Časopis přerovského děkanátu
Únor 2001 Číslo 2 Ročník 7 Liturgický vikýř
Ruka z knihy O posvátných znameních
Rosteme ve víře
Modlitba – co to je?! kreslený seriál
Dětské okénko
Smutný dopis nejmenším dětem
Pozvánka na 6. farní ples Světec měsíce sv. Tomáš Akvinský
Slovo Charity
Křížovka na únor 2001
a další…
Slovo pro každého
Číslo 2, Ročník 7, Únor 2001
Úvodník
Jubilejní
rok,
který
obrátil
naši
pozornost k příchodu Božího Syna a dal
zazářit
jeho
lidstva,
přítomnosti
vyvrcholil
vánočních
svátků
uzavřením
Svaté
jsme
do
třetího
očekáváme
a
a
oslavě
byl
brány.
tisíciletí.
co
v rodině
při
do
završen Vstoupili
Co
něho
od
něj
chceme
přinést? Pokud
jsme
opravdově
přemýšleli nad velkým tajemstvím, že
1. ledna, kdy začíná nový občanský rok, slaví církev Oktáv slavnosti Narození Páně - Slavnost Matky Boží Panny Marie. Mešní
texty
v tento den evangelijní
6.
Bohem blízkým, a snad jsme se lépe
Východě
ve
jeho
svém
přítomnost
životě.
Jubilejní
Bohorodičku.
zprávy
Lk
2,21)
až
do
ledna
slavíme
slavnost,
Slavnost
řecky
původním
narození.
Později
Zjevení
Páně. je
Epifaneia, svátkem
se
na
Kristova
s tímto
svátkem
spojovala památka Ježíšova křtu a památka
dny, které jsme slavili, nás mimo jiné
jeho prvního zázraku v Káně Galilejské, kde Ježíš proměnil vodu ve víno a tím také zjevil
Bohem
obdarován
a
umět
za
to
důležité je rozdělit se o toto poznání s
druhými,
sdělit
zkušenost
ve
obohatit
navzájem.
pastýřském
svoji
společenství,
listě
osobní a
tak
se
V novoročním
nám
to
připomenul
náš Otec arcibiskup Jan: „S pokladem víry je to tak, že v nás tím víc roste, čím
více
se
o
svou
víru
dělíme
s druhými. Ježíš je nám tím bližší, čím častěji o něm vydáváme přesvědčivé svědectví. Tím úžeji žijeme s Kristem, čím lépe učíme druhé s Ježíšem žít.“ Sdílení
vyžaduje
otevřenost.
se
liturgické
vedly ke sdílení. Rozpoznat, že jsem
poděkovat, je velmi důležité. Neméně
V minulosti
mír.
Tato
vnímat
jako
reformy z roku 1960.
Bůh se pro nás stal člověkem, věřím,
naučili
Marii
Tento den je také Světovým dnem modliteb za
že jsme si více uvědomili, jak Bůh je
konkrétně
připomínají
slavil svátek Obřezání Páně a vánoční oktáv (na základě
svou slávu a učedníci v něho uvěřili (J 2, 11). Antifona k Zachariášovu kantiku v modlitbě ranních chval popisuje tyto události obrazem spojení Krista s církví: „ Dnes se církev oddala nebeskému
ženichovi:
v Jordáně
ji
Kristus
mudrci spěchají s dary na královskou
obmyl
z jejích
hříchů,
svatbu, voda je proměněna ve
víno a potěšuje hosty.“ Hlavním
motivem
slavnosti
je
spasitelné
zjevení
Krista.
Ježíš
je
mesiášským králem celého světa a chce vést i pohany ke spáse. Ve druhém
čtení
sv.
Pavel
píše
Efesanům:
„…pohané
jsou
spoludědicové, část společného těla, a mají v Kristu Ježíši podíl na zaslíbeních evangelia.“ V našich
zemích
se
tento
den
nazývá
svátkem
Svatých
Tří
králů,
Třemi králi. Nezapomínejme ovšem, že se nejedná o svátek svatých, ale o svátek Páně. V evangeliu není řeč ani o králích, ani o počtu tří.
Je to velmi náročné vyjít sám ze sebe,
Králi
překročit
nazýváme
ony
mudrce
proto,
že
přinesli
královské,
velmi
které
vzácné dary a jejich počet odvozujeme od počtu jmenovaných darů –
jsem si vybudoval a ve kterých jsem
zlata, kadidla a myrhy. Den před Slavností Zjevení Páně (Epifanie)
se
tu
je při mši svaté žehnána voda, kadidlo a křída. Od konce středověku
záleží?
je známo žehnání obydlí za použití požehnané vody, křídy a kadidla.
Jestliže v prvé řadě na mně samotném,
Nad dveře se přitom píší písmena C + M + B a letopočet. Populární
pak se stáhnu a budu se o sebe bát.
vysvětlení říká, že jde o značky jmen tří králů ( Caspar, Melchior,
Jestliže mi jde o Krista, pak pro mne
Balthasar),
pomyslné
docela
základní
platí
dobře
otázka:
Ježíšovo:
hranice,
zabydlel.
Na
čem
„Nebojte
Je
mi
se,
já
podle
jiných
jde
o
počáteční
jsem
a
sestry,
zde
jsme
velkými dlužníky. Kolik je toho ještě
to,
co
Jubilejního
jsme roku,
získali
chodili
v tento a
den
zpívali.
si vzpomenete na
známou
ale
tříkrálovou
píseň – „ My tři králové
naopak bylo rozmnoženo.
jdeme k vám“.
P. Josef
Strana 2
obydlí).
středověku
Jistě
prožíváním
nezapadlo,
(Kriste,
tomuto
s hvězdou
Neotálejme! Učme se dělit s druhými,
mansionem
žehnej
chlapci
– v rodinách, ve farnostech i do šířky.
prosby
benedicat“
Ve
potřeba, aby se proteplily naše vztahy
aby
slov
„Christus
přemohl svět.“ Bratři
písmena
Slovo pro každého
Číslo 1, Ročník 7, Leden 2001
Svátek Křtu Páně, který slavíme v neděli po 6.lednu, totiž ona událost, měla podle církevních otců velký teologický význam. Z nebe se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.“ a sestoupil na něj Duch svatý v podobě holubice( Mt 3,17). Při Ježíšově křtu bylo zjeveno, že Ježíš je
Syn
Boží,
byl
pomazán
a
vyslán
k mesiášské
službě
(Sk
10,
34-38).
Přijetím Janova křtu projevuje Ježíš svou solidaritu s lidstvem zatíženým hříchem. Svátkem
Křtu
Páně
končí
doba
vánoční.
Začíná
doba
liturgického
mezidobí ( její první část), trvající do Popeleční středy.
18.
slavíme
ledna
V týdnu
blízkém
Památku
této
památce
Společná
křesťanů.
Panny
úcta
Marie,
prožíváme
Bohorodičky
Matky
týden
zůstala
jednoty
modliteb trvalým
křesťanů.
za
jednotu
poutem
mezi
západními a východními křesťany i po jejich rozdělení. Proto také úsilí o obnovení jejich jednoty bylo a je často svěřováno pod její ochranu. V tomto týdnu zvláště prosíme o opravdové sjednocení křesťanů, protože rozdělení
Jarda Branžovský
následovníků Krista je pohoršením a překážkou pro hledající Boha
usiluje,
PLAMEN chladno.
Zcela
osamělá
se
cítí
duše
v
té
mrtvé
dálce. Její živoucí touha hledat vůkol, kde by mohla utkvět,
ale
nic
neodpovídá.
Holé
stromy,
studené
pohoří, prázdná rovina - vše mrtvo! Jedině ona je živá v té okolní pustině. Tu najednou v jedné zatáčce cesty
zazáří
odpověď
světlo
na
...
Nezavolalo
hledání
tvé
na
tebe?
duše?
Jako
Jako
něco
očekávaného, co sem patří? Nebo sedíš pozdě v zasmušilé světnici. Stěny stojí
šedé
a
lhostejné,
domácí
nářadí
je
němé.
Tu
přichází dobře známý krok; dovedná ruka připraví v kamnech,
zapraská
otevřených
dvířek
to
v
nich,
padá
do
vyrazí
světnice
plameny červená
a
z
záře,
lahodné teplo se line - není pravda, že je všechno najednou když
v
proměněné?
nějaké
Všechno
vyhaslé
tváři
dostalo
náhle
co
duši.
zazáří
Jako
přívětivý
život,
dát
někde
Chápeme bychom
měli
se
deroucí.
přece
se
světlem,
nedá jak
Když
jak
se
odvrátit
vysílá
vidíme
poddává od
proudy
plamen
každému
svého
-
jak
jestli
že
dlít,
když
vidíme,
jak
plamen
proniká,
oduševňuje, oslavuje celé své okolí, jak se hned stává živoucím středem všeho, ať kdekoli zasvítí - zda to není obraz tajemného světla v nás, které je zažehnuto
do
tak
niterného,
tomu
je.
Jako
obraz
toho,
co
je
v
tam
zajisté
musí
hořet
před
tam,
kde
oltářem.
Tam
té
tajemné,
svaté
blízkosti.
V
pohledu
Božím
a
s
tím, že tam jako obraz a výraz svého života zažíháme plamen. Ten plamen tam ve věčné lampě - pomyslil jsi už na to? to jsi ty. Znamená tvou duši ... má ji znamenat! Neboť samo o sobě pozemské světlo neříká o všem Bohu nic. Musíš je učinit výrazem svého k Bohu obráceného života. Tam v té svaté blízkosti má skutečně být místo, kde tvá duše
hoří,
kde
je
zcela
živá,
zcela
plamenem,
ohněm Má
pro
tam
zcela
zcela Něho.
být
doma,
tichý
tak aby
plamen
nahoře světle
ve
byl
výrazem
věčném skutečně tvého
nitra.
Snaž se o to. Není to lehké. A přiblížíš-li se k tomu, pak můžeš po takových chvílích zářivého ticha zase klidně jít mezi lidi. Pak zůstane plamen na místě svaté blízkosti, a ty můžeš říci Bohu: „ Pane, to je má duše. Ta je u Tebe po všechen čas.“
nás
hoří plamen; jako obraz toho, co v nás
Slovo pro každého
pak
pohledem na Boha. Tak by to mělo být. To vyznáváme
v tomto světě, aby vše proniklo a dalo tomu domov? Ano,
se
všechno živé v sobě, všechno jasné a silné soustředěno
tu
i sebe častěji bylo ohýbáno a krušeno nízkými silami A
Kde
bychom měli stát, v klanění, v pozorném patření, majíce
necítíme hluboké příbuzenství s tím v našem nitru, co
okolí?
ducha.
mluvit,
také,
a
také ustavičně hoří a je světlem a tíhne vzhůru, byť to
životu
stále
září
pak
svému
tedy
neúnavně závanu,
vstupu,
tepla
obraz
vlastně
uvnitř zakoušíme: teplý a svítivý, stále v pohybu, stále
vzhůru,
jako
zažehneme plamen.
obrazem naší živé duše; obrazem všeho toho, co živě
vzhůru
silné,
nám mluví jako něco živého. A chceme-li vyjádřit svůj
život. Ano, oheň je spřízněn s životem. Je nejčistším
šlehat
je
setkáme s plamenem, cítíme, jak jeho vlnění a světlo k
V pozdním večeru jdeš krajinou. Kolem tebe je temno a
svítí,
Číslo 1, Ročník 7, Leden 2001
Z knihy O POSVÁTNÝCH ZNAMENÍCH autora Romana Guardiniho připravila Alena
Strana 3
Zamýšlíme
se
nad
tajemstvím
smíření a pokání. Už jsem hovořil o zpytování
svědomí
a
také
jsem
upozorňoval na tajemství lítosti nad hříchy.
Dnes
několik
vět
na
téma
vyznání hříchů.
Svátost smíření 3 Upřímná zpově
vyjádřil, že nedůvěřuji Bohu, že tuto
Často se setkáváme s výčitkou, že zpověď vynalezli kněží a že ona není od Boha. Je to směšná výčitka, neboť kněží by si sami pro sebe připravili mučení. Zpověď je nejtěžší kněžská práce. Všechny jiné kněžské práce jsou velmi, velmi lehčí a jednodušší, než sedět ve zpovědnici. Jestli někdo říká, že zpověď vymyslili kněží, to nemůžu nic jiného udělat, než usmát se nad ním. Je to opravdu jeden z nejtěžších a nejvíce zodpovědných kněžských úkolů. Tato výčitka
je
přes
čtyři
století
podporována
protestanty,
kteří
odmítli
svátost
kněžství a skrze to odmítli také svátost smíření. To z těchto prostředí pochází nejčastěji útok na zpověď. Zatím kněží zpovídají, neboť to patří k jejich poslání. Proto
také
obdrželi
ve
svátosti
kněžství
moc
odpouštět
hříchy.
Kdyby
to
nepatřilo k jejich poslání, myslím, že těžko bychom mohli najít kněze, který by seděl ve zpovědnici. Naslouchání cizím hříchům nepatří k příjemným věcem. Jestli jde o historii, pak s nejstarším svědectvím o vyznávání hříchů se setkáváme už na konci prvního století v „Didaché“, kde je výrazně podtrženo, že dříve než věřící přistoupili k oltáři, aby se zúčastnili Eucharistie, vyznávali hříchy, to znamená odprošovali Boha a také ty, kterým ublížili. Je to jasné svědectví. Církev disponuje třemi svátostmi, které odpouštějí hříchy: svátostí křtu, svátostí pokání a svátostí pomazání nemocných. Není třeba vyznání hříchů před křtem.
Není
jestliže
třeba
nemocný
také není
vyznání schopen
hříchů
před
mluvit
a
svátostí
touží
se
pomazání
setkat
s
nemocných,
Bohem.
Svátost
pomazání nemocných zahlazuje tehdy všechny hříchy. Naproti tomu svátost smíření je přísně spojená s mocí, kterou Bůh zanechal v Církvi - v den svého zmrtvýchvstání řekl apoštolům: „Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ Aby kněz mohl rozhodnout – zda může hřích odpustit nebo ne, musí stejně jako soudce nejprve poslouchat vyznání hříchů. Čím
zdůvodníme
zodpovědnosti
za
své
toto
skutky.
vyznání? Jen
ten
Především
člověk
bere
je
to
gesto
zodpovědnost,
převzetí který
má
odvahu se ke svým činům přiznat. To veřejné přiznání se ke svým hříchům před knězem,
který
je
zástupcem
Církve
a
Boha,
je
důvodem
přebírání
zodpovědnosti za svůj čin. Je známou věcí, že ti, kteří odmítli svátost kněžství a svátost smíření, velmi brzy vytvořili metodu psychoanalýzy, poněvadž bylo nutno
zaplnit
díru,
která
se
objevila.
Neboť
člověk
ke
svému
psychickému
zdraví potřebuje vyznání vin. Jestliže není kněze ani zpovědi, je nutno se obrátit na lékaře, aby pomohli člověku v zaujetí správného stanoviska v životě. V tom tkví psychoanalýza. Je nutno však pamatovat na to, že lékař nemůže odpustit může pomoci jen v dosažení toho, co je skryté v podvědomí; může pomoci v pochopení
jednání,
ale
nemůže
ospravedlnit. To může udělat jen kněz a to
božskou mocí. Co mi dává svátost smíření? Dává mi především jistotu, že po mém vyznání Bůh mi hříchy odpustil a nikdy více se k nim nebude vracet. Je to neobvykle
důležitý
element.
Kdybych
se
chtěl
zpovídat
sám
před
Pánem
moc
svěřil
apoštolům
a
jejich
nástupcům. Kněz ve jménu Boha mi takovou jistotu dává. Vyznání upřímné,
má
protože
jen
být
zcela
tehdy
když
dokážeme úplně ukázat své srdce a otevřít je na působení milosti, může ono
být
cele
pamatujeme
uzdravené.
na
Bohu,
kterého
knězi,
toto
to, to
naše
že
Když
mluvíme
zajímá
a
vyznání
ne
se
k ke
stává
modlitbou – těžkou, ale neobyčejně tvůrčí.
Jak
zpozorovat, vždycky
lehce
je
můžeme
důležité,
pamatovali
na
abychom
to,
že také
vyznání hříchů je možné jen tehdy, když
se
opravdu
zpovídáme
od
poslední dobře vykonané zpovědi a přitom se snažíme vyznat své těžké hříchy také - co do množství. Nakonec
bych
chtěl
zdůraznit, že vyznání těžkých hříchů nikdy člověka neponižuje. Ponižuje jejich páchání, ale nikdy ne vyznání. Přiznání se ke zlému skutku svědčí o odvaze a velikosti člověka. Dnes se objevují výčitky, že je to pokořující. ...
Co
to
Samozřejmě
koho –
konkrétního
člověka
zajímá
zda
to
–
zajímá?
nikoho! a
ten,
...
Jen
toho
Boha.
Boha
který
spáchal
zlý skutek má odvahu přijít a říci – já jsem autor tohoto skutku, ale chci se zlepšit. Svátost máme
v
smíření,
katolické
a
kterou
pravoslavné
Církvi, je velkým darem, neboť v ní hříšník
dokáže
získat
plnou
rovnováhu, radost a pokoj – někdy po mnoha letech...
Pokračování příště P. Janusz
Bohem, nikdy bych takovou jistotu nezískal a přitom bych tímto způsobem
Strana 4
Slovo pro každého
Číslo 1, Ročník 7, Leden 2001
Dne
11.
5.
1903
zde
vykonal
generální
visitaci
kníže
arcibiskup atd. Dr. Theodor Kohn. Provedl přitom i biřmování. Při
elektrifikaci
provedeno
obcí
v roce
elektrické
1911
osvětlení
bylo
kostela.
nákladem Proud
farníků
dodávala
elektrárna ve mlýně Jana Peterky. Boží hrob byl postaven v zákristii v roce 1913. Socha P. Marie Svatohostýnské byla posvěcena 8. 9. 1914. V noci z 16. na 17. 9. 1919 byl kostel vykraden.
Dějiny farnosti Prosenice V roce P.
1841
byla
Václavem
posvěcena
Zablatským,
kaple
sv.
děkanem
a
Koncem roku 1922 byl rozšířen hřbitov.
Urbana
v Buku
farářem
v Horní
V roce
1925
byly
provedeny
opravy
fary
(vnitřní
omítky a
nové podlahy) a opraven kostel zvenku.
Moštěnici.
Za I. světové války přišel kostel o velké zvony a tak v roce
Další změna ve vzhledu kostela nastala v roce 1845, kdy
1920 byl kostelu darován železný zvon o váze 353 kg. Dne
byla postavena sanktusová věž. Do nové věže zavěšen
7.
zvon
Valouškem, proboštem v Kroměříži, posvěceny dva darované
o
váze
26
kg.
Bohužel
v tomto
roce
byl
kostel
6.
1925
byly
benediktinským
papežským
prelátem
vyloupen. Byl odcizen kalich, monstrance a paramenty
nové zvony ze zvonoviny o váze 413 a 127 kg. Současně byly
v ceně
posvěceny i dvě nové kostelní korouhve.
386
zlatých.
Kníže
Dietrichstein
pak
daroval
V roce 1926 byl vymalován kostel a instalována dvě barevná
kostelu nový stříbrný kalich, ostatní věci pořídili farníci. V roce 1846 byly zakoupeny obehrané varhany z farního
okna a to s vyobrazením Božského Srdce Páně a Božského
kostela v Kelči.
Srdce Panny Marie. Na věž byly namontovány věžní hodiny.
Boční oltáře sv. Josefa a sv. Anny byly zbudovány v roce
Rok 1926 byl zakončen třídenní pobožností – Triduum a při
1850. Obrazy na tyto oltáře a na hlavní oltář (sv. Jan
této
Křtitel
růžence. Přihlášeno bylo 90 členů. Jako oltář růžencový byl
a
sv.
Jan
Paduánský)
namaloval
malíř
Josef
bylo
založeno
kanonické
bratrstvo
svatého
prohlášen vedlejší oltář sv. Josefa. Další barevné okno bylo
Halaška z Přerova. Z darů
příležitosti
dobrodinců
byl
v roce
1851
zakoupen
od
kamenické firmy A. Melnitzky Olomouc kamenný kříž,
darováno v roce 1927 nad oltář sv. Josefa. V roce 1927 byl pořízen nový oltář. Schody oltáře byly žulové,
který byl umístěn u kostela.
spodní část oltáře z kararského mramoru, vrchní část z bílého
Hlavní oltář byl v roce 1853 nákladem farníků nahrazen
láského
novým a byly „upraveny“ oltáře vedlejší.
ostatky
Důkladná oprava kostela proběhla v roce 1855. V tomto
Sarkandra.
mramoru, svatých: Oltář
mensa
ze
Viktoria, světil
žuly.
Do
Fortunata
15.
5.
1927
a
oltáře
byly
vloženy
blahoslaveného
arcibiskup
Dr.
Jana
Leopold
roce se ve farnosti konalo biřmování.
Prečan. Provedl také biřmování 58 dětí. Starý oltář byl prodán
Další opravy proběhly v roce 1867, kdy byl kostel pokryt
do kostela v Kozlově.
plechem, líčen, věž zvýšena a opatřena bání a nově byly
Dne 26. 12. 1927 Svatý otec Pius XI. ocenil zásluhy těchto
usazeny zvony.
zdejších farníků:
Dne 23. 6. 1876 provedl svatou generální visitaci kníže
- Inocenc Charamza
- obdržel záslužný kříž „Pro ecclesia“,
arcibiskup Bedřich lanshrabě z Fürstenbergů.
- František Sehnal st.
- obdržel záslužný řád „Bene merenti“
Nové varhany byly pořízeny obcí Velké Prosenice v roce
s diplomem.
1878 od firmy Neusser z Nového Jičína za 2 200 zlatých.
V roce 1928 byla věnována tři nová figurální okna: sv. rodina
Obec věnovala na tento účel desetiletý pronájem honitby,
v Nazaretě, sv. Cyril a Metoděj, sv. Václav a v roce 1929 pak
kterou
byla
si
držela
kněžna
„Lipenská“.
Také
kůr
byl
věnována
dvě
figurální
okna:
sv.
panna
Barbora
a
sv. František Serafinský.
postaven nový. Dne 8. 12. 1882 byl vysvěcen nový hlavní oltář. Také
Nové železné dveře se zamřížovanými okénky byly pořízeny
byla zřízena nová kazatelna a křtitelnice.
v roce 1928.
V roce
1885,
svatodušními, Střecha
byla
v době byly
pokryta
mezi
svátky
provedeny břidlicí,
další
strop
velikonočními opravy
zpevněn
a
kostela.
železnými
Dne 21. 6. 1931 byla posvěcena socha - sv. Terezie Ježíškova. Kolem hřbitova podél cesty a kolem kostela byly vysázeny stromy. Hřbitov byl upraven dle nového plánu. Starý hřbitovní
pásy, vnitřní a venkovní stěny „bíleny“.
kříž byl přemístěn a obnoven v roce 1934.
V roce 1888 byl hřbitov kolem kostela rozšířen a byla
V Malých
postavena márnice.
sv. Jana Křtitele a postavena nová o několik metrů dál mezi
K stavebním pracem většího rozsahu došlo v roce 1901.
domy.
Prosenicích
zbořena
malá
4.
a
1934
zbourána
nevyhovující
kaplička
V roce
dlažba nahrazena dlaždičkami. V kostele umístěny nové
postavena prostornější. Vedle ní byla postavena místnost pro
cestou
byla
26.
Rovný strop kostela byl nahrazen klenutým a břidlicová
lavice z dubového dřeva. Stavba byla provedena
1935
byla
zákristie
a
Boží hrob, který býval doposud po celý rok na oltáři sv. Anny
„konkurenční“ inženýrem Pavlátem z Olomouce.
a zakrýval jej. Dále byla obnovena celá fasáda, restaurovány
Kostel byl vymalován v roce 1902 a také byly pořízeny
oba boční oltáře a upraven Boží hrob. Byly také pořízeny nové
nové obrazy a sochy.
dveře od hlavního i bočního vchodu do kostela.
Spolek sv. Terezie, který při kostele existoval od roku 1903, prováděl také úklid kostela a očistu inventáře.
Slovo pro každého
Číslo 1, Ročník 7, Leden 2001
(pokračování příště)
Milan Pospíšilík Strana 5
A tak jdeš dál, překonáváš
Nejlépe to vyjádřil sv. Jan
krize a těžkosti – sám nevíš
od Kříže:
jak …
11. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus …
Pokračování kresleného seriálu o modlitbě francouzského malíře a karikaturisty Florise.
Že běžíš na
že kráčíš stále
místě!
Že upadáš…
dokola!
Jsi jak studený a mokrý
Jako strom „pláčeš“ a kouříš,
peň, který se má stát
neboť se musíš zbavit všeho,
ohněm! Při modlitbě tě
co není láskou…
Stěžuješ si také jako sestra Genovefa sestře Terezii:
Raději kolik ztratit!
Ach! Kolik
Bůh začíná spalovat!
Strana 6
Občas se ti zdá,
se ještě musím naučit?
Pomalu /na to je potřebný čas/ začínají se objevovat plameny,
až na konec dřevo začíná planout a při tom rozehřívá a odežene noc!
Modlit se, to znamená,
A jít opačným směrem! Kdo
naučit se dívat očima
se ponižuje bude povýšen a
evangelia:
poslední budou prvními…!
Jsi …
Modlit se, to znamená vejít na cestu chudoby…
zapomínání na sebe …
Nemusím být
Promi…
Nejkrásnějším plodem
Ježíš slíbil, že naše radost bude
lásky je radost!
úplná!
vždycky první…
Neměl bys tedy zcela měřit
ani si myslet, že se svatozáří
Občas je to bolestná
ale v každé chvíli se můžeš
teploty svých pocitů
se již nevejdeš do
radost, neboť vidíš své
vrhnout do náručí milosrdného
normálních dveří.
chyby a slabosti,
Otce…
Modlit se, to znamená tvrdit: jsem stále dole, ale zato jsem radostný jako
A zpívat s Marií Magnificat: Jdu,
Jsi spokojený, neboť Bůh ví, co dělá!
zpívat Pánu! Velké věci
skřivánek!
mi učinil
Úterý 8. 45
Všemohoucí!
Slovo pro každého
Číslo 1, Ročník 7, Leden 2001
obětováním…
vám! Písmo svaté
To neznamená, že nebudeš
Ale to znamená, že si
trpět a že modlitba bude
uchováš pokoj v největším
lehká…
neštěstí!
Budeš se umět modlit vždycky a všude!
Když jíš, piješ, odpočíváš nebo pracuješ, ve tvém srdci se stále modlí Duch Svatý! Dokonce když spíš, modlitba neustává.
Už ne ty se budeš modlit,
a budeš umět říci:
Neboť už nebudeš
ale Kristus v tobě, který
bojovat se skutečností
Jak
Sám nic
je to
nedokážeš, ale
možné?
vždycky je s tebou.
milost Boží může všechno!
Všechno je milost!
Ty můžeš pomoci Bohu, když otevřeš své srdce!
Když se tvé srdce vysvobozuje,
Lia Cerrito
objevují se velké touhy a možnosti!
Z Boží kanceláře
Soubor úsměvných podobenství o Bohu Otci a jeho starostech … Kristova láska nás ponouká ke službě bližním.
Jsi dokonce připraven odevzdat svůj život za Krista!
Ukázka z textu: TELEVIZE Pánbůh s velkým zájmem sleduje v televizi zápas přenášený z hřiště farnosti sv. Kazimíra. Středním útočníkem je don Peppino, mladý spolupracovník stařičkého faráře, dona Atanasia. Pánbůh se zalíbením sleduje na malé obrazovce
Už se nebojíš smrti, neboť
Jestli chceš vyjít nad
je to přece setkání
prostřednost a žít plnost
pohyb míče, ale ještě víc postavu dona Peppina.
s milovaným…
života, často se modli.
„Skvělá práce nohou! A jakou má v nich sílu!
Není to zajímavá cesta?
mumlá si s oprávněnou pýchou Stvořitele. „To je ale pašák! A jaký má styl!“ Ani ne za půl hodinky se objeví andělíček tajemník. „Vy už jste to vypnul?“ ptá se. „No ano, zápas skončil,“ odpovídá PánBůh. „Don Peppino právě začal kázat …“
Slovo pro každého
Číslo 1, Ročník 7, Leden 2001
Neměla by se spíše říkat modlitba „k Ježíšovi“?
Pokoj
tvým jediným zákonem.
Ježíš po zmrtvýchvstání.
v
pocitech mezi egoizmem a
doslovně přeloženo z řečtiny. Východní mnichové ji často říkají a počítají invokace na růženci podobném našemu. Proslulý ruský poutník ji chce sladit s teplem srdce a
Získáš tehdy rovnováhu
svobodu! A láska se stane
Vždyť je to invokace obracející se na Ježíše formulí: „Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou, Hříšníkem!“ Nazývá se „Ježíšova modlitba“, protože to tak bylo
pokladem!
k pomstě za utrpěnou porážku, odpoví se na tuto myšlenku: „Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou, hříšníkem!“ A tak si člověk počíná při kterémkoliv
Pokoj, jaký zanechal učedníkům
Pocítíš také vnitřní
dýcháním. Považuje ji za nejúčinnější metodu, jak dosáhnout trvalé modlitby. Ale především slouží jako odpověď na špatné myšlenky. Když například přijde navádění
Ten pokoj je největším
pokušení.
Pokoj je v tvé duši!
Strana 7
Ve středověku se na prostranství před kostelem hrály hry o Svatých třech králích, které se pak rozšířily na průvody. V naši
české
chodilo
zemi
se
v průvodech.
s modlitbou Domy
se
a
zpěvem
vykuřovaly
kadidlem, kropily svěcenou vodou a na dveře se psalo C+M+B. Snad
Milí chlapci a děvčata! V novém roce 2001 začneme trochu jinou soutěží. Každý, kdo rád maluje, kreslí nebo vytváří,
může
nám
zaslat,
nebo
osobně
přinést Svaté tři krále (Mudrce), jak jste je viděli
při
Odměnou
koledování bude
ve
vašich
odznak,
obcích.
který
nosí
koledníci.
jen
za
války
se
tato
tradice
nekonala.
Po 2. světové válce bylo obnoveno zpívání Tří králů ve farnostech. Nejdůležitější byla myšlenka požehnání pro domy a nošení symbolu hvězdy a kadidla. V některých farnostech se už v prosinci začínají chlapci a děvčata připravovat na tuto slavnost. Naučí se nazpaměť básničky, kostýmy
které a
budou
králové
nezapomenou
na
přednášet zpěv
a
písně
zkouší MY
si
TŘI
KRÁLOVÉ. Ale nejen to! Králové, jak se na pravé krále sluší, vybírají peníze, které pomohou těm potřebným. Celý rok být králem! To –
pro
nás
znamená
v odpouštění,
v
být
královsky
půjčování,
v darování
velkorysí i
v lásce
k druhým. Možná, že bys i ty mohl být králem po celý rok! Ale nejdřív
musíš
k jesličkám
za
Ježíšem.
Tam
poznáš
skutečného Krále.
Modlíme se Každý rok v lednu se modlíme za nějakou věc. Za jakou? Dozvíš se to, najdeš-li, ke komu který domeček patří, a napíšeš-li začáteční písmena této dvojice do tajenky.
Slanost Svatých tří králů (mudrců z Východu) slavíme 6. ledna jako slavnost Zjevení Páně. Proč
byli
mudrci
považováni
za
krále?
Lidé si mysleli, že to asi byli králové, když přinesli tak vzácné dary: zlato, kadidlo a myrhu.
Později
dostali
„králové“
také
jména. KAŠPAR
MELICHAR
BALTAZAR
Latinsky:
Caspar
Melchior
Balthasar
Řecky
Galgalat
Salathin
Malgalat
Hebrejsky:
Appelius
Damascus
Amerius
Máte
posvěcenou
:
jistě
křídou
na
svých
dveřích napsaná počáteční písmena, která se vysvětlují takto: CHRISTUS MANSIONEM BENEDICAT
–Kristus ať žehná tento dům! Strana 8
Slovo pro každého
Číslo 1, Ročník 7, Leden 2001
Možná, že máte ve třídě spolužáky, kteří chodí v neděli do kostela jiné církve, nebo do různých domů, kde se lidé modlí. V měsíci lednu se modlíme za snahu žít ve světě
společně (tzv. ekumenismus).
Musíme se učit, abychom uměli žít jeden pro druhého, nikoliv jeden proti druhému, jak to mnohokrát v historii bylo.
Povídka:
JEDNOTA
Jednoho dne se shromáždila na louce všechna zvířátka, jak to mívala čas od času ve zvyku. Slova se ujal jezevec, který jindy mluvíval málo. „Myslím, že bychom měli být jednotní,“ řekl. „Co to je?“ zeptala se liška. „No přece že budeme stejní. Podívej, liško, měla bys mít na sobě takové dva bílé pruhy, jako mám já.“ „Ne, všichni byste měli mít bodliny, jako mám já,“řekl Ježek. „Jak bych vypadala?“ ozvala se veverka. „Navrhuji, abychom byli všichni rezaví a měli krásný huňatý ocásek, „Já taky?“ zakrákala vrána. „Já chci křídla! Mějme tedy všichni krásná černá křídla!“ „No dovol, křídla!“ zapískala housenka. Tu se ze všeho toho dohadování probudila moudrá sova, která normálně ve dne spí. „Ale ale“, zahoukala. „Co to slyším? Copak vy nevíte, že být jednotní znamená mít se rádi? Každý z nás je jiný, protože každý z nás má jiný úkol. A je to tak dobře. Jak by to vypadalo, kdyby byly na louce samé veverky, nebo vrány, anebo dokonce vránoveverky!“ Zvířátka se zamyslela a dala moudré sově za pravdu. „To je dobře, že můžeme zůstat sami sebou a
Prvního ledna se vždy modlíme za mír. Mír, můžeme také říci pokoj, neroste na stromech, vzniká ve tvých snech. Lidé
se
hádají,
protože
nechce
žádný
ustoupit. Přemýšlej, co bys na tom chtěl změnit. Nemusíš se hned pro všechno prát, řekni jen:“Budu ti naslouchat.“ Není to lehké, ale uvidíš, jak moc dobré je mít otevřené uši. Chceš-li, první
aby
krok
byl
právě
na ty
a
světě to
mír,
tak,
že
udělej budeš
druhým naslouchat. Míru se můžeš naučit!
přitom se mít všichni rádi!“
FATMA MUSÍ PLAKAT – tento příběh jsme pro vás, chlapci a děvčata, vybrali z časopisu Duha. Lásce, pokoji a míru ve světě můžete pomoci i vy. Jak? Že se budete k lidem kolem sebe chovat jinak, než tento svět. Štěpánka a Fatma byly kamarádky. Štěpánka měla světlé vlasy a modré oči, Fatma měla černé kudrnaté vlasy a tmavé oči. Fatma byla turecké dítě, ale uměla už dost dobře německy. Když někdy nevěděla, jak se něco řekne, zeptala se Štěpánky a ta jí to vysvětlila. Štěpánka a Fatma si spolu rády hrály. Nikdy se nenudily, vždycky je napadlo něco nového. Každé ráno spolu chodily do mateřské školy. Při tom si vyprávěly, co od včerejška zažily. Skákaly z malé zídky a ukazovaly si své svačiny. Moc rády se smály. Někdy zpívaly i nové písničky, které se naučily v mateřské škole. „Vy dvě jste pořád spokojené,“ říkala milá paní Haferová, která je skoro každý den potkávala. Ale jednou přišla Fatma do školy s pláčem. Dlouho trvalo, než přestala plakat. Ale celé dopoledne pak byla smutná. Copak se stalo? Fatma šla se Štěpánkou jako každé ráno do školky. Najednou u nich zastavilo auto. Nějaká paní stáhla okénko a zavolala:“Ahoj ,Štěpánko, nechceš se svést? Jedu kolem vaší školky.“ „To je teta Uršula,“ řekla Štěpánka, „K té můžeme nastoupit do auta.“ Štěpánka otevřela zadní dveře a nastoupila. Ale když chtěla nastoupit Fatma, ta paní vykřikla: „Ty zůstaneš venku! Turky neberu!“ Fatma polekaně ustoupila zpátky na chodník. Žena se naklonila dozadu a zabouchla dveře. Pak se auto se Štěpánkou rozjelo. Fatma se dívala za autem. „Turky neberu,“ řekla ta paní. Proč? Vždyť jsem přece Štěpánčina kamarádka! Vždyť přece patříme k sobě! Nebo ne, protože ona není z Turecka? Fatma se rozplakala. Musela plakat tak, že sotva viděla na cestu, když šla sama do mateřské školy.
M. Theissová
Slovo pro každého
Číslo 1, Ročník 7, Leden 2001
Strana 9
roku 1206. Od 13. století se pak kláštery rychle rozšířily po evropských zemích. V Čechách se tento řád objevil hned
po
vzniku
klášterů
bratří
dominikánů
v souvislosti s činností sv. Jacka a bl. Česlava, které do Čech
vyslal
sv.
Dominik.
První
sestry
přišly
již
roku
1239. Jedním z nejstarších byl klášter sv. Anny v Praze, který existoval do konce 18. století, kdy ho, stejně jako jiné kláštery, zrušil císař Josef II. K obnovení prvního kláštera Labem.
Mnišky Kazatelského řádu
Kazatelského
řádu
vznikly,
když
modlitbou
a
pokáním
k
Otec
Řád
kázání“.
které
ustanovil
podobně
na
jiných
dal
řeholi
kterou
řídit,
a
péči. totiž
žádného
utváří
se
řídí
řeholí
jejich
konstituce. Základní
Zaměření konstituce
mniškám
náleží
hledat
ho,
žádnou
vnější
malováním pražské
své
apoštolskou
překládáním pohlednic. komunity,
povolání
činnost.
knih,
V těchto aby
apoštolské
na
vyšíváním letech
mohly
se
mnišky
modlitby,
v níž
Oděv mnišek je znamením jejich zasvěcení a svědectvím jejich chudoby. Je to bílá tunika s pásem a růžencem, bílý
svých
škapulíř
(posvěcená
část
–
široký
pruh
látky
vpředu i vzadu, na ramenou sešitý, kratší než tunika), černý
Panny
závoj
a
černá
kapa
(plášť
zapínající
se
vpředu
nahoře).
Alena
Francii sv.
sv.
přednáší a obětují Bohu všechno, čím žije dnešní doba.
v Prouille
založil
přesněji
vydělávají
život
rozvíjet
synů. Klášter
si
parament,
řádu
péči
řádu
kontemplativní.
kdežto
nemají
obživu
poučoval.
téhož
čistě
Krista,
Sestry
Potom je svěřil jako
v jižní
sv.
neslo ovoce u těch, kterým bylo posláno.“
jiného
Marie
nad
slovo, které vyšlo z Božích úst, nevrátilo bez účinku, ale
učitele, který by je o
bratrské
v Ústí
v Klášteře
uvažovat o něm a vzývat ho ve skrytosti, tak, aby se
stále
otcovskou
Kazatelského
popisují je
Ježíše
se
Neměly
část
1948
žijí
našeho řádu náleží hlásat po světě jméno našeho Pána
projevoval
řádě
dubna
sestry
mnišek ho popisuje takto: „Bratřím, sestrám i laikům
Otec
místech
měly
řehole
jiným,
blažený
mnišek
mnišek
Těmto a
jim
30.
tyto
Augustina, kterou přijal sv. Dominik roku 1216. Život
„svatému
mniškám
života,
došlo
1990
autority za Mnišky Kazatelského řádu.
svatý
obrácené na katolickou víru, a tyto ženy, žijící jen pro přidružil
doby
října
komunity v Praze, kterou v roce 1993 uznaly příslušné
Dominik shromáždil v klášteře v Prouille některé ženy,
Boha,
té
Kříže ve Znojmě. Na konci 80. let začíná historie mladší
klauzurované dominikánky
Mnišky
od Od
Dominik
Sv. Tomáš Akvinský kněz a učitel církve Narodil se kolem roku 1225 v městě Roccasecca u Neapole v šlechtické rodině hrabat z Akvina. Studoval na Monte Cassinu a později v Neapoli, kde v 18 letech vstoupil k dominikánům. Studie dokončil v Paříži a v Kolíně nad Rýnem pod vedením sv. Alberta Velikého. Působil jako profesor teologie a filozofie v Paříži, v Římě a Neapoli. Je nejvýznamnějším představitelem scholastické filozofie a teologie. Na přání papeže Urbana IV. sestavil breviářové a mešní texty pro svátek Božího Těla – písně jím složené zpíváme z kancionálu i dnes, např. Klaním se ti vroucně, Chvalte ústa vznešeného Těla Páně tajemství a další. Zemřel 7. března 1274 ve střední Itálii cestou na II. lyonský koncil. V roce 1323 byl prohlášen za svatého, r. 1567 za učitele církve a roku 1880 za patrona katolických škol. 28. leden, kdy slavíme jeho památku, je výročím přenesení jeho ostatků do katedrály v Toulouse ve Francii.
„Bože,
původce
moudrosti,
posvátnou vědu, pomáhej i
tys
vedl
svatého
Tomáše,
aby
nám
dal
příklad
horlivého
úsilí
nám, ať rozumem poznáváme, čemu učil a životem ho následujeme.
o
svatost
a
Amen“
(Modlitba z památky sv. Tomáše)
Jarda Branžovský Strana 10
Slovo pro každého
Číslo 1, Ročník 7, Leden 2001
Motto: V lednu slavíme svátky Zjevení a Křest Páně Tajenku čtěte vodorovně ve stínovaných řádcích křížovky.
2
1 A
3
4
5
6
7
9
X
10
11
C
X
X
D
X
E
X
X
X
X
16
17
18
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X A.
X
X
N
sv.ochránkyně
před
neštěstím
C. SPZ Ústí
Přerova (s háčkem); 1 (řím. číslem); bestie;
X
X
B. stavět; SPZ
(svátek 3. 1.); světec (svátek 26. 1.);
X
X
X
X
X X
X X
M
X
X
X
X
X
X
X
I
K
X
X X
J
X
X
X
H
:
15
X
X
O
14
X
X
X
F
X
X
X
L
13
X
X
G
12
X
B
VODOROVNĚ
8
SVISLE: 2.
boule
1.
světec
X
(svátek
9.
X
(zdrobněle); 1.);
Akvína); SPZ Prievidze;
benedikt.
pře;
chem.
řeholník
zn.
mědi;
(*1225
poblíž
3. zkr. Eduarda; 500 (řím. číslem);
n/Labem; rozkaz k volbě; 1000 (řím. číslem); samohl.
součást
slova
5. vejce (Esperantem); poloměr; chem. zn. síry; 1150 (řím.
Leo;
chem.
zn.
kyslíku;
chem.
zn.
fosforu;
D. pláž; svatý (zkratkou); povzdech
chem.zn.
uranu;
(dlouze);
odtáhnul;
E.
SPZ
Karviné
(dlouze);
SPZ
Třebíče; chem. zn. hliníku; SPZ Opavy; SPZ Benešova; Ilona
F.
(domácky);
(nářečně);
Anna G.
prostoduchý;
(nářečně);
chem.
zn.
ronit
dusíku;
klidné;
4.
novinka;
SPZ
číslem); chem. zn. dusíku; chem. zn. draslíku;
spojka
a
(dlouze);
zvolání
na
Valentu;
rozkaz
chem. zn. uranu; chem. zn. fosforu; chem. zn. dusíku; předl. se 6. p.;
9. MPZ Rakouska a Portugalska; MPZ Španělska;
podobně;
služby K.
Přerova
obruba
(*1872); (ve
obrazu;
ozvěna;
zkratce);
iniciály
J. iniciály oper.
ovčí
chem.
brit.
herce
a
srst;
nití;
souhl.
kapit.
Nema;
iniciály
N.
číslem);
upevní;
(*1938);
souhl.
iniciály
iniciály
Romana;
čes. čes.
sklad. herečky
chem.
zn.
času;
fosforu;
chem. osob.
10. řehtání; užívá
zn.
fosforu;
MPZ Angoly;
(zdrobněle); chem. zn. vodíku a vápníku;
něm.
L. spojovat zakl.
klas.
M. 100 přenáší;
hudby
Řezníčka
Janžurové
(*1941);
kyslíku;
zájmeno;
Olivera;
předtucha;
vok.
Rakouska;
označ.
rež.
filosofie Kanta (dlouze); SPZ Humenné; osivo; (řím.
Tech.
11.
zn.
strážci hranic; složka do krmení (sladká);
7. latin. zalícení;
8. chem. zn. fluoru; 1000 (řím. číslem); souhl. slova lezení;
(nářečně);
Mařáka
k
slzy
samohl. slova nevane; vhodit míč do sítě;
tenoristy
kyt;
6. anglický
valčík (fonet.); číslovka; štvanice; dětský pozdrav;
osob. zájmeno; samohl. sl. Eva; 50 (řím. číslem); inu I. pak; zde; klid; citoslovce;
Hodonína;
naříká
H. hromada slámy;
(krátce); plíce; SPZ Nového Jičína;
svíčky;
MPZ
MPZ Itálie;
12. 2 (řím. číslem); chem. zn. kyslíku; nula 13. 1000 (řím.
číslem); zbav obalu; chem. zn. kyslíku; osob. zájm. (v 2. p.); chem. zn. dusíku;
14. iniciály čes. houslisty a ped. Ševčíka
(*1852); chápejte; solmiz. slabika; vojsko (zastarale); chobotnatci; neurč. 17.
člen
iniciály
(německy); čes.
ovce
romant.
spojka; 51 (řím. číslem); dvě padesátky (řím. číslem);
klínem; židle (zastarale);
O. rozměr obdélníku; svazek slámy; chem. zn. sodíku;
jméno apoštola národů.
15. teflonová (zkráceně);
16. předl. z (Esperantem);
nevyhání;
malíře
Mánesa
chem.
zn.
(*1820);
dusíku; upevňuj
18. slavnostní síň; chem. zn. jodu;
záporka .
Láska k Bohu je příčinou všeho dobrého v nás, zatímco láska k člověku je zapříčiněna dobrem, které v milované osobě nacházíme. sv. Tomáš Akvinský
Slovo pro každého
Číslo 1, Ročník 7, Leden 2001
Strana 11
Svět je tak prázdný, díváme-li se jen na hory, řeky a města. Ale jakmile poznáme někoho, s kým si rozumíme, s nímž jdeme třeba i mlčky životem, celá země se promění v kvetoucí zahradu. Johann Wolfgang Goethe
16. 1. 2001
16:00
úterý
17. 1. 2001
Společenství křesťanských žen
SONUS
17:00
středa
! " #$! % & ' ()*+ , ' #- . #% /+ 0 / 1 $. -$0 1 / 2
Setkání maminek modlitební společenství maminek
SONUS
28. 1. 2001
17:00
34 56 7 896 : ; < =>?@ A < 8B C 8: D@ E D F 9C B59E F D G
neděle
SONUS
Vzdělávání se ve víře pravidelné setkávání
Od 18. do 25. ledna bude týden modliteb za jednotu křesťanů. Po celý týden má být na to pamatováno při mši svaté a v modlitbách.
Poděkování Pánbůh si dnes v kanceláři od samého rána prozpěvuje svým krásným hlasem. Andělíček tajemník, který dnes do kanceláře vešel už několikrát, na něj tázavě pohlédne. Konečně si dodá odvahy: „Co se děje?“ „Dostal jsem děkovný lístek a hádej proč? Ani za to, že jsem stvořil vysoké hory, ani za nespočetné hvězdy, ani za hluboká moře. Dobře poslouchej: „Tolik to děkuji, Bože, můj Otče, za to, že jsi vymyslel cvrčky, co hrají na housličky, veselé žabky, rozpustilé luční koníky a žluté polní květy! Musejí být moc důležití, když jsi s nimi ztrácel svůj drahocenný čas.“ „Hleďme, někdo si toho přece všiml,“ těší se andělíček. „Všechna ta práce tedy nebyla zbytečná!“ Pánbůh má opravdu radost. „Cvrčci,“ opakuje si zjihle, „rozpustilí luční koníci. Je to tak, cesty k pochopení mého srdce jsou někdy dost nezvyklé.“ Z knihy Z Boží kanceláře
Vydává Římskokatolický děkanský úřad v Přerově pod záštitou Otce Josefa Lambora. Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře nebo poslat. Děkanský úřad Přerov
Uzávěrka pro únorové číslo je 20. ledna 2001.
Kratochvílova 6 751 52 Přerov 1 E-mail:
[email protected] www.volny.cz/farnostprerov
Strana 12
Náklady na 1 ks výtisku: 7,- Kč. Neprodejná tiskovina.
Slovo pro každého
Číslo 1, Ročník 7, Leden 2001
