MONOGRAFIE POPTÁVANÝCH EKOLOGICKÝCH ČINNOSTÍ
Zpracovali: Ing. Marie Trantinová Irena Polanská, DiS. Ing. Jiří Krist
Obsah: Monografie poptávaných ekologických činností .......................................................... 1 Obsah:................................................................................................................. 2 Úvod: .................................................................................................................. 3 1. Hodnocení strategických koncepcí krajů............................................................. 4 1.1. Programy odpadového hospodářství Olomouckého a Moravskoslezského kraje. 4 1.2. Územní energetická koncepce Olomouckého kraje ........................................ 5 1.3. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje ................................ 6 1.4. Další schválené či připravované koncepční dokumenty Olomouckého a Moravskoslezského kraje..................................................................................... 6 2. Přehled možností prací a problematiky ochrany životního prostředí (dále OŽP) ....... 7 2.1. Stručný přehled problematiky OŽP podle složek ŽP a s označením možnosti zapojení osob ZPS do řešení problematiky ............................................................. 7 2.2. Zdroje informací: ....................................................................................10 2.2.1. Použité zdroje: .................................................................................10 2.2.2. Doporučené zdroje ...........................................................................10 2.3. Ekologické činnosti v odpadovém hospodářství ...........................................12 2.4. Situace ve vybraných regionech ................................................................13 2.4.1. Moravskoslezský kraj ........................................................................13 2.4.2. Olomoucký kraj ................................................................................14 2.5. Technologie zpracování některých odpadů ..................................................17 2.5.1. Elektrošrot.......................................................................................17 2.6. Sběrové dvory ........................................................................................22 2.7. Dotřiďovací linky .....................................................................................22 2.8. Doplňkové činnosti ..................................................................................23 2.8.1. Úklid černých skládek........................................................................23 2.8.2. Třídění textilu...................................................................................23 2.8.3. Výroba kompostovišť pro domovní kompostování .................................23 2.8.4. Šití plátěných tašek ..........................................................................23 2.8.5. Výroba textilních výrobků ze starého textilu (koberečky, rohožky...) .......23 2.9. Typy odpadů nezařazené do výběru...........................................................23 2.10. Referenční chráněné dílny – demontáž elektrošrotu..................................23 2.11. Další možnosti .....................................................................................24 2.11.1. Zjištěné možnosti: ........................................................................24 3. Analýza poptávaných činností ..........................................................................25 3.1. Přehled možností prací v ekologických činnostech........................................25 3.1.1. Práce při správách NP a CHKO............................................................25 3.1.2. Osazování tabulí a značení území v terénu...........................................25 3.1.3. Záchranné programy v rámci „Center pro ochranu živočichů a rostlin“.....26 3.2. Návrhy dalších reálných činností v oblasti odpadového hospodářství ..............28 3.3. Návrhy dalších reálných ekologických činností.............................................31 3.4. Nevyhovující firmy ..................................................................................36 4. Shrnutí .........................................................................................................37
2
ÚVOD: Tato studie se zabývá vyhledáním těch typů odpadů, při jejichž zpracování lze zaměstnat občany se změněnou pracovní schopností (sociální přínos), a které jsou v současnosti nedostatečně využívány (ekologický přínos). Pro studii byly zadány oblasti Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Dle požadavku objednatele jsme vycházeli ze studie Univerzity Palackého v Olomouci, Vytvoření metodiky pro zaměstnávání obtížně zaměstnatelných skupin obyvatelstva, obzvláště se změněnou pracovní schopnosti, na ekologické činnosti - separaci odpadů.
3
1. HODNOCENÍ STRATEGICKÝCH KONCEPCÍ KRAJŮ V rámci přípravných prací pro plnění příslušného modulu projektu Charity Opava v programu EQUAL byla provedena analýza platných, případně připravovaných koncepčních materiálů Krajských úřadů olomouckého a moravskoslezského kraje. K předmětu programu mají přímý vztah zejména materiály : - Program odpadového hospodářství (POH) Olomouckého kraje, Moravskoslezského kraje - Územně energetická koncepce (ÚEK) Olomouckého kraje, Moravskoslezského kraje
1.1. PROGRAMY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ OLOMOUCKÉHO A MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Vzhledem k jednotné formě těchto programů je uvedená osnova společná pro oba kraje. Programy odpadového hospodářství krajů obsahují analytickou, návrhovou a závaznou část včetně přílohy. Koncepce tvorby těchto programů vychází z metodiky stanovené závaznou legislativou, POH krajů proto vychází z POH ČR. Pro účely orientování navazujících programů a projektů (zde projektu EQUAL) je nejdůležitější závazná část POH krajů, vycházející z POH ČR. Tato závazná část obsahuje ve svém úvodu rozdělení zodpovědnosti mezi jednotlivé aktéry v oblasti nakládání s odpady (3.1.) a strategii předcházení vzniku odpadů (3.2.). Dále program obsahuje stanovení podílu recyklovaných odpadů a podílu využívaných odpadů (3.3.) a návrh sítě zařízení k nakládání s odpady (3.4.). Tyto dvě části Programu jsou strukturovány do zásad, cílů a konkrétních opatření. V části 3.5. Program rozpracovává problematiku komunálních odpadů, stanoví strategii předcházení vzniku, omezování množství a nebezpečných vlastností odpadů, stanoví podíl recyklovaných komunálních odpadů, navrhuje vytváření jednotné sítě pro nakládání s nimi, stanoví strategické cíle pro ukládání odpadů na skládky. Speciálně v této části Program hovoří o snižování množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky a nakládání s nebezpečnou složkou komunálních odpadů. V závěru pak uvádí konkrétní opatření pro splnění obecných cílů a navrhuje zpracování POH měst a obcí, rozvoj výchovy a vzdělávání občanů, opatření k rozvoji separace materiálově využitelných složek a nebezpečných složek, využívání KO, navrhuje integrovaný systém nakládání s KO, včetně vzniku Krajského integrovaného centra využívání KO, zmiňuje potřebu komplexního projektu hospodaření s biomasou a ověření některých speciálních metod zpracování KO v krajích. V části 3.6. – 3.9. se POH věnuje detailně vybraným problémům a vybraným skupinám odpadů, jako jsou nebezpečné odpady obecně, odpady s obsahem PCB, odpadní oleje, autogramy, odpady z azbestu, kaly z ČOV, baterie a akumulátory, vyřazená elektrická zařízení, pneumatiky atd. V příloze obsahuje POH prognózu množství separovaného KO pro léta 2005 – 2020. Pro potřeby programu EQUAL budou dále řešeny výstupy relevantních kapitol, které slibují příležitost pro zaměstnání cílových skupin obyvatelstva.
4
1.2. ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE OLOMOUCKÉHO KRAJE ÚEK je základní dokument pro rozvoj systémů energetického zásobování a výroby energie v kraji. Navazuje na koncepci státní energetické politiky a vychází z ní. Dokument pro Olomoucký kraj zpracovala firma CityPlan Praha pod vedením ing. Beneše, dokument se skládá z těchto částí : Část 1 – Rozbor trendů vývoje poptávky obsahující analýzu území, spotřebitelských systémů energií, analýzu a vyhodnocení vývojových tendencí včetně srovnání s ostatními kraji a výčet vnějších vlivů, převážně legislativních. Část 2 – Analýza výrobních a distribučních systémů obsahující energetickou bilanci území pro různé typy paliv a energií, včetně jejich dostupnosti, návaznost na územní plány a analýzu dopadů energetiky na životní prostředí. Část 3 - Hodnocení využitelnosti potenciálu obnovitelných zdrojů energie obsahující hodnocení rámce energetické politiky Evropské Unie ve vztahu k OZE, analýza využití místních OZE, analýza využití místních druhotných zdrojů – bioplynu a odpadů. V této části koncepce vytváří předpoklad pro vznik pracovních příležitostí, které odpovídají projektu EQUAL. Tyto příležitosti jsou dále rozpracovány v návrhových částech koncepce. Část 4 - Prognóza vývoje poptávky obsahující vliv rozvoje území, potenciál úspor ve spotřebě, výrobě a dopravě energie a prognózu cen paliv a energie dle zkušeností s vývojem v EU. Při stanovení hlavních problémových okruhů se hovoří nejen o aspektech ochrany životního prostředí či o bezpečnosti dodávek energie, ale i o sociálních aspektech energetiky jak na straně spotřeby, tak i výroby energie. Markantně tento parametr vystupuje v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kde se nabízí vytvoření řady nových pracovních míst. Část 5 - Energetické modelování obsahující rozdělení odpovědnosti veřejného a soukromého sektoru, určení hledisek bezpečnosti a spolehlivosti při zásobování energiemi, stanovení možných přínosů a definice cílů rozvojových variant včetně vyčíslení účinků a nároků variant. V oddíle 5.5.8. je provedeno hodnocení vlivu variant na tvorbu pracovních příležitostí, následuje komplexní vyhodnocení jednotlivých variant rozvoje energetiky v kraji pomocí multikriteriální analýzy se zahrnutím indikátorů udržitelného rozvoje, oceněním těchto indikátorů, bilancí nákladů a užitků a výpočtů rentability veřejných podpor. Část 6 - Návrh energetického managementu obsahující stanovení zásad pro užití jednotlivých paliv a energií, návrh programů a stanovení priorit při realizaci koncepce – např. program výchovy a vzdělávání, program snižování spotřeby, program využívání OZE, program zvyšování bezpečnosti. V závěru této části ÚEK stanoví zdroje financování programů, navrhuje organizaci krajského energetického managementu, zabezpečení plánování a kontroly realizace opatření, monitorování, motivace a zlepšování realizace programů. V přílohách obsažené tabulky a grafy obsahují mimo jiné informace o prognózách tvorby nových pracovních míst, rozvoji trhu v oblasti výroby biopaliv a jiné údaje relevantní pro cíle programu EQUAL. Rozvojová varianta doporučená ÚEK pro Olomoucký kraj přináší zásadní příležitosti pro tvorbu pracovních míst pro cílové skupiny obyvatelstva v programu EQUAL.
5
1.3. ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Struktura tohoto koncepčního materiálu v zásadě odpovídá struktuře ÚEK Olomouckého kraje, včetně závěrečných doporučení pro další strategii rozvoje. Rozdíly v obou dokumentech spočívají spíše v odlišném charakteru jak spotřeby, tak palivoenergetické základny obou krajů. Zpracovatel proto nepokládá za nutné opakovat osnovu ÚEK Moravskoslezského kraje, byť není zcela identická s ÚEK Olomouckého kraje. Pro potřeby využití závěrů koncepcí v programu EQUAL však budou přístupy v obou krajích podobné.
1.4. DALŠÍ SCHVÁLENÉ ČI PŘIPRAVOVANÉ KONCEPČNÍ DOKUMENTY OLOMOUCKÉHO A MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Krajské úřady obou krajů dokončily nebo v současné době pracují na řadě dalších strategických dokumentů pro oblast životního prostředí. Jsou to např. Koncepce ochrany přírody a krajiny, Koncepce protipovodňové ochrany či obecně Plán rozvoje oblasti povodí, Koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací, Koncepce zlepšování stavu ovzduší, Koncepce ekologické výchovy a vzdělávání atd. Tyto materiály však buď nemají zásadní vliv na tvorbu pracovních míst v intencích programu EQUAL, nebo neobsahují využitelné analytické, datové či návrhové části. V případě zájmu objednatele je však možno závěry těchto koncepcí ve zpracovávaném posudku uvést.
6
2. PŘEHLED MOŽNOSTÍ PRACÍ A PROBLEMATIKY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (DÁLE OŽP) 2.1. STRUČNÝ PŘEHLED PROBLEMATIKY OŽP PODLE SLOŽEK ŽP A S OZNAČENÍM MOŽNOSTI ZAPOJENÍ OSOB ZPS DO ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY Ochrana životního prostředí je soubor rozhodnutí, opatření a činností, vedoucích k omezení, zastavení nebo nápravě takových vlivů lidské činnosti, které narušují vztahy mezi prostředím, veškerými organismy a člověkem. Ekologické činnosti jsou pak konkrétní činnosti napomáhající udržení nebo obnově poškozeného nebo zatíženého životního prostředí a ekologické výchově. Při sledování možností zaměstnat skupiny lidí se sníženou pracovní schopností, a tedy obtížně zaměstnatelných skupin, jsme brali v úvahu dva druhy přístupů. Jednak zaměstnání a uplatnění těchto lidí přímo v ekologické výrobě a jednak v činnostech souvisejících, například v organizacích, které se ekologií zabývají. Pro bližší vyhodnocení byla zpravována tabulka č.1 (PřF UP Olomouc), která vyhodnocuje možné zapojení hůře zaměstnatelných skupin, které mají podle zařazení do skupin mnoho rozdílných vlastností, ale jeden společný rys, a tím je jednoduchá práce. (Dílčí studie: Cílové skupiny, osoby se zdravotním postižením, situace v zemích EU, databázové zdroje, výběrová kritéria; Vytvoření metodiky pro zaměstnávání obtížně zaměstnatelných skupin obyvatelstva, obzvláště se změněnou pracovní schopností, na ekologické činnosti, separaci odpadů)
7
Tab. Č. 1 Složky ochrany ŽP, které umožňují zapojení osob ZPS Složka ŽP Charakteristika činnosti Nároky na řešení
Radiace
Ovzduší
kontrola a zabezpečování zdrojů radiace – externích (průniky atmosférou) a interně vznikajících na základě lidské činnosti (technologie a provozy uvolňující radiaci, odpady se zbytkovou radiací). Specializovaná a často automatizovaná činnost při zabezpečování provozů a ukládání odpadů
vysoce specializovaná činnost, většinou s vysokými nároky na zdravotní a psychický stav
Možnost zapojení osob se ZPS Nepředpokládá se
kontrola stavu ovzduší, zdrojů, vysoce vybavování zdrojů znečištění ovzduší, specializovaná měření (většinou automatizované) odbornost emisí a imisí, indikace
malá, potenciálně zapojení do programů indikace a sběru dat
Hluk
kontrola a měření zdrojů hluku, zabezpečování provozů, obytných a pracovních prostor proti hluku, výstavba bariér vč. zelených stěn
specializovaná činnost s pracovními výstupy manuální činnosti typu stavební a zahradnické práce
malá, možnost zapojení do firem realizujících hlukové bariéry v terénu
Voda
kontrola stavu vodních zdrojů, výstavba specializovaných čistíren, měření kvality a indikace, úpravy vodohospodářských děl a vodních toků (revitalizace)
specializovaná činnost s možností zapojení činnosti typu stavební, lesnické a zahradnické práce
malá, potenciálně zapojení do programů indikace a sběru dat a realizace revitalizačních opatření v krajině
Půda
evidence a kontrola půdy a kvality půdy, znehodnocování půdy, rekultivace, protierozní opatření, specializované rukodělné zemědělské technologie chránící půdu
specializovaná činnost s možností zapojení činnosti typu zahradnické práce a práce v zemědělství
zapojení do programů realizace revitalizačních opatření v krajině a zapojení do speciálních zemědělských činností
Odpady
evidence, separace, tvorba a zpracování druhotných surovin,
široká škála činností, od
činnosti při separaci, 8
ukládání odpadů, likvidace a sanace a odborné - při rekultivace nelegálních skládek evidenci a analýze zdrojů, po jednoduchou manuální práci v separaci a likvidaci
demontáži a likvidaci, odstraňování černých skládek
Krajina
analýza stavu krajiny, návrhy a realizace opatření (ÚSES, PPOK aj.), zejména obnova krajinné struktury
specializovaná činnost s možností zapojení činnosti typu lesnické, zahradnické a práce v zemědělství
zapojení do programů realizace revitalizačních opatření v krajině a zapojení do speciálních zemědělských činností
Příroda
analýza stavu, návrhy na zlepšení a jejich realizace (plány péče o chráněná území)
specializovaná činnost s možností zapojení činnosti typu lesnické, zahradnické a práce v zemědělství
zapojení do programů realizace péče o chráněná území, záchranné chovy živočichů atd.
Ekologická výchova
podávání informací, vzdělávací činnost
specializovaná omezená činnost s nároky na možnost přírodovědné a zapojení pedagogické v infocentrech vzdělání
9
2.2. 2.2.1.
ZDROJE INFORMACÍ: Použité zdroje:
a) koncepční materiály Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR) – v dalším textu je citována především závazná část POH ČR, která vyšla jako příloha k nařízení vlády č.197/2003 Sb. Koncepce odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (www.fite.cz) Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje (www.kr-olomoucky.cz) b) legislativa Zákon č. 185/2001 Sb, o odpadech Directive 2002/96/EC on waste electrical and electronic equipment (WEEE) c) časopisy Odpady (ročníky 1997 až 2003) Odpadové fórum (ročníky 2000 až 2003) d) webové stránky www.enviweb.cz www.ekolist.cz www.ceho.cz (stránky Společnosti DeWaRec, která se specializuje na zpracování elektroodpadu. www.env.cz (stránky Ministerstva životního prostředí ČR) www.ceu.cz (Český ekologický ústav) e) konzultace s odborníky Chráněná dílna UH-EKO, Uherské Hradiště – Pekař, 602 424 960 Chráněná dílna Svratka, Heyrovského 13, Brno (třídění PET lahví) – Marcela Parkanská, vedoucí dílny, 546220984 Chráněná dílna Dakol, Petrovice u Karviné, Kovařík, 605 863 291 Chráněná dílna Brno metal – Rozman. Poznámka: Nejvhodnějším zdrojem informací jsou krajské Koncepce odpadového hospodářství a Plán odpadového hospodářství ČR – schválen v červnu 2003. V každém kraji bude na krajskou koncepci navazovat krajský Plán odpadového hospodářství. V Moravskoslezském kraji již firma FITE zpracovává krajský Plán odpadového hospodářství – na internetu je k dispozici jeho analytická část (červenec 2003). Na základě těchto koncepcí a plánů budou kraje plánovat investice do odpadového hospodářství. Pokud se budeme v rámci projektu EQUAL zabývat zpracováním těch druhů odpadů, které jsou v koncepcích a plánech uvedeny jako potřebné, je možno získat finanční podporu kraje či státu. Důležitá je úzká spolupráce s krajským úřadem.
2.2.2.
Doporučené zdroje
a) Zprávy v knihovně Ministerstva životního prostředí Nesvadba, J.: Zhodnocení využití elektronického zařízení v MESITu, chráněné dílně Uherské Hradiště, a návrhy na realizaci v České republice. 1997, Program výzkumu a vývoje MŽP ČR VaV/550/1/98 Charakter: Činnost chráněné dílny MESIT Uherské Hradiště, která se zabývá demontáží a využitím vyřazených televizorů, a snaha o řešení, zda má být na tuto 10
činnost vybudován jeden závod pro celou ČR, nebo více závodů. Studie je řešena ve dvou variantách. Nesvadba, J.: Elektronický šrot jako budoucí problém v tržním mechanismu. Charakter: Studie se zabývá moderními technologiemi ekonomického a ekologického využití elektronického šrotu. Trebichavský, J. a Nekvasil, F.: Aktualizace nakládání s vybranými druhy odpadů. Akumulátory, baterie, žárovky, zářivky, výbojky, ostatní elektrotechnický a elektronický šrot, 1999. Charakter: Zpráva obsahuje shrnutí dostupných poznatků o charakteru vybraných druhů odpadů, o využitelných složkách a nevyužitelném podílu, o nakládání s odpady, o právní úpravě, o požadavcích na odpady a o firmách odpady odebírajících. Je doplněna návrhem řešení a postupů nakládání s komunálním odpadem pro obce.
b) Články Kizling, J., Mašek, M., Mašek I.: Možnosti recyklace luminoforu z obrazovek, časopis Odpady č 4/2003, str. 20-21
11
2.3. EKOLOGICKÉ ČINNOSTI V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ Ekologicky příznivé postupy v nakládání s odpady: Předcházení vzniku odpadů při výrobě a spotřebě - mohou zajistit výrobci a spotřebitelé. Opakované používání zboží - delší životnost výrobků, vratné obaly - mohou zajistit výrobci a spotřebitelé, dále bazary a jiné služby předání použitého oblečení a jiných výrobků sociálně slabším, antikvariáty, opravny atd... (v celkovém množství odpadů zřejmě okrajová záležitost, ovšem nikoli bez významu). Recyklace - použití součástek nebo materiálu z odpadu na původní nebo nový účel, odpad, který má být recyklován musí být nejprve odděleně shromažďován, dále tříděn a/nebo demontován. Vyseparováním nebezpečných složek z odpadu, který má být uložen na skládku, bychom snížili škodlivé vlivy skládkování.
Při výběru recyklačních technologií a pracovních postupů zohledňujeme tato kritéria: - nízkou spotřebu elektrické energie a tepla, vody a primárních surovin - nízkou nebo žádnou produkci zbytkového odpadu - nezvyšování nebezpečnosti zbytkového odpadu - zabránění emisím do vody a ovzduší (v případě potřeby vybavení filtry a ČOV) - flexibilitu v produkovaných výrobcích či materiálech (reagovat na změny na trh) - flexibilitu v množství, případně typu zpracovávaného odpadu (například u elektroniky je z pohledu ochrany životního prostředí žádoucí, aby se zvýšila životnost přístrojů a aby toxické prvky byly nahrazovány méně toxickými). Některé z těchto kritérií jsou již zahrnuty v požadavcích stavebních a jiných úřadů, které vydávají příslušná povolení. Ideální dílna: kvalitní izolace proti úniku tepla vlastní zdroj tepla - kotel na slámu či jinou zbytkovou biomasu neobsahuje stavební prvky z PVC (toxický druh plastu, například plastová okna) zahrnuje výchovu a osvětu k třídění a recyklaci - umožní exkurze školám a veřejnosti Přínosy recyklace: a) Úspora energie Tabulka: Úspora energie při zpracování druhotných surovin proti výrobě kovů z rud Kov Spotřeba Spotřeba Úspora při Úspora proti energie přienergie při výrobě z odpaduvýrobě kovů z výrobě kovů zzpracování (kWh.t1) rud (%) -1 -1 rud (kWh.t ) odpadů (kWh.t ) měď 13500 1700 11800 87 olovo 9500 500 9000 95 zinek 10000 500 9500 95 hliník 65000 2000 63000 97 hořčík 90000 2000 88000 98 titan 126000 52000 74000 58 ocel 16000 7500 8500 53 Úspora nákladů společenské práce na výrobu prvotních surovin Úspora devizových prostředků na snížení dovozu nutných prvotních surovin, jde tedy o suroviny domácího původu, čímž vzniká úspora prostředků na nákup ze zahraničí Snížení nákladů na ukládání a spalování odpadů 12
Snížení či eliminace nákladů na čištění a rekultivaci již zamořeného (znečištěného) prostředí Náklady na výstavbu závodu i provozní náklady při zpracování druhotných surovin jsou nižší než při výstavbě závodů na těžbu a zpracování rud a koncentrátů Dalším přínosem druhotných surovin je ochrana jednotlivých složek přírodních zdrojů omezením těžby a úpravy rud při výrobě kovů z prvotních surovin Možnost uplatnění nových pracovních příležitostí pro nezaměstnané a tělesně postižené Zpracováno podle: Volek, J. a Pospíchal, Z., Vysloužilá elektronika - také zdroj druhotných surovin! – sborník ze semináře Hospodaření s odpady ve velkých městech, 1999, s.141 – 145
2.4. SITUACE VE VYBRANÝCH REGIONECH Dle zadání objednatele je zde zpracována situace v moravskoslezském a olomouckém kraji. 2.4.1.
Moravskoslezský kraj
Činnosti v odpadovém hospodářství obecně Krajská koncepce odpadového hospodářství doporučuje zavádět mimo jiné tato opatření (z celkového výčtu byly vybrány ty, které obsahují nízkokvalifikovanou manuální práci, a proto je na nich možno zaměstnat občany se ZPS): zřizování a rozšiřování sběrných dvorů na nebezpečné a velkoobjemové složky komunálního odpadu (dále KO) – vychází z opatření č. 4, 6, 8. provozování, případně budování dotříďovacích linek na dotřídění separovaného odpadu - papíru, plastů, PET lahví apod. (dle požadavků dalších odběratelů) - vychází z opatření č. 1, 2, 3. rozšíření kapacit na využití biodegradabilního odpadu – vychází z opatření č. 5, 7. Typy odpadů Koncepce odpadového hospodářství MS kraje a první část rozpracovaného Plánu odpadového hospodářství MS kraje upozorňuje na tyto typy odpadů, které nejsou zatím v kraji dostatečně zpracovávány nebo tříděny. Je pravděpodobné, že některé odpady z následujícího výčtu je možno zpracovávat se zaměstnáním občanů se ZPS. Zatím chybí posouzení sociálního pracovníka. K jednotlivým typům odpadů je doplněna poznámka o situaci v MS kraji. Odpadní oleje: v kraji je dostatečná kapacita na energetické využívání (vysoké pece třineckých železáren), bude nutno zorganizovat dostatečně výkonnou sběrnou síť. Baterie a akumulátory: předpokládá se externí zpracování, je nutné zabezpečit sběr. Pneumatiky: zpracování mimo kraj – nutno zabezpečit sběr. Chladničky: zpracování mimo kraj – nutno zabezpečit sběr. Výbojky: zpracování mimo kraj – nutno zabezpečit sběr. Zářivky: zařízení na zpracování zářivek v OZO s.r.o. Kapacita zařízení je dostatečná pro potřeby celého kraje. (moje pozn. – jak je to se sběrem) Autovraky: v kraji existuje dostatečná kapacita na zpracování autovraků formou demontáže a využití kovů v Bohumíně. Bude nutno vytvořit systém sběru a svozu. Elektronický a elektrický šrot: výhledově bude nutno budovat kapacity na zpracování elektrického a elektronického šrotu nejspíše formou chráněných dílen (citace koncepce). Kuchyňský bioodpad: netřídí se ani nezpracovává, což souvisí s výše uvedeným záměrem zvyšovat využití biodegradabilního odpadu. Tříděné plasty z KO: recyklace plastů separovaných z komunálního odpadu. Zařízení na materiálovou recyklaci směsných plastů je jen mimo kraj. V kraji se směsný plast po vytřídění PET a PE používá v OZO na palivo do cementáren. Kaly z čistíren odpadních vod. 13
2.4.2.
Olomoucký kraj
Všechny výše uvedené typy odpadů a činností se objevují i v koncepci odpadového hospodářství Olomouckého kraje. V následujícím textu jsou dle Plánu odpadového hospodářství ČR uvedena produkovaná množství i vlastnosti odpadů a vše je doplněno citacemi z české legislativy: a) Odpadní oleje: V ČR se v současné době ročně spotřebuje cca 150 000 tun mazacích olejů (motorových, převodových, průmyslových a ostatních). Z tohoto množství přibližně 40 000 t se zpracovává jako suroviny (např. při výrobě plastů). V ČR je tedy potřeba zpracovat 110 000 t olejů ročně. Použité a odpadní oleje nejsou vysoce toxické, zpravidla jsou u nich identifikovány nebezpečné vlastnosti - hořlavost, dráždivost, škodlivost zdraví, schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při odstraňování nebo po něm (ekotoxicita). Použité a odpadní oleje získané z motorových a převodových olejů používaných v motorových vozidlech mohou obsahovat i olovo z automobilových benzínů. Používání olovnatých automobilových benzínů je zakázáno od 1.1. 2001. Požadavky POH ČR Závazná část POH ČR: 3.2. pís. a) zajistit využití 38% hmotnostních z ročního množství olejů uvedeného na trh do roku 2006 a 50% hmotnostních z ročního množství uvedeného na trh do roku 2012 a zvyšovat množství zpětně odebraných odpadních olejů. b) Použité akumulátory a baterie: 90 % používaných spotřebitelských baterií připadá na alkalické burelové články (obsah Hg pod 0,025 %) a na bezrtuťové Zn-C baterie. V ČR lze odhadnout celkovou roční spotřebu baterií a akumulátorů různých druhů na 100 000 000 kusů; spotřebu průmyslových Ni-Cd akumulátorů na 60 000 ks/rok. Ekologická závadnost primárních článků a baterií spočívá v obsahu toxických složek (Hg, Pb, Ni, Cd atd.). Primární články a baterie přispívají k celkovému obsahu Hg v komunálním odpadu 80 - 90 %. Ke špatné ekologické bilanci primárních článků a baterií přispívají nejen těžké kovy, ale také jejich energetická bilance. Primární články a baterie spotřebují ke své výrobě 40 – 50 krát více energie, než jí poté poskytují. Požadavky POH ČR Závazná část POH ČR: 3.3. pís. a) dosáhnout u použitých průmyslových Ni-Cd akumulátorů úplného využití kovové substance do 31. prosince 2005, pís. b) dosáhnout do roku 2006 sběru použitých přenosných baterií v množství 100 g za rok na obyvatele, z toho materiálově využívat minimálně 50% hmotnostních; pís. c) zajistit do roku 2005 sběr a materiálové využití 85% hmotnostních z celkového množství olověných akumulátorů uvedených na trh; pís. d) zajistit do roku 2012 sběr a materiálové využití 95 % hmotnostních z celkového množství olověných akumulátorů uvedených na trh. c) Pneumatiky: V ČR vzniká ročně dle různých odhadů 40 000 - 120 000 t opotřebených (odpadních) pneumatik. Dle centrálně shromažďovaných údajů (ISOH) je shromažďováno kolem 1/3 tohoto množství (39 821 t v roce 2000). Nepoměr mezi odhady vzniku a podchyceným množstvím lze vysvětlovat buď vysokým podílem skladování a nelegálního nakládání s pneumatikami nebo nadhodnocením odhadů jejich produkce. V roce 2000 se opotřebené pneumatiky v ČR, pokud nebyly protektorovány, využívaly v těchto poměrech: materiálové a energetické využití v cementárnách při výrobě slinku (cca 66 % ze všech sebraných odpadních pneumatik), využití jako druhotná surovina a využití pro zhotovení konstrukčních vrstev různých staveb (cca 20 %), nebo se skládkovaly (cca 6 %). 14
Požadavky POH ČR V závazné části POH ČR nejsou pneumatiky zmíněny. d) Chladničky Ročně se stává odpadem přibližně 300 000 chladniček a mrazniček. Požadavky POH ČR Vyřazené chladničky spadají pod skupinu velké domácí spotřebiče, u kterých je požadováno využití minimálně 80% průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a opětovné použití nebo recyklace minimálně 75% průměrné hmotnosti spotřebiče do 31. prosince 2006.
e) Výbojky a zářivky: Celková spotřeba výbojových světelných zdrojů v ČR je odhadována na cca 8 mil. kusů za rok, tj. přibližně 1 120 tun. Rozhodující složkou způsobující nebezpečnost odpadu je rtuť, která je přítomna ve všech druzích výbojových světelných zdrojů. Dále jsou přítomny zejména železo, mosaz, sklo a další. Rozhodujícím materiálem z hlediska obsahu je sklo, kterého výrobky obsahují přibližně 95 %. V ČR jsou ke zpracování dotčeného odpadu používány různé technologie uplatňující ve svých postupech solidifikaci, chemickou stabilizaci nebo řízenou destrukci. Reálná kapacita všech zařízení na zpracování odpadu ze světelných zdrojů překračuje podle dostupných údajů produkci těchto odpadů. V současné době se rozvíjí systém zpětného odběru budováním míst zpětného odběru, rozmístěných po celém území ČR. Podíl zpětně odebraných použitých výrobků světelné techniky dosahuje odhadem 15 %. Povinnými osobami zajišťujícími zpětný odběr použitých zářivek a výbojek jsou dovozci a výrobci výrobků světelné techniky. Požadavky POH ČR Závazná část POH ČR: dosáhnout opětovného použití nebo recyklace materiálů, látek a součástí z výbojek v rozsahu minimálně 80% hmotnosti použitého spotřebiče do 31. prosince 2006. f) Autovraky: Počet vyřazovaných vozidel v ČR se pohybuje mezi 100 000 – 130 000 kusů ročně. K hlavním ekologickým rizikům patří mimo množství autovraků především možnost úniku provozních kapalin, které samy o sobě mají charakter nebezpečných odpadů oleje, mazací tuky, nemrznoucí kapaliny (ethanol, tenzidy), brzdové kapaliny (glykoly a organická rozpouštědla), chladicí kapaliny (ethylenglykol), azid sodný (zdroj hnacího plynu v airbagu), těžké kovy apod. To je významné především na tzv. autovrakovištích. Autovraky jsou významným zdrojem druhotných surovin. Požadavky POH ČR Závazná část POH ČR: 3.7. pís. a): pro vozidla vyrobená po 1.lednu 1980 využít nejméně 85% a materiálově využít minimálně 80% průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok; pís. b): pro vozidla vyrobená před 1. lednem 1980 je míra využití stanovena na 75% a míra materiálového využití na 70%; pís. c) nejpozději od 1.ledna 2015 využít nejméně v míře 95% a materiálově využít v míře nejméně 85%.
15
g) Vyřazená elektrická a elektronická zařízení: Za elektrická a elektronická zařízení lze považovat především velké domácí spotřebiče, malé domácí spotřebiče, zařízení telekomunikační a zařízení informačních technologií, spotřebitelská zařízení, osvětlovací zařízení, elektrické a elektronické nástroje, hračky, lékařské přístrojové systémy, přístroje pro měření, monitorování a regulaci, automatické výdejní stojany a prodejní automaty. Ročně je v ČR vyřazeno cca 7 kg/obyv./rok elektrických a elektronických zařízení ve struktuře: audio-video technika 2 kg/obyv./rok, domácí a s nimi srovnatelné přístroje 4,4 kg/obyv./rok a výpočetní technika 0,6 kg/obyv./rok. V absolutních číslech to představuje například přibližně 340 000 televizorů, přibližně 300 000 chladniček a mrazniček a přes 1 000 000 mobilních telefonů. Celková spotřeba výbojových světelných zdrojů v ČR je odhadována na cca 8 mil. kusů za rok, tj. přibližně 1 120 tun. Požadavky POH ČR Závazná část POH ČR: 6. pís. i): zvýšit úroveň sběru tříděných vyřazených elektrických a elektronických zařízení na 4 kg na osobu a rok z domácností do 31. prosince 2006. Pro jednotlivé kategorie elektroodpadu jsou následující povinnosti. Kategorie odpadu
Kapitola 6 závazné části POH
ČR
j) velké domácí spotřebiče a automatické výdejní stojany k) zařízení informační technologie a komunikační a spotřebitelská zařízení l) malé domácí spotřebiče, osvětlovací zařízení, elektrické a elektronické nástroje, hračky, přístroje pro monitorování a regulaci
Do 31.12.2006 Do 31.12.2006 využít minimálně opětovně použít nebo recyklovat minimálně % z průměrné hmotnosti použitého spotřebiče 80,00%
65,00%
75,00%
65,00%
70,00%
50,00%
h) biodegradabilní odpady i) tříděné plasty z KO: Při zpracování plastů separovaných z KO se vyskytují tyto problémy: Odtřídění předmětů z PVC (polyvinylchloridu): Polyvinylchlorid (dále jen „PVC“) – je plast uvedený na trh v počátcích používání plastů určených především pro výrobu užitných předmětů, zejména jako náhrada za klasické materiály (dřevo, sklo, kovy). PVC je provázen vedle chlóru i látkami charakteristickými vysokou toxicitou a negativním vlivem na živočišné i rostlinné organismy. Tyto látky vznikají nebo mohou vznikat při výrobě, zpracování i odstraňování výrobků s obsahem PVC. Závažnou skutečností přitom je, že PVC je v současnosti druhým nejvíce vyráběným polymerním materiálem (po polyethylenu) a v roce 1998 bylo v Evropě vyprodukováno 5,5 milionů tun tohoto plastu. Výrobou PVC se v ČR zabývá jeden výrobní subjekt. Při spalování PVC vznikají toxické látky a může docházet k jejich únikům do životního prostředí. Při skládkování mohou do životního prostředí unikat nebezpečné látky (změkčovadla a stabilizátory). K těmto únikům může docházet po velmi dlouhé období, které je delší, než garantovaná životnost nepropustného těsnění skládek. Recyklace odpadu z PVC je problematická. Pro zpracovatele směsných plastů je odpad z PVC nežádoucí vstupní surovinou, která negativně ovlivňuje mechanicko - fyzikální vlastnosti výsledného produktu. - Po vytřídění PET a PE, které je ekonomické prodat do recyklačních závodů, zbude směs ostatních druhů plastů, jejichž využití je problematické. 16
j) Kaly z čistíren odpadních vod: Produkce kalů z ČOV (dále jen „kaly“) v absolutní sušině je cca 200 000 t/rok. Složení kalů a další potřebné údaje z ČOV (mikrobiologické ukazatele, organické znečištění a další) pro hodnocení ekonomiky aplikace kalů v zemědělství nejsou systematicky sledovány a data nejsou archivována, k dispozici jsou jen některé údaje, a to pouze u větších komunálních ČOV; obdobně nejsou zatím k dispozici ani reprezentativní údaje o technologickém vybavení pro strojní odvodňování kalů jednotlivých ČOV. Podle šetření VÚV T. G. M. v roce 2000 byly zjištěny následující podíly hlavních způsobů nakládání s kaly z komunálních ČOV (z celkové produkce sušiny kalu): přímé využití v zemědělství (27 – 34%), rekultivace (11 – 17%), kompostování (18 – 24%), skládkování (21 %), spalování (1%), ostatní způsoby (3%). Je tedy potenciál pro využívání skládkovaných kalů, dále je trend kaly, které lze použít v zemědělství, před použitím kompostovat v „průmyslových“ kompostárnách.
2.5. TECHNOLOGIE ZPRACOVÁNÍ NĚKTERÝCH ODPADŮ 2.5.1.
Elektrošrot
a) Složení elektronického odpadu Orientační údaje o složení uvádí tabulka č.1 Tabulka 1: Průměrné materiálové složení elektrických a elektronických výrobků (%hmotnostních) (Lohs, K.: „Elektro- und Elektronikschrott aus toxikologischer Sicht“; 1994, AbfallwirtschaftsJournal, 6, č.12, s 855 – 857; použito v Trebichavský, J., Havrdová D., Blohberger M.: Elektronický odpad – 1997, Odpady, č.3. s. 11; dále požito v Volek, J., Pospíchal, Z. : Vysloužilá elektronika – také zdroj druhotných surovin! Hospodaření ve velkých městech – sborník přednášek,1999 s.143).
17
Výrobek
Železné kovy Zábavní elektronika osobní počítače 32 televizory 9,9 zesilovače 62,2 autorádia 52 reproduktory 2,5 sluchátka 23,8 videorekordéry 50 Přístroje pro domácnost sporáky 77,9 automatické pračky 67,3 myčky nádobí 49,7 elektrická kamna 16,6 mikrovlnné trouby 71,3 kávovary 7,4 toastery 50,3 fény 50,5 el. hodiny 8,5 žehličky 20,6 holicí strojky 6,1
Neželezné Plasty kovy
Sklo
Elektro- Ostatní součástky
18 3 20,7 8,3 2,5 23,8 12,6
23 9,5 1,6 6,9 31 42,9 22,6
15 56,9 -
12 8 15,5 31 1,5 7,1 7,2
12,7 1,8 62,5 2,4 7,6
0,9 2,8 0,6 9,5 7,8 6 1 17 27,2
1 7 11,7 47,9 3,8 61,6 36,1 14,8 61,1 36 39,4
7,3 1,1 7 16,2 -
4,9 14,3 12,1 20,8 6,7 7,9 10,6 20,9 4,9 16,2 45,4
8 7,5 25,9 5,2 3,4 0,9 3 12,8 8,5 -
Průměrné složení vlastního elektronického odpadu je různými autory odhadováno v širokém rozmezí hodnot. Nejčastěji se uvádí: - 40 % kovů (20% Cu, 8% Fe, 4% Sn, 2% Ni, 2% Al, 2% Pb, 1% Zn, 0,2% Ag, 0,1% Au, 0,005% Pd) - 30% plastů - 30% keramiky (15% SiO2, 6% Al2O3, 6% ostatní oxidy, 3% BaTiO3 a slída). Desky s plošnými spoji obsahují: 10-25 % Cu, 5-10% Fe, 1-5% Pb, 1-3% Ni, 2% Al, 0,8-4% Sn, 0,3-0,4% Zn, 0,1% Sb, 0,05-0,3% Pd a 10-4% Cd, Tl a Hg. Z nekovů připadá hlavní část na keramiku a sklo (33%) a halogeny (3,9% Br, 1,6% Cl, 1,1% F) Televizní přijímače (průměrná hmotnost 30 kg) zahrnují tyto komponenty: 54 - 63% obrazovka, 8,5-14% plastová skříň, 8-10% železné kovy, 5-6% transformátor, 3-5,5% desky s plošnými spoji, 2-2,3% izolované vodiče, 0,7-2% hliník, 0,5-1% kondenzátory, 0,3% ostatní elektronické prvky. Barevná TV obrazovka obsahuje 87-89% skla, 9,5-12,5% kovů (maska, upínací rám, elektronové dělo aj.), 0,01-0,4% skleněného tmelu a 0,01-0,03% ochranných vrstev a luminoforů. Průměrné složení luminoforu je 9,2% Zn, 4,6% Pb, 3,4% Cd, 3,1% Al, 0,8% Y, 0,5% Fe, 0,05% Ni, pod 0,2% Cu+Cr. Mezi luminofory je tenká vrstva grafitu (řádově mikrometr) a na luminoforech samotných je film Al (desetiny mikrometrů). Jako getr se v obrazovkách používá kovové Ba (25-60 mg). b) Výskyt škodlivin Významnou složkou elektrotechnického odpadu (EO), zejména z hlediska jeho zpracování a recyklace,jsou různé škodliviny. Ty mohou mít charakter technologických škodlivin, tj. minoritních složek nebo nečistot, jejichž přítomnost nežádoucím způsobem ovlivňuje zpracovatelnost odpadu či vlastnosti produktu, nebo ekologických škodlivin, 18
vyznačujících se toxickými, karcinogenními, teratogenními či mutagenními účinky na živé organizmy, případně globálními vlivy na životní prostředí. V elektrickém šrotu jsou ve větší či menší míře (případně jen ve stopách) přítomny různé škodliviny (tabulka). Nebezpečí spočívá v možnosti vyluhování škodlivin při uložení na skládkách (působením bakterií, kyselých srážek) nebo v tvorbě toxických emisí při spalování komunálních odpadů.
Příklady frakcí elektrotechnického odpadu s obsahem škodlivin (Trebichavský, J., Havrdová D., Blohberger M.: Elektronický odpad – 1997, Odpady, č.3. s. 11) Frakce Plasty
Sklo Slitiny neželezných a vzácných kovů Pájky Polovodičové součástky Xerografický šrot Desky s plošnými spoji Akumulátory Beterie Relé Kondenzátory Keramické substráty integrovaných obvodů Magnety Bublinové paměti Optické indikátory TV obrazovky Ploché TV-obrazovky Luminofory Displeje (kap. kryst.) Transformátory Usměrňovače
Škodliviny organofosfáty, org. sloučeniny Sn a jiné org. škodliviny*, zhášedla (sloučeniny Al, Mg, P, Sb, Bi, Mo, Sn, B, aj.), stabilizátory (Cd, Sn, Zn), plniva, pigmenty (Sb, Zn, Ba, Cr, Cd, Hg, Se, Mo aj,), změkčovadla (např. deriváty kyseliny ftalové) Pb, Ba, Sr, Zn aj. As, Be, Bi, Cd, Co, Cr, Mn, Mo, Ni, Pb, Sb, Sn, Sr, V, W, Zn Pb, Sn, Bi, (In) As, Bi, Ga, Ge, In, P, Sb, Se, Te Se, Te Ba, Be, Br, Cd, Cl, Co, Cr, Cu, F, Hg, Ni, Pb, Sb, Sn, Tl, Zn Pb, Ni, Cd, Li Mn, Zn, Hg, Li Hg PCB, Ba, Sn BeO Mn, Co, V Ga, Gd, Sm W, Mo, Li Pb, Ba, Sr, Zn, Cd, Hg, Sb, Th Ru, Zn, Cd, Se Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn, Z, (Eu, Gd) In PCB, oleje aj. Cu, Ge, Se, Hg
Pozn: * např. azo- a aminoderiváty, nitrily, fenoly, organické sloučeniny Br, F a Cl
19
c) Technologie recyklace elektronického odpadu Z elektronického odpadu (EO) lze v různé míře zužitkovat: železné kovy, neželezné kovy (Cu, Al, Sn, Pb, Ni, Mo, aj.), vzácné kovy (Se, Te, Ga, In, Hg, Ta, W) drahé kovy (Ag, Au, Pd, Pt, Rh), čisté homogenní plasty a sklo. Z televizoru lze zrecyklovat 75%, 20% je možno uložit na skládku komunálního odpadu a 5% musí být uloženo na skládce nebezpečného odpadu. Třídění a demontáž vyžaduje nezbytné znalosti a kvalifikovanou ruční práci. Je rovněž nezbytné vyřešit otázku odbytu produktu, financování sběru, demontáže a zpracování odpadu, případně další problémy. V roce 1997, ze kterého je článek, byla recyklace na nejvyšší úrovni v Německu – provádělo ji více než 50 firem; dosahovaný stupeň recyklace: 95% u informační techniky 90% u zábavní elektroniky, kancelářské a telekomunikační techniky 82% u přístrojů z domácností 80% u přístrojů s obrazovkou Jednotlivé postupy Shromážděný odpad se podrobí nejprve hrubé demontáži, kterou se získají funkční moduly a součástky, druhově čisté kovy a plasty, směsné kovy a plasty, desky s plošnými spoji a případně obrazovky. Poté následuje jemná demontáž, z níž vznikají základní látkové komponenty (kovy, sklo, keramika, plasty), diskrétní součástky a složky s obsahem škodlivin. Kvalifikovaná demontáž jednoho výrobku na 12 frakcí trvá 0,5 h (magnetofon, rádio, klávesnice PC), 0,75h (televizor, CD přehrávač), až 1h (monitor). Plasty se zpracovávají nedestruktivními postupy (přímé využití, vracení do výroby nebo využití pro výrobu jiných materiálů) nebo destruktivními procesy (energetické či surovinové využití). Obrazovky se zbaví kovových částí (elektronové dělo, vychylovací cívky, kovová maska, antiimplozní ochrana), vrstvy luminoforu, Al a grafitu, načež se získají tři druhy skla (kónus, stínítko,skleněný tmel). Šetrnější, avšak nákladnější způsob recyklace spočívá v mechanickém či termomechanickém oddělení skla kónusu a stínítka a v demontáži jednotlivých komponent. Ba(Sr) - sklo stínítka lze využít při výrobě obalového, stavebního či plochého skla, jako plnivo do živičných směsí, nátěrových hmot a mikrohnojiv nebo k výrobě abraziv. Olovnaté sklo (kónus a tmel) se využívá jako struskotvorná přísada při hutnění olověných odpadů,k výrobě kontejnerů na radioaktivní odpady a rtg-desek. Levnější, více rozšířený postup spočívá v drcení celých obrazovek, oddělení kovů magnetickou separací, vymytí luminoforů a jiných ochranných vrstev a v dalším využití směsné skleněné frakce (výroba glazur, vitrifikace odpadů) nebo jejím uložení na toxickou skládku. Keramické materiály (korundový porcelán, mullit, celsian, forsterit, Al2O3) lze využít při výrobě žáruovzdorných materiálů. Vzácněji se v této frakci mohou objevit BaTiO3 (kondenzátory), BeO (substráty integrovaných obvodů), Ba/Sr-ferity (magnety), Li.alumosilikáty (izolanty) aj. Desky s plošnými spoji a konektory z televizorů, osobních počítačů, zábavní elektroniky aj jsou zajímavé z hlediska obsahu drahých kovů a mědi. Některé funkční součásti a díly(mikroprocesory, EPROM, paměťové moduly) lze znovu použít, např. ve výrobě elektronických hraček. Dále je nutno před zpracováním odstranit součásti s obsahem škodlivin (lithiové rtuťové baterie, elektrolytické a PCB-kondenzory aj.) Zbytek se zpracovává pyromentalurgickými postupy, pyrolýzou nebo hydrometalurgicky. Železný šrot se oddělí magnetickou separací a je dodáván jako vsázka do vysoké pece. 20
Z neželezných kovů se odděluje hlavně hliník a měď (gravitační metody, separace v magnetických a těžkých kapalinách, indukční separace aj.), které se dodávají do kovohutí na přetavení a rafinaci, případně cín (pájky, pokovené vrstvy). Drahé kovy K získání drahých kovů slouží pyrometalurgické, hydrometalurgické, elektrochemické a biologické postupy nebo jejich kombinace. Pyrometalurgické zpracování zahrnuje spalování, tavení v plazmové obloukové peci nebo šachtové peci, struskování či stírání pěny, slinování, tavení, vycezování a reakce v plynné fázi při vysoké teplotě. Předností žárových metod je možnost zpracovávat všechny formy EO, naopak nedostatkem je vysoká spotřeba energie, značné emise, ztráty drahých kovů, nízká výtěžnost neželezných kovů, potíže vyvolané plasty (emise),sklem a keramikou (nadměrná tvorba strusky, do níž jsou strhávány drahé kovy). Hydrometalurgické metody spočívají v kyselém nebo alkalickém loužení drceného nebo mletého odpadu. Činidly jsou HNO3, H2SO4, lučavka královská, roztoky NH4Cl, NH4F, CuCl2, aj.,často s příměsí H2O2, dále NaOH, NaCN apod. Výluhy jsou dále zpracovávány pomocí srážecích reakcí, cementací, filtrací, destilací, kapalinovou extrakcí, ionexy nebo membránovými procesy. Získané koncentráty se podrobí elektrolýze, jejímž produktem je velmi čistý kov. Předností hydrometalurgických metod je široká využitelnost pro chudé i bohaté materiály, vysoká výtěžnost, nízké teploty, nižší spotřeba energie, možnost regenerace činidel, možnost automatizace procesu a menší dopad na životní prostředí. Nedostatkem je nezbytnost separovat EO na frakce, složitost a nižší životnost zařízení, problémy s odpadními vodami aj. Biologické metody využívají bakteriálního loužení pro získávání zlata z povrchových nechráněných vrstev. Jsou jednoduché a levné, avšak zdlouhavé. Elektrochemické metody se využívají k rafinaci a získávání čistých kovů v závěrečné fázi postupů a probíhají ve vodných roztocích nebo v tavenině solí. Velmi perspektivní je tzv. jodid-elektrolytický proces, založený na elektrolýze ve vodném roztoku jodidu a hydroxidu draselného. Jeho předností je jednoduchost, vysoká výtěžnost drahých kovů, selektivní rozpouštění drahých kovů, vysoká životnost a nízká toxicita elektrolytu. Jediným nedostatkem je, že tento postup je vhodný pouze pro šrot s povrchovou vrstvou drahých kovů na kovovém substrátu. K recyklaci luminoforů byla vyvinuta řada patentovaných postupů, využívajících rozklad alkáliemi, oxidaci pomocí oxidačních činidel, loužení slabými kyselinami a další metody. Většinou jde o regeneraci výrobních odpadů, některé postupy jsou zaměřeny i na recyklaci Y3O3 a Eu3O3. Zdroje: 1. článek - Technologie recyklace elektronického odpadu autorů: Ing. Jan Trebichavský, Ing. Dagmar Havrdová, Ing. Milan Blohberger, NSO-Ing. František Nekvasil Kutná Hora - v časopisu Odpady 1997, číslo 3, str. 14-15. 2. článek - Elektrotechnický odpad autorů: Ing. Jan Trebichavský, Ing. Dagmar Havrdová, Ing. Milan Blohberger, NSO-Ing. František Nekvasil Kutná Hora - v časopisu Odpady 1997, číslo 3, str. 10-12.
21
2.6. SBĚROVÉ DVORY Sběrový dvůr je oplocené místo s velkými i menšími nádobami na jednotlivé druhy odpadů, které nesmí být ukládány do popelnice (drobný nebezpečný odpad), nebo se do popelnice nevejde (velkoobjemový odpad), dále jsou zde kontejnery na druhotné suroviny (papír, plasty, sklo, železo, případně hliníky nebo textil). Sběrový dvůr má stanovenu stálou otevírací dobu. V Olomouci jsou nyní dva, v Otrokovicích dvanáct, ve Zlíně čtyři. Poznámky k provozu: - Obsluha na sběrových dvorech - dohled nad odděleným ukládání vybraných druhů odpadu - ukázat občanovi, do kterého kontejneru věc patří, zapsat. - Zákon o odpadech požaduje po obcích zajistit sběr drobného nebezpečného odpadu – to lze ovšem zajistit i mobilním svozem (1xročně). - Sběrové dvory jsou provozovány obcí, městskou firmou nebo soukromou firmou. - V menších obcích jsou sběrové dvory otevřeny jen některé dny v týdnu. - Pokud odpad do kontejneru dává sám občan a následnou manipulaci s kontejnery zajistí jiní pracovníci firmy, nejsou žádné nároky na fyzickou zdatnost klienta.
2.7.
DOTŘIĎOVACÍ LINKY
Základem linky je vždy posuvný pás, na kterém „jede“ předseparovaná surovina. Každý pracovník vybírá určitou komoditu (například z papíru noviny, časopisy, karton, ostatní). Vybrané předměty vhazují buď do pytlů nebo do shozů, pod kterými je kontejner, nebo další ujíždějící pás zakončený lisovacím zařízením. Nežádoucí příměsi zůstávají na pásu a padají do kontejneru. - Přibližně každé okresní město má dotřiďovací linku. - V Moravskoslezském kraji je 9 existujících dotřiďovacích linek (Vítkov, Opava, Bohumín, Ostrava, Havířov, Kopřivnice, Frýdek-Místek, Třinec, Krnov (ve výstavbě, rok 2000) a Bruntál (1 plánovaná linka). - V Moravskoslezském kraji jsou jednotlivé dotřiďovací linky využívány méně než z poloviny kapacity, kromě Frýdku-Místku, kde je využita téměř 100%. Celková kapacita všech linek je 35 200 t ročně při dvousměnném provozu, využito je 12 000 t ročně – tedy 34% při jedné směně (zdroj – Koncepce a Plán OH Moravskoslezský kraj). - Plán odpadového hospodářství ČR ukládá zvýšit recyklaci komunálního odpadu na 50% ze současných cca 10%. Toto zvýšení se zásadně projeví mj. na vytíženosti dotřiďovacích linek. Bude zřejmě potřeba přidat druhou směnu. - Doporučuji kontaktovat obce a místní odpadové firmy a nabídnout zřízení chráněného pracoviště na jejich dotřiďovací lince.
22
2.8. DOPLŇKOVÉ ČINNOSTI V této kapitole se zmíníme o činnostech, které odpadové koncepce a plány neobsahují, ale lze je doporučit pro zaměstnávání občanů se ZPS.
2.8.1.
Úklid černých skládek
Jde o záslužnou činnost, která nevyžaduje žádné investice a téměř žádné vybavení, kromě pracovního oblečení a dopravního prostředku na přepravu pracujících. Je třeba najít zdroje financování, zde je vhodné oslovit - samosprávu obce, v jejímž katastru skládka leží - Správu CHKO či Agenturu ochrany přírody a krajiny, pokud se jedná o chráněné území (včetně maloplošných rezervací) Pracovníci SCHKO, AOPaK či obce by měli předem posoudit vhodnost zvoleného postupu likvidace černé skládky, či přímo postup navrhnout. Tuto činnost ověřuje v rámci EQUAL Reintegra Krnov.
2.8.2.
Třídění textilu
Tuto činnost ověřuje v rámci EQUAL Diakonie Broumov. 2.8.3.
Výroba kompostovišť pro domovní kompostování
Využívá se použitých palet (doprovodný program může být v truhlárně)
2.8.4.
Šití plátěných tašek
Plátěné tašky jsou trvanlivější než igelitové – jejich používáním snižujeme množství plastového odpadu z domácnosti (doprovodný program v šicí dílně).
2.8.5.
Výroba textilních výrobků ze starého textilu (koberečky, rohožky...)
- odzkoušelo o.s. DES v Dubnici nad Váhom.
2.9. TYPY ODPADŮ NEZAŘAZENÉ DO VÝBĚRU Odpady z výroby oxidu titaničitého – průmyslový odpad vznikající při výrobě. Odpady z azbestu – technologicky náročné. Odpady s obsahem PCB – technologicky náročné, jde o závažné staré ekologické zátěže, v současnosti už tento odpad nevzniká.
2.10. REFERENČNÍ CHRÁNĚNÉ DÍLNY – DEMONTÁŽ ELEKTROŠROTU - Rumpold-T s.r.o, Týn nad Vltavou, chráněná dílna - současná kapacita přes 10 000 TV ročně, cílový stav 20 000 ročně, 7 zaměstnanců se ZPS, náklady zhruba 1 000 000 korun pokryla státní dotace. - Odas, Veselíčko, chráněná dílna (z fondu Phare) - od roku 1999, 14 zaměstnanců se ZPS, ročně 10 000 televizorů a dalších spotřebičů. Mají linku na skartování tajných dokumentů – rozřezání lisování brikety. - DAKOL, s.r.o, Petrovice u Karviné, chráněná dílna - 20 zaměstnanců ZPS, 20 000 TV aj. ročně – cca 700 tun ročně, grant Phare i na 7 měsíců provozu, vlastní svoz z okolí. - UH-EKO – Mesit, Uherské Hradiště – 30 zaměstnanců, 5 000 TV, výroba ptačích budek z dřevěných skříní televizorů. - UH-EKO Chomutov. 23
Výčet vytipovaných odpadů jistě není konečný – v průběhu práce na projektu může být dále doplňován, ovšem je třeba mít na zřeteli, že již vyjmenované odpady jsou zdůrazňovány jako problematické v koncepčních materiálech, což může mít vliv na získání dotace či grantu od samospráv či státního fondu životního prostředí. Otázky ekonomiky provozu a investičních nákladů je obtížnější zodpovědět vzhledem k tomu, že tyto informace jsou většinou soukromým know-how jednotlivých firem. Zkratky: POH ČR – Plán odpadového hospodářství ČR MS kraj – Moravskoslezský kraj ČOV – čistírna odpadních vod
2.11. DALŠÍ MOŽNOSTI Velmi cennou zkušeností a zdrojem při hledání příležitostí je také spolupráce se starosty měst a obcí. V současné době, kdy skončila možnost využití civilních služeb mladých mužů, kteří nechtějí konat vojenskou povinnost, bude zvýšena nabídka pracovních příležitostí pro lidi se sníženou schopností najít si odbornou práci. Nejlépe by vyhovovala nabídka práce Labour Pool = nabídka proškolených, vybavených a motivovaných týmů pracovníků pro práce v komunální i podnikové sféře, především jako náhrada civilní služby. Nejvíce oceňovaná výhoda je především v tom, že zájemci o provedení práce odpadá starost o vybavení pracovníků, jejich proškolování, např. v oblasti bezpečnosti práce, starost s pracovními smlouvami a další zaměstnávání pracovníků. Smlouva o provedení práce se vztahuje pouze na zadavatelem stanovený rozsah. V případě Labour Pool je také do značné míry ze zadavatele činnosti sejmuta starost o menší výkon obtížně zaměstnatelných skupin obyvatelstva, který je zpravidla provází. Platbu za provedenou činnost a její kvalitu si zadavatel může kontrolovat. Z našich šetření jednoznačné vyplývá, že zájem o Labour Pool u starostů obcí je značný. 2.11.1. Zjištěné možnosti: - sběr, separace a zpracování biologicky rozložitelných odpadů v městech, jejich využití v bioplynových stanicích či kompostárnách - péče o krajinu, údržba zeleně, veřejných komunikací, práce v lese, úklid veřejných prostranství (možno výhodně spojit s modulem obnovitelné energie-sběr klestu, štěpkování) - výstavba a údržba malých vodohospodářských staveb a zařízení s cílem zvýšit retenci vody v krajině a zabránit povodním - zpracování velkoobjemových inertních odpadů - stavební sutě, zeminy atd. - na materiál použitelný pro údržbu veřejných komunikací apod. - šetrné způsoby rozebírání staveb s využitím takto získaných materiálů - obsluha jednodušších zařízení, využívajících obnovitelné formy energií, ve veřejné oblasti - kotelny, solární systémy, výrobny biopaliv.
24
3. ANALÝZA POPTÁVANÝCH ČINNOSTÍ 3.1. PŘEHLED MOŽNOSTÍ PRACÍ V EKOLOGICKÝCH ČINNOSTECH 3.1.1.
Práce při správách NP a CHKO
Tyto práce jsou podmíněny znalostí dané problematiky a vzděláním v ní. Jde o Informační centra (IC) správ CHKO a správ NP (celoročně, případně sezónně nebo víkendy) a zpracování dat do databází (celoročně). Zajištění a organizace Správy NP informační centra většinou již mají, ale na většině Správ CHKO chybí. Některé Správy CHKO informační centra mají a další počítají se zřízením – dosud nejsou prostředky Náplň činnosti na IC v OP - bezprostřední spolupráce s CHKO a dalšími subjekty v oblasti (dopravci, ubytovatelé, obce, lokální organizátoři kult. a sport. akcí) - poskytování informací (turistům, návštěvníkům) o přírodě, spojích, ubytování, službách, aktuálních akcích atd. - poskytování základních informací o činnosti Správa CHKO pro místní obyvatele - tvorba a aktualizace webových stránek - produkce tiskovin Obtížně zaměstnatelné skupiny obyvatelstva se zde ale uplatňují velmi těžce, nebo vůbec ne. Větší možnost se nabízí v oblasti manuální činnosti v OP pro správy NP, CHKO a pracoviště AOPK.
3.1.2.
Osazování tabulí a značení území v terénu
Jde o práce v rámci údržby chráněných území, která je ovšem dostupná převážně osm měsíců v roce a méně, dle povětrnostních podmínek. Jedná se o tyto činnosti: - sečení pro mechanizaci nedostupných luk (max. 2 měsíce) - péče o stádo koz nebo ovcí, spásajících chráněné území (max. 6 měsíců v roce) - vyřezávání náletových dřevin (celoročně) - údržba turistických cest (max. 8 měsíců ročně) - likvidace černých skládek (max. 8 měsíců ročně) Požadavky na pracovníky: - Schopnost pracovat ve volném terénu samostatně, nebo pod vedením zaměstnavatele. - Rovněž musí být přesně stanovený rozsah a popis práce. - Možnost pěší chůze a fyzické činnosti, podle druhu práce více či méně těžké, důležitá je zručnosti v dané činnosti. - Práce v malých skupinkách o 3-5 pracovnících. 25
AOPK Po projednání stávajících i potencionálních možností, vycházejících z Koncepce ochrany přírody a krajiny, připadá pro cílovou skupinu v úvahu likvidace invazivních porostů. Tuto činnost pro AOPK zajišťuje převážně Český svaz ochránců přírody, který pracuje na bázi dobrovolníků. Některé základny (např. Nový Jičín) zaměstnávají i marginalizované skupiny z UP a mají s tím mnoho zkušeností. Je zde potenciál navrhnout tyto možnosti základnám v jiných oblastech. Zde je třeba zvážit možnou nabídku Labour Pool organizace pro AOPK, protože by mohla být konkurencí pro ČSOP. Kontakt: AOPK Trocnovská 2, 702 00 Ostrava Tel: 596 133 673, Fax: 596 133 020, E-mail:
[email protected]
Další nároky na činnost a organizace: - Sezónnost práce a denní přizpůsobení se klimatickým podmínkám. - Zajištění dopravy na pracoviště (během roku různá). - Drobná, investičně nepříliš náročná mechanizace (křovinořezy, sekačky, motorové pily, lopaty, rýče, drobné nářadí). Většinu prací objednává SCHKO jako dodávku od subjektu – nutnost spolupráce s nevládními organizacemi a profesními organizacemi, které mají smlouvy s ochranou přírody.
3.1.3.
Záchranné programy v rámci „Center pro ochranu živočichů a rostlin“
Organizačně zajišťuje buď přímo podřízené AOPK ČR, případně ve správě NGO. „Centra“ primárně slouží pro ošetření a záchranu poraněných a jinak handicapovaných živočichů (např. rak, sokol, puštík bělavý) nalezených v přírodě a jejich vypouštění do přírody nebo další chov, případně se věnují pěstování takových druhů rostlin, které by bez pěstění v kulturách mohly z přírody zmizet (mokřadní rostliny). Je sem zahrnuto celkem asi 25 registrovaných míst v ČR (rok 2003). Program není doposud dostatečně vyzkoušen. Bude nutno ve spolupráci s NGO, které se zabývají ochranou přírody, vybrat přijatelnou činnost. Možné zapojení marginalizovaných skupin v záchranných programech: Péče o areál a objekty: drobné stavební práce, údržba turistických cest a zábradlí, zahradnické práce, výroba značek, rozcestníků a jejich instalace v terénu, shrabování sena na loukách aj. Zajištění potravy pro chované živočichy: chov drobných hlodavců, křepelek nebo zajišťování v terénu - např. lov korýšů pro raky. Vyhodnocení reakcí pracovišť státní ochrany přírody na návrh zapojení marginalizovaných skupin osob do činností v ochraně přírody. Formou šetření byl dopis pro správy chráněných krajinných oblastí a správy národních parků v České republice. Počet dotázaných CHKO – 25, NP - 4 Z průzkumu (únor 2003-09-06) vyšlo, že u všech SCHKO je jen 7% kladných ohlasů a zájem o práci lidí se sníženou pracovní schopností, 57% vůbec na dotazník nezareagovalo a 36% by hledalo jiné řešení než zaměstnávat tyto osoby. Ze zkušeností při jednání (2004) je však patrná, že pokud se osobně jedná s vedoucími a řediteli SCHKO, je pochopení a ochota zaměstnat předmětnou skupinu lidí podstatně vyšší. 26
SCHKO Jeseníky V programu EQUAL je zapojen a využívá pracovníků se sníženou schopností zaměstnatelnosti přes pobočku Charity v Krnově. Pro potřebu Správy CHKO, tj. služeb a nahodilejších požadavků je poptávka plně využita a o dalším rozšíření činnosti se zatím neuvažuje. Nejvíce se uplatní práce v dílně (s mírnějším stupněm zdravotního omezení) a práce v terénu pak vyžadují manuálně náročnější práce, což je vhodné pro občany v alternativním trestu, nebo pro lidé starší 50 let a nekvalifikované uchazeče. Popis činností je uveden ve správě z návštěvy pracoviště v Krnově. Kontaktovanou osobou byl Ing. Jan Halfar, který nadále počítá s další spoluprací. Kontakt: Šumperská 93 791 01 Jeseník tel.: 584/40 22 28, tel./fax: 584/40 30 50 e-mail:
[email protected]
SCHKO Litovelské Pomoraví Kontaktovaná osoba - Ing. Ivo Machar. V minulosti byli na některé činnosti využíváni pracovníci se sníženou pracovní schopností. To však nepřineslo dobré zkušenosti, přesto i zde nadále potenciál nabídky práce trvá. Kontakt: Husova 5 784 01 Litovel tel.: 585 344 158 e-mail:
[email protected]
SCHKO Poodří Za pracoviště SCHKO Poodří jsme kontaktovali Ing. Františeka Jaskulu, Rožnov pod Radhoštěm. Konkrétní spolupráce s neziskovým sektorem v souvislosti s umísťováním těžko umístitelných lidi do činností souvisejících s provozem SCHKO zatím nebyla navázána, ale je zde ochota něco nového začít, tím spíše, že jiné CHKO mají dobrou zkušenost a lidi se sníženou pracovní schopností zaměstnávají. Vše závisí na další konkrétní domluvě. Kontakt: Trocnovská 2 702 00 Ostrava tel.: 069/613 30 14 e-mail:
[email protected]
27
3.2. NÁVRHY DALŠÍCH REÁLNÝCH ČINNOSTÍ V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Pro získání bližších informací jsme zvolili osobní setkání se zástupci uvedených firem. Hlavním zaměřením těchto schůzek bylo zodpovězení otázek tohoto typu: Jak se Vaše firma připravuje na splnění cílů stanovených ROH MSK? Jak vidíte možnost vyčlenění některých činností náročných na lidskou práci mimo Vaši firmu, např. ve prospěch partnera z neziskového sektoru (např. Charita)? Jaké plány, problémy máte konkrétně v těchto oblastech: textilní odpad, autovraky, elektrošrot, odstřiďování plastů, zpracování bioodpadů, papír a lepenka atd.
OZO Ostrava s.r.o. – Ing. Belda, generální ředitel Je to jedna z největších „odpadářských“ společností v MS kraji, zajišťujících komplexní složky pro sběr, svoz a likvidaci odpadů v Ostravě a okolí, třídění a recyklaci odpadů, výrobu náhradního paliva pro cementárny, výrobu regranulátu z PE plastů. Firma je partnerem v projektu EQUAL. OZO má s Charitou Sv. Alexandra smlouvu o likvidaci televizorů, počítačů a dnes i zouvání pneumatik. Ve spolupráci s Charitou provozuje 14 sběrových dvorů, 2 semimobilní a 2 stálé dvory. Z toho čtyři zařízené dvory spravuje Charita. Hlavním důvodem je snaha podpořit ekosociální politiku. Textil se separuje málo, může to být zásluha Charity Broumov. Textil není zajímavý pro náhradní palivo. Další rozvoj: Separace má meze – 50% je nereálné, 20 – 25 % je optimální, větší množství by bylo příliš nákladné . Podporují krajskou spalovnu. Separace: OZO má třídicí linku, výstupy jsou znečištěné. Kontejnery na organický odpad – nepředpokládá se možnost separovaného sběru BRKO PET – fungují (dnes 400 kontejnerů, dobrá čistota) Sklo - funguje Papír – není zájem o třídění u původců, spíše se dává přednost výkupnám a školám (plánovaná spolupráce s A.S.A. na podzim). Starý papír sbírají také bezdomovci. Baterky – sběrné dvory Cílově je plánováno 30 dvorů s obsluhou – na všechen odpad včetně papíru (výkup), plastu, skla, a to i velkoobjemového skla. BRKO – je plánováno pokusné spuštění na původní lince ( 1200,-Kč/t) - palivo – cement - organiku - kompost - zbytek (40 %) na skládku. Je nutno vyzkoušet. Dílna OZO – ředitel Folta - elektro - 80 % televizí, nejdou na skládku - lednice – grant MŽP. - audiotechnika – malé výstupy, hodně práce – bez využití. Činnost není zisková, ale odpad nekončí na skládce, je tedy ekologicky přínosná. Efekt činnosti není zaručený. Kontakt: OZO Ostrava s.r.o., Frýdecká 680/444, 719 00 Ostrava Tel.: +420 596 251 111 Fax: +420 596 237 957 E-mail:
[email protected]
28
Marius – Pedersen a.s. Upřednostňují recyklaci na jednotlivé materiály, hledají využití v souladu se zákonem, kde se pro některé (zvláště kompozitní) těžko hledá využití (papír s fólií LDPE, Tetrapak) Týká se to koloběhu výrobků - studie 95-97, Pospíšil - Brno VUT - je třeba myslet už při výrobě na koloběh cyklu - kraj by mohl koordinovat výrobce s provozováním recyklace, např. ČIŽP nahodile tlačit do individuální akce není systémové. Firmy by recyklovaly, ale musí brát ohled i na finance. Jsou pro vyčleňování činnosti mimo firmu, obzvláště pro neziskový sektor. Největší požadavek je u třídění papíru, kde jde o velké objemy a je třeba dobré fyzické kondice a zdraví. Plasty – vozí elektromateriál do Dakol Karviná, je nutno vyčlenit místo na lince v Hlučíně. Lidé nejsou mobilní, je výhodnější vozit za nimi odpad ke zpracování. Karviná (televize), zbytky počítačů – 95 ze 100%. Elektrošrot – dle evropská směrnice na elektrospotřebiče – množství bude narůstat. Je to i otázka ceny: 6,50 Kč/kg – Charita Opava, 4,00 Kč/kg – Dakol Karviná, proto berou Karvinou - je levnější (běžně 4-5 Kč). Demontáž je prováděna dle normy v provozním řádu dílen. Likvidace zbytků – M-P je vlastník odpadu, předávají CHD odpad i s vlastnictvím odpad – likvidace je jejich problémem. 2. varianta MP zůstává vlastníkem (ala OZO), vše pak probíhá v areálu odpad. firmy, ale demontáž je drahá, bez dotace není možná. Vstupní cena (pro sběrný dvůr) je 4,40 – 5,50 Kč/kg + doprava = 7 – 10 Kč je reálné (platí obec). Systém zpětného odběru – zřejmě nefunguje všude, částečně u lednic. Systém obalů a zpětného odběru výrobků není dokonalý. * Textil – není v KO, putuje jinudy (500 kg z 90 000 t), pokud je znečištěný, pálí se. * Nyní se vyřizují autorizace, je přesnější legislativa, M-P bude odpady jen převážet, k likvidaci je předají autorizované firmě. Dotřiďování plastů – děje se na třídírnách, jinak vozí na OZO pro alternativní palivo, vejdou se do limitů. Matečná surovina je velmi levná. Je instalována vlastní dotřiďovací linka. BRKO – na kompostárny nemohou dodávat, není zálem o cizí materiál. Navíc platí přísná kritéria, MP má dodat průkaz výluhu (např. pro odpad z kuchyně) - kompostárny to mají v provozním řádu, což přináší obrovský problém s odpadem z kuchyní. Neví co s tím, nesmí dávat na skládku. Velmi ho zaujala informace o BPS. Kontakt: Marius – Pedersen a.s., Ing. Podhorský, vedoucí obchod. oddělení divize Morava Markvartovická 1148 748 01 Hlučín Tel: +420 595 041 169 Fax: +420 595 041 167
HBSS – služby, s.r.o. Firma provozující skládku v Hor. Benešově. Možnosti jsou obrovské, ale překážkou je složitý byrokratický proces, nesplnitelné požadavky, nízké kompetence a malá odvaha kompetentních orgánů projekt schválit. Kdyby toho nebylo, chtěli by v areálu dotřiďovaní instalovat linku pro postižené – úřad však nepřijal – prac. síla HBSS byla na Bruntálsku. Vyčlenění práce - najímají se lidi na brigády, mají technologii, ale 3 roky čekají na povolení. 29
Charitě se nebrání, chce dělat jakékoliv třídění, avšak nechce kupovat drahé stroje. Také má obavu ze zbytečných byrokratických průtahů. Papír, kovy, sklo, dřevo, oleje, autobaterie - dělají v menším měřítku. Využívají i dětské brigádníky z dětských domovů – nabízejí letní brigády. Pokud dílna má zajištěný odbyt meziproduktů, zvládne i větší třídění. Kontakt: HBSS – služby s.r.o. Michálkovická 86, 710 Ostrava Tel: 596 264 996 Fax: 596 244 691
Rethmann Jeřaba Recycliny Firma Rethmann Jeřaba Recycliny vozí elektro do OZO, televize do DAKOL Karviná, nejvíce plasty – 40 t/měsíc – vozí do OZO nebo do Třince, kde odpad dotřiďují. Zvažují vlastní linky na dotřídění. Nebraní se spolupráci s Charitou. Prozatím chybí cenové nabídky a možnosti. Chráněné dílny v Hošticích jsou málo kapacitní (3 000 pytlů plastu/sobotu). Jsou žádáni pracovníci, kteří by pytle rozvazovali, dotřídili na PET a vyčlenili to, co tam nepatří. OZO je schopno přijmout za 500 Kč/t, za přetřídění může platit 0,20 Kč/Kg, Čína platí za PET (čistý) 7 – 10 Kč/kg. Kontakt: Rethmann – Jeřaba Recycliny, p. Vlček Bučovická 84 Studénka tel/fax: 559 400 978 E-mail:
[email protected]
SK – OIL Olomouc Firma provádějící sběr a likvidaci použitého fritovaného oleje z kuchyní a restaurací v objemu cca 25-30 t/měs. na území MS a OL kraje. Restaurace jsou povinny odevzdávat oleje oprávněným osobám. Je to samostatná kategorie. Dělají to 7 let, mají licenci - dělají MSK a OL, ale 2 kraje je neuživí, protože oleje se používají příliš dlouho. Limit je 25 % z nakoupeného množství. Fritovací olej lze přepracovat. Firma nabízí bezplatný svoz a odběr – využije se bionafta, do krmiv, SRN – motory, BPS. Dělají 25 – 30 t/měsíc, 80 % činnosti je sběr, 20 % – fyz. náročné. Sběr olejů po domech – velmi znečištěné. Zapojení dětí na 1.stupni ZŠ nefunguje. Kontakt: SK - OIL Olomouc, Svoboda Boční 463, Velký Týnec tel./fax.: 585 391 267
30
3.3. NÁVRHY DALŠÍCH REÁLNÝCH EKOLOGICKÝCH ČINNOSTÍ Jesenická biopaliva s.r.o. V současné době probíhá pilotní projekt provozu peletkárny. Zaměstnanci vykonávají fyzicky nenáročnou práci v provozu peletkárny. Zaměstnanci jsou přijímáni z Úřadu práce a kolem 40% jich má sníženou pracovní schopnost. Vzhledem k charakteru činnosti nevidí problém v přijímání marginálních skupin, ekonomické zvýhodnění by však bylo výtáno. Ekologické hledisko: Vytápěním dřevními peletkami dochází k využívání obnovitelných a ekologických zdrojů energie, což je jeden z cílů EU v energetické oblasti. Spalováním dřevních peletek nedochází ke zvyšování emisí skleníkových plynů(CO2), které způsobují globální klimatické změny (oteplování) a tento proces je z hlediska CO2 neutrální. Spalováním peletek dochází na rozdíl od fosilních tuhých paliv ke tvorbě jen minimálního množství popele, který je navíc velmi kvalitním hnojivem s obsahem oxidů draslíku a fosforu – kompostový substrát nebo přímá aplikace do půdy. Spalováním dřevních peletek dochází k energetickému využívání plně obnovitelného zdroje energie. Emise CO2 vznikající při spalování jsou pohlcovány procesem fotosyntézy a využitím popela jako hnojiva se do půdy vrací zpět potřebné živiny. Kontakt:Jesenická Biopaliva spol. s r.o. Pekařská 7, 746 01 Opava tel.: +420 553 777 011 fax: +420 553 777 013 e-mail:
[email protected]
PRO-ENZYM Firma provádí dekontaminaci různých území dle požadavků a potřeby. Práce pro marginální skupiny je možná dle aktuální potřeby (pouze sezónně). Jde o fyzicky nenáročnou práci v terénu - aplikace enzymatických posypů, kontroly. Ekologické hledisko: Provádí dekontaminaci progresivní enzymatickou metodou. Tato metoda umožňuje provádět dekontaminaci bez jakéhokoliv mechanického narušení prostředí a bez výrazného omezení provozu. Neporušuje elektrické, vodárenské ani jiné podzemní vedení. V případě očekávaných opakovaných znečištění je možnost zbudování systému pro trvalou dekontaminaci. Umožňuje průběžná měření znečištění bez náročných vrtů. Tato metoda je rychlá, velmi účinná, finančně nenáročná a hlavně nepoškozuje životní prostředí. Kontakt:Pro-Enzym Pekařská 7, 746 01 Opava Telefon: +420 553 777 011 Fax: +420 553 777 013 E-mail:
[email protected]
Bioenergy group – možnost zaměstnání v provozech Společnost je přístupna umístění marginálních skupin obyvatelstva v rámci jednotlivých projektů. Typové pozice se odvíjejí dle charakteru jednotlivých projektů a potřeby manuální práce. Probíhají také pilotní projekty, kde je zájem o spolupráci s Úřadem práce. Ekologické hledisko: Společnost vytváří projekty, které jsou zaměřené na komplexní využívání biomasy a obnovitelných zdrojů energie v regionu. Zajišťuje a realizuje takové projekty, které znamenají zvýšené využívání zdrojů obnovitelné energie, a to především 31
ve spolupráci s obcemi a městy a napříč všemi zájmovými skupinami a subjekty, které mají na realizaci těchto projektů zájem. Kontakt: Bioenergy group a.s. Pekařská 7, 746 01 Opava tel.: +420 553 777 011 fax: +420 553 777 013 e-mail:
[email protected]
PRO-BIO – KEZ Pro podrobnější informaci uvádím komentář k vyhodnocení dotazníkového šetření zpracovaný Přf UP Olomouc: Jak jsme již referovali v 1. čtvrtletní zprávě, byly dotazníky rozesílány prostřednictvím Svazu PRO-BIO, což přineslo zejména úsporu na poštovném, protože akce byla spojena s rozesíláním čtvrtletního bulletinu svazu. Do šetření byli zahrnuti všichni ekologicky hospodařící zemědělci, zpracovatelé a distributoři podle platného adresáře svazu, tj. cca 500 respondentů. Byly vytvořeny 2 typy dotazníků: jednak pro zemědělce (cca.350), jednak pro zpracovatele a obchodníky (cca. 150), protože možnost a způsob zaměstnávání je u obou skupin odlišný. Oba tyto typy dotazníků doprovázel úvodní informační leták, který měl respondenty seznámit jednak s existencí a obsahem projektu EQUAL, jednak se smyslem průzkumu. Tyto dotazníky i informační letáky byly již zaslány v elektronické podobě spolu se čtvrtletní zprávou Charitě Opava. Nyní jsou znovu přiloženy k vyhodnocení. Došlé odpovědi budou předány Charitě Opava, která je bude, v rámci projektu EQUAL, archivovat po dobu nezbytně nutnou. Většina odpovědí došla téměř obratem, přesto byla dodržena předem stanovená doba, tj. 2 měsíce. Teprve po uplynutí této lhůty bylo šetření ukončeno a přistoupili jsme ke zpracování došlých odpovědí. Statistické zpracování bylo provedeno naší externí spolupracovnicí paní RNDr. Krškovou z CVT UP v Olomouci. zpracovatelé – obchodníci Průzkum mezi zpracovateli a obchodníky byl téměř bez odezvy, ze všech rozeslaných se vrátily pouze 3 odpovědi. Pouze v jednom případě je respondent ochoten a schopen zaměstnávat a jak uvádí, v současné době zaměstnává občana se ZPS. Další 2 došlé odpovědi jsou sice kladné, ale respondenti mají zájem pouze na nepravidelném odběru obalových a reklamních materiálů, které by se vyráběly např. v chráněné dílně. Přímo zaměstnat zájem nemají. Tyto odpovědi nebyly z důvodu malého počtu samostatně statisticky vyhodnoceny a ani nebyly zahrnuty do dalšího hodnocení. ekologičtí zemědělci Odezva ze strany ekologicky hospodařících zemědělců byla poněkud úspěšnější, celkově jsme zaznamenali 54 došlých odpovědí. Průzkum byl v úvodu zaměřen na zjištění ochoty ze strany ekologicky hospodařících zemědělců zaměstnávat na svých soukromých farmách spoluobčany se ZPS nebo marginalizovaných skupin obyvatelstva. Z celkového počtu 54 došlých odpovědí v tomto případě 30 respondentů (tj. 55,6% z celkového počtu odpovědí) odpovědělo kladně, 24 respondentů (tj. 44,4%) záporně. K některým z těchto záporných odpovědí byl připojen i komentář, z jakého důvodu nejsou ochotni cílové skupiny obyvatel zaměstnávat. Nejčastější důvody: - malý podnik s malým počtem zaměstnanců – finanční důvody 32
- negativní zkušenost – v minulosti zaměstnávali nekvalifikované pracovníky i z řad marginalizovaných skupin obyvatel, ale byl nutný dohled nad jejich prací. Respondent zdůrazňuje nutnost svědomitého přístupu k práci, pokud se jedná např. o práci se zvířaty, nárůst povinností v souvislosti s ubytováním a stravováním a také zde hraje svou roli určitá nedůvěra k neznámým lidem. - špatná spolupráce s pracovním úřadem. Byl zájem na vytvoření míst, ale vyskytly se neshody kvůli počtu takových míst a způsobu jejich vytvoření. - nezájem cílové skupiny obyvatel o dlouhodobější pracovní poměr, zejména z finančních důvodů. Práce odvedená při brigádní výpomoci není adekvátní úsilí a času zaměstnavatelů, vynaloženému při vyřizování formalit spojených s jejich zaměstnáváním. Odpověď č. 29 – „ÚP nejsou schopny požadavkům na krátkodobé pracovní poměry vyhovět.“ Doporučení: Jako prvořadý se jeví podíl úřadu práce na tvorbě trvalých nebo krátkodobých pracovních míst, ochota navázat s potenciálními zaměstnavateli kontakt, zaměstnání co možná nejvíce usnadnit – do budoucna lze počítat i s legislativními nástroji (?). Důkladné zhodnocení, zda je potenciální zaměstnanec schopen plnit svěřené úkoly – spolupráce úřadu práce a sociálních pracovníků (zvážit různá zdravotní rizika – alergie apod.) Koordinace pracovních povinností např. sociálním pracovníkem, který by na zaměstnané dohlížel, pomáhal řešit pracovní problémy apod. Motivace cílové skupiny – vytvoření pracovních návyků a povinností. V případě kladné odpovědi přistoupili respondenti k dalším dotazům, které byly směřovány na konkrétní typ poptávané činnosti: - sezónní zemědělské činnosti (např. setí, sklizeň apod.) 24 (tj. 80% ze všech kladných odpovědí) - ošetřování ustájeného dobytka, pastva 15 (50%) - údržba technických zařízení, budov 17 (56,7%) - prvotní zpracování zemědělských produktů 8 (26,7%) - kancelářské práce (korespondence, fakturace, evidence) 1 (3,3%) - krátkodobá spolupráce např. při reklamních činnostech, veřejných prezentacích apod.2 (6,7%) - jiná - pokuste se stručně charakterizovat 5 (16,7%)
Typ pracovní činnosti z hlediska časového: - krátkodobá (zpravidla několik týdnů v roce) 14 (46,7%) - sezónní (3 – 4 měsíce v roce) 17 (56,7%) - dlouhodobá 8 (26,7%) - jiná možnost (uveďte jaká) 1 (3,3%) Další dotaz směřoval na požadovaný (lépe možný) počet takovýchto pracovních míst. Nejčastěji respondenti uváděli 1 – 2 pracovní místa v cca 37% na plný pracovní úvazek, druhým poptávaným úvazkem byl poloviční úvazek (cca ve 13%), ve 40% délku uvažované pracovní doby neupřesnili. Doporučení: Při konkrétních jednáních by bylo nutné tuto dobu zvážit jak z hlediska zaměstnanců, tak z hlediska potřeb zaměstnavatele a eventuálně navýšit počet pracovníků s menšími úvazky, aby byla vykrytá požadovaná pracovní činnost v plném rozsahu.
V návaznosti na své odpovědi v bodě 3 (sezónní činnost) odpovídali respondenti i v bodě 5, který se týkal typu pracovního poměru. 14 respondentů (tj. 46,7% z kladných 33
odpovědí) by uvítalo pracovní poměr na dobu určitou, 13 respondentů (tj. 43,3%) by požadovalo pouze krátkodobou brigádní výpomoc – opět tedy časově omezenou (v tomto bodu často volili obě možnosti). Přesto se jako úspěšné jeví i odpovědi v celkovém počtu 9 (tj. 30% kladných odpovědí), které připouští pracovní poměr na dobu neurčitou. Na závěrečnou otázku, týkající se možnosti poskytnout ubytování potenciálním zaměstnancům, eventuálně brigádníkům, odpovědělo kladně 9 respondentů (tj. 30% ze všech kladných odpovědí). V závěru dotazníku měli respondenti možnost vyjádřit své názory na průzkum, sdělit vlastní zkušenosti, poznatky a názory. Jejich vyjádření byla různorodá, někteří konkretizovali charakter své farmy, jiní uváděli další podmínky, za jakých by byli ochotni zaměstnat: loajalita, bezúhonnost (zejména v souvislosti s poskytnutím ubytování). Jiní sdělovali svou ochotu a opravdový zájem spolupracovat, uváděli své dosavadní zkušenosti (vedoucí obecního úřadu, starosta obce) o příležitostném zaměstnávání občanů zaměstnaných na VP u obecního úřadu – většinou Rómové. Nejčastější připomínkou všech respondentů je špatná spolupráce s ÚP, nedostatečná legislativa, nadbytečná administrativa a v neposlední řadě neochota lidí se ZPS znovu se zapojit do pracovního procesu. Doporučení: Navázat osobní kontakt s těmi, kteří mají zájem na spolupráci, společně vytvořit formu pracovního místa – typové pozice (i více možností), usnadnit zemědělcům administrativu spojenou se zřízením místa. Na cca 2 – 3 farmách pokusně realizovat zaměstnání cílové skupiny obyvatelstva, monitorovat vývoj, koordinovat sociálním pracovníkem apod. Na základě zkušeností informovat další ekologicky hospodařící farmy (s odvoláním na tento průzkum), seznámit je se zkušenostmi, navrhnout způsob, jaký se osvědčil při ověřování a každoročně zprostředkovávat sezónní zaměstnání osob se ZPS nebo marginalizovaných skupin obyvatelstva.
PRO-BIO – KEZ (aktualizováno Ekotoxou, 2004) Dle informací vedení společnosti je ochota mezi jednotlivými zemědělci zaměstnávat marginalizované skupiny převážně na sezónní činnosti. Konkrétní podmínky se odvíjejí od individuální dohody se zemědělci. Šlo by o nenáročnou manuální činnost. Ekologické hledisko: KEZ o.p.s. zajišťuje odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství.Kontrola a certifikace podnikatelů, jejich produktů a výrobků (osvědčování) je prováděna na základě pověření MZe podle § 29 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství v rozsahu tohoto zákona a prováděcího právního předpisu. Kontakt: Poděbradova 909 537 01 Chrudim Telefon: +420 469 622 249, +420 469 620 334 E-mail:
[email protected]
ATLAS zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie Databáze zahrnuje stovky odkazů na menší stanice, u kterých nelze obecně říct možnou typovou pozici. Jde o menší provozy, a proto je nutno kontaktovat jednotlivá místa a dle aktuální potřeby dohodnout podmínky.
34
Ekologické hledisko: Tato databáze mapuje využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice. Najdete zde údaje o malých vodních elektrárnách, o větrných elektrárnách, o zdrojích spalujících biomasu a bioplyn, o solárních termických systémech, ale i o tepelných čerpadlech. Kontakt: http://calla.ecn.cz/atlas/
HBABio s.r.o. Společnost typově odpovídá požadované pozici, vytváří jednoduše zvládnutelné pozice, přizpůsobitelné ZPS. V rámci jednotlivých projektů lze pak vymezit konkrétně, např. nově vzniklé kompostárny… Ekologické hledisko: Společnost se specializuje na reklamní a marketingovou podporu pro výrobce a technologie, u nichž stojí v popředí ochrana životního prostředí. Městům a obcím nabízíme systém separace biologicky rozložitelných odpadů a pomoc se zaváděním separace. Jednou z hlavních činností společnosti HBABio je výroba a dovoz aplikací biodegradabilních plastů do České republiky. Podílí se na přípravě nových výrobků a realizuje jejich uvádění na trh. Cílem je seznámit české spotřebitele s biodegradabilními plasty, které se již několik let běžně uplatňují v zemích Evropské unie. Kontakt: HBABio s.r.o. V Podbabě 29b/2602 160 00 Praha 6 Tel: +420 234 697 402 Povodí Odry státní podnik Společnost průběžně zaměstnává cca 20 lidí se ZTP, ovšem většinou na administrativních pozicích, ústředny atd. Tito se ovšem nepřímo podílí na údržbě vodních toků. Přímé ekologické činnosti by přicházely v úvahu pouze přímo v terénu, kde je zapotřebí značné fyzické zdatnosti. Tyto činnosti by byly vhodnější pro alternativní tresty nebo lidi ve výkonu trestu s dohledem. Firma již s těmito lidmi má zkušenost a neosvědčili se z důvodu nutnosti dohledu. Zaměstnávat je jsou ochotni za předpokladu navrhovaného Labour Pool – kdy vybavení a dohled by zajišťovala externí firma. Kontakt: Povodí Odry, státní podnik Varenská 49 701 26 Ostrava tel. 596 657 111 ZVHS – Zemědělská vodohospodářská správa Při správě toků vzniká velký potenciál pro vytvoření pracovních míst. Jednotlivé práce jsou však zadávány mnoha menším místním soukromým firmám. Jde převážně o revitalizační práce, úpravu toků, výsadbu dřevin atd.
Obce: Ing. Jindřich Koska – Dolní Benešov, okr. Opava Ing. Boleslav Neshoda – Lučina, okr. Frýdek-Místek Za běžných podmínek nemají zájem o zaměstnávání marginálních skupin, silně převyšuje požadovaný dohled, nutnost vybavení a zabezpečení nad výsledky práce a sociálním dopadem. Při zvažování možnosti Labour Poolu, tzn. zajištění potřebného vnější firmou, jsou této variantě nakloněni.
35
3.4. NEVYHOVUJÍCÍ FIRMY Kontaktované firmy, které mají zaměření na ekologickou činnost, ale nevyhovují typovým pozicím pro marginalizované skupiny. ENETEX - KIA s.r.o. Práce ve firmě je spojena s vyšší odborností (obchodní, manažerské pozice) nebo fyzickou náročností (práce ve výškách, zvedání těžkých předmětů). Ekologické hledisko: Společnost se specializuje na technologie pro čištění odpadních plynů (likvidace emisí) a technologie tavení minerálních vláken. Kontakt: Brněnská 595 664 42 Brno-Modřice tel.: +420 - 547 423 311 e-mail:
[email protected]
ENVING s.r.o. - Inženýrské a organizační činnosti v ekologii Firma bohužel nevytváří pozice vhodné pro marginalizované skupiny obyvatelstva, pouze odborné, kvalifikované nebo fyzicky náročné. Ekologické hledisko: Firma provádí tyto činnosti: měrové a vyhodnocovací práce, autorizované měření emisí a imisí, autorizované měření hluku – úřední měřič, provozní měření pracovního prostředí, dále dokumentaci a studie pro přípravu, projekty i provozování staveb a činností, přípravná a projektová dokumentace staveb a činností, posuzování vlivů na životní prostředí (proces EIA), vyhodnocení závazků podniků z hlediska ochrany životního prostředí (ekologický audit), zavádění systémů ekologického managementu podniku a provádění auditu pro životní prostředí (EMS), návrhy ochranných pásem staveb, zpracování účelových studií, odborných posudků a koncepcí.
EKO-KOM Firma nezajišťuje provoz, který by dal prostor pro vznik požadovaných typových pozic. Zajišťuje pouze zprostředkování know-how a financování jednotlivých projektů. Ekologické hledisko: Systém EKO-KOM zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích. Vychází přitom ze dvou zákonných povinností: Výrobci, dovozci, plniči, prodejci obalů a baleného zboží mají dle zákona o obalech povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Prostřednictvím systému EKO-KOM tak spolufinancují náklady obcí na tříděný sběr komunálních odpadů spojený s obalovou složkou. Obce a města mají dle zákona o odpadech povinnost třídit a využívat komunální odpad. Součástí vytříděných složek komunálního odpadu jsou také použité spotřebitelské obaly, které jsou předávány dále k využití. Kontakt: Na Pankráci 19 14021 Praha 4 tel. 261 176 230
36
4. SHRNUTÍ Závěrem lze zaměstnatelných zvýšené nároky přístupu je velmi
říci, že hlavním úspěchem zaměstnat nebo najít uplatnění obtížně skupin obyvatelstva, obzvláště se změněnou pracovní schopností, nese na ty, kteří je zaměstnávají, ale celospolečenský přínos takového pozitivní a mnohdy i ekonomický.
Významným prvkem je motivace zaměstnávaných lidí; ta dává těmto lidem nejen práci, ale smysl života a pocit společenské sounáležitosti, který velmi často dlouhodobě postrádají. Neméně důležitá je velmi dobrá organizace práce s lidmi se sníženou pracovní schopností, neboť bezprostředně podmiňuje jejich pracovní úspěšnost. Dalším významným prvkem úspěchu je dodržování disciplíny v práci, srozumitelná a přesná „pravidla hry“, tedy pracovní řád. Zejména pro pracovníky v alternativním trestu je nutné mít zřetelně vyjasněno, že když nebudou chodit pravidelně do práce, přijdou o možnost si odpykat trest „na svobodě“. Dále je důležitá také forma zaměstnání. Mnohdy má velký význam, že zaměstnaní jsou v kontaktu s přírodou a mají pocit potřeby a důležitosti práce, kterou vykovávají.
37
Přílohy: Zprávy ze služebních cest: Č.1 Č.2 Č.3 Č.4 Č.4
Diakonie Broumov Charita Řepešín Chráněná dílna Hoštice OZO Ostrava Reintegra Krnov
38
1. Zpráva ze služební cesty- Diakonie Broumov Účastni: Marie Trantinová, Irena Polanská, Jiří Krist Místo: Broumov Navštívená organizace: Diakonie Broumov, centrum sociálních služeb Adresa: Husova 319, 550 01 Broumov Tel. 491 524 342, 603 581 902 Navštívené osoby: ředitel PhDr. Vítězslav Králík, zástupce Pavel Hendrichovský Výsledek jednání: Vedení společnosti: ředitel, zástupce ředitele + administrativa (celkem 7 lidí) Pracovníci: v zařízení je zaměstnáno více rozdílných skupin klientů – odsouzení, vykonávající alternativní trest, sociálně potřební nebo občané v krizových situacích, lidé z okraje společnosti, alkoholici, psychiatričtí pacienti – psychotici, schizoidní osobnosti… (na doporučení lékařů). V roce 2003 pracovalo v Diakonii 95 osob, v programech pracovní terapie bylo 60 osob, z toho 29 žen. Hlavní cíl zařízení: pracovní a sociální integrace, kdy příjemci pomoci se podílejí na humanitární činnosti organizace. Diakonie Broumov poskytuje těm, kteří jsou ochotni se zapojit do procesu pracovní terapie, následné pracovní uplatnění včetně sociálního a zdravotního pojištění a pro lidi bez domova také bydlení ve vlastní ubytovně, včetně stravování. Motivace: zaměstnanci jsou vedeni díky odbornému vzdělání pana ředitele a výbornému přirozenému citu pro sociální práci zástupce ředitele dle individuálních potřeb. Vzhledem k rozmanitosti zaměstnaných skupin je obtížné, ale velice potřebné, přihlížet k anamnéze jednotlivých klientů. Zaměstnanci jsou motivováni nejen morálně, také si uvědomují sociální význam svého začlenění do pracovního procesu, uvědomují si humanitární charakter činnosti a navíc jsou vedení k ekologickému vnímání důležitosti jejich práce. Pracovní výcvik: klienti získávají odbornost na jednotlivých pozicích, kde práce vyžaduje znalosti i dovednosti. Tato kvalifikace a také získaná schopnost osvojovat si jisté dovednosti je velkou devízou pro jejich další krok do společnosti. Spolupráce navenek: vzhledem k sociálnímu zaměření činnosti je nevyhnutelná spolupráce s mnoha firmami a úřady. Jde zejména o obecní úřady a jejich sociální odbory. Celé zařízení by také nemohlo fungovat bez toho nejdůležitějšího – lidí po celé České republice, kteří jsou ochotni se dělit s ostatními. Významná spolupráce přichází z náboženské obce, farností a sborů a nemalé dotace přicházejí i z MPSV a MZ. Ve známost do širokého okolí pomáhá Diakonii vnést zejména Český rozhlas a celostátní tisk. Snížené náklady na přepravu pomáhají zajistit České a Slovenské dráhy a firma Daewoo Avia ČR, a.s. Spolupráce v rámci Diakonie: součástí terapie se také stává snášenlivost jednotlivých problémových skupin mezi sebou, vzájemná motivace a uvědomění si silných a slabých stránek. Cílový produkt: použitelné oblečení určené na humanitární pomoc, vybrané materiály určené k použití v továrnách na držbu a čištění, vyseparovaný nezpracovatelný odpad. Technologické zásady: bezpodmínečně nutná znalost materiálů a odbornost při ovládání jednotlivých strojů. Specifika: uklidňujícím faktorem je zajištěný odbyt od německého odběratele, přesto snížení dotací od MPSV v minulém roce téměř ohrozilo existenci pracoviště. Jen díky mobilizaci jiných zdrojů a zvýšení výkonnosti vlastních pracovníků a s nutnými organizačními změnami se podařilo provoz zachovat. Vize dalšího rozvoje: diskutovaným tématem společného setkání se stalo zefektivnění dovozu materiálu na pracoviště, využití vakuovaných systémů přímo na sběrnách a tím ušetření přepravního prostoru. Zpracovala: Irena Polanská
39
2. Zpráva ze služební cesty – Charita Řepešín Cestující: Marie Trantinová Datum návštěvy: dne 16. června 2004 Navštívené místo : Charita, pracoviště Řepešín, Farní Charita Písek, pan Jindřich Linha, starší. Kontaktní osoba s kterou byl veden rozhovor: Pan Linha mladší, mobilní tel. 777 632 374, organizátor a vedoucí střediska v Řepešíně Pracoviště je podle pracovní potřeby a možností rozděleno na tři místa. Lesní školka Hudkov – velká lesní školka, kde se pěstuji stromky pro výsadbu do lesa a je zdrojem sadebního materiálu pro lesy na Šumavě. Řepešín – dílny a malá lesní školka. Zde bylo vlastními silami opraveno sídlo Charity a vybudovány dílny na zpracování dřeva. Truhlářskou výrobu vede mistr, který je vyučený a práci s dřevem rozumí. Je zde možno zpracovat kmeny až po výrobu nábytku. Proto dílna zajišťuje potřebu dřevního materiálu pro stavbu i vybavení nábytkem. Jedná se jistě o výbornou motivaci lidí, kteří se na vybavení prostor podílejí a pak jej mohou využívat. V dílnách se vyrábí také truhlářské výrobky Frymburk, výsada lesních stromků. Pracovní doba od 7 – 15, ale podle potřeby se často pracuje déle. Lépe se tak využívá pracovní doby, protože pracovníci se svážejí na místo výsadby na delší vzdálenosti a taky vzhledem k využití vhodného počasí pro sezónní práci.. Základní odběratel práce je více organizací, nejvýraznější jsou LČR s.p. a Šunap. Tato skutečnost zajišťuje větší jistotu umístění lidí v zaměstnání a rozložení pracovních špiček. V současné době je dostatek pracovních míst a pravidelné umístění pracujících z projektu EQUAL. Pracovníci zaměstnáváni jsou dvě hlavní skupiny hůře zaměstnatelných skupin 1) handicapovaní lidé s postižením tělesným nebo duševním. Počet těchto lidi je 4-5. 2) lidé s alternativním trestem. Jedná se o občany, kteří jsou zajišťování přes probační mediační službu, nebo přímo s dohodou se soudem v Písku. Počet zaměstnávaných lidí je 20 – 35 lidí. Spolupráce mezi lidmi s alternativním trestem a handicapovanými lidmi je velmi dobrá. Stává se, že i po ukončení pracovní povinnosti se někteří bývalí občané z alternativních trestů vrací zpět za svými spolupracovníky se sníženou zdravotní schopností. Vznikají velmi pěkné mezilidské vztahy. Na druhé straně si pravděpodobně občané bez duševního nebo tělesného postižení, kteří se dostali mimo zákon uvědomují lépe, že je dobré si zdraví vážit a srovnají si jinak životní hodnoty. Význam motivace je velký, ale za ještě důležitější prvek považuje pan Linha dodržování disciplíny. Zaměstnaní lidé Charitou v Písku nastolenou disciplínu respektují, je pevná a pro všechny jasná. Zejména pro pracovníky v alternativním trestu je předem vyjasněno, že když nebudou chodit pravidelně do práce, přijdou o možnost si odpykat trest „na svobodě“ A že tato forma zaměstnání je pro ně přijatelná a také že jsou v kontaktu s přírodou a mají pocit potřeby a důležitosti práce, kterou vykovávají. Často se někteří z nich vracejí a chodí do práce i bez nároků na mzdu. Cílový produkt je výsadba lesních stromků, výroba truhlářských výrobků a stavba (rekonstrukce) dílen a usedlosti v Řepešíně. Pracovní doba od 7 – 15 hod., ale je možno i podle potřeby pracovat déle a nečiní to žádné překážky v dohodě se zaměstnanými. Pracující vidí na vlastní oči, jak jim pod rukama roste rekonstrukce staré usedlosti a postupně se také vybavuje truhlářská dílna, a to je velmi motivující. Spolupráce se zadavateli je velmi dobrá, jiné propojování zatím velkou tradici nemá. Charita v Písku má tak dobré zkušenosti a výsledky, např. u socializace lidí s alternativním trestem, a tak je spíše vzorem pro ostatní pracoviště. Zpracovala: Marie Trantinová 40
3. Zpráva ze služební cesty - Hoštice Cestující: Marie Trantinová, Irena Polanská, Iva Burianová, Jiří Krist Cesta konána dne: 6.4.2004 Na místo: Velké Hoštice,okr. Opava Navštívená organizace: Chráněná technická dílna, zřizovatel Charita Opava Adresa: Zámecká 68,Velké Hoštice 747 031 Osoba (celé jméno, titul, postavení v organizaci): ing.Leon Jurášek Telefon, e-mail: 723 151 641,
[email protected] Výsledek jednání: Analýza pracovních činností na pracovišti třídění a recyklace odpadů. Vedení dílny: vedoucí + 2 mistři + sociální pracovník + administrátor (hledá nové pozice pro klienty). Pracovníci: průměrně 12 dělníků, různá zdravotní i sociální omezení ,vždy se hledá řešení-např.je-li pracovník omezen ve zvedání předmětů těžších než 15 kg, spolupracují na takovém úkonu 2-3 lidé. Motivace: po určité době hrdost na získanou odbornost a kvalifikaci,velký význam má obnovení pracovních návyků,1 x měsíčně instruktáž-BOZP,nové techniky demontáže,motivace ke kvalitě třídění,dílna zvládá i náročné a komplikované operacenapř. demontáž technologických zařízení s obsahem rtuti a zinku. Pracovní výcvik: 1 měsíční výcvikový kurz na ISŠ Opava-Kolofíkovo nábřeží. Veřejná kontrola : kromě oficiální kontroly orgány dozoru nad nakládáním s odpady také neformální ze strany vedení obce, jejich zájem o dění v dílně, pomoc při odbytu některých produktů (porcelán, písek z pojistek). Význam motivace : hrál velkou roli při udělení souhlasu Krajského úřadu pro nakládání s odpady (včetně nebezpečných). Vybavení: elektrický zvedák pro zvedání těžkých balíků, balíkovací lis, přepravní kontejnery, zařízení jednotlivých pracovišť, zpevněná plocha pro manipulaci, sklady. Zaměření: hlavně vytříděný elektrošrot,ale i další druhy komunálních i jiných odpadů, provádějí se i práce mimo dílnu-renovace zahrad,bourací práce, recyklace stavebních materiálů. Cílový produkt: čisté materiály uplatnitelné na trhu: měď, hliník, železo, plast atd. Technologické zásady : nutná znalost materiálů a technologií , použitých při konstrukci rozebíraných zařízení - např. znalost používaných způsobů spojování součástek v televizorech, počítačích apod., schopnost odlišit podle jednoduchých kritérií a znaků jednotlivé materiály, včetně znalosti obsahu nebezpečných látek – např. chloru v různých druzích plastů - rozpoznává se podle tvrdosti. Kooperace: uvnitř dílny část pracovníků provádí hrubou demontáž (většinou muži), další pak dokončí proces demontáží jednotlivých součástek na komponenty (ženy ) Specifika : vedení dílny je pod smluvním tlakem ( podepisuje s dodavateli a odběrateli smluvní vztah) a zároveň musí počítat např. s vyšší nemocností, vyšší fluktuací, nižší výkonností pracovníků, danou jejich omezeními, velmi obtížné je vrátit lidem pracovní návyky. Pracovní doba: pracuje se 4 hodiny, v minimální mzdě, práce je normována - na každou operaci existuje norma spotřeby práce, po zapracování a obnovení návyků je snaha najít klientovi pokračující pracovní poměr. Úspěšnost: zájem klientů přesahuje možnosti, velký počet čekatelů. Jako výkonový parametr se uvádí celková tonáž zpracovaného odpadu, která dosahuje 130 tun/rok. Vize vedení dílny o dalším rozvoji: vytvoření sítě kooperujících dílen a podniků, specializovaných na určité činnosti (např. pouze demontáž obrazovek) a lépe využívajících nutné speciální vybavení. Velkou příležitostí je oblast demontáže autogramů, pro kterou je areál chráněných dílen v Hošticích dobře uzpůsoben. Zpracoval: Jiří Krist 41
4. Zpráva ze služební cesty Cestující: Jiří Krist, Irena Polanská, Iva Burianová Cesta konána dne: 6.4.2004 Na místo: Chráněná dílna pro lidi se zdravotními problémy Navštívená organizace: OZO Ostrava s.r.o. Adresa: ul. Frýdecká 444, Ostrava - Kunčice, 719 00 Osoba (celé jméno, titul, postavení v organizaci): Výsledek jednání: Analýza pracovních činností na pracovišti chráněné dílny na rozebírání starých televizorů a dalších spotřebičů. Provoz dílny začal v květnu 2003. Pracovníci: průměrné 10 zaměstnanců, 3 v době návštěvy přímo na pracovišti, 5 na sběrných dvorech, převážně muži, různá postižení. Motivace: v areálu s velkým množstvím přiváženého odpadu je dílna jen malou součástí, význam třídění je velký, ale není příliš zdůrazňován (obzvláště v kontrastu s předchozí návštěvou Velkých Hoštic, kde uvědomění a hrdost zaměstnanců na smysl jejich práce byly značné). Sociální zázemí: v areálu dílny je místnost, která slouží převážně k poradám a organizaci práce, je zde i malá kuchyňka. Zaměření: rozebírání televizorů jakožto nebezpečného odpadu, televizor vážící v průměru 24 kg rozebere zaměstnanec do nejmenších částí, obrazovky jsou předávány společnosti DAKOL Karviná, která provozuje linku na zpracování a využívání obrazovek jako druhotné suroviny. Dřevo, plast, tištěné spoje, cívky, kabeláže a železo jsou předány k dalšímu využití. Pouze zhruba 10% z původního nebezpečného odpadu končí na skládce nikoli jako odpad nebezpečný, ale jako běžný. Kooperace: bylo důležité vytvořit systém svozu nebezpečného odpadu, nyní jsou v provozu mobilní, polomobilní a pevné sběrné dvory – Stará Bělá, Martinov, Třebovice, část zaměstnanců pracuje na rozebírání odpadu přímo v dílně a část je na sběrných dvorech. Cílový produkt: tříděný odpad, připravený pro další využití. Pracovní doba: pracuje se 4 hodiny, rozebírání každého přístroje je individuální, je zapotřebí šikovnosti a zručnosti zaměstnanců. Další rozvoj: znovu se přemýšlí o zpracování cartridge, o opravách a následném prodeji spotřebičů, legislativní problém se zárukou, levné opravy. Zpracovala: Irena Polanská
42
5. Zpráva ze služební cesty – REINTEGRA, Krnov Cestující: Marie Polanská, Iva Burianová, Jiří Krist Cesta konána dne: 6.4.2004 Na místo: REINTEGRA, Krnov, Holčovice Navštívená organizace: Adresa: Chářovská 54, 79401 Krnov Osoba (celé jméno, titul, postavení v organizaci): Ing. Vladimír Plesník Telefon, e-mail: 554618000 Výsledek jednání: Analýza pracovních činností na pracovišti chráněných dílen. Navštívená organizace REINTEGRA je neziskovou organizací, která vznikla v roce 1999. Poslání organizace: pomáhat znevýhodněným lidem znovu najít pracovní uplatnění, zapojit se do běžného života. Vyvíjet a uplatňovat sociální, vzdělávací a motivační programy, které účinně podporují zaměstnatelnost a sociální začlenění znevýhodněných jednotlivců a skupin obyvatelstva. Zaměstnanci: zhruba 30 zaměstnanců, z toho více než 80 % se změněnou pracovní schopností. Zaměření: REINTEGRA provozuje Vzdělávací centrum pro nezaměstnané se ZPS pro spádové území Krnovsko, Bruntálsko, provozuje Integrační chráněné dílny na Krnovsku. Jedná se o 3 chráněné dílny - tiskařskou, stolařskou a dílnu strojního vyšívání. Dílny: v dílně je zhruba 23 chráněných pracovních míst. Jedná se o každodenní zaměstnání na šestihodinový pracovní úvazek. Někteří klienti jsou zaměstnávání na dohody o provedení práce. Sociální program a školení pomáhá klientům v integraci do běžných firem na otevřený trh práce, chráněná dílna je jen přestupní stanicí mezi dlouhodobou nezaměstnaností a zaměstnáním v běžné firmě na otevřeném trhu práce. V tiskařské, stolařské i vyšívací dílně se vyrábějí prodejné výrobky, z větší části se jedná o zakázkovou výrobu pro větší firmy a organizace. Další programy: likvidace černých skládek na území CHKO (+ preventivní opatření – výsadba stromků) údržba turistických stezek na území CHKO třídění a předběžné úpravy PET lahví před recyklací výroba dřevěných info cedulí a opravy dřevěného zábradlí a laťových chodníků pro CHKO (hlavně zimní období). Plány a možnosti do budoucna: údržba stezek (Praděd, Švýcarna, Jelení studánka), úklid, zpevnění svahu, zábradlí – patronace stezky. Snaha vybudovat pracoviště s nárokovou dotaci v oblasti umisťování těžce umístitelných.
Zpracovala: Irena Polanská
43