Oponentský posudek k habilitační práci
Habilitantka: JUDr. Martina Jánošíková, Ph.D. Habilitační práce: „ Lisabonská zmluva (Ústavný systém a súdna ochrana)“ Oponent: Doc. JUDr. Richard Král, LL.M., Ph.D. Katedra evropského práva PF UK v Praze Posuzovaná habilitační práce si ve svém úvodu (str. 15) klade za cíl posoudit, zda „ přijetím Lisabonské smlouvy opravdu došlo ke spáchání skutku, který je materiálně nebezpečný pro budoucnost Evropské unie, anebo jde o akt, který jen přirozeným způsobem podporuje základ Schumanovy deklarace, kterým je trvalý a udržitelný mír na našem kontinentě a na celém světě“. Ve svém závěru (str. 281) pak práce konstatuje, že „přijetím Lisabonské smlouvy se „ spáchal“ užitečný a do budoucna slibný skutek“. Tento závěr se přitom opírá o důkladnou a velmi přesvědčivou analýzu hlavních změn, které do právního základu fungování EU přinesla Lisabonská smlouva. Analýza těchto změn, jež je podložena studiem četné relevantní odborné literatury i judikatury, je podávána v 10 kapitolách, a to v kontextu 10 tematických okruhů – subjektivita Evropské unie, vystoupení z EU, demokratické zásady, občanství EU, Charta základních práv EU, přistoupení EU k evropské úmluvě na ochranu lidských práv a základních svobod, pravomoci EU, instituce EU, právní akty a legislativní proces, soudní ochrana. Pro analýzu předmětných změn v rámci všech 10 tematických okruhů je charakteristické a ocenění hodné: 1) Precizní vystižení podstaty těchto změn. 2) Upozornění na hlavní otevřené otázky těchto změn. Jde zejména o upozornění na případné nedotaženosti, nevyjasněnosti či problematická úskalí předmětných změn. Na nedotaženost některých změn je poukazováno např. ve vztahu k úpravě vystoupení z EU- kap. 3, nebo ve vztahu ke spornému zjednodušení a zpřehlednění postupů tvorby závazných právních aktů EU – str. 202. Na nevyjasněnost určitých změn je upozorňováno např. ve vztahu k vymezení působnosti Charty základních práv EU – kap. 6, ve vztahu k pozměněné definici občanství EU – kap. 5, nebo ve vztahu k vymezení nařizovacích aktů- kap. 10 i 11. Možná problematická úskalí jsou akcentována zejména v kontextu umožnění přistoupení EU k Evropské úmluvě – kap. 7.
3) Navržení velmi fundovaných a v mnohém i velmi prozíravých možných řešení otevřených otázek těchto změn. O prozíravosti nabízených řešení mj. svědčí skutečnost, že v řadě z nich byla do značné míry anticipována vyjasňující judikatura SD EU, přijatá až po publikaci habilitační práce. Jde např. o rozsudek C-617/10 Akerberg Fransson vyjasňující působnost Charty základních práv EU a zejména rozsudek T-262/10 Microban vyjasňující vymezení nařizovacích aktů. K předkládané habilitační práci i vzhledem k výše uvedenému nemám připomínky zásadnějšího charakteru. Mám k ní jen některé drobnější připomínky respektive podněty, ať už formálního nebo obsahového charakteru. 1) Na str. 31 se mi jako vhodnější jeví použití termínu intraunijní místo intrakomunitární právní subjektivita. Na str. 53 evidentně došlo k záměně COREPERu za COREPETER. 2) S ohledem na „ Mangoldovskou“ judikaturu SD EU mám za to, že by bylo vhodné upřesnit, respektive relativizovat tvrzení na str. 97, že Charta nemá přímý horizontální účinek. 3) Na str. 182/183 je navozován dojem, že i k rozsudkům SD EU by mohly být přijímány prováděcí akty. Přiznám se, že tato pasáž mi není příliš jasná. 4) V souvislosti s analýzou podmínek přípustnosti žaloby na neplatnost nařizovacích aktů (str. 262-266) jsem poněkud postrádal rozlišení, respektive kritiku rozlišení podmínky bezprostřední dotčenosti a podmínky nezbytnosti přijetí prováděcích opatření. Osobně mám totiž za to, že splnění první podmínky nezbytně předpokládá splnění i druhé podmínky, a tedy splnění druhé podmínky je vždy subsumovatelné pod splnění první podmínky. (Podobně Tomášek, Týč, Právo Evropské unie, Leges 2013, str. 423). Jako celek je habilitační práce vědecky velmi přínosná a fundovaná. Mohu proto učinit tento Závěr Habilitační práce „Lisabonská zmluva (Ústavný systém a súdna ochrana)“ v habilitačním řízení JUDr. Martiny Jánošíkové, Ph.D, podle mě splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v právních oborech.
V Praze dne 25.7.2013
Doc. JUDr. Richard Král, LL.M., Ph.D.
