MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané
Autor: Miroslav Finger Datum : prosinec 2012 Určení : dějepis, žáci 9.ročníku
•Anotace : Materiál se zabývá problematikou vývoje v oblasti politické a společenské ve druhé polovině 30. let v Evropě a v Československu. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. •Materiál slouží k vysvětlení a pochopení politických změn v Evropě, především v Německu, kde Hitler začal uskutečňovat svou politiku vedoucí k ovládnutí Evropy. Ukazuje politický a společenský vývoj v Československu zároveň s politikou potenciálních spojenců Československa. Všímá si politiky Velké Británie a Francie, důsledkem které bylo svolání konference do Mnichova. Hodnotí důsledky konference pro Evropu. Může sloužit i pro opakování.
•Očekávaný výstup: •Na základě vysvětlení problematiky žáci získají představu o tom, jak politika Velké Británie a Francie ovlivnila celkovou situaci v Evropě ve druhé polovině 30. let. Pochopí, jaké důsledky měla konference v Mnichově nejen pro Československo, ale pro celou Evropu. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity.
•Hodnocení: Žáci pochopili problematiku vývoje v Evropě a v Československu v druhé polovině 30. let a důsledky konference v Mnichově.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ • 1. Kdo se stal kancléřem v Německu v roce 1933 a co to znamenalo? • 2. Co to byla versailleská smlouva a jakými kroky ji Německo v čele s Hitlerem začalo porušovat? • 3. Co se stalo v březnu 1938 a jaké to mělo následky pro Československo? • 4. Které fašistické státy byly v Evropě nejnebezpečnější a čeho chtěly dosáhnout? • 5. S kým mělo Československo uzavřeno spojenecké smlouvy a o který stát se československý spojenecký systém opíral?
• 6. Která politická strana byla pro vývoj v Československu ve 30. letech nejnebezpečnější a kdo stál v jejím čele?
MOŽNÉ ODPOVĚDI • 1. Kancléřem se stal Adolf Hitler a v Německu to znamenalo, že se k moci dostali fašisté. • 2. Versailleská smlouva byla podepsána po skončení I. světové války s poraženým Německem. Hitler ji porušil např. tím, že zavedl všeobecnou brannou povinnost, obsadil demilitarizované Porýní atd. • 3. Německo obsadilo sousední Rakousko a připojilo je k říši. Postavení Německa posílilo a Československu se značně prodloužila hranice s Německem.
• 4. Německo a Itálie, chtěly si mezi sebou rozdělit Evropu, oblast Středomoří a severní Afriku. • 5. S Francií a se SSSR, hlavním československým zahraničním spojencem byla Francie, Československo bylo navíc členem Malé dohody. • 6. Byla to Sudetoněmecká strana a v jejím čele stál Konrád Henlein.
CESTA K MNICHOVU • Sudetoněmecká strana se snažila rozbít Československo zevnitř. • Po dohodě s Hitlerem vyhlásila Sudetoněmecká strana na svém sjezdu v Karlových Varech nový program. Cílem bylo odtržení pohraničních oblastí od Československa.. • Na podporu Henleinových požadavků začali Němci stahovat svá vojska k hranicím Československa. Za této situace vyhlásila československá vláda 21.3. 1938 částečnou mobilizaci ( mobilizace je povolání záložních vojáků do armády ).
• Mobilizace měla zajistit klid a pořádek v pohraničí. • Zároveň se československá vláda ve složité vnitropolitické situaci ( činnost Sudetoněmecké strany a Hlinkovy slovenské ľudové strany, která usilovala o autonomii ) snažila posílit své spojenecké svazky.
STANOVISKA VELMOCÍ A RUNCIMANOVA MISE • SSSR ujistil československou vládu o platnosti spojenecké smlouvy ( přímá vojenská pomoc SSSR ale byla problematická ). • FRANCIE tlačila na československou vládu, aby spory se Sudetoněmeckou stranou urovnala. Francie se obávala Německa a nechtěla jít do války na obranu Československa společně se SSSR, protože byla nepřátelská vůči komunistickému režimu v SSSSR. • ANGLIE, která byla hlavním činitelem v evropské politice, byla taktéž proti válce a chtěla, aby se Československo dohodlo s Hitlerem.
• V srpnu 1938 přijel do Československa anglický lord Runciman, který měl zprostředkovat dohodu Sudetoněmecké strany a vlády Československé republiky. Pod nátlakem Anglie a Francie nakonec prezident Beneš splnil všechny Henleinovy požadavky. Henleinovci tak už neměli dál o čem jednat a přešli k ozbrojenému puči.
PUČ HENLEINOVCŮ A DALŠÍ VÝVOJ V ČESKOSLOVENSKU • Československá vláda proti puči ve dnech 12. – 15. září 1938 tvrdě zasáhla, puč ztroskotal. • Anglie a Francie byly velmi znepokojeny, že československý problém nebyl vyřešen, a jejich politikové zahájili přímá jednání s Hitlerem. Československé vládě bylo zasláno ultimátum za přijetí Hitlerových požadavků. Ta souhlasila. • Velké demonstrace vedly k pádu vlády a ustavení vlády generála Syrového, která okamžitě 23. září vyhlásila mobilizaci.
• Hitlerovy požadavky byly odmítnuty a na okamžik se Anglie a Francie postavily na stranu Československa, protože se cítily podvedeny při jednáních s Hitlerem v Godesbergu. • Hitler ohlásil na 28. září útok na Československo.
KONFERENCE V MNICHOVĚ A JEJÍ DŮSLEDKY • Diplomaté našli východisko z krize v dohodě velmocí. • 29. září se sešli zástupci Německa, Itálie, Anglie a Francie ( HITLER, MUSSOLINI, CHAMBERLAIN, DALADIER ). Zástupci Československa nebyli přizváni. • Byla uzavřena dohoda, která nařizovala Československu přijmout všechny Hitlerovy požadavky. Československá vláda 30. září musela mnichovskou dohodu přijmout. • K 1. říjnu 1938 přišlo Československo o svá pohraniční území - zisk Německa, Maďarska a Polska. )
• Československo prohrálo svůj zápas o samostatnost. Anglie a Francie zradily Československo a dohodly se s Německem. • Československý demokratický systém se zhroutil, republika přestala existovat ve své podobě z roku 1918. • Německo získalo mnichovskou dohodou velké diplomatické vítězství. Hitler byl posílen ve svém přesvědčení, že západní velmoci se ho bojí. • Představa Anglie a Francie, že mnichovskou dohodou zabrání válce, byla jen iluzí.
• POŽITÁ LITERATURA: • Dokumenty moderní doby. Praha 1978. • Bělina, P. a kol. :Dějiny zemí koruny české. II. Praha 1992. • Charvát, J.: Světové dějiny. 6. vydání. Praha 1967.
