„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
ZŠ Školská, Karviná - Ráj
Určeno pro
6. ročník ?
Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1)
Občanská výchova Domov - obec, region/ Region – Multikulturnost našeho regionu, historické souvislosti Luděk Wala
Obsah: 1
DOMOV - OBEC, REGION............................................................................................................3
1.1.
DOMOV - OBEC..............................................................................................................................4
1.1.1.
DOMOV .............................................................................................................................................4
1.1.2.
OBEC .................................................................................................................................................4
1.2.
OBECNÍ SAMOSPRÁVA.................................................................................................................8
1.2.1.
OBECNÍ ZŘÍZENÍ ............................................................................................................................8
1.2.2.
ORGÁNY OBCE ...............................................................................................................................9
1.3.
NAŠE OBEC – KARVINÁ..............................................................................................................16
1.3.1.
HISTORIE KARVINÉ ....................................................................................................................16
1.3.2.
VÝZNAMNÉ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ MĚSTA KARVINÉ ......................................................20
1.3.3.
VÝZNAMNÍ KARVINŠTÍ RODÁCI
1.3.4.
KARVINSKÉ POVĚSTI A LEGENDY ........................................................................................35
1.4.
REGION ...........................................................................................................................................39
1.4.1.
VYMEZENÍ REGIONU..................................................................................................................39
1.4.2.
REGIONÁLNÍ ZVLÁŠTNOSTI NAŠEHO REGIONU ..............................................................44
1.4.3.
MULTIKULTURNOST NAŠEHO REGIONU, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI ....................50
A OSOBNOSTI SPJATÉ S MĚSTEM................29
2
1 Domov - obec, region V této kapitole se dozvíte: •
Co je domov v širším slova smyslu, jaké významy může mít slovo obec, co se rozumí obcí v České republice
•
Co je obecní zřízení, jaké jsou orgány obce
•
Jaká byla minulost Karviné
•
Které významné památky se v Karviné nacházejí
•
Které významné nebo známé osobnosti se narodily, nebo působily v Karviné
•
Které pověsti a legendy se vážou k území dnešní Karviné
•
Co je region a jaké jsou rozdíly mezi regiony.
•
Co je náš region a jaké jsou jeho zvláštnosti.
•
Jaký byl historický vývoj Těšínského Slezska a jeho vliv na národnostní složení regionu.
Budete schopni: •
Určit co vše je domovem, rozlišit významy pojmu obec, vysvětlit proč je pro lidi užitečné žít spolu v rámci obce
•
Umět rozlišit záležitosti týkající se státní správy a samosprávy, popsat čím se zabývají orgány obce
•
Popsat nejdůležitější historické mezníky v historii Karviné
•
Popsat nejdůležitější historické památky v Karviné
•
Vyjmenovat významné karvinské rodáky
•
Převyprávět obsah významných karvinských pověstí
•
Určit co je region, umět rozlišit regionální zvláštnosti
•
Určit co je náš region a popsat jeho zvláštnosti
•
Popsat historický vývoj regionu a jeho vliv na národnostní složení regionu.
Klíčová slova této kapitoly: domov, obec, základní samosprávná jednotka obecní samospráva, výkon státní správy, zastupitelstvo, rada, starosta/primátor, obecní/městský úřad/magistrát Solca, Fryštát, Karviná karvinské památky karvinští rodáci karvinské pověsti a legendy region, administrativní jednotka, kulturně-historické regiony severní Morava a Slezsko, Moravskoslezský kraj, Těšínské Slezsko, Těšínsko
3
Těšínské knížectví, rozdělení Těšínska, po našymu, Poláci na Těšínsku
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 5 + 9,5 hodiny (teorie + řešení úloh)
1.1. Domov - obec 1.1.1. Domov Domov pro většinu z nás znamená náš byt – dům a naši rodinu. Místo, kde žijeme s blízkými lidmi, které důvěrně známé, máme k němu citový vztah. V širším slova smyslu je domovem také obec - město a lidé v ní žijící, naše vlast a planeta Země.
Vyjádři jednou větou, co pro tebe znamená domov.
Kdo je člověk bez domova? Z jakých příčin se může člověk ocitnout v takové situaci.
Připrav
pro
kamaráda
z ciziny
krátký
program
pobytu
v našem
městě.
Popiš důležitá a zajímavá místa v našem městě.
1.1.2. Obec Jaké významy může mít slovo obec? 1) Obec je okruh lidí (spolek, sdružení, korporace, skupina), kteří mají něco společného - povolání, zájem (…akademická, … čtenářská, … překladatelů a tlumočníků, …sokolská …). 2) Obec je typ lidského osídlení (osada, vesnice, město), ale i místo kolem něj (pole, lesy, cesty). Území obce je ohraničeno katastrální hranicí a nazývá se katastr. Všechna místa České republiky patří do katastru některé obce. 3) Obec je samostatné společenství občanů žijících pospolu. Je základní (nejmenší) územně samosprávnou jednotkou, na které je naše republika rozčleněna. Mluvíme-li o obcích, máme na mysli sdružování lidí na základě určitých shodných zájmů, na základě vědomí, že je užitečné spolupracovat, být pospolu a společně řešit problémy, které ze soužití příslušníků obce vyrůstají.
4
Co se rozumí obcí v České republice. Celé území České republiky se člení na obce. Každá obec má jméno, může mít svůj znak a obecní prapor. Má svůj majetek a finanční zdroje, s nimiž samostatně hospodaří podle svého rozpočtu.
Druhy obcí podle velikosti: a) vesnice b) obce městského charakteru – města c) statutární města (jejich území se může členit na městské obvody- části) d) hlavní město Praha Obec tvoří: a) obytné části (zástavba - domy, silnice, parky) b) volná krajina (cesty, pole, louky, rybníky lesy) c) obyvatelé Obyvatelé obce: a) osoby, které v ní trvale bydlí b) osoby, které mají čestné občanství obce Do obce patří i ti, kteří na území obce pracují, podnikají, vlastní pozemky či stavby – obyvateli obce ale nejsou.
Proč je pro lidi užitečné žít spolu v rámci obce? Co spojuje obyvatele obce: a) obývají společně nějaké místo b) podílí se na obecní samosprávě - společně rozhodují o důležitých záležitostech obce (veřejný pořádek, ochrana majetku, obhospodařování majetku, společná pravidla jednání platná na území obce)
Obec jako základní samosprávná jednotka má svá práva a povinnosti, je právnickou osobou. Nepodléhá nadřízenému státnímu orgánu, řídí se pouze zákony. V právních vztazích vystupuje a jedná samostatně svým jménem a na svoji odpovědnost
5
Jaké významy má slovo obec? Co může patřit mezi symboly obce? Vyjmenuj druhy obcí v ČR. Kdo jsou obyvatelé obce? O čem rozhodují obyvatelé obce? Komu podléhá obec?
Vyjmenuj podle mapy všechny obce, se kterými sousedí Karviná. Kde najdeš v Karviné Katastrální úřad? Co je jeho úkolem? Popiš znak a prapor Karviné. Jaké symboly a barvy obsahuje? Jaká je jejich historie? Zjisti, co znamenají označení: městys, obec s pověřeným obecním úřadem, obec s rozšířenou působností V minulosti existoval pojem středisková obec. Který slavný český film má část tohoto pojmenování v názvu?
Domov je místo, kde žijeme s blízkými lidmi, které důvěrně známé, máme k němu citový vztah. V širším slova smyslu je domovem také obec - město a lidé v ní žijící. Slovo obec může mít různé významy. Může to být okruh lidí stejné profese či zájmu, oficiální sdružení nebo spolek, typ lidského sídla (vesnice, město), území, na němž lidské sídlo stojí, nebo společenství občanů, žijících pospolu v rámci určitého samosprávného celku. Základním a nejdůležitějším poutem, které spojuje obyvatele obce, je vzájemná potřeba pomoci a užitečnost společného postupu a řešení společných problémů. Samosprávnost obcí spočívá v jejich samostatnosti v rozhodování a ve správě těch záležitostí, které se bezprostředně týkají zájmů obyvatel obce.
Literatura: Janošková D., Ondráčková M., Čečilová A.: Občanská výchova 6 s blokem Rodinná výchova. Fraus, Plzeň 2003. ISBN 80-7238-207-1 Dudák V., Inquort R., Mareda R.: Občanská výchova pro 6. ročník ZŠ. SPN, Praha 1999. ISBN 80-7235-061-7 Kol.: Občanská výchova pro 6. ročník. Nakl. Olomouc, Olomouc 1997. ISBN 80-7182-036-9
6
Důležité odkazy: http://www.karvina.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Karvin%C3%A1 http://cs.wikipedia.org/wiki/Obec http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=803&MENUID=101 http://www.municipal.cz/predpisy/128_00.htm http://mesta.obce.cz/
7
1.2. Obecní samospráva 1.2.1.
Obecní zřízení
K uspořádání svých záležitostí si obec vytváří obecní samosprávu. Podílí se však i na výkonu některých úkolů státu, které na ně stát přenáší. Takovému uspořádání se říká obecní zřízení. V činnosti každé obce tedy rozlišujeme: a) samostatnou působnost = obecní samosprávu: To o čem obec rozhoduje sama, není v tom podřízena žádné autoritě. Jedná se o správu vlastních – obecních záležitostí, které se týkají zájmů obyvatel obce. Stará se o uspokojování potřeb občanů, o sociální, hospodářský i kulturní rozvoj, o tvorbu a ochranu životního prostředí a všestranné uspokojování potřeb občanů (volí orgány obce, sestavuje rozpočet a hospodaří podle něj se svým majetkem, vydává obecně závazné vyhlášky, spravuje a udržuje kanalizaci, místní komunikace a veřejné osvětlení, zajišťuje čistotu a odvoz domovních odpadů... ). Listiny, které vydávají orgány obce v rámci samostatné působnosti jsou nadepsány obec…, město,… . Jsou opatřeny razítkem obce, města. b) přenesenou působnost = výkon státní správy: To co na obec přenesl stát, aby za něj vykonávala. Obec se musí řídit zákony, nařízeními státu a zajišťuje jejich dodržování na celém území státu. Listiny, které jsou vydávány v rámci přenesené státní působnosti jsou opatřeny razítkem se symbolem státu
(kulaté
razítko
s českým lvem).
Rozděl uvedené příklady, podle toho, zda je řeší obecní samospráva nebo státní správa: *vyplácení sociálních dávek, starobních důchodů *pronájem obecních bytů *sestavování obecního rozpočtu *evidence obyvatel, vydávání občanských průkazů, řidičských průkazů, pasů, živnostenských listů *podpora kulturního života (kina, kulturní domy…) *evidence motorových vozidel *vyhlášení místního referenda (všelidové hlasování) *oprava silnic a chodníků v obci *sociálně-právní ochrana dětí *spravování škol a poskytování peněz na jejich provoz *péče o staré a zdravotně postižené
Řešení: obecní samospráva:
8
* sestavování obecního rozpočtu * vyhlášení místního referenda (všelidové hlasování) * spravování škol a poskytování peněz na jejich provoz * oprava silnic a chodníků v obci * podpora kulturního života (kina, kulturní domy…) * pronájem obecních bytů …
státní správa: * vyplácení sociálních dávek, starobních důchodů * evidence obyvatel, vydávání občanských průkazů, řidičských průkazů, pasů, živnostenských listů * evidence motorových vozidel
*
sociálně-právní ochrana dětí
*
péče o staré a zdravotně
postižené…
Které dvě základní činnosti obce vykonávají?
1.2.2.
Orgány obce
Jsou nástroje řízení a správy obce. Patří mezi ně zastupitelstvo, rada, starosta – primátor, obecní – městský úřad.
Zastupitelstvo: Obecní zastupitelstvo, ve městech – městské zastupitelstvo. Je nejvyšším orgánem obce. Podle velikosti obce má 5 až 55 členů. Volí jej občané jednou za 4 roky v obecních (komunálních) volbách. Zvolení zastupitelé získávají pověření (mandát) zastupovat je při řízení obce (každý občan má svůj podíl na rozhodování - rozhodnutí za něj činí zastupitelé, kterým dal důvěru). Jsou ale i případy, kdy obyvatelé obce rozhodují přímo – referendem (všelidovým hlasováním). Zastupitelstvo rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech života obce, např. schvaluje její rozpočet, vyhlášky, zřizuje obecní - městskou policii. Zasedá dle schváleného harmonogramu, jeho zasedání jsou veřejná. Jako své iniciativní a kontrolní orgány zřizuje výbory. Zastupitelstvo volí ze svých řad členy obecní - městské rady, starostu - primátora a jeho zástupce.
Co je úkolem zastupitelstva? Co je mandát a co je referendum? Koho volí zastupitelstvo?
9
Kolik členů má Zastupitelstvo města Karviné? Které výbory pracují při Zastupitelstvu města Karviné? O usneseních zastupitelstva jsou občané informováni na tzv. úřední desce. Víš, kde se tato deska v Karviné nachází? Co je úkolem městské policie? Kdy se v ČR konalo první referendum a čeho se týkalo?
Jaké vlastnosti by měl mít člověk, který bude v rozhodování zastupovat ostatní? Představ si, že jsi členem zastupitelstva. Navrhni jak naložit se 2 miliony Kč, které zbyly v městském rozpočtu.
Rada: Obecní rada, ve městech – městská rada. Je výkonným orgánem obce (vláda obce). Vykonává úkoly, které jí stanoví zákon nebo rozhodnutí zastupitelstva. Má 5 až 11 členů (vždy lichý počet), kteří jsou voleni zastupitelstvem. V obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů, se rada obce nevolí, její funkci zastává starosta. Tvoří jí starosty, jeho zástupci a další radní, které zvolilo zastupitelstvo z řad svých členů. Obecní rada zřizuje komise jako své iniciativní a kontrolní orgány. Rada se schází ke svým schůzím dle schváleného harmonogramu, její schůze jsou neveřejné.
Co je úkolem rady ? Kdo tvoří radu a kolik má členů ?
Kolik radních má Rada města Karviné? Kolik komisí zřídila Rada města Karviné? Které to jsou?
Starosta: Ve statutárních městech se tato funkce nazývá primátor. Je nejvyšší představitel samosprávy. Volí ho ze svých řad zastupitelstvo obce. Musí získat nadpoloviční počet
10
hlasů všech členů zastupitelstva. Vykonává obecní správu a zastupuje obec navenek. Svolává a zpravidla řídí schůze obecní rady a zasedání obecního zastupitelstva. Starostu zastupuje místostarosta (náměstek primátora).
Jaký je rozdíl mezi starostou a primátorem? Kdo volí starostu, primátora? Jaké jsou úkoly starosty, primátora?
Zjisti jméno karvinského primátora. Kolik náměstků – zástupců má? Zjisti jejich jména.
Obecní úřad: Ve městech – městský úřad, ve statutárních městech – magistrát. Obecní úřad je úřadem samosprávy občanů a zároveň zastupuje v obci stát. Plní úkoly zastupitelstva a přenesené státní správy. Tvoří jej starosta, zástupci starosty a zaměstnanci úřadu. Ze zaměstnanců lze zřídit odbory pro jednotlivé úseky činnosti. Má-li obecní úřad alespoň dva odbory, řídí práci zaměstnanců tajemník úřadu. Příklady odborů na obecních úřadech: ekonomický (provádí platby obce, vybírá místní poplatky, zpracovává rozpočet), sociálních věcí (vyplácí sociální dávky, má na starosti domy s pečovatelskou službou, azylové domy...), vnitřních věcí - matrika (vede evidenci obyvatel, vydává občanské průkazy a cestovní pasy, přijímá žádosti o uzavření manželství), stavební (povoluje stavby, jejich realizaci, změny staveb, kolaudaci...), životního prostředí (pečuje o pořádek a čistotu v obci, pečuje o městskou zeleň, vydává rybářské lístky…), živnostenský (vydávání živnostenských listů…), školství a kultury (stará se o školy a kulturu ve městě)
Přiřaď k jednotlivým odborům záležitosti, s kterými se na ně mohou občané obracet:
MATRIKA, ODBOR ODBOR
ODBOR
ŠKOLSTVÍ,
ŽIVOTNÍHO ODBOR
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ
PROSTŘEDÍ,
SOCIÁLNÍCH OCHRANY
VĚCÍ, DĚTÍ,
ODBOR ODBOR ODBOR
STAVEBNÍ, DOPRAVY, KULTURY,
ODBOR (ÚŘAD) ŽIVNOSTENSKÝ
11
*vyřízení živnostenského listu *vyhrazené místo k parkování *pokácení napadených stromů *uzavření manželství (svatební obřad) *zorganizování koncertu *týrání dětí u sousedů *stavba domu (stavební povolení) *příspěvek pro postižené dítě *kam zapsat dítě do školy
Řešení: 1/ uzavření manželství (svatební obřad) …………….. MATRIKA 2/ pokácení napadených strom
ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
3/ stavba domu (stavební povolení) ……………….....ODBOR STAVEBNÍ 4/ kam zapsat dítě do školy ………………………......ODBOR ŠKOLSTVÍ 5/ příspěvek pro postižené dít....................................... ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 6/ týrání dětí u sousedů ………………….................... ODBOR SOCIÁLNĚPRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ 7/ 7/ zorganizování koncertu …………………….......ODBOR KULTURY 8/ vyřízení živnostenského listu ……………………...ODBOR (ÚŘAD) ŽIVNOSTENSKÝ 9/ vyhrazené místo k parkování ……………………..ODBOR DOPRAVY Jak se nazývají obecní úřady ve městech a statutárních městech? Kdo tvoří obecní úřad? Jaká je dvojí role obecního úřadu? Co jsou odbory obecního úřadu? Které odbory nejčastěji najdeme na obecních úřadech?
Zjisti počet a názvy jednotlivých odborů Magistrátu města Karviné. Kdy jsou na Magistrátu města Karviné úřední dny?
12
Doplň tabulku: Jak se označují orgány obce v jednotlivých typech obcí? VESNICE/ OBEC MĚSTO
OBECNÍ ÚŘAD
OBECNÍ RADA MĚSTSKÉ ZASTUPITELSTVO
STATUTÁRNÍ MĚSTO (KARVINÁ) HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
STAROSTA RADA MĚSTA (KARVINÉ) MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Řešení: VESNICE/ OBEC MĚSTO
OBECNÍ ZASTUPITELSTVO MĚSTSKÉ ZASTUPITELSTVO STATUTÁRNÍ ZASTUPITELSTVO MĚSTO MĚSTA (KARVINÁ) (KARVINÉ) HLAVNÍ ZASTUPITELSTVO MĚSTO HLAVNÍHO PRAHA MĚSTA PRAHY
OBECNÍ RADA MĚSTSKÁ RADA RADA MĚSTA (KARVINÉ) RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
STAROSTA OBECNÍ ÚŘAD STAROSTA MĚSTSKÝ ÚŘAD PRIMÁTOR MAGISTRÁT MĚSTA (KARVINÉ) PRIMÁTOR MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Každý z obyvatel obce se může podílet na budování své obce, upozorňovat na problémy související s životem v obci a zároveň se i obracet na příslušný úřad o pomoc při vyřizování vlastních záležitostí a řešení problémů. Může sám nebo s dalšími obyvateli obrátit na obec s písemnou peticí (žádostí), kterou se musí zabývat.
Co se ti v okolí tvého bydliště nelíbí. Pokus se tento problém (problémy) popsat a sestavit petici.
13
Zjisti, co v minulosti znamenalo: radnice, rychtář, purkmistr, konšel, městský národní výbor
Na obrázcích jsou tři budovy. Kdo v nich sídlí (sídlil). Kde v Karviné se nachází (nacházely)? Která z budov už nestojí. Co asi bylo příčinou jejího zbourání?
Ověř si své znalosti řízení obce v krátkém testu: 1. Kdo zastupuje obec navenek? a) starosta
b) ředitel
c) rada d) zastupitelstvo
2. Kdo rozhoduje o důležitých záležitostech obce? a) starosta
b) celý obecní úřad
c) obecní zastupitelstvo
d) rada obce
3. Co má na starosti živnostenský úřad (odbor)? a) vydává povolení pro obyvatele, kteří chtějí podnikat c) schvaluje a kontroluje nové stavby
b) zabezpečuje čistotu obce
d) vede přehled o obyvatelích města
4. Jak často se konají komunální volby do zastupitelstva? a) jednou za 5 let
b) jednou za 3 roky
c) jednou za 4 roky
d) vždy po 2 letech
5. Kdo vede přehled o obyvatelích obce? a) odbor sociálních věcí
b) odbor vnitřních věcí (matrika)
c) městská policie
d) živnostenský odbor 6. Co z níže uvedeného neřeší obecní samospráva, ale státní správa? a) obecní rozpočet
b) oprava silnic
c) spravování škol
d) důchody
14
Obecní zřízení je soustava orgánů, tvořená obecním zastupitelstvem (voleným ve volbách každé 4 roky) v čele se starostou, obecní radou a obecním úřadem. Tyto orgány mají na starosti samosprávu v obci a také výkon přenesené působnosti státu. Samosprávnost obcí spočívá v jejich samostatnosti v rozhodování a ve správě těch záležitostí, které se bezprostředně týkají zájmů obyvatel obce. Jsou to například takové záležitosti jako výstavba, doprava, péče o veřejný pořádek a správa obecního majetku. Ovlivnit život obcí můžeme zejména tím, že se tohoto života aktivně účastníme. Občané obce mají právo volit své zastupitele, účastnit se veřejných zasedání obecní rady, obracet se na obecní radu s dotazy a písemnými žádostmi (peticemi). Obec má sloužit svým obyvatelům, ne obyvatelé obci.
Literatura: Janošková D., Ondráčková M., Čečilová A.: Občanská výchova 6 s blokem Rodinná výchova. Fraus, Plzeň 2003. ISBN 80-7238-207-1 Dudák V., Inquort R., Mareda R.: Občanská výchova pro 6. ročník ZŠ. SPN, Praha 1999. ISBN 80-7235-061-7 Kol.: Občanská výchova pro 6. ročník. Nakl. Olomouc, Olomouc 1997. ISBN 80-7182-036-9
Důležité odkazy: http://www.karvina.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Obec
15
1.3. Naše obec – Karviná 1.3.1.
Historie Karviné
Přečti si pozorně text … Nálezy kamenných nástrojů v oblastech Karviná – Doly a Karviná - Hranice svědčí o osídlení zdejšího území už v neolitu - mladší době kamenné.
První písemná zmínka o území dnešního města je z roku 1268, kdy se v listině opolského knížete Vladislava uděluje benediktýnskému klášteru v Orlové právo vyvařovat sůl ze slané vody vyvěrající ze země v oblasti „sal per totum“ tj. osada Solca, která se nacházela na území dnešní Karviné - Doly. Z tzv. Vratislavského desátku z let 1302 – 1315 jsou již prokazatelně známy některé další části dnešní Karviné: FRYENSTAT, ROY, CARWINA, BERTHOLDI VILLA (Darkov). Od roku 1447 jsou doloženy STARÝ FRYŠTÁT (Staré Město), LAUKY a roku 1618 MIZEROV.
Roku 1327 se Fryštát stal městem. Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel a sídlo těšínských knížat z rodu Piastovců.
K velkému hospodářskému rozvoji došlo od roku 1447, kdy bylo městu uděleno těšínským knížetem Bolkem II. dědičné právo "do čtvrtého kolena", právo mílové, várečné, právo lovu na panském, zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Roku 1473 bylo jeho nástupcem knížetem Kazimírem doplněno právem pořádat trhy.
V roce 1540 se poprvé objevuje zmínka o městské škole ve Fryštátě.
V důsledku vysoké zadluženosti těšínských Piastovců bylo zadlužené fryštátské panství odprodáno roku 1571 šlechtici Václavu Cigánovi ze Slupska. Později se jeho majitelé často střídali.
Období třicetileté války v 17. století přineslo obyvatelům města řadu pohrom: 1617 ničivý požár, 1623 mor, 1626, 1642 obsazení a drancování města dánským a švédským vojskem.
16
Útisk poddaných na fryštátském panství vyústil roku 1766 ve velkou selskou vzpouru, která zachvátila celý zdejší region. Vedl ji sedlák Ondra Foltýn ze Starého Města.
Roku 1792 koupil Fryštát hraběcí rod Larisch – Mönnichů, který vlastnil sousední ves Karvinou už od 16. století.
Zásadní obrat ve vývoji města přinesl roku 1776 nález černého uhlí na vrchu Ptáčník (dnes areál dolu ČSA) na panství Larisch – Mönnichů v Karviné. Od roku 1794 se těží nepřetržitě dodnes. Při hledání uhlí narazily vrty i na jodobromovou solanku – slanou mořskou vodu z hlubin pod městem, jejíž léčivé účinky umožnily v roce 1867 založit lázně.
Rozvoj průmyslu umožnil železniční spojení města se světem vybudováním Severní dráhy Ferdinandovy 1847 a Košicko – bohumínské dráhy 1871.
Po
vzniku
Československé
republiky
roku
1918
a
po
vyřešení
sporu
s Polskem o území Těšínska se stalo území města roku 1920 součástí Československa.
V letech 1938 – 1939 bylo Těšínsko včetně území našeho města odstoupeno Polsku a po jeho napadení fašistickým Německem roku 1939 bylo město začleněno do Velkoněmecké říše.
Po osvobození bylo rozhodnuto o sloučení samostatných obcí Fryštát, Karviná, Darkov, Ráj a Staré Město v jeden celek, čímž získala Karviná roku 1948 svou dnešní podobu (1975 byla připojena ještě obec Louky). Rozvoj města ve druhé polovině 20. století byl završen výstavbou nových sídlišť Nové Město, Ráj, Mizerov a Hranice.
… a doplň správně věty: Nejstarší osídlení Karviné je prokazatelné v … První písemná zmínka pochází z roku … a zmiňuje místo zvané … Poprvé se stala městem část dnešní Karviné …, roku … Prvním vládcem a majitelem našeho města byla dynastie (rod) …
17
V 15. století obdrželo naše město tato městská práva … První škola na území města se zmiňuje roku … Prvním „neknížecím“, šlechtickým majitelem města byl … V době třicetileté války v 17. století postihly město tři velké katastrofy … Velkou selskou vzpouru v 17. století vedl … Velkou část našeho města koupil roku 1792 rod … Podobu našeho města výrazně ovlivnil nález nerostné suroviny …, na místě zvaném …, nepřetržitě se zde těží od roku … Lázně pomáhají léčivou vodou od roku … Železnicí se světem bylo území města spojeno v letech … Kterému státu patřilo území našeho města: po roce 1918 … v letech 1938/39 … po roce 1939 … Základ dnešní Karviné v roce 1948 vytvořilo pět obcí …
Přiřaď k letopočtům události karvinské historie: a/ 1268
objev černého uhlí na vrchu Ptáčník
b/ 1327
nepřetržitá těžba černého uhlí
c/ 1447
spojení Fryštátu a Karviné
d/ 1540
spor s Polskem o území města
e/ 1766
Fryštát se stal městem
f/ 1776
Fryštátu udělena městská práva
g/ 1794
první zmínka o škole ve Fryštátě
h/ 1867
první písemná zmínka o území města
ch/ 1918 – 1920
vzpoura poddaných vedená Ondrou Foltýnem
i/ 1948
založení lázní v Darkově
Řešení: a/ 1268
první písemná zmínka o území města
b/ 1327
Fryštát se stal městem
c/ 1447
Fryštátu udělena městská práva
18
d/ 1540
první zmínka o škole ve Fryštátě
e/ 1766
vzpoura poddaných vedená Ondrou Foltýnem
f/ 1776
objev černého uhlí na vrchu Ptáčník
g/ 1794
nepřetržitá těžba černého uhlí
h/ 1867
založení lázní v Darkově
ch/ 1918 – 1920
spor s Polskem o území města
i/ 1948
spojení Fryštátu a Karviné
Zjisti podrobnosti k osobnostem/pojmům/ událostem: Solca Piastovci Václav Cigán ze Slupska Ondra Foltýn hraběcí rod Larisch – Mönnichů jodobromová solanka Severní dráhy Ferdinandova, Košicko – bohumínská dráha spor o Těšínsko
19
1.3.2.
Významné památky na území města Karviné
Karviná-Fryštát: * Nejstarší památkou historického jádra města je farní kostel Povýšení sv. Kříže s gotickým jádrem z poč. 14. stol., s "moravskou kaplí" z r. 1611 a epitafem Václava Cigána ze Slupska z r. 1577. * V areálu Farního kostela se nachází soubor hodnotných barokních plastik z. 18. století: dvě barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, socha Panny Marie Bolestné, před Moravskou kaplí je umístěn mramorový kříž. * Barokní socha sv. Patrika z r. 1749 před budovou pošty u kostela Povýšení sv. Kříže. Původ kultu sv. Patrika souvisí s příchodem irského katolického rodu Taafů z Carlingfordu v r. 1749 do Fryštátu. *
Významnou
dominantou
města
je
empírový
zámek
z
konce
18.
stol.
s dochovány zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby. Zámek byl po rekonstrukci v 90. letech 20. století zpřístupněn veřejnosti. Původně to byla dřevěná stavba ze 14. stol. a sloužila jako knížecí zámek těšínských Piastovců. Po požáru r. 1511 zámek do základu vyhořel a v 1. pol. 16. století byl přebudován v renesančním slohu jako jednopatrová zděná budova se sedlovou střechou. Dnešní podobu získal zámek v letech 1792 – 1800, kdy byl novými majiteli
z rodu Larisch - Mönnichů přebudován
v empírovém slohu. Původní jednopatrová budova byla zvýšená o atikové patro, k budově byla přistavěna dvě krátká boční křídla, souběžně s levým křídlem byl směrem do náměstí postaven jednopatrový dům obdélníkového půdorysu, tzv. Lottyhaus. Součástí zámku jsou dvě raně barokní sochy Herkulů z r. 1682. * Areál zámku obklopuje zámecký park založený roku 1804 v "anglickém" slohu. Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin. V roce 1821 byla v parku vybudovaná rodová hrobka Larisch - Mönichů a r. 1850 byly v jeho centrální části postaveny dvě na sebe navazující budovy konírny a mléčnice. Koncem 50. let 20. století byl do zámeckého parku přemístěn ze zrušeného zámeckého parku Solca bazén se sousoším puttů. Na zámecký park navazuje park Lázní Darkov. * Empírová radnice s renesanční věží z konce 16. stol. s kamenným erbem Piastovců a zbytkem kovového řetězu pranýře, původní stavba je z roku 1504. Empírovou přestavbou prošla radnice v letech 1836 – 1837. * Významnou dominantou náměstí je litinová kašna vídeňské provenience s městským
20
znakem z roku 1900. * Filiální kostel sv. Marka, klasicistní stavba z roku 1774, s epitafem Benigny Haugwitzové ze 17. století, vedle je kamenný kříž z r. 1879 a novobarokní socha sv. Floriana z r. 1898. * V historickém jádru města se nachází rovněž několik významných měšťanských domů, které reprezentují zástavbu z 18. a 19. století.
Karviná – Doly: * V důsledku poddolování zaniklo na území staré Karviné mnoho staveb a památek. Mimo jiné: radnice, zámek rodu Larisch - Mönnichů v Solci a rodová hrobka, kostel sv. Jindřicha z roku 1900 pro 4 tisíce osob …. * Barokní kostel sv. Petra z Alkantary z r. 1736 s gotickou kamennou kropenkou ze 14. stol., který je v důsledku poddolování silně nakloněn na jih o 6,8 ° a zároveň oproti původnímu stanovišti zde došlo k poklesu až o 36 metrů. V důsledku nepříznivých vlivů těžby uhlí na tomto území byla původní vysoká kostelní věž z bezpečnostních důvodů dvakrát snižována. Vzhledem k tomu, že poklesy terénu byly postupně stabilizovány, mohla být v letech 1996 - 1997 provedena rekonstrukce stavby. * Památkou důlní katastrofy na dole Gabriela v r. 1924, je pomník a hrob obětí důlní katastrofy na místním hřbitově, před pomníkem se nachází 12 pamětních desek se jmény zahynulých horníků a záchranářů.
Karviná - Darkov: * K městské památkové zóně patří též památky nacházející se na území lázeňského Darkova. * Společenský dům postavený v historizujícím slohu v letech 1900 – 1901. * Moderní architekturu reprezentuje sanatorium, postavené v letech 1931 – 1933. * Novogotická kaple sv. Anny v areálu lázní * Obloukový železobetonový most technická památka z r. 1925. V roce 2003 byl most kvůli povodním o 2 metry zvýšen.
Karviná – Ráj: * socha sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 18. století u kaple sv. Anny. * Nejvýznamnější památkou v Ráji byl renesanční zámek Ráj postavený v letech 15631570. Po druhé světové válce sloužil zámek mj. jako nemocnice. V roce 1976 postihl
21
zámek požár, po kterém byla budova provizorně zastřešena. Jelikož nebyl zájem o další opravy, byl zámek Ráj roku 1980 zbořen.
Karviná – Staré Město: * Barokní kamenný rodový erb hrabat Taafů z r. 1767 umístěný v průčelí fasády statku Olšiny.
Karviná – Hranice: * Konstruktivistická stavba šestipodlažní vodárenské věže z 20. let, která je technickou památkou.
Karviná – Louky: * Novobarokní kostel sv. Barbory z poč. 19. stol.. Lokalita, v níž se kostel nachází, je natolik zasažena těžbou uhlí, že památce hrozí zánik.
Na základě předchozího textu odpověz na otázky: Která z památek v městské památkové zóně je nejstarší? Jak se říká kapli z roku 1611 v kostele Povýšení sv. kříže? Kdo byli první majitelé zámku Fryštát? Jakým typem parku je zámecký park? Kde původně stálo sousoší puttů ze zámeckého parku? Která pohroma postihla zámek Fryštát v roce1511? Co zdobí hlavní vchod zámku Fryštát? V jakém slohu byl přestavěn zámek Fryštát po roce 1800? Z kterého roku byla původní stavba radnice v Karviné? K čemu v minulosti sloužil kovový řetěz, jehož zbytek se dochoval na radniční věži? Z jakého materiálu je karvinská kašna? O kolik metrů poklesl a o kolik stupňů je nakloněn kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné – Dolech? Co je nejstarším předmětem v kostele sv. Petra z Alkantary v Karviné – Dolech? Z kterého roku pochází darkovský betonový obloukový most? Jak se jmenuje vedlejší budova zámku Fryštát? Odkud pocházel majitel Fryštátu Mikuláš Taafe z Carlingfordu?
22
Která památka připomíná jejich původ? Jaký rodový erb se nachází na radniční věži? Na kterém dole došlo roku 1924 k důlní katastrofě? Co se nachází v průčelí fasády statku Olšiny ve Starém Městě? Komu je zasvěcen kostel v Loukách, kterému hrozí zánik? Jak se jmenuje stavba v historizujícím slohu v areálu lázeňského Darkova, Která technická památka se nachází v Karviné – Hranicích? Který šlechtický rod stojí za současnou podobou zámku Fryštát? Který bývalý majitel Fryštátu má epitaf v kostele Povýšení sv. kříže? Jaký letopočet je na karvinské kašně?
23
Přiřaď k názvům památek čísla obrázků: A/ KOSTEL POVÝŠENÍ SV. KŘÍŽE Z POČ. 14. STOL.: B/ LITINOVÁ KAŠNA Z ROKU 1900: C/ KOSTEL SV. MARKA Z ROKU 1774: D/ VODÁRENSKÁ VĚŽ Z 20. LET 20. STOL.: E/ BAROKNÍ SOCHA SV. PATRIKA Z POLOVINY 18. STOL.: F/ STARÁ RADNICE S RENESANČNÍ VĚŽÍ Z KONCE 16. STOL.: G/ OBLOUKOVÝ ŽELEZOBETONOVÝ MOST Z ROKU 1925: H/ KOSTEL SV. PETRA Z ALKANTARY Z ROKU 1736: I/ KOSTEL SV. BARBORY Z POČÁTKU 19. STOL.: J/ EMPÍROVÝ FRYŠTÁTSKÝ ZÁMEK Z KONCE 18. STOL.:
24
1
2
3
1 4 5
7
6
8
10 9
25
Která část města je na rytině z roku 1735, poznáváš některé dnešní památky?
Vyjmenuj tři zámky, které se nacházely v minulosti na území Karviné. Poznáš je podle obrázků? Proč se dochoval pouze jeden?
26
Jakými změnami prošel barokní kostel sv. Petra z Alkantary? Jak se změnila jeho podoba? Proč se mu dnes říká „česká Pissa“?
27
Důsledkem poddolování zaniklo na území Karviné - Dolů mnoho staveb a památek. Některé z nich jsou vyobrazeny na historických obrázcích. Dokážeš je určit a pojmenovat?
Literatura: Rebrová A.: Karviná. MěÚ Karviná. 1993.
Důležité odkazy: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karvin%C3%A1 http://www.karvina.cz/ http://www.rkka.cz/index.php/en/mic/159.html http://portal.karvina.org/portal/page/portal/uvodni_stranka/magistrat/struktura/OSK/zamek /Seznam%20KP-Karvin%C3%A1-aktu%C3%A1ln%C3%AD.pdf http://www.stream.cz/video/315079-pamatky-mesta-karvina-a-historie-lazenstvi
28
1.3.3.
Významní karvinští rodáci a osobnosti spjaté s městem
Výtvarní umělci: Otakar Baran 1905 (Ostrava - Heřmanice) - 1986 (Praha) Výtvarník, akademický malíř. Ve své tvorbě se věnoval akvarelu a kvašakvarelu, náměty čerpal z Karviné a okolí, z Beskyd, ale i ze studijních cest v zahraničí. Edgar Baran 1937 (Karviná) Karvinský malíř a grafik, syn Otakara Barana. Vyniká svými krajinářskými motivy karvinských rybníků, městského centra ve Fryštátě, beskydské přírody, kyticemi. Oldřich Bijok 1930 (Karviná) - 1992 (Karviná) Výtvarník, věnoval se olejomalbě, enkaustice a grafice. Tématem jeho prací byly krajiny kolem Štramberku, Kopřivnice a Karviné. Dominik Figurny 1909 (Horní Suchá) - 2000 (Karviná) Výtvarník, studoval na Akademii krásných umění v Krakově - kresbu a malbu. Po válce vyučoval kreslení na polské škole ve Fryštátě. Maloval krajiny, ponejvíce akvarely a oleje. Miloš Jančar 1926 (Karviná) - 1989 (Karviná) Výtvarník, studoval na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Brně - malbu a grafiku.Věnoval se především malbě, kombinovaným technikám a sochařství. Bohuslav Konečný 1927 (Karviná) - 1999 (Brno) Výtvarník, ve volné malířské tvorbě se věnoval krajinomalbě (motivy z karvinského okolí, průmyslová krajina, Pobeskydí), ale maloval i zátiší, portréty a věnoval se i figurální malbě. František Świder 1911 (Karviná) - 1997 (Karviná) Výtvarník, věnoval se malířství, grafice, portrétům, karkaturální řezbě, ale doménou u něj byla figurální plastika a sochařský monument. Autor památníku v Životicích.. Jindřich Wielgus 1910 (Karviná) - 1998 (Praha) Sochař a malíř, tvořil především z kamene, ale i z kovu a dřeva. V jeho tvorbě najdeme také zdařilá díla v podobě grafiky či kresby. Jeho díla jsou vystavena v NG v Praze. Jeho socha znázorňující horníka stojí před Slezskou univerzitou v Karviné. Rudolf Žebrok 1915 (Karviná) - 1984 (Karviná) Akademický malíř, vyučil se pekařem, malířství vystudoval dálkově. Jeho obrazy a kresby za života na Karvinsku a Pobeskydí se těší velké oblibě.
29
Jakub Špaňhel 1976 (Karviná) Patří mezi špičku současného českého malířství. Má za sebou první samostatné výstavy v prestižních institucích (Galerie hlavního města Prahy, Staroměstská radnice v Praze, Národní galerie v Praze, Veletržní palác …)
Hudebníci: Bruno Bělčík 1924 (Karviná) - 1990 (Praha) Hudebník, houslista. Koncertní mistr Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Karel Böhm, JUDr. .1890 (Karviná) - 1973 (Karviná) Hudebník, skladatel, dirigent a klavírista. Působil v Karviné, kde doprovázel na klavír zpěváky a taneční soubory. Jaroslav Maštalíř, Ing. 1906 (Karviná) - 1988 (Praha) Skladatel a klavírista, po studiích byl angažován jako klavírista v České filharmonii. Patřil mezi nejlepší doprovázeče sólistů a souborů v Praze. Věnoval se i hře na cembalo. Stanislav Macura 6. 3. 1946 (Karviná) Hudebník, dirigent, hudební dramaturg. V letech 1986 - 1991 šéfdirigent Moravské filharmonie.
Spisovatelé Gustaw Morcinek 1891 (Karviná) - 1963 (Krakov) Polský spisovatel, napsal několik románů ze života slezských horníků. Wilhelm Przeczek 1936 (Karviná) - 2006 (Třinec) Polský spisovatel, básník, učitel a překladatel. Karel Dvořáček 1911 (Ivanovice na Hané ) - 1945 (Brno) Český spisovatel, po maturitě na učitelském ústavu nastoupil do Karviné na místo pomocného učitele. Díla spjatá s regionem: Olza, František chce být spravedlivý.
Historické postavy Ondra Foltýn 1723 (/Karviná/ - Staré Město) - 1792 (/Karviná/ - Staré Město) Byl legendárním selským rebelem, s nímž je spojeno největší povstání na Těšínsku v roce 1766. Jan Josef Antonín Larisch-Mönnich 1766 (Rogów) - 1820 (Opava) Hrabě, slezský politik, zemský hejtman a podnikatel. Zakladatel rodového svazku Larisch - Mönnichů. Byl nejstarším synem Jana Erdmana Floriana Larische, známého zahájením
30
těžby uhlí v roce 1776 v Karviné. Waclaw Olszak, MUDr. 1868 (Šenov) - 1939 (Karviná) Lékař a politik, někdejší starosta města Karviné (1928-1936). Deset dní po vypuknutí druhé světové války byl zavražděn nacisty. Franziska (Fanny) ze Starhembergu 1875 (Vídeň) - 1943 (/Karviná/ - Darkov) Narodila se jako Franziska hraběnka Larisch-Mönnichová, provdána za Ernsta Rüdigera ze Starhembergu. Rakouská politička, 1920 – 31 členka rakouského parlamentu.
Sportovci: Dana Zátopková 1922 (Karviná - Fryštát) Česká atletka - oštěpařka, olympijská vítězka. Byla manželkou jednoho z nejslavnějších českých sportovců Emila Zátopka. Svého největšího úspěchu se Dana Zátopková dočkala roku 1952 na XV. olympijských hrách v Helsinkách. Radek Štěpánek 1978 (Karviná) Současný český profesionální tenista. V roce 2006 dosáhl až na osmou příčku žebříčku ATP. Společně s Tomášem Berdychem přivedl v roce 2009 český tým do finále Davis Cupu. Eva Kurfürstová 1977 (Karviná) Česká reprezentantka v alpském lyžování, která se specializuje na slalom a obří slalom. Objevila se na dvou Zimních olympijských hrách, a to v roce 2002 a 2006. Jaroslav Bába 1984 (Karviné) Český atlet, skokan do výšky, vyrůstal v Havířově. Jeho největšími sportovními úspěchy jsou bronzová medaile z HMS 2004 a bronzová medaile z Letních olympijských her 2004. Denisa Rosolová - Ščerbová 1986 (Karviná) Česká atletka, věnuje se víceboji, ale její hlavní disciplínou je skok daleký a běh na 400 metrů. Svou atletickou dráhu nastartovala v Atletickém klubu v Orlové. Šárka Kašpárková 1971 (Karviná) Bývalá atletka, skokanka do výšky a trojskokanka. Vyrůstala v Havířově. Je bronzovou medailistkou z olympijských her 1996 v Atlantě a mistryně světa z roku 1997.
Mediálně známé osobnosti: Alfred Biolek 1934 (/Karviná/ – Fryštát) Německý televizní bavič a producent.
31
Petra Němcová 1979 (Karviná) Současná česká modelka. Během tsunami, které v prosinci 2004 postihlo jihovýchodní Asii, utrpěla zranění, ze kterého se úspěšně vyléčila. Její tehdejší přítel, britský módní fotograf Simon Atlee, při neštěstí zahynul. Zuzana Jandová 1987 (Karviná) Modelka, vítězka Miss České republiky 2008. Radka Kocurová 1981 (Karviná) Modelka, II. českou vicemiss 2002. Moderátorka počasí na TV Nova. Přítelem Radky Kocurové je známý fotbalista Tomáš Rosický. Eva Vejmělková 1969 (Karviná) Česká herečka, vyrůstala v Havířově. Nejznámější filmové role: Fontána pro Zuzanu (Zuzana), Jak básníkům chutná život ("Píšťalka").
Pavla Tomicová 1962 (Karviná) Česká divadelní a filmová herečka. Průlomem v její filmové kariéře byly role ve filmech Nuda v Brně, Snowborďáci, Rafťáci, Doblba!, Crash Road a v televizních seriálech Bazén a Ulice, kde hraje kadeřnici Simonu. Marie Doležalová 1987 (Karviná) Česká herečka, dětství prožila v Trutnově. Proslavila ji role Išky ve filmu Pusinky a Saši v televizním sitcomu TV Nova Comeback. Oto Ševčík 1931 (Karviná) – 2003 (Praha) Herec, divadelní režisér. Díky svému německému původu byl v českých filmech obsazován do postav Němců.
Na základě předchozího textu přiřaď osobnost k činnosti: BARAN WIELGUS DVOŘÁČEK FOLTÝN OLSZAK ZÁTOPKOVÁ ŠTĚPÁNEK NĚMCOVÁ ŠEVČÍK
…………………………….. tenista …………………………….. herec …………………………….. starosta …………………………….. spisovatel …………………………….. rebel …………………………….. modelka …………………………….. sochař …………………………….. oštěpařka …………………………….. malíř
32
Jak se do osudů některých osobností promítly historické události 20. století? např.: Olszak, Ševčík, Biolek, Dvořáček, …
nápověda: umučen německými fašisty sudetský Němec, vyhnul se odsunu z Československa sudetský Němec, odsunutý z Československa člen ilegální protifašistické odbojové organizace …
„JEDNOSMĚRKA“ Najdi v řádcích (zleva doprava) jména karvinských osobností. Zbývající písmena tvoří tajenku. S
B
A
R
A
N
L
A
V
Ž
E
B
R
O
K
N
M
O
R
C
I
N
E
K
Í
K
F
O
L
T
Ý
N
A
R
V
O
L
S
Z
A
K
I
S
T
A
R
H
E
M
B
E
R
G
N
Š
Z
Á
T
O
P
K
O
V
Á
T
Í
Š
T
Ě
P
Á
N
E
K
R
O
N
Ě
M
C
O
V
Á
D
Š
E
V
Č
Í
K
Á
W
I
E
L
G
U
S
C
I
33
Řešení: S E I Ý K E K Á O Á
B B N N I R O N V W
A R E A S G V E Á I
R O K R T N Á K D E
A K Í V A Š T R Š L
N N K O R Z Í O E G
L M F L H Á Š N V U
A O O S E T T Ě Č S
V R L Z M O Ě M Í C
Ž C T A B P P C K I
Tajenka: „SLAVNÍ KARVINŠTÍ RODÁCI“
Vyber si jednu osobnost z každého oboru a zjisti o ní podrobnější informace.
Důležité odkazy: http://www.karvina.cz/portal/page/portal/uvodni_stranka/mesto_karvina/o_meste/osobnost i http://cs.wikipedia.org/ http://www.csfd.cz/
34
1.3.4.
Karvinské pověsti a legendy
Informace byly dříve lidem málo dostupné a tak byl dobrý vypravěč vždy vítaným hostem, zejména přinášel-li noviny ze světa, pověsti nebo bajky. Ty utkvěly v paměti lidí a nesly se od úst k ústům. Lidé si je vyprávěli při různých příležitostech, za dlouhých zimních večerů, při draní peří apod. Vznikaly samozřejmě i pověsti a legendy, které se vážou přímo k území dnešní Karviné.
O ČAROVNÉM ZVONU Staré město Fryštát se kdysi nacházelo asi 2 km západně od dnešního Fryštátu. Celé město bylo dřevěné. Jeho obyvatelé byli zemědělci a pastevci. Řeka Olza jim dávala hojnost ryb. Všechna pole kolem městečka byla pečlivě obdělána, osévaná pšenicí, žitem, ječmenem i ovsem. Z daleka se sem sjížděli kupci, aby nakoupili zrní a celá stáda koní, krav a sviní. Bohatí měšťané budovali své město, měli zač. Postavili si také pěkný kostel z modřínového dřeva. Ten kostelík byl tak pěkný, že v dalekém okolí neměli pěknější. Fryštátští si pro ten kostelík koupili zvon. Mistr zvonař si za něj nechal dobře zaplatit, protože při prodeji přísahal, že ulil vzácný čarovný zvon a druhý takový, že nenajdou nikde na světě. Ten zvon pak lidem vyzváněl třikrát denně. Ráno je budil do práce, v poledne je volal k obědu a večer připomínal všem, že je čas k odpočinku. Když zvon zněl, lidé poslouchali a usmívali se. Tak líbezně zvon zněl, že dokázal usmiřovat rozhněvané. Lidé zapomínali na zlobu a rázem odpouštěli jeden druhému. Jednou se stalo, že se dva zloději chystali zavraždit po lupu svou oběť. V tom zazněl hlas zvonu a zloději nejenže kupce nezabili, ale i uloupené zboží mu vrátili a na kolenou ho prosili o odpuštění. Daleko široko byla známa moc zvonu, který dokázal proměňovat zlo v dobro, smutek v radost a obměkčovat tvrdá lidská srdce. Jednou v noci vypukl v městečku požár a dřevěné městečko lehlo popelem. Protože zvon bil na poplach nikdo z lidí neuhořel. Lidé se probudili včas a z chlévů a maštalí vyvedli dobytek do bezpečí. Zvon jim k tomu smutně vyzváněl, jakoby plakal nad jejich neštěstím. Vyzvánět přestal teprve s ranním úsvitem, kdy se propadla i věž modřínového kostelíka. Ráno lidé spatřili tu spoušť, z celého městečka na pravém břehu řeky Olzy, zbylo jen spáleniště a ohromná hromada popela. Nikomu nezůstala střecha nad hlavou. Lidé hrabali každý na svém spáleništi, na vyhrabané sekery a pilky nabili nové topory a všichni se svorně pustili do díla. Celé naše štěstí, říkali, že je jaro, stodoly jsou prázdné, nová úroda se nám urodí, škody jsou menší, než by byly
35
na podzim. Však si do zimy postavíme nové městečko, jen nezoufejme a pilně pracujme. Hned po ohni, v místě kde stával kostel, lidé hledali svůj zvon, který měli nadevše rádi.Rozhrnovali popel, motykami rozkopávali zem, ale zvon jakoby zmizel. Kdosi řekl, že se pravděpodobně roztavil v tom žáru. Ostatní tomu uvěřili a ustali v hledání. Měli teď všichni hodně práce a tak to trvalo až do zimy. Městečko si teď postavili v mírném návrší a kostelík ještě krásnější a prostornější, než ten předchozí. Lidem bylo jen líto, že si v novém kostele nemohou zavěsit svůj milý zvon, pro který nepřestali truchlit. Se shořeliště se časem stala pastvina pro dobytek a tam se jednou udála divná věc. Stádo sviní rylo zem a vyrylo zvon, který zde od požáru ležel zapomenut. Pastýři hned o tom uvědomili rychtáře. To bylo radosti, že milý zvon bude opět znít v jejich kostele. Všichni, ať staří či mladí se přičinili, aby to bylo co nejdříve. A když pak zvon opět visel a poprvé zazněl jeho hlas, lidé slyšeli, jak výrazně říká „ Vepř - ryl - vyryl - vepř - ryl- vyryl“. Všichni se radovali a zvon opět zavedl starý pořádek. Lidem zase třikrát denně vyzváněl. Protože nový Fryštát byl teď výše položen, hlas zvonu se nesl daleko do okolí. Dobře jej slyšeli i v Těšíně. Míjel čas. Lidé umírali a rodili se noví. I městečko měnilo svou tvář. Dřevěné domy byly vystřídány zděnými a místo dřevěného kostelíka byl postaven kostel z kamene a cihel, jen zvon zůstal stejný a přetrvával věky. V té době žila na těšínském zámku mocná kněžna. Vždy, když zvon vyzváněl, sedala u otevřeného okna a s dojetím naslouchala jeho hlasu, který ji vzrušoval a blažil. Ten zvon musím míst zde v Těšíně, řekla si jednou kněžna a hned hnala posla do Fryštátu pro rychtáře. Ještě téhož dne se rychtář hlásil u paní kněžny a ta hned bez okolků řekla, že by ráda koupila jejich zvon, že jim za něj zaplatí tolik dukátů, kolik jich bude zapotřebí k vydláždění cesty z Těšína do Fryštátu. Smutně se vracel rychtář domů, ale jinak nebylo možno než kněžně vyhovět. Ještě smutněji přijali tu zprávu fryštátští. Milovali svůj zvon, ale jiné rady nebylo. Když jim jejich zvon naposled zazvonil, jeho hlas zněl tak smutně, že ani jedno oko nezůstalo suché. Do Těšína stěhovali zvon na voze ověnčeném kvítím a vyprovázelo ho celé městečko, daleko za svůj katastr. V Těšíně byl zvon zavěšen v kostele sv. Václava. Druhý den, časně ráno, vstala paní kněžna, aby si poslechla hlas zvonu z těšínské věže. Konečně ho slyšela, ale proč jeho hlas zní opět z takové dálky? V tom vpadl do knížecí komnaty kostelník se správou, že zvon zmizel. Věrný zvon se v noci vrátil zpět do Fryštátu a tam zvonil a zvonil. Paní kněžna seděla a poslouchala jako očarovaná. Nijak nemohla pochopit a vysvětlit si tu záhadu. Ale bylo tomu tak. Ještě dvakrát dopravili zvon do Těšína, ale zvon se dvakrát umíněně vrátil do Fryštátu. Když paní kněžna pochopila že vůli zvonu nezlomí, už ho tam nechala. Jen přikázala aby na kostelní věži zazdili okénka směřující k Těšínu. Věrný zvon zvonil ve
36
Fryštátě až do 1. světové války , kdy byl zabrán pro válečné účely. Od té doby už také nezazdívají okénka kostelní věže směřující k Těšínu. Pověst však v našich lidech žije dál pro dojemnou věrnost, kterou zvon svému lidu zachoval.
Na základě textu pověsti oprav chyby ve větách: 1/ CELÉ MĚSTO BYLO PŮVODNĚ KAMENNÉ 2/ ZVONAŘ ULIL ZVON, KTERÝ PROMĚŇOVAL KÁMEN VE ZLATO 3/ MĚSTO ZNIČILA POVODEŇ, ZVON PŘI NÍ ZMIZEL 4/ PO POŽÁRU MĚSTO PŘESTĚHOVALI DO NEDALEKÉHO ÚDOLÍ 5/ STÁDO SVINÍ SCHOVALO ZVON 6/ ZVON ZVONIL: „VYRYL BROUK …“ 7/ HLAS ZVONU SE ZALÍBIL OPAVSKÉ KNĚŽNĚ 8/ KNĚŽNA KOUPILA KOSTEL 9/ ZVON SE TŘIKRÁT VRÁTIL Z OSTRAVY DO FRYŠTÁTU 10/ CÍSAŘOVNA DAROVALA ZVON ZPÁTKY FRYŠTÁTU
Seřaď správně události a převyprávěj celý příběh NÁLEZ ZVONU ZAZDĚNÍ OKEN NA VĚŽI DAROVÁNÍ ZVONU VEPŘI NA PASTVĚ KOUZELNÝ ZVON POŽÁR KOUPĚ ZVONU TĚŠÍNSKÁ KNĚŽNA STARÝ FRYŠTÁT TROJÍ NÁVRAT DO FRYŠTÁTU ZMIZENÍ ZVONU
37
Vyhledej a přečti si některé další karvinské pověsti: http://mic.rkka.cz/povesti.html O STŘÝBRŇOČCE O TAJEMNÉM JEZÍRKU DEČMÁNEK O MARYČCE A ZLATÉM HMOŽĎÍŘI JAK PUSTECKÝ POMOHL FRANCKOVI ONDRA FOLTÝN O PUSTECKÉM A PEPÍKOVI
Odpověz na otázky: Proč se karvinské studánce říká „Střybrňočka“? Kdo byl Ondráš? Co stávalo nedaleko dnešní nemocnice v Ráji? Z čeho vzniklo zámecké jezírko? Co vyoral sedlák Mazur z Fryštátu a co s nálezem udělal? Jaký úkol musela splnit jeho dcera Maryčka? Jak říkali místní havíři podzemnímu duchovi v podobě staršího člověka, který jim pomáhal v práci? Co našli ševci na velký pátek v louckém Dečmánku? Komu měl Ondra Foltýn předat stížnost poddaných? Co se stalo s Ondrovou milou Madlenkou? Proč šel Pepík ve 14 letech pracovat na šachtu? Jak dlouho chodil Pepík s Pusteckým dolem?
Důležité odkazy: http://mic.rkka.cz/povesti.html Polášková T., Lázničková N.:Příběhy z Ostravska a Karvinska. Nejkrásnější pověsti Moravy a Slezska.Alpress, Frýdek Místek 2008. ISBN: 978-80-7362-615-0
38
1.4. Region 1.4.1.
Vymezení regionu
Region je oblast, která z určitého hlediska vykazuje jednotné rysy. Může být stanoven buď politicky - jako administrativní jednotka, nebo může vzniknout přirozeně - jako kulturní, či duchovní celek. Z různých hledisek tak existují mnohé regiony, které se často překrývají. Rozdíly
mezi
regiony
si
uvědomujeme
ve
zvláštnostech
řeči,
v nářečí,
ve zvycích, lidových krojích, písních i stavbách. Rozvoj dopravy, přesun obyvatel z venkova do měst, vliv masových sdělovacích prostředků vede k postupnému stírání rozdílů, které po staletí byly mezi jednotlivými regiony.
Administrativně je Česká republika rozdělena do 14 samosprávných krajů:
Zdroj: http://obce.sweb.cz/index.htm#kraj
Středočeský (Praha), Jihočeský (České Budějovice), Plzeňský (Plzeň), Jihomoravský (Brno), Vysočina (Jihlava), Moravskoslezský (Ostrava), Ústecký (Ústí nad Labem), Olomoucký (Olomouc), Královehradecký (Hradec Králové), Pardubický (Pardubice), Zlínský (Zlín), Karlovarský (Karlovy Vary), Liberecký (Liberec), Praha Dřívější správní jednotky byly okresy.
Vyjmenuj bývalé okresy Moravskoslezského kraje.
39
Napiš k jednotlivým číslům pod mapou názvy krajů:
8 14
7
13 9
10
6
1
12
2 5 11
1= 3= 5= 7= 9= 11= 13=
4
3
2= 4= 6= 8= 10= 12= 14=
40
Významné kulturně-historické regiony v České republice: Haná, Valašsko, Slovácko, Chebsko, Chodsko, Pošumaví, jižní Čechy, Podkrkonoší, Polabí, Horácko, Slezsko, Těšínsko …
Přiřaď k barvě region:
==
=
=
=
=
=
=
=
=
=
=
=
41
Poznáš podle lidových krojů historický region?
1
4
2
5
3
6
a/ Těšínsko b/ Slovácko c/ jižní Čechy d/ Valašsko e/ Haná f/ Chodsko (řešení: 1-e, 2-d, 3-c, 4-f, 5-b, 6-a) Přečti si informace o jednotlivých nářečích v regionech.
42
Zdroj: http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/kuldanova/mapka_01a_mam00.png
Poznáš, která potravina a hmyz má v nářečích tuto podobu? zemňák, zemák, ertepl, erteple, herteple, erteplo, kobzol, grumbír, krumle … berunka, beruška, baruška, bedrunka, merunka, medrunka, petrunka …
(řešení:brambora, slunéčko sedmitečné)
Které stavby lidové architektury najdeme na území Moravskoslezského kraje?
2
1
5
8
3
6
9
4
7
10
(řešení:1-Štramberk, 3-Karlova Studánka, 5-Petrovice u Karviné – Marklovice, 10-Chotěbuz-Podobora)
43
1.4.2.
Regionální zvláštnosti našeho regionu
Vymezení našeho regionu: Širší region: Moravskoslezský kraj, severní Morava a Slezsko Užší region: Těšínské Slezsko, Těšínsko
Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodě České republiky. Rozloha kraje činí 5 500 km2, což představuje asi 7% území České republiky. Kraj má druhý nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění (1 247 373, 230 obyvatel na km²). Na severu a východě sousedí s Polskem, na jihovýchodě se Slovenskou republikou. Z hlediska krajského uspořádání sousedí se Zlínským a Olomouckým krajem. Geograficky je území kraje ohraničeno na západě masivem Hrubého Jeseníku, na východě Moravskoslezskými Beskydami. Reliéf kraje je členitý, nejvyšším místem je Praděd s výškou 1492 m n.m., nejnižším bodem je výtok řeky Odry na hranici s Polskem ve výšce 195 m n.m. Polovina území je tvořena zemědělskou půdou, třetinu území tvoří lesy. Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše) do Baltského moře. Pouze z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území na Novojičínsku odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře. I
když
je
kraj
spojován
především
s
průmyslovým
Ostravskem,
nachází
se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí: Beskydy (rozlohou 1160 km²; včetně zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 131 chráněných území. Správním, hospodářským a kulturním centrem Moravskoslezského kraje je město Ostrava. Území kraje je správně rozděleno do šesti okresů: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava-město. V kraji je celkem 299 obcí, z toho 22 obce s rozšířenou působností.
44
http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/rk_1002.html
Která města z uvedené nabídky nepatří do Moravskoslezského kraje? Bílovec, pod
Bohumín, Radhoštěm,
Brno,
Bruntál,
Rožnov
Česká
pod
Třebová,
Radhoštěm,
Český
Těšín,
Frýdek-Místek,
Frenštát Frýdlant
nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablonec, Jablunkov, Jeseník, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Jičín, Nový Jičín, Odry, Olomouc, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Šumperk, Třinec, Vítkov, Vsetín.
Průmysl: Kraji vzhledem k historickému vývoji dominuje těžký průmysl. Díky ložiskům černého uhlí a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem, je jedním z hospodářsky nejvýznamnějších regionů v České republice. V souvislosti s útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost a dlouho bude také trvat obnova poškozeného životního prostředí.
Ve kterém městě regionu sídlí uvedené podniky a co vyrábějí ? OKD, Arcelor Mittal, TŽ, Vítkovice, Tatra, Radegast, ŽDB, Brano, Kovohutě, Ostroj, MSA, Autopal, Bochemie, MCHZ, Lanex, Biocel, RD, Kofola
45
Zajímavosti, zvláštnosti, památky regionu: lázně:
Jeseník,
Darkov,
Klimkovice,
Dolní
Lipová,
Karlova
Studánka,
Jánské Koupele,Velké Losiny hrady: Sovinec, Slezskoostravský hrad, Štramberská trúba, Starý Jičín, Hukvaldy zámky: Slezské Rudoltice, Linhartovy, Stará Ves nad Ondřejnicí, Fulnek, Bartošovice, Bruntál, Kravaře, Raduň, Hradec nad Moravicí, Šilheřovice, Fryštát, Studénka, Nový Jičín, Kunín, Frýdek … turistika: Jeseníky (Praděd), Beskydy (Lysá hora) zajímavosti: jeskyně Šipka ve Štramberku, archeopark Chotěbuz-Podobora, areál ČS. opevnění Hlučín-Darkovičky, památník 2. světové války v Hrabyni, areál Dolních Vítkovic, Důl Michal, hvězdárna a planetárium J. Palisy, hornické muzeum OKD Landek, lesní mlýn Bernartice nad Odrou, technické muzeum Tatra Kopřivnice, úzkokolejná dráha – Osoblaha, vagonářské muzeum ve Studénce, vápenné pece ve Vendryni, větrné mlýny, církevní památky a dřevěné kostelíky, ZOO Ostrava, areál Miniuni Ostrava, Dinopark Doubrava, Stodolní ulice Ostrava …
Přiřaď k obrázkům zajímavá místa regionu.
1
2
5
9
3
4
6
10
7
11
8
12
http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/
A/ Jeseníky (Praděd), B/ archeopark Chotěbuz-Podobora, C/ Hukvaldy, D/ hornické muzeum OKD Landek, E/ Hradec nad Moravicí, F/ Štramberská trúba, G/ jeskyně Šipka, H/ větrný mlýn v Bravinném CH/ dřevěný kostel s. Petra a Pavla v Albrechticích, I/ technické muzeum Tatra Kopřivnice, J/ Karlova Studánka,
46
K/ památník 2. světové války v Hrabyni (řešení: 1/F, 2/C, 3/E, 4/B, 5/K, 6/I, 7/D, 8/H, 9/CH, 10/J, 11/G, 12/A )
Významné osobnosti regionu, slavní rodáci: Joy Adamsonová, Zdeněk Burian, Slávka Budínová, Vlastimil Brodský, Beno Blafnut, Petr Bezruč, Leopold Bauer, Bohumír Dvorský, Ferdiš Duša, Valentin Držkovic, Oldřich Daněk, Karel Engliš, Sigmund Freud, Marie Glázrová, Jan Gillar, Eduard Gerlich, Emerich Gabzdyl, Jiří Hanzelka, Augustin Handzel, Jan Kryštov Handle, Zdeněk Sirotka, Leoš Janáček, Jan Amos Komenský, Richard Kubla, Vladimír Kristin, Óndra Łysohorský, Giodeon von Laudon, Jiří Murén, Votěch Martínek, Johann Gregor Mendel, Jaromír Nohavica, František Palacký, Albín Polášek, Otakar Pařík, Johann Palisa, Ignác Šustala, Čestmír a Lubomír Šlapetovi, Karl Schinzel, Otakar Schindler, Helena Kalichová, František Tomášek, František Vláčil, Josef Veřmiřovský, Vladislav Vančura, Vilém Wőnsche, Adolf Zábranský, Vilém Závada, Emil Zátopek, Ivo Žídek …
Přiřaď slavný rodák – slavné rodiště: Sigmund Freud
-
Hukvaldy
Leoš Janáček
-
Kopřivnice
Johann Gregor Mendel
-
Příbor
František Palacký
-
Hynčice
Emil Zátopek
-
Hodslavice
(řešení: Freud-Příbor, Janáček-Hukvaldy, Palacký-Hodslavice, Zátopek-Kopřivnice, Mendel-Hynčice
Těšínské Slezsko Těšínské Slezsko, Těšínsko je část Slezska, dnes rozdělená na polské Těšínsko (44% území) a české Těšínsko (56% území). Polská část Těšínska včetně města Těšín (Cieszyn), po němž celé Těšínsko získalo své jméno, je součástí Slezského vojvodství, česká část je
47
součástí Moravskoslezského kraje a tvoří více než 20% jeho rozlohy. Do roku 1918 bylo Těšínsko součástí habsburské monarchie jako část zemí Koruny české. Po zániku rakousko-uherské monarchie chtěly Těšínské Slezsko připojit ke svému území jak Československo, tak Polsko. Po téměř dvouletém územním sporu bylo nakonec rozhodnutím velvyslanecké komise, k němuž došlo v belgickém Spa 28. 7. 1920, rozděleno na dvě části. Byly vytýčeny nové státní hranice, 17 obcí, mezi nimi i město Těšín, bylo novými hranicemi rozděleno. Historické centrum města na pravém břehu Olše bylo přiznáno nově budovanému polskému státu, těšínská předměstí na levém břehu se stala základem nového města, které dostalo název Český Těšín. Území Těšínska zahrnuje: východní (slezskou) část města Ostravy, obce bývalého okresu Karviná (Karviná, Havířov, Orlová, Bohumín, Český Těšín …) a část bývalého okresu Frýdek-Místek (Frýdek, Třinec, Jablunkov, Hnojník…).
http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/tesinske-slezsko/default.htm
Krajina Těšínska má dvě tváře - hornatý beskydský jih a nížinatý otevřený sever. Nejvyšším vrcholem Těšínska (a zároveň Moravskoslezských Beskyd) je Lysá hora s 1324 m n. m. Určujícími toky na území Těšínska jsou Visla, Olše (Olza), Ostravice a Odra. Zatímco horské oblasti jsou dosud jen málo dotčeny lidskou činností, najdeme zde rozsáhlé lesní plochy i chráněná území přírody. Zcela odlišný charakter má krajina severní část Těšínska (okolí Karviné, Bohumína, Havířova, Orlové), soustředění těžebního průmyslu, vysoká hustota osídlení a komunikací přinášejí postupnou devastaci původní krajiny. I když těžba černého uhlí v posledních letech neustále klesá, její důsledky jsou patrné
48
všude. Ekologicky patří tato část Těšínska k nejvíce zatíženým oblastem republiky.
Díky historickým proměnám zde velmi silně zakořenily tradice tří zemí - Česka, Polska a Slovenska. Všechny národnosti (v minulosti i Němci a Židé) přispěly k tomu, že Těšínské Slezsko si zachovalo své charakteristické nářečí („po našemu“), zvyky, folklór, jazykovou i náboženskou různorodost. Region je tak dnes originální a výjimečný v rámci celé České republiky.
Přiřaď k popisům jednotlivá místa regionu: 1/ barokní kostelík sv. Petra a Pavla z mohutných dubových klád, obložených jedlovými fošnami, krytý šindelovou střechou 2/ technické muzeum, historie tramvajové dopravy na Ostravsku a Karvinsku, tradice hornictví na Těšínsku, dějiny dobývání uhlí v karvinské části Ostravsko-karvinského revíru 3/ nejmladší město České republiky, unikátní jednotnou architekturou z padesátých let 20. století ve stylu socialistického realismu 4/ lázně s jodobromovými prameny vznikly v roce 1867, do té doby se voda ze studánky používala v lidovém léčitelství 5/ průmyslové hutnické město, obklopené horami Slezských Beskyd 6/ vodní nádrže rekreační místa, vodní sporty, rybaření 7/barokní chrám sv. Petra z Alkantary z roku 1736 se během 20. století vlivem poddolování a následného poklesu půdy naklonil o 7° od svislé osy 8/ největší komplex přirozeného jedlo-bukového lesa karpatského typu na území České republiky 9/ památník připomíná období druhé světové války, 6. 8. 1944 zde bylo 36 mužů zastřeleno gestapem 10/ archeopark v místě, kde od poloviny 8. do 11. století stávalo opevněné slovanské hradiště
(Havířov, Třinec, Havířov-Životice, Albrechtice, prales Mionší u Dolní Lomné, Petřvald, Karviná- Darkov, Chotěbuz-Podobora, Těrlicko a Žermanice, Karviná-Doly)
49
Důležité odkazy: http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/cz/o-kraji/geograficke_informace.html http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/ http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/cz/osobnosti/osobnosti-msk/default.htm http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/tesinske-slezsko/default.htm http://www.tesinsko-info.cz/index.php?cpmenu=8
1.4.3.
Multikulturnost našeho regionu, historické souvislosti
Historický vývoj Těšínského Slezska: Nejstarší archeologické nálezy na Těšínsku pocházejí zhruba z doby 10 000 – 8 000 př. n. l. Naznačují, že v této době byla tato oblast důležitou komunikační oblastí, kterou procházely obchodní stezky spojující povodí Moravy, Odry, Visly a Váhu. Přítomnost Slovanů je doložena od poloviny 8. století. Etnicky se řadili k Vislanům či Opolanům a své mocenské centrum měli v hradišti v Chotěbuzi-Podoboře. V 9. století spadalo Těšínsko do závislosti na Velkomoravské říši a po jejím zániku jej ovládala česká knížata z rodu Přemyslovců. Po vpádu polského knížete Boleslava Chrabrého do českého knížectví na konci 10. století připadlo Těšínsko Polsku. Břetislav I. je sice získal koncem 30. let 11. století zpět, avšak roku 1054 nakonec připadlo znovu polským Piastovcům. Hranice Těšínského Slezska se shodují s hranicemi někdejšího Těšínského knížectví. To se vyčlenilo z původně většího hornoslezského Opolského knížectví. Roku 1290 Měšek I. Těšínský založil Těšínské knížectví, za své sídlo si zvolil hrad v Těšíně a začal se přiklánět k Českému království, což se projevilo i sňatkem jeho dcery Violy Těšínské s českým králem Václavem III. Měškův syn Kazimír I. uznal lenní svrchovanost českého krále Jana Lucemburského v roce 1327. Proces spojení Slezska se zeměmi Koruny české byl dovršen roku 1335 v Trenčíně, kdy se Polsko definitivně zřeklo svých nároků na Těšínsko a ostatní slezská knížectví mírem, uzavřeným mezi českým a polským králem. Těšínsko se tak stalo
50
součástí českého státu jako tzv. korunní léno - v případě vymření vládnoucího rodu mělo připadnout přímo české Koruně. Těšínská větev Piastovců panovala v Těšíně po téměř čtyři století. Po Měškovi zasedlo na těšínský stolec dalších 15 Piastovců a Piastoven. Rod vymřel roku 1653 smrtí poslední kněžny Alžběty Lukrécie. Těšínsko pak skutečně přešlo pod přímou vládu českých králů, jimiž byli Habsburkové. V rukou habsbursko-lotrinské dynastie zůstalo Těšínsko jako součást zemí české Koruny až do roku 1918. Se zánikem rakousko-uherské monarchie zaniklo i původní Těšínské knížectví jako korunní země, avšak nezměnilo se původní územní vymezení Těšínského Slezska. To chtěly připojit ke svému území jak Československo tak Polsko. Těšínské Slezsko se stalo předmětem územního sporu nově vzniklých států. Spor vyvrcholil sedmidenním ozbrojeným střetnutím při obsazování Těšínského Slezska československou armádou v lednu 1919. Po zastavení bojů se spor o novou státní příslušnost území Těšínského Slezska přenesl na půdu právě probíhající mírové konference v Paříži. Rozhodnutím velvyslanecké komise, k němuž došlo v belgickém Spa 28. 7. 1920, bylo rozděleno na dvě části. Byly vytýčeny nové státní hranice, v zásadě platné dodnes, 17 obcí, mezi nimi i město Těšín, bylo novými hranicemi rozděleno. V roce 1938 po mnichovském diktátu si tehdejší polská vláda vynutila změnu hranic z roku 1920 a odstoupení většiny československého Těšínského Slezska. Ve dnech 2. – 11. října 1938 bylo území obsazeno polskou armádou a následně zde byla zavedena polská státní správa. Bezprostředně po zahájení II. světové války a přepadení Polska 1. září 1939 bylo toto území připojeno přímo k Německu. Po ukončení II. světové války byl v prostoru Těšínského Slezska obnoven stav z roku 1920. K definitivnímu ukončení jednání o průběhu státních hranic došlo ve Varšavě 13. června 1958 podpisem Smlouvy mezi Polskou lidovou republikou a Československou republikou o konečném vytýčení státních hranic. Současný průběh státních hranic České republiky s Polskem je téměř shodný se stavem platným od roku 1920.
51
Přečti si pozorně text a doplň chybějící údaje ve větách: 1/ Od poloviny 8. století je doložena přítomnost ….. na Těšínsku. 2/ V 9. století bylo Těšínsko součástí ….. říše. 3/ Po zániku Velkomoravské říše ovládla Těšínsko ….. knížata z rodu ….. . 4/ Na konci 10. století získal Těšínsko ….. Chrabrý a připojil ho k ….. . 5/ Těšínské knížectví vzniklo na konci ….. století a vládli mu knížata z polského rodu ….. . 6/ Příklon těšínských Piastovců k českému státu započal sňatek ..… Těšínské s českým králem ….. . 7/ Proces spojení Těšínska se zeměmi Koruny české by dovršen v letech ….. a ….. za vlády Jana ….. . 8/ Vládnoucí rod Piastovců roku 1653 ….. . 9/ Po smrti poslední Piastovny Alžběty Lukrécie přešlo knížectví přímo do rukou vládnoucích ….. . 10/ Po zániku habsburské monarchie v roce1918 se stalo Těšínsko předmětem územního sporu mezi ….. a …. . 11/ Těšínsko bylo nakonec roku 1920 ….. mezi oba státy. 12/ Československou část Těšínska v říjnu 1938 ….. polská armáda. 13/ Po vypuknutí 2. světové války a obsazení Polska bylo Těšínsko připojeno přímo k ….. . 14/ Po skončení 2. světové války byl na Těšínsku obnoven stav z roku ….. . 15/ K definitivnímu vytýčení hranic došlo podpisem ….. mezi Československem a Polskem v roce 1958. /Řešení: 1/ Slovanů, 2/ Velkomoravské, 3/ česká - Přemyslovců, 4/ Boleslav - Polsku, 5/ 13. - Piastovců, 6/ Violy – Václavem III., 7/ 1327 - 1335 – Lucemburského, 8/ vymřel, 9/ Habsburků, 10/ Československem - Polskem, 11/ rozděleno, 12/ obsadila, 13/ Německu, 14/ 1920, 15/ smlouvy/ http://www.tesinsko-info.cz/index.php?cpmenu=8 http://www.muzeumct.cz/tesin/tradice/historgeogr.php
52
Těšínské nářečí Těšínské nářečí („po našymu“) se vyvinulo z vlivů polštiny, češtiny, němčiny a, od 50. let 20. století, i slovenštiny. V praxi se používají dvě verze po našymu. První z nich je po gorolsku, používá se v Jablunkově a okolních obcích, tedy v horách (po našymu v górach). Druhá verze se jmenuje po dolańsku a používá se v okolí Karviné. V oblasti kolem Českého Těšína, ležícího mezi Jablunkovem a Karvinou, je možné slyšet obě verze. V současné době je po našymu vytlačován češtinou resp. polštinou a to především ve větších městech, kde jej v komunikaci užívá méně obyvatel než na venkově.
Porovnej podobu některých slov v češtině, polštině a po našemu. ČESKY bůh pravda týden den čas měsíc rok život smrt láska století jazyk město dům jméno láhev kříž ulice hvězda cena cesta řeka
POLSKY bóg prawda tydzień dzień czas miesiąc rok Ŝywot śmierć miłość stulecie język miasto dom imię butelka krzyŜ ulica gwiazda cena droga rzeka
PO NAŠEMU bóg provda tydźyń dźyń čas měśónc rok žyvot śmjyrć laska stóletě jynzyk mjasto chałupa mjano flaška křyž ulica gvjazda cena cesta řyka
http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%A9_n%C3%A1%C5%99e%C4%8D%C3%AD
http://ls78.sweb.cz/ponaszymu.htm
53
Polská menšina na Těšínsku Umělé rozdělení Těšínska způsobilo, že se v českém (československém) státě v pohraniční oblasti náhle ocitlo několik desítek tisíc Poláků. Během posledního půl století se početní stav polské menšiny zmenšoval o více než jednu osobu denně. Rekordní poválečný pokles polské národnosti byl zaznamenán v 80. letech - o více než 8 tisíc během 11 let. V 90. letech klesl počet Poláků na Těšínsku o téměř 16%.
Porovnej početní stav obyvatel polské národnosti v letech 1950 a 2001. Obce s největším počtem osob polské národnosti v letech 2001 a 1950 obec Třinec Karviná Český Těšín Havířov Bystřice Vendryně Jablunkov Orlová Horní Suchá Albrechtice
2001 Poláci celkem % Poláků obec 6 901 41 322 16,70% Karviná 5 081 64 761 7,80% Třinec 4 165 28 737 14,50% Orlová 2 823 87 703 3,20% Stonava 1 494 5 016 29,80% Horní Suchá 1 347 3 772 35,70% Dolní Suchá 1 234 5 920 20,80% Vendryně 1 133 36 263 3,10% Bystřice 975 4 423 22,00% Český Těšín 946 4 071 23,20% Jablunkov
1950 Poláci celkem % Poláků 11 521 35 256 32,70% 5 389 15 614 34,50% 3 526 20 444 17,20% 2 501 4 740 52,80% 2 166 4 120 52,60% 1 743 7 518 23,20% 1 705 3 117 54,70% 1 651 3 790 43,60% 1 424 12 693 11,20% 1 408 4 811 29,30%
http://www.polonica.cz/prezentace/index.php?h=126582715157267911
54
