x.
vLAsTIvĚDNÝ
sBoRNIK
vYsoČINY
oddíl věd přírodních
1989
lntrodukce ryb v premennéob|astiŽamtyctr wchů
sTANIsLAv
NENADÁL
Introdukcea aklimatíz{ceryb je tak stará,jako jejich chov v umělýchnádrŽích a n1ásvůjpůvodjiž ve staréCíně.COLUMELLA (prvnístoletínašeholetopočtu) píše, ŽeRímanénejenpřechovávalia vykrmovalirybyv rybnících, ale zabýva|isetakéjějich chovem.Historierybníkářství v našichzemíchzačíná ve 12.a l3. století, l5. aŽ 16.stoletíseoznačujejako zlatývěk rybářství. v tétodobějeodhadovánpočetní stavrybníků na 20 000,KosToMARoV (1958)a jejich výměrana l80 000ha, LUSK, BARUŠ,Vo. sTRADovsKÝ (l983).Nejstarší introdukovanourybouv doběpředbělohorské je bezesporuzušlechtěnáforma kapraobecného(CyprinuscarpioLINNAEUS, 1758)'V pramenné oblasti Žďárskýcnvrchůbyl pravděpoáobněchovánjiŽ koncem l3. století. Jedenz nejstarších rybníkůna Moravě, rybníkopatský(dnesBranskfl ve ŽďáÍenad Sázavou,by| za|oŽenopatemcisterciáckého klášteraVinrichemz Waldsasv roce l2ó3. Za rybuzavedenoudo našichvod v doběpobělohorské pravděmůŽeme s největší podobnostítaképovaŽovatcandátaobecného(Stizostedion luciopercaLINNAEUs, l758)'i kdyžnenína tutootázkudosudjednoznačný názor.Původníje v oblastech severovýchodní Evropy' Na západ od Labe byl vysazovánkoncemminuléhostoletí BAUCH 1955.ŠUSTA (l938)-sedomnívá,že pěstovánícandátůvzniklo nejdříve v Třeboni' odkud se šířilodo Čecha na Moravu. Podle archivníchdokladůse první candátido třeboňskýchrybníkůdostaliroku 1784,(HURT, 1960).Prvníchov moravskýchcandátůje zaznamenánv rybníceNovému Mikulova roku l708' Na panstvítelečském v roce |796a na Náměštskubyla candátínásadapouzev jednomrybníku,,Vr. benci" v roce 1843. Podle výkazuo uŽitkurybničního úřadupři zrušení klášteraveŽďá,íenad Sázavou v rocel784nenícandátuveden(vevšechrybnících byl chovánkapra štika). Chov can. dátůje doloŽenstatistickýmhlášením z roku l898 rybářskýmspolkemve VelkémMeziííčí v řece oslavě, Balince a ve Velkémrybníkuv oslavičkách.Vysazovánícandátí násadydo volnýchvod,jezaznamenánov kroniceČeského rybářskéhosvazuveŽďáÍe nad Sázavou.V roce |929by|odo řeky Sázavyvysazeno300kusůcandátaobecného' V součas.né doběje candátobecnývysazovándo účelových vodníchnádrŽív celépramennéoblastiZďárskýchvrchů.Jeho růstje průměrný. jak zjistilNENADÁL (1984)
1E3
v nádrŽina pitnou vodu StavištíveŽďárenad Sázavou.Candáti dosahovaliprůměrné délkytěla(Lc) v mm ve stáří: l* 139mm,2* 303mm,3+384mm,4* 444mm,5+504 mm. Introdukceryb ve 20. století Pstruh duhový, (Salmogairdnerii(RICHARDSON' 183ó).Původnív zápaďníčástiSe. verníAmeriky, v horskýchpotocích,velkýchřekách a pobřeŽnízóně oceánu,kde se vyskytujev několika formách.S jeho chovem u nás začalrybářskýspolekv Kadani v roce 1888.V roce 1902se členové seznamují rybářskéhospolkuve VelkémMeziříčí sjeho chovemv líhnihraběteHarrachav Karlovci.SprávavelkostatkuhraběteBelcre(Svratky)v roce 1908 duhovéhodo řeky Švarcavy diho v Jimramově,zaved|apstruha a měla vlastnílíheň.Ve Žďáte nad Sázavouje pstruhduhovývysazenv roce 1928do potokaStaviště. Plůdekv počtu7 000ks byl získánz líhněv Ledčinad Sázavou.Vryb. nícíchŽďárskasejako vedlejší rybauplatňujeod roku |949v návaznostina vlastníprolíhnive VelkéLo. dukci násadv líhniveŽďáÍenad Sázavoua od roku 1953v pstružní senici'kde z vlastnígenerační ná. ryby bylo vytřenoprvních400000jiker.Do úěelové ďrŽena pitnouvodu Stavištěbyl pstruhduhovývysazenv roce1962,kde sejakopredá. o tom,žese pstruhduhovýve volnýchvotor v salmonidnímtypunádrŽeneosvědčil. jiŽ v minulosti,svědčí zápisze dne 1. 3. 1908z valnéhromadyrydách neosvědčoval řek ušlechtilými bářskéhodružstvav HorníBobrové:,'Jelikožpokusys nasazováním budižod nasazování letosupuštěno". druhyryb se neosvědčují, Jeho růstv nádrŽiStavišti sledovalNENADAL (1966)s následujícími délkamitěla (Lc) v mm ve stáří: 1+ l39 mm,2* 199mm,3+ 218mm,4* 292mm,5t 296mm. Po zavedení modernívelkovýrobnítechnologiev chovupstruhaduhového, dosahujehospodářství státníhorybářstvíve ŽďáÍenad Sázavouna rybnícíchSykoveca Medlov průměrného výnosu kolem 0,5 tuny z jednoho hektaruvodníplochy. Síh severní(CoregonuslavaretusLINNAEUS, 1758) introdukovánJ. Šustou v roce 1882z jezeraMiedwiev Polsku. Do jihočeských rybníků Státnírybářstvízapoěalosjeho chovemna hospodářstvíŽďárnadSázavouv roce 1949. Výroba vlastníhoplůdkuby|a zahájenav roce 1953,kdy bylo vytřeno půlmil. jiker v líhni ve Velké Losenici. Síh peleď (Coregonuspeled GMELIN' 1788) Původemv severníěásti SSSR mezi řekami Mezen a Kolymou,kde obývávelkéřeky V ajezera.K nám byl introdukovánv roceL970StátnímrybářstvímKlatovy-Žichovice. roce 1970byl takédovezenrričkovýplůdekdo líhněve VelkéLosenici a vysazendo generační V roce I9.|2by|ovytřeno 1 mil. jiker z vlastnídochované rybníků. ryby.od pramenné v tédobyje úspěšně chovánjako vedlejší oblastiŽďárskýcb ryba rybnících vrchůspolu s kaprem,síhemseverním-marénou, a pstruhemduhovým. okounek pstruhový (MicropterussalmoidesLACEPEDE' l802) Původnív Severníamerice,kde obývápomalutekoucívody,zarostlájezeraa nádrže. jezerado Německaa odtudkolemroku 1900se V roce 1883dovezenz Grenwodského dostalna Třeboňsko. Pod|e záznamuv kronice rybářskéhospolku ve Žďáře nad Sáza. vou bylo do řeky Sázavyvysazenov roce 193ó50kg pstruhovýctt okounů.Populacepozději zanikla. 184
Jesetermalý (AcipenserruthenusLINNAEUS' 1758) v řekách Černého, Azovskéhomoře, Kaspickéhojezera a Sevemítroledového Původní po Kolymu. moře od obu U nás v Dunaji, Hronu a Váhu. Podle informace in lit. A. WK (1949)'byl jesetermalý pokusněvysazenv roce 1949do rybníkaNavrátil na Křihmotnosti0,20kgl Násadabyla dovezenazeZ|atnéna Dunaji o průměrné Žanovsku. hmotnosti 1 kglks a celkové ks.V roce 1950bylo sloveno68 kusůjeseteruo průměrné délcetěla (Lt) 800mm. V roce 1953byl jesetermalý lovenještěna Veselskémrybníku, Jesetermalý ve stojatévodě ztrácíplod. kambyl přesazen.lntrodukce nebylaúspěšná. nost. Sivenamerický(Salvelinusfontinalis MITSCHILL' 1815) Původníve velkýchjezerech SevemíAmeriky, kde vytvářístálésladkovodnía taŽné a plůdekvysa. formy.Prvníjikry byly k nám dovezenyz Německav letech 1883-1884 zen do Tichéa Divokéorlice. V archivnímdokladuz roku 1940,rybářskýspolekve v Bítešském VelkéBítešiuvádíchov pstruhaobecného a 'sivenaalpského'' a Bílémpotoce'Zřejmě šloo sivenaamerického,kterýbyl za sivenaalpskéhozaměňován.Do po. tokůpramennéoblasti Žďárskýchvrchůbyl siven americkývysazenv roce 1969a pak vysazovándo řeky Sázavy.Pokusně byl takévysazensiven americkýdo Matějovského rybníkav roce 1975-7ó.Přirozená reprodukcebyla zjištěnana přítokuMatějovského rybníkav roce 1976.Rychlost růstuzjišťovalNENADAL (1984b)
Věková třída Kamennýpotok a Sázava(Lc mm) Matějovskýryb. (Lc mm)
134 165
II
III
IV
187 229
240 256
302
Sivenamerickýv pramennéoblasti Žďárskýchvrchůvykazujevelmi dobď růst.Ve (Salmotruttam. podmínkáchrosterychlejineždomácípstruhobecnýpotoční stejných jeho je (1984 výtéŽnost, chovu nízká nízká návrat. NENADAL b). Nevýhodou /orio) Ve vol. V rybničním chovusejako vedlejší nostnásada krátkověkost. rybaneosvědčil. ných vodáchje vhodný do regulovanýchtoků. idella VALENCIENNES' 1884) Amur bílý (Ctenopharyngodon Do v povodíAmuru ažpo Kanton.V Cíněje chovánodedávnav rybnících. Původní na Třeboňsku,ve Vodňanech,Přerově ČsSRdovezenv roce 1961a chovánv rybnících a Hodoníně.V pramennéoblasti Žďárskévrchy pokusněvysazenv roce 1978do účelo. vénádrŽeStavištěve ŽďáÍenad Sázavou' Celkem bylo vysazeno600 kusůnásadyve stáří3t o celkovédélce(Lt) 400-450mm. Jeho růstv nádržiStavištisledovalNENADAL (1987) Délkatěla amura bíléhove věkovétřídě: IV: 388mm, V: 405mm, YÍ: 424mm, VII: 440mm, VIII: 451mm, IX:464mm, X: 48ó mm, XI: 497 mm, XII: 530 mm 185
V přirozenýchpodmínkáchnádržeStavištěnepřekročíl amur bílýpočáteční etapuakli. matizaceanacházíse ve stadiufyziologickéadaptace.Vzhledem ke klimatu pramenné funkce omezena.V roce 1984 oblasti Žďárskýchvrchůje jeho biologicko-meliorační byl pokusně vysazen takédo Pilské nádrŽe ve ŽďáÍenad Sázavou. Tolstolobik obecný (Hypophhalmichthys molitrix VALENCIENNES' 1884) V roce 19ól dovezendo Třeboněa Vodňan. v povodíAmuru aŽpojižníČínu. Původní V pramennéoblasti Zďárskýchvrchůvysazenpokusnědo nádržena pitnou vodu Stavištěve ŽďáÍenad Sázavou,v roce 1978.Růstjev nádrŽiStavištio něco rychlejší neŽ u amurabílého.Ve stáří l0* dosahovalacelková délka(Lt) 680-735mm, délkatěla (Lc) 598-650mm a hmotnost3860-4680g. funkce tolstolobikaobecnéhose zdá být v podmínkáchpra. Biologicko.meliorační mennéoblasti při omezovánífytoplanktonu významná. Die lntroduktion der Fische im Gebiet Žďárskévrchy. ZUSAMMENFASSUNG Die forgeschlageneArbeit restimiertdie Erkentnise riber der Introduktin der Fische im Gebiet Zďárskévrchy seit dem Aďang der Teichwirtschafte.Es wurde festgestellt, dass 10 Fischarten (daraus8 Fischarten im Laufe letzten Jahrhundrte)introduktiert wurden.In der Gleichzeitigkeitwurden6 Fischartengut aklimatisiert,2 Fishartenbefinden sich in der Periodeder FyziologischeAdaptationund bei 2 Arten warZucht erfolglos. LITERATURA a jeho tradice.SZN Praha ANDRESKA J.' 1987:Rybářství 7.xI. 1949(vvK). ANONYMUS, 1949:Duhovýpstruha jeseterdo našichvod'Pondělník, ve vodáchČeskomoravské vrchoviny. ANONYMUS, 1950:Jak se dařilojeseterům Rovnost. ó. xI. 1950 ARCHIV: Rybářství. Archivnídokungenty z let l8ó0 - 1945okresuVe|kéMeziříčí a NovéMěsto na Morávě.okresníarchivve ŽtarénaaSázavou BAUCH G., l955:Die einheimischen Sůsswasserfische' Berlin,1955. HURT R.' 1960:Dějinyrybníkářství na Moravěa ve Slezku.opava,l9ó0. KAČÍREKM., 1970: Chovvedlejších druhůrybv oblastiředitelství státníhorybářství veVelkém Vertebrat'zptávy,|970(2):77-80. MeziříÓí. KAČÍREKM., t976:státnírybářství. odštěpný závodVelkéMeziříčí. olW ve ŽďáÍenad,Sáza. vou.14s. KosToMARov B., 1958:Rybářství. ČsAZv Praha,1958. KRONIKA: KronikaMo ČRsve ŽďáÍenad Sázavou Rybyv našich vodách. LUSK s', BARUŠv., vosTRADovsKÝ J.,1983: Academia, Praha1983' potočního prorybářské a pstruhaduhovébo NENADÁL S., l9ó7:Význampstruhaobecnébo vyuŽitíúdolní nádrŽeStaviště. 99 p.' ms.Diplomováptáce,depon.in VSZ, Brno. vodnínádrŽestaviště NENADÁL s., 1984a:Ichtofauna účelové ajejívyvoj.Expertiznízptáva, depon' in Povodí Vltavy, Praha. NENADÁL s., 1984 b: Pokus o aklimatizaci sivena amerického Sa|velinusÍontinalis (Mitschill,
1Eó
l8l5) v cHKo Ždarcyevrchy. Próce a studie,přír.,Pardubice,15: l25.l34. (Ctenopharyngodon NENADÁL S., 1987:Růstamurab.í|ého v úče|ové idettaYa||.) vodnínádrŽi Stavištěv pramennéob|asti Zďárských vrchů.Vertebat' zptávy, 1987:57-60. Šusre J., 1938:VýŽiva kapra a jeho druŽinyrybničné' Praha 1938.
D o š | o2: l . l 1 . 1 9 8 8 Adresa autoÍa:Ing. StanistavNenadá|,okresnímuzeum Žďfu n. Sáz.
It7
