Správní akty
Pojem správního aktu
V české nauce pojem správní akt chápán dvěma způsoby 1) v širším slova smyslu: označení pro veškeré mocenské právně závazné akty vydávané na základě zákona orgány veřejné správy, zahrnuje - normativní správní akty: obecně závazné předpisy vydávané veřejnou správou - individuální správní akty: akty aplikace práva, tedy správní akty v užším slova smyslu 2) v užším slova smyslu: individuální rozhodnutí, praktičtější pojetí, určující pro tento předmět
Správní akty v užším (pravém) slova smyslu
správní akt = právně závazné rozhodnutí orgánu veřejné správy o právech a povinnostech nepodřízených subjektů pojmové znaky správního aktu: 1) jednostrannost:výsledek jednostranného uvážení 2) individuálnost: akt určen individuálně určeným subjektům 3) konkrétnost: řeší konkrétní právní vztahy 4) externí povaha: akt je určen subjektům, které nejsou v podřízeném vztahu 5) bezprostřední závaznost: akt vyvolává právní účinky
Členění správních aktů
Základními kritérii jsou: 1) obsah správního aktu 2) účinky správního aktu 3) okruh zavázaných subjektů 4) změna postavení adresáta 5) přínos pro adresáta 6) uplatnění správního uvážení
Členění správních aktů podle obsahu
meritorní (materiální) akty: rozhodnutí o hmotných právech a povinnostech fyzických a právnických osob, cílem každého řízení procesní akty: rozhodnutí o procesních právech a povinnostech účastníků řízení, cílem je regulovat průběh řízení
Členění správních aktů podle účinků
konstitutivní akty: nově zakládají práva a povinnosti, popř. je mění či ruší, zpravidla působí ex nunc a pro futuro deklaratorní akty: existenci práv a povinností autoritativně stvrzují, projasňují sporný právní vztah, zpravidla působí zpětně (ex tunc)
Členění správních aktů podle okruhu zavázaných subjektů
určující je, zda právní účinky aktu mohou přecházet na právní nástupce akty ad personam: váží se ke konkrétní osobě, při smrti či zániku účinky nepřechází na právní nástupce akty ad rem: váží se k určité věci, účinky mohou přecházet na právní nástupce
Členění správních aktů podle změny postavení adresáta
pozitivní akt: jimi se mění hmotně právní postavení adresáta negativní akty: hmotně právní postavení adresáta se jejich vydáním nemění
Členění správních aktů podle přínosu pro adresáta
akty k dobru adresáta: přiznávají oprávnění, zpravidla vydávány na žádost adresáta akty k tíži: ukládají povinnost, zpravidla vydávány z moci úřední akty smíšené: přiznávají práva i ukládají povinnosti
Členění správních aktů podle uplatnění správního uvážení
uvážení=určitá volnost při rozhodování; klasickým příkladem jsou případy, kdy má správní úřad dvě možnosti, jak rozhodnout; nejedná se o libovůli rozlišují se 1) akty bez možnosti uvážení (vydání občanského průkazu, registrace občanského sdružení) 2) akty s možností uvážení (udělení licence či koncese)
Náležitosti správních aktů
U správních aktů se uplatňuje presumpce správnosti Kdo rozhodnutí nepokládá za správné, může jej napadnout právem upravenými prostředky a způsoby, v přezkumu obstojí pouze rozhodnutí, které splňuje všechny náležitosti Náležitosti rozhodnutí - kompetenční, formální, obsahové, procedurální
Kompetenční náležitosti správních aktů
rozhodnutí ve věci může vydat pouze orgán - do jehož pravomoci věc spadá a - který je věcně a místně příslušný toto pravidlo má 2 výjimky atrakce: rozhodnutí vydá orgán nadřízený orgánu příslušnému delegace: nadřízený orgán pověří vydáním rozhodnutí jiný věcně příslušný orgán
Formální náležitosti správních aktů
teorie i praxe klade na vnější formu aktu zásadní požadavky: 1) správní akty se vyhotovují písemně (jsou výjimky – např. rozhodnutí v blokovém řízení) 2) označení zákonem stanoveným způsobem (zpravidla rozhodnutí); označení orgánu, který jej vydal; označení věci ve které se rozhoduje; datum vydání
Obsahové náležitosti správních aktů
Každý správní akty musí mít 3 obsahové součásti: 1) výrok (enunciát): vlastní rozhodnutí o právech a povinnostech 2) odůvodnění: základním požadavkem je přesvědčivost 3) poučení o opravných prostředcích Další obsahové náležitosti: - určitost - vnitřní konzistentnost (bezrozpornost) - přiměřenost - soulad s dobrými mravy - materiální rovnost
Procedurální náležitosti správních aktů
správní akt je výsledkem správního řízení, tedy určitého procesu, který je právem podrobně upravený procedurální náležitosti spočívají v dodržení stanoveného postupu při zajištění všech procesních práv účastníků řízení
Vadné správní akty - úvod
vadným správním aktem je takový akt, u kterého byly porušeny některé náležitosti (kompetenční, formální, obsahové nebo procedurální vady) u správních aktů platí presumpce správnosti vadné správní akty je možné členit podle toho, které náležitosti byly porušeny, avšak účelnější je dělení podle povahy a závažnosti vad
Správní akty formálně vadné
formální vady jsou nejméně závažné, např. zjevné nesprávnosti v psaní nebo počtech, zkomolení jména adresáta správní akt je v podstatě v pořádku, k chybě došlo pouze při jeho písemném vyhotovení náprava je nejsnadnější; většinou je možná oprava neformální; pouze pokud se opravuje výrok, vydává se opravné rozhodnutí
Správní akty věcně nesprávné
správní akt je věcně nesprávný, pokud správní úřad nezodpověděl správně skutkovou otázku, např. - neúplné zjištění skutkového stavu - nezohlednění některé důležité okolnosti - nepřiměřeně přísný trest atd. věcně nesprávný akt nelze opravit neformálně, nýbrž k nápravě slouží opravné prostředky náprava je zpravidla možná pouze na návrh účastníka řízení (adresáta aktu), nikoliv z moci úřední
Správní akty nezákonné
správní akt je nezákonný, jestliže správní úřad nezodpověděl správně otázku právní nezákonnost aktu bude založena rozporem s - Ústavou či ústavním zákonem - mezinárodní smlouvou podle článku 10 Ústavy - zákonem - podzákonným obecně závazný předpisem - evropským právem základním prostředkem nápravy jsou opravné prostředky, nicméně nezákonnost je vada závažná, a proto má účastník více procesních zbraní, náprava možná nejen na návrh účastníka řízení, nýbrž i z moci úřední
Správní akty nicotné (nulitní)
právní řád spojuje nicotnost správního aktu pouze s nejzávažnějšími vadami jedná pouze o zdánlivé rozhodnutí (paakt) podle platné právní úpravy vedou k nicotnosti aktu pouze 2 důvody: 1) nedostatek věcné příslušnosti k jeho vydání (to neplatí, pokud akt vydá orgán nadřízený) 2) vnitřní rozpornost, právní či faktická neuskutečnitelnost nebo jiné vady, pro něž nelze akt vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu
Vlastnosti (právní účinky) správních aktů
vlastnosti (právní účinky) správního aktu=soubor důsledků, které správní akt znamená pro své adresáty právní účinky správního aktu se vyvíjejí v čase a v každé fázi nesou s sebou různé důsledky pro adresáty nejdůležitějšími vlastnostmi jsou – platnost, právní moc, účinnost a vymahatelnost
Platnost správního aktu
platnost správního aktu znamená, že správní akt vznikl a je závazný pro svého vydavatele; nemusí však být nutně ještě závazný pro adresáty nabytí platnosti završuje proces vzniku aktu, jeho vydavatel jej už nemůže změnit správní akty nabývají platnosti 1) oznámením adresátům - doručením písemného stejnopisu - ústním vyhlášením 2) Výjimečně pouhým poznamenáním do spisu Správní akty pozbývá platnosti 1) zrušením 2) uplynutím doby
Právní moc správního aktu
materiální právní moc: správní akt se stává konečným a relativně nezměnitelným rozhodnutím v dané věci formální právní moc: řízení je skončeno a nelze jej dále prodlužovat řádnými opravnými prostředky doložka právní moci
Účinnost správního aktu
Účinnost správního aktu znamená, že správní akt vyvolává zamýšlené právní účinky a) hmotně právní b) procesně právní (zejm. nemožnost uplatnit řádné opravné prostředky, překážka věci rozhodnuté) nabytí účinnosti zpravidla splývá s nabytím právním moci
Vymahatelnost (vykonatelnost)
vymahatelnost znamená, že lze státně mocenskými prostředky vynucovat splnění aktu, a to i proti vůli těch, kterým z něj vyplývají povinnosti Kdy správní akt stává vymahatelným? 1) pokud přiznává právo: současně s účinností 2) pokud stanovuje povinnost: uplynutím lhůty k jejímu dobrovolnému splnění
