních typů Soupis cest (tab. S1) Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Seznam plánů péče o zvláště chráněná území Seznam mapových výstupů OPRL Klíče a vysvětlivky k mapám Předběžná zpráva k základnímu protokolu Zápis ze základního protokolu Závazné stanovisko MŽP k zavádění geograficky nepůvodních dřevin


149

Seznam použitých zkratek : AVB CBP CHS CPP ČHMÚ ET GZ HČL HS CHOPAV JKS KES K.ú. LČR LDS LH LHC LHO LHP LKT LS LT lvs LZ MNO MZD MZe MŽP NKS NP odd. OkÚ

-

OL OLH MZe OPRL PHO PLO PMP PP PR PT RŽP OkÚ SLT

-

STG UKT UNESCO ÚHÚL ÚO ÚSES VKP VS VŮLHM

-

AV

akademie věd absolutní výšková bonita v metrech ve 100 metrech celkový běžný přírůst cílový hospodářský soubor celkový průměrný přírůst Český hydrometeorologický ústav evapotranspirace = souhrn výparu z půdního povrchu a transpirace rostlinami genová základna hodnotná část lesa hospodářský soubor chráněná oblast přirozené akumulace vod jarní kmenové stavy zvěře koeficient ekologické stability katastrální území lesy České republiky lesní dopravní síť lesní hospodářství lesní hospodářský celek lesní hospodářská osnova lesní hospodářský plán lesní kolový traktor lesní správa lesní typ lesní vegetační stupeň lesní závod ministerstvo národní obrany meliorační a zpevňující dřeviny ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí normované kmenové stavy zvěře národní park oddělení okresní úřad VS - Vsetín PR - Přerov KM - Kroměříž FM - Frýdek-Místek obecní lesy odbor lesního hospodářství MZe oblastní plán rozvoje lesů pásmo hygienické ochrany přírodní lesní oblast průměrný mýtní přírůst přírodní památka přírodní rezervace porostní typ referát životního prostředí okresního úřadu soubor lesních typů; při vymezení cílových hospodářských souborů a pro případ použití pouze SLT byly využity tato edafické subkategorie : Me, Ke, Se, Be – svahové: sklon svahu je většinou vyšší než 40% Nm, Km, Im – chudší : přechod k chudé kategorii M Aw – kamenité acerózní na vápenci Ul – přechod do kategorie L Gl, Tl – zbahněné – stanoviště vrbových, smrkových a březových olšin Lr – prameništní zbahněná zrašeliněná olšina Ju, Fu – roklinové varianty Vg – podmáčené, zbahnělé – prameniště, úpady skupiny typů geobiocenů univerzální kolový traktor Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu Ústav pro hospodářskou úpravu lesů územní odbor územní systém ekologické stability významný krajinný prvek výzkumná stanice Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Údaje o dřevinách Detailní d ře vi n a sm rk z tep i lý smrk pichlavý j ed le bě loko rá j ed le obr o vs k á borovice lesní borovice če r ná v e j mu to vk a modř ín evropský d oug lask a ti so lis tá j e h l ič nat é c e lke m d ub le tn í d ub če r vený b uk l es n í h abr obec ný j a vo r m léč j a vo r k l e n j a vo r ba b yk a j as a n z tep il ý j i l m h a b r o l is tý b říz a br ada vičn a tá l í p a s r dč i tá o lš e le pka vá o lše š edá os ika topol bílý os tatn í to poly n eš l ech tě né ak á t j eř áb p tač í třeš eň ptačí s tře mc h a poz dn í jíva vr b a b ílá , v. k ře hk á jírovec ma ďa l ke ře list nat é celk e m Celkem

Skupina dř e vi n p ro O PR L smrk

Př íloha č .: 1 PLO 37 Ke lečská pah orka tin a (7 295 ,46 h a) Plocha Z ás oba Pr ů mě rná St řed n í Podíl na TC % % zásoba vě k % m 3 b . k. 3 4 ,56 3 8 ,36 2 67 ,4 6 47 4 3 ,25

j ed le

0 , 43

0 , 31

1 71 ,5 8

67

0 , 62

b or o v ic e

2 , 77

2 , 83

2 45 ,7 8

60

2 , 72

d ub

8 , 64 0 , 11 4 6 ,51 1 2 ,11

1 1 ,35 0 , 12 5 2 ,97 1 0 ,33

3 16 ,8 0 2 55 ,7 4 2 74 ,4 1 2 05 ,6 4

55 40 54 66

1 1 ,76 0 , 04 5 8 ,39 8 , 62

b uk h abr

8 , 19 6 ,31

1 0 ,33 4 ,67

3 03 ,9 4 1 78 ,0 5

58 69

9 , 74 3 ,23

j a vo r

1 , 34

0 , 88

1 58 ,6 7

52

0 , 73

j as a n jilm b říz a l í pa o lš e

3 , 65 0,01 9 , 42 8 , 65 2 , 18

2 , 84 + 7 , 62 7 , 94 1 , 23

1 87 ,1 4 9 4 ,7 4 1 94 ,9 3 2 21 ,2 0 1 36 ,5 9

53 49 55 59 51

2 , 42 + 7 , 57 6 , 31 0 , 69

os t a tn í lis tn a té

1 , 63

1 , 19

1 75 ,7 3

51

2 , 30

5 3 ,49 1 00 ,0 0

4 7 ,03 1 00 ,0 0

2 11 ,8 9 2 40 ,9 6

62 58

4 1 ,61 1 00 ,0 0

modř í n os tatn í jehli čna t é

2H3

2H2

2B6

2B4

2S2

2C2

2I5

2Z2

1L7

1L4

220.58

189.77

33.41

75.90

6.57

3.91

5.63

0.49

1.19

1.12

DB 30-36

AVB FM FMG

typ

Půdní hp, ph

druh AL N

Substrát plošiny

Reliéf

DB 26-34 TP 28-34

FM

hp, š

AL N

plošiny

BK 16-18 DB 10-16

RNm b KMm hp

K dr Sl

vypuk. svahy

SP H J, P

plošiny svahy

pl. m.sv.

sl.

KMy

hp, š

K dr (B)

vypuk. svahy

DB 22-24 BO 24-26

KMm g Kml ph

SP H J, P

plošiny svahy

DB 24-26 HB 16-18

KMm

ph, hp

J, P

svahy

DB 22-24 HB 16-18

KMm KMe

b

ph

J, P

ploché hřbety

DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20

KMm KMg KMl h, jh

SP H na J, P

svahy

DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20

KMm g KMl h, jh

SP H na J,P

ploché hřbety

Pokryv 70 - 90 %, převaha travin, sk. 4 - Carex pilosa, Carex digitata, Galium schultesii, sk. 3/4 - Carex montana, Poa nemoralis, Hieracium sabaudum, sk. 3 - Galium vernum, sk. - 9 Luzula nemorosa

HLINITÁ (SPRAŠ.) BUKOVÁ DOUBRAVA biková s ostřicí chlupatou na náhorních plošinách

b, g

Pokryv 70 - 90 %, převaha travin, sk. 4 - Carex pilosa, Fragaria vesca, Dactylis glomerata, sk. 3/4 - Carex montana, Festuca heterophylla, sk. 5 - Asperula odorata, sk. 5/13 -Sanicula europaea

HLINITÁ (SPRAŠ.) BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí chlupatou na mírných svazích

g

Pokryv 60 - 80 %, převaha travin, sk. 4/3 - Melica uniflora, Poa nemoralis, Brachypodium silvaticum, sk. 3 - Lathyrus niger, Calamintha clinopodium, sk. 5 - Asperula odorata, sk. 6 - Alliaria officinalis

BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA strdivková na hřebenech

Pokryv 60 - 80 %, převaha travin, sk. 3/4 - Carex montana, Festuca heterophylla, Brachypodium silvaticum, Brachypodium pinnatum, Poa nemoralis, sk. 3 - Galium vernum, Lathyrus niger

BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA válečková na slunných svazích

b

Pokryv 60 - 70%, převaha travin, sk. 9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, sk. 3/4 - Carex montana, Poa nemoralis, Festuca heterophylla, sk. 4 - Carex digitata, sk. 8 - Festuca ovina

SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA biková s ostřicí prstnatou na plošinách a svazích

o-b

Pokryv 40 – 80%, převaha travin, sk.3/4 – Poa nemoralis, sk.9 – Luzula nemorosa, sk.4 – Melica nutans, sk.10 – Oxalis acetosella,sk.9/11 - Melampyrum pratense

DB 22-24

sl.

stin.

růz.

200 - 250 m

pl. m. sv.

200 - 250 m

m. sv.

pl. růz. v.př.sv. 200 - 250 m

m. sv.- sl. př. sv. 200 - 250 m

200 - 250 m

pl. -. m. sv.

200 - 250 m

h,ph

m. sv.- sl. př. sv. 200 – 240 m

HMl , g (g) LMm, g

VYSÝCHAVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA lipnicová

DB 22-24 BO 26

sl.

200 - 240 m

př. sv.sr. sv.

pl. růz. m.sv. 200 - 220 m

Pokryv 80 - 90%, převaha travin, sk. 9 - Calamagrostis arundinacea, Hieracium silvaticum, sk. 3/4 - Carex montana, Festuca heterophylla, sk. 3/11 - Convallaria majalis, sk. 3 - Galium vernum, sk. 9/11 - Melampyrum pratense

ULÉHAVÁ KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na plošinách a mírných svazích

Pokryv 50%, převaha travin, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.8/7 - Cytisus nigricans, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.9/11 - Melampyrum pratense, sk.8/3 - Genista tinctoria

ZAKRSLÁ BUKOVÁ DOUBRAVA biková na příkrých srázných svazích

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.13 - Aegopodium podagraria, Glechoma hederacea, Stachys silvatica, Circaea lutetiana, sk.4 Brachypodium silvaticum, Symphytum tuberosum, sk.6 - Urtica dioica

JILMOVÝ LUH štěrkovitý

pl. růz. m.sv. 200 - 220 m

Sklon Exp. Nadm. výška

Charakteristiky lesních typů

Pokryv 60 - 100%, stejné zastoupení bylin i travin, sk.4 - Brachypodium silvaticum, sk.13/12- Rubus caesius, sk.6 - Urtica dioica, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.13 - Stachys silvatica, Glechoma hederacea, sk.6/5 - Lamium maculatum, sk.15/14 Baldingera arundinacea

JILMOVÝ LUH válečkový

Symbol Lesní typ Plocha (ha) Vegetační poměry


Příloha č.2

DB6 LP2 BK1 HB1 JV

DB6 BK2 HB1 LP1 JV

DB7 BK(LP)1 JV1 HB1

DB7 BK(LP)2 HB1JV

DB7 BK2 HB1 LP BO

DB7 BK(LP)2 HB1 JV BRK

DB7 BK2 HB1 LP

BO5 DB3 BK1 BŘ1

DB4 JS2 JL1 HB1 JV1 LP1

DB4 JS2 JL1 HB1 JV1 LP1

Přirozená druhová skladba

FQ

FQ

FQ

FQ

FQ

FQ

Fq

Fq

UFrc

UFrc

Poznámka

7295.46 ha

1

3Y1

2L1

2O5

2D5

2D4

2D3

2D2

2D1

2H4

3.07

66.08

0.56

0.22

83.66

161.44

10.04

5.78

292.26

DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20

AVB druh h, jh

typ KMg KMl

Půdní SP H na J, P

Substrát svahy

Reliéf

(g)

SP H na P DEL

svahy krátké

sl.

200 - 250 m m. sv.

KMg PGk h jh

SP H na B, DEL

svahy krátké

DB 24-28 BK 26-30 HB 18-20

(g)

KMe h jh

SP H J, P DEL

svahy krátké vyduté

SP H J, P DEL

svahy krátké

m. sv.př. sv.

sl.

KMe

h (k)

SP H J, P, DEL

plošiny hřbety

SP H J, Š, P

plošiny svahy

pl. m. sv.

růz.

plochá dna

sl.

RNz

p, b

K dr

skalní útvary

Pokryv 100%, převaha mechů, sk.9 - Polytrichum formosum, Hylocomium splendens, sk.7/9 - Dicranum scoparium, sk.9/8 Entodon schreberi, sk.4 - Fragaria vesca, sk.10 - Rubus idaeus

DB 16-20 BK 18-22

m. sv.- růz. př. sv. 280 - 340 m

AL N

SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA

h, ph, š

200 - 300m

FM GLg

Pokryv 90 - 100%, převaha travin, sk. 13 - Aegopodium podagraria, Circaea lutetiana, Glechoma hederacea, Stachys silvatica, sk.4/13 - Brachypodium silvaticum, sk.4 - Pulmonaria officinalis, sk.6/5 - Mercurialis perennis, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.5 - Asarum europaeum, sk.14 - Chaerophyllum hirsutum, sk.17/13 - Petasites albus

DB 26-34 JS 28-36

200 - 350 m

h, jh, j

pl.

HMg, KMg PG

POTOČNÍ LUH pahorkatinný

DB 24-28

200 - 350 m

růz.

Pokryv 100 %, převaha travin, sk. 11 - Carex brizoides, sk. 12 - Deschampsia caespitosa, sk.10 - Viola silvatica, sk.4 - Dactylis glomerata, sk.5 - Asperula odorata

JEDLO BUKOVÁ DOUBRAVA ostřicová na sníženinách plošin a mírných svazích

Pokryv 80 - 100 %, převaha bylin, sk. 4 - Carex pilosa, Melica uniflora, Pulmonaria officinalis, sk. 6 - Hacquetia epipactis, Lamium galeobdolon, sk.5 - Asperula odorata

DB 24-26 HB 16-18

pl.

h, jh

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA strdivková na plošinách a hřbetech

KMe

200 - 300 m

DB 24-26 BK 26-28 HB 16-18

růz.

200 - 300 m

m. sv.

220 - 320 m

růz.

Pokryv 80 - 100 %, převaha bylin, sk. 4 - Carex pilosa, Pulmonaria officinalis, sk. 6 - Geranium robertianum, Hacquetia epipactis, Lamium galeobdolon, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí chlupatou na krátkých prudkých svazích

Pokryv 80 - 100 %, převaha bylin, sk. 4 - Carex pilosa, Pulmonaria officinalis, sk. 6 - Hacquetia epipactis, Lamium galeobdolon, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.13 - Aegopodium podagraria

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA bršlicová na mírných svazích a jejich úpatí

Pokryv 100 %, převaha bylin, sk. 6 - Lamium galeobdolon, Impatiens noli - tangere, Urtica dioica, sk. 4 -Brachypodium silvaticum, sk.5 - Asarum europaeum, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk. 10 - Viola silvatica, Rubus fruticosus, sk. 12 - Ajuga reptans

DB 24-28 BK 26-30 m. sv.př. sv.

h jh

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA hluchavková na svazích

KMe

270 - 310 m

DB 24-26 BK 26-28 HB 18-20

sl.

Pokryv 100%, travnatý a bylinný kryt, sk. 3/4 - Convallaria majalis, sk. 4 - Brachypodium silvaticum, Bromus ramosus, Vinca minor, Pulmonaria officinalis, Melica nutans, sk. 5 - Asperula odorata, sk. 5/6 - Dryopteris filix - mas, Athyrium filix - femina, sk. 6 - Urtica dioica, sk.10 - Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Viola silvatica

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA válečková na mírných svazích

m. sv.



Pokryv 60 - 80 %, převaha travin, sk. 3/4 - Carex montana, Festuca heterophylla, Poa nemoralis, Calamintha clinopodium, Galium vernum, sk. 4 - Carex pilosa, Dactylis glomerata, Melica nutans, sk. 9 - Luzula nemorosa, Veronica officinalis

HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí horskou a chlupatou na mírných svazích



Příloha č.2

BK5 DB2 BO2 HB1 BŘ

DB4 JS2 LP2 JV(KL)1 JL1 OL VR STR

DB7 JD1 BK2 LP

DB7 LP(JV)2 BK1 HB

DB7 LP1 JV1 BK1 HB JL




DB7 BK(LP)2 HB1 JV


Fq

UFrc

FQ

FQac

FQac

FQac

Fqac

FQac

FQ

Poznámka

7295.46 ha

2

3B5

3B2

3B1

3F1

3C2

3S9

3S6

3S2

3K3

3Z3

4.21

541.40

99.25

93.35

0.79

3.00

15.13

4.32

0.25

1.91

BK 18-20 BO 18-20

AVB RNk KMy

typ

Půdní p

druh K dr B

Substrát krátké svahy

Reliéf

BK 22-26 BO 22-26

KMm

o, p

ph, hp

K dr B

BK 26-28 SM 26-30

KMm

b-o

ph, hp

K dr B

plošiny svahy

krátké svahy

BK 24-26

KMm

b-o

ph, hp

K dr P, B

svahy kupy hřbety

ph, hp

K dr

svahy

sl.

280 - 360 m př. sv.

KMm

hp, š

K dr

krátké svahy

BK 28-30

KMb, e

ph, hp š

J, B K dr

krátké svahy

BK 26-32 SM 28-34

KMm

b

ph

K dr, B

svahy plošiny

BK 26-32 SM 28-34

KMm

b, g

ph, hp

K dr, B P

svahy plošiny

BK 26-32 SM 28-34

KMm

ph, jh

J, P

svahy

Pokryv 70 - 90%, převaha travin, sk. 4 - Carex pilosa, Galium schultesii, Pulmonaria officinalis, Carex digitata, sk. 10 - Mycelis muralis, sk. 5 - Asperula odorata, sk. 9 - Luzula nemorosa

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou na svazích

b

Pokryv 70 - 100%, převaha bylin, sk.5 - Asperula odorata, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Viola silvatica, sk.4 - Carex digitata, Melica nutans, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.9 - Calamagrostis arundinacea

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA mařinková na plošinách a svazích

Pokryv 90%, převaha travin,sk.3/4 - Melica uniflora, sk.10 - Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Galium scabrum, sk.3/4 - Poa nemoralis, Galium silvaticum, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.13/12 - Rubus caesius, sk.4 - Melica nutans, Carex pilosa

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková na svazích

Pokryv 100%, převaha travin, sk.9 - Oxalis acetosella, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.9 - Hieracium silvaticum, Luzula nemorosa, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.10 - Mycelis muralis, Atropa bella-dona, Viola silvatica, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.4 - Fragaria vesca, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas

SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA kapradinová na krátkých svazích

Pokryv až 100%, převaha travin, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.9 - Luzula nemorosa, sk.4 - Melica nutans, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.9/11 - Melampyrum pratense

DB 20-24 HB 16-18 růz.

růz. 250 - 400 m

m. sv.

pl. růz. m. sv. 240 - 380 m

pl. růz. m. sv. 240 - 380 m

240 - 360 m

př. sv.

m.sv.sl. př.sv. 280 - 300 m

b-o

růz.

VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA lipnicová

KMm

m. sv.

300 - 360 m

BK 26-28 SM 26-30

růz.

300 - 360 m

m. sv.

m. sv.- růz. př. sv. 300 - 360 m

280 - 320 m

sl.

Pokryv 40%, převaha travin, sk.9 - Oxalis acetosella, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.9 - Hieracium silvaticum, Luzula nemorosa, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.10 - Mycelis muralis, Atropa bella-dona, Viola silvatica, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.4 - Fragaria vesca

SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA na příkrých krátkých svazích

Pokryv 70%, převaha travin, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.9 - Luzula nemorosa, Maianthemum bifolium, Hieracium silvaticum, sk.3/4 - Poa nemoralis, Galium silvaticum, sk.5 - Asperula odorata, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.4 - Dactylis glomerata

SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA biková s mařinkou na hřebenech, kupách a přilehlých vypuklých svazích

Pokryv 60%, převaha travin, sk.9 - Oxalis acetosella, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.9 - Hieracium silvaticum, Luzula nemorosa, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.10 - Mycelis muralis, Atropa bella-dona, Viola silvatica, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.4 - Fragaria vesca

SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA se svízelem drsným na náhorních plošinách a přilehlých svazích

Pokryv 50%, převaha travin, sk. 9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, Carex pilulifera, sk.8 - Festuca ovina

KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková na zvětralinách drob s břidlicí

př. sv.



Pokryv malý, převaha travin, sk. 9 - Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea, Hieracium silvaticum, sk. 3/4 - Poa nemoralis, sk.4 - Melica nutans, sk.10 - Mycelis muralis, sk.3 - Campanula persicifolia, sk.2/6 - Polypodium vulgare

ZAKRSLÁ DUBOVÁ BUČINA (skeletová) biková na příkrých svazích



Příloha č.2

BK5 DB2 KL1 LP1 HB1 JD JV

BK5 DB2 KL1 LP1 HB1 JD JV

BK6 DB2 KL1 LP1 JD JV

BK6 DB2 KL1 LP1 JD

BK6 DB3 LP1 JV

BK6 DB3 KL(LP)1 HB JD

BK6 DB3 KL(LP)1 HB JD

BK6 DB2 KL(LP)1 HB1 JD

BK5 DB4 BŘ1 BO

BK5 DB4 BŘ1 BO


QF

QF

QF

QF

QF

QF

QF

QF

Fq

Fq

Poznámka

7295.46 ha

3

2.26

409.21

3W9

8.92

1.22

69.37

178.37

912.19

3W2

3D2

22.00

31.57

607.49

3W1

3H6

3H5

3H2

3H1

3B9

3B6

BK 26-30 SM 28-32

AVB b

Půdní KMm

typ ph, hp š

druh K dr B

Substrát svahy

Reliéf

BK 26-32 SM 28-34

KMm

b

ph, hp

K dr

krátké svahy

BK 26-32

KMl , m, g (g) LMm , g h, jh

SP H Š

svahy plošiny

BK 26-32

KMl

(g) , m, g

h, jh

SP H J, P

plošiny svahy

g

SP H J, P

plošiny

pl.

růz.

250 - 380 m

růz.

plošiny svahy

růz.

svahy

růz.

svahy

růz.

RAk

k, c

W

svahy

BK 28-36

KM h, jh hj

SV H na K dr, DEL

svahy

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.6/5 - Lamium galeobdolon, sk.4 - Carex pilosa, Pulmonaria officinalis, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus idaeus, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.13 - Aegopodium podagraria, Stachys silvatica, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.10/17 - Festuca altissima, sk.6 - Urtica dioica

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA hluchavková ve spod. částech svahů

g e

Pokryv 100%, převaha bylin, sk. 3/4 - Melica nutans, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.10 - Oxalis acetosella, Viola silvatica, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, sk.5/6 - Salvia glutinosa

BK 24-26

růz.

260 - 340 m

m. sv.

př. sv.- růz. sr. sv. 240 - 340 m

W

240 - 340 m

k, c

VÁPENCOVÁ DUBOVÁ BUČINA svahová

RAk

Pokryv 70%, převaha bylin, sk. 3/4 - Melica nutans, Poa nemoralis, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.10 - Oxalis acetosella, Viola silvatica, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.6/5 - Mercurialis perennis

BK 24-30

m. sv.

W

VÁPENCOVÁ DUBOVÁ BUČINA mařinková

k, c

240 - 340 m

RAk

Pokryv 100%, převaha bylin, sk. 3/4 - Melica nutans, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.10 - Oxalis acetosella, Viola silvatica, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, sk.5/6 - Salvia glutinosa

BK 24-30 LP 26-30

m. sv.

SP H J, P

VÁPENCOVÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková

jh,hj

250 - 380 m

LMa

Pokryv 80 - 100%, převaha travin, sk. 4 - Carex pilosa, Pulmonaria officinalis, sk. 5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, Sanicula europaea, sk.13 - Aegopodium podagraria, Astrantia major, sk.13/6 - Hacquetia epipactis, sk.6/5 - Mercurialis perennis

BK 28-34 pl. m. sv.

h, jh hj - j

pl. m. sv.

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou a bršlicí na mírných svazích

KMl , g LMg

růz.

320 - 380 m

pl. m. sv.

260 - 380 m

BK 26-32

růz.

280 - 360 m

př. sv.

Pokryv 50%, převaha travin, sk.11 - Carex brizoides, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.10 - Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.10/5 Senecio fuchsii, sk.9/11 - Calamagrostis epigeios, sk 11/9 - Luzula pilosa

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA oglejená

Pokryv 80 - 100%, převaha travin, sk. 4 - Carex pilosa, Galium schultesii, Pulmonaria officinalis, sk. 10 - Mycelis muralis, Viola silvatica, sk. 5 - Asperula odorata, Euphorbia amygdaloides

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou na mírných svazích

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Viola silvatica, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.4 Carex pilosa, Fragaria vesca, Melica nutans, sk.9 - Luzula nemorosa, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.12 - Ajuga reptans, sk.5/6 - Athyrium filix-femina

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA šťavelová na náhorních plošinách a mírných svazích

(g)

Pokryv 70 - 100%, převaha bylin, sk.5 - Asperula odorata, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Viola silvatica, sk.4 - Carex digitata, Melica nutans, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.9 - Calamagrostis arundinacea

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA na svazích s mařinkou

růz.

240 - 380 m

m. sv.



Pokryv 60 90%, převaha bylin, sk. 5 - Asperula odorata, sk.6/5 - Mercurialis perennis, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.4 Pulmonaria officinalis, Rubus hirtus, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.5/6 - Salvia glutinosa, Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA javorová



Příloha č.2

BK6 LP(JV)2 DB2 JD JS KL

BK6 DB1 KL2 JV1 LP HB JL

BK5 DB2 KL1 LP1 JV1 HB JL

BK6 DB3 LP1 JV HB JS JL JD

BK5 DB4 HB1 LP KL JV

BK5 DB3 HB1 JD1 LP KL JV

BK5 DB2 LP(KL)1 JD1 HB1 JV

BK6 DB3 HB1JD JS LP KL JV

BK5 DB2 LP1 KL1 HB1 JD

BK4 DB2 LP1 KL2 HB1 JV


QFtil

QF

QF

QF

QF

QF

QF

QF

QF

QF

Poznámka

7295.46 ha

4

3A5

3A3

3A2

3A1

3D9

3D8

3D7

3D5

3D4

3D3

3.13

3.46

4.66

26.18

124.80

418.09

14.26

218.00

21.29

13.71

Půdní SH, DEL

Substrát úpatí svahů

Reliéf m.sv.

růz.


KM e

h, jh

SH, DEL

úpatí svahů

BK 28-36

KM

h, jh

SP H DEL

svahy úpatí

K dr, P DEL

svahy krátké

m. sv.

stin.

svahy

růz.

LMm KMm

h, jh

SP H J, P DEL

svahy

P, J

plošiny svahy

pl. př. sv.

růz.

kamen. svahy

růz.

kamen. svahy

sl.

RNk KMy

ph, š

K dr, B

balvan. svahy

Pokryv 60%, převaha kapradin, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, sk.5 - Asperula odorata, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.10 - Mycelis muralis, Oxalis acetosella, sk.4 - Melica nutans, sk. 6/5 - Lamium galeobdolon

BK 26-28

260 - 320 m

stin.

př. sv.

K dr, B

LIPODUBOVÁ BUČINA kapradinová na svazích

ph, š

260 - 320 m

RNk KMy

Pokryv 60 - 80%, převaha travin, sk.10/17 - Festuca altissima, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, dryopteris filix-mas, Salvia glutinosa, sk.5 - Dentaria bulbifera, sk. 6/5 - Lamium galeobdolon, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.6 - Geranium robertianum, místy sk.3/4 - Melica uniflora, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas

BK 24-28

př. sv.

K dr, B

LIPODUBOVÁ BUČINA s pitulníkem na příkrých svazích

ph, š

260 - 300 m

RNk KMy

Pokryv 80%, převaha travin, sk.3/4 - Melica uniflora, Poa nemoralis, sk.5 - Asperula odorata, sk.9 - Luzula nemorosa, sk.10/17 Festuca altissima, sk. 6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.4 - Fragaria vesca, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas

BK 24-26

př. sv.

ph, š

LIPODUBOVÁ BUČINA strdivková na příkrých svazích

KMy RNk

240 - 360 m

BK 24-28

Pokryv 100%, převaha bylin, sk. 6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, sk.5 - Asperula odorata, sk.6 - Geranium robertianum, Urtica dioica, sk.10 - Viola silvatica, sk.4 - Melica nutans, Brachypodium silvaticum, sk.3/4 - Melica uniflora, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas

LIPODUBOVÁ BUČINA bažanková na náhorních plošinách a přilehlých svazích

Pokryv 50%, převaha bylin a kapradin, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.5 Asperula odorata, Asarum europaeum, sk. 6/5 - Mercurialis perennis, sk.4 - Carex pilosa

BK 28-34

př. sv.- růz. sr. sv. 270 - 300 m

SP H J, P DEL

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA na uvezlinách

h, jh 240 - 400m

KM e, g LMg

Pokryv 90 - 100%, převaha bylin, sk. 6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, Salvia glutinosa, sk.4 - Carex pilosa, Pulmonaria officinalis, Brachypodium silvaticum, sk.5 - Asperula odorata, sk.13 - Aegopodium podagraria sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.5/13 - Sanicula europaea

BK 28-36

m. sv.

h, jh

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA netýkavková na mírných svazích

KM e 250 - 350 m

BK 28-36

m.sv. růz. př.sv. 250 - 340m

240 - 300 m

růz.

Pokryv 80 - 100%, převaha bylin, sk. 6/13 - Hacquetia epipactis, sk. 6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, sk. 4 Carex pilosa, Pulmonaria officinalis, sk. 5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk. 13 - Aegopodium podagraria, sk. 13/6 Impatiens noli-tangere, vyjímečně kapradiny sk. 5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA kapradinová na krátkých svazích

Pokryv 90 - 100%, převaha bylin, sk.13/6 - Hacquetia epipactis, Impatiens noli-tangere, sk. 6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, Salvia glutinosa, sk.4 - Carex pilosa, Pulmonaria officinalis, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.13 Aegopodium podagraria

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou na úpatí svahů

(g) e

Pokryv 60%, převaha kapradin, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.4 - Carex pilosa, Pulmonaria officinalis

SM 30-36 BK 28-34

m.sv.

h, jh

druh

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA kapradinová

KM e

typ

240 - 300 m

SM 30-36 BK 28-34

AVB


Pokryv 50%, převaha bylin, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.6/5 - Mercurialis perennis, sk.6 - Geranium robertianum, sk.4 Carex pilosa, Pulmonaria officinalis, sk.5 - Asperula odorata, Asarum europaeum, sk.5/6 - Athyrium filix-femina

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA bršlicová na podsvahových deluviích



Příloha č.2

BK5 LP2 JV1 JL1 DB1 KL

BK5 LP2 JV1 JD1 DB1 KL

BK5 LP2 JV1 JD1 DB1 KL

BK5 LP2 JV1 JL1 DB1 KL

BK6 DB2 JS1 JD1 LP JV

BK6 DB2 JD1 LP1 JV KL

BK6 LP2 DB2 JV JD KL

BK6 LP2 DB2 JV JD KL

BK5 LP2 DB2 JV1 JL KL

BK5 LP2 DB2 JV1 JL KL


QFtil

QFtil

QFtil

QFtil

QFtil

QFtil

QFtil

QFtil

QFtil

QFtil

Poznámka

7295.46 ha

5

3V5

3V1

3L3

3L2

3L1

3U1

3J9

3J6

3J3

3J2

3A9

4.17

11.98

12.23

12.55

112.42

152.84

4.22

2.15

5.05

6.16

6.86

jh, š

druh W

Substrát svahy

Reliéf př. sv.

růz.


RNk

hp, k

P, K dr

suťovité svahy

BK 20-28 JV 18-26

RNk

jh k, c

P, J

suťovité svahy

BK 22-28 LP 18-24

RAk RA

jh, b

W

suťovité svahy

BK 24-28 KL 24-28

RNk, m KMy

ph, hp š

P, J

rokliny žleby

AL N

úžlabiny potoků

pl.

růz.

FMG GLk

jh, ph š

AL N

dna údolí

OL 22-24 JS 26-28

GLk, g, m

g

jh

J, P

svahové mokřady

OL 22-24

GLk, g, m

g

jh

AL N

SP H K dr P, J

svahy spodní část

růz.

240 - 400 m m. sv.

PG GLk

jh, hj

P, J

svahy úpatí

Pokryv 90 - 100%, převaha bylin, sk.17/13 - Petasites albus, sk.10 - Eupatorium canabinum, sk.13 - Circaea lutetiana, sk.5/13 Carex silvatica, sk.6 - Urtica dioica, sk.12 - Lysimachia nummularia, sk.11 - Stellaria media, sk.14 - Carex remota

BK 28-34

300 - 400 m

růz.

m. sv.

jh

růz.

VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA devětsilová na svazích a úpatí

FMG GLk KMg

pl.

240 - 400 m

BK 28-34

plošiny deprese

růz.

240 - 400 m

pl.

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus fruticosus, Mnium affine, sk.13 Circaea lutetiana, sk.15/14 - Baldingera arundinacea, sk.5 - Asperula odorata, sk.6 - Geranium robertianum, sk.5/13 - Carex silvatica, sk.10/5 - Senecio nemorensis

VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA netýkavková ve spodních částech svahů

Pokryv 100%, převaha travin, Carex sp., sk.14 - Chaerophyllum hirsutum, sk.12/14 - Equisetum silvaticum

JASANOVÁ OLŠINA trsnatá

Pokryv 50%, převaha bylin, sk.12 - Deschampsia caespitosa, Lysimachia nummularia, Ajuga reptans, sk. 11 - Carex brizoides, sk.15 - Lysimachia vulgaris, Scirpus silvaticus, Solanum dulcamara, sk.13/12 - Rubus caesius, sk.11/15 - Molinia arundinacea, sk.13 - Circaea lutetiana, sk.6 - Urtica dioica

JASANOVÁ OLŠINA prameništní

Pokryv 90-100%, převah travin, sk.14 - Carex remota, Cirsium oleraceum, sk.14/3 - Carex pendula, sk.12/14 - Equisetum silvaticum, sk.15/14 - Caltha palustris, Baldingera arundinacea, sk.12 - Deschampsia caespitosa, sk.13/6 - Impatiens nolitangere, sk.6 - Urtica dioica, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.13 - Stellaria nemorum

OL 22-28 JS 28-32

pl. růz. m. sv. 240 - 350 m

h, ph š

JASANOVÁ OLŠINA potoční

KMe , FM (GL) 240 - 400 m

JS 30-34 KL 28-30

př. sv.- stin. sr. sv. 300 - 330 m

m.sv.stin. př. sv. 240 - 340 m

m.sv.stin. př. sv. 260 - 400 m

Pokryv 90-100%, převaha bylin, sk. 6 - Impatiens noli-tangere, Lamium galeobdolon, Urtica dioica, sk.10 - Oxalis acetosella, sk. 11 - Carex brizoides, sk. 13 - Aegopodium podagraria, Stellaria nemorum, sk. 6/5 - Mercurialis perennis, sk.13 - Glechoma hederacea

JAVOROVÁ JASENINA bršlicová v úžlabinách

Pokryv proměnlivý, sk.6/5 - Aruncus vulgaris, Lamium galeobdolon, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.5/6 - Athyrium filix-femina

ROKLINOVÁ JAVOŘINA

Pokryv 50%, převaha bylin, sk.2 - Cynanchum vincetoxicum, sk.4 - Brachypodium silvaticum, sk.5/4 - Campanula trachelium, sk. 6/5 - Mercurialis perennis, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.3/6 - Stellaria holostea

LIPOVÁ JAVOŘINA vápencová

Pokryv 50%, převaha bylin, sk. 6/5 - Lamium galeobdolon, Mercurialis perennis, sk.5 - Asperula odorata, sk.6 - Geranium robertianum, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina

LIPOVÁ JAVOŘINA s pitulníkem

Pokryv 50%, převaha kapradin, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, sk. 6/5 - Mercurialis perennis, sk.6 - Urtica dioica, Geranium robertianum, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.5 - Asperula odorata

BK 18-24

m.sv.růz. př. sv. 240 - 300 m

Půdní

260 - 300 m

RAk

typ

LIPOVÁ JAVOŘINA kapradinová na chudých sutích

BK 26-28 KL 26-28

AVB


Pokryv 100%, převaha bylin, sk.5 - Asperula odorata, sk.5/6 - Salvia glutinosa, sk.5/13 - Sanicula europaea, Astrantia major, Paris quadrifolia, sk. 6/5 - Mercurialis perennis, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.4 - Brachypodium silvaticum

LIPODUBOVÁ BUČINA vápencová



Příloha č.2

BK5 JD1 KL1 DB2 LP1 JS OLL

BK5 JD1 KL1 DB2 LP1

OL8 JS2 VR

OL7 JS3 VR

OL7 JS3 TR HB KL

JS4 BK2 KL(JV)2 DB1 JL1 JD LP

BK4 LP3 JV(KL)2 JD1 JL HB JS DB

BK4 LP3 JV2 JD1 JL HB JS DB



BK5 LP2 JV(KL)1 JD1 DB1


QF

QF

FrAl

FrAl

FrAl

FrAl

TAc

TAc

TAc

TAc

QFtil

Poznámka

7295.46 ha

6

4B9

4B4

4B1

4F1

4S9

4S4

4S1

3O7

3O5

3O3

1.31

58.54

650.45

39.44

0.60

7.97

9.24

216.57

7.72

30.63

BK 28-32 SM 28-34

AVB KMg PGk

typ

Půdní jh, hj

druh SP H P,J

Substrát náhorní plošiny

Reliéf

SP H P,J

svahy plošiny

pl. m. sv.

růz.

KMg PGk

jh

SP H J, P

plošiny deprese

BK 24-28 DB 20-24

KMm

o-b

ph, hp

P, J

svahy

BK 24-28 SM 26-30

KMm

O-B

ph, hp

P, J

svahy

BK 22-28 SM 26-30

KMm

O-B

ph, hp

P, J

příkré svahy

BK 26-30

KMm

b

ph, hp š

P, J

svahy

P, J

svahy

růz.

m. sv.

růz.

320 - 420 m

př. sv.

svahy

růz.

KMm

hp, ph, š

P, K dr

svahy

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.5 - Asperula odorata, Euphorbia amygdaloides, Dentaria bulbifera, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.10 - Viola silvatica, Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.4 - Brachypodium silvaticum

BK 26-30 SM 30-34

400 - 460 m

růz.

př.sv.

P, K dr

BOHATÁ BUČINA svahová

hp, ph, š

270 - 480 m

KMm

Pokryv 80 - 100%, převaha bylin, sk.5 - Asperula odorata, Euphorbia amygdaloides, Dentaria bulbifera, Asarum europaeum, sk.6/5 - Dentaria enneaphyllos, Mercurialis perennis, Salvia glutinosa, Lamium galeobdolon, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.10 - Viola silvatica, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.5/13 - Carex silvatica

BK 24-28 SM 26-30

m.sv.

ph- jh

sl.

400 - 440 m

př.sv.

BOHATÁ BUČINA javorová na svazích

KMm

růz.

380 - 420 m

m.sv.

340 - 480 m

BK 28-32 SM 30-34

růz.

400 - 440 m

m. sv.

240 - 380 m

růz.

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.5 - Asperula odorata, Euphorbia amygdaloides, Dentaria bulbifera, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.10 - Viola silvatica, Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.4 - Brachypodium silvaticum

BOHATÁ BUČINA mařinková

b

Pokryv 90 - 100%, převaha kapradin, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, sk.10 - Dryopteris spinulosa, Oxalis acetosella, sk.4 - Brachypodium silvaticum, sk.10/5 - Senecio nemorensis

SVAHOVÁ BUČINA kapradinová

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Mycelis muralis, Galium scabrum, Mnium affine, Viola silvatica, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, Maianthemum bifolium, sk.9/11 Calamagrostis epigeios

SVĚŽÍ BUČINA svahová

Pokryv 80 - 100%, převaha travin, sk.9 - Luzula nemorosa, Maianthemum bifolium, sk.5 - Asperula odorata, sk.10 - Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.9/11 - Calamagrostis epigeios

SVĚŽÍ BUČINA biková s mařinkou na plošinách

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Mycelis muralis, Galium scabrum, Mnium affine, Viola silvatica, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, Maianthemum bifolium, sk.9/11 Calamagrostis epigeios

SVĚŽÍ BUČINA šťavelová

Pokryv 100%, převaha travin, sk.11 - Carex brizoides, sk.12 - Deschampsia caespitosa, sk.10 - Viola silvatica, sk.4 - Dactylis glomerata, Brachypodium silvaticum, sk.9 - Maianthemum bifolium, Calamagrostis arundinacea, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9/11 - Luzula pilosa

BK 26-30 SM 28-32

pl.

jh, hj

JEDLODUBOVÁ BUČINA ostřicová

KMg, m PGk 260 - 320 m

BK 28-32 SM 28-34

260 - 320 m

růz.

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.10 - Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.11 - Carex brizoides, sk.10 - Oxalis acetosella, Galium scabrum, Mnium affine, sk.9/11 - Calamagrostis epigeios, sk.9/8 - Entodon schreberi, sk.4 - Carex pilosa, sk.5/6 - Athyrium filixfemina, sk.9 - Maianthemum bifolium

JEDLODUBOVÁ BUČINA s ostružiníkem chlupatým na náhorních plošinách a svazích

g

pl.



Pokryv 70%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, Brachypodium silvaticum, sk.9 - Luzula nemorosa, sk.9/11 - Luzula pilosa, sk.5/13 - Sanicula europaea

JEDLODUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou



Příloha č.2

BK8 JD2 KL LP

BK8 JD2 KL LP DB

BK8 JD2 DB LP

BK7 JD2 LP1 KL

BK7 JD2 DB1

BK7 JD2 DB1

BK8 JD2 DB

DB3 JD3 BK4 LP

DB3 JD3 BK4 LP

DB3 JD3 BK4 LP


Ft

Ft

Ft

Ft

Ft

Ft

Ft

QF

QF

QF

Poznámka

7295.46 ha

7

4A3

4A2

4A1

4D9

4D6

4D5

4D3

4D2

4H6

4H3

4H1

18.82

2.51

2.23

16.45

3.40

142.06

33.98

29.79

31.83

66.29

489.92

BK 26-30 DB 24-28

AVB (g)

(g)

Půdní KMl , m (g) LMm

typ h, jh

druh SP H J

Substrát svahy

Reliéf

BK 26-30 SM 28-32

KM g

h, jh

J, SH

plošiny

BK 24-30

KMm

h-p

SP H P

svahy plošiny

BK 28-34 DB 24-28

KMe, m

ph, jh

(P), J DEL

svahy

J DEL

svahy

m. sv.

růz.

podsv. deluvia

růz.

KMg

h, jh

J, B, K dr

podsv. deluvia

BK 30-36 JV 24-28

KMe, m

b

h, jh hj

SV H J, P

žleby er. rýhy

SM 26-30 BK 24-28

RNk KMy ph, š

K dr B

kamenité svahy

SM 24-28 BK 24-26

RNk KMy ph, š

K dr B

kamenité svahy

SM 24-28 BK 24-26

RNk

š, b

K dr (B)

kamenité svahy

Pokryv 60%, převaha kapradin, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, sk.5 - Asperula odorata, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.9 - Luzula nemorosa, sk.10 - Oxalis acetosella, Mycelis muralis

LIPOVÁ BUČINA kapradinová (ochuzená)

Pokryv 80%, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.5 - Asperula odorata, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.9 - Luzula nemorosa, sk.10/17 - Festuca altissima, sk.6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.5/6 Dryopteris filix-mas, sk.10 - Mnium affine, sk.4 - Fragaria vesca

LIPOVÁ BUČINA strdivková

Pokryv 70 - 100%, převaha bylin, sk.6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, sk.10 - Oxalis acetosella, Galium scabrum, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.4 - Carex digitata, Melica nutans, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, sk.6 -Geranium robertianum,

LIPOVÁ BUČINA bažanková

Pokryv 70%, převaha kapradin, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, sk.6/5 - Lamium galeobdolon, sk.13 Aegopodium podagraria, sk.5 - Asarum europaeum, Asperula odorata, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.10/5 - Senecio nemorensis

OBOHACENÁ BUČINA svahová

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.17/13 - Petasites albus, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.6 -Geranium robertianum, sk.4 Brachypodium silvaticum, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, sk.5 - Asperula odorata, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.5/13 - Primula elatior

BK 30-36 SM 32-38

m.sv.růz. př.sv. 320 - 440 m

pl.růz. př.sv. 320 - 420 m

pl.růz. př.sv. 320 - 420 m

př. sv.- stin. sr. sv. 340 - 380 m

360 - 450 m

růz.

m.sv.

J, B, K dr

OBOHACENÁ BUČINA devětsilová na podsvahových deluviích

h, jh

380 - 480 m

KMg

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.13 - Aegopodium podagraria, Circaea lutetiana, sk.5/6 Athyrium filix-femina, Salvia glutinosa, sk.5 - Asarum europaeum, Asperula odorata, Actaea spicata, sk.5/13 - Carex silvatica, sk.6 -Geranium robertianum

BK 30-36 SM 32-38

m.sv.

h, jh

OBOHACENÁ BUČINA netýkavková na podsvahových deluviích

KMe, m 340 - 380 m

BK 30-36 JD 28-32

růz.

340 - 400 m

m. sv.

pl. růz. m. sv. 360 - 400 m

pl. růz. m.sv. 340 - 410 m

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, sk.5 - Asarum europaeum, Asperula odorata, sk.13 - Circaea lutetiana, Aegopodium podagraria, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.4 - Brachypodium silvaticum, sk.5/13 Sanicula europaea

OBOHACENÁ BUČINA bažanková na podsvahových deluviích

b

Pokryv 100%, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.6/5 Mercurialis perennis, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, Athyrium filixfemina, sk.10 - Viola silvatica, sk.5 - Asarum europaeum

OBOHACENÁ BUČINA strdivková na plošinách

b

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.5 - Asperula odorata, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.11 - Carex brizoides, sk.13 - Circaea lutetiana, sk.9/11 - Luzula pilosa

HLINITÁ BUČINA na písku s překryvem hlíny (SP H)

b

Pokryv 50%, převaha travin, sk.11 - Carex brizoides, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.5 - Asperula odorata, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.13 - Circaea lutetiana, sk.9/11 - Calamagrostis epigeios

HLINITÁ BUČINA oglejená na plošinách

pl. růz. m. sv. 360 - 420 m



Pokryv 100%, převaha bylin, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Mycelis muralis, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.11 - Carex brizoides, sk.9/11 - Luzula pilosa, Calamagrostis epigeios

HLINITÁ BUČINA šťavelová



Příloha č.2

BK6 LP2 JV1 JD1 JL

BK6 LP2 JV1 JD1 JL

BK6 LP2 JV1 JD1 JL

BK7 KL(JV)2 LP1 JS

BK6 JV1 LP2 JD1

BK6 JV1 LP2 JD1

BK6 JV1 LP2 JD1

BK6 JV1 JD1 LP2

BK8 JD2 DB LP

BK8 JD2 DB LP

BK8 JD2 DB LP


Ftil

Ftil

Ftil

Ftil

Ftil

Ftil

Ftil

Ftil

Ft

Ft

Ft

Poznámka

7295.46 ha

8

0.83

89.24

Půdní PG, PGK, Kmg

typ h, jh

druh J, B

Substrát plošiny

Reliéf

SM 30-36

GLK, GLg

h, jh

J, B

prohlubn ě

Ranker typický Ranker kambický Ranker podzolový Kambizem eutrická Kambizem typická, oligotrofní Kambizem typická, mezotrofní Kambizem typická, podzolovaná Kambizem luvická, oglejená Kambizem rankerová Kambizem pseudoglejová Luvizem typická (oglejená) Luvizem pseudoglejová Luvizem arenická Hnědozem luvická (oglejená) Hnědozem pseudoglejová Hnědozem typická Pseudoglej Pseudoglej kambický Fluvizem Fluvizem glejová Glej zbahnělý Glej pseudoglejový Glej kambický Pararendzina Pararendzina kambická Rendzina kambická Rendzina typická

SP H DEL AL A P, Sl J W K dr B Š

Substrát:

růz.

360 - 400 m

m.sv.

pl. růz. m.sv. 300 - 450 m


BK4 JD4 DB1 JV1 KL JS OLL

DB4 JD4 BK2 OS


Sprašová hlína Svahová hlína Aluviální naplaveniny Pískovce, slepence Jílovce - pestré, nekarbonátové i karbonátové Vápenec Kulmská droba Břidlice Štěrky

Pokryv 100%, převaha bylin, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.5 - Asperula odorata, Dentaria bulbifera, sk.5/13 - Carex silvatica, sk.6 - Urtica dioica, sk.13 - Circaea lutetiana, sk.12/10 - Veronica montana, sk.14 - Cardamine amara, Myosotis palustris, Chrysosplenium alternifolium, sk.15 - Lycopus europaeus, Carex canescens

VLHKÁ BUČINA netýkavková na prameništích

Zkratky dřevin jsou uváděny podle přílohy č. 3 Vyhlášky o lesním hospodářském plánování

RNm RNk RNz KMe o KMm b KMm p KMm g KMl KMy KMg (g) LMm LMg LMa (g) HMl HMg HMm PG PGk FM FMG g GLm GLg GLk PR PRk RAk RAm

BK 26-30 SM 28-34

AVB


Pokryv 100%, převaha travin, sk.11 - Carex brizoides, sk.10 - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Mnium affine, sk.10/5 - Senecio nemorensis, sk.11/9 - Luzula pilosa

SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA ostřicová na plošinách

Půdní typ, subtyp, varieta:

LEGENDA:

4V1

4O2



Příloha č.2

skeletová kamenitá písčitá hlinitá jílovitá štěrkovitá balvanitá

( ph, hp, jh, hj )

+ přechody mezi druhy

c k p h j š b

Půdní druh:

Ft

Fqa

Poznámka

7295.46 ha

9

HS 25a 25a 25b 25b 25b 25b

AVB

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

0,0 B22

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

%

% max 2,8 B26 6,4 B26 7,1 B28 14,9 B30 17,2 B28 4,2 B28

C1

B24

B26

D1

B28

SM v cíl. HS 25a

ha skladba 36,60 C1 71,02 D1 4,74 C1 8,44 D1 7,98 M1 P5 1,35 Z1 Z5 P4

Arial CE,tučné\ 3a

B30

prum 27 27 28 30 28 28

B32

B34

B12 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

AVB

%

B18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 B24

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

90,0

100,0

B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B20 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B26

B22 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

"Arial CE,tučné\PLO 37 - Kelečská pahorkatina

C1

B26 52,9 66,2 0,0 0,0 0,0 0,0

B28 20,7 8,5 100,0 0,0 100,0 100,0

D1

B28

M1M5

B30

SM v cíl.HS 25b

B24 2,7 2,8 0,0 0,0 0,0 0,0

B32 2,2 15,5 0,0 0,0 0,0 0,0

B32 Z1Z5P4

B30 21,6 7,1 0,0 100,0 0,0 0,0

B34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

HS 25a 25a 25a 25a 25a 25a

AVB

PT dřev 5 DB 5 DB 5 DB 5 DB 5 DB 5 DB

skladba C5 D5 D5 P9x M5 Z9x M9xZ5 Z5 Z9x

0,0 B20

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

%

ha 61,33 40,39 61,92 26,04 22,25 11,60


C5

B22

% max 4,8 B24 3,5 B26 6,2 B24 3,4 B24 4,7 B24 2,2 B26

prum 24 25 24 25 25 25

D5

B12 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B24

B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B18 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0

D5 P9x

B26

DB v cíl. HS 25a

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

M5 Z9x

B20 B22 9,5 23,3 1,3 1,5 0,0 2,0 0,0 15,2 0,0 9,9 3,0 5,8


B28

B24 28,9 29,5 73,8 54,2 44,9 33,7

B26 28,5 56,8 22,2 9,6 43,8 52,6

B30

M9xZ5

B28 9,9 10,6 2,0 18,3 1,4 4,9

B30 0,0 0,0 0,0 2,7 0,0 0,0

B32 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Z5 Z9x

B32

B34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

HS 25b 25b 25b 25b 25b 25b

AVB

%

0,0 B22

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

90,0

100,0

PT dřev 5 DB 5 DB 5 DB 5 DB 5 DB 5 DB

B24

% max 5,8 B26 9,8 B28 4,2 B24 11,6 B26 4,6 B26 10,0 B30

M5 P1

ha skladba 2,52 M5 P1 3,57 M5 P4 0,93 Z1 Z5 P4 3,86 Z5 P3 P4 1,23 Z5 P7 P9x 3,00 Z5 Z9x

Arial CE,tučné\ 3a prum 26 28 25 26 26 29

M5 P4

B12 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B26

Z1 Z5 P4

DB v cíl. HS 25b

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B20 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B28

B24 0,0 0,0 55,9 0,0 0,0 0,0

Z5 P3 P4

B22 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

"Arial CE,tučné\PLO 37 - Kelečská pahorkatina B26 92,5 0,0 44,1 80,1 100,0 0,0

B30 7,5 0,0 0,0 0,0 0,0 55,7

Z5 P7 P9x

B30

B28 0,0 100,0 0,0 20,0 0,0 44,3

B32 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B32

Z5 Z9x

B34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

%

B22

B24

% max 3,5 B28 7,6 B28 3,2 B28 2,4 B28 2,4 B22 2,5 B20 3,1 B22

prum 29 28 28 26 22 21 22

Z3 Z6 P1

B24

B26

BO v cíl. HS 41b

B22

ha skladba 7,30 C1 14,76 D1 4,22 M1 P4 2,12 Z3 Z6 P1 1,07 Z6 P1 P3 5,27 C5 2,31 Z5 Z9xP7e

100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 AVB 0,0 B20

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 3 BO 3 BO 5 DB 5 DB

% 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 AVB B20

HS 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b


B26

B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B20 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 91,7 0,0

B22 0,0 14,5 0,0 0,0 100,0 0,0 100,0

B28 Z6 P1 P3

B28

B30

B24 0,0 7,8 0,0 41,5 0,0 0,0 0,0

% 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 AVB B18

B30

SM v cíl. HS 41b

B18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B20

B32

B26 4,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


C5

B28 72,1 45,2 89,6 58,5 0,0 8,4 0,0

B32 6,6 7,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B36

B22

B24

B26

B34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

DB v cíl. HS 41b

B34

B30 17,3 22,9 10,4 0,0 0,0 0,0 0,0

B28 Z5 Z9xP7e

B38

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B38 0,0 2,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B30

M1 P4

D1

C1

B40 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

%

PT dřev 6 BK 6 BK 6 BK 6 BK 6 BK 6 BK 6 BK 6 BK 6 BK 6 BK

AVB

% 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 B20

100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 AVB B20

HS 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b

B22

B22

ha skladba 17,09 C6 39,04 D6 8,64 D6 P5 5,63 M6 P1 2,98 M6 P3 3,00 M6 P4 5,24 M6 P4 P5 8,65 M6 P5 2,12 Z3 Z6 P1 2,68 Z6 P1 P3


B24

% max 8,0 B26 19,2 B28 4,8 B28 3,8 B28 2,2 B26 2,1 B28 4,0 B28 5,9 B24 2,4 B30 2,4 B28

B12 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B20 B22 0,0 0,0 0,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 28,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B24

B26

B26

BK majoritní v cíl. HS 41b

B28

B30

B28

BK čistý, dominantní a základní v cíl. HS 41b

prum 27 28 28 28 27 26 28 26 29 28

"Arial CE,tučné\PLO 37 - Kelečská pahorkatina B24 7,4 4,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 52,8 0,0 0,0

B32

B26 48,5 9,3 0,0 0,0 61,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B30

B28 44,1 72,6 92,8 100,0 38,9 71,7 100,0 47,2 41,5 100,0

B34

B30 0,0 12,2 7,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 58,5 0,0

B32 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B32

Z3 Z6 P1

D6 P5

D6

C6

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

M6P5

M6 P4 P5

M6 P4

M6 P3

M6 P1

B36 Z6 P1 P3

B34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

%

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

0,0 AVB B22

20,0

40,0

60,0

80,0

% 100,0

100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 AVB B20

HS 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45

B24

B22

ha skladba 480,91 C1 539,65 D1 167,49 D1 P4 60,73 D1 P5 58,43 M1 117,10 M1 P4 62,99 M1 P5 54,82 M1 P6 27,82 Z1 P4 P6 30,06 Z1 Z4


B26

B24

% max 9,2 B28 11,9 B30 4,0 B30 1,5 B32 1,6 B28 3,4 B30 1,9 B28 1,6 B30 1,2 B28 1,3 B30

B26

prum 29 30 29 30 31 29 30 30 30 29

B28

B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B20 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B22 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B24 2,4 0,9 0,0 1,8 0,0 3,5 0,0 0,0 0,0 0,0

B30

B32

B30

B32

SM majoritní a základní v cíl. HS 45

B28

SM čistý a dominantní v cíl. HS 45

B14 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


B34

B34

B26 14,9 5,4 12,1 14,6 8,0 13,7 4,9 11,2 0,0 5,8

B28 30,0 31,2 30,6 12,7 29,2 24,5 39,6 28,7 44,8 34,1

B36

B36

B30 26,2 35,3 33,2 33,8 12,5 44,9 22,7 30,5 30,8 60,1

B38

B38

B32 22,4 22,7 21,0 35,7 25,2 9,9 21,1 24,5 9,7 0,0

B34 3,3 4,2 3,0 1,4 25,2 3,6 8,6 5,1 9,3 0,0

B38 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

D1 P5

D1 P4

D1

C1

Z1 Z4

Z1 P4 P6

M1 P6

M1 P5

M1 P4

M1

B36 0,4 0,3 0,2 0,0 0,0 0,0 3,0 0,0 5,4 0,0

B22

B16 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B22

B24

B26

B28

B30

B18 2,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B32

B20 10,0 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B34

B22 5,3 0,4 6,0 4,7 0,5 0,0 0,0 0,0

B36

B24 39,8 38,4 51,3 12,0 19,8 0,0 1,1 0,0

35,0

40,0

45,0

%

B26 13,2 22,7 16,7 34,9 38,9 29,0 10,2 41,3

45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 B20 AVB

%

B24 M9xZ5

B26

B28 Z5 Z9x

DB základní v cíl. HS 45

M5 P9x

B30

B32 Z5 Z9xP9

M5 Z9x

B34

AVB

0,0 B24

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

C5

prum 25 26 26 27 27 28 29 28

0,0 B16 AVB

B20

% max 1,3 B24 1,4 B24 1,1 B24 5,0 B26 2,1 B26 0,9 B30 1,4 B28 1,3 B26

DB čistý a majoritní v cíl. HS 45

ha skladba 65,16 C5 45,45 M5 P9x 35,75 M5 Z9x 98,66 M9xZ5 51,70 Z5 Z9x 17,79 Z5 Z9xP9 61,76 D6 52,65 D6 P4

30,0

B18

PT dřev 5 DB 5 DB 5 DB 5 DB 5 DB 5 DB 6 BK 6 BK


10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

% 60,0

HS 45 45 45 45 45 45 45 45


B26

B28 19,0 25,9 15,6 33,9 26,9 32,8 40,2 34,3

B28

B30 3,4 2,2 4,8 11,4 7,6 38,2 38,0 14,1

B34 0,3 2,3 4,1 2,0 2,2 0,0 0,0 0,0

D6

B30

B32

BK v cíl. HS 45

B32 6,4 8,2 1,0 1,1 4,1 0,0 3,9 10,3

B34

B36 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,7 0,0

D6 P4

B36

B38 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B38

B40 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

%

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

AVB

0,0 B24

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

%

100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 AVB B26

HS 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a

B26

ha skladba 15,66 C1 14,62 D1 3,04 D1 P4 2,63 D1 P5 1,78 M1 4,67 M1 P4 2,86 M1 P5 P9x 3,31 M1 P6 1,34 M5 Z1


B28

% max 15,8 B30 16,6 B30 4,0 B30 3,3 B30 2,5 B30 7,3 B30 4,3 B32 5,0 B28 3,9 B34

prum 30 29 30 30 30 30 32 27 34

B28

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B20 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B30

SM majoritní a základní v cíl. HS 47a

B30

B32

B22 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

SM čistý a dominantní v cíl. HS 47a

B12 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


B32

B24 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B26 2,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 48,3 0,0

B34

B28 22,1 36,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 51,7 0,0

B30 51,5 63,8 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0 0,0 0,0

B34

B32 24,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0 0,0

B36

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

D1 P5

D1 P4

D1

C1

M5 Z1

M1 P6

M1 P5 P9x

M1 P4

M1

B34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0

PT dřev 5 DB 5 DB 5 DB 5 DB 5 DB 6 BK

0,0 AVB B18

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

90,0

100,0

%

HS 47a 47a 47a 47a 47a 47a

C5

B20

B22

ha skladba 2,99 C5 2,61 M5 P4 2,25 M5 Z1 2,29 M9xZ5 0,82 Z5 Z9x 0,97 Z6 P1 P4 P5


M5 P4

prum 26 27 30 24 26 30

B12 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B24

M5 Z1

B26

DB v cíl. HS 47a

% max 3,0 B30 3,7 B28 3,9 B30 5,6 B24 2,0 B26 2,1 B30

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

M9xZ5

B28

B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B30

B18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Z5 Z9x

B20 43,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B32

B22 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


0,0 AVB B28

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

90,0

100,0

%

B24 0,0 15,7 0,0 100,0 0,0 0,0

B26 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0

B30 56,2 0,0 100,0 0,0 0,0 100,0

B32 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B30 Z6 P1 P4 P5

BK v cíl HS 47a

B28 0,0 84,3 0,0 0,0 0,0 0,0

B34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B32

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Skladba P5P7P8P9 M5P6P8 M5Z3 D5P9X M1P5 M8P7 M6P4P5 M3P1P5 D9XP5

520

540

560

580

600

620

640

660

680

700

720

HS 19

P5P7P8P9

ET mm / rok LO 37

Příloha č.: 3b

615 644

M5P6P8

HS 23

HS 19

585

M5Z3

HS 25

HS 23

HS 25

HS 29 D5P9X

606 653

HS 29

M1P5

672

HS 41

HS 41

662

M8P7

HS 43

673

Evapotranspirace cílových HS a porostních typů

672

M6P4P5

HS 43

HS 45

HS47

M3P1P5

HS 45

697

D9XP5

HS47

PLO 37 - Kelečská pahorkatina

0 Gabrielka

0 Krásnice

0 Krásnice

0 Krásnice

FR3/2

FR4

FR5

FR6

L2L1

L2L1

0

0

0

0 Podél lesa ke Lhotě

0 Podél Hrabiny

0 Podél Hrabiny

0 Roubanina

FR20

FR21

FR22

FR23/1

FR23/2

FR23/3

Součet za Lesní správu - lesní majetek

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

FR19

FR14

L2L1

0 Nad Dolními Nětčicemi

0 U chaty Hubert

FR13

L2L1

0 U Nětčické hájenky

0 Od chaty H.na Gabrielku

FR12

L2L1

FR18

0 Stará cesta do Týna

FR11/3

L2L1

FR17


FR11/2

L2L1

0


FR11/1

L1L

0


FR10/2

L1L

L2L1

FR15

0 Na Lhotu

FR10/1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

22,3

0,8

0,9

0,5

0,1

1,7

0,7

0,2

1,1

0,7

1,0

1,3

0,2

1,5

0,1

0,1

0,9

0,2

0,3

1,2

1,5

0,3

1,1

0,1

0,2

2,6

1,9

0,3

0,2

0,5

0,2

22,3

0,8

0,9

0,5

0,1

1,7

0,7

0,2

1,1

0,7

1,0

1,3

0,2

1,5

0,1

0,1

0,9

0,2

0,3

1,2

1,5

0,3

1,1

0,1

0,2

2,6

1,9

0,3

0,2

0,5

0,0

6,9

0,7

1,0

1,3

0,2

0,3

1,2

1,9

0,3

0,9

0,2

0,5

0,2

13,7

0,8

0,5

0,1

1,7

0,7

0,2

1,1

1,5

0,1

0,1

0,9

0,2

1,5

0,3

1,1

0,1

0,2

2,6

z

0,2

Vozovka k

les Návrh

Délka cest v km a+p

0,9

0,9

n

0,0

t

0,0

sběrná

20,9

0,8

0,9

0,5

0,1

1,7

0,7

0,2

0,7

1,0

1,3

0,2

1,5

0,1

0,1

0,9

0,2

0,3

1,2

1,5

1,1

0,1

0,2

2,6

1,9

0,3

0,2

0,5

0,2

techn.

Funkce

1,4

1,1

0,3

lokální

37 LS nebo les. majetek : LHC Frenštát pod Radhoštěm

Třída Celkem

FR16

0 Vršek nad Týnem

0 Na Lhotu

FR9

0 Z Krásnice na Gabrielku

0 Gabrielka

FR3/1

0

0 Gabrielka

FR2/2

FR7

0 Gabrielka

Název

FR8

0 Gabrielka

FR2/1

evid.

FR1

pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za PLO č.

X

HRAN 7-7

HRAN 8-7

HRAN 8-7

HRAN 8-7

HRAN 7-7

HRAN 7-7

HRAN 7-7

HRAN 7-7

HRAN 7-8

HRAN 7-7

HRAN 7-7

HRAN 7-7

HRAN 7-6

HRAN 8-6

HRAN 8-6

HRAN 8-6

HRAN 7-6

HRAN 8-6

HRAN 8-6

HRAN 8-6

HRAN 7-6

HRAN 7-6

HRAN 7-6

HRAN 7-6

HRAN 7-6

HRAN 7-6

HRAN 7-6

HRAN 7-6

HRAN 7-6

HRAN 7-6

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

22,3

0,8

0,9

0,5

0,1

1,7

0,7

0,2

1,1

0,7

1,0

1,3

0,2

1,5

0,1

0,1

0,9

0,2

0,3

1,2

1,5

0,3

1,1

0,1

0,2

2,6

1,9

0,3

0,2

0,5

0,2

0,0

vlastníka ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : FR

kú.Týn,LČR

kú.Týn,Radotín,zpevnit,LČR

kú.Týn,Radotín,LČR

kú.Týn,Radotín,ost.pl.MK,LČR

kú.Týn, eroze,LČR

kú.Týn,LČR

kú.Týn, štět.,LČR

kú.Týn, Paršovice,slepá,LČR

kú.Týn, Paršovice,LČR

kú.Týn, etážová,LČR

kú.Týn, údolnicová,LČR

kú.Týn,LČR

kú.Týn,LČR

kú.Týn, ost.plocha MK,LČR




kú.Týn, LČR

kú.Týn, LČR

kú.Týn, úzká,LČR

kú.Týn, slepá,LČR

kú.Týn, spád,LČR

kú.Týn, v sedle,LČR

kú.Týn, v sedle,LČR



kú.Týn, etážová, LČR


kú.Týn, etážová, LČR


Poznámka

S1 List č. 1

0 Z Hlinska do lesa

0 Kladníky

FR26

FR27

L1L

L2L1

L2L1

0

701849

701866 Podloučí

701869

FR34

FR35

FR36

FR37

L2L1

701858 Nad Opatovicemi

701848 Nihlovský les

0 Pod Těšicemi

0 Pod Rouským

0 Z Těšic na Rouské

FR41

FR42

FR43

FR44

FR45

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1


701846

FR40

L2L1

FR39

0 Ke školce

L2L1

L2L1

FR38/1 701871 Jenovéfa - podél školky

FR38/2 701871 Jenovéfa - podél školky

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0 Z Opatovic do Teplic

0 Krkavčí potoky

FR32

L1L

FR33



FR31/1

0 Z Valšovic do Ústí

FR31/2

L1L

L1L

FR30/4 701872 Z Valšovic do Ústí

FR30/5

L1L

L1L




L1L

L1L

FR29/3 701864 Hluboček

L1L

L1L


L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

16,9

0,5

1,7

0,3

0,7

0,7

0,6

0,1

0,5

0,8

0,7

0,6

0,4

0,3

0,7

0,4

0,3

0,7

0,6

0,6

0,3

0,1

0,1

0,8

1,0

0,2

0,4

0,4

0,9

0,3

1,4

16,9

0,5

1,7

0,3

0,7

0,7

0,6

0,1

0,5

0,8

0,7

0,6

0,4

0,3

0,7

0,4

0,3

0,7

0,6

0,6

0,3

0,1

0,1

0,8

1,0

0,2

0,4

0,4

0,9

0,3

0,0

0,7

0,9

0,3

0,2

3,6

0,6

0,6

0,3

0,1

0,1

0,8

1,0

10,3

0,5

0,3

0,7

0,7

0,6

0,1

0,5

0,8

0,7

0,6

0,4

0,3

0,7

0,4

0,4

0,4

0,9

1,4

z

1,4

Vozovka k

les Návrh


2,0

1,7

0,3

n

0,0

t

0,0

sběrná

11,8

0,5

1,7

0,3

0,6

0,5

0,8

0,6

0,4

0,3

0,7

0,6

0,6

0,3

0,1

0,1

0,8

1,0

0,2

0,4

1,4

techn.

Funkce

5,1

0,7

0,7

0,1

0,7

0,4

0,3

0,7

0,4

0,9

0,3

lokální


Třída Celkem


701867 Uhliska

0 U Cyrila

FR28

0 Dolní Roubanina

Název

FR25

evid.

FR24

pořad.

Číslo cesty


X

HRAN 3-8

HRAN 4-8

HRAN 4-8

HRAN 3-7

HRAN 5-7

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-7

HRAN 4-6

HRAN 4-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-5

HRAN 9-8

OLOM 0-7

HRAN 8-6

HRAN 7-7

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FR

16,9

0,5

1,7

0,3

0,7

0,7

0,6

0,1

0,5

0,8

0,7

0,6

0,4

0,3

0,7

0,4

0,3

0,7

0,6

0,6

0,3

0,1

0,1

0,8

1,0

0,2

0,4

0,4

0,9

0,3

1,4

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

kú.Rouské,Soukr

kú.Rouské,Malhotice,Soukr

kú.Malhotice,napoj náv,Soukr

kú.Horní Těšice,slepá,LČR

kú.Opatovice, slepá,LČR

kú.Opatovice,LČR


kú.Opatovice,LČR

kú.Opatovice, Valšovice,LČR

kú.Valšovice, slepá,LČR

kú.Valšovice, Opatovice,LČR



kú.Valšovice, slepá, LČR

kú.Opatovice, Obec

kú.Ústí,stará cesta MK ,Obec

kú.Ústí,Tep,Opatovice,Obec

kú.Opatovice,ost.pl.MK,LČR

kú.Opatovice,Teplice,LČR

kú.Opatovice,Teplice,LČR

kú.Valšovice, ost.pl.MK,LČR

kú.Valšovice, ost.pl.MK,LČR

kú.Teplice,LČR

kú.Teplice, napoj návrh,LČR

kú.Teplice, napoj návrh,LČR

kú.Teplice, slepá,LČR

ku.Kladníky, Soukr.

kú.Hlinsko, slepá, Obec

kú.Týn, slepá,LČR

kú.Týn,LČR

Poznámka

S1 List č. 2

0 Opatovice - Ústí

0

0

0

0 Krkavec

0 Hluboček

0

0 Temné skály

0 Pod Těšicemi

FR110

FR51/1

FR51/2

FR52

FR53/1

FR53/2

FR54

FR55

FR56

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

L2L1

L2L1

7,7

1,0

0,4

0,7

0,9

0,8

1,6

0,9

0,7

0,7

7,7

1,0

0,4

0,7

0,9

0,8

1,6

0,9

0,7

4,9

0,6

0,8

0,7

0,2

0,5

0,6

0,9

0,6

6,3

1,0

0,4

0,7

0,9

0,8

1,6

0,9

0,0

1,4

0,7

0,7

z

0,7

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

6,3

1,0

0,4

0,7

0,9

0,8

1,6

0,9

sběrná

0,7

0,7

techn.

Funkce

0,7

0,7

lokální


Třída Celkem


0 Týn n/B. - hrad Helfštýn

0 Opatovice - Na kučách

FR105

FR109

0 Horní Těšice - Rouská

FR104

FR108

0 Valšovice - Zbrašov

0 Ústí - Horní Těšice

FR102

0 Týn n/B. - Lhota

701848 Nihlovský les

FR47

FR100

701868 Ze Zámrsk na Hustopeče

FR46

Název

evid.

pořad.

Číslo cesty


X

HRAN 4-8

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 5-6

HRAN 7-6

HRAN 7-6

HRAN 7-6

HRAN 4-7

HRAN 4-6

HRAN 8-6

HRAN 3-8

HRAN 4-7

HRAN 5-5

HRAN 8-6

HRAN 3-7

HRAN 2-7

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

FR

1,4

0,7

0,7

kú.Horní Těšice,slepá,LČR

kú.Zámrsky, ost.pl.MK,Obec

Poznámka

S1 List č. 3

6,3

nal1,kú.Malhotice, LČR

nal1,kú.Teplice, LČR



nal1,kú.Tepl.,Valšovice,LČR

nal1,kú.Týn, LČR

nal1,kú.Týn, LČR

nal1,kú.Týn, LČR

1,0 Státní silnice

0,4 Místní komunikace







Cesta je majetkem

Zkratka :

L1L

0 Nětčicko-u Krásné vyhlídky L1L

0 Kamínka

0 Pavelák

0 Lhota - Paršovice

0 Valšovice - Paršovice

0 Pod revírem

0 Od lomu k vysílači

HR23

HR24

HR25

HR101

HR103

HR31

HR32


V1L

V1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

0 Pod myslivnou

0 Ke střelnici

HR20

0 Pod revírem

0 Podél střelnice

HR19

L1L

HR21

0 Úzká

HR18

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

HR22

0 Ke starému lomu

0 K vysílači

0 Ke starému lomu

HR16/1

HR16/2

0 U laviček

HR15

HR17

0 Gabrielka(starý úsek)

0 Gabrielka

HR10

0 U vodopádu,k Bečvě

0 Gabrielka

HR9

HR14

0 Z Helfštýnské na Gabrielku L1L

HR8

HR13

0 Helfštýnská

HR7

0 Gabrielka

0 Helfštýnská

HR6

0 Kaménka

0 Helfštýnská

HR5

HR11

0 Helfštýnská

HR4

HR12

0 Helfštýnská

HR3

L1L

L1L

0

26,2

0,3

3,7

1,0

1,0

1,6

0,3

0,5

0,1

2,2

1,4

0,3

0,3

0,4

0,3

0,7

0,4

1,2

0,0

2,7

1,4

0,8

0,9

0,7

1,6

0,6

0,8

0,2

0,8

26,2

0,3

3,7

1,0

1,0

1,6

0,3

0,5

0,1

2,2

1,4

0,3

0,3

0,4

0,3

0,7

0,4

1,2

0,0

2,7

1,4

0,8

0,9

0,7

1,6

0,6

0,8

0,2

1,9

0,9

1,0

13,9

0,3

3,7

1,0

1,0

1,6

0,8

0,9

0,7

1,6

0,6

0,8

0,2

0,8

9,8

0,1

2,2

1,4

0,3

0,4

1,2

0,0

2,7

1,4

2,5

0,3

0,5

0,3

0,4

0,3

0,7

les 0,8

z

k

Vozovka

Návrh


0,0

n

0,0

t

4,0

0,3

3,7

sběrná

18,6

1,0

1,0

1,6

0,1

2,2

1,4

0,4

0,4

0,0

2,7

1,4

0,8

0,9

0,7

1,6

0,6

0,8

0,2

0,8

techn.

Funkce

3,6

0,3

0,5

0,3

0,3

0,3

0,7

1,2

lokální

37 LS nebo les. majetek : Střední lesnická škola Hranice

Třída Celkem

0 Z Valšovic do lesa

Název

HR2

evid.

HR1

pořad.

Číslo cesty


X

HRAN 6-6

HRAN 6-6

HRAN 5-6

HRAN 7-6

HRAN 7-7

HRAN 7-7

HRAN 7-7

HRAN 6-6

HRAN 6-6

HRAN 6-6

HRAN 6-6

HRAN 6-6

HRAN 6-6

HRAN 6-6

HRAN 6-6

HRAN 6-6

HRAN 5-5

HRAN 6-5

HRAN 7-6

HRAN 7-6

HRAN 6-6

HRAN 6-5

HRAN 6-5

HRAN 5-5

HRAN 6-6

HRAN 7-6

HRAN 6-6

HRAN 6-6

HRAN 6-6

HRAN 6-6

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

22,2

1,0

1,0

1,6

0,3

0,5

0,1

2,2

1,4

0,3

0,3

0,4

0,3

0,7

0,4

1,2

0,0

2,7

1,4

0,8

0,9

0,7

1,6

0,6

0,8

0,2

0,8

kú.Paršovice,ŠkolaHran.

kú.Paršovice,ŠkolaHran

kú.Paršovice, ŠkolaHran

kú.Paršovice,slepá,ŠkolaHran







kú.Paršov,štět.,ŠkolaHran


kú.Valšovice,slepá,ŠkolaHran

kú.Paršovice,Drah.,ŠkolaHran




kú.Valšovice,Parš.,ŠkolaHran

kú.Valšovice,ŠkolaHran.

kú.Tepl,Valšovice,ŠkolaHran

kú.Valšovice,Parš,ŠkolaHran


kú.Paršovice,ŠkolaHran



kú.Paršovice,Valš.,ŠkolaHran

Poznámka

S1 List č. 4

4,0

nal1,kú.Paršovice,ŠkolaHran

nal1,kú.Paršovice,ŠkolaHran




Cesta je majetkem

Zkratka : HR

0 Malé Hradiště

0 Hradiště

0 Na Valše - Choryně

0 Kladeruby - Branky

0 Branecký háj

0 Branecký háj

0 U Míčového dola

RO3

RO4

RO106

RO107

RO11

RO12

RO13

V1L

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

4,0

1,3

0,9

0,5

0,4

0,7

0,2

4,0

1,3

0,9

0,5

0,4

0,7

4,5

1,8

1,4

1,3

2,2

1,3

0,9

0,0

1,4

0,5

0,7

0,2

z

0,2

Vozovka k

les Návrh


0,4

0,4

n

0,0

t

2,2

1,3

0,9

sběrná

0,6

0,4

0,2

techn.

Funkce

1,2

0,5

0,7

lokální

37 LS nebo les. majetek : LHC Rožnov pod Radhoštěm

Třída Celkem


0 Z Kladerub k Bečvě

RO2

Název

0 Ve Včelárně

evid.

RO1

pořad.

Číslo cesty


X

HRAN 1-9

HRAN 0-9

HRAN 0-9

HRAN 1-9

HRAN 0-7

HRAN 0-8

HRAN 0-8

HRAN 1-7

HRAN 1-7

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

RO

1,8

0,5

0,4

0,7

0,2

kú.Choryně,slepá,MěstoV.Mez

kú.Choryně,ost.pl.MK, Obec

kú.Kladeruby, slepá,Obec

kú.Němetice, ost.pl.MK,Obec

Poznámka

S1 List č. 5

2,2

nal1,kú.Branky, rek.,Obec

nal2,kú.Branky, Obec

nal2,kú.Branky, Obec




Cesta je majetkem

Zkratka :

Název

Na Chudobnou

BY18

V1L

L2L1

L2L1

L1L


BY20

Prusinovice-Hlinsko p/H.

Ochozy

BY17

BY19

Od hájenky

BY16

20,2

0,2

1,4

1,7

0,5

20,2

0,2

1,4

1,7

0,5

5,2

0,4

0,5

BY15

1,0

0,6

3,2

1,6

1,5

0,6

1,2

1,3

1,5

2,0

1,0

0,8 1,2

BY14

L1L

0,6

3,2

1,6

1,5

0,6

1,2

1,3

1,5

1,2

0,8

1,9

2,3

Na zámeček

BY12

L2L2

L2L1

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

1,9

3,3

0,2

0,5

1,0

1,6

0,0

5,4

1,4

1,7

1,5

0,8

z

k

Vozovka

Návrh

les

Třída Celkem


9,0

3,2

1,5

0,6

1,2

1,3

1,2

n

0,6

1,9

2,5

t

1,8

0,2

1,6

sběrná

14,0

1,4

0,5

1,0

3,2

1,2

1,3

1,5

1,2

0,8

1,9

techn.

Funkce

37 LS nebo les. majetek : Bystřice pod Hostýnem

BY13

Kostelecká

K Líšné

BY10

BY11

Novomeská

Sovadina - Bystřice

BY8

BY9

Zahrada

Příčná

Kolem polí

BY5

BY7

Prostřední

BY4

BY6

Kolem rybníků

Bažantnice

BY2

BY3

Dřevohostická

evid.

BY1

pořad.

Číslo cesty


4,4

1,7

0,6

1,5

0,6

lokální

X

22

14

14

14

14

13

13

13

13

13

12, 13

6, 14

15

7, 15

6, 7

7

7

6, 7

7

1, 6

List mapy

X

4

4

4

4

4

3

3

3

3

3

3

2

2

2

2

2

2

2

2

1

LOC

BY

18,4

1,4

1,7

0,5

1,0

0,6

3,2

1,5

0,6

1,2

1,3

1,5

1,2

0,8

1,9

Šimon Břetislav

Šimon Břetislav

Šimon Břetislav

Šimon Břetislav

Šimon Břetislav

Šimon Břetislav

Šimon Břetislav

OÚ Dřevohostice

Poznámka

S1 List č. 6

1,8


MÚ Bystřice p/Host.; N3

MÚ Bystřice p/Host.



Dohnalová And.; N3

Dohnalová And.; N3

Dohnalová And.; N3

Dohnalová And.

Dohnalová And.

Dohnalová And.



Cesta je majetkem

Zkratka :

Nové Přestavlky

Nové Přestavlky

Dobrčice

K ořechu

K ořechu

Salašová

Salašová

Dubinová

Dubinová

Hlavní alej

PV4

PV4

PV5

PV6

PV6

PV7

PV7

PV8

PV9

PV10

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

V1L

L2L1

L2L1

V1L

L2L1

8,6

1,0

0,4

0,3

0,2

2,5

0,7

1,2

0,4

0,7

1,2

8,5

1,0

0,4

0,3

0,2

2,5

0,7

1,1

0,4

0,7

3,3

1,2

0,8

0,2

0,3

0,8

1,4

0,7

0,7

2,5

2,5

4,7

1,0

0,4

0,3

0,2

1,2

0,4

1,2

z

1,2

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

1,5

0,7

0,1

0,7

sběrná

7,1

1,0

0,4

0,3

0,2

2,5

1,1

0,4

1,2

techn.

Funkce

0,0

lokální

75

81

81

81

81

81

81

81

81

81

68

68

68

68

68

X

List mapy

37 LS nebo les. majetek : Pavlovice,Dobrčice,Přestavlky i další

Třída Celkem


Záhoří

Pavl. u Př.- Hradčany

U Školky

PV2

PV12

Prusínky - Šišma

PV3

Prusínky

Název

PV11

evid.

PV1

pořad.

Číslo cesty


X

5

4

4

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

1

1

LOC

PV

7,2

1,0

0,4

0,3

0,2

2,5

1,2

0,4

1,2

1,4

0,7

0,7


Cesta je majetkem

Zkratka :

N 2 obce

N 2 soukr.

N 2 soukr.

soukr.

N 2 soukr.

soukr.

N 2 obce

Poznámka

S1 List č. 7

KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM KM PR PR

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

70801107/3 70801107/4 70801701/1 70801704/1 70801705/1 70803101/1 70803301/1 70803301/2 70803301/3 70803301/4 70804201/1 70804201/2 70804202/1 70804401/1 70804901/1 70805001/1 70806101/1 70806201/1 70806201/2 70806201/3 70806901/1 70808101/1 800301/0011 800301/0012

Blatný Pod čertoryji Na chrásti Topolí Na záhroží Hradilův mlýn Kostelecký les Horky Zadní díly Nádaňky Hašenky Remíz Pod paterňou Rybník U Dvora Pekliska Poločtvrtě Děkanky Vranov Hrádek Rymický háj Háje Úlehle Obora

Na kopci Dubíček Chudobná Radkovsko Bažantnice

KM KM KM KM KM

1 2 3 4 5

70800801/1 70801101/1 70801102/1 70801107/1 70801107/2

Název

Číslo Okres Číslo BC

LO: 37

Bořenovice Bystřice p. H. Bílavsko Rychlov u Bystřice p.H. Rychlov u Bystřice p.H., Sovadina Rychlov u Bystřice p.H. Rychlov u Bystřice p.H. Holešov Dobrotice, Jankovice Količín Komárno Kostelec u Holešova Kostelec u Holešova Kostelec u Holešova Kostelec u Holešova Loukov u Bystřice p.H. Loukov u Bystřice p.H. Libosváry u Bystřice p.H. Ludslavice Mrlínek Němčice u Holešova Pravčice Prusinovice Prusinovice Prusinovice Rymice Třebětice Beňov Beňov

Katastr

L L L L L L NR L L L L L L L L L L L L R L L L L

Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano

Druh Schv. ÚP L Ne L Ano R Ne L Ne L Ne BYSTRICE p. H. 8-3 BYSTRICE p. H. 8-2 KROMERIZ 0-5 BYSTRICE p. H. 9-5 KROMERIZ 2-5 BYSTRICE p. H. 4-1 KROMERIZ 1-3, 1-2, 0-3 KROMERIZ 1-3 KROMERIZ 2-4 KROMERIZ 2-4 BYSTRICE p. H. 6-1 BYSTRICE p. H. 6-2 BYSTRICE p. H. 6-1 KROMERIZ 2-7 BYSTRICE p. H. 6-1 KROMERIZ 2-4 KROMERIZ 2-5 BYSTRICE p. H. 9-3 BYSTRICE p. H. 9-3 BYSTRICE p. H. 9-4 KROMERIZ 1-5 KROMERIZ 2-7 KROMERIZ 2-1,2-2 KROMERIZ 2-2

KROMERIZ 0-4 BYSTRICE p. H. 7-2 BYSTRICE p. H. 9-3 BYSTRICE p. H. 8-1 BYSTRICE p. H. 7-1

SMO

Přehled biocenter ÚSES

2,74 1,0530 1,1904 1,3343 0,1789 2,525 886,0654 0,6163 0,4713 0,0951 0,7067 4,2302 0,4067 1,859 2,1504 0,524 1,2671 1,9966 5,8324 22,6655 4,8947 2,1025 0,5042 7,8241

Plocha PUPFL 0,1672 4,5257 86,286 4,1368 6,5231

RNDr. Ehl Tomáš 1992


Ing. arch. Dujka + ArvitaP s.r.o., 1995

Löw a spol. s.r.o., Brno, 1993











Ekoles, Ing. Šálek, Kroměříž 1992












Agroprojekt PSO,. Brno, 1995


Agroprojekt PSO,. Brno, 1995

Zpracující firma

PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR

PR PR PR PR PR PR

PR PR

PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR

30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

41 42 43 44 45 46

47 48

49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61

803601/11 803601/12 803601/14 803601/15 804701/10 804701/5 804701/5 805201/0008 805201/0107 805701/12 805701/5 805701/6 806601/5

803101/0008 803210/6

802501/10 802501/11 802501/12 802501/16 802501/8 802501/9

800301/0013 800302/0005 800401/1 800401/12 800401/13 800401/3 801701/0011 801801/2 802001/0010 802001/0014 802501/1

Číslo Okres Číslo BC Katastr

Druh Schv. ÚP Obecní les Beňov L Ano Kouty Prusy L Ano Pod Pavelákem Bezuchov L Ne Kladniska Bezuchov L Ne Hrabový Bezuchov L Ne Nad rybníky Bezuchov L Ne Dobrčický potok Dobrčice L Ne Kopaniny Dolní Nětčice L Ne Za vodou Domaželice L Ne Kopánky Domaželice L Ne Kudlov Hlinsko, Prusínky, Sušice R Ne u Přerova Kouty Hlinsko L Ne Jochy Hlinsko L Ne Rosušky Hlinsko L Ne Haná Hlinsko L Ne Hrubé stráně Hlinsko L Ne Hradisko Hlinsko, Lhota u Lipníka L Ne n. B. Amerika Hradčany L Ano U Rybníčku Valšovice, Teplice n. L Ano Bečvou Pod Vidláčem Kladníky L Ne Kladniska Kladníky L Ne Kunkov Kladníky L Ne Nad Kunkovem Kladníky L Ne Kouty Lhota u Lipníka n. Bečvou L Ne Pod Hrabinou Lhota u Lipníka n. Bečvou L Ne Pod Hrabinou Lhota u Lipníka n. Bečvou L Ne U Líšeňského mlýna Líšná u Přerova L Ne Kostelecké polesí Líšná u Přerova NR Ne U Malhotického potoka Malhotice L Ne U Dolní louky Malhotice, Horní Těšice L Ne Lišky Malhotice L Ne Jenovéfa Opatovice u Hranic L Ne

Název

HRANICE 8-7 HRANICE 9-8 HRANICE 9-8 HRANICE 9-7 HRANICE 9-7 HRANICE 8-7 HRANICE 8-7 KROMERIZ 0-1,1-1 KROMERIZ 0-2 HRANICE 4-7 HRANICE 4-8 HRANICE 4-8 HRANICE 5-6

OLOMOUC 0-9,1-9 HRANICE 5-6

HRANICE 9-7 HRANICE 9-6 OLOMOUC 0-7 HRANICE 9-7 HRANICE 8-6 HRANICE 8-6

KROMERIZ 1-1 KROMERIZ 1-0 HRANICE 7-7 HRANICE 9-8 HRANICE 9-8 HRANICE 9-8 KROMERIZ 2-2 HRANICE 6-8 KROMERIZ 0-0 KROMERIZ 1-2 OLOMOUC 0-7

SMO

5,074 0,4477 1,1122 4,1437 1,1982 1,438 0,3828 0,7459 7,5638 1,3821 3,3815 9,3778 2,59

3,4686 7,211

14,6609 1,84 2,4603 7,8684 4,3369 5,8356

Plocha PUPFL 15,2039 0,0503 3,8203 2,5837 11,3597 3,9204 1,3211 1,9194 0,8302 4,6572 70,6105

1992 Ing. Kolářová a kol.

1992, Ing. Kolářová a kol.



UTP 1996

Ekol. projekt. Brno 1997



























Zpracující firma

PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR


65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83

84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94

Katastr

Opatovice u Hranic Opatovice u Hranic Paršovice, Slavič, Drahotuše, Vallšovice 807001/8 Paršovické rybníčky Paršovice 807201/0002 U Vápenky Pavlovice u Přerova 807201/0003 Dílce Pavlovice u Přerova 807201/0004 Pod Záhořím Pavlovice u Přerova 807201/0005 Remízky Pavlovice u Přerova 807201/0008 Amerika Pavlovice u Přerova 807201/1966 Záhoří Pavlovice u Přerova 807202/1966 Záhoří Prusínky 807501/0014 Na Podolském potoce Podolí u Přerova 807501/0015 Nivky Podolí u Přerova 80801001/1 Hrubá strana Býškovice 80802201/1 Prostřední les Dřevohostice 80802201/2 Břečťan Dřevohostice 80802901/1 Za Debří Horní Újezd 80805101/1 Karlovsko Lipová u Přerova 80805101/2 Zádedříčí Lipová u Přerova 80805101/3 Za hranicí Lipová u Přerova 80808201/1 Stráň Provodovice 80808201/2 Jasenov Provodovice, Babice u Kelče 80808601/1 Na padělkách Radkovy 80812201/1 Vlčí jáma Všechovice, Býškovice 80812201/2 Za síkornou Všechovice 80812201/3 Pod kroužky Všechovice 80812201/4 Rybník Všechovice 80812701/1 Blazický les Žákovice, Blazice 80813401/1 Zadní záruby Turovice 808301/0004 Přestavlcký les Přestavlky u Přerova 808301/0005 Opalky Přestavlky u Přerova 809001/1 Pod Krásnou vyhlídkou Rakov u Hranic 809001/4 Páleniny Rakov u Hranic

Pod Jabloncem Hrabina Maleník

PR PR PR

62 63 64

806601/5 806601/9 807001/7

Název


L L L L L L L L L L L

L L L L L L R R L L L R L L L L L L L Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Druh Schv. ÚP L Ne L Ne NR Ano

BYSTRICE p. H. 8-1 HRANICE 5-9 HRANICE 4-9 BYSTRICE p. H. 5-0 BYSTRICE p. H. 4-0 BYSTRICE p. H. 7-0 KROMERIZ 0-2 KROMERIZ 2-2 KROMERIZ 3-2 HRANICE 6-7 HRANICE 5-8

HRANICE 4-7 HRANICE 5-7 HRANICE 6-6, 7-6, 7-5, 6-5, 5-5 HRANICE 6-7 OLOMOUC 0-9 OLOMOUC 0-8 OLOMOUC 0-9 OLOMOUC 1-9 OLOMOUC 1-9 OLOMOUC 0-8,0-9 OLOMOUC 0-8,0-9 KROMERIZ 1-0 KROMERIZ 1-0 HRANICE 6-9 BYSTRICE p. H. 9-0 BYSTRICE p. H. 9-2 BYSTRICE p. H. 5-1 BYSTRICE p. H. 8-1 BYSTRICE p. H. 9-1 BYSTRICE p. H. 9-2 BYSTRICE p. H. 4-0 BYSTRICE p. H. 4-0

SMO

0,6696 1,7997 5,4674 7,5734 5,1882 14,8332 5,0855 5,3872 15,2250 2,5842 1,7362

2,2529 4,3763 1,2524 1,3467 0,3200 6,3553 22,6946 1,4565 0,1187 0,4367 0,704 216,8497 1,0415 2,8832 5,9961 2,557 7,4547 2,927 5,8457





Ing. Kolářová, Ekol. projektování Brno, 1994


















UTP 1996

UTP 1996







Plocha Zpracující firma PUPFL 1992, Ing. Kolářová a kol. 4,8194 1992 Ing. Kolářová a kol. 5,1701 1269,647 1993, Ing. Kolářová a kol.

U vršku Zadní díly Hrabí Oblouky Březový les Kuče Za hřištěm Dobrčický potok Kostelecké polesí Pod Přísahancem Dílce Kudlov Kunkov Pálenina Pod Bílým Kamenem Pod Polomnou Hluboček Strž pod Výmoly Nad Zbrašovskými jeskyněmi Mariánské Údolí Pod humny Pod Vinohrady

PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR

PR PR PR


95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113

114 115 116

117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127

Rouské Říkovice u Přerova Skalička u Hranic Soběchleby Stará Ves u Přerova Stará Ves u Přerova Stará Ves u Přerova Stará Ves u Přerova Stará Ves u Přerova Sušice u Přerova Sušice u Přerova Sušice u Přerova Šišma Šisma Teplice n. Bečvou Teplice n. Bečvou Teplice n. Bečvou Teplice n. Bečvou Teplice n. Bečvou

Katastr

Teplice n. Bečvou Dolní Těšice, Hor. Těšice Týn n. Bečvou, Soběchleby 811201/5 Pod Hrabinou Týn nad Bečvou 811201/7 Maleník Týn nad Bečvou 811601/12 U Malhotického potoka Ústí 812601/10 U Zámrsk Zámrsky, Nemetice 812601/10 U Zámrsk Zámrsky, Nemetice 812701/1 Símře Žákovice, Soběchleby 813001/0014 Kopánky Čechy 813101/13 Nihlovský les I Horní Těšice 813101/14 U Nihlovského potoka Horní Těšice 813101/15 Nihlovský les II Horní Těšice 813101/6 U kravína Horní Nětčice

810601/7 810701/8 811201/4

809201/7 809301/0008 809401/2 809601/3 809901/0002 809901/0003 809901/0010 809901/0011 809901/0107 810301/2 810301/3 810401/1 810401/14 810401/17 810601/1 810601/3 810601/4 810601/4 810601/6

Název


L NR L R R L L L L L L

L L L Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Ano Ne Ne

Druh Schv. ÚP L Ne L Ne L Ne L Ne L Ano L Ano L Ano L Ano NR Ano L Ne L Ne R Ne L Ne L Ne L Ano L Ano L Ano L Ano L Ano

HRANICE 8-7 HRANICE 8-6 HRANICE 4-7 HRANICE 2-6 HRANICE 2-7 HRANICE 8-9 KROMERIZ 1-2 HRANICE 3-7 HRANICE 3-6 HRANICE 3-7 HRANICE 6-9

HRANICE 4-6 HRANICE 3-7, 3-8 HRANICE 8-7

HRANICE 4-9 KROMERIZ 3-3 HRANICE 3-7 HRANICE 8-9 KROMERIZ 2-2 KROMERIZ 2-2 KROMERIZ 2-3 KROMERIZ 2-2 KROMERIZ 2-3 OLOMOUC 0-8 OLOMOUC 0-8 OLOMOUC 0-7 HRANICE 9-8 HRANICE 9-8 HRANICE 5-5 HRANICE 5-5 HRANICE 5-6 HRANICE 5-5 HRANICE 4-5

SMO

1,8343 423,6618 0,2446 0,865 89,6618 0,6151 1,0385 3,748 3,5961 2,6054 0,8287

0,446 0,742 0,3716

Plocha PUPFL 7,7494 0,8987 14,0915 2,844 25,8662 5,1809 1,9482 1,3336 37,8454 0,1495 0,2639 0,6987 1,4549 1,5562 9,4813 8,1036 6,1456 2,004 3,6589

















1992 Ing.Kolářová a kol.








UTP 1996









Zpracující firma

VS VS VS VS VS VS VS VS

VS VS VS VS VS VS VS VS VS VS VS VS VS VS VS

133 134 135 136 137 138 139 140

141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155

005001/1 005001/1 005001/2 005001/3 005001/4 005001/5 005001/6 007007/39 007007/43 007008/3 007008/39 007008/45 2701 81002404/1 81002405/1

002401/7a 002401/8a 002402/1d 002403/10b 002403/1d 002406/11a 002406/9a 002701/12

Pod kusy Pod kusy Skalaka Zápouští Vrbka Za loučkou Hluboček Hájky Hradiště Újezd Hájky Pastevník Sýkorec Svatý Hájek

Na obecním Za chaloupkami Posvátno Sekyrky Pod buky Ve vrbi Ve včelárně Loučka

Kločův důl Za vodou Choryňská Stráž Na heršičkách Zadní díly

PR PR VS VS VS

128 129 130 131 132

813301/0006 813301/0010 001601/1 002401/12a 002401/12b

Název

Číslo Okres Číslo BC Nahošovice Nahošovice Choryně Kelč Nové Město Kelč Nové Město, Dolní Těšice Kelč Nové Město Kelč Nové Město Kelč Staré Město Komárovice Komárovice Němetice Němetice Kunovice, Loučka u Val. Mez., Police u Val. Mez. Police u Val. Mez. Police u Val. Mez. Police u Val. Mez. Police u Val. Mez. Police u Val. Mez. Police u Val. Mez. Police u Val. Mez. Lhota u Choryně Lhota u Choryně Poličná Poličná Poličná Kunovice Lhota u Kelče Babice u Kelče

Katastr

L L L L L L L L L L L L L L L

L L L L L L L R Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Druh Schv. ÚP L Ne L Ne L Ano L Ano L Ano

HRANICE 1-9 HRANICE 1-9 BYSTRICE p. H. 2-0 BYSTRICE p. H. 1-0 BYSTRICE p. H. 2-0 BYSTRICE p. H. 1-1 BYSTRICE p. H. 1-0 HRANICE 0-9 NOVY JICIN 9-8 NOVY JICIN 9-9 HRANICE 0-9 HRANICE 0-9 BYSTRICE p. H. 3-0 BYSTRICE p. H. 3-0 BYSTRICE p. H. 3-0

HRANICE 3-8 HRANICE 2-8 HRANICE 3-9 HRANICE 2-9 HRANICE 2-9 HRANICE 1-7 HRANICE 1-7 BYSTRICE p. H. 2-0

KROMERIZ 0-0 KROMERIZ 0-0 HRANICE 0-8 HRANICE 3-8 HRANICE 3-8, 3-7

SMO

0,0114 8,1264 16,3562 0,2566 0,8265 0,4618 3,4304 1,7878 5,5149 5,9118 5,7888 5,8355 10,9265 2,9708 0,4781

3,7606 0,2789 0,4787 8,8285 0,7208 3,571 10,7146 17,0806

Plocha PUPFL 0,7586 0,3408 2,1988 0,4152 2,7225

Ing. arch. Konvička, Brno, 1997

Ing. arch. Konvička, Brno, 1997

BP Val. Mez.

Urbanistické středisko Ostrava





ing.I.Kyselka, Ateliér 22 Brno







BP Val. Mez.

ing.I.Kyselka, Ateliír 22 Brno









ing.I.Kyselka,Ateliér 22 Brno



Zpracující firma

2

PR Týn nad Bečvou

ONV Vsetín, č.j. VLHZ - vod. 799/78/233 ze dne 4.1.1979 ONV Přerov, č.j. vod. 107/85-235/1-Ha ze dne 10.4.1985

Vyhlášení (Č.j.)

PHO I.

PHO I.

Stupeň

Hranice 8-6

Hranice 1-9

SMO

Výměra ha

0,09

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 3,25

Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

Poř. okr Název číslo 1 VS Kladeruby

LO: 37

6

5

PR Prameniště pitné vody ONV v Přerově, č.j. vod.VI.494/84-235/1-RoPHO II.-b lázní Teplice n/Bečvou ze dne 19.3.1984 PR Týn nad Bečvou ONV v Přerově, č.j. vod. 107/85-235/1-Ha PHO II. ze dne 10.4.1985 KM Vodní zdroj Roštění ONV Kroměříž, č.j. vod. 235/1-173/1984 PHO II. ze dne 13.1.1984

4

ze dne 25.3.1982

Kroměříž 1-3

Hranice 4-6 4-5 Hranice 8-6

Bystřice p/H. 1-0

Hranice 2-9

ONV Vsetín č.j. VLHZ - vod. 5492/82-233/1 PHO II.-b

VS Prameniště Kelč

Hranice 0-9

PHO II. II.a, II.b

Hranice 1-9

SMO

a Bartošikova studánka) VS Prameniště ve Lhotě ONV Vsetín č.j. VLHZ - vod. 804/78/233 u Chropyně ze dne 10.1.1979

3

2

Stupeň PHO II. II.a, II.b

Vyhlášení (Č.j.)

ONV Vsetín č.j. VLHZ - vod. 799/78/233 ze dne 4.1.1979

Poř. okr Název číslo 1 VS Prameniště Kladeruby (pramen Mičův důl

LO: 37 Výměra ha

106,07

156,01

7,81

58,86

4,12

PHO I. stupně mimo PUPFL

PHO I.,II.a st. mimo PUPFL

mimo PUPFL

PHO I.,II.a st.

PHO I. stupně mimo PUPFL

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 14,93

Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

PR Lázeňské místo Teplice n/B.

PR Lázeňské místo Teplice n/B.

PR Horní Moštěnice PR Horní Moštěnice

2

3

4 5

Poř. okr Název číslo 1 PR Lázeňské místo Teplice n/B.

LO: 37

MZ ČR ČIL-441-26.1.1994 MZ ČR ČIL-441-26.1.1994

I.

Usnesením vlády ČSR č. 61 ze dne 16.3.1979 ozn. částkou 14/1979 Sb. Usnesením vlády ČSR č. 61 ze dne 16.3.1979 ozn. částkou 14/1979 Sb. Usnesením vlády ČSR č. 61 ze dne 16.3.1979 ozn. částkou 14/1979 Sb. PALZ U PALZ Š

III.

II.

Stupeň

Vyhlášení (Č.j) Hranice 4-6 4-5 Hranice 5-5 5-6 Hranice 4-6 5-5 5-6 Olomouc 0-9 Kroměříž 3-2

SMO

112,21 69,62

388,48

23,22

Plocha PUPFL 7,9 Poznámka

mapa deklarovaných funkcí

Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a minerál. vod stolních

Poř. Název číslo okr 1 VS CHOPAV Vsetínské vrchy

LO: 37

Nařízení vlády ČSR č. 10/1979 Sb. ze dne 10.1.1979

Vyhlášení

SMO

Výměra ha

Plocha PUPFL 3,87 Poznámka

mapa deklarovaných funkcí

V PLO 37 pouze okrajová část

Přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod

Název

PR Bukoveček PR Doubek PR Těšice

VS Choryňská stráž

KM Dubina

PR Kamenice

5

6

7

PR Dvorčák

okr

2 3 4

Poř. číslo 1

LO: 37

MK ČSR č.j. 17094/87-VI/2 ze dne 21.12.1987 MK ČSR č. 3 500/89 ze dne 4.7.1989 Výnos MK č. 25.908/56 ze dne 4.7.1956 ze dne 4.7.1956 Nařízení OkÚ Vsetín č. 7/1999 ze dne 22.2.1999 MŠVU č. 33.515/52-IV/5 Praha 26.3.1952 MŠVU úřední list ze dne 21.8.1952

MK ČSR č.j. 17094/87-VI/2 ze dne 21.12.1987

Vyhlášení

PR

PP

PP

PR PR PP

Kateg. ZCHÚ PR

Kroměříž 0-2

Bystřice p/H. 9-4

Hranice 0-8

Hranice 6-6 Hranice 2-6 Hranice 3-7

Hranice 6-6

SMO

Přehled zvláště chráněných území

Turovice

Prusinovice

Choryně

Hranice - Rybáře Zámrsky Dolní Těšice

Paršovice

Katastr. území

3,87

0,83

8,35

15,52

30,17

mapa deklarovaných funkcí Plocha Výměra ha PUPFL 11,71

1

Poř. číslo

Název

KM Příměstské - Bystřice p/Host.

okr

LO: 37

MLVH ČSR 61168/ORLH/68/ODV/81 ze dne 21.4.1981

Vyhlášení ano

Kateg.

Katastr. území

Bystřice p/H. Bystřice pod Hostýnem

SMO

Přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů

28,06

28,06

mapa deklarovaných funkcí Plocha Výměra ha PUPFL

Poř. Název číslo okr 1 PR SLŠ Hranice - Valšovice

LO: 37

MLVH č.j. 259/V/OLH/90 ze dne 20.6.1990

Vyhlášení Hranice 6-6

SMO

Katastr. území

Přehled lesů sloužících výuce mapa deklarovaných funkcí Plocha Výměra ha Poznámka PUPFL 1082,92 1075,45

Poř. okr Název číslo 1 PR SLŠ Hranice - Valšovice

LO: 37 Dřevina BK, DB, MD

č.

179

SMO

3 Hranice 6-6

lvs Valšovice odd. 9, 14, 17

Lokalizace

Přehled genových základen 1082,92

Výměra ha

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 1060,74 Paršovický MD

Seznam plánů péče zvlášť chráněných území

PR PR PR PP PP

Dvořák Doubek Bukoveček Těšice Choryňská stráž

PR PR PR PR VS

Seznam mapových výstupů

Mapa přehledová Mapa typologická Mapa lesních vegetačních stupňů Mapa cílového hospodaření Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa Mapa ÚSES Mapa deklarovaných funkcí Mapa funkčního potenciálu Dopravní mapa

1: 50 000 1: 10 000 1: 50 000 1: 25 000 1: 25 000 1: 25 000 1: 25 000 1: 25 000 1: 25 000

No title

Recommend Documents