PODĚKOVÁNÍ
Dovoluji si tímto poděkovat Mgr. Kateřině Thelenové za metodickou pomoc, kterou mi poskytnula při vypracování a vedení mé bakalářské práce. Děkuji především za řadu cenných rad a připomínek, které mi pomohly vypracovat bakalářskou práci.
Název bakalářské práce: Syndrom špatného zacházení se starými lidmi Jméno a příjmení autora: Kateřina Cinová Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2010/2011 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Kateřina Thelenová
Anotace: Bakalářská práce se zabývala Syndromem špatného zacházení se starými lidmi a vycházela z poznatků o znalostech a názorech kriminalistů Služby kriminální policie a vyšetřování v Mladé Boleslavi. Cílem bakalářské práce bylo seznámení s problematikou Syndromu špatného zacházení se starými lidmi, jeho výskytem, charakteristikou, rizikovými faktory, možnostmi řešení, prevence a pomocí průzkumného dotazníku zjistit míru znalostí a vybraných názorů k problematice špatného zacházení se starými lidmi u vybraného vzorku kriminalistů. Smyslem této práce bylo upozornit na některé marginální formy špatného zacházení se starými lidmi a na možné nebezpečí důsledků tohoto zacházení. Hlavním předpokladem bakalářské práce byly dva stanovené předpoklady a to, že kriminalisté znají alespoň jednu hlavní formu špatného zacházení, a že alespoň 10% kriminalistů se setkalo v rámci své profese s nějakou formou špatného zacházení se starými lidmi. Pro zjištění míry znalostí byl použit dotazník jako základní metoda a technika průzkumu v bakalářské práci, dalšími použitými metodami byly analytická práce s odbornými statistikami a daty z průzkumu. Respondentů v průzkumu bylo 40 kriminalistů ze Služby kriminální policie a vyšetřování – Oddělení hospodářské a Obecné kriminality v Mladé Boleslavi. Z provedeného průzkumu plyne, že kriminalisté o některých formách ví, znají je, dokáží je vymezit a formulovat, přesto se u nich objevuje absence hlubších znalostí o problematice špatného zacházení se starými lidmi, 20% kriminalistů se v souvislosti se svou profesí setkalo s nějakou formou špatného zacházení se starými lidmi. Taktéž bylo dotazníkem zjištěno, že kriminalisté jsou nedostatečně informování o tomto jevu ze strany zaměstnavatele tedy Policie České republiky.
Klíčová slova: Senior, stáří, stárnutí, věk, týrání, zanedbávání, zneužívání oběť, domácí násilí, rodina, syndrom
Title of Bachelor Thesis: Elder Abuse and Neglect Syndrome
Summary: The Thesis dealt with the syndrom of misusage of old people and was based on the knowledge and opinions of the criminalists of Service of Criminal Police and the survey in Mlada Boleslav. The purpose of this work was a familiarization with the problem of syndrom of misusage of old people, its presence, characteristics, risk factors, possibilities of solution, prevention and by means of an investigative questionnaire to find out the level of knowledge and selected opinions to the problem of misusage with the old people by chosen sample of criminalists. The sence of this work was to point out on some marginal forms of mistreatment with old people and possible danger of consequences of such treatment. The main anticipation of the thesis were hypotheses, that the criminalists know at least one main form of misusage and that at least 10% of criminalists came accross within their profession with some forms of mistreatment with old people. For finding out the level of knowledge we used a questionnaire as a basic method and survey technics in the thesis, other used methods were analytical work with professional statistics and data from the survey. There were 40 respondents in the survey, those were criminalists from the Service of Criminal Police and Investigation – Department of Economic and Common Criminality in Mlada Boleslav. The result of the survey is that the criminalists are aware of some of the forms, they know them and are able to determine and formulate them, nervertheless there is an absence of deep knowledge about the problem of misusage of old people, 20% of the criminalists came together with some forms of mistreatment with old people in connection with their profession. Also it was found out within the questionnaire, that the criminalists are unsufficiently informed about this appearance from the side of employer, so Police Czech republic.
Keywords: Senior, old age, senility, age, tyrany, uncare, mistreatmen, misusage, victim, home violence, syndrom, risk factors, institutional form
OBSAH ÚVOD............................................................................................................................. 9 1 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU .................................................... 11 1.1 POJEM STÁŘÍ ........................................................................................................ 11 1.2 POJEM STÁRNUTÍ.................................................................................................. 12 1.3 SENIOR ................................................................................................................. 17 2 SYNDROM EAN ..................................................................................................... 18 2.1 VZNIK EAN ......................................................................................................... 18 2.2 FORMY EAN ........................................................................................................ 19 3 VÝSKYT SYNDROMU EAN................................................................................. 22 4 RIZIKOVÉ FAKTORY EAN................................................................................. 24 5 INSTITUCIONÁLNÍ FORMA EAN ..................................................................... 25 5.1 PROJEVY ŠPATNÉHO ZACHÁZENÍ V ZAŘÍZENÍCH .................................................. 26 5.2 INSTITUCIONÁLNÍ RIZIKOVÉ FAKTORY ................................................................ 27 6 DOMÁCÍ NÁSILÍ NA SENIORECH.................................................................... 28 6.1 AGRESOR DOMÁCÍHO NÁSILÍ PÁCHANÉHO NA SENIORECH .................................. 29 6.2 OBĚŤ - SENIOR ..................................................................................................... 30 6.3 MOŽNÉ PODOBY DOMÁCÍHO NÁSILÍ ..................................................................... 31 7 DIAGNOSTIKA A DETEKCE EAN..................................................................... 32 7.1 INDIKÁTORY EAN ............................................................................................... 32 8 MOŽNOSTI ŘEŠENÍ EAN .................................................................................... 34 8.1 INTERVENČÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ............................................................................ 34 8.2 REHABILITAČNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ...................................................................... 35 9 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 39 9.1 PRŮZKUM A JEHO CÍLE ......................................................................................... 39 9.2 STANOVENÉ PŘEDPOKLADY ................................................................................. 40 9.3 POUŽITÉ METODY ................................................................................................ 40 9.4 POPIS ZKOUMANÉHO VZORKU ............................................................................. 41 9.5 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................................ 41 9.5 OVĚŘENÍ PLATNOSTI PŘEDPOKLADŮ ................................................................... 55 NÁVRH OPATŘENÍ.................................................................................................. 56 ZÁVĚR......................................................................................................................... 59 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ......................................... 60
8
ÚVOD Problematika špatného zacházení se starými lidmi si stále nezískává takovou pozornost, jakou by měla mít a to nejen z důvodů toho, že česká populace stárne a lidé se dožívají vyššího věku. Tato skutečnost pravděpodobně souvisí se současným sníženým prahem vnímání v naší společnosti vůči špatnému zacházení se starými lidmi. Přesto v porovnání s lety minulými je dnes v české společnosti větší míra osvěty, která se přímo dotýká špatného zacházení, zanedbávání a týrání starých lidí. Avšak jedná se zpravidla o nárazovou informovanost a to pouze v opravdu tragických případech, které jsou medializovány. K tématu týrání, zanedbávání a zneužívání starých lidí je odborná literatura stále ještě skoupá a autorů zabývající se touto problematikou v České republice je opravdu minimum. Stáří je dnes chápáno, především u mladší generace, jako jakási personifikace nesoběstačnosti, nemohoucnosti a nemocnosti a to i přesto, že dnešní staří lidé jsou čím dál více vitální, do jisté míry zdraví a především velmi aktivní. Problematika špatného zacházení se starými lidmi je zastíněna další závažnou obdobnou problematikou Syndromu CAN čili týrání, zanedbávání a zneužívání dětí a v neposlední řadě i domácím násilím na ženách. V České republice převládá mnoho mýtů a předsudků o starých lidech, kupříkladu, že jsou senilní, nemajetní či mají různé závažné nemoci a zdravotní potíže. Nejvíce alarmující v případech špatného zacházení se starými lidmi je zneužití jejich bezbrannosti, mobility a také využití jejich sociálních, tělesných, psychických změn, které se stářím souvisí a to platí nejen při páchání násilí v domácnostech, ale i ve zdravotnických zařízení. Seniorský věk nese oproti jiným věkovým skupinám mnohá specifika, která jsou důvodem k tomu, abychom se na nevhodné jednání vůči seniorům dívali jako na zvláštní a závažnou situaci. Ve své bakalářské práci používám pojem Syndrom EAN, neboť je to anglická zkratka slov Elder Abuse and Neglect Syndrome, která v překladu znamená špatné zacházení se starými lidmi. Cílem mé bakalářské práce je seznámení s problematikou Syndromu špatného zacházení se starými lidmi, možnostmi jeho řešení, prevence, charakteristikou a možným výskytem. V teoretické části bakalářské práce jsou zpracovány základní pojmy, které souvisí s problematikou týrání, zanedbávání a zneužívání seniorů, dále zde představuji terminologii domácího i institucionálního násilí na seniorech, jeho rizikové faktory, důsledky a možné podoby tohoto jevu. 9
Na základě analýzy rizikových faktorů vzniku domácího násilí páchaného na starých lidech jsou zde zpracovány pojmy jako oběť domácího násilí, domácí násilí i předpoklady jeho vzniku a další. V praktické části bakalářské práce jsem uvedla zhodnocení průzkumných otázek, tudíž jakou míru znalostí a jaké vybrané názory uvedli respondenti (kriminalisté) o problematice špatného zacházení se starými lidmi. Jako základní metodu a techniku průzkumu v rámci bakalářské práce jsem použila dotazník. Smyslem bakalářské práce je upozornit na některé marginální formy Syndromu špatného zacházení se starými lidmi, poukázat na nebezpečí nárůstu tohoto jevu i téměř nulitní povědomí o těchto formách v české společnosti i u respondentů. Téma své bakalářské práce považuji za velmi aktuální a palčivé, neboť stárnutí a stáří jsou nevyhnutelnou součástí života i přesto, že většina z nás by tuto skutečnost nejraději odvrátila. Nikdo z nás nemá záruku, že ve stáří se s nějakou formou týrání, zanedbávání a zneužívání nesetká, o čemž vypovídá alarmující počet seniorů, 20% z nich se dle posledních výzkumů stali obětí špatného zacházení v České republice.
10
1 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU
1.1 Pojem stáří Stáří lze definovat podle Kalvacha jako zcela přirozenou neodvratnou fyziologickou skutečnost související s poslední ontogenetickou periodou v životě člověka.1 Při tomto procesu dochází v těle k množství změn, které nazýváme stárnutí. U stárnoucího člověka dochází především ke změnám psychickým (změny paměti, nedůvěřivost, zhoršená adaptace, emoční labilita), tělesným (omezení pohybu, úbytek svalové hmoty, změny sexuální aktivity) a sociálním (osamělost, změna finanční stránky, odchod do penze, ztráta blízkých osob). Jedná se o změny, které jsou mezi sebou navzájem propojeny, ale pronikají i do jiných oblastí. Reakce na uvedené změny jsou ovlivněny zejména osobností seniora, zasahuje do nich postavení okolí i možnost přístupu k pomoci ve věcech, které by senior nezvládnul sám. Jak uvádí Thelenová stáří je v rámci vývojové psychologie ztotožňován s pojmem třetí věk a to znamená, že jde o období, které následuje po dětství a mládí jako prvním věku a dospělosti jako druhém věku.2 Z hlediska kalendářního stáří lze obecně vymezit pojem stáří jako takové od šedesáti let. Přesto se v současné době hranice posouvá, například Kalvach uvádí hranici stáří až od 65 let.3 Důvodem permanentního posouvání hranic stáří do vyššího věku je nárůst seniorů (na 17 až 21% obyvatel do roku 2030) a také zlepšování zdravotního i funkčního stavu seniorské populace.4 Z hlediska biologického stáří vymezujeme specifickou míru přirozených změn související se stárnutím. Pacovský hovoří o biologickém stárnutí jako o zpomalení rychlosti a pohotovosti reakcí seniora, klesá jeho snášenlivost a odolnost vůči stresům, zátěžím, neúspěchům, zklamání, oddálení uspokojení potřeb (nazývá se frustrační tolerance), zhoršuje se paměť, myšlení a funkčnost smyslových orgánů aj.5 Transformují se regulační a adaptační mechanismy a ubývá fyzická zdatnost. V současnosti dochází k rozporu mezi stářím aktuálním a stářím biologickým, neboť mnozí senioři jsou na svůj věk velice zdatní a výkonní, jiní však působí předčasně zestárlým dojmem. 1
KALVACH, Z. a kol. Gerontologie a geriatrie. S 47. THELENOVÁ, K. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. s. 18. 3 KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří. s. 7. 4 GERONTAGOGIKA. CZ. Demografické údaje o stáří a jeho klasifikace. 5 PACOVSKÝ, V. Geriatrická diagnostika. s. 23. 2
11
V případě terminologie pojmu stáří je nasnadě si objasnit, jak je stanoveno rozdělení věkových hranic, a kdy z chronologického hlediska stáří začíná. Dle Hartla můžeme dělit stáří na počínající sénium 60-74 let, vlastní sénium 75-89 let a 90 let a více znamená dlouhověkost.6 Za dlouhověkost tudíž považujeme věkové označení 90 let a více, ale i zde dochází k posouvání hranic a to až k hranici 100 let, což je zapříčiněno již zmíněnou zlepšenou péčí a prostředky, které ovlivňují zdravotní stav seniorů.
1.2 Pojem stárnutí Proces stárnutí je děj komplexní, probíhá ve všech oblastech života jedince a je možno na něj nahlížet z několika hledisek a to jak demografického, biologického, psychologického, tak i z hlediska sociologického, což tvrdí Křivohlavý.7 Jmenovaná hlediska jsou specifikována v podkapitolách níže z důvodů lepší přehlednosti a pochopení rozlišení termínu stárnutí.
1.2.1 Demografické stárnutí Demografické stárnutí obyvatelstva, a to nejen v České republice postihuje skoro všechny země v Evropské unii od poloviny 20. století. Dle dlouhodobých prognóz se předpokládá pokles podílu dětí v populaci, bude se snižovat i zastoupení osob ve věkové skupině 15 až 64 let, přičemž obyvatelstvo nad 65 let bude výrazně nabývat. K demografickému stárnutí dochází v důsledku změn v charakteru demografické reprodukce čímž se mění zastoupení dětské a postreprodukční položky v populaci. Tato skutečnost je ovlivněna dvěma faktory – stárnutí v základní věkové pyramidě a stárnutí ve vrcholu věkové pyramidy. Stárnutí v základně věkové pyramidy znamená relativní zpomalení růstu mladších věkových skupin, které jsou zejména výsledkem úrovně poklesu porodnosti a plodnosti. Obyvatelstvo starší 65 let tvoří v současnosti jednu sedminu všech obyvatel, do roku 2050 by se podle střední varianty jeho podíl přiblížil až k jedné třetině.8 Rostoucí počty obyvatel v seniorském věku tak budou mít za důsledek silné ekonomické zatížení obyvatelstva v produktivním věku. 6
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. s. 562. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. s. 136. 8 DEMOGRAFIE.CZ. Demografické informace, analýzy a komentáře. 7
12
Další předpokládanou prognózou je navyšování průměrného věku v populaci, do roku 2050 zhruba o 10 let, což bude 48-50 let.9 Stárnutí ve vrcholovém věku znamená zrychlení růstu počtu osob ve starším věku, které je důsledkem rychlejšího snižování hranice úmrtnosti ve vyšším věku. Skoro vždy tyto dva faktory probíhají paralelně. Sýkorová píše o stárnutí obyvatelstva jako o zákonitém efektu demografické tranzice, v jejímž rámci došlo k posunu od extenzivní k intenzivní demografické reprodukci, charakteristické nízkou porodností a úmrtností resp. prodlužováním lidského života.10
Demografické stárnutí je třeba rozlišovat na:
- jednotlivce – znamená stárnutí jednotlivce jako biologický proces od narození do smrti tedy zvyšování věku jednotlivce. - populace – znamená stárnutí celé populace a na rozdíl od jednotlivce může stárnutí populace omládnout díky nárůstů mladých věkových skupin. Tab. č. 1: Budoucí vývoj složení obyvatelstva podle hlavních věkových skupin, ČR, 2002-2050.11
Na výše uvedené tabulce č. 1 lze vidět, že nejmenší rozdíly počtu obyvatelstva budou u věkové skupiny 0 až 14 let. U následující věkové skupiny 15 až 64 let dojde k markantnímu snížení počtu obyvatel. Poslední věková skupina nad 65 let jako jediná zaznamená vysoký nárůst v počtu obyvatel České republiky do uvedeného roku 2050. 9
DEMOGRAFIE.CZ. Demografické informace, analýzy a komentáře. SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stáří. s. 40. 11 DEMOGRAFIE.CZ. Demografické informace, analýzy a komentáře. 10
13
Tab. č. 2: Budoucí vývoj složení obyvatel podle hlavních věkových skupin, ČR, 2002-2050 (v%).12
Další tabulka č. 2 upozorňuje na budoucí vývoj složení obyvatelstva dle hlavních věkových skupin v ČR. Do roku 2050 dojde ke snížení počtu dětí od věkové hranice 0 až 14 let o 3,2% a ve věkové skupině 15 až 64 let je to dokonce úctyhodných 14,2%. U obyvatel nad 65 let dojde v roce 2050 až ke zdvojnásobení stávajícího počtu.
1.2.2 Biologické stárnutí Biologický věk se nemusí ztotožňovat s reálným věkem člověka, jenž dokazují skutečnosti, že osoby stejného data narození neboli kalendářního stáří se významně liší a nejsou tzv. stejně staří. Počátek biologického stárnutí není možné přesně určit. Pacovský hovoří o biologickém stárnutí jako o procesu zpomalení a oslabení většiny regulačních funkcí, což znamená úpadek adaptačních schopností, snížení odolnosti k zátěžím a omezení rezerv člověka.13 Biologické stárnutí se taktéž projevuje zhoršeným vnímáním smysly, involucí struktur a funkcí jednotlivých orgánů. Mühlpachr například píše o tom, že biologická délka lidského života není jednoznačně určena a je ovlivněna mnoha faktory (životní styl, nemoci apod.), přesto na základě analýz úmrtnostních tabulek můžeme říci, že se u všech populací úmrtnost pohybuje kolem 75 a 80 roku života.14
12
DEMOGRAFIE.CZ. Demografické informace, analýzy a komentáře. PACOVSKÝ, V. Geriatrická diagnostika. s. 23. 14 MÜHLPAHR, P. Gerontopedagogika.. s. 104. 13
14
1.2.3 Psychické stárnutí Psychické stárnutí je podmíněno mnoha faktory, především přirozenými funkčními změnami v průběhu stárnutí, individuálními osobnostními rysy a reakcí jedince na stáří jak uvádí Pacovský.15 Celistvost osobnosti seniora zůstává neporušená, obvykle se mění jen určité funkční schopnosti osobnosti např. vnímání, paměť aj. Dále Pacovský tvrdí, že v průběhu stárnutí se často objevují změny poznávacích (kognitivních) schopností a zpomaluje se psychomotorické tempo.16 Začínají se objevovat změny učení a paměti, hůře se vybavují některé jména či názvy. Psychické stárnutí nepřináší jen samá negativa, ale nese sebou klid, trpělivost, rozvážnost a jistou dávku moudrosti.
1.2.4 Sociální stárnutí Dle Stuarta-Hamiltona se sociální věk vztahuje společenskému očekávání určitého chování adekvátně k biologickému věku. 17 V České republice se tradičně očekává od starších lidí, že se budou chovat mírně, usedle v souladu se společenskými pravidly. Senioři bývají často vnímáni jako jednolitá skupina starých lidí, kteří již aktivně nesportují, nevzdělávají se nebo odešli do starobního důchodu. Jak tvrdí Sýkorová sociálním markerem stáří je obligatorně stanovený věk odchodu do starobního důchodu, jakkoli se chronologický věk jeví být ke klasifikaci lidí jako ,,starých“ problematický i z biologického a psychologického hlediska.18 Odchodem do důchodu se mění životní stereotyp seniora, sníží se finanční zdroje a člověk mnohdy začíná žít osaměle, začíná se objevovat hrozba sociální izolace. Ta představuje nebezpečí ztráty kontaktů s prostředím, ve kterém senior žije. Ztráta sociálních kontaktů je pro starší osobu velký stres a může vést až ke smrti. Do sociální izolace se dostává starý člověk (i starší manželská dvojice) tehdy, žije-li sám, neudržuje-li kontakty s rodinou nebo známými. Ve většině případů se sociální izolace objevuje u osaměle žijících starých jedinců, jejichž rodina je vzdálena či ji nemají nebo jim chybí kontakty s přáteli, sousedy a s okolím. 15
PACOVSKÝ, V. Geriatrická diagnostika.. s. 13. PACOVSKÝ, V. Geriatrická diagnostika. s. 23, 24. 17 STUART-HAMILTON, I. Psychologie stárnutí. s. 151. 18 SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stáří. s. 47. 16
15
1.3 Senior Slovo senior pochází z latinského slova senis tedy starý, druhý stupeň tohoto slova je senior neboli starší. Slovo senior může mít i více významů:19 − starší v protikladu k mladší (junior); − člověk v letech, starý člověk, stařec; − ve sportu dospělý oproti juniorovi; − rozlišení dvou osob téhož jména, zkratka sen. nebo Sr. za jménem, například Josef Novák Sr., Josef Novák Jr. (mladší); protože stáří se tradičně spojuje s vyšším společenským postavením nebo autoritou. V České republice je za seniora obecně považován příslušník starší věkové kategorie. V Psychologickém slovníku je senior věkově označen jako občan starší 60 let.20 Existuje však i jiné pojmenování pro osobu starší šedesáti let jako je geront či senescent. V současné době se v České republice jako nejvhodnější ustálil termín senior.
SHRNUTÍ:
Pro potřeby této bakalářské práce budeme tedy pod pojmem stáří rozumět přirozenou fázi života v tom smyslu, že při ní dochází k sociálním změnám či splnění určitého sociálního kritéria. Stárnutí budeme chápat jako celoživotní zákonitý děj, který se rozlišuje na demografické, biologické, sociální a psychické stárnutí. Termín senior bude používán v bakalářské práci jako označení osoby starší šedesáti let.
2 Syndrom EAN V této kapitole a v souvisejících podkapitolách věnuji pozornost zejména objasnění názvu Syndromu EAN, jeho následné definici, taktéž uvádím rozdělení forem EAN.
19 20
WIKIPEDIE.CZ. Senior. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. s. 530.
16
Sýkorová hovoří o tom, že v případech špatného zacházení se starými lidmi hovoříme o souhrnu fenoménů – forem ubližování, příčin, následků rizikových faktorů, které všechny dohromady tvoří to, čemu říkáme Syndrom špatného zacházení se starým člověkem, anglicky EAN.21 Název Syndrom EAN je složen z anglického pojmenování Elder Abuse and Neglect Syndrome, které se volně překládá jako špatné zacházení se starými lidmi. Dodnes není sjednocená česká verze překladu Syndromu EAN, ve většině případů se v souvislosti s tímto termínem hovoří o týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů nebo špatném zacházení se seniory, k tomuto se vyjadřuje i Sýkorová, která píše o terminologické nejednoznačnosti.22 Obecně je Syndrom EAN definován jako opakované nebo pouze jednorázové špatné chování vůči starému člověku, ze strany toho, kterému starý člověk důvěřuje či je na něm závislý a následkem tohoto chování je nějakým způsobem omezen. Uvedené špatné chování zahrnuje fyzické, psychické nebo finanční a majetkové zneužití, ale i úmyslné neposkytování potřeb nebo potřebné pomoci a péče seniorovi. I když se Syndrom EAN překládá jako týrání nebo špatné zacházení a zanedbávání starší osoby, tato problematika v sobě zahrnuje i zvlášť závažné nevhodné jednání neboli zneužívání. Zkratku EAN budu ve své bakalářské práci používat jako výraz pro špatné zacházení se starými lidmi.
2.1 Vznik EAN Přestože se špatné zacházení se starými lidmi vyskytovalo po celou dobu lidské historie, teprve až postupem času společnost dozrála do bodu, kdy takové chování pojmenovala a klasifikovala jako nepřijatelné. Důvodů, proč se špatné zacházení se seniory dostalo do popředí zájmů laické a odborné veřejnosti je uváděno hned několik. Jedním z nich je fakt, že se do popředí zájmu odborníků a veřejnosti dostaly různé formy domácího násilí a začaly být vnímány jako všeobecně rozšířený problém ve společnosti.
21 22
SÝKOROVÁ In Špatenková, Syndrom EAN. s. 134. SÝKOROVÁ In Špatenková, Syndrom EAN. s. 90.
17
Jak uvádí Steinmetz špatné zacházení s dětmi se vyskytovalo od počátku dějin lidstva, ale teprve od 60. let 20. století začal být tento fenomén obecně známým a veřejně publikovaným jevem a byly založeny služby na podporu dětských obětí a jejich rodin.23 Špatné zacházení se ženami bylo veřejně pojmenováno jako problém o nějakou dobu později a to v 70. letech 20. století. Podle Steinmetze se objevilo první pojmenování problematiky špatného zacházení se starými lidmi v roce 1978.24 V tomto roce byla veřejnost informována, že 80. léta 20. století ponesou první prvky uvědomování si týrání starých lidí, konkrétněji přímo starých rodičů, kteří jsou závislí a týraní svými dospělými dětmi.
2.2 Formy EAN Špatné zacházení se staršími lidmi může být uskutečňováno v různých formách. Přesně identifikovat jakoukoliv z forem špatného zacházení je velmi obtížné.25 Jednotlivé formy zanedbávání, týrání i zneužívání spolu se základními příznaky, které k identifikaci mohou napomoci nabourává prolínání a navazování jednotlivých forem EAN, přičemž z těchto důvodů bývá obvykle přesná identifikace velice komplikovaná. Odborná literatura uvádí pět hlavních forem, které jsou přesněji popsány v dalších kapitolách. Jedná se o tělesné týrání rozdělené na aktivní a pasivní podobu týrání, psychické a citové týrání, sexuální obtěžování a zneužívání, finanční a materiální zneužívání, zanedbávání péče. Některé zdroje uvádějí, jako například Kalvach, i další formy jako jsou zanedbávání péče o sebe sama, opuštění seniora, nevhodné jednání a systémové týrání.26
2.2.1 Týrání Týráním je míněn samostatný či opakovaný akt nebo nedostatek přiměřené aktivity vyskytující se tam, kde je s důvěrou očekávána, což způsobuje bezpráví, poškození, zranění, bolest či strach starších lidí.27
23
STEINMETZ. Duty bound: elder abuse and family care. s. 31. STEINMETZ. Duty bound: elder abuse and family care. s. 32. 25 ŽIVOT 90. Týrání, špatné zacházení, zanedbávání. 26 KALVACH. Geriatrie a gerontologie. s. 355. 27 ZÁCHRANNÝ KRUH. Definice týrání seniorů. 24
18
Týrání lze rozdělit na fyzické týrání (způsobení fyzické bolesti nebo i zranění, fyzický nátlak, trestání aj.) a psychické týrání (vyvolání duševní úzkosti). Fyzické týrání může nabývat konkrétních podob, které se mohou projevovat například jako bití, omezování v pohybu, podchlazení, kopání, třesení či škrcení. Thelenová uvádí jako časté identifikační znaky nekorespondování mezi konkrétní podobou zranění a seniorem popřípadě jeho pečovatelem udávanou příčinou vzniku.28 Fyzické týrání můžeme rozlišit na aktivní (již zmíněné kopání aj.) a pasivní ubližování nebo-li pasivní agrese, která se projevuje v neposkytnutí či nepřivolání pomoci a nebo taktéž úmyslné nezabránění hrozícímu poranění. Do tělesného týrání zahrnujeme i sexuální útlak, což tvrdí Čírtková.29 Psychické týrání patří mezi nejčastější formu týrání, ale je zároveň i nejhůře identifikovatelné. Příznaky již nejsou tak rozpoznatelné jako u fyzického týrání a jejich odhalení bývá často poměrně složité. Do této formy zahrnujeme agresi verbální jako je např. zastrašování, vyhrožování, snižování sebeúcty a sebevědomí, manipulování se seniorem, lhaní, či ponižování i útok na důstojnost seniora aj.30
2.2.2 Zanedbávání Zanedbávání je dle Thelenové svým způsobem nejbanálnější, nejčastější a nejvíce opomíjenou formou násilí na starých lidech.31 Může se jednat o zneužití bezmocnosti, využití neschopnosti, nekomunikativnosti i nedostatek pozornosti. Tuto formu špatného zacházení se starými lidmi lze rozdělit na aktivní a pasivní zanedbávání. Aktivní zanedbávání znamená odmítnutí nebo selhání v ošetřovatelských povinnostech včetně vědomé a úmyslné snahy vyvolat fyzické a emoční utrpení starého člověka. Pasivní zanedbávání vyjadřuje odmítnutí nebo selhání v plnění poskytování péče, mimo vědomé a záměrné snahy vyvolat psychické nebo emoční utrpení starého člověka.
28
THELENOVÁ, K. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. s. 66. ČÍRTKOVÁ, L. a kol. Pomoc obětem (a svědkům) trestných činů. s. 62. 30 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ GEMA. Informační materiály špatné zacházení se starými lidmi doma. 31 THELENOVÁ, K. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie.s. 67. 29
19
2.2.3 Finanční, materiální a sexuální zneužívání Finanční zneužívání představuje dle Kalvacha protiprávní či nepřiměřené využívání či přivlastňování majetku a zdrojů starších osob.32 Finanční či majetkové zneužívání starých lidí je velmi častým a zároveň velmi snadno identifikovatelným jevem. K finančnímu zneužívání seniora patří okrádání o peníze a majetek, například cennosti v domácnosti, byt, dům a jiné hmotné statky. K ekonomické formě zneužívání dochází jak v rodinách, tak i v ústavech.33 Senioři mají obvykle pocit, že musejí dětem či vnukům finančně vypomáhat. Ovšem jejich ekonomická pomoc často překročuje únosnou hranici. Ze strany blízkých osob může docházet k vynucování změny závěti, omezování vlastnických a uživatelských práv. Objevují se i situace, kdy se již nemajetný senior dostane do pozice bezdomovce, neboť veškerý nemovitý, ale i movitý majetek daroval blízké osobě. V extrémních případech žijí staří lidé skutečně ve velmi nuzných podmínkách, jen aby si vnoučata mohla koupit nejnovější mobil či vyrazit na dovolenou do zahraničí.34 V zařízeních ústavní péče dochází k další podobě ekonomického zneužívání seniora, kdy rodina přichází na návštěvu starého člověka jen tehdy, když se mu vyplácí sociální dávky nebo vyžadují od seniora v ústavní péči určité finanční obnosy. Pachatelem finančního zneužívání nemusí být jen rodina seniora, ale může jím být i zdravotník či sociální pracovník. Takové zneužívání má mnoho podob, od vyžadování neoprávněných plateb za zdravotnické či jiné úkony, až po zneužívání finančních prostředků seniora. Na druhou stranu i senioři v ústavních zařízení dávají sami často jakési ,,všimné,, zdravotnímu personálu, neboť se obávají, že by jejich potřeby byly zanedbány.35
Sexuální zneužívání u starší osoby se objevuje velice zřídka a ve většině případů je kombinací i s další formou fyzického a psychického ubližování, což tvrdí Thelenová.36 Přičemž se jedná o nedobrovolný sexuální kontakt jakéhokoliv typu, kterému musí senior čelit. Předpokládá se, že sexuální zneužívání je nejčastěji praktikováno vzájemně mezi klienty v ústavní péči a to zejména při smíšené klientele.
32
KALVACH. Geriatrie a gerontologie. s. 354. ZDRAVÝ-SENIOR. Týrání seniorů. 34 ZDRAVÝ-SENIOR. Týrání seniorů. 35 ZDRAVÝ-SENIOR Týrání seniorů. 36 THELENOVÁ, K. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. s. 67. 33
20
Thelenové uvádí, že sexuální zneužívání postihuje prakticky výhradně ženy a zdravotník či erudovaný sociální pracovník a psycholog jej mohou identifikovat podle doprovodných poranění, jako jsou modřiny či drobné oděrky, ale jednoznačným indikátorem jsou pouze opakované záněty rodidel a poranění v oblasti genitálií.37
3 VÝSKYT SYNDROMU EAN V současné době v České republice neexistují souhrnná data, která by vymezovala počet týraných, zneužívaných a zanedbávaných seniorů. Podle ředitele organizace ŽIVOT 90 J. Lormana má zkušenost s týráním, zanedbáváním péče nebo omezování osobní svobody zkušenost více než 20% lidí starších šedesáti let.38 Většina případů násilí na seniorech zůstává skryta a veřejnosti je tak utajeno kolem 85% případů. Topinková se zmiňuje o tom, že s některou z forem špatného zacházení se můžeme setkat v případě u 3 - 5% seniorů, což v České republice představuje přibližně 60 000 jedinců.39 Neperiodická publikace Postavení a diskriminace seniorů v České republice uvádí, že obětí násilí může být až 400 000 seniorů.40 Zmíněné údaje nejsou výzkumně ověřeny a dosud neproběhl v České republice žádný výzkum, který by se problematikou špatného zacházení se seniory zabýval systematicky a komplexně. Data, která jsou k problematice k dispozici poskytují zejména nestátní neziskové organizace. Oproti České republice, kde se postrádá celoplošný výzkum tohoto jevu, je projeven značný zájem o problematiku špatného zacházení se seniory, a tím tedy větší zainteresovanost v oblasti výzkumu, ve státech jako Velká Británie, Kanada a USA. I přes projevenou snahu jiných států k problematice Syndromu špatného zacházení se starými lidmi, tak zřejmě v žádné zemi neexistují celostátní údaje o výskytu EAN v ústavní péči. Kalvach píše o ojedinělé studii z konce 80. let 20. století v USA, která konstatuje, že 36% personálu ošetřovatelských zařízení bylo v uplynulém roce svědkem fyzicky nevhodného zacházení a 81% psychického týrání pacientů.
37
THELENOVÁ, K. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. s. 62. ŽIVOT 90. Týrání, špatné zacházení, zanedbávání. 39 TOŠNEROVÁ, T. Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině. s. 5. 40 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Postavení a diskriminace seniorů v České republice. s. 64. 38
21
Graf č. 1: Zaznamenané týrání a zneužívání seniorů na krizové lince Senior telefonu v roce 2009 (celkem 222 hovorů).41
Z grafu č. 1, který vyjadřuje zaznamenané týrání a zneužívání na krizové lince Senior telefonu v České republice lze zjistit nejvíce zastoupenou formu týrání a to mezigenerační týrání dcerou synem, vnučkou a vnukem apod. Na druhém místě je nejvíce zastoupeno týrání mezi seniory partnery.
41
ŽIVOT 90. Statistika.
22
4 RIZIKOVÉ FAKTORY EAN Každý senior může být ohrožen určitým rizikem špatného zacházení jako je týrání, zneužívání či zanedbávání. Sýkorová uvádí, že podle výzkumů se může každá žena či muž stát obětí a to nezávisle na sociálním postavení, kultuře či dosaženém vzdělání.42 Z jaké příčiny se tak stává se
zatím
nepodařilo
rozklíčovat.
Existují
však
rizikové
faktory,
které
mohou
pravděpodobnost, že se senior stane obětí, zvýšit. Hlavní rizikové faktory dle Kalvacha:43 −
anomální osobnost toho, kdo se EAN dopouští (agresivita, simplexnost, duševní choroba, alkoholismus, závislost na návykových látkách)
−
špatný zdravotní stav a nesoběstačnost oběti – porucha pohyblivosti, komunikace (např. fatické poruchy), kognitivních schopností (syndrom demence)
−
přetížení rodiny či ošetřovatelského personálu se syndromem k vyhoření
−
nedostatečná společenská kontrola
−
nezájem a podcenění výskytu EAN.
Sýkorová hovoří i o těchto rizikových faktorech EAN:44 −
sociální izolace
−
dlouhodobá anamnéza špatných vztahů osob, kterých se týká
−
pravděpodobná existence vzorce násilného chování v rodině (osoba, která se nyní špatně chová ke starému občanovi pravděpodobně zažila špatné zacházení v dětství)
−
osoba, která se starým člověkem špatně zachází, na něm bývá závislá - ubytováním, financemi ale i emočně.
V současnosti se objevuje a stále více nabývá na rozměrech rizikový faktor osamělost a to nejen z důvodu toho, že v České republice pomalu zaniká vícegenerační soužití.
42
SÝKOROVÁ, K. Třetí věk trojí optikou. KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří. 44 SÝKOROVÁ, K. Třetí věk trojí optikou. 43
23
Osamělost ovlivňuje i zdravotní stav, což může znamenat úpadek mobility - důležitý předpoklad sociálních kontaktů.
5 INSTITUCIONÁLNÍ FORMA EAN V termínu institucionální forma EAN už je obsaženo místo, kde dochází ke špatnému zacházení se starými lidmi. Nejčastěji se jedná o zdravotnické zařízení a ústavy sociální péče. Pro veřejnost je skutečnost, že existuje i institucionální forma EAN velmi znepokojující, neboť vrhá špatné světlo na celý lékařský a pečovatelský sektor a to na rozdíl od domácího násilí, které se jeví jen jako individuální selhání. Také v mnoha zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče může docházet k fyzickému i psychickému týrání seniorů, kteří jsou obvykle na personálu naprosto závislí. Podle Kalvacha je podstatou nevhodného zacházení se seniory v ústavní péči především nepochopení povahy geriatrické křehkosti, míry vulnerability i reverzibility, režimových potřeb křehkých geriatrických pacientů a tím nepřizpůsobení přístupů jejich limitacím a rizikům.45 Syndrom EAN v institucích zahrnuje i situace, které vznikají vedle jednotlivých případů v důsledku režimu nebo systému v dané instituci. V institucionálních zařízení se setkávají dvě skupiny lidí. První skupina jsou staří lidé, jejichž kvalita života přímo souvisí s kvalitou poskytované péče a s prostředím daného zařízení. Druhou skupinu představují zaměstnanci, kteří naplňováním svých pracovních úkolů a role, vyplývající z jejich pozice přímo ovlivňují kvalitu života klientů ústavního zařízení. Kromě personálu může být násilnou osobou příbuzný či dobrovolník navštěvující seniora, ale také ostatní klienti ústavního zařízení. Musíme si také připustit, že změna prostředí (například přesun z domova do zařízení) nemusí nutně znamenat, že všechno dřívější zneužívání definitivně skončí.46 Špatné zacházení v tomto případě může dál probíhat nebo se může transformovat či změnit povahu jiné formy špatného zacházení.
45
ŽIVOT 90. Domácí násilí. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Postavení a diskriminace seniorů v České republice. s. 102.
46
24
5.1 Projevy špatného zacházení v zařízeních V některých případech se stává, že v institucionálních zařízení není respektován stud pacientů a klientů, právo na soukromí a lidskou důstojnost, není brán zřetel na emocionální a sociální potřeby seniorů, což má za následek upírání základních lidských práv. Špatné zacházení zde může mít stejnou podobu jako v domácím prostředí a jeho odhalení proto nemusí být jednoduché. Jedná se o velmi závažný problém, protože osamělí, často nemocní pacienti jsou mimořádně bezbranní proti všem formám týrání a zanedbávání. Ústavní péče, zvláště dlouhodobá, je považována za vysoce rizikovou z hlediska nevhodného zacházení, zanedbávání i všech forem týrání a zneužívání, což uvádí Kalvach.47
Nejčastější projevy špatného zacházení v zařízení dle Mühlpachra jsou tyto:48 hrubé zacházení, vystavování chladu, mytí studenou vodou, násilně prováděná aktivizace, nedostatečný příjem potravy a tekutin, jejich nízká kvalita, nedostatečná ošetřovatelská péče, rozvoj imobilizačního syndromu, odpojování signalizačních zařízení, nadměrné používání omezovacích pomůcek, močových katétrů, psychofarmaka, urážlivé jednání a ponižování, nepřiměřené porušování soukromí, nepřiměřené omezení rozhodovacích práv a autonomie, nadměrné přemisťování, zneužívání finančních prostředků a vymáhání neoprávněných plateb, omezování sociálních kontaktů, sociální deprivace, omezování duchovního života, nedostupnost církevních úkonů, nadměrná institucionalizace umírání.
47 48
KALVACH, Z. a kol. Gerontologie a geriatrie. s. 358. MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika. s. 80.
25
Kapitola Institucionální forma EAN charakterizuje projevy špatného zacházení v zařízeních. Je rozdělena do dvou podkapitol a vysvětlují se zde některé pojmy týkající se špatného zacházení se seniory v ústavní péči. V porovnání s dalšími nejčastějšími projevy špatného zacházení v zařízení lze konstatovat, že v největší míře se objevuje finanční zneužívání. Přesto, že v následující kapitole uvádím, že se EAN vyskytuje nejvíce v podobě domácího násilí, tak opravdu nelze institucionální formu EAN opomíjet. Je to velmi závažná a bohužel neprozkoumaná problematika špatného zacházení se starými lidmi.
5.2 Institucionální rizikové faktory Za faktor zvyšující riziko výskytu špatného zacházení je na straně seniorů považována zejména vysoká míra jejich zranitelnosti. U klientů nebo pacientů v institucionálních zařízeních není výjimkou výskyt demence, zhoršená mobilita a zhoršené fyzické zdraví nebo i trvalé upoutání na lůžko. Jak uvádí Kalvach senior je v ústavním zařízení většinou částečně anebo i zcela odkázán na pomoc druhých a značná část klientů nemá jiný sociální kontakt než-li v zařízení v němž žijí.49 Dalším významným rizikovým faktorem na straně seniora je jeho narušené psychické zdraví, kdy se ve stáří vyskytuje poměrně velká škála duševních poruch, přičemž Jirák píše o tom, že převládají organicky podmíněné poruchy, jako jsou demence a deliria, velmi často se vyskytují deprese.50 Rizikovým faktorem může být také náhlé úmrtí partnera nebo blízkého příbuzného, což může vyvolat zvýšené potřeby seniora na pomoc a to jak v péči o sebe sama anebo i o své finanční a majetkové záležitosti. Za nejzávažnější rizikový faktor na straně ošetřujícího personálu, který může spustit týrání, zneužívání nebo zanedbávání pacienta či klienta, je považován Syndrom vyhoření. Nejčastěji se spojuje se ztrátou činorodosti a smyslu práce, projevuje se pocity zklamání, hořkosti při hodnocení minulosti, postižený ztrácí zájem o svou práci, spokojuje se s každodenním stereotypem a rutinou, nevidí důvod pro další sebevzdělávání a osobní růst, snaží se pouze přežít a nemít problémy.51
49
KALVACH, Z. a kol. Gerontologie a geriatrie. s. 358. JIRÁK, R. Duševní poruchy ve stáří. s. 1. 51 PSYCHOTERAPEUT.CZ. Syndrom vyhoření. 50
26
Jako další rizikový faktor na straně ošetřujícího personálu může být nedostatečné vzdělání a nevědomost o možných rizicích vztahujících se ke geriatrickým pacientům. Také jsou často uváděny rizikové faktory jako ageismus, kriminální minulost, konfliktní osobnostní rysy (například sklon k agresivnímu řešení situací) i osobní problémy personálu. Jak uvádí Haškovcová každému z členů zdravotního personálu by se mělo vrýt do paměti, že součástí jeho povinností je předcházet násilí, nedopouštět se násilí a odkrývat násilí!52
6 DOMÁCÍ NÁSILÍ NA SENIORECH Domácí násilí je jednou z nejrozšířenějších forem násilí, která je však nejvíce podceňována a nejméně kontrolovatelná, neboť se odehrává skrytě a opakovaně mimo kontrolu veřejnosti a to za zavřenými dveřmi domácností.53 Domácí násilí je jednostranné, což znamená, že agresor a oběť si jen zcela výjimečně vymění role. Specifickým rysem pro domácí násilí je jeho opakovanost, dlouhodobost, skrytost a akcelerace. Veřejnost a její povědomí je však nejčastěji směřováno pouze ke znalosti problematiky a informovanosti, které souvisí s domácím násilím páchaném na ženách a dětech. Bohužel jakousi podskupinu tvoří domácí násilí na seniorech, o čemž svědčí i množství písemných či elektronických publikací, informací a zdrojů. Buriánek uvádí, že problematice týrání seniorů je věnováno 10krát méně publikací, než je tomu u dětí s totožným problémem.54 Domácí násilí se může vyskytovat ve dvou podobách a to jako partnerské násilí, kde nezáleží na sezdanosti (i druh a družka) nebo jako mezigenerační násilí. V obou případech se jedná o domácí násilí pouze za podmínek společného soužití. Velmi alarmující je skutečnost, že domácí násilí na seniorech je často skryté, neudané na příslušný orgán nebo kompetentnímu subjektu. Důvodem je nejenom to, že se senior za tento stav cítí zahanben, ale objevuje se i strach z agresora a také neznalost možné pomoci a podpory. Tomu nahrává i skutečnost, že v české společnosti je zažitý fakt o násilí v rodině, což znamená, že by mělo být pouze soukromou záležitostí zúčastněných.
52
HAŠKOVCOVÁ, H. Manuálek o násilí. s. 79. DOMÁCÍ NÁSILÍ NA SENIORECH. Co je to domácí násilí páchané na seniorech? 54 BURIÁNEK, J. a kol. Domácí násilí na mužích a seniorech. s. 81. 53
27
Pokud senior zveřejní násilí páchané dětmi či dalšími blízkými pečovateli v rodině, je pravděpodobné, že bude přemístěn do ústavní péče jak tvrdí Čírtková.55 Z tohoto lze logicky usoudit, že senior má obavy z takového možného řešení a proto raději vůbec neoznámí špatné zacházení.
6.1 Agresor domácího násilí páchaného na seniorech Agresorem může být v prvé řadě partner (manžel, manželka, druh, družka). Dalším potencionálním agresorem mohou být pečovatelé, kdy se jedná nejčastěji o potomky oběti. Podle Čírtkové může být násilné chování projevem rozvíjející se duševní poruchy nebo pouze vyústěním osobnostních zvláštností.56 Agresor jen stěží chápe, že se chová násilně nebo je na něj kladena neúměrná zátěž, taktéž zhoršení zdravotního nebo psychického stavu (seniora i agresora) může spustit stresovou reakci, která končí domácím násilím.
Důvodů násilí ze strany agresora je velká škála, podle Kalvacha se může jednat o tyto:57
psychopatologie, psychopatie (nezdrženlivost), porucha sociálních vztahů,
alkoholismus a drogová závislost,
předchozí agresivní, asociální jednání,
nízká intelektová úroveň,
závislost na oběti, zvláště bytová a materiální,
přetížení a existenční problémy,
ageistické nálady ve společnosti.
Výše uvedené důvody neobsahují veškerý možný výčet příčin násilí ze strany agresora, neboť jejich spektrum je velice široké. Existuje však u agresora jeden hlavní charakteristický prvek , což je stres. Je zajímavé, že rizikový faktor nízká intelektuálová úroveň se objevuje jak u agresora domácího násilí, tak u pravděpodobného pachatele v ústavní péči. S určitostí lze konstatovat, že v každém případě se vše odvíjí a začíná u agresora v primární rodině. 55
ČÍRTKOVÁ, L. Pomoc obětem a svědkům trestných činů. s. 61. ČÍRTKOVÁ, L. Pomoc obětem a svědkům trestných činů. s. 61. 57 KALVACH, Z. a kol. Gerontologie a geriatrie. s. 359. 56
28
6.2 Oběť - senior Jak tvrdí Špatenková je nejpravděpodobnějším kandidátem týrání a zneužívání ve stáří vdova sdílející svoji domácnost se závislým synem, který má psychickou nemoc či je závislý na alkoholu či drogách.58 Podle Buriánka oběť, v tomto případě senior, nemusí z počátku poznat, že člen - členové rodiny, se kterými sdílí domácnost, mají sklony k násilí.59 Při prvním setkání s projevy násilností může být senior do jisté míry omráčen situací a tak není schopen adekvátně zareagovat. Oběť pak postupem času a při opakovaných atacích zjišťuje, že je utiskován agresorem a jeho špatným zacházením v domácím prostředí. Havránková uvádí, že každý senior, se kterým je špatné zacházeno, se za tuto skutečnost nepředstavitelně stydí, což znásobuje i fakt, že agresorem bývá člen rodiny.60 Na druhou stranu starý člověk trpí i pocitem viny, že si to nějak zaslouží a v důsledku jeho neinformovanosti dochází k závěru, že toto násilí nemá řešení.
6.3 Možné podoby domácího násilí V případech forem domácího násilí můžeme rozlišovat specifické rysy domácího násilí. Kovařík je charakterizoval jako vzorec donucovacího chování užívaného jednou osobou k ovládání jiné osoby nebo jiných osob.61
Buriánek jako hlavní podoby domácího násilí uvádí tyto:62
hrubé nadávky,
stálé kritizování,
ponižování,
urážky,
zesměšňování,
podrývání sebedůvěry,
58
ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Krizová intervence pro praxi. s. 133. BURIÁNEK, J. a kol. Domácí násilí na mužích a seniorech. s. 82. 60 HAVRÁNKOVÁ In Vodáčková. Týrání starých lidí. s. 294. 61 KOVAŘÍK In Buriánek. Násilí na seniorech. s. 81. 62 BURIÁNEK, J. a kol. Domácí násilí na mužích a seniorech. s. 82. 59
29
omezování osobní svobody,
ekonomické vydírání,
vyhrožování tělesným ublížením,
přímé tělesné ublížení.
V případě projevů domácího násilí na seniorech můžeme konstatovat, že se jedná o omezování základních práv a svobod ohrožené osoby určitou činností násilné osoby. Jako nejčastější možná podoba domácího násilí se projevuje a vyskytuje násilí psychické. Dalším možným projevem je násilí fyzické, kterým však již bývá výrazným způsobem ohroženo zdraví i život seniora. Dle Kovaříka v případech domácího násilí na starých lidech není výjimkou, že se vyskytuje ve více podobách současně i v kombinaci.63
7 DIAGNOSTIKA A DETEKCE EAN Včasné odhalení negativních jevů, které zhoršují kvalitu života seniora nebo přímo jeho život ohrožují, může napomoci k odstranění jejich následků. V současné době dochází k tomu, že je jen málo případů špatného zacházení se starými lidmi opravdu zaručeně zmapováno a hlášeno kompetentním osobám nebo úřadům. Stává se, že je nemožné při podezření na týrání, zneužívání a zanedbávání, aby erudovaný sociální pracovník, lékař či kriminalista proniknul do soukromého života klienta nebo pacienta a odhalit tak příznaky zneužívání. Zatajování nevhodného zacházení samotným seniorem, značně komplikuje detekci, diagnostiku, ale i identifikaci nevhodného chování. Nejzásadnější jsou v případě detekce, diagnostiky i identifikace EAN pracovníci v pomáhajících profesích, neboť ti jsou se seniorem ve většině případů v pravidelném kontaktu. Dle mého mínění je nejvíce edukovanou osobou, která by mohla odhalit případ špatného zacházení se seniorem lékař, protože zná zdravotní stav seniora a tak by měl odhalit psychické, ale především více zjevné fyzické násilí. Podle Zimmelové je lékař nejčastěji jediným cizím člověkem, který do domácího prostředí oběti upoutané na lůžko nebo s omezenou hybností vstupuje.64 Každá z forem týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů se může projevovat různými způsoby a v této bakalářské práci nelze komplexně obsáhnout. 63 64
KOVAŘÍK In Buriánek. Násilí na seniorech. s. 81. ZIMMELOVÁ, P., ŠVESTKOVÁ, R. Domácí násilí a senioři. s. 80.
30
7.1 Indikátory EAN V naší společnosti existují určité indikátory špatného zacházení se starými lidmi, které by měly vzbudit podezření na některou z forem EAN a tudíž mohou zároveň usnadnit proces diagnostiky a detekce tohoto syndromu. Tyto vodítka by měly být jakýmsi varovným impulsem pro pracovníky v pomáhajících profesích a nejen pro ně. Kalvach vytvořil do své odborné publikace velmi přehlednou tabulku k problematice identifikace špatného zacházení se starými lidmi (viz tabulka č.3). 65
Tab. č. 3: Indikátory nevhodného zacházení se starým člověkem dle Kalvacha.
Indikátory zjišťované em oční a psychycké týrání změna příjmu potravy či poruchy spánku stesky na týrání strach, rezignace, zmatenost nejasné pády a úrazy tělesné týrání
pasivita, stahování podlitiny a popáleniny se, narůstající nezvyklé typem či deprese umístěním známky omezování, stopy kurtů či prstů opakovaně chybné podání či perskripce léků malnutrice či dehydratace bez vysvětlující choroby malhygiena či známky neadekvátní péče (dekubity, zanedbané rány aj,)
65
pocit beznaděje, bezmoci, úzkosti kontradikce a ambivalence, které neplynou ze zmatenosti neochota mluvit otevřeně
týraného strarého člověka sexuální zneužívání finanční zneužívání
stesky na sexuální obtěžování či zneužívání nejasné změny chování (agrese, stažení, sebepoškozování) opakované stesky na bolesti břicha či nejasné krvácení z pochvy či konečníku recidivy zánětu genitálu či podlitiny v oblasti genitálu či prsů potrháné, potřísněné či zakrvácené spodní prádlo
vyhýbání se tělesnému, slovnímu či zrakovému kontaktu pečovatele izolace, vyobcování (ostrakismus)
KALVACH, Z. a kol. Gerontologie a geriatrie. s. 357.
31
neobvyklé či pro daného člověka atypické výdaje peněz výdaje peněz v rozporu s názory daného člověka změny závěti či vlastnictví ve prospěch nových přátel či příbuzných mizející majetek
Indikátory u pečovatele nepřiměřeně nezúčastněný či naopak angažovaný kritizuje za ,,prohřešky", jako je inkontinence zachází se starým člověkem nehumánně či jako s malým dítětem chová se agresivně
ztráty šperků a nechce připustit osobních věcí rozhovor se starým (nemožnost tyto člověkem bez své předměty nalézt) přítomnosti podezřelé aktivity kolem na dotazy reaguje obranně, hostilně, kreditní karty vyhýbavě nedostatek pohodlí tráví péčí o starého (komfortu), které by si člověka během dne měl starý člověk dopřát nepřiměřeně mnoho času neléčené zdravotní či působí vyčerpaně či duševní problémy stresovaně úroveň péče neodpovídá majetku a příjmům
8 MOŽNOSTI ŘEŠENÍ EAN Možnosti řešení jevu špatného zacházení se starými lidmi vyžaduje na jedné straně komplexní a profesionální přístup z řad pracovníků pomáhajících profesí a na straně druhé samozřejmě preventivní navýšení téměř nulového povědomí společnosti o násilí na seniorech pomocí státních i dobrovolných organizací. V současné době jsou na vině i sdělovací prostředky, které se nesnaží změnit mínění veřejnosti o starých lidech, zaujímají pouze neprofesionální, zkreslenou a nekonstrukční polohu. Jak píše Sýkorová jedná se o problém komplikovaný značnou růzností příčin, podmínek a důsledků.66 Syndrom EAN je opravdu závažný problém, který může svými důsledky ohrozit, jak psychické, tak fyzické zdraví a v krajních případech i život seniora, a proto je nezbytné neodkladně, taktně a především účinně jednat. Česká právní legislativa přímo samostatné týrání, zneužívání a zanedbávání starých lidí neřeší. Chybí zde účelné zákony a propracovaná systematika ochrany či intervence týkající se špatného zacházení i přesto, že se obecně nedoporučuje, mimo nejzávažnějších případů, kriminalizace agresorů. Podle Kalvacha důležitější než trest se jeví podpora přetížené stresované rodiny (poradenství, respitní služby), zvláště v případech konfliktů se závažně handicapovaným, dementním pacientem, a účinná veřejná kontrola v případě agresorů.67 V současnosti se připravuje nový občanský zákoník, který by měl změnit pravidla pro závěti a dědictví. Novinkou bude dědická smlouva, kterou může uzavřít senior se svými dědici ještě za života, což je velmi markantní bod v rámci pomoci proti ekonomickému zneužívání seniora.
8.1 Intervenčí možnosti řešení Mezi intervenční neboli terapeutické možnosti řešení EAN jak uvádí Sýkorová patří intervenční služby a služby pro stav nouze, mezi něž patří linky důvěry, kontaktní a informační centra, zařízení pro seniory.68
66
SÝKOROVÁ In Špatenková. Krizová intervence pro praxi. s. 133. KALVACH, Z. a kol. Gerontologie a geriatrie. s. 359. 68 SÝKOROVÁ In Špatenková. Krizová intervence pro praxi. s. 134. 67
32
V České republice od 1. ledna 2007 působí v každém kraji Intervenčí služby, které přímo pomáhají ohroženým osobám domácího násilí a také jim poskytují krizovou pomoc.69 Dále jsou v České republice zřízeny telefonické linky důvěry nebo linky pomoci pro seniory, kam je možné se obrátit v případě okamžité pomoci. Senior může využít této služby bezplatně, anonymně i technicky snadno.
Vybrané organizace, na které je možné se telefonicky obrátit v případech špatného zacházení se seniory:
www.zivot90.cz (nonstop linka Senior) - 800 157 157.
www.elpida.cz (linka seniorů) – 800 200 007.
www.donalinka.cz (domácí násilí na seniorech) – 2 51 51 13 13.
www.bkb.cz (nonstop linka) 257 317 110.
www.alzheimer.cz (zabývá se o nemocné demenci, ale nabízí i pomoc pečovatelům).
www.soscentrum.cz (nabízí pro seniory linku pomoci v tíživých životních situacích).
Některá kontaktní a informační centra zabývající se problematikou seniorů: Svaz důchodců (právní a sociální poradna pro seniory) v Praze, ale i v každém kraji. Občanské sdružení Gema - má za úkol podporu zdraví seniorů, rozvoje gerontologie, geriatrie a kvality péče o chronicky nemocné, se sídlem v Praze 8, Šimůnkova 1600. Život 90 – posláním organizace je řešení specifických problémů seniorů. Bílý kruh bezpečí o.s., působí na 7 pracovištích – Brno, Liberec, Praha, Ostrava, Plzeň, Pardubice, Olomouc.
69
Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., § 60.
33
8.2 Rehabilitační možnosti řešení Druhou možností řešení je dle Sýkorové rehabilitační řešení, které zahrnuje především poradenství, preventivní služby, trénink poskytování péče, vzdělávací programy proti týrání apod.70 V naší společnosti by staří lidé měli být schopni oznamovat případy týrání, zneužívání a zanedbávání bez obavy z tohoto oznámení. Stejně tak by toto mělo platit i pro příbuzné, pečovatele i zaměstnance v pomáhajících profesí. Tito by měli mít k dispozici způsoby, jak podat oznámení beze strachu o svůj sociální či pracovní status. Obě dvě strany, ať již oběť nebo oznamovatel špatného zacházení si musí být jisti, že případ bude citlivě a účinně vyřešen. Taktéž nezbytným preventivním a informačním opatřením by měly být účelové, odborné a plnohodnotné publikace na téma Syndromu EAN.
8.2.1 Výchova a vzdělávání jako prevence EAN Výchovou a vzděláváním můžeme ve společnosti dosáhnout nejen lepší informovanosti o seniorech, ale je možné v rámci osvěty změnit i celospolečenské postoje a chování dalších generací. Vzděláváním a výchovou na téma týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů ve společnosti, je možné podle World Health Organization předcházet výskytu tohoto jevu anebo alespoň z části zmírnit následky. Především se musíme zaměřit na určité cílové skupiny, aby výchova a vzdělávání byla opravdu efektivně preventivní a to dle mého názoru na širokou veřejnost, seniory, pracovníky v pomáhajících profesích a pečovatelé (laičtí pečovatelé, kteří se starají o seniora v domácím prostředí).
8.2.2 Výchova a vzdělávání veřejnosti jako prevence EAN Neperiodická publikace vydaná Ministerstvem práce a sociálních věcí s názvem Postavení a diskriminace seniorů v České republice uvádí, že je nezbytné v rámci prevence a opatření proti EAN, zahrnout informace o stárnutí do celého vzdělávacího procesu a pracovat tak
70
ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Krizová intervence pro praxi. s. 134.
34
globálně na odstranění diskriminačních postojů vůči seniorům.71 Významnými nástroji, které mohou změnit informovanost o tomto jevu, jsou sdělovací prostředky. U příležitosti Světového dne proti násilí na starých lidech, který se koná vždy 15. června vydal Výbor proti diskriminaci a zmocněnec pro lidská práva určitá doporučení pro média o seniorech.72 Široká veřejnost by se měla dozvědět o přirozených charakteristických znacích a změnách v seniorské populaci a to nejen z médií. Dalším významným nástrojem je výchova a vzdělávání v rodinném prostředí, kde by rodič měl svým chováním k seniorům jít příkladem, měl by mít snahu sám smýšlet o seniorech bez demýtizace a být tak prvotním sdělovacím objektem pro své děti, což by mělo mít za následek vytvoření pozitivního obrazu o stárnutí, stáří i starých lidech. I stát by měl být hybnou silou a vytvářet podmínky a prostor pro kulturně osvětovou orientaci edukace veřejnosti a zaměřit se také na sociálně edukační programy již v mateřských či základních školách.
8.2.3 Výchova a vzdělávání seniorů jako prevence EAN Jako další prevence syndromu EAN výchova a vzdělávání seniorské populace by měla být jedním z hlavních pilířů informovanost o existenci týrání, zneužívání a zanedbávání starých lidí a informovanost o jejich právech a možnostech řešení a možnostech přístupu k službám. Určitými nástroji, jak dosáhnout větší osvěty a tudíž prevence EAN, jsou informační kampaně o tomto jevu. Matýsková uvádí, že v rámci informačních kampaní by mělo být zjištění seniorů, že žádnou formu EAN nemusí snášet, že existují mechanismy podpory a pomoci, pokud jsou sami obětí anebo se s některou z forem EAN setkávají ve svém okolí.73 Vzděláváním a výchovou ve stáří jako takovou se zabývá gerontagogika. Jedná se o samostatnou disciplínu, která je součástí andragogiky. Konkrétněji jde o teorii výchovy ve stáří a pro stáří, edukace ve vztahu k seniorskému věku.74 Základním cílem edukace seniorské populace je rozvoj schopnosti, obohacení znalostí a rozvoje osobnosti a v souvislosti s EAN tak zamezit možné manipulaci staré osoby, poklesu schopnosti a vůle signalizovat své potřeby a potíže. 71
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Postavení a diskriminace seniorů v České republice. s. 108. 72 INFORMAČNÍ CENTRUM VLÁDY ČR. Zobrazování seniorů v médiích. 73 MATÝSKOVÁ In Sýkorová. Vzdělávací aktivity v seniorském věku. s. 255. 74 GERONTAGOGIKA. Gerontagogika.
35
Velkým pozitivem a dle mne nedoceněným preventivním prvkem před EAN je nárůst Univerzit třetího věku, neboť studující senior se brání určité společenské izolaci, studijní aktivity bere jako společenskou událost, rozšiřuje si obzory a je nejen myšlenkově aktivní. V České republice existuje občanské sdružení Asociace Univerzit třetího věku, která nabízí a provozuje vzdělávací aktivity na úrovni vysokoškolského vzdělávání určené občanům v seniorském věku.75
8.2.4 Výchova a vzdělávání pracovníků pomáhajících profesí jako prevence EAN Pracovníci v pomáhajících profesí, kteří přicházejí do kontaktu se seniory by měli být přirozeně vzděláváni v rámci své profesní praxe o existenci Syndromu EAN. Existuje určité procento profesionálů, kteří se setkávají s týráním, zneužíváním či zanedbáváním starých lidí téměř denně a mnozí z nich z neznalosti a tudíž z jakéhosi podceňování jevu EAN o svých podezřeních na některou z forem EAN neumějí hovořit či situaci ohlásit. Pracovníky v pomáhajících profesích vyzývá Špatenková v publikaci Krizová intervenci, aby neignorovali podezření na možné týrání, zneužívání a zanedbávání, aby důvěřovali ale prověřovali, aby získávali důkazy (např. kladli otázky, pozorovali), aby jednali ve spolupráci s odborníky na krizovou intervenci i s policií.76
8.2.5 Výchova a vzdělávání pečovatelů jako prevence EAN Výchova a vzdělávání u pečovatelů v domácím prostředí by se měla orientovat na informace o možné existenci ošetřovatelského stresu, neboť tento stres může být spouštěcím prvkem výskytu EAN. Je zapotřebí takové pečovatelé vyhledávat a poskytovat jim dostatek informací, rad a zejména je informovat o možnostech využití podpůrné péče, respitních služeb a podpůrných skupin. Každý pečovatel, který se stará o starého občana by měl být dostatečně, efektivně a průběžně informován o jistých rizicích vyplývajících z péče o seniora.
75
INTERNETOVÝ ZPRAVODAJ ASOCIACE UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU. Asociace univerzity třetího věku. 76 ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Krizová intervence pro praxi. s. 134-135.
36
9 PRAKTICKÁ ČÁST 9.1 Průzkum a jeho cíle Součástí bakalářské práce je i průzkum, který bude vykonán pomocí dotazníku. Bakalářská práce se zabývá problematikou špatného zacházení se starými lidmi a praktická část bude vycházet z průzkumu zjištěných poznatků týkajících se syndromu EAN. V předchozím textu byla uvedena teorie k danému tématu. Tato praktická část bakalářské práce se zabývá průzkumem mezi příslušníky Policie České republiky, konkrétněji kriminalisty ze Služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen SKPV) v Mladé Boleslavi, a následným vyhodnocením tohoto průzkumu. Cílem praktické části bakalářské práce je zmapovat základní znalosti a vybrané názory kriminalistů o existenci a problematice syndromu EAN včetně výskytu tohoto jevu v souvislosti s jejich profesí a to u vybraného vzorku respondentů z Oddělení obecné a hospodářské kriminality SKPV v Mladé Boleslavi. Vzorek respondentů jsem si vybrala na základě erudovanosti s touto profesní skupinou a také z důvodů toho, že kriminalista se pohybuje déle v policejní oblasti než řadový policista, je na vyšší tabulkové (profesní) úrovni a má takovou pracovní náplň, že by se mohl setkat s nějakou formou EAN v souvislosti s výkonem své profese a tudíž by měl znát termíny jako týrání, zanedbávání a zneužívání.
9.2 Stanovené předpoklady K provedení zodpovědného průzkumu pro tuto bakalářskou práci jsem stanovila dva předpoklady: −
Lze předpokládat, že respondenti znají alespoň jednu formu syndromu EAN.
Operacionalizace předpokladu: Tento předpoklad vychází ze skutečnosti, že respondenti jsou příslušníci PČR a tudíž by měli znát minimálně jednu formu syndromu EAN, neboť obecně problematika týrání, zneužívání a zanedbávání koreluje s prací kriminalisty. Pojem znalost vyjadřuje správnou orientaci v terminologii problematiky EAN. Znalost budu měřit průzkumem. 37
-
Lze předpokládat, že alespoň 10% respondentů se setkalo v rámci své profese
s nějakou formou syndromu EAN. Operacionalizace předpokladu: Tento předpoklad vychází z teoretické části bakalářské práce, kde se zmiňuji o nízkém procentu nahlášených a řešených případů syndromu EAN, což je také odůvodněno v teoretické části. Pojem setkat znamená, že se kriminalisté zúčastnili nahlášení nějaké formy EAN nebo ji v souvislosti se svou pracovní náplní nějak řešili.
9.3 Použité metody Pro zjištění základních znalostí a vybraných názorů syndromu EAN jsem zvolila jako základní metodu a techniku průzkumu v bakalářské práci dotazník, ale také analytickou práci s odbornými statistikami a daty z průzkumů. Těmto respondentům byl dotazník s dvaceti třemi průzkumnými otázkami předložen jejich vedoucími a to z důvodů vyšší návratnosti dotazníku. Dotazník kriminalisté dostali i s obálkou a s žádostí o vyplnění do jednoho týdne od převzetí. Po vyplnění dotazníku vložili respondenti listy do obálky, kterou zalepili a odevzdali svému přímému nadřízenému na SKPV v Mladé Boleslavi. Bylo rozdáno celkem 40 dotazníků v nezalepených obálkách kriminalistům z Oddělení obecné a hospodářské kriminality v Mladé Boleslavi. Správně vyplněných dotazníků a vrácených obálek bylo všech 40. Za správně vyplněný dotazník se považoval ten, u kterého byly vyplněny všechny průzkumné otázky. Návratnost dotazníku činila 100%. Průzkum pomocí dotazníku probíhal na SKPV Oddělení obecné kriminality a Oddělení hospodářské kriminality v Mladé Boleslavi v měsíci únoru v roce 2011. Hlavním výstupem dotazníku budou statistická data, s jejichž pomocí budu ověřovat platnost stanovených předpokladů, a na jejichž základě budu formulovat doporučení pro praxi.
38
9.4 Popis zkoumaného vzorku Pro můj průzkumný vzorek v bakalářské práci jsem zvolila osoby ve služebním poměru PČR konkrétněji z Oddělení obecné a hospodářské kriminality SKPV v Mladé Boleslavi. Jednalo se celkem o 40 kriminalistů mimo vedoucích jmenovaných oddělení. Věková struktura respondentů a struktura dle pohlaví je uvedená v kapitole Výsledky dotazníkového šetření a obě struktury jsou v této části velmi přehledně zpracovány do grafů. Vyhodnocením průzkumu se bude zabývat komplexním zjištěním míry základních znalostí a vybraných názorů k problematice EAN u všech kriminalistů SKPV bez rozlišení jejich pracoviště.
9.5 Výsledky dotazníkového šetření V této podkapitole se seznámíme s výsledky dotazníkové šetření u vybraného vzorku respondentů a interpretaci všech otázek. Výsledky průzkumu jsou pro lepší přehlednost zpracovány do grafů. Veškerá získaná data byla následně sečtena a byl proveden procentuální výpočet Bylo použito celkem 23 průzkumných otázek, z nich pouze jedna byla částečně otevřená (č. 1) a zbylých 22 otázek je zcela uzavřených (č. 2 – 23). Respondenti, kteří se průzkumu účastnili, byli rozděleni do věkových skupin, což znázorňuje graf. č.1. Věková skupina do 30 let byla tvořena deseti respondenty. Věkovou skupinu v rozmezí od 31–40 let tvořilo 23 respondentů. Věkovou skupinu 41–50 let tvořilo 6 respondentů a v poslední věkové skupině do 60 let byl pouze jeden respondent. Věkové složení respondentů podle věkových skupin ukazuje věkové rozpětí respondentů. Nejvíce obsaženou skupinou je věková skupina 31-40 let, kterou tvořilo 23 kriminalistů. Průměrný věk průzkumného vzorku je 35 let, modus respondentů je 33 let.
39
25 20 15 10 5 0 do 30 let 25%
do 40 let 57,5%
do 50 let 15%
do 60 let 2,5%
Graf č. 1 - rozlišení respondentů dle věku Graf č. 2 (viz níže) rozlišuje respondenty dle pohlaví, jednalo se o 15 žen a 25 mužů. Jak je možné vyčíst z níže uvedeného grafu, mužů jako respondentů bylo více než respondentů žen. Tato skutečnost vychází z obecně nízké feminizace PČR.
muži 62,5% ženy 37,5%
Graf č. 2 – rozlišení respondentů dle pohlaví
40
Graf č. 3 znázorňuje rozlišení respondentů dle nejvyššího ukončeného vzdělání kriminalisty. Největší zastoupení nejvyššího ukončeného vzdělání je vzdělání vysokoškolské, které úspěšně absolvovalo 23 kriminalistů. Poté následuje vyšší odborné vzdělání, které má pouze jeden kriminalista. Celou skupinu uzavírá vzdělání úplné střední s maturitou, které má úspěšně vystudováno 16 kriminalistů.
25
20
15
10
5
0 středoškolské 40%
vyšší 2,5%
vysoké 57,5%
Graf č. 3 – rozlišení respondentů dle ukončeného vzdělání Respondenti z Oddělení obecné kriminality vyplnili řádně celkem 8 dotazníků a respondenti z Oddělení hospodářské kriminality vyplnili celkem 32 dotazníků. Celkový poměr pracovníků z každého oddělení SKPV můžeme vidět na grafu č. 4.
Oddělení hospodářské kriminality 80% Oddělení obecné kriminality 20%
Graf č. 4 – rozlišení respondentů dle místa pracoviště 41
Prostřednictvím otázek číslo 5 až 16 v dotazníku byla záměrně zjišťována míra základních znalostí a vybraných názorů kriminalistů o špatném zacházení se starými lidmi. Tyto otázky mají testovací charakter. U otázky č. 5 měli respondenti zakroužkovat možnost od jaké věkové hranice se označuje osoba jako senior. Touto otázkou jsem sledovala znalost věkové hranice termínu senior u vybraného vzorku respondentů. Možnosti, které mohli respondenti u této otázky zakroužkovat byly od 40 let, od 80 let, od 50 let a od 60 let. Nejvíce kriminalisté odpovídali možnost od 60 let, možnost od 40 let a od 80 let nikdo z nich nezakroužkoval. Správnou možnost od 60 let zakroužkovalo 35 kriminalistů a dalších 5 kriminalistů označilo špatnou variantu od 50 let. Jak z této otázky vyplynulo naprostá většina respondentů odpověděla správně 87,5% z nich, že věková hranice termínu senior je od 60 let. Více je možné vyčíst z grafu č.5.
40 30 20 10 0 od 40
od 80
od 50 (12,5%)
od 60 (87,5%)
Graf č. 5 - vymezení věkové hranice seniora dle respondentů Další otázka týkající se základní znalosti jevu špatného zacházení se starými lidmi byla otázka č. 6, ve které byli respondenti tázáni, jak by vymezili Syndrom EAN. Špatnou možnost týrání, zanedbávání a zneužívání mužů nikdo nezvolil. Taktéž ostatní špatné varianty týrání, zanedbávání, zneužívání dětí uvedli 3 respondenti, další 2 označili týrání, zanedbávání, zneužívání žen. Z odpovědí vyplynulo, že ve většině případů mají správnou představu o tom, co je Syndrom EAN.
42
Největší podíl respondentů, celkem 35 zakroužkovalo správnou možnost a to týrání, zanedbávání, zneužívání starých lidí (viz graf č. 6). Dle této otázky tedy většina kriminalistů 87,5% dokáže vymezit Syndrom EAN.
týrání, zanedbávání, zneužívání dětí 7,5% týrání, zandbávání, zneužívání žen 5% týrání, zandbávání, zneužívání starých lidí 87,5% týrání, zandbávání, zneužívání mužů 0%
Graf č. 6 – informovanost respondentů o Syndromu EAN Následující otázky č. 7, 8, 9, 10 souvisejí s formami špatného zacházení se starými lidmi, všechny spolu navzájem korelují problematikou Syndromu EAN. Stanovený předpoklad, ve kterém uvádím, že respondenti budou znát alespoň jednu formu Syndromu EAN, jsem zjišťovala pomocí otázky č. 7. Touto otázkou byla tedy zjištěna základní znalost o hlavních formách špatného zacházení se starými lidmi. Správnou možnost týrání, zanedbávání, zneužívání označilo 37 respondentů. Špatnou variantu týrání, psychické týrání, fyzické týrání označili 3 kriminalisté. Žádný z kriminalistů nezakroužkoval špatnou možnost sexuálního zneužívání a možnost nerozlišuje se. Po zpracování průzkumné otázky jsem zjistila, dle odpovědí kriminalistů, že znají všechny tři hlavní formy Syndromu EAN zneužívání, týrání a zanedbávání a to 92,5% oslovených respondentů, což spatřuji jako velké pozitivum ve znalostech kriminalistů. Viz graf č. 7.
43
týrání, zanedbávání, zneužívání 92,5% týrání, psychické týrání, fyzické týrání 7,5%
Graf č. 7 – rozdělení hl. forem EAN dle respondentů
U otázky č. 8 měli respondenti označit nejčastěji opomíjenou formu špatného zacházení se starými lidmi a to z možností jako zanedbávání, sexuální zneužívání, škrcení, bití, kopání, třesení nebo možnost žádná není opomíjena. Správnou odpověď zanedbávání označilo 33 respondentů neboli 82,5% kriminalistů. Kriminalisté také označili i špatné varianty a to škrcení, bití, třesení, kopání, s počtem 5 označení a variantu žádná není opomíjena uvedli 2 respondenti. Viz graf č. 8.
zanedbávání 82,5% sex. zneužívání 0% škrcení, bití, třesení, kopání 12,5% žádná 5%
Graf č. 8 – nejčastěji opomíjená forma EAN dle respondentů
44
Všichni oslovení respondenti také odpověděli na testovací otázku č. 9, u které měli označit nejčastěji se vyskytující formu EAN. Výsledek nebyl jednoznačný, ale velice vyrovnaný u třech možných odpovědí. Možnost ekonomické zneužívání, která se opravdu dle poznatků z teoretické části vyznačuje nejvíce, označilo pouze 19 kriminalistů. Špatnou variantu psychického týrání zakroužkovalo 13 respondentů, také špatnou možnost zanedbávání zakroužkovalo 8 respondentů. Variantu fyzického týrání nikdo z respondentů neoznačil, což znázorňuji na grafu č. 9. Méně než polovina respondentů uvedla správnou variantu, přičemž z tohoto vyplývá, že kriminalisté nemají hlubší znalost v nejčastěji se objevující formě EAN.
psychické týrání 32,5% fyzické týrání 0% ekonomické zneužívání 47,5% zanedbávání 20%
Graf č. 9 – nejčastěji se vyskytující forma EAN dle respondentů Dotázaní, u další související otázky č. 10 s formami Syndromu EAN, měli zakroužkovat možnosti rozlišení forem zneužívání starých lidí. Správnou odpověď finanční, materiální, sexuální označilo pouze 11 respondentů neboli 62,5% kriminalistů . Nejvíce kriminalistů označilo špatnou variantu tedy, že se forma zneužívání nerozlišuje, celkem 25 respondentů. Variantu existuje pouze finanční forma zneužívání zakroužkovali 3 respondenti a variantu existuje pouze materiální forma zneužívání zakroužkoval 1 respondent. Viz graf č. 10.
45
finanční, materiální, sexuální 27,5% existuje pouze finanční forma zneužívání 7,5% existuje pouze materiální forma zneužívání 2,5% nerozlišuje se 62,5%
Graf č. 10 – rozdělení zneužívání u seniorů dle respondentů Další z otázek, která měla za úkol zjistit základní znalost o špatném zacházení se starými lidmi je otázka č. 11. Respondenti zde měli zakroužkovat možnosti jak často se objevuje u starých lidí sexuální zneužívání a zda vůbec tento jev existuje. Správnou možnost velice zřídka zakroužkovalo 31 dotázaných. Špatnou možnost, že tato forma zneužívání neexistuje zakroužkovalo 9 kriminalistů. Variantu, že tento jev se objevuje často a variantu v pravidelných intervalech neoznačil žádný kriminalista. Viz graf č. 11. Z toho vyvozuji, že respondenti postrádají hlubší základní znalosti k jevu sexuálního zneužívání u starých lidí. Tato skutečnost vychází z obecně nízké znalosti i informovanosti o této formě EAN ve společnosti, na kterou poukazuji v teoretické části, kdy je velmi malý počet odborných publikací a výzkumu věnováno sexuálnímu zneužívání seniorů.
46
35 30 25 20 15 10 5 0 neexistuje 22,5%
často velice zřídka 77,5%
v pravidelných intervalech
Graf č. 11 – výskyt sexuálního zneužívání u seniorů dle respondentů
Níže uvedený graf č. 12 znázorňuje, jak respondenti odpovídali na otázku, kolik procent seniorů v České republice má zkušenosti se špatným zacházením. Respondenti označili nejvíce špatnou možnost cca 5% seniorů s počtem 28 respondentů. Poté následuje správná možnost cca 20% seniorů s počtem 12 respondentů, možnosti cca 50% a 0% seniorů nikdo z dotazovaných nezakroužkoval. Míra základních znalostí je v tomto případě velice nízká, neboť 70 % kriminalistů označilo špatnou variantu odpovědi.
cca 20% - 12 respondentů cca 5% - 28 respondentů cca 50% 0% seniorů
Graf č. 12 – procentuální vyjádření zkušenosti seniorů se Syndromem EAN dle respondentů
47
Všech 40 respondentů v otázce č. 13 uvedlo správnou možnost rizikových faktorů špatného zacházení se starými lidmi tedy sociální izolace, špatný zdravotní stav, nesoběstačnost aj. Další špatné možnosti týrání, zanedbávání, zneužívání nebo fyzickou aktivitu, studium nebo možnost žádné rizikové faktory nikdo z respondentů neoznačil. Jedná se o velice příznivý výsledek se 100% úspěšností základních znalostí.
Velice vyrovnaný výsledek u tří možných odpovědí přinesla otázka č. 14, neboť kriminalisté označili špatnou variantu, že institucionální forma špatného zacházení se starými lidmi se uskutečňuje v domácím prostředí seniora, což zakroužkovalo 15 respondentů. Dále správnou možnost, že se vyskytuje ve zdravotnických zařízeních a v ústavech sociální péče zakroužkovalo pouze 13 respondentů. Variantu, že institucionální forma neexistuje zakroužkovalo celkem 12 respondentů. Zbývající možnosti byly v Klubu důchodců, na telefonické krizové lince žádný z respondentů neoznačil. Viz graf č. 14. Jak vyplývá z odpovědí 37,5% kriminalistů neví, že institucionální forma EAN se uskutečňuje ve zdravotnických zařízení a ústavech sociální péče, i přesto, že už název institucionální naznačuje určité vodítko pro správný termín odpovědi. U problematiky institucionální forma EAN postrádá velká většina kriminalistů výraznější znalost.
v domácím prostředí seniora 37,5% ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče 32,5% v Klubu důchodců
na telefonické krizové lince tato forma neexistuje 30%
Graf č. 14 – místo, kde se dle respondentů uskutečňuje institucionální forma EAN Následující graf č. 15 znázorňuje otázku č. 15 jaké podoby domácího násilí na seniorech se podle respondentů vyskytují nejčastěji. Opět respondenti zakroužkovali jen dvě z možností podobně jako u otázky č. 13, kde zakroužkovali pouze tři odpovědi z možných pěti.
48
Správnou možnost partnerského násilí a mezigeneračního násilí označilo nejvíce respondentů a to celkem 28. Poté se zařadila podle počtu respondentů možnost mezigeneračního násilí, kterou označilo celkem 12 respondentů. Možnosti jako partnerské násilí a domácí násilí nebo možnost nevyskytuje se nikdo z respondentů nezakroužkoval. Více než polovina respondentů 70% tedy uvedla správnou odpověď.
partnerské násilí a mezigenerační násilí 70% partnerské násilí a domácí násilí mezigenerační násilí 30% nevyskytuje se
Graf č. 15 – podoby domácí násilí páchané na seniorech dle respondentů Opravdu jednoznačný výsledek byl zjištěn u otázky č. 16, neboť všichni uvedli jedinou možnost. Otázka vyjadřovala názor kriminalistů na důvod neoznámení EAN u seniorů. Přesně 100% respondentů označilo možnost ostych, pocit viny, neinformovanost. Další možnosti jako finanční tíseň nebo nedostatek OOP ČR nebo nezamlčuje nikdo z kriminalistů neoznačil.
Respondenti, kteří dotazník vyplňovali mohli označit pomáhající organizace, které se zabývají problematikou seniorů a respondenti je znají. Nejvíce respondentů zná pomáhající organizaci Bílý kruh bezpečí, zakroužkovalo ji 17 respondentů. Následuje se stejným počtem pomáhající organizace Život 90 a telefonické krizové linky. Jako možnost žádnou organizaci neznám zakroužkovalo 8 respondentů. Je překvapivé, že nikdo z oslovených neoznačil organizaci Občanské sdružení Gema, která dle tvrzení organizace vydává informační materiály o špatném zacházení se starými lidmi pro pracovníky státní správy. Viz graf č. 17.
49
20 15 10 5 0 Bílý kruh bezpečí 42,5% tel.linky (Elpida) 20%
Gema o.s. 0% Život 90 20%
žádnou 17,5%
Graf č. 17 – pomáhající organizace zabývající se problematikou seniorů
Otázky č. 18, 19, 20, 21 se věnují skutečnosti zda se kriminalisté setkali s nějakou formou týrání, zneužívání nebo zanedbávání seniorů v souvislosti s jejich povoláním, s kolika takovými případy se setkali, zda se jednalo o institucionální formu nebo formu domácího násilí a jestliže se setkali s nějakou formou syndromu EAN z jakého prostředí pachatel pocházel. Tento průzkum je přehledně zpracován v grafech č. 18, 19, 20, 21.
Otázkou č. 18 jsem zjišťovala stanovený předpoklad, ze které následně vyplynulo, že 20% kriminalistů, místo udaných 10%, se setkalo v rámci své policejní praxe s nějakou formou EAN. Bylo tedy zjištěno, že 32 kriminalistů se ve své policejní praxi s touto problematikou nesetkalo, zbylých 8 se již ve své profesi s tímto jevem setkalo, přičemž graf č. 18 vyjadřuje procentuální počet odpovědí.
35 30 25 20 15 10 5 0 Ano 20%
Nesetkal/a 80%
Graf č. 18 – zda se respondenti setkali v souvislosti s jejich profesí s nějakou formou EAN
50
Kriminalisté dále uvedli v otázce č. 19, že pokud se setkali ve své profesí s nějakou formou špatného zacházení se starými lidmi, tak pouze jedenkrát, což uvedlo celkem 7 z respondentů. Pouze 1 kriminalista se ve své policejní praxi setkal s dvěma případy špatného zacházení se starými lidmi. 3 případy nebyly u respondentů zaznamenány, přesto pro větší přehlednost jsou uvedeny v grafu č. 19. Zbylých 32 respondentů se s touto formou nesetkalo, jak již bylo uvedeno v otázce předchozí.
35 30 25 20
1 případ - 7 respondentů 2 případy - 1 respondent
15 10 5 0 Ano
Nestekal/a
Graf č. 19 – s kolika případy týrání, zanedbávání a zneužívání se kriminalisté setkali v souvislosti s jejich profesí
V otázce č. 20 respondenti měli uvést, pokud se tedy setkali v souvislosti s jejich profesí Syndromem EAN, tak o jakou formu se jednalo. Variantu domácího násilí označilo 8 respondentů, variantu instituce neoznačil ani jeden z nich. Zbylých 32 kriminalistů se s tímto jevem nesetkalo. Viz graf č. 20.
35 30 25 20 15 10 5 0 instituce 0%
domácí násilí 20%
nesetkal/a jsem se 80%
Graf č. 20 – respondenti uvedli s jakou formou EAN se setkali v rámci své profese
51
Na otázky č. 18, 19, 20, navazuje otázka č. 21, u které kriminalisté uváděli z jakého prostředí pachatel pocházel pokud se setkali v souvislosti s jejich praxí s nějakou formou zneužívání, týrání, zanedbávání. Jak vyplynulo z této průzkumné otázky 8 kriminalistů uvedlo, že pachatel byl příbuzný oběti. Žádný z kriminalistů nezakroužkoval variantu pachatele jako zdravotního personálu. Opět 32 respondentů se s tímto jevem špatného zacházení se starými lidmi nesetkalo. Viz graf č. 21.
35 30 25 20
Počet
15 10 5 0 příbuzný oběti 20%
zdravotní personál
jiné
Nesetkal/a 80%
Graf č. 21 – respondenti uvedli z jakého prostředí pachatel pocházel Poslední část dotazníku se zabývá problematikou dostatečné informovanosti kriminalistů ze strany zaměstnavatele PČR o špatném zacházení se starými lidmi. Jedná se konkrétněji o otázky č. 22 a č. 23, jenž jsem zpracovala v níže uvedených grafech. Možnost neposkytuje mi dostatečné informace zakroužkovalo 35 kriminalistů, pouhých 5 kriminalistů zakroužkovalo odpověď nevím. Variantu ano, poskytuje mi dostatečné informace nikdo nezakroužkoval. Viz graf č. 22. 35 30 25 20
Počet
15 10 5 0 Ano 0%
Neposkytuje 87,5%
Nevím 12,5%
Graf č. 22 – názor respondentů k dostatečné informovanosti o EAN ze strany PČR
52
Průzkumnou otázkou č. 23 jsem zjišťovala, co by kriminalisté rádi uvítali na téma Syndromu EAN ve své profesi. Variantu seminář uvedlo nejvíce kriminalistů, celkem 20. Následovala varianta školení, kterou zakroužkovalo 18 kriminalistů. Pouze 2 kriminalisté by na toto téma uvítali ucelený kurz a žádný z kriminalistů neoznačil variantu ne, informací mám dostatek. Viz graf č. 23.
20
Počet
18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 školení 45% seminář 50%
nic, informací mám dostatek 0% ucelený kurz 5%
Graf č. 23 – kriminalisté by uvítali na téma Syndromu EAN ve své profesi
9.5 Ověření platnosti předpokladů předpoklad: Lze předpokládat, že respondenti znají alespoň jednu formu syndromu EAN.
Ověření předpokladu: Jak vyplynulo z průzkumného dotazníku a z otázek, které měly testovací charakter, kriminalisté znají všechny tři hlavní formy Syndromu EAN a to zneužívání, zanedbávání a týrání starých lidí, což uvedlo jako správnou odpověď 92,5% oslovených respondentů. Kriminalisté také dokáží správně vymezit pojem Syndromu EAN - 87,5% kriminalistů. Předpoklad byl tedy ověřen jako platný.
předpoklad: Lze předpokládat, že alespoň 10% respondentů se setkalo v rámci své profese s nějakou formou syndromu EAN.
53
Ověření předpokladu: druhý předpoklad byl také ověřen jako platný, neboť dokonce 20% oslovených kriminalistů označilo v dotazníku, že se setkalo v rámci své profese s nějakou formou Syndromu EAN.
NÁVRH OPATŘENÍ Navrhuji zlepšení informovanosti kriminalistů formou zajištění pravidelného školení na téma Syndrom špatného zacházení se seniory a mechanizmů řešení této problematiky s důrazem na zvyšování odhalování špatného zacházení a to jak v domácím prostředí, tak i v institucionální péči. Kriminalisté by měli školením prohloubit základní znalosti a informovanost v oblastech existence možného výskytu EAN u seniora, rozklíčovat alespoň obecné známky, které mohou vést k podezření, že se jedná opravdu o týrání, zanedbávání či zneužívání seniora. Sami kriminalisté v průzkumném dotazníku uvedli, že by nejvíce uvítali jmenovaný seminář 50% a školení 45%.
Struktura školení kriminalistů
Název školení: Syndrom špatného zacházení se starými lidmi Lektor: –
erudovaný pracovník, který bude přímo vyškolen k lektorování o problematice EAN (min. středoškolské vzdělání, ve služebním poměru PČR, profesní zkušenost s EAN vítána)
–
kognitivní typ, dispozice pro práci lektora
–
velmi dobrá úroveň vyjadřování
–
měl by mít co nejširší zkušenosti, vědomosti o EAN.
Kategorie skupiny: –
kriminalisté ze Služby kriminální policie a vyšetřování v Mladé Boleslavi.
54
Charakteristika školení: -
školení vychází ze současné potřeby doplnit informační znalosti a je jednou z možností, jak řešit prohloubení vědomostí a dostatečné informovanosti k problematice EAN.
Cíl školení: 1. prohloubení základních znalostí o Syndromu EAN (např. indikátory EAN, detekce i prevence EAN). 2. seznámení s hlavními i marginálními formami EAN (především s institucionální formou EAN). 3. poskytnutí vzájemného informačního prostoru k vyjádření o problematice EAN. 4. využití základních znalostí o obecných termínech týrání, zanedbávání, zneužívání. 5. získání výraznějších znalostí potřebné k detekci EAN.
Náplň školení: -
edukace kriminalistů
-
představení cílů školení
-
uvedení do problematiky EAN
-
odborné vysvětlení marginální terminologie a následná analýza forem EAN
-
pomocí skupinové práce ukázat možnost, jak řešit EAN v policejní praxi s ohledem na věk oběti
-
závěr, shrnutí, vyhodnocení.
Metody činnosti školení: –
přímá skupinová interakce s využitím přímé vazby, cílené posilování a osvojení žádoucích znalostí a informovaností o EAN s pomocí lektora
–
teoretický výklad s využitím odborné literatury.
Formy činnosti školení: -
skupinová, pevná.
Frekvence školení: –
zpravidla 1x za půl roku.
55
Délka školení: –
celodenní v rámci pracovní doby (cca 8 hodin).
Pomůcky: -
flipcart, kancelářské potřeby, židle, stoly, tématická odborná literatura, interní kriminalistický čtvrtletník o kriminalitě v ČR vydávaném Policejním prezidiem ČR, policejní spisy, které se týkají řešení nebo nahlášení nějaké formy EAN
Grant: –
Ministerstvo vnitra České republiky, odbor vzdělávání a správy rezortního školství
Dále navrhuji i sebevzdělávání kriminalistů, jejichž účelem by bylo posílit výraznější povědomí o existenci a závažnosti tohoto problému. Většina kriminalistů má velmi dobré znalosti o syndrom CAN, a o syndromu týrané ženy, neboť se s těmito případy více setkávají ve své profesi, což vyjadřují i interní policejní statistiky o kriminalitě v ČR a v neposlední řadě jsou o této trestné činnosti více informování různými informačními brožurami a manuály vydávanými Ministerstvem vnitra. Doporučuji podporu vzdělávání kriminalistů o násilí páchaném na seniorech vydáváním informačních manuálů, brožur a jiné odborné literatury přímo zacílené na tuto specifickou skupinu. Prioritou by mělo být vzdělávání policistů a seznámení se seniorskou problematikou již při absolvování kurzu Základní odborné přípravy, kterou musí řádně vykonat každý policista, který nastoupil do služebního poměru Policie České republiky. Opravdu nezbytná je u dotazovaných kriminalistů aktivizace zvýšení informovanosti o existenci institucionální formy špatného zacházení se starými lidmi a dále aktivizace povědomí o možných znacích ústavní formy Syndromu EAN. Pokud mají být kriminalisté plnohodnotnými pracovníky PČR, musí mít dostatek informací o špatném zacházení se starými lidmi a znalosti týkající se problematiky seniorů.
56
ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývala analýzou problematiky Syndromu špatného zacházením se starými lidmi. Hlavním cílem této práce bylo zjištění a vyhodnocení současného stavu míry znalostí, vybraných názorů a dostatečné informovanosti kriminalistů v Mladé Boleslavi ze strany zaměstnavatele k problematice týrání, zneužívání a zanedbávání starých lidí. Smyslem předložené bakalářské práce bylo seznámit a upozornit na existenci problematiky Syndromu špatného zacházení se starými lidmi. Praktická část bakalářské práce zjišťovala pomocí průzkumného dotazníku míru znalostí a vybraných názorů k problematice špatného zacházení se starými lidmi u vybraného vzorku kriminalistů. Hlavním předpokladem bakalářské práce byly dva stanovené předpoklady a to, že kriminalisté znají alespoň jednu hlavní formu špatného zacházení, a že alespoň 10% kriminalistů se setkalo v rámci své profese s nějakou formou špatného zacházení se starými lidmi. Pro zjištění míry znalostí byl použit dotazník jako základní metoda a technika průzkumu v bakalářské práci. Dalšími použitými metodami byly analytická práce s odbornými statistikami a daty z korelujících průzkumů. Snažili jsme se v něm zakomponovat i okrajové jevy týkající se problematiky EAN, abychom získali celkovou představu o tom, jaká je míra znalostí a informovanosti kriminalistů o EAN. Z provedeného průzkumu plyne, že kriminalisté o hlavních formách ví, znají je, dokáží je vymezit, přesto se u nich objevuje absence hlubších znalostí o problematice špatného zacházení se starými lidmi, taktéž . Dále bylo zjištěno, že 20% kriminalistů se v souvislosti se svou profesí setkalo s nějakou formou špatného zacházení se starými lidmi. Následně bylo dotazníkem zjištěno, že kriminalisté jsou nedostatečně informování o tomto jevu ze strany zaměstnavatele tedy Policie České republiky. Vzhledem k rozsahu a zaměření bakalářské práce nelze komplexně obsáhnout problematiku Syndromu špatného zacházení se starými lidmi. K volbě tématu bakalářské práce jsem se dostala až jako k druhotnému tématu, neboť nejdříve jsem chtěla zpracovávat Syndrom CAN, ale jelikož už mám dítě, tak jsem tuto problematiku opustila. Poté mě napadla myšlenka zkusit zpracovat téma z druhé strany mince Syndrom EAN. Tato práce mi posloužila ke zlepšení informovanosti a pomohla mi také rozšířit vědomosti o této problematice.
57
Seznam použitých informačních zdrojů BURIÁNEK, J. a kol. Domácí násilí na mužích a seniorech. 1. vyd. Praha: Trition, 2006. 108 s. 80-7254-914-6. ČÍRTKOVÁ, L. Pomoc obětem a svědkům trestných činů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 192 s. ISBN 978-80-247-2014-2. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 774 s. ISBN 80-7178-303-X. HAŠKOVCOVÁ, H. Manuálek o násilí. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004. 83 s. ISBN: 80-7013-397-X. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. 407 s. ISBN 80-7038158-2. KALVACH, Z. a kol. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6. KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 44 s. ISBN 80-7262455-5. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 287 s. ISBN 80-7178549. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Postavení a diskriminace seniorů v České republice. Účelová neperiodická publikace. Praha: Fokus, 2006. 140 s. ISBN 80-86878-52-X. MUHLPACHR, P. Gerontopedagogika. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 204 s. ISBN 80210-3345-2. PACOVSKÝ, V. Geriatrická diagnostika. 1. vyd. Praha: Scientia medica, 1994. 150 s. ISBN 80-85526-32-8. STEINMETZ, S. K. Duty bound: elder abuse and family care. 2. vyd. United States: Sage Publications, Inc., 1988. 288 s. ISBN: 0-8039-2918-8. STUART-HAMILTON, I. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 319 s. ISBN 807178-274-2. SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stáří. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. 284 s. ISBN 978-80-86429-62-5. SÝKOROVÁ, K. Syndrom EAN. Jeho koncepce; formy, rizikové faktory a sociální kontext problému týrání seniorů. s. 89-100. In SÝKOROVÁ, D., ŠIMEK, D., DVOŘÁKOVÁ, M.
58
Třetí věk trojí optikou. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 187 s. ISBN: 80-244-1006-0. ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Krizová intervence pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 200 s. ISBN 80-247-0586-9. THELENOVÁ, K. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1. vyd. Liberec: TUL, 2010. 123. ISBN 978-80-7372-582-2. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0. VODÁČKOVÁ, D. Krizová intervence. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 543 s. ISBN 80-7178696-9. ZIMMELOVÁ, P., ŠVESTKOVÁ, R. Domácí násilí a senioři. In Prevence úrazů, otrav a násilí, 2005, č. 2, s. 77-80. ISSN 1801-0261.
Elektronické zdroje: Demografické informace, analýzy a komentáře. [online]. [cit. 2010-08-26]. Dostupné z: . DOMÁCÍ NÁSILÍ NA SENIORECH. Co je to domácí násilí
páchané na seniorech?
[online]. [cit. 2010-08-26] Dostupné z: . GEMA, o. s. Špatné zacházení se starými lidmi doma. Informace pro pracovníky státní správy, veřejného sektoru a dobrovolných organizací. [online]. [cit. 2010-08-28]. Dostupné z: . JIRÁK, R. Duševní poruchy ve stáří. In Psychiatrie pro praxi. 2004, č. 6. [online]. [cit. 2010-08-26]. Dostupné z: . KUBÁT, M. Gerontagogika. [online]. [cit. 2010-08-30]. Dostupné z: . PSYCHOTERAPEUT.CZ. Syndrom vyhoření. [online]. [cit. 2010-08-23] Dostupné z: . ŽIVOT90. Týrání, špatné zacházení, zanedbávání. [online]. [cit. 2010-08-29] Dostupné z: . 59
TOŠNEROVÁ, T. Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině. Průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. [online]. [cit. 2010-09-07] Dostupné z: . ZDRAVÝ-SENIOR.
Týrání
seniorů.
[online].
[cit.
2010-09-05]
Dostupné
z:
. Wikipedie Otevřená encyklopedie. Senior. [online]. [cit. 2010-08-28] Dostupné z: . Internetový zpravodaj Asociace univerzit třetího věku České republiky. Asociace univerzit třetího věku. [online] [cit. 2010-07-09] Dostupné z: .
60
Seznam příloh Příloha č. I – PRŮZKUMNÝ DOTAZNÍK Příloha č. II – DOMÁCÍ NÁSILÍ – MANUÁL PRO LÉKAŘE Příloha č. III – ZOBRAZOVÁNÍ SENIORŮ V MEDIÍCH Příloha č. IV – KAMPAŇ MLUVME O STÁŘÍ Příloha č. V – PRACOVNÍ NÁPLŇ KRIMINALISTY Příloha č. VI – ČTVRTLETNÍK O KRIMINALITĚ Z POLICEJNÍHO PREZIDIA ČR
Příloha č. I – PRŮZKUMNÝ DOTAZNÍK Vážení respondenti, dostává se Vám do rukou dotazník s problematikou Syndromu EAN. Tento dotazník je součástí mojí bakalářské práce, kterou momentálně píši, proto bych byl velice ráda kdybyste jej vyplnili s nejlepším svědomím a věnovali mu alespoň tu malou chvilku Vašeho času.
Cílem mé praktické bakalářské práce je zmapovat informovanost
příslušníků SKPV v Mladé Boleslavi. V dotazníku je celkem 20 otázek a je zcela anonymní. Správné odpovědi v níže uvedeném dotazníku prosím zakroužkujte a po vyplnění vložte do přiložené obálky a zalepte. Vyplněný dotazník bude diskrétně zpracován a získané informace poslouží jako podklad pro bakalářskou práci na téma: Špatné zacházení se starými lidmi. Předem děkuji za kompletní vyplnění tohoto dotazníku a přeji Vám hezký den. Kateřina Cinová
1. Kolik Vám bylo let při posledních narozeninách?..................
2. Jaké je Vaše pohlaví? ŽENA
MUŽ
3. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? a) středoškolské s maturitou b) vyšší škola c) vysoká škola
4. Pracujete na: Oddělení hospodářská kriminality SKPV
Oddělení obecné kriminality SKPV
5. Od jaké věkové hranice se označuje v odborné literatuře osoba jako senior? a) od 40 let b) od 80 let c) od 50 let d) od 60 let
6. Syndrom EAN byste nejspíše vymezili jako: a) týrání, zanedbávání, zneužívání dětí b) týrání, zanedbávání, zneužívání žen c) týrání, zanedbávání, zneužívání starých lidí d) týrání, zanedbávání, zneužívání mužů
7. Jak se dle Vašeho názoru rozděluje špatné zacházení se starými lidmi? a) týrání, zneužívání, zanedbávání b) týrání, psychické týrání, fyzické týrání c) sexuální zneužívání d) nerozlišuje se
8. Jaká forma špatného zacházení se starými lidmi je podle Vás nejčastěji opomíjena? a) zanedbávání b) sexuální zneužívání c) škrcení, bití, třesení, kopání d) žádná
9. Jaká forma špatného zacházení se seniory se podle Vašeho názoru vyskytuje nejčastěji? a) psychické týrání b) fyzické týrání c) ekonomické zneužívání d) zanedbávání
10. Jaké se podle Vašeho názoru rozlišují formy zneužívání starých lidí? a) finanční, materiální, sexuální b) existuje pouze forma finančního zneužívání c) existuje pouze forma materiálního zneužívání d) nerozlišuje se
11. Sexuální zneužívání u starých lidí se objevuje: a) velice zřídka b) často c) v pravidelných intervalech d) neexistuje
12. Kolik procent seniorů v ČR má podle Vás zkušenosti se špatným zacházením? a) cca 20% seniorů b) cca 5% seniorů c) cca 50% seniorů d) 0% seniorů
13. Jaké jsou hlavní rizikové faktory špatného zacházení se starými lidmi? a) sociální izolace, špatný zdravotní stav, nesoběstačnost aj. b) týrání, zanedbávání, zneužívání c) fyzická aktivita, studium d) žádné
14. Kde se podle Vás uskutečňuje institucionální forma špatného zacházení se starými lidmi? a) v domácím prostředí seniora b) ve zdravotnických zařízeních a v ústavech sociální péče c) v Klubu důchodců d) na telefonické krizové lince e) tato forma neexistuje
15. V jakých podobách se podle Vás vyskytuje domácí násilí páchané na seniorech? a) partnerské násilí a mezigenerační násilí b) partnerské násilí a domácí násilí c) mezigenerační násilí d) nevyskytuje se
16. Proč podle Vašeho názoru senior zamlčuje týrání, zanedbávání a zneužívání páchané na jeho osobě? a) ostych, pocit viny, neinformovanost b) finanční tíseň c) nedostatek OOP ČR d) nezamlčuje
17. Jakou znáte pomáhající organizaci, která se zabývá problematikou seniorů? a) telefonické krizové linky, např. Elpida b) Bílý kruh bezpečí c) Život 90 d) Občanské sdružení Gema e) žádnou
18. Setkali jste v souvislosti s výkonem služby s nějakou formou týrání, zneužívání nebo zanedbávání seniorů? ANO, uveďte ................................................................................Nesetkal/a jsem se
19. V případě, že jste se setkali v souvislosti s výkonem služby se špatným zacházením na seniorech, tak uveďte prosím konkrétní počet případů. ANO (počet)........................
NEsetkal /a jsem se
20. Pokud jste se setkali v rámci své profese s určitou formou špatného zacházení se seniory jednalo se o institucionální formu nebo o formu domácího násilí? a) instituce b) domácí násilí c) nesetkal /la jsem se
21. Jestliže jste se tedy setkali špatné zacházení se seniory z jakého prostředí pachatel pocházel? a) příbuzný oběti b) zdravotní personál c) jiné d) nesetkal/a jsem se
22. Myslíte si, že Vám PČR poskytuje dostatečné informace o špatném zacházení se starými lidmi? a) ano, poskytuje b) ne, neposkytuje c) nevím
23. Na téma Syndromu EAN byste uvítali ve své profesi: a) seminář b) školení c) ucelený kurz d) nic, informací mám dostatek
Děkuji Vám mnohokrát za ochotu a za strávený čas při vyplňování dotazníku.
Příloha č. II - DOMÁCÍ NÁSILÍ – MANUÁL PRO LÉKAŘE
Příloha č. III – ZOBRAZOVÁNÍ SENIORŮ V MÉDIÍCH
Příloha č. IV – KAMPAŇ MLUVME O STÁŘÍ
Příloha č. V – PRACOVNÍ NÁPLŇ KRIMINALISTY
Příloha č. VI – ČTVRTLETNÍK O KRIMINALITĚ Z POLICEJNÍHO PREZIDIA ČR
