No title

Měsíčník Obce Velký Týnec

TÝNECKÉ LISTY Ročník XXll

Duben 2012

Cena 10,- Kč

www.velkytynec.cz

Dubnový úvodník Je to nezvyklé, ale i šéfredaktoři mají své dny. A když se k tomu přidá jaro, musí si prostě vyletět, i kdyby se Týnecké listy měly zalamovat. A tak na mně spadla klec v podobě poslední korektury. Ze školy jsem si přinesl svoji oblíbenou červenou propisku a pustil se do práce. Vzápětí jsem si uvědomil, že tentokrát to nebudu já, kdo bude rozdávat známky, ale budete to vy, milé čtenářky a čtenáři. Nu, co se dá dělat, snad to dobře dopadne. A tak jsem se vrhnul po jemném předivu jazyka českého a soustřediv se na gramatickou stránku, začal jsem vnímat Týnecké listy trochu jinak. Nahlédl jsem, jak se říká, tak trochu více pod pokličku. Najednou jsem si uvědomil, že jsem se vlastně ocitnul v kuchyni. Víte, mně se zdá, že když vás někdo pozve do kuchyně, tak tím prokazuje velkou míru důvěry. Pozvat někoho do obýváku, pokoje, světnice či sednice je projev úcty, ale je v tom i malinký odstup. Do kuchyně pustíte opravdu jen ty nejbližší, nebo ty, kterým důvěřujete. Středem domu je kuchyně a srdcem v něm hospodyně. A tak jsem si při tom korektorském pročítání uvědomil, jak ti mužní přispěvatelé vystupují okázale a jak se my chlapi pevně rozkročíme, abychom sdělili svůj názor. A přitom počítáme s tím, že některé věci prostě budou na svém místě. Podobně je to i s příspěvky od našich kolegyň. Počítáme prostě s tím, že přijdou. A budou dobré. To jsem si uvědomil nad rubrikou významných výročí. Připravuje ji paní Hana Ševčíková. Pravidelně si je pročítám a oceňuji, jaká to musí být náročná práce, shromáždit a utřídit všechny materiály. Dílo, které za paní Ševčíkovou zůstává, má charakter vskutku encyklopedický. Přesto, jako by se ocitalo trochu ve stínu. Je to srdce v té pomyslné kuchyni Týneckých listů. A tak si v duchu slibuji, že jestli se mi podaří zjistit nějaké významné výročí paní Ševčíkové, udělám jí v našich listech pěkný medailonek. No, a když jsem se tak zabydlil za kamny v teplé kuchyni, jak si lidová pranostika žádá, můžeme i vyhlédnout z okna. To, co za ním uvidíte, nemusí být jen momentální realita. Co když i okna mají svoji paměť? Když je trošku pootevřete, tak za nimi můžete vidět třeba sami sebe, jak jste s kamarády či kamarádkami prožívali velikonoční dobu ve svém dětství. A když je otevřete až do knih Starého zákona, uvidíte Mojžíše, jak vyvádí svůj lid z otroctví. Cesta do zaslíbené země je však hodně dlouhá. A vede pouští. Nikdo z těch, kteří s ním vyšli, ani on sám do Zaslíbené země nedošel. Velikonoce jsou tu proto, abychom zaseli novou naději. Tak nezapomeňte na pár pěkných semínek, ať vaše zahrádka kvete a rozdává radost ve vůni dobrého slova. Stanislav Denk

Foto: J. Friesner K zápisu přišel i malý Adámek Klásek s rodiči

Přijímání dětí do mateřské školy Petr Hanuška Dne 2. března proběhlo přijímací řízení malých dětí do Mateřské školy ve Velkém Týnci. Jde o proces, který je ze zákona zcela v kompetenci ředitelky mateřské školy, nikoliv jejího zřizovatele, tedy Obce Velký Týnec. Vzhledem k faktu, že paní ředitelka očekávala velký nápor žadatelů, zprostředkoval jsem jí zavčas jednání s JUDr. Jarmilou Dostálovou, právní zástupkyní obce, jež pomohla paní ředitelce ve stanovení kritérií, na základě kterých následně provedla výběr dětí nastupujících do nejmladšho oddělení školního roku 2012-2013. Převis poptávky nad nabídkou byl v letošním roce dramatický. Proto proběhlo jednání vedení obce s vedením mateřské školy a základní školy o možnosti otevření dočasného oddělení v budově 1. stupně základní školy. Byl přizván pan Pecina z Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje, který stanovil podmínky, za kterých může být jedna školní učebna přeměněna na oddělení malých dětí. Pro obec to znamená zainvestovat úpravu osvětlení, vodovodních a kanalizačních odpadů, místnosti pro učitelku

Slova srdce Anastáz Opasek

Polaskej mne svými slovy, tak krásná je tvá řeč, pramení v tvém srdci, které je také mé. Jen slovo přemůže mou bolest a osamění, smutek osudných let, kdy jsem byl vyděděn, však tebou vrácen životu. Když se za mne modlíš, je to denní lék a útěcha v noci trvající stále a stále.

a potravinářku. Dále zbudovat nové sociální zařízení a umývárnu. Nakoupit vybavení učebny a šatních skříněk pro žáky, kteří uvolní svou šatnu malým kolegům. Předpokládané náklady činí 200.000,- Kč a budou hrazeny z rezervního účtu obce. Přinesou místa pro dalších 15 dětí. Rekonstrukční práce proběhnou v měsíci červenci tak, aby bylo oddělení připraveno k provozu od září letošního roku. Kromě toho starosta obce jednal se starostkou nedaleké obce Suchonice paní Růžičkovou o možnosti umístění týneckých dětí v jejich mateřské školce. Ta totiž bude mít od příštího školního roku téměř třicet míst volných. Chápu, že vozit dítě mimo vlastní obec může být pro někoho náročné. Ovšem v případě akutní potřeby mít o dítě kvůli práci či dalším skutečnostem postaráno to však vidím coby dočasné řešení na jeden rok jako schůdné. V příštím školním roce totiž odejdou do první třídy naší školy předškoláci ze dvou oddělení, čímž se uvolní pro naše nejmenší více jak 40 míst.

4

Háj Malého Noe Na Hradisku se blíží výsadba druhé části Háje Malého Noe - kupte si svůj strom

7

9 Ze života ZŠ Milady Petřkové Co se u nás dělo v březnu

Týnec zapomenutý 10 Nepřijali nás do školky Víte, kde stávala v Týnci obecní sušárna?

8

V souvislosti s tímto problémem zaznívají z úst některých rodičů ataky operující s argumenty „novousedlíci zabírají místa starousedlíkům“ nebo „tu školku jsem stavěl zadarmo v akci zet a mám právo, aby moje děcka tam mohly umístit svoje děcka“ nebo „měli jste zabránit výstavbě v nových lokalitách“ apod. Osobně odmítám rozdělovat naše občany na „starousedlíky“ a „novousedlíky“. Všichni občané přihlášení k trvalému pobytu v naší obci mají stejná práva. Omlazení a rozšíření naší obce o nové obyvatele považuji za přirozené a přínosné. Obec tuto skutečnost nepodcenila a připravila se zkapacitněním mateřské školy o 25 míst (viz nedávná přestavba bývalé kuchyně na učebnu za 1,5 mil. Kč). To, že se nacházíme na nejvyšším bodě porodní křivky za posledních dvacet let, je všeobecně známo (viz převis žádostí v sousedním krajském městě). Stejně tak je známo, že demografická křivka pomaličku opět klesá a je otázkou jen několika málo let, kdy mateřské školy budou opět řešit nedostatečný počet svých malých klientů. A to čeká i naši obec.

Týnecká mateřská školka praská ve švech

Konec křišťálových 11 Vítání občánků studánek Podívejte se na nové občánky

Kam zmizely Pančava, Prašivá, Zhnilá, Prdlavka...

Velkého Týnce

www.tyneckelisty.webnode.cz

2

Starostovýma očima

TÝNECKÉ LISTY

Březnové kalendárium 2. března Zápis do Mateřské školy Velký Týnec - 13.00 hodin 3. března Maškarní bál pro děti - společenský dům - 14.00 hodin - Lucka s Mirkou a s přáteli 10. března Pochovávání basy – společenský dům – 20.00 hodin – Týnečáci 17. března Skautský ples – společenský dům – 20.00 hodin – Junák Holice 19. března 9. operativní porada ZO Velký Týnec - pracovna starosty obce - 17.30 hodin 24. března VI. ročník Vinného koštu - společenský dům - 16.00 hodin - Komise pro školství, kulturu a sport ZO Velký Týnec Vítání občánků - Obřadní síň Obecního úřadu Velký Týnec - 13.00, 13.30 a 14.00 hodin 29. března 14. zasedání mikroregionu Království - Suchonice - 9.00 hodin

Další události Dne 1. března proběhlo jednání místostarosty obce p. Chytila s Ing. Bartolšicem, který připravuje projekt rekonstrukce rybníku ve Vsisku. Dne 13. března proběhlo v Grygově zasedání MAS Občané pro rozvoj venkova, o. s., kterého se za obec zúčastnil p. místostarosta Denk. Posláním jednáním bylo oživení činnosti sdružení, v němž spolupracují zástupci obecní samosprávy, společenských organizací a podnikatelské sféry. Dne 15. března se starosta obce p. Ha-

nuška zúčastnil jednání Výboru pro cestovní ruch Olomouckého kraje. Dne 20. března proběhlo pracovní jednání vedení obce se zástupci Urbanistického střediska Brno, které připravuje nový územní plán Obce Velký Týnec. Dne 23. března proběhlo na 1. stupni ZŠ jednání s p. Pecinou z Krajské hygienické stanice v Olomouci. Předmětem jednání byla možnost zbudování nové učebny pro žáky MŠ. Dne 26. března proběhlo jednání Rady mikroregionu Království.

Komentáře Sázení stromů na Hradisku Ve středu 25. dubna proběhne po 13. hodině výsadba nových stromů na Hradisku. Akci organizuje Obec Velký Týnec a Nadace Malý Noe. Půjde o druhou etapu, která tak naváže na sázení stromů, jež proběhlo ve stejné lokalitě v dubnu 2010. Koupit a zasadit strom může jednotlivec, společenská organizace či firma. Ceny stromů se pohybují v rozmezí od 3 do 12 tisíc korun. Asi si říkáte, co je na nich tak drahého?! Vzhledem k tomu, že jde o dobročinnou akci, získané peníze - rozdíl mezi pořizovací a stanovenou cenou stromu - použije Nadace Malý Noe na nákup vybavení dětských domovů. Pokud byste opravdu chtěli zasadit na tak historicky významném místě svůj osobní či rodinný strom, je pro vás jako obyvatele Velkého Týnce připraveno 6 stromů v nejnižší cenové kategorii. Stačí zavolat na číslo 585 151 111 paní asistentce Tomečkové. Nový územní plán naší obce Již opakovaně jsem vás v Týneckých listech i na webbové stránce informoval o skutečnosti, že obec musí ze zákona do konce roku 2015 zhotovit

svůj nový územní plán. Odborné práce provádí firma Urbanistické středisko Brno. Do návrhu k projednání byly zařazeny nejen všechny aktuální podněty, které podali občané a firmy, ale i ty, na něž se nedostalo při 3. změně územního plánu dokončené v loňském roce. Rád bych na okraj této důležité operace připojil dvě poznámky. Zaprvé. Pokud jsem napsal, že do návrhu byly zařazeny k projednání všechny podané podněty, neznamená to, že všechny budou schváleny. Své slovo pro jejich zařazení či vynechání bude mít Zastupitelstvo obce Velký Týnec a desítky státních institucí, jež je budou posuzovat. Zadruhé. Žhavým tématem pouličních a hospodských debat je výstavba nových rodinných domů v rozvojových lokalitách. Opakovaně zdůrazňuji: obec neiniciuje vytvoření žádné další rozvojové plochy pro masivnější výstavbu rodinných domu ve svých extravilánech. Bude se bránit i žádostem tohoto typu podaným soukromými žadateli. Nadále bude podporovat rekonstrukci, resp. výstavbu rodinných domů ve stávající zástavbě. Tuto skutečnost jsem ve svých písemných a ústních vystoupeních zdůraznil v posledních dvou tří letech několikrát.

Obecním objektivem

Počasí Letošní březen byl mimořádně příjemný, teplý a suchý. Již přelom února a března se odehrával v příjemných 12 stupních přes den a 5 stupních v noci. Prázdninový týden od 5. do 11. března byl velmi slunečný a přál zvláště dětem pobývajících na horách. V noci sice teploty padaly pod bod mrazu (-4, -8, -1), ale přes den už se držely nad nulou (2, 6). Vše ohřívalo sluníčko trůnící na blankytné obloze. Od 10. března se ještě více oteplilo. Noční teplota pod nulou byla spíše výjimkou (16. a 20. března), den byl však velmi příjemný – 8, 9, 6, 11. Víkend 17. a 18.

března byl téměř letní. Přes den teploty dosahovaly 18 a 19 stupňů! A samozřejmě na sluníčku bylo ještě daleko tepleji. Následující týden pokračoval v příjemných teplotách od 12 až po 22 stupňů! Tolik bylo v sobotu 24. března. Prostě neuvěřitelné! Noc byla samozřejmě teplotně nevyrovnanější – 7, -2, 0, 6, 3, 10, 8. Poslední týden se teplotně lámal. Do středy 28. března vládlo velmi příjemné počasí s 15 až 19 stupni. Po 29. březnu se ochladilo na 7 stupňů a konečně začalo alespoň trošku pršet.

Pátek 11. 5 do16.00 Příjezd účinkujících, stavba táborů, pro účastníky návštěva fortů v Olomouci 17.00 Slavnostní nástup jednotek, předání vlády nad obcí vojákům 18.00 Projížďka jízdních jednotek po okolí 19.00 Přestřelka ve Velkém Týnci 20.00 Večeře, posezení u hudby

od 14.00 Folklórní vystoupení v zámecké zahradě (prezentace dobových písní a tanců) 19.00 - 21.00 Lidová hudba k tanci a poslechu (bude vybíráno vstupné) 20.00 Večerní přestřelka mezi vybranými jednotkami 21.00 Ohňostroj 21.00 - 02.00 Hudební produkce, taneční zábava

Sobota 12. 5. 9.00 Nástup 10.00 Přestřelka mezi armádami 9.00 - 18.00 Táborový život 15.30 Nástup jednotek 16.00 Velká bitva o střed obce 17.00 Přehlídka

Neděle 13. 5. 9.00 - 13.00 Táborový život 10.00 Pietní akt 13.00 Velká bitva o střed obce 14.00 Slavnostní nástup jednotek, předání obce do rukou starosty, ukončení akce

Více informací o Týneckých Napoleonských slavnostech získáte na www.tynecak.cz

Foto: S. Denk Výroční schůze týneckých zahrádkářů

Foto: F. Žáček Hostem 14. zasedání mikroregionu Království byl senátor Martin Tesařík Stranu připravil Petr Hanuška

Obecní servis 3

TÝNECKÉ LISTY

Obecní policie informuje Jiří Novák Milí občané, v dnešním policejním článku se budu zabývat v prvé řadě prevencí k zbránění trestné činnosti. Již v minulém článku jsem poukazoval na skutečnosti, že našim seniorům volají neznámí mladíci a dívky a oslovují je „dědo, babi, jsem tvůj vnuk, vnučka, potřeboval/la bych půjčit peníze“. Také toto bylo jedním z témat besedy se seniory, kdy jsem byl pozván na jejich schůzi, jež proběhla ve Velkém Týnci dne 20. března. První, co mne na této schůzce velice mile překvapilo, byla značná účast členů Klubu seniorů Velký Týnec a dále v průběhu této schůzky velký zájem seniorů o dění v obci. Společně jsme projednali otázku páchání trestné činnosti na seniorech. Jak jsem již uvedl, v žádném případě není možné zvát domnělé synovce a vnučky k sobě do bytu a také nepouštět žádné podomní prodejce do svých bytů. Domluvili jsme se, že každé takové podezřelé volání budou senioři či občané následně volat na obecní policii.

Obecní policie Velký Týnec tel.: 725 544 540 Dalším bodem, který bych se chtěl zabývat, je otázka nadcházejícího jara a s tím spojené zvýšené účasti cyklistů v silničním provozu. Zde bych se chtěl nejprve zabývat otázkou dětí. Při obchůzkové službě i při preventivní činnosti v dopravní službě u přechodu u nové školy jsem v posledních dnech zjistil, že některé děti – zvláště dívky – nepoužívají při jízdě na kole do školy cyklistické přilby. Přitom je jejich použití dáno zákonem o silničním provozu. U většiny kontrolovaných dětí jsem slyšel odpověď, že rodiče jim přilbu nekoupí. Od měsíce dubna budu tyto přestupky evidovat. Tak jako v předchozích letech si viníky vyfotím a následně budu rodiče informovat a vyvozovat z toho patřičné důsledky. Musíme se vrátit k tomu, jak to bylo v minulém roce, kdy se nám podařilo tyto přestupky vymýtit. V měsíci březnu jsem mnoho rodin ve Velkém Týnci navštívil a upozornil na skutečnost, že občané měli povinnost do konce února zaplatit poplatek za komunální odpad a vylepit na své popelnice známky. Letos došlo k tomu, že při provedených kontrolách nebyly známky vylepeny na 68 popelnicích. Zpětnou prověrkou bylo zjištěno, že 14 občanů poplatky zaplatilo, ale známku opomnělo vylepit. Zbytek občanů byl v rámci obchůzkové služby seznámen s touto skutečností a při následném vývozu již - až na 3 hříšníky - byl komunální odpad řádně zaplacen. To samé se týká i podnikatelů z Velkého Týnce. V několika případech byl zjištěn administrativní nepořádek (částka byla zaslána na špatný účet). Horší to bylo zpočátku s podnikateli a firmami, které u nás ve Velkém Týnci podnikají. Po upozornění a písemných urgencích došlo k výraznému zlepšení. Převážná část občanů má doma počítače a na stránkách naší obce jsou uvedeny termíny vývozu komunálních odpadů, stejně jako další poplatků. Již delší dobu jsme v článcích neprojednávali otázku psích exkrementů. Toto není jen problém Velkého Týnce, ale starost všech měst a vesnic. U nás došlo ze strany obce k značnému rozšíření sběrných míst. Ze strany občanů však nedošlo k jejich efektivnějšímu využití. Osobně jsem byl svědkem toho, že občané za svým miláčkem neuklidili a nechali jeho „psí bo-

hatství“ na trávníku či chodníku. Když jsem je na nepořádek upozornil, ochotně situaci řešili úklidem. Nešlo by to i bez jakékoliv slovního upozornění zcela automaticky? V posledních dvou měsících jsem hodnotil plesovou sezónu v obci. V březnu proběhl ples Týnečáků a junáků z Holice. Po organizační stránce měli Týnečáci Pochovávání basy zabezpečeno v nejlepší organizační kvalitě, bohužel návštěvníků se jim sešlo velmi málo. Snad to bylo tím, že ples se uskutečnil v době jarních prázdnin, a také tím, že šlo o velmi pozdní termín. Následoval ples skautů z Holice a Olomouce. Před rokem ho provázely výtržnosti a nepořádek, proto byla přijata příslušná opatření – například zvýšený počet dohlížejících policistů. Mohu však s radostí uvést, že ples proběhl v klidu a k žádnému mimořádnému narušení veřejného pořádku tentokrát nedošlo. Pokud se týče kvality plesu, byl na vynikající úrovni, stejně tak měli pořadatelé radost z velkého počtu návštěvníků. Jak jsem již předtím psal o plese týneckých skautů, zde mně chyběla střední generace. Na plese holických skautů se potkali zástupci všech věkových generací. Pořadatelé z Holice ples zvládli, za což jsem je pochválil. Chtěl bych se zabývat i skutečností řešení problematiky v dopravě. Problém nebude spojený s Velkým Týncem, ale s místní částí Vsisko. Na upozornění zdejších občanů jsem se zabýval otázkou parkování před restaurací U Facků. Řidiči zde nevhodně parkovali v křižovatce, což znesnadňuje její průjezdnost. V žádném případě nechce obec dělat problém panu Fackovi, ale řidiči jsou tak neodpovědní, že bylo přistoupeno ke zpracování písemné výzvy, která byla rozšířena mezi návštěvníky restaurace. Ze strany obecní policie je zde vykonávána obchůzková služba a řidiči jsou v rámci prevence upozorňováni na nevhodné parkování. Mohu uvést to, že se ještě nestalo, že pokud jsem upozornil řidiče na spáchaný přestupek, tak tento řidič již následně nikdy přestupek neopakoval. Protože sem dojíždí řada návštěvníků ze širokého okolí, bude delší dobu trvat, než řidiče „vychovám“. Další problém ve Vsisku je ten, že jistý občan využívá nevhodného umístění dopravní značky „slepá ulice“ a staví zde bezdůvodně své osobní auto, čímž znemožňuje výjezd sousedům z jejich rodinných domů. Tato situace byla s občanem projednána. Uvedl mi, že se takového jednání vyvaruje. Po měsíci však ve svém jednání pokračuje. Bylo proto zahájeno jednání se Správou silnic Olomouckého kraje a Policií ČR o umístění jiných dopravních značek. Situace se řeší a po schválení budou občané informováni. Z dalších bodů našeho článku bych rád poukázal na otázku čistoty u kontejnerů na tříděný odpad. Vedení obce v důsledku zjištění skutečnosti o přeplňování kontejnerů rozhodlo o posílení a zavedení nových sběrových míst. Zatím do doby, než budou nové kontejnery umístěny, vás prosím o dodržování pořádku kolem těch stávajících. Nejhorší případy jsou ty, že občané nosí do kontejneru na papír nesešlapané krabice, kterými zabírají velký obsah kontejneru. V době, kdy budete číst tyto řádky, tak za zdravotním střediskem bude na nové odstavné ploše umístěn kontejner na biologický odpad. Jeho zavedení pomohlo výrazně zlepšit situaci v pořádku v naší obci. I když tato služba stojí nemalé peníze, investice se naší obci vyplatí. Výrazně se totiž omezily černé skládky trávy, ovoce a zeleniny.

V působnosti Obecního úřadu ve Velkém Týnci bude v našich obcích proveden

sběr nebezpečných a velkoobjemových odpadů z Vašich domácností Sběr bude proveden v sobotu 14. dubna 2012 na těchto místech:

Vsisko - u kaple 8,00 - 9,00 hod. Čechovice - hostinec 9,00 - 10,00 hod. Velký Týnec - hasička 10,15 - 11,45 hod.

Na uvedených místech neskládkujte odpad předčasně, vyčkejte příjezdu svozových vozidel. Žádáme též občany o dodržení časových termínů. Po ukončení již nebude možné odpady odevzdat, neboť svozová technika bude přesouvána do dalších obcí. K likvidaci bude možno odevzdat odpady v násle-dujícím sortimentu: NEBEZPEČNÉ: Olejové filtry, plechovky se zbytky barev, monočlánky, autobaterie, zářivky, znečištěné láhve a sklo od chemikálií, zbytky přípravků od postřiků, staré kosmetické přípravky, staré léky, vyjeté oleje, mořidla a rozpouštědla, plastové obaly a nádoby od škodlivin, hadry znečištěné barvami nebo oleji, obaly od sprejů, televizory, rádia, ledničky, domácí elektrospotřebiče, ojeté pneumatiky VELKOOBJEMOVÉ: matrace, koberce, linolea, WC mísy, umyvadla, kočárky, křesla, gauče, staré oděvy a boty, drobný nábytek a podobný sortiment NEBUDE SE ODEVZDÁVAT KLASICKÝ ŽELEZNÝ ŠROT Jelikož jsou tyto sběry v naší obci organizovány každoročně, není důvod, aby některé z těchto odpadů končily v popelnicích, kamnech nebo dokonce ve volné přírodě. Věříme, že každý z Vás, kdo takové odpady vlastní, využije této příležitosti a akce se zúčastní. Za Vaše osobní přispění ke zlepšení a ochraně životního prostředí Vám děkuje ZASTUPITELSTVO OBCE VELKÝ TÝNEC

Obecní úřad ve Velkém Týnci Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec 1

Úřední hodiny pro veřejnost: pondělí a středa 7:30 – 12:00 a 13:00 – 17:30 Telefonické kontakty: Starosta obce - PhDr. Petr Hanuška Ph. D. ........................................... 585 391 495 585 151 113 fax: 585 391 506 Místostarosta - Mgr. Stanislav Denk .................................................... 585 151 119 Místostarosta - Jaroslav Chytil ............................................................ 585 151 119 Sekretariát - Radka Tomečková ........................................................... 585 151 111 Matrika, sociální věci - Oldřiška Kellerová .......................................... 585 151 115 Stavební úřad - Ing. Jaroslav Gerlich .................................................. 585 151 118 Stavební záležitosti - Eva Krkošková .................................................. 585 151 114 Účetní obce - Radana Procházková ..................................................... 585 151 116 Správce obecního majetku - Petr Drápal ............................................ 585 151 112 Obecní policie Velký Týnec .................................................................. 725 544 540 Elektronické adresy: [email protected], [email protected]

TÝNECKÉ LISTY. Měsíčník Obce Velký Týnec. Vydává Obec Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72 Velký Týnec 1, IČO 00299669. Evidenční číslo MK ČR: E 12522. Ročník XXII., č. 4. Vyšlo v dubnu 2012. Cena výtisku 10,- Kč. Adresa redakce: Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec, e-mail: [email protected]. Šéfredaktor: PhDr. Petr Hanuška, Ph.D., tel. 585 151 113, e-mail: [email protected]. Redakční rada: Ing. Marta Kypusová, Mgr. Vendula Vránová, PhDr. Pavel Pospěch, Mgr. Stanislav Denk. e-mail: [email protected]. Sazba/zlom Pavel Peňaška, e-mail: [email protected]. Tisk: EPAVA, Chválkovická 5, 779 00 Olomouc. Poznámka redakce: Uveřejněné dopisy nemusí být totožné se stanoviskem redakce. Neoznačené fotografie - archiv TL nebo archiv autora.

Obecní servis 5

Firma Pavel Hnilica www.hnilica.info oznamuje rozšíření služeb autoservisu o

PNEUSERVIS (přezouvání, vyvažování pneumatik a oprava defektů pneumatik, prodej nových pneumatik, poradenství)

Kino - duben

TÝNECKÉ LISTY

13. 4. POUPATA těžce zkoušené rodiny, která žije v kraji 18:00 Příběh drsných pravidel. 20:00 Snímek získal čtyři sošky Českého lva. Produkce ČR, 94 minut. Vstupné 50,- Kč, přístupno od 12 let.

27. 4. MODRÝ TYGR se stane, když se ve městě objeví modrý tygr? 17:00 Co Film pro děti, jejich rodiče a zvířata. 19:00 Produkce ČR Vstupné 50,- Kč.

Přijďte přezout do pneuservisu Hnilica - nejnižší ceny v regionu -

6.4. a 20.4. z technických důvodů nepromítáme. V současné době řešíme problémy s neodvratným zánikem filmových kopií ve formátu 35 mm. Připravujeme promítání na DVD a BLU-RAY nosičích. V průběhu letních měsíců by měla být situace vyjasněna a od září bychom rádi pokračovali v pravidelných pátečních filmových představeních. Děkujeme za pochopení. Kino Velký Týnec.

Pracujeme na nových nejmodernějších strojích, přesné vyvážení pneumatik, rychlé a šetrné přezutí kol. Pro ty z Vás, kteří si nevíte rady s výběrem Vašich nových pneumatik, popřípadě si nejste jistí, jaké pneumatiky vybrat, nabízíme nadstandardní poradenství v oblasti výběru pneumatik zdarma jako součást našich služeb.

Kontejnerovová doprava Hnilica

Nové knihy

Předprodej na představení probíhá vždy týden dopředu před a po celou dobu promítání aktuálního filmu.

Místní knihovna Velký Týnec Beletrie 1. Blobel, B.: Zvířecí pohotovost 2. Harper, T.: Lazarova krypta 3. Jackson, L.: Chladná krev 4. Lutz, J.: Mistr X 5. McBain, E.: Kalypso: román z 87. revíru 6. Nicholls, D.: Jeden den 7. O´Neill, A.: Říše věčnosti 8. Patterson, J.: Podraz 9. Silva, D.: Rembrandtovo poselství 10. Teremová, L.: Čarodějka 11. Vosseler, N.: Hvězdy nad Zanzibarem 12. Whitton, H.: Zimní královna Naučná literatura 1. Chalupa, J.: Moje chytrá knížka

rozšíření služeb o kontejnerovou dopravu do 7,5 tuny

Připravila Marta Ivančíková

Místní knihovna Vsisko Beletrie

Přistavíme kontejner a odvezeme cokoliv do 7,5 tuny nákladu - nejlevnější ceny v regionu • Odvoz a uložení stavební suti, hlíny, objemného odpadu na skládku. • Prodáváme a dopravíme písky, štěrky, kameniva, recykláty (beton, asfalt) • Zajišťujeme rovněž rozvoz stavebního materiálu, palivového dřeva • Pronájem kontejnerů (jednorázově i dlouhodobě) • Převezeme menší stavební a zemní stroje.

. Petra Lázničková: Věř v mou lásku 2. Teresa Medeiros: Unesená nevěsta 3. Helmuth Nowak: Hladové moře 4. James Patterson: Devátý soud 5. Josef Pavlín: Vražda kvete v každém věku 6. Monika Petráková: Malináda 7. Jarmila Pospíšilová: Kejklíř, Smrt a Blázen 8. Katie Price: Na lásku nevěří 9. J. D. Robb: Fantazii se meze nekladou 10. Karen Rose: Viděl jsi ji? 11. John Sandford: Zbytečná oběť Připravila Eliška Navrátilová 12. Wilbur A.. Smith: Zlatá liška

pátý Týnecký

POHÁDKOVÝ LES 17. června 2012

FIRMA Pavel Hnilica Zábraní 244, Velký Týnec, 783 72 tel: 585 391 481 • mob: 777 004 415 • e-mail: [email protected] www.hnilica.info

6

Výročí

TÝNECKÉ LISTY

Dubnová výročí středomoravského regionu Před 80 lety - dne 3. dubna 1932 zemřel František ONDRÚŠEK, akademický malíř, významný český portrétista a grafik. Rodák z Bystřice pod Hostýnem, kde se narodil 4. 3. 1861. Absolvoval čtyři třídy na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Studoval AVU v Praze a na výtvarné akademii ve Vídni a v Mnichově, kde založili s A. Muchou, J. Úprkou a dalšími výtvarníky spolek „Škréta“ a vydávali psaný umělecký časopis. Při svých studijních cestách navštívil Benátky, Paříž a Bretaň. V r. 1920 se přestěhoval z Mnichova do rodiště. Portrétoval významné osobnosti, např. v r. 1926 Leopolda Prečana, 1928 T. G. Masaryka, ale také Františka Táborského, Romualda Prombergra, Leoše Janáčka a další. Maloval na Rusavě a v Kloboukách a zachytil rázovité postavy zdejších lidí. Vytvořil přes 550 obrazů-olejů, grafických listů a pastelů. Je pohřben v rodišti. (Bystřice pod Hostýnem. Vlastivědná čítanka k dějinám města. 1993. * Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. 1927. *Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Na-Su. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2011. S. 18.)

Před 70 lety - dne 4. dubna 1942 zemřel v Osvětimi Alois ŠTĚPÁNEK, učitel. Narodil se 15. 7. 1886 v Chrástu u Kutné Hory. V r. 1908 absolvoval učitelský ústav v Kutné Hoře. Poté působil jako učitel v Samotiškách, Lašťanech a od r. 1914 v Dolanech u Olomouce. V lednu 1932 byl na dolanské škole jmenován řídícím učitelem. Za zdejšího působení zde zřídil Živnostenskou školu, kde se učni vyučovali kancelářské teorii. Snažil se, aby žáci v Dolanech mohli pokračovat ve studiu. Po adaptaci budovy školy v r. 1932 se zřekl učitelského bytu, aby mohla být vybudována šatna pro žáky. Pan Alois Štěpánek se zapojil i do veřejné činnosti v obci. Byl předsedou Národní jednoty, která prosazovala a prosadila postavení menšinové české školy ve Vésce. Byl aktivním členem dolanského Sokola. V Dolanech působil až do svého zatčení a uvěznění v koncentračním táboře Osvětim. U příležitosti 55. výročí úmrtí a dokončení přístavby Základní školy Dolany, byl škole na podnět Obecního úřadu, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, propůjčen čestný název Základní škola Aloise Štěpánka Dolany. (Vacek, K.: Proslov u příležitosti propůjčení čestného názvu ZŠ Dolany. Naše ves Dolany, Pohořany, Véska. 1997, č. 3, S. 4.)

Před 115 lety – dne 5. dubna 1897 zemřel v Olomouci Dr. Med. Jindřich WANKEL, lékař, archeolog a spisovatel. Narodil se 15. 7. 1821 v Praze na Malé Straně, v rodině c. k. zemského rady Damiana Wankla z Bavorska jako nejmladší, neboť měl sedm sourozenců. Od r. 1840 studoval medicínu a o sedm let později byl promován na Dr. Med. a r. 1848 doktorem anatomie. V říjnu 1849 se stal hutním lékařem u hraběte Salma na Blanensku, kam se přestěhoval. Zde se seznámil se svou nastávající manželkou Eliškou Šímovou Z Kuřimi, kterou si r. 1851 vzal. Měly čtyři dcery: Lucii, Karlu, Vlastu a Madlenku. Jeho dcera Karla se provdala za Wilibalda Absolona a tak Wanklův vnuk Karel Absolón byl významným krasovým badatelem. Wankel si velmi oblíbil krajinu v Moravském krasu a jeho přírodu, o kterou se zajímal už od mládí. Jedny z prvních vykopávek provedl ve Sloupsko-Šošůvských jeskyních (1850), kde se mu podařilo objevit téměř celou kostru jeskynního lva. Podnikl také sestup do Macochy a od r. 1863 se soustředil na archeologické výzkumy. Kromě objevů v Býčí skále prováděl výzkumy také například v jeskyni Výpustku (1870) a Pekárně (1880). Jeden z jeho nejvýznamnějších objevů je ten v Býčí skále - jak ho sám nazýval „Pohřeb halštatského velmože“. S odchodem do důchodu v r. 1883 se přestěhoval s manželkou, která mu pomáhala v jeho badatelské práci do Olomouce. Při této příležitosti nabídl své sbírky muzeím v Brně i v Praze, ale ta neměla peníze a ani zájem a tak sbírky odkoupila Antropologická společnost ve Vídni a dodnes jsou v Naturhistoriches Museum. O Moravském krasu, jeho historii a kráse a o svých bádáních a objevech napsal dr. Wankel knihu „Bilder aus der Máhrischen Schweiz und ihrer Vergangenheit“ neboli Obrázy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Tato kniha vyšla v r. 1882 v němčině. Po přesídlení do Olomouce však archeolog nezačal odpočívat. Stál u zrodu tamního muzea i Vlasteneckého spolku muzejního a účastnil se nadále archeologických kongresů a sjezdů. Se skupinou přátel a svých čtyř dcer se zabýval i národopisem, zejména vyšíváním a lidovými ornamenty z doby halštatské. Zdůrazňoval jejich vzájemnou příbuznost a z toho usuzoval na dávný pobyt Slovanů u nás už v době neolitu. Protože chtěl získat, co nejvíce srovnávacího materiálu, hodně cestoval po Evropě, Asii. Navštívil i Egypt a Palestinu. Prostudoval také ruská muzea. Odborné práce v českém jazyce publikoval v ČVSMO , kde je publikována i jeho článková bibliografie v r. 1897. Tehdejší vědci si jeho poznatků nesmírně vážili a uznávali je. Četnými články přispíval do Časopisu VSMO a spravoval archeologickou část olomouckého muzea až do r. 1892, kdy byl postižen záchvatem mozkové mrtvice s následným ochrnutím pravé ruky a o rok později díky zlomenině nohy přestal chodit, takže až do své smrti byl upoután na svůj byt. V Olomouci je jeho jménem nazvaná též ulice (poblíž pravoslavného kostela. Hrob na ústředním hřbitově je opatřen náhrobkem, jehož autorem je Julius Pelikán a v r. 1923 jej pořídil Vlastenecký spolek muzejní v Olomouci. (Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938.S. 351-353. *Fischer,R.: Profesor Jan Havelka. Olomouc 1936. S. 82-83. fotoportrét)

Před 105 lety – dne 11. dubna 1907 se narodil ve Zdětíně u Prostějova Martin STROUHAL, kulturní pracovník, básník, bibliofil a učitel. Reálku vychodil v Prostějově a krátký čas pracoval jako účetní u Bati ve Zlíně. V r. 1929 absolvoval učitelský ústav v Olomouci. Působil pak jako učitel v Mladči, Nasobůrkách, ve Střelicích, kde učil v l. 1930-32 a též se zde ženil. V r. 1933 se stal ředitelem měšťanské dívčí školy v Litovli a později okresním školním inspektorem. Za okupace byl vězněn v koncentračním táboře. Jako odbojový pracovník byl v květnu 1945 zvolen předsedou Okresního národního výboru v Litovli. Poté pracoval jako ředitel základních škol v Senici na Hané a v Litovli, kde zemřel 2. 11. 1987. Od studijních let psal poezii a vydával ji pod pseudonymem Mars Ždětínský. Sbíral a zpracovával místní pověsti ve všech učitelských působištích, ale také pohádky a báje. Rodnému kraji věnoval Báje a pověsti (1944), které ilustroval loštický malíř Hugo Šilberský (1920-1974) a po válce v r. 1947 vyšla kniha Kytice pověstí. Byl členem Kola moravských spisovatelů v Brně a místopředsedou Sdružení spisovatelů z Hané se sídlem v Olomouci. V r. 1945 vydal tiskem svědectví o svém věznění v Osvětimi v období 1941-42. Korespondenci Petra Bezruče s některými kulturními pracovníky Litovelska i osobní vzpomínky na básníka uveřejnil v publikaci Neznámý poutník (1968). Kulturní a přírodovědné zajímavosti Litovelska publikoval v drobných publikacích, které vycházely od r. 1933 také časopisecky. Od konce 70. l. minulého století vydal čtyři básnické sbírky: Plamen v prázdnu, Z tisíce klíčků, Země milovaná, Loučení s Vilémem Závadou. (-t-: Zachované dědictví otců. In: Rok na Hané 1992, s. 100. *Kulturní pracovník a básník.Zpravodaj VSMO 1986-1987, č. 23-24, s. 54. * Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993.)

Před 65 lety – dne 16. dubna 1947 zemřel v Olomouci prof. Stanislav PODIVÍNSKÝ, pedagog a filolog. Rodák z obce Biskupství, kde se narodil 8. 5. 1877. V r. 1897 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po vysokoškolských studiích se věnoval pedagogickému povolání. Zprvu učil na gymnáziu v Zábřehu, poté v Uherském Hradišti a od r. 1913 působil v Olomouci. Učil latinu, češtinu a řečtinu v období l. 1913-31 na Slovanském gymnáziu, kde v l. 1925-26 vykonával též správce ústavu. Souběžně však učil latinu v roce 1919-20 na olomoucké české reálce. V r. 1931 byl povolán do Přerova, kde se stal ředitelem státního čsl. reálného gymnázia a působil zde do r. 1938. Redigoval výroční zprávy této školy. (Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1974, s. 183. *Sto let českého gymnázia v Přerově. Přerov 1970. * Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc 1997.)

Před 120 lety – dne 20. dubna 1892 se v obci Studňoves u Slaného narodila Eva JURČINOVÁ, rozená Navrátilová, spisovatelka a překladatelka. Dětství prožila ve Vranovcích u Brna a ve Velké Bystřici, kde její otec Richard Navrátil (1856-1911) působil jako chemik a později ředitel cukrovaru. První povídky psala už ve čtrnácti letech. Otcův známý Josef Merhaut, český novinář a redaktor, pomohl mladé dívce s literárním pseudonymem a pod jménem Eva Jurovčinová vyšla její první próza v r. 1906 v časopise Moravská orlice. V sedmnácti letech se stýkala s F. X. Šaldou. Vzdělávala se pomocí soukromých pedagogů a po smrti otce, kdy odešla s matkou do Prahy, navštěvovala přednášky na univerzitě v Praze, Vídni a v Paříži. Od r. 1913 pravidelně přispívala do Moderní revue a od r. 1915 do Květů. Její literární salón navštěvovali význační spisovatelé a umělci mj. Viktor Dyk, Zdenka Braunerová, Jan Zrzavý, Růžena Jesenská ad. Psala básně, eseje a portréty. Od r. 1922 přispívala do Lidových novin. Přednášela také o anglické a francouzské literatuře, podnikla několik cest po Francii a Itálii. Knižně debutovala v r. 1920 titulem Návrat a jiné novely. O jejích životních osudech psal v románě Zdenka Braunerová František Kožík. Zemřela 14. 12. 1969 v Praze. (Mikuláš, J.: Za Evou Jurčinovou. Malovaný kraj 1977, č. 2. *Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2004, č. 12.)

Před 105 lety – dne 28. dubna 1907 zemřela v Tovačově Františka Xavera Ernestina BĚHÁLKOVÁ, významná průkopnice hanáckého národopisu, sběratelka lidových písní a tanců, krojů i keramiky. Pocházela z tovačovské učitelské rodiny, kde se narodila 23. 10. 1853. Po studiu na Vyšší dívčí škole v Praze a návratu do Tovačova působila jako učitelka ručních prací. Nejprve z vlastní záliby sbírala staré výšivky, součástky hanáckého kroje a keramiku. Žila na faře u P. Mayera, přátelství s P. Tomášem Wiedermannem jí pomohlo seznámit se s významnými osobnostmi českého národního života. Po návštěvě dr. Wankla (předseda Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci) v Tovačově byl její sběratelské činnosti dán určitý směr. Byl to také P. Wurm (olomoucký vikář a podporovatel vlasteneckého ruchu a národopisu na Hané), který ji nabádal, aby si všímala také lidových zvyků, písní a tanců, které na Tovačovsku ještě nebyly podchyceny a zapsány a byly by upadly do zapomenutí. Její skvělé nadání hudební jí umožnilo zachytit a zachránit od zániku mnoho písní a tanců. Spolupracovala s Wanklovými, slečnou Bakešovou i Leošem Janáčkem na vydání třech sešitů nazvaných Národní tance na Moravě (Brno 1891-93). V Tovačově založila národopisnou skupinu, nacvičovala hanácké tance a scénicky zpracovala výroční a rodinné zvyky (Královničky, Přístky na Tovačovsku, Dožínky, Hanácké právo, Svatba…). Skupina poprvé vystoupila v Tovačově na oslavách Arnošta Förchtgotta-Tovačovského v r. 1889, národopisných výstavách v Tovačově v r. 1892 a Hanáckém večeru v Brně v l. 1899 a 1905. Znalostí i zkušeností F. X. E. Běhálkové si vážil zejména Leoš Janáček. Ve své národopisné činnosti pokračovala až do své smrti, kdy podlehla vleklé a těžké chorobě a 1. 5. měla pohřeb. (Československý hudební slovník. I. Praha 1963. *Hýbl, F.: Hanácká etnografka… In: Lidové umění na Hané. Olomouc- Přerov 2001, s. 29-36 (se soupisem písemné pozůstalosti F. Běhálkové). *Ševčíková, H.: Říjnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2003, č. 10. *Vožda, G. : Xavera. Věrovany 2003.)

Připravila Hana Ševčíková

Z análů paměti 7

TÝNECKÉ LISTY

Spomináni Vojtěch Hrudník Za poslednich 60 let se podstatně změnil ževot na dědině. Protože se oš vic jak sendesát let v naší rodný dědině pohebojo, trvale tu žejo, možo si zaspominať. Nývic na děctvi a mládi. Do škole sem začal chodiť v roko 46. V prvni třidě nás očel pan učitel Helekal, vim, že chodil každý deň ráno z Gregova od vlako. So levák, v levý roce sem držel tuško aji pastelke, ale pan učitel deš viděl leváka, zastavil se o mý lavice a důrazně řekl, bodeš psať jak ostatni a tuško mě dal do pravý. No a šlo to. Pišo teda pravů, ale ináč sem levákem zostal – kromě politike. Než se v roko 1950 otevřela nová škola, očelo se v obecný aji dovigde po dědině. Třide bele na zámko, na malym sále ve Společňáko a taky v sokolovni. Ve starý škole bele všecke třide měšťanke. Třide obecný škole od teho roko 50 po dědině přestale existovať. Tehdy každym rokem obecná škola hrála nejaky divadlo, spominám si na pohádko Jak květinky přezimovaly, hrál sem v tem krtečka. Nývic se mě tehdá líbilo, jak nás účinkujíci namaskovale strýc Jaroš Hrudnik – holič. Teťka spomeno, co sme dělávale doma, dež sme nebele ve škole. Ráno

se o nás stávalo brzo, idlo sme si chestale sami, věčinů to bele slepeny dva krajice chleba ze sádlem. Ke snidani bela bilá káva s chlebem nebo koláčem. Rodiči ráno poklůzele, dojile, do kocheně občas nahlidle, skontrolovale nás. Naša rani modledba bela krači, na namočeni prstu do svěcený vode v kropence na zdi o dveří a pokřižováni se sme nezapomněle. Ani na zavoláni SpánemBohem. Kluci sme měle za úkol po skončeni škole vziť štryclo chleba od Kremláčku ze mlýna. Chleba býval eště teplý, voňavý. Dávala nám ho výměnů za lísteček slečna Milka Vágnerová a pozdíš Indřiška Kučirková. V obecný se chodilo do škole aji odpoledňa, v soboto ale jenom ráno. Cestů ze škole se hrávale po dědině kuličke, dulke se vehlůbile kramflíkem. Na jaře se začínalo v dědině o Dokůpilovyho a o Pytlíčkovyho, kde bele šeroky chodnike vesošeny slonečkem. Vehlášenym přebornikem v kuličkách bel starši bratr Karel, šprtal prostřednikem, né okazováčkem. On se taky omněl dobře biť. Deš nás mlači sůrozence nekdo trápil, on to decky veřidil v náš prospěch, dale nám pak ti grázli pokuj. Mimo škole belo doma ale eště poviností iných. Kluci sme ráno před itim do škole vozele na kole na štangle dvacitko konvo mlika na kontigent do

zběrně k Zahradnikom do čisla tři. Odpoledňa po škole toho belo na práco hodně. Třeba paseni hůsat na křikopách před našim, nebo krmeni mladý drůbeže - kořátek, káčátek, moráčku, kerym se moselo ešče natrhať a nakrájeť žebříčko, taky pozbiráni vajiček, nakrmeni králíku, zameteni náspý a průjezdo, protože slipke běhale po dvoře navolno, nývic se im líbilo rozhrabávať hnuj. Každů soboto se mosel pořádně zamisť celý dvur, průjezd, plac před domem, mlatevňa ve stodole a přístodulek, kde bývalo zeleny krmeni. Pře tem velkym zamětáni docháze občas aji k sůrozeneckym rozbrojom. Sobotni povinosť roznysť robkám a panim v dědině máslo, tvaroh a v konvičce podmásli belo přejatelníši. Něco z teho kaplo, cukrlata, pernik nebo iná dobrota a nekdy aji korona tringelto. Naše děvčata v soboto oklůzele doma same nebo s maminků, to zamětáni bela jenom práca klucká. V nedělo se o nás nikdy nedělalo, jenom to nýnutníši kolem dobetka. Šlo se do kostela, rodiči na rani o sedmi, taky šla starši sestra, abe bela k máni pře nedělnim vařeni. Na hrobů o deseti chodile hlavně děcka a staři ledi – výměníci. Po obědě se taky chodivalo na požehnáni, belo o dvůch. Všeci kluci, od nýstaršiho po nýmlačiho sme bele ministrantama. Mše

bývale jenom ráno o pul sedmý, stávať se moselo o šesti. Mosele sme se naočeť naspaměť latinsky odpovědi, konfiteór. Nedělni odpoledňa bele volny, tatiček čtle novine – Našinec a nekerý časopis. Hrávale sme na dvoře taky tenis. Tenisáku belo dosť, maminčen bratranec Eda hrál v jakymse klubo v Brně tenis, te opotřebovany tenisáke nám ešče dobře poslůžele, taky občas na naše klukovsky kšefte. Dosti často se v nedělo taky zastavila nejaká náštěva a o nás nebelo zvekem, že be nás rodiči s teho společenstvi veklačovale. Tak sme mělo oš jako školáci poněti aji o politice. A s přebývajícima letama si ověřovale, že měle pravdo tatiček, kerý po válce za krátký čas poznale, jaky lumpárně v Týnco komunisti a hneť po únoro 48 s něma aji socijální demokráti prováděle, jak stoprocentně předváděle třidni boj, nadšeníš jak sami komunisti v ducho hesla Poturčenec horši Turka. A dneska se ktemo znova vracijů. Eště přepomeno, že sme bele rodina věřici, nepodlehle sme ani inymo nátlako, nebele sme ani pionýrama. Naši nestůple do JZD, ožele sme si! Ale poznale sme hodnoto běžnyho dědinskyho života, zděděnyho dědictvi selskyho stavo. Výčitke svědomi nás dnes netrápijů. To se ceni!!!

Týnec zapomenutý: obecní sušárna Jaroslav Chytil Říká se tomu rádoby poeticky „jít proti proudu času“ a jde o návraty do minulosti, při kterých jsou lidé seznamováni s věcmi a jevy dávno zapomenutými, v paměti zasutými kamsi mezi téměř nepotřebnou veteš. Znáte to: „No ono to vlastně už na nic nýni, ale co debe se to nekemo hodilo, né?“ Staré stavby jsou na tom ještě hůře - ty už se nikomu hodit na nic nebudou, na jejich místě dávno stojí cosi jiného a říká se, že kolem občas prochází a vzdychá genius loci = smyšlený duch místa, kterého nelze nijak a ničím vypudit, když je smyšlený... Odpusťte mi delší úvod, v dalších pokračováních to bude kratší. Řádná obec se v minulosti vyznačovala některými zařízeními, možno to nazvat vznešeněji institucemi, bez kterých to byla jen osada, dědinka. Nemám zrovna na mysli třeba školu, kostel, hřbitov, hospodu, to je víceméně samozřejmé a je to ukazatelem dodnes. A co takhle pastouška, márnice, obecní šatlava, krankjizba (obecní nemocnice) či hnanecká stanice. Zbývají ještě pazderna a sušírna. Tož začneme od té sušírny. Nebo sušárny? To už naznačuje něco jiného a nakonec všude na Moravě byly vždy sušírny. Obecní sušírna, mám-li citovat staré doklady přesně tak „soširna ubecni obce Hrubotýnecký“ stávala poblíž hřbitova, přesněji byla součástí domu dnešního čísla 302. Až tam budete mít cestu (až vás tam povezou, bude na prohlídku pozdě), tak poslední dům po pravé straně zaujme poněkud netypickým tvarem, půdorysem zužujícím se směrem k cestě. Mezi tímto domem a dalšími staveními Dvora je něco jako slepá ulička. Slepá nebývala vždy, byla to přístupová cesta k zámku pro místní a říkalo se jí „zadní branka“. Celý bývalý areál zámku měl 3 přístupy: přes zámek, brána, kterou se jezdí zadem do zámku dodnes (tam byla těžká vrata a u nich neustále vrátný, zkomoleně „poltyr“) se pro pěší otevírala výjimečně, lidé měli k užívání právě popsanou zadní branku. Tudy se též chodilo nějaký čas na hřbitov, na místě dnešní cesty byly kozí a prasečí chlívky. Také hnojiště a záchody.

Konečně k té „soširni“, máte pravdu. Sušírna byla na tomto místě už za doby feudální a měla vždy ten kónický půdorys, je i na nejstarších mapách a sloužila zřejmě dříve výhradně pro potřeby zámku a teprve po r. 1780 se stala obecním zařízením. Třeba dodat, že v obci byla další a to už soukromá sušírna v č. 11 „u Bečáků“ v zadním traktu a dodnes ji tam lze vidět v modernizované (kolem r. 1900 přestavěné) podobě na sušení chmele. V té popisované, ve Dvoře stojící, se chmel nesušil, sloužila občanům Týnce pro potřeby konzervace ovoce sušením na křížaly. Tereziánské předpisy totiž sušírny ovoce v obcích navazující na další stavení nedovolovaly, a proto byla Dvorská sušírna vlastně v samostatném objektu. Jak to pracovalo? Kdo ji obsluhoval? Čím se za sušení platilo? Ještě přibližně v r. 1946 můj otec přestavoval sušírnu dávno nesloužící svému účelu spřízněné rodině Aloise Koblihy k obývacím účelům. Kdysi na to vzpomínal a tak vím následující. Důležité bylo ohniště, vlastně bytelný, zděný a jílem vymazaný „šporák“. Byl u toho masivní komín zhotovený z jílu smíšeného se slámou nad pecí mající z jedné strany komoru, do které se zastrkávaly široké lísky (jako šuplata) a kde probíhalo sušení, přičemž se páry odchytávaly do kuželovitého, dole širokého komína. To byl - říkejme tomu první stupeň sušení. Když nakrájené ovoce ubylo teplem na objemu, přesypalo se na jiné lísky a dalo do druhé komory na opačné straně topeniště umístěné asi o 1 m výše. No a pak tam byla nejmenší komora s úzkými „šteláři“, kde se finálně dosoušelo. Tak to byl stručně popis technického vybavení. Nyní postup čili jak k tomu všemu přišel zákazník. Ovoce si obstaral, pokud možno doma nakrájel na plátky a šel sušit. Nesl si koš s budoucími křížalami, velkou náruč dřeva na topení a většinou i láhev kořalky. Pravda, ta se hodí vždy a všude, do sušírny se nosila z důvodů kropení křížal, prý dostávaly dobrou „říznější a zdravější(!) chuť“ a dost možná, že tomu tak bylo skutečně. Jestli „náhodou“ nějakých pár hltů zbylo, tož se

tím „otrávil červ“, případně se dalo okoštovat v sušírni se nacházejícím ostatním přítomným. Ono totiž sušírna zastupovala svým způsobem něco jako společenskou místnost, sdělovaly se tam nejnovější zprávy z domova i ze světa. Bylo to umocněno ještě tím, že tento objekt byl tehdy na úplném okraji obce, dál už byl jen hřbitov a naproti, do stran i dozadu jen pole. Kolem vedla málo frekventovaná cesta do Grygova, a tak byla sušírna se stavením tehdy tereziánského číslování No 137 i jakousi vstupní branou do Týnce. Nejrůznější pocestní, počestní i ti jinačí, žebravé jeptišky a podezřelí mniši - všichni se zde zastavili, informovali se a každý dal něco k dobru ze svých poznatků. Byli i „mravnostní“ škarohlídi podezírající sušírnu z různých schůzek pochybných živlů s místními. Představenstvo obce to často řešilo a vždy jak se říká „do ztracena“. Nakonec těsně u hřbitovní zdi stojící stodola patřící k domu č. 178, kde sídlil panský šafář, měla snad přiléhavou přezdívku „komora“, ale myšleno tím bylo biblické hříšné město Gomora (a Sodoma k tomu). Asi se dovtípíte proč... Zpět k provozu sušírny. Snad po staletí se v tom angažovala rodina mých přímých předků. První doložitelný něco jako dozorce byl Martin Chytil, pak Bartoloměj a po něm poslední František. V obecních účetních knihách jsou zaneseny jejich značně skrovné odměny a to většinou formou odpuštění nějakých poplatků, třeba za užívání trávy. „Skrz“ tu evidenci a pořádek zde byla vedena kniha, které se říkalo běžně „Puch drokňa“ a do které se inkoustovou tužkou úporným rukopisem zapisovali „kunčofti soširni“, aby pak na konci roku „muhla ubec Týnecká“ za tuto službu,

chcete-li tak servis inkasovat pár krejcarů do svého rozpočtu, odjakživa napjatého. Snad ještě vysvětlení, že „Puchdrokňa“ je krkolomná zkomolenina z německých výrazů Trockenraum a Buch. Tato opotřebovaná „bichle“ existovala ještě v letech po 2. světové válce a pak skončila na podpal ve sporáku. Na samostatný článek by pak vydalo povídání o tom, že v sušírně měla sídlit krutá bytost zvaná Šperechta – „pšíšera chodící za šera“.

Takhle nějak mohl vypadat interiér týnecké sušírny...

8

Z análů paměti; Články, dopisy, úvahy, komentáře

TÝNECKÉ LISTY

Definitivní konec „křišťálových studánek“? Jaroslav Chytil Čím začít? Tak třeba tím, že najít dnes v přírodě (a v okolí naší obce teprve!) pramének čisté vody může být počítáno mezi zázraky. Kde jsou ty doby, kdy bylo v okolí Týnce v povědomí většiny lidí dokonce několik desítek těchto přírodních zdrojů vody. Pravda, i dnes mnozí vědí, že při nějaké té troše snahy mohou „neco takovyho, že“ kdesi najít. Ovšem napít se téměř nikdo neodváží. A dělá dobře! Křišťálové studánky avizované v nadpisu patří kamsi mezi čarodějnice nebo lesní skřítky či Rumcajse a Manky. Nebo ječící připitomělé „animáky“ z televizních pořadů. Zkrátka voda jako křišťál je v přírodě minulostí. Není nad ty různé ...kvily (aby to nebyla reklama) v průhledných „petkách“, co nejsou ani tak dobré jako drahé, nicméně nezávadné jsou. Týnecké pamětníky-staromilce prý lze spočítat na prstech, občas s některými diskutuji, no a ti by jistě potvrdili, že za našeho mládí bylo těch „pitných“ studánek nejméně deset, a bude o nich ještě řeč. Také o nich psával F. Dočkal i jiní. Jenže se vždy najde nějaké „jenže“ a v našem studánkami se zabývajícím vyprávění je zásadní sdělení. Všechny popisované a známé studánky zanikly po r. 1905 v důsledku prováděného scelování polí týneckého katastru. Tehdy byly narovnány a přeloženy téměř všechny vodní toky - od lučních potůčků po oba potoky. Meliorace, při které bylo položeno téměř 20 km(!) drenážních trubek různého průměru, znamenala zánik tradičních

studánek, v lepším případě svedení jejich vodních zdrojů jinam a jako takové byly „vyústěny“ do míst, které my pamětníci vzpomínáme jako studánky do kterých se chodilo pít... K tomu má samozřejmě vztah nakousnutá báseň o křišťálové studánce „kde nejhlubší je les a roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes, tam ptáci, laně chodí pít...“ Přeskočme nabízející se otázku, „co tím chtěl básník říci“ a „doskočme“ tak do konce 19. století, ještě před rozsáhlé meliorační úpravy prosazené týneckými sedláky v čele s Bečáky. Tehdy ještě plně platila katastrální mapa s neuvěřitelným množstvím velmi úzkých, zakroucených a převelice dlouhých parcel na polních tratích archaicky znějících názvů. Schválně, co vám říkají Židličky? Tož prozradím, že se rozkládaly v poloze od dnešního Podštampilí po novou „benzínku“ u silnice do Grygova. Dnes je tam snad jeden lán, tehdy tam bylo více jak sedmdesát (70) políček ohraničených mezemi a snad na každém pátém políčku byla studánka, spíše jen pramének, který v suchém období mizel. Na západním a jižním svahu již zmíněného Štampilu byly dvě „hapžidle“. Přeložme si to jako zkomoleninu z německého „Haup“ (vrchní, hlavní) a žídla (starotýnecke studánka). Ty dvě nevysychaly po celý rok a dávaly vznik malým potokům. Jednotlivé „židle“ tedy malé studánky měly jména podle předpokládaných vlastností majitelů. Jedna byla Prašivá, další Pančava, třetí Zhnilá a nechyběla

Okénka do filosofické etiky Na tomto místě publikuje své texty pan docent Martin Cajthaml. Tentokrát se svým čtenářům moc omlouvá, neboť byl zahlcen jarním

úklidem palivového dříví a nestihl napsat svůj příspěvek. Přeje všem požehnané Velikonoce a těší se na květnové setkání. Redakce

Společenství s Bohem nikdy nezklame P. Václav Haltmar Prorok Ezechiel, kdy judští vyhnanci jsou v babylonském vyhnanství, má vidění o uzdravující vodě. Ta vytéká pod prahem chrámu nejprve jako pramen, který se stane již asi po dvou kilometrech řekou, která se nedá již přebrodit, ale přeplavat. Prorok se dozvídá, že voda řeky je schopna proměnit dokonce slanou vodu Mrtvého moře. Pak vidí na březích řeky podivuhodné stromy, rodící stále ovoce, které bude člověku pokrmem a zdrojem zdraví! A to vše způsobí voda, která „bude vytékat ze svatyně“. Toto vysvětlení obrazu o vodě: ne člověk je schopen zajistit šťastný život na zemi, ale Bůh, ne člověk dokáže přeměnit tento svět v ráj, postarat se o dostatečnou výživu všech obyvatel na zemi a odstranit nemoci, ale Bůh! Přitom nejde Bohu pouze o hmotný blahobyt člověka, ale především o věčnou záchranu ze zla, který si člověk působí sám svým odbojem vůči Bohu! Jde tedy

o vodu spásy, symbol Božího života (milosti) a působení Ducha svatého v člověku i ve světě. V našem racionalistickém a na hmotné statky zaměřeném světě se zdá, že není místa pro nějakou představu ráje a pro touhu po věčném štěstí? Ale proč se stále mluví o potřebě zlepšení hospodářských, sociálních, kulturních poměrů? Není to hledání uzdravující vody? Jenže hledání v poušti lidských možností, a proto beznadějné? Jen z Boha může svět čerpat vodu na zavlažení zpustošené země! Jen v něm najde člověk pramen „tryskající do věčného života“ /Jan 4,14/. Do tohoto společenství s Bohem je třeba vstoupit a podle jeho přikázání lásky také žít! Potom můžeme s Kristem prožívat radostné Velikonoce. To přeji všem farníkům i občanům!

pojmenování hodící se spíše do čtiva pro dospělé. Vy moc zvědaví si to dosaďte z údajů, že třeba jedna měla mít vodu jaksi tlumící „podpeřinové vášně“, i když pověstná týnecká léčitelka stará Battová tvrdila, že účinnější je zašít náruživci do polštáře pár šišek chmele. Možná měla pravdu, ucítil chmel a odešel na pivo... Některá „židlička“ vášně tlumila, jiná probouzela a tak některým dívkám radili, aby si tam chodily pro vodu, jinak že se nevdají. O takové pramínky se mělo pečovat, příhodná chvíle prý bývala na Štěpána odpoledne. Když tam zamrzlo, tak se třikrát zaklepalo na led a vyslovilo tajné přání. Nebylo-li (zamrzlé), tak se do pramínku vhodila svěcená kočička a vyslovilo přání. Některé to přání psaly na papírek, asi pro jistotu, kdyby studánka špatně slyšela... Vyprávělo se, že jistý závistivý občan vhazoval do „žídel“ lístky s textem stručným, „aby Obrtelovi zdechla kráva“, což se stalo. Obrtel - byl něco jako „pudmistr Chalůpek“ - nepřejícníka poznal a „trocho ho dokřápal, že divů že došo nevepustil, ale pak se vekoryroval, akorád že zostal trocho na jedno strano hrbatý“. Opusťme okolí Štampilu a přejděme až k Čechovicím. Až na konci našeho katastru, pod silnicí se serpentinou směr Hostkovice byla zase pověstná studánka Prdlavka. Celé věky užívali okolní trochu bublavé a páchnoucí vody k léčení „těžkých“ žaludků, jak se zpívávalo, že po tučném hodu lze

užívat žaludeční sodu. Prdlavka měla tytéž účinky. Největší rozkvět měla páchnoucí studánka za faráře Černocha. Tento v TL již vícekrát zmíněný kněz se neodříkal vydatných pokrmů i nápojů a pranic nedbal rad mladého lékaře Simona (zemřel na „tuberu“) a nechával si vodu z Prdlavky často donášet. Blahodárné účinky ho inspirovaly k tomu, že by zde mohly vzniknout lázničky. Nechal upravit okolí, instalovat prý „svaté“ obrázky. Žel, jako mnoho svých plánů vše překazila náhlá Černochova smrt a nepochopení jeho nástupců. Zejména dr. Láska byl založení povýtce spirituálního oproti rázovitému P. Černochovi, a tak Prdlavka upadala. „Ránu do vazu“ jí učinila výstavba silnice, která zřejmě „přeťala“ nějaké praménky, studánka začala v létě vysychat. V tomto případě to nezavinily meliorace. Zajímavý by byl osud studánky, které se říkalo „svatá“. Napadlo vás třeba někdy, kde se brala voda na přípravu „svěcené“ vody? A proč zrovna z toho místa? Je o tom stará týnecká legenda - tož třeba zas někdy... Říká se, že studánky vyprávějí do té doby, pokud z nich aspoň slza vody vyteče. Někdy jsou tak řečné, například po dešti nebo z jara. Ale když se z nich voda vytratí, tak je s vyprávěním konec. Je to jak s lidskými osudy, když zemře „zdroj“, je všeho konec. Na rozdíl od kamenů. Kameny na rozdíl od řečných studánek nic nevyprávějí. Mlčí, ale pamatují si...

Zdraví Vážení, velmi ráda čtu Váš časopis Týnecké listy. Už roky jezdím jedenkrát týdně do Velkého Týnce a tak se tato obec stala součástí mého života. Zajímají mě články ze současnosti, ale i z historie. Vážím si toho, že vzpomínáte na slavné rodáky a spoluobčany. Zajímavé je čtení o mladých fotbalistech, gymnastkách a skautech. Velmi si cením i článků s duchovní tématikou. Co ve Vašem časopise chybí, je informace o zdraví. Dovoluji si tedy požádat o zveřejnění krátkého příspěvku na dané téma. Děkuji za otisknutí článku a za nezbytné redakční úpravy. Čas velmi rychle letí, ale není tomu dávno, co začal nový rok. Při této příležitosti si obvykle přejeme mimo jiné hodně zdraví. Není to pouhá fráze, jak by se mohlo zdát. Zdraví si musíme vážit a musíme o něj pečovat. Proto jsou také zavedeny pravidelné preventivní prohlídky. Jsou to vyšetření odborným lékařem v pravidelném intervalu u člověka, který se cítí zdravý. Toto vyšetření má za úkol rozpoznat vážné onemocnění v samotném počátku a umožnit účinnou a rychlou léčbu. Kdo na tyto preventivní prohlídky nechodí s tím, že je zdravý a nic mu není. nic ho nebolí, může přijít pozdě. Preventivní vyšetření u gynekologa začíná od 15 let. Horní věková hranice je neomezená. Vyšetření má být vždy jedenkrát

ročně ve stejnou dobu. Za preventivní vyšetření se neplatí regulační poplatek. Zdravotní pojišťovny mají zájem, aby jejich pojištěnci na preventivní prohlídky chodili. Některé jim dokonce poskytují za účast na prevenci i finanční odměny (VZP, Metal Aliance atd.). Součástí preventivních opatření je také očkování proti HPV infekci, tedy proti rakovině hrdla děložního. Od ledna 2012 probíhá ve spolupráci města Olomouce akce týkající se zvýhodněného očkování, více na www.chrantesisvezdravi.cz. Město Olomouc doplácí na ceny vakcín, takže místo maximální ceny 3 vakcín, tj. celkem 10 500,Kč hradí pacient „pouze" 7 349,Kč. Očkování je určeno ženám od 14 do 45 let a mužům od 9 do 26 let. U mužů způsobuje HPV infekce karcinom rekta, dutiny ústní a krku. V případě zájmu o očkování telefonujete na číslo 585 246 073. neboť vakcínu musíme předem objednat. Závěrem vzkazuji pacientkám, které nechodí na pravidelné prohlídky jedenkrát ročně, ať se dostaví ve vlastním zájmu co nejdříve. Těšíme se na Vás v ordinaci ve Velkém Týnci nebo v Olomouci. Objednání se do ordinace v Olomouci je možné po telefonické domluvě na telefonu 585 246 073. Jitka Hellerová, lékařka, Marie Lexmaulová, zdravotní sestra

Ze života ZŠ Milady Petřkové Velký Týnec 9

TÝNECKÉ LISTY

Co se u nás dělo v březnu... Tak se měsíc s měsícem sešel a my vám opět přinášíme pár slov o tom, co se na naší škole událo.

2. místo Jan Machovský (5.A) 3. místo Andrea Krejzlíková (5.A)

v Olomouci okresní kolo Biologické olympiády. Naši školu reprezentovaly Eliška Tomečková a Lucie Synková.

Kategorie Benjamín (6. – 7. třída): 1. místo Veronika Kučerová (7. třída) 2. místo Markéta Khýrová (6.A) 3. místo Kateřina Grofková (7. třída)

Florbal Začátkem března proběhl přebor žáků ve florbale. Utkali se mezi sebou žáci 5. – 9. třídy. Vítězem se stalo družstvo sedmáků ve složení Jakub Jílek, Petr Jahoda, Jan Novotný, Antonín Rác a Filip Kuba.

Kategorie Kadet ( 8. – 9. třída): 1. místo Jiří Jureček (8. třída) 2. místo Alexandr Denk (9. třída) 3. místo František Handl (9. třída) a Terezie Vyvozilová (8. třída)

Okresní kolo biologické olympiády se konalo letos opět v Domě dětí a mládeže v Olomouci a týkalo se „Vzájemných vztahů mezi organismy“. Olympiáda se dělila na několik částí – praktickou část (test), teoretickou část (poznávání rostlin a zvířat) a laboratorní práci. Jako doprovod jsme měly (já a Lucie Synková) paní učitelku PaeDr. Miladu Jančíkovou. První, co jsme po příchodu do budovy udělaly, bylo vylosování čísel, která zastupovala naše jména. Následovala praktická část. Potom jsme si mohly vybrat, co budeme absolvovat jako „první“ - teoretickou část, nebo laboratorní práci. Skončila jsem na 14. místě, škoda jen, že jsme přišly o koncert armádní hudby, který byl podle našich spolužáků naprosto skvělý.

To proběhlo 21. března. Pod vedením pana učitele Jana Koše se vydali na ZŠ Terera do Olomouce. Ve složení Antonín Rác, Jakub Jílek, Stanislav Hrudník, Dominik Stibor, Petr Kovář, Jakub Janáček, Jan Hyžík, František Handl a Lukáš Fabisz obsadili krásné čtvrté místo. Gratulujeme!

Eliška Tomečková, 8. třída Letošní 46.ročník biologické olympiády se konal 29.3.2012 v Domě dětí a mládeže, tentokrát na téma „Vzájemné vztahy mezi organismy“. Na olympiádu jsme jely v doprovodu paní učitelky Milady Jančíkové.

A znova florbal 16. března proběhl na ZŠ Heyrovského v Olomouci Pohár ministra ve florbale. Naši školu reprezentovali Petr Jahoda, Antonín Rác, Stanislav Hrudník, Jan Vymětalík, Daniel Kaláb, Zdeněk Nekoksa, Ondřej Coufal, Jan Kašpar, Michal Guba a brankář Jan Dvořáček. Naši kluci tentokrát neměli svůj den a z desíti mužstev obsadili osmé místo. Ctíme heslo – není důležité vyhrát, ale zúčastnit se - a v dalších florbalových zápasech jim budeme zase držet palce. Věříme, že nasbírali cenné zkušenosti a příště to všem „natřou“…

Matematický klokan Košíková I 14. březen byl ve znamení sportu. Na naší škole se konalo okrskové kolo přeboru základních škol v košíkové (soutěž starších žáků). Dorazili zástupci základních škol z Velkého Újezdu, z Tršic a z Velké Bystřice. Mužstva mezi sebou svedla lítý boj. Každý hrál s každým. Bylo to vyrovnané a o prvním a druhém místu musel rozhodnout zápas navíc mezi našimi hochy z Velkého Týnce a družstvem z Velkého Újezdu. Skóre 10:4 nás umístilo na první příčku. Na druhém místě skončil tedy Velký Újezd, třetí pozici obsadila Velká Bystřice a bramborovou příčku si odvezlo družstvo z Tršic. Naši školu reprezentovali: Jakub Jílek, Antonín Rác, Stanislav Hrudník, Lukáš Fabisz, Jan Kašpar, František Handl, Jan Hyžík, Petr Kovář a Jakub Janáček.

V pondělí 19. března se na naší škole konala již tradiční soutěž Matematický klokan. Ve čtyřech kategoriích (Cvrček, Klokánek, Benjamín a Kadet) soutěžilo 213 žáků 2.-9. ročníku. Těší nás každoroční zájem dětí vyzkoušet si svoje logické myšlení a matematické dovednosti. Blahopřejeme všem vítězům a přejeme jim nejen v matematice hodně úspěchů. Úlohy jsou v této soutěži rozděleny do tří kategorií po osmi příkladech. Pokud by soutěžící vyxřešili úspěšně všech 24 příkladů, mohli získat 120 bodů (v kategorii Cvrček 60 bodů). A jak naši žáci dopadli? Kategorie Cvrček (2. – 3. třída): 1. místo Veronika Hellusová (3. třída) 2. místo Hana Machovská (3. třída) 3. místo Alena Šubová (3. třída) Kategorie Klokánek (4. – 5. třída):

Na základě tohoto okrskového kola naši kluci postoupili do kola okresního.

1. místo Tomáš Lovčinský (5.B)

Po příjezdu jsme se šly zaregistrovat do jedné z budov, poté co jsme se podepsaly, odevzdaly vstupní úkoly a vylosovaly si číslo, pod kterým budeme soutěžit, jsme se přesunuly do sálu, kde nás přivítala předsedkyně biologické olympiády. Potom už jsme mohly začít s teoretickou částí, na kterou jsme měly jednu hodinu. Po uplynutí stanoveného času následovala „malá přestávka“. S koncem „přestávky“ jsme se přesunuly do druhé budovy, kde už byla připravená praktická část, ta byla rozdělená na další tři části.

Koncert armádní vojenské hudby 29. března se uskutečnil ve Společenském domě ve Velkém Týnci koncert armádní vojenské hudby. Ve čtvrtek 29. března jsme se přes třetí a čtvrtou hodinu odebrali do Společenského domu. Na programu byl koncert armádní hudby. Podle názvu… No, nic moc... Tak jsme jenom čekali, co se bude dít. Ale k našemu obrovskému překvapení, došlo k tomu jak se říká „Nesuď knihu podle obalu“. No, název to nebyl valný, tak jsme čekali nějaké odrhovačky, ale nakonec z toho vyšel docela pěkný koncert. Hráli písničky z pohádek, které jsme měli hádat, například létajícího Čestmíra, Simpsonovi, apod. Měli to moc pěkně připravené, různé otázky, soutěže, a rozdávali bonbóny… Jsem zastánce toho, že levná vystoupení jsou vždy ta nejlepší. Vendula Calábková, 8. třída

Biologická olympiáda V tentýž den – 29. března – se konalo

První a asi nejtěžší z nich bylo pozorování lišejníku pod mikroskopem. Druhá část měla hodně společného s třetí částí. Obě dvě byly „poznávačky“, ale v jedné se poznávali živočichové a ve druhé rostliny. Potom, co jsme dokončily praktickou část, jsme už mohly jít domů. Na nás už venku čekala paní učitelka, která nás zavezla zpátky do školy. Na olympiádě se mi líbilo, byla to legrace a zažila jsem na ní spoustu zážitků. Akorát mě mrzí, že jsem nebyla na představení armádní hudby, na kterém byla naše škola, když jsme byly pryč. Lucie Synková, 8. třída Další informace a fotografie ze života Základní školy Milady Petřkové najdete na našich školních stránkách – www.zs.velkytynec.cz. A na co se můžeme těšit v měsíci dubnu? Přijede k nám skupina SEIFEROS s přednáškou o dravcích, oslavíme společně Den Země a ve čtvrtek 12. dubna budeme (od 13 do 16 hodin) sbírat starý papír. A abychom nezapomněli, přineseme vám také reportáže z akcí prvního stupně – z březnového odpoledního „Počteníčka a posloucháníčka“ a dubnového „Barevného dne“. VŠEM KRÁSNÉ VELIKONOCE!!

10

Články, dopisy, úvahy, komentáře

TÝNECKÉ LISTY

Kolik v zimě zrníček, tolik z jara písniček O projektu – Jsme ochránci přírody. Chráníme ptáky a staráme se o ně od podzimu do jara.

kresbou špejlí namáčenou v tuši, zhotovují papírové hračky. Motivu bylo využito i k rozvoji grafomotoriky.

Tento projekt byl připraven v jeho počátku pro děti 3-4 leté v oddělení Berušky v MŠ Velký Týnec. Byl zvolen jako dlouhodobý, postupně se rozvíjející, s měnícími se podmínkami v různých ročních obdobích. Vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a Školního vzdělávacího programu pro MŠ Velký Týnec.

V zimě Na ploše panelu umístěného ve vstupní hale MŠ jsme zřidili stálé místo s obměňováním materiálů k demonstraci – ptačí krmítko, čím přikrmovat a proč, druhy ptáků u krmítka, aj. Náměty byly oživeny výtvarnými pracemi dětí – skládáním z papíru, vystřihováním, kresbou, malbou, zhotovováním papí-

podařilo naplnit. Nyní v souladu s myšlenkou v názvu tohoto příspěvku

zásluze poslouchat, poslouchat a poslouchat.

–Kolik v zimě zrníček, tolik z jara písniček – věřte, že pokud si děti vyjdou hrát na zahradu MŠ, mohou po

Věra Zvolská a Dagmar Blatná, učitelky MŠ

Nepřijali nás do školky

Na začátku byla jednoduchá informace. Na Knižním veletrhu v Olomouci asi před dvěma lety jsem navštívila stánek Ornitologické stanice v Přerově. Nyní v rámci projektu jsme jejich činnosti využili a naplánovali jsme spolupráci, která náš projekt obohacovala. Forma projektového učení se jeví jako velmi přínosná. Inspirovali jsme se podmínkami MŠ, umístěním, vybavením zahrady, úrovní vědomostí, snahou dětí poznávat, dozvídat se, tvořit, poznávat život prostřednictvím změn v přírodě během roku. Realizace je závislá na věkové skupině dětí. U dětí 3 – 4 letých je rozhodující přiměřenost elementárním schopnostem, dovednostem, době pro udržení pozornosti. Volíme metody zajímavé, činnosti motivované, používáme zajímavé pomůcky a vycházíme z hrových činností. Na pozim V motivu Bude zima, bude mráz, … Děti pozorovaly na zahradě MŠ a na zámecké zahradě život volně žijících ptáků, pojmenovávaly běžné druhy, poslouchaly tématicky zaměřené pohádky a příběhy, prohlížely ilustrace v knihách a encyklopediích. Děti si připravily a zavěsily krmítko na zahradě MŠ a pravidelně do něj sypaly krmení, hrály didaktické hry pro rozvoj smyslů, pohybové hry pro rozvoj reakce pohybem. Děti si hrají, zpívají, mají v oblibě říkanky, tvoří lepením, vystřihováním,

rových hraček, z dýhy vyrobenými krmítky s vlepením semen slunečnic. Děti pozorovaly stopy ptáků, pohybem napodobovaly let ptáků, poslouchaly četbu na pokračování před spaním z knihy Ondřeje Sekory Uprchlík na ptačím stromě. Získávaly poznatky – co je nahoře, dole, co je malé, velké, vysoké, nízké. V předmatematických představách hrály hry s počtem 1 - 6. Začátkem ledna jsme uskutečnili výlet autobusem na Ornitologickou stanici v Přerově. Děti shlédly odchyt drobných ptáků do sítí, způsob kroužkování, pozorovaly zblízka sýkorky. V druhé části si v učebně při pracovní aktivitě vyrobily smícháním surovin (semena slunečnic, vajíčko, mouka) a naplněním do kelímku zvoneček pro ptáky k zavěšení na stromě. Nechávali jsme se pozvat na zahrady kamarádů Natálky, Sofinky, Amálky, Lukáška a pozorovali jsme, jak dobře se sypáním do krmítek o ptáčky starají. K jaru Děti očekávají přílet ptáků. Hrají námětové hry – Na ptačí hnízdečka, Ptáčku, jak zpíváš?, rády zpívají o jaru, přednáší, kreslí, malují, vystřihují. Dne 15. března nás navštívili ornitologové z Ornis v Přerově. Děti měly možnost pozorovat ptáky, kteří právě přilétají – drozda, špačka, skřivana, a další, jako vycpané exponáty. Pozorovaly jejich hnízdečka, v nich i druhy vajíček a jejich zbarvení. V druhé části odpoledne uplatnili své dovednosti všichni - děti i převážně tatínci, kteří pomáhali při sestavování a stloukání ptačích budek ze speciálních stavebnic. Všechny vyrobené budky budou zavěšeny na zahradě MŠ. Díky Ornis v Přerově jsme byli zařazeni naší ekologickou činností do evropského programu a stavebnice budek nám proto byly poskytnuty. Náš projekt končí. Záměr obohatit děti o elementární poznatky z oblasti přírody a podnítit ekologické cítění dětí se

Vladimíra Hacsiková Tak jako více než 30 rodičů z Velkého Týnce a okolí jsme i my obdrželi Rozhodnutí o nepřijetí k předškolnímu vzdělávání v Mateřské škole Velký Týnec.

přizpůsobit. Jenže tato situace konkrétně u mě končí 31. srpnem 2012, kdy se vracím do zaměstnání na plný úvazek. Kdo mi tedy pohlídá dítě?

Toto rozhodnutí jsem očekávala, do ředitelny jsem šla přesto s nadějí, že sice od 1. září 2012 nás nepřijali, ale v průběhu roku nás třeba přijmou. Na úvod musím předeslat, že bych nikdy nechtěla být ředitelkou mateřské školy, její práce musí být totiž nejen zaměstnáním, ale hlavně posláním. Mezi jejími vlastnostmi nesmí chybět obětavost, ochota a neskutečná trpělivost s dětmi (a myslím si, že naše paní ředitelka přesně tyto vlastnosti má). Hlavně bych ní nechtěla být v době, kdy se na ni „osopí“ spousta rodičů kvůli tomu, že jim nepřijala dítko do školky. Jenže tak jako každá mince má dvě strany, i paní ředitelka musí udělat buď kladné nebo záporné rozhodnutí. Školka bohužel není nafukovací. Jenže v ředitelně mě paní ředitelka sebrala veškeré naděje. Bohužel dětí přišlo k zápisu 2 x více, než může školka školní rok 2012/2013 přijmout. Je sice pravda, že šestibodovou škálu, která byla vydána Dodatkem ke směrnici 1/2008, jsme v jednom bodě nesplnili (dcera bude mít tři roky v květnu 2013), ale nikdo nehodnotil, zda je soběstačná, jestli se umí sama obléknout, komunikovat, používat toaletu apod. (myslím, že některé tříleté děti jsou na tom hůř než ona ve svých téměř dvou letech). Hlavní otázka, a troufám si říct, že nejen moje, ale i spousty z těch 30 rodičů nepřijatých dětí, zní „Co tedy máme dělat?“ Někteří z nás již chodí do zaměstnání, popř. se do zaměstnání budou vracet, jakmile dítě dosáhne věku 3 let. Já jsem se vracela zpět do zaměstnání v půl roce věku své dcery (pracuji u bezpečnostního sboru a tam, pokud se chcete vrátit po mateřské dovolené zpět na své původní místo, musíte se vrátit hned po jejím ukončení, tedy zhruba v půl roce věku svého dítěte). Naštěstí mi zaměstnavatel vyšel vstříc, že mohu pracovat na zkrácený úvazek a pracovní dobu si

Paní na hlídání - jenže i ta nejlevnější hlídací teta vyjde při 7,5 hodinové pracovní době kolem 8 tisíc korun měsíčně (a to je opravdu nejlev-nější!!!). Jiné si berou i 120 Kč na hodinu, a to se pak hlídání pěkně prodraží. Jiná státní školka v okolí - to by ale muselo být někde volné místo a to bohužel není. Všude berou přednostně místní děti. Jesle - v Olomouci jsem v pořadníku 40., 39 rodičů bylo rychlejších než já a zapsali se přede mnou. Soukromá školka - vyjde o něco levněji než paní na hlídání, ale začínají také praskat ve švech (dětí je mnoho a školních zařízení málo). Uvidíme tedy, která varianta u nás nakonec zvítězí. Mrzí mě ale jedna věc. Pokud se obec rozhodla schválením územního plánu zvyšovat počet svých obyvatel (zejména stavbou nových rodinných domů v lokalitě Podštampilí mladými rodinami s dětmi), měla tomuto rozhodnutí přizpůsobit i další skutečnosti z toho vyplývající. Obec, jako zřizovatel Mateřské školy Velký Týnec, by měla zajistit dostatečný počet míst v předškolním zařízení pro své malé občánky. Kapacita mateřské školy je však absolutně nevyhovující a zřízením jedné nové třídy v roce 2010 se, podle mého názoru, mnoho nevyřešilo. Svědčí o tom také velké množství odmítnutých žádostí. Na závěr bych ráda napsala, že mateřská škola v naší obci pro mě byla, je a bude vždycky tou první v pořadí a ať už docházka dcery ve školním roce 2012/2013 dopadne jakkoli, v březnu 2013 se znovu zápisu do Mateřské školy Velký Týnec zúčastníme a budeme rádi, když naše Zuzanka bude moci navštěvovat školku se svými kamarády z Velkého Týnce.

TÝNECKÉ LISTY

Vítání občánků 24. března 2012 11

Foto: 3x Fr. Klašček

12

Křížovka

TÝNECKÉ LISTY Tajenkou křížovky pro tento měsíc je aforismus Josefa Žáčka

Ostrý přízvuk

Námořnický provaz

Dvířka

Inic. pre- Opravna zidenta lodí Beneše

PrašiviPříliš na roztoobléci čová

Dom. Oliver

Podíl energie odraž. a dopad.

Inic. houslisty Ženatého

Slov. předložka

Část obličeje

Opak kationu

Roztok fenolu ve vodě Italská číslovka

Koryto

1. část tajenky

Obruba obrazu

Luštěnina

Inic. graf. Borna Lem (esper.)

Lat. am. tanec

Domácky Oldřich

Neurotoxic. plyn

Staré počítadlo Samojská měna

Osychat

Hornický absenter

Opasek Rozs. asij. území

Etiopské jezero

Sev. muž. jméno

Obruba tkaniny

Olejářská firma

Podpovrchová stavba

Lidský jedinec

Osobní zájmeno

Učitel

Město ve Francii

Zúžení oční zor.

Morda

Opak starých

Af. přežvýkavec

Jm. Chačaturjana

Antický chrám

Název písmene

Límec (expr.)

Býv. evr. měna

Komický nápad v grotesce

Melancholie Zn. prac. prášku Část zástěry Jinak zvaný

Tajná židovská nauka

Podpis anonyma Podporučík (zkr.)

Kopie

Londýnská čtvrť Plemeno psa Pomluva

Trochu se napít

Dokončit psaní

Euroasij. pohoří

Hl. město Senegalu

Pěšky zdolat

Býv. prez. USA

Opálení

Indián

Vaječ. trubice u hmyzu

Miliampér (zkr.) Feudální sídla Vz. kyanovodíku

Zn. němec. aut Spěch

SPZ Třebíče Vysokohor. túra

Stráň Inic. herečky Mandlové

Dívčí jméno

Truck Novým způsobem

Karetní výraz

Služební pořadí

Výborný řečník

Přes míru

Opadání

Tur. lid. pěvěc Pták (latinsky) Pouze (nářeč.)

Hněv (latinsky)

Zařízení

Ženské k odvádějméno ní plynů

Chlup v hlavě

Epidem. nemoc

Domácky Vladimír

Tažné zvíře

Státní pokladna

z kamen

Africký slon

Zlatnická práce Sinus (zkr.)

Název řec. pís.

Hlásající ideu

Výrobce pečiva

Rival

Odříkání

Delfín

Akad. věd (zkr.)

Opak lyrika

Hektar (zkr.) Točivý el. stroj

Ledová Slovenhora ská obec Zk.souhv.

Pochutnávat si

Spojovací zákop

Anglický dramatik

Část parního stroje

Laťová stěna

Podzim (básn.)

Zkr. naší republ. Ostrov USA

Domác ky Eliška

Slitina Cu + Zn

O co

Pán (řecky) Inic. herečky Skořepové

Vz.suflidu cínu

Kras. závrtová prohlubeň

Popěvek

Značka cukrovinek

Záznam moz. akt.

Maď.město

Horlivý

Čistý (němec.)

Švagr (zastar.)

Množ. s 1 binární operací

Německé zájmeno

Bývalý český herec

Mezinár . kód Španělska

Prsty na noze (angl.)

Počítač. korektor. (angl.)

Potrhlík

Český kanoista Jméno Gotta

Registr. žádost (zkr.)

Přitakání

Filmová hvězda

Sevřená ruka

Značka kožešin Jakým způsobem Spojka

Domácky Bibiana

Citosl. střelby

Shodit listí

Úder v boxu

Žal Na jiné místo (sloven.)

Násobenec

Planeta

Nizozem. let. spol. 3. část tajenky

Věžní 2. část Lovkyně hodiny tajenky perlorodek Babička (něm. lidově)

Balkánský pokrm

Jméno fotografa Stana Zákop

Mladší Osobní Němec doba kamenná zájmeno

Část nohy

Český dramatik

Něm. záv. dráha

Prosebník na obraze

Název písmene

Inic. Kaisera

Západočeský

Inic. her. Brožové

4. část tajenky

Avšak

Krátký kabát

Tropický morušovník. strom

Cizí muž. jméno

Pomůcka: Akarus, Albedo, Ančar, Bogaz, Jager, Kyrios, Orlo, Sapa, Tabum, Trejáž, Wake

Správné znění tajenky zašlete poštou nebo e-mailem či zatelefonujte na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72, telefon 585 151 111 nejpozději do konce měsíce. Tajenka z minulého čísla: Nejkrásnější ženskou vlastností je mlčení. Úspěšnou řešitelkou minulé křížovky a výherkyní knihy se stává paní Vlasta Gajdová z Velkého Týnce. Gratulujeme.

Skautské okénko; Fotogalerie 13

TÝNECKÉ LISTY

SKAUTSKÉ OKÉNKO http://andromeda.skauting.cz

Den sesterství Lenka Ministrová Jako každý rok, tak i letos jsme se vydali směrem na Hradisko, abychom oslavili mezinárodní Den sesterství. Pro ty, co tápou, oč se jedná, ve zkratce vysvětlím: je to den, kdy si skauti a skautky po celém světě připomínají, že jich je spousta a že jsou si bratry a sestrami bez ohledu na věk či národnost.

Než jsme ovšem vyrazili, rozdělili jsme účastníky do 3 barevných skupin: modří, zelení a žlutí. Každá skupinka pak měla za úkol bedlivě pozorovat svého strážce papírků, jestli nějaký

papírek jejich barvy někde „náhodou“ neupustí. Kupodivu všechny skupinky nakonec měly všechny ústřižky – o stavu nemluvě – tudíž nahoře dostaly lepidlo a papír a v následujících pár minutách dávaly ono puzzle dohromady (naštěstí to bylo jenom 12 dílů). Každá skupinka měla na papíře jinou věc, týkající se dne sesterství, buď jednoho z manželů Powellových anebo Den sesterství jako takový. Posléze skupinky měly hledat v okolí památníku obálku své barvy s tematickým obrázkem. Ovšem Liška schovává vskutku zapeklitě, takže jsme byli drobátko ve skluzu. Oddechli jsme si, když všechny skupinky obálku nalezly, tudíž jsme mohli plynule navázat drobnými prezentacemi jednotlivých týmů, kdy měly za úkol ostatním představit své téma. V nadcházejících minutách se akce blížila do finále. Uskupili jsme se v kroužku před mohylou, kde jsme si navzájem odpalovali svíce. Nastalo téměř úplné ticho a Liška stručně shrnula všechny důležité historické a současné informace o Dni sesterství.

Poté většina sfoukla svíčky a vyrazilo se směrem ke klubovně, kde byl

oficiální konec akce a kde na některé již vyčkávali rodiče.

Březnová fotogalerie

Maškarní besídka v mateřské škole (28. únor 2012)

Pochovávání basy (10. března 2012)

Foto: 5x J. Friesner Týnecký košt 2012 (24. března 2012)

Pyžamový ples v Kožušanech - Tážalech - pohled k sousedům (10. března 2012)

do 12/12