Elektronický výstup z projektu Perspektiva 2010 reg. č. CZ.1.07/1.3.05/11.0019
Vydalo s podporou Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková organizace, Štefánikova 7/826, 741 11 Nový Jičín. Autor na originále závěrečné práce stvrdil svým podpisem prohlášení, že tento materiál vypracoval samostatně a to včetně grafických a zvukových příloh, a dílo splňuje podmínky uvedené v § 31 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona. Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko (CC BY-NC-ND 3.0)
ÚVODNÍ SLOVO Mgr. Blanka Kozáková Projekt Perspektiva 2010 reg. č. CZ.1.07/1.3.05/11.0019, financovaný z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, probíhal v období let 2009 – 2011. Tento projekt byl vyústěním dlouhodobé a systematické metodické podpory pedagogickým pracovníkům, kteří se zaměřují na rozvoj ICT ve školách Moravskoslezského kraje, poskytované Krajským zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informačním centrem, Nový Jičín, příspěvkovou organizací. Významnou vzdělávací aktivitu projektu tvořilo dlouhodobé vzdělávání ICT lídrů. Jedním z výstupů procesu zvyšování jejich digitální gramotnosti byla závěrečná práce, která postihovala oblast, které se v ICT detailněji věnovali. Její úvodní část vždy popsala teoretická východiska a v další části se pak autoři zaměřili na praktické aspekty problému ve školské praxi. Protože se jednalo o práce rozsáhlejšího charakteru, které měly vazbu na současný stav využívání ICT ve školách Moravskoslezského kraje, shrnuli jsme tyto výstupy do motivačního sborníku zajímavých řešení, návodů, postupů a dáváme je tímto k dispozici
pedagogickým
pracovníkům
základních
a
středních
škol
Moravskoslezského kraje. Vlastní příprava závěrečných prací byla řízena v Learning Management System Moodle. Díky tomuto nástroji jsme mohli sledovat postup při zpracování, a to jak u autora práce, tak i u jeho vedoucího. Pro tento účel měli oba v prostředí LMS připraveny komunikační nástroje (fórum, chat) a termínované odevzdávání jednotlivých verzí závěrečné práce. V konečné fázi zpracování dostal do prostředí LMS přístup také oponent práce pro zpracování a vložení svého posudku. Všichni zúčastnění tak měli přehled o aktuálním stavu komunikace a zpracovaného materiálu a mohli neprodleně reagovat, pokud si to situace vyžádala. Děkujeme touto cestou všem pedagogickým pracovníkům, kteří se nechají uváděnými příklady inspirovat ke své další pedagogické práci podpořené využitím ICT ve své škole. Poděkování za vedení přípravy závěrečných prací patří celému realizačnímu týmu projektu Perspektiva 2010.
Vytváříme vlastní digitální film – propagace školy a studijních (učebních) oborů
Mgr. Marková Gabriela
Obsah Úvod ........................................................................................................................ 4 1. Význam propagace školy v současné době ..................................................... 5 1.1 Obecná funkce propagace ......................................................................................... 5 1.2 Propagace školy ........................................................................................................ 5 1.3 Možnosti propagace školy.......................................................................................... 6 1.3.1 WWW prezentace................................................................................................ 6 1.3.2 Televizní spot (TV spot) ....................................................................................... 8 1.3.3 Tisk ..................................................................................................................... 9 1.3.4 Rozhlasový spot (R spot)................................................................................... 10 1.3.5 Propagační video materiál ................................................................................. 10
2. Učitel – tvůrce digitálního filmu o škole ......................................................... 10 3. Vybavení školy pro tvorbu digitálního filmu .................................................. 11 3.1 Softwarové požadavky pro počítač .......................................................................... 11 3.1.1 Střihové programy ............................................................................................. 11 3.2 Hardwarové požadavky pro počítač ......................................................................... 12 3.3 Kamera .................................................................................................................... 13 3.4 Další doplňky ........................................................................................................... 14
4. Zásady úspěšného digitálního propagačního filmu ...................................... 15 5. Zásady úspěšného filmování – natočení propagačního klipu – export do programu zpracování videa ................................................................................. 16 5.1 Jak natočit propagační klip ....................................................................................... 16 5.2 Nahrávání videa ....................................................................................................... 18
6. Zpracování digitálního videa krok za krokem ................................................ 18 6.1 Střih ......................................................................................................................... 20 6.1.1 Trimování .......................................................................................................... 20 6.1.2 Techniky střihu .................................................................................................. 21 6.1.3 Obraz v obraze .................................................................................................. 22 2
6.2 Přechody ................................................................................................................. 23 6.3 Témata koláže ......................................................................................................... 24 6.4 Titulky ...................................................................................................................... 25 6.5 Menu........................................................................................................................ 27 6.6 Ozvučení ................................................................................................................. 28 6.7 Konečná úprava a export videa................................................................................ 30 6.7.1 Export videa ...................................................................................................... 30 6.7.2 Vypálení DVD .................................................................................................... 30
7. Možnosti využití klipu pro propagaci školy.................................................... 31 Závěr ...................................................................................................................... 32 Resumé.................................................................................................................. 33 Seznam literatury a použitých zdrojů ................................................................. 34 Přílohy ................................................................................................................... 37
3
Úvod Většina škol jiţ dnes běţně vyuţívá různých forem propagace. Nejčastěji je to prezentace školy prostřednictvím webových stránek na internetu, televizních či rozhlasových spotů, vyuţívání propagačních tiskovin (inzerát, kalendář, leták, plakát, pozvánka). Učitel, který má vhodné vybavení pro tvorbu DVD filmu, můţe navíc vyuţít pro zvýšení povědomí školy digitální film. Cílem této práce je tedy poskytnout informace, které usnadní vytvořit propagační video materiál, který představí školu, akce školy, učební obory, zájmové krouţky, školní druţinu, či vyučovací hodinu. Nezbytným předpokladem pro tvorbu filmu, je splnění určitých parametrů a poţadavků na vybavení hardwaru a softwaru a dodrţování zásad úspěšného filmování. Pro samotné zpracování digitálního videa je zde přesně popsán pracovní postup v programu Pinnacle studio 12. Jednotlivé kroky jsou z větší části doloţeny obrázky, které vznikly v souvislosti s vytvářením propagačního videa o činnosti školní druţiny. Veškerá fakta a pravidla při vytváření filmu vycházejí z metody sběru a kvantitativního zpracování jiţ známých dat a údajů. Tvůrčím způsobem pak můţe kaţdý autor propagačního filmu vyuţít dané informace a přitom se vyhnout problémům s dodrţením zákona o ochraně osobnosti.
4
1. Význam propagace školy v současné době 1.1 Obecná funkce propagace Obecnou funkcí propagace je: rozšiřování, rozmnoţování, mnoţení, šíření ve společenské praxi veřejné uvádění něčeho nebo někoho ve známost. Synonymum pro slovo propagování v marketingu = marketingová propagace – komunikace mezi firmou a zákazníkem (i potenciálním) v tomto smyslu je moţné pouţít rovněţ synonymum komunikace. Principem je komunikovat zákazníkovi výhody nabízeného produktu, přimět zákazníka k jeho koupi [17]. Propagace jako taková se zaměřuje na určitou cílovou skupinu zákazníků. Skupiny lze dělit například podle věku (školní děti, teenageři, mladé rodiny s dětmi, rodina s velkými dětmi, před seniorský věk, senioři), dle pohlaví a bydliště [10]. V dnešní době se vyuţívají tyto jednotlivé druhy propagačních prostředků: inzerát TV spot (vyuţití filmu v propagaci, propagace v televizi) rozhlasový spot (R spot) reklama (tištěná, televizní, rozhlasová) publicita tisková konference prezentace
1.2 Propagace školy Propagaci školy lze chápat jako komunikaci mezi školou (učiteli) a ţáky či rodiči (i potenciálními). Komunikují mezi sebou minimálně dvě strany. Iniciátorem můţe tedy být škola, která informuje veřejnost o nějaké události, akci, na straně druhé je ten, kdo informace přijímá. Kaţdá škola vyuţívá dle svých materiálních podmínek, vzdělávacích programů a klimatu školy, rozdílné propagační prostředky, které se mohou třídit: 5
podle působení propagačních prostředků na lidské smysly (zrak, sluch). Reklama v rozhlase má niţší účinky neţ televizní. A to také z toho důvodu, ţe vyuţívá pouze jeden smysl – sluch; u televize navíc zrak)
podle technické příbuznosti propagačních prostředků (leták, zpráva, inzerát, kalendář, …)
podle místa a doby účinného vlivu (věcné informace jsou časově omezené) Vše by mělo významným způsobem odráţet především cíle kaţdé školy, coţ by mělo
být:
zvýšení povědomí o škole (v kladném smyslu)
zvýšení zájmu o konkrétní školu
1.3 Možnosti propagace školy 1.3.1 WWW prezentace Jedna z nejčastějších propagačních prostředků. Na internetu je dnes dostupná prezentace většiny škol. Školní webové stránky uţ nemusí být pouhou vývěskou, na které je umístěna fotografie školy, telefon a adresa. Stránky školy se mohou stát vstupním bodem, který nabízí širokou škálu moţností, souvisejících s výukou, provozem a děním ve škole i mimo ni. Proto by zde měly být zastoupeny tyto informace: Základní informace o škole, mapa, charakteristika a historie školy, kontakty – zpravidla emailové adresy na zaměstnance, zejména učitele z důvodu rychlého kontaktu ze strany rodičů Dokumenty školy – školní řád, pravidla hodnocení školy, ţádost o odklad, ţádost o uvolnění z vyučování Informace o průběhu školního roku – termíny prázdnin, termíny a formy třídních schůzek, dnů otevřených dveří, zápis do první třídy, plavecký a lyţařský výcvik Informace o krouţcích – seznam krouţků, termíny, místa konání, případně poplatky s nimi spojené Informace o plánovaných a proběhlých akcích – tyto informace bývají často spojeny s fotogaleriemi 6
Informace o projektech – ţáků nebo školy Výroční zpráva školy – jsou zde údaje o všech aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti (vyhláška MŠMT č. 15/2005 Sb.) [4]. Výpis všech akcí, soutěţí, exkurzí, zajímavých besed i kurzů pro ţáky, rodiče a veřejnost Zpráva o hospodaření a činnosti SPŠ Činnost školního psychologa Výukové materiály – vyučující mohou na webu zveřejňovat různá cvičení a příklady pro děti, které mají zájem si procvičit látku i jinou formou Informace ze školní jídelny – jídelníček, datum platby stravného, způsoby placení, odhlašování, výběr jídel Údaje o tělocvičně, sportovní hale – provozní řád, rozvrh hodin, provozní doba a ceník pronájmu, plánované akce, kontakty na správce, fotogalerie, pronájem reklamní plochy Rychlé odkazy Elektronická ţákovská kníţka – nahrazující klasickou papírovou ţákovskou kníţku Mohou zde být uvedeny i informace o zřizovateli, sponzorech různých akcí, počet přístupů na webovou stránku [19].
Obr. 1 Webové stránky Základní školy Vojtěcha Martínka v Brušperku [19].
7
1.3.2 Televizní spot (TV spot) Ţáci se po celý rok účastní různých soutěţí, vystoupení, sportovních akcí, které mohou být součástí televizního vysílání (např. dětský soutěţní pořad Bludiště v České televizi Ostrava, vysílání v ČT – Události v regionech, Dobré ráno, vysílání na Primě – Moţnost regionálního vysílání, Regionální zpravodajství). V některých menších městech a vesnicích funguje lokální televizní vysílání (analog i digitál), které můţe být převedeno i na internetovou formu. Vysílání pak lze sledovat na jejich stránkách – stačí si v ovládacím menu vybrat nabídku. Podle rychlosti připojení vysílací přehrávač automaticky vybere příslušnou kvalitu vysílání. Zde se můţe škola prezentovat zachycením všech svých důleţitých akcí během celého školního roku. Veřejnost můţe sledovat činnost školy i o prázdninách, v době plánovaných oprav, rekonstrukcí [9].
Obr. 2 Internetové stránky: www.ltv-plus.cz, zde jsou další informace o vysílání Local TV (schéma, program vysílání, inzerce v Local TV) [9]
8
1.3.3 Tisk K často vyuţívaným propagačním tiskovinám patří plakát a pozvánka. Ţáci si je mohou vyrobit sami v rámci hodin českého jazyka a výtvarné výchovy. Mohou tak pozvat na výstavu, školní akademii, akce pořádané školou – karneval, drakiádu, … Pro propagaci střední školy během náborových návštěv na základních školách bývá často pouţíván leták s identifikačními údaji školy a přehledem studijních a učebních oborů. Různé letáky můţe zájemce obdrţet na veletrhu pracovních příleţitostí a vzdělávání či dnech otevřených dveří pro ţáky základních škol a jejich rodiče. V některých městech se na náklady obce tisknou měsíčníky – zpravodaje, kde je uvedena i zpráva ze škol (informace mateřské školy, základní školy, lid. školy umění, …). Jsou zde uveřejněny nejen články, ale také fotografie.
Obr. 3 Brušperský zpravodaj [11]
9
V rámci různých projektů škola vytváří kapesní, stolní či nástěnné kalendáře s identifikačními údaji školy a projektu, a hlavně s webovou stránkou. Tato forma má trvalejší a praktickou formu propagace. Méně často se k propagaci školy tiskne inzerát – např. v měsíčnících (Zpravodaj), inzertních novinách (Zikádo, Avízo), v denících (Právo, Moravskoslezský deník). 1.3.4 Rozhlasový spot (R spot) Bývá uplatňován zejména u veletrhu pracovních příleţitostí a vzdělávání, vyhlášení dnů otevřených dveří pro ţáky základních škol a jejich rodiče, u akcí pořádaných školou, na které je zvána široká veřejnost. 1.3.5 Propagační video materiál Představí školu, školení, krouţky, studijní obory, vyučovací hodinu, akci školy.
2. Učitel – tvůrce digitálního filmu o škole Jak vytvořit propagační video materiál, který představí naši školu, školní druţinu, krouţky či studijní obory? Kterak sestříhat záznam z akcí pořádaných školou nebo zajímavý vyučovací projekt? Jak prezentovat svou práci, výsledky pokusů? Jsou dvě moţnosti. Nechat si vyrobit DVD či internetové video na zakázku zkušeným kameramanem či firmou nebo vyuţít znalosti školního prostředí pedagogů a vytvořit si dynamický video sestřih podbarvený hudebním doprovodem sami. Získat specifické znalosti a dovednosti, které jsou potřebné pro vyjádření a prezentaci záměru obrazem a zvukem, můţe kaţdý pedagog např. v kurzu Základy zpracování digitálního filmu pro začátečníky, realizovaný prostřednictvím projektu Perspektiva. Cílem tohoto projektu je dosáhnout zvýšení ICT kompetencí, coţ se promítne v pouţívání nových metod ve vzdělávání s podporou ICT nástrojů. Projekt je určen učitelům v Moravskoslezském kraji. Kaţdý účastník, který absolvuje všechny lekce zmíněného kurzu, bude schopný vytvořit vlastní videofilm od pořízení scénáře, obrazu a zvuku, aţ po jeho zpracování a publikování ve specifických formátech. Zmínka je rovněţ o Autorském zákonu 10
(zákon č. 121/2000 Sb.) a podmínek z něj pro autory a uţivatele videofilmů vyplývající. Učitelé se naučí pracovat v programu Pinnacle Studio verze 12 Plus. Prostřednictvím knih i časopisů o digitálním videu, přiloţených návodů různých střihových programů, popisů a recenzí na internetu a hlavně vlastním zkoušením, lze získat také spoustu uţitečných rad pro tuto práci.
3. Vybavení školy pro tvorbu digitálního filmu Aby se z pořízených videozáznamů mohl snadno vytvořit film, musí počítač splňovat určité parametry a poţadavky na vybavení hardwaru a softwaru.
3.1 Softwarové požadavky pro počítač Operační systém Windows Vista či Windows XP nebo Windows 7. Program k přehrání videa a DVD (Windows Media Player). Vhodný střihový program, který umoţňuje spojit jednotlivé klipy, případně přidat efekty, prolínačky a titulky. 3.1.1 Střihové programy Na trhu je poměrně značné mnoţství programů pro amatérské zpracování videa. Princip práce je u všech programů téměř stejný, liší se především přídavnými speciálními funkcemi. Za zmínku stojí Windows Movie Maker, který je součástí operačního systému Windows XP a je tedy v plné verzi zcela zdarma. Program je jednoduchý, v češtině a lze na něm získat první zkušenosti, návyky, postupy. Dalším programem je Movie X one. V základní verzi je zcela zdarma. Pro tvůrčí práci je třeba dokoupit placený balíček, který obsahuje jiţ dostačující počet prolínaček a efektů.
11
Někdo zvolí Adobe Premiere – poloprofesionální program od výrobce grafických programů Adobe. Je velmi drahý, ale výkonný. Někteří vyuţijí nabídku např. Sony Vegas Studio, Nero Recorde či Pinnacle Studio [14]. Tato práce se věnuje zpracování videa v řadě jiţ dvanácté verze Pinnacle Studio. Uţivatel má na výběr mezi třemi moţnostmi zakoupení střihového programu, které jsou vţdy v češtině. Jednotlivé verze se od sebe liší nejen cenou, ale především svými funkcemi, které záleţí na naší náročnosti, na vybavení hardwaru a softwaru. Kdo nepotřebuje zpracovávat video ve vysokém rozlišení, tomu bude stačit nejniţší verze Pinnacle Studio 12 (asi za 800 Kč). Pro editaci videa v HD a s některými funkcemi navíc (obraz v obraze, chromatické klíčování) je lépe si zakoupit Pinnacle Studio Plus 12 (cena kolem 1 200 Kč). Plusem třetí verze Pinnacle Studio Ultimate (v současnosti stojí zhruba 1 700 Kč) je podpora záběrů pořízených ve vysokém rozlišení do AVCHD a bohatost efektů. K vylepšeným efektům patří hlavně nové, neokoukané titulky, videokoláţe a přechody. V prostředí se vylepšila práce se zvukem – lépe se nastaví hlasitost kanálů a aktuální úroveň zvuku při přehrávání. Studio 12 podporuje i obrázky ve formátu GIF a PSD. Pokud uţivatel pouţije HD kameru, umí Studio 12 importovat AC3 zvuk, exportuje nově i do Flash videa a dokáţe zapsat HD video na Blu-ray a HD DVD disky. Mínusem programu Pinnacle Studio Ultimate je náročnost na výkon a horší řízení efektů v čase [8]. Nevýhodou produktu dvanácté verze Pinnacle Studio celkově, je nemoţnost zdarma odzkoušet aktuální verzi. Bez placení je moţné otestovat nyní pouze Pinnacle Studio 10, ale jen po dobu třiceti dnů a ve velmi omezené formě. Uţivatel si ji můţe stáhnout ze Slunečnice.cz – Pinnacle Studio 10 (243 MB).
3.2 Hardwarové požadavky pro počítač Obecně lze říci, ţe na kaţdém novém počítači včetně notebooků se můţe s videem bez problémů pracovat. Dnešní PC jiţ disponují takovým výkonem, ţe pro ně střih digitálního videa není ţádnou překáţkou. Přesto si můţe kaţdý zkontrolovat hardwarové poţadavky, které by měly počítače splňovat a které jsou ale náročnější pro zpracování z kamery v rozlišení HDTV nebo Full HD. 12
Procesor – ovlivňuje výkon počítače, jak rychle se budou některé operace (zejména komprese a aplikace efektů) provádět. Vhodné jsou především procesory Intel Pentium nebo AMD Athlon s frekvencí 1,8 GHz (2,4 GHz pro kamery v rozlišení Full HD). Pevný disk – místo slouţící k ukládání dat, velikost 250 GB (600 GB pro kamery v rozlišení Full HD), rychlost kolem 4 MB otáček za sekundu. Disk musí být správně naformátován pod souborovým systémem NTFS. Grafická karta 128 MB (256 MB pro kamery v rozlišení Full HD) kompatibilní s rozhraním DirectX 9 nebo vyšším. Operační paměť RAM 1 GB (2 GB pro kamery v rozlišení Full HD). Zvuková karta kompatibilní s rozhraním DirectX 9 nebo vyšším. Vypalovačka médií CD a DVD (Blue-Ray). Karta realizující rozhraní FireWire alias IEEE 1394 (pro kamery Mini DV) nebo port USB (pro HDD a hybridy) pro přenos dat z kamery do PC a propojovací kabely [15].
3.3 Kamera Nezbytným předpokladem pro tvorbu videí je kamera – zastaralá analogová (ve formátu VHS-C či Hi8, která patří jiţ minulosti) či digitální (ve formátu Digital 8 – dnes se jiţ neprodává, Mini DV, DVD a novější HDD nebo kamera zaznamenávající na paměťovou kartu). Záznamovým médiem kamery Mini DV je maličká páska v kazetě, na kterou se nahraje asi 60-90 minut filmu. Pásek se můţe několikrát znovu přehrát. U této kamery často hrozilo opotřebení či poškození pohyblivých součástek a jejich prodej prudce poklesl. Do kamery DVD je třeba vloţit malý disk, na který se vejde zhruba 30 minut záznamu. Prodej těchto kamer se z důvodu špatné manipulace s disky příliš neujal.
13
Dnes se nejvíce prodávají kamery HDD (hybridní) a kamery na paměťové karty. Záznamovým médiem kamery HDD je pevný disk. Na disk o velikosti 40 GB se vejde aţ 20 hodin záznamu. Nevýhodou je křehkost těchto pevných disků. U kamery zaznamenávající na paměťové karty se karta opět můţe kdykoliv opakovaně vymazat. Po vyjmutí je moţno ji vloţit do čtečky karet v počítači a nahrávku zkopírovat na pevný disk. Karty lze přehrávat i v DVD rekordérech. Podle formátu zaznamenaného obrazu se rozlišují videokamery SD – standardní, které zaznamenávají obraz o rozměrech 720 x 576 bodů, videokamery HDV v rozlišení 1 440 x 1 080 a nejdraţší Full HD s rozlišením 1 920 x 1 080 bodů. Ty uţ zaznamenávají aţ pětkrát více detailů neţ kamery SD [16]. Při prvotním výběru kamery (kromě ceny) rozhodují především parametry a vlastnosti, které významně ovlivňují kvalitu záznamu a pohodlí při práci s kamerou. Např. optický zoom (pro přiblíţení objektu, které by mělo být plynule dávkovatelné), LCD displej a hledáček pro usnadnění výběru objektu, automatické ostření, stabilizátor, minimální osvětlení (pro snímání ve tmě), motivované programy (pro nastavení při sportu, portrétu, krajiny, atd.), manuální nastavení clony, času, ostření, … Kamera by měla dobře sedět v ruce, důleţitá je pozice drţadla (úchytu). Je moţné zjistit si provozní dobu na dodávané akumulátory, popřípadě se podívat po náhradních článcích s vyšší kapacitou [2].
3.4 Další doplňky Stativ – slouţí k upevnění kamery či fotoaparátu, přičemţ nehrozí roztřesení snímku či záznamu vlivem pohybu ruky Videorekordér, DVD přehrávač nebo počítač s projekcí – ke shlédnutí propagačního materiálu Digitální fotoaparát – prostředek k získávání materiálu pro digitální video Skener – slouţí k podobnému účelu jako digitální fotoaparát, k získání statického obrázku v digitální podobě
14
4. Zásady úspěšného digitálního propagačního filmu Vytvoření plánu natáčení. Ideální je, kdyţ má autor od počátku představu o tom, jak by měl film vypadat, k čemu by měl slouţit, co filmem zamýšlí. Je dobré ujasnit si, komu bude video určeno. Je rozdíl, jestli nahrávku shlédne rodina, přímí účastníci akce nebo nezúčastnění. Dodrţení zásad úspěšného filmování (podrobněji v 5. kapitole). S tím souvisí i přiměřená délka trvání videa, která se pohybuje kolem 15-20 minut. Pokud je natáčena vyučovací hodina nebo např. školní akademie, video bude samozřejmě delší. Dodrţení zákona o ochraně osobnosti. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (OZ) §12 uvádí: „Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo pouţity jen s jejím svolením.“ [5]. Většina škol tuto skutečnost řeší hned při přijetí ţáka na školu. Rodič (zákonný zástupce) podepisuje svolení fotografovat a natáčet dítě po dobu jeho školní docházky. Souhlas pak můţe kdykoliv bez udání důvodu zrušit. Záznamy mohou být přesto pouţity pouze v kladném smyslu, nesmí ohrozit lidskou důstojnost, soukromí, čest, zdraví.
15
5. Zásady úspěšného filmování – natočení propagačního klipu – export do programu zpracování videa 5.1 Jak natočit propagační klip Ten, kdo má zájem vyzkoušet si práci se střihovým programem a této činnosti se chce věnovat i nadále, sám nakonec pozná, ţe s mnoţstvím špatných, roztřesených nebo nedostatečných záběrů se pracuje velmi špatně. Při pořizování záznamu je proto nutno dodrţovat několik obecných zásad úspěšného filmování. 1. Točit a točit. Natáčet co nejvíce detailů, polodetailů i celkových záběrů. Zabírat pohledy z různých úhlů, nadhledy, podhledy. Záběry by měly být raději delší, v konečném sestřihu se delší záběr snadno zkrátí, krátký se nastavuje těţko. Kdyţ bude záběr při úpravě na konci a začátku opatřen přechodem, pak kaţdý přechod ze záběru kousek ubere. Zaměřit se na detaily, hodí se při prokládání hlavních záběrů. 2. Kameru drţet rovně (horizont je vţdy vodorovný) a pevně oběma rukama. Pokud je to jen trochu moţné, je doporučeno pouţívat stativ. (Ten se vyuţije i u fotografování, neboť připojovací závit je totoţný.) 3. Natáčet z přiměřené vzdálenosti. Platí pravidlo, ţe pokud je natáčen nějaký vzdálenější předmět a lze k němu přijít blíţ, je vhodné tak učinit. Minimálně pouţívat oddálení a přiblíţení (zoom neboli transfokátor). Digitální zoom způsobuje neostrost obrázku, proto se raději vyuţívá pouze optický zoom. Ten se hodí zejména při natáčení divadelního představení, sportovního utkání, kde je pro pouţití důvod. (Pozor na tzv. útěk ze záběru.) 4. Při pohybu kamerou během natáčení neměnit směr pohybu. Plynule pohybovat kamerou z objektu na objekt, poté kameru zastavit a spustit znovu aţ na jiném objektu. Ve výchozím a koncovém bodě se na pár vteřin zastavit.
16
5. Objekt, který je středem našeho zájmu, je v místě, kterému se na projekční ploše říká zlatý řez. Náš cíl by tedy neměl být uprostřed, ale pootočen směrem ke středu, neměl by se dívat z obrazu ven. Při snímání postavy (obličeje) kameraman dává pozor, aby byl vţdy před postavou (obličejem) volný prostor. 6. Obzor by neměl záběr nikdy přesně půlit. Natáčí-li se něco v dolní polovině, patří horizont nahoru a opačně. 7. Pozor na ostrost obrazu. Pokud kamera nemá příliš kvalitní ostření, vyhýbat se točení za šera či dokonce za tmy nebo vyuţít v kameře funkci manuálního ostření. 8. Nepouţívat vestavěné efekty kamery a neupravovat video jiţ v kameře, pokud chce kameraman pracovat se záběry ve střihovém programu. 9. Vyuţívat výklopný LCD displej. Je schopný zobrazit více detailů při natáčení i prohlíţení jiţ natočeného videa v terénu a je větší neţ klasický hledáček. Hledáček má své nezastupitelné místo při natáčení na přímém slunci a natáčení v davu [12]. 10. Stejně jako u fotoaparátu i v kameře vyuţívat motivované programy (sport, nízké osvětlení, …). 11. Při natáčení proslovů, písniček a tanců dlouze zabírat přednášející, zpěváky či kapelu. Pak dotočit posluchače, tančící lidi a také tleskající obecenstvo (byť poslouchají, tančí a tleskají něčemu úplně jinému). Vše se pak ve střiţně spojí. Pokud je moţnost pouţít dvě kamery najednou, je to ideální řešení. Jedna bude natáčet celkové vystoupení, druhá bude snímat detaily. Záběry z obou kamer se prostříhají při konečném sestřihu a autor se vyhne problémům s kvalitou zvuku. 12. Na natáčení se kameraman můţe dopředu připravit. Podívá se do místnosti, sálu, tělocvičny předem. Zjistí si rozmístění vystupujících osob a svou pozici, aby nikomu nepřekáţel a naopak nikdo nepřekáţel jemu. Vytvoří si jakýsi vlastní plán, body natáčení [1].
17
5.2 Nahrávání videa Kdyţ je vše natočeno, zbývá převést záznam z média kamery na pevný disk počítače. Pro další práci je třeba pouţít vhodný střihový program. Pokud autor vyuţije sluţeb Pinnacle Studio 12, po načtení pouţije v horní části okna záloţku Nahrávání. Otevře okno Záznam nebo import videa z:. Zvolí jednu ze tří nabídek, podle toho, odkud se má zaznamenat video. Pro staţení z kamery, která pouţívá videokazety, volí tvůrce první moţnost Videokazeta nebo zdroj videa (nahrává i z externího zdroje videa, jako je webová kamera nebo videorekordér). Nahrávání začne stiskem tlačítka Spustit záznam (předtím určí místo pro uloţení a typ nahraného souboru). Pokud autor natáčí na kameru, která pouţívá paměťové karty, volí druhou moţnost Datový disk nebo paměťová karta (navíc lze kopírovat z datového disku DVD nebo CD). Po otevření okna Importovat média vybere vhodné videosoubory. Třetí nabídka je Video DVD, kam můţe kameraman importovat obsah disků DVD. Zde platí pár uţitečných rad pro převod videa do počítače: Video převést v té nejlepší kvalitě. Uloţit v počítači všechny technicky povedené scény. Při ukládání v adresářové struktuře a v pojmenování souborů je dobré si udrţovat systém. Své záznamy si zálohovat a archivovat na některé externí médium [13].
6. Zpracování digitálního videa krok za krokem Po spuštění Pinnacle Studio se vţdy zobrazí jako první panel Editace, který je tvořen třemi částmi: Album (vlevo nahoře) – obsahuje video, přechody, koláţe, titulky, fotky a uloţené snímky, menu, zvukové efekty a hudbu. Klepnutím na některou z ikon, se v rozbalovacím seznamu alba načtou různé názvy efektů, které mají dalších několik podoken. Kdyby se někomu zdálo přechodů, koláţí, titulků a zvukových efektů stále 18
málo, pouţije poloţku Více přechodů a přes internetovou stránku Pinnacle Studio si další efekty dokoupí. Náhled – přehrávač (vpravo) – kromě náhledu videa zobrazí průběh např. přechodových efektů, titulků. Šipka vpravo nad náhledem nám umoţní přepnout se do reţimu celé obrazovky, klávesou Esc se vrátíme zpět do panelu Editace. Časová osa (dole) – má dvě obrazové a čtyři zvukové stopy, jednu stopu titulků. Je určena k přesné editaci projektu. Tlačítky vpravo se přepíná do Textového výpisu (slovního scénáře) nebo Klipů (filmový pás pouze s přechody). Vybraný klip lze smazat pomocí tlačítka Koš, rozdělit do dvou nástrojem Žiletka, Přidat značku na pozici jezdce nebo Zapnout procházení zvuku pomocí jezdce. Tlačítky vlevo lze Otevřít/Zavřít panel nástrojů Video, Otevřít/Zavřít panel nástrojů Audio.
Obr. 4 Editační panel v programu Pinnacle Studio
19
6.1 Střih Nahrané video je v albu „rozkouskováno“ na scény, klipy. Klipy, které chce autor ve svém videu pouţít, v albu uchopí myší a přetáhne na vhodné místo na časové ose. Druhou moţností je otevření místní nabídky na ikoně klipu a odkliknutí příkazu Přidat do projektu. Od této chvíle se vyplatí stejně jako například ve Wordu či Excelu průběţně ukládat a ukládat. Jednotlivé klipy se na časové ose od sebe samy oddělí přerušovanou čarou, mohou se pomocí techniky drag-and-drop (táhni a pusť) přesouvat na jiné místo, kopírovat nebo je nakonec zcela odstranit. Pokud je scéna příliš dlouhá a nám se nehodí její některá část, klip lze pomocí ikonky ţiletky rozdělit, rozstřihnout. Tato část se pak pomocí ikony odpadkového koše nebo klávesou Delete odstraní. Mezera se ihned sama zaplní. Aktuální pozici videa lze sledovat na časovém měřítku (pravítku), které je oranţově zbarveno a je umístěno nad videostopou. Pokud je materiál natočen více kamerami a na některé je formát 4:3 a na jiné formát 16:9 nevadí, v dialogovém okně Preference projektu ve skupinovém rámečku Formát projektu se nastavení rozhodne. Stejně tak nevadí vloţení videa v klasickém formátu (720 x 576) i HD (1 920 x 1 080). 6.1.1 Trimování Nyní nastane ta nejdelší část práce v Pinnacle Studio, a to je trimování. Jedná se o ořezání hrubého nebo střiţeného klipu nebo prodlouţení jiţ jednou střiţené scény. Je doporučeno filmovat vţdy raději více, a proto se není moţné obejít bez dodatečného střihu. Autor zde musí mít nejen dostatek času, ale i klidu, aby jednotlivé scény na sebe navazovaly. Trimování se provádí dvěma způsoby, první moţnost je jednodušší, druhá je rychlejší a přesnější. Taţením za okraj klipu můţe kaţdý upravit jeho délku přímo na časové ose. Klepnutím označí klip, který chce zkracovat či prodluţovat. Ukazatel myši se na začátku a konci klipu přemění na malou modrou šipku, kterou se toto trimování provádí.
20
Lépe je ale pouţít tlačítko Otevřít/zavřít panel nástrojů Video (nad časovou osou vlevo) a Změnit nastavení klipu (přesně určí délku). Otevře se okno, kde je vlevo první snímek a vpravo poslední snímek vybraného klipu. Poklepáním levého tlačítka myši na levý posuvník a taţením doprava se zkracuje začátek, na opačném konci posuvníku taţením doleva se zkracuje konec. Daleko přesnější je trimování pomocí šipek po snímcích, které se nachází v témţe okně.
Obr. 5 Úprava délky scény v panelu nástrojů Video v programu Pinnacle Studio
Otevřením panelu nástrojů video se získá navíc několik dalších funkcí. Lze: Změnit vlastnosti vybraného typu koláže, Vytvořit nebo upravit titulek, Vytvořit nebo editovat menu disku, Uložit jeden snímek u filmu, Vytvořit automaticky hudební video, Upravit překryvné video, Přidat efekt do videoklipu. 6.1.2 Techniky střihu Pokud kameraman dodrţel zásadu při natáčení proslovů, písniček a tanců a má natočený dostatek detailů a záběrů z různých pozic, pak můţe ponechat původní zvuk filmu a střídat obraz nebo původní zvuk můţe začít dříve neţ samotný obraz. Toho lze docílit dočasným uzamčením zvukové stopy, kdy se klepne na ikonu zámku. Dokud se uzamknutí nezruší, je zvuková stopa zbarvena došeda. Pomocí nástroje ţiletka se některé úseky klipu vyjmou a vzniklé mezery se zaplní nějakým jiným klipem. Ve střiţně se tímto způsobem například odebere záběr, kdy nám přejde někdo před objektivem. Pokud má být zachováno video, musí se uzamknout stopa videa. V tomto případě se pracuje se zvukem.
21
Obr. 6 Nezávislé použití zvuku a obrazu (uzamčení stopy pro zvuk)
6.1.3 Obraz v obraze Další moţností, jak vyuţít dostatek natočeného materiálu nebo statických snímků, je vytvoření tzv. obrazu v obraze. Tato funkce vypadá velmi efektně a její nastavení není sloţité. Postup je následující. Jeden videoklip se umístí do stopy pro video a druhý videoklip se přetáhne do stopy pro titulky. V tu chvíli se objeví druhá stopa videa, která se klepnutím myši označí.
Obr. 7 Druhá stopa videa
V panelu nástrojů Video tvůrce potvrdí Upravit překryvné video pomocí efektu obraz v obraze. V okně editoru se objeví vpravo nahoře v malém rámečku video umístěné ve druhé stopě. Zatrţením Povolit obraz v obraze se efekt objeví i v okně náhledu a současně se přehrává první videoklip. V editoru funkce Obraz v obraze lze tahem myši u zmenšeného obrazu změnit velikost okna, přesunout ho, ohraničit či zaoblit rohy, nastavit stínování nebo úroveň průhlednosti.
22
Obr. 8 Editor funkce obraz v obraze
6.2 Přechody Slouţí k předělu mezi dvěma scénami, u kterých je zdůrazněn přesun jinam, do jiné doby nebo zmírněn ostrý střih. Nejsou tedy nutné všude. Vybraný efekt se opět přetáhne pomocí techniky drag-and-drop (česky „táhni-a-pusť“ neboli „přetahování“) do časové osy nebo přetaţením myší v zobrazení klipy. Efekt lze kdykoliv zaměnit za jiný.
Obr. 9 Přechody v programu Pinnacle Studio
Délku přechodového efektu lze na časové ose změnit. Lze ji zkrátit či prodlouţit stejně jako klipy trimováním nebo upravit přechod přímo v editoru trimování (Otevřít/zavřít panel nástrojů Video a Změnit nastavení klipu).
23
Obr. 10 Úprava délky přechodu v panelu nástrojů Video v programu Pinnacle Studio
6.3 Témata koláže Koláţe jsou vlastně titulky, které vyuţívají pohyblivé obrázky. Umoţní přehrávat několik videoklipů najednou či dosáhnout zajímavé efekty. Pracuje se s nimi podobně jako s klipy. Autor si vybere z alba šablonu a do umísťovacích zón (oblast označená číslicí) vkládá jak videa, tak fotografie. Na klasické fotografie se přímo v programu můţe pouţít funkce zvětšení a posun, která vdechne obyčejným statickým fotografiím dynamiku. U fotografií lze vyuţít i funkci pro otáčení, odstranění červených očí či ořez. Navíc se můţe vloţit text, který slouţí jako popisek.
Obr. 11 Témata koláže v programu Pinnacle Studio
24
6.4 Titulky Slouţí k vkládání textových komentářů. Pokud má na pozadí titulku běţet video, umístí se titulky pomocí techniky drag-and-drop do stopy pro titulky. Jestliţe bude titulek na neutrálním pozadí nebo je pozadí tvořené statickým snímkem, přesune se do stopy pro video. Titulky se dají opět trimováním zkracovat nebo prodluţovat a pomocí myši přesouvat.
Obr. 12 Titulky v programu Pinnacle Studio
Poklepáním na titulek na časové ose se otevře okno Editor titulků: Nahoře vlevo jsou tlačítka pro nastavení titulků standardně statických a dále rolovacích (zdola nahoru) a běţících (zprava doleva). Vpravo jsou nástroje pro řez a typ písma, barvu, velikost, zarovnání v rámu. Dole v editační ploše jsou tzv. pokročilé funkce. Přes tlačítko s písmenem T se vloţí do titulku další textová pole. Taţením lze kreslit nový rám – elipsy a čtyřúhelníky, mění se velikost. Tlačítky přesun a rotace se text a další prvky přesouvají. Dále se nastavuje vzdálenost znaků, řádků a sklon. Tlačítky vpravo se provádí operace se schránkou (kopírování, vyjmutí, vloţení).
25
Vpravo je panel zvaný Album editoru titulků, kde je trojí moţnost zobrazení – Standardní (několik předvolených formátů titulků), Vlastní (autor podle svých představ změní písmo, ohraničení i stínování) a Oblíbené (jsou zde všechna naposledy pouţitá rozvrţení). Zobrazení se mění s trojicí tlačítek Vzhledy, Pozadí a Obrázky. Klepnutím na ikonu tlačítka pro přidání obrázku na pozadí je moţné pouţít vzorové šablony, které jsou jiţ součástí Pinnacle Studio nebo si vybrat ze svých fotografií a obrázků uloţených na pevném disku. Pomocí techniky filmového pásu lze i do titulku pomocí techniky drag-and-drop vloţit obrázek. Tuto funkci vyuţije zejména ten, kdo pouţívá nějaké logo.
Obr. 13 Editor titulků v programu Pinnacle Studio
Kaţdý text se zobrazí v textovém rámečku a práce je s ním stejná jako s obrázkem ve Wordu. Pomocí ţlutých bodů se mění jeho velikost, s titulkem lze rotovat okolo vrchního zeleného bodu, text se lehce přesune na místo, které bude pro obraz (fotografii) nejlepší. Text by měl zůstat v záběru do té doby, dokud si jej divák nestačí přečíst. Kaţdý titulek si tedy autor zkusí sám nahlas po dobu jeho trvání pročíst a přidá pro jistotu pár vteřin. Zároveň by měly být titulky čitelné. Na tmavém pozadí by neměl být černý text.
26
Není špatné podívat se pro inspiraci na stránky VK TV Studio (
),
kde
se proklikáme krátkými, ale pěknými ukázkami střihu videa a příklady pouţití titulků. Stránky vytváří skupina amatérských nadšenců, která poskytuje základní informace o zpracování filmového materiálu [18].
6.5 Menu Náš projekt je téměř hotov. Před uloţením na DVD-Video disk teď přijde čas na tvorbu DVD menu. Vybrat je moţno jednu z předpřipravených šablon (k dispozici jich je téměř 30).
Obr. 14 Menu v programu Pinnacle Studio
Následně si autor vytvoří kapitoly, pojmenuje je, vybere jim video ukázku a nastaví moţnosti vracení do hlavního menu. Na počtu kapitol, které nám Pinnacle v daném menu nabízí, nezáleţí. Dají se upravit podle našich představ. Vytvořit menu si můţe také kaţdý od základu úplně sám. Menu disku se vkládá zpravidla na začátek, ale není to nutné.
27
Obr. 15 Editor disku v programu Pinnacle Studio
6.6 Ozvučení Kromě originálních zvuků z našeho natáčení lze přidat ještě do projektu různé zvukové efekty zvířat, lidí, dopravních prostředků, elektroniky, atd. Program Pinnacle Studio jich nabízí opravdu velmi hodně. Jsou to vlastně krátké zvukové sekvence obsahující ruchy či zvuky z běţného ţivota. Z pevného disku má moţnost kaţdý do alba přidat i vlastní efekty, záznam pomocí mikrofonu (ve formátu MP3 nebo WAV).
Obr. 16 Zvukové efekty v programu Pinnacle Studio
Video nakonec podbarví příjemná hudba, která zvýrazní průběh a důleţité momenty. Pro soukromé vyuţití (záţitky z rodinné dovolené u moře) si tvůrce načte hudbu ze svého pevného disku nebo z disku CD, poté vloţí v albu do ikony houslového klíče (ve formátu MP3, WAV, MPA, WMA). Vybraný zvukový efekt nebo hudbu stačí přetáhnout pomocí techniky drag-and-drop do stopy zvukových efektů nebo do stopy pro hudbu na časové ose. Efekt lze přesouvat, trimovat, stříhat, upravovat hlasitost, vyváţení a efekt sterea buď rovnou v klipu na časové ose (prostřednictvím vodící čáry vedené uprostřed stopy) nebo 28
v reţimu úprav zvuku. Výsledkem je potom obraz, který můţe souviset s textem písně, hudba můţe video vhodně a vtipně doplňovat.
Obr. 17 Úprava hlasitosti pomocí tzv. kalibračního bodu v programu Pinnacle Studio
V panelu nástrojů Audio je mnoho dalších funkcí a efektů pro úpravu hudby a zvuku. Ten se otevře stisknutím tlačítka Otevřít/zavřít panel nástrojů Audio (vlevo nad časovou osou). V reţimu Změnit hlasitost zvukových stop, jsou čtyři regulátory hlasitosti a plocha pro nastavení prostorového zvuku (aktivace proběhne, kdyţ se v rozevíracím seznamu vybere poloţka Prostředí).
Obr. 18 Panel nástrojů Audio v programu Pinnacle Studio
V panelu Audio lze vyuţít ještě další nastavení, která jsou umístěna po levé straně. Změnit nastavení klipu (ořízne zvukový klip), Nahrát komentář (zaznamená vlastní hlas a doplní ve videu informace, pro které nestačí titulky), Přidat hudbu z jednotky CD (vloţí hudbu přímo z CD), Přidat efekt do audioklipu (redukuje šum, ozvěnu), Generovat hudbu na pozadí (dokáţe automaticky v programu Scorefitter vygenerovat skladby přesně střiţené na míru délce projektu). Právě tuto poslední moţnost můţe vyuţít učitel. Je zde více neţ 40 skladeb a při veřejné prezentaci svého díla se vyhne problémům se zákonem č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským [6].
29
6.7 Konečná úprava a export videa 6.7.1 Export videa Tentokráte přichází na řadu třetí panel Export videa. Zobrazí se nám čtyři moţnosti exportu: Disk – export na DVD (bez úvodního menu) Soubor – nejčastější postup, kdy z dílčích souborů lze sestavit celé DVD včetně menu Páska – pro export celého filmu zpět do kamery s kazetami Mini DV Web – pro umístění na internetové stránky Při volbě exportu projektu do souboru musí autor vybrat v rozevíracím seznamu Typ souboru (AVI, MPEG2 – dle výchozího formátu a místa na disku), určí sloţku pro umístění a stiskne Vytvořit soubor. V novém okně Uložit soubor jako určí disk a sloţku pro uloţení souboru (sloţka C není vhodná). Stisknutím tlačítka Uložit je předána práce počítači. Po ukončení je vhodné si svůj výsledek ihned před vypálením přehrát a případně projekt upravit a pod stejným názvem znovu exportovat.
Obr. 19 Export videa v programu Pinnacle Studio
6.7.2 Vypálení DVD Pro vypálení je vhodné pouţít programy, které jsou pro tuto funkci určeny. Nejpouţívanějším programem je Nero Burning ROM. Po jeho spuštění se ihned otevře okno Nová kompilace. V levé části nahoře je nutno zvolit poloţku DVD a v levém panelu okna odkliknout DVD Video. Potom se navolí Název disku a stiskne tlačítko Nové. V novém 30
panelu nám zbývá v pravé části najít sloţku Video TS a tahem myši celý obsah zkopírovat do levého panelu. Po vloţení prázdného disku DVD do vypalovací mechaniky se stiskne tlačítko Vypálit. V novém okně Vypálit kompilaci se na kartě Jmenovka zadá název disku (pokud se to uţ neudělalo v Nové kompilaci) nebo se na kartě Vypálit zadá tlačítko Vypálit. Pak jiţ jen zbývá sledovat průběh Vypalování disku, kde se předtím pro jistotu zaškrtne Zkontrolovat zapsaná data.
7. Možnosti využití klipu pro propagaci školy Zpracovaný propagační klip je moţné pouţít například při příleţitosti oslav školy, na kterou je zvána široká veřejnost. Pomocí projekce můţe být DVD promítáno ve vstupu školy, v sále školy, na chodbách, podle zaměření v odborné učebně, druţině. Totéţ umístění lze vyuţít na dnech otevřených dveří, které jsou realizovány pro rodiče a budoucí ţáky. Klip lze nabídnout (jestliţe existuje) pro lokální televizní vysílání, můţe být uloţen na internetových stránkách školy. Většina rodičů, prarodičů, kteří si prohlíţí webové stránky školy, uvítají kromě fotek i tuto moţnost prezentace svého dítěte, vnoučete. Obraz je doplněný zvukem, pohybem a dojem se znásobí. Pinnacle Studio umoţňuje odeslat video na některý z internetových serverů Yahoo!Video nebo YouTube. Autor se musí na server zaregistrovat předem nebo v průběhu odesílání filmu. Tady se hodí nejlépe témata běţného školního roku (akce školy, nabídka studijních oborů, akademie, činnost krouţků, školní druţiny). Pokud je natáčena zajímavá vyučovací hodina, pokus, projekt, nemusí video zůstat ve škole jen pro účely dalšího promítání ţákům. Natočenou vyučovací hodinu lze umístit na web autori.rvp.cz, který je určený autorům publikujícím na Metodickém portále.
31
Závěr Cílem této práce bylo poskytnout ucelené informace, které usnadní vytvořit propagační video materiál, který představí školu, akce školy, učební obory, zájmové krouţky, školní druţinu, či vyučovací hodinu. Na základě popsaného postupu v programu Pinnacle studio 12, který je z větší části doloţen obrázky, je zde zpracováno DVD, slouţící k propagaci školní druţiny. Toto video můţe být pouţito například k videoprojekci na oslavě výročí školy, k promítání dětem přímo ve školní druţině, můţe být umístěno na školní webové stránky. Pokud se autor rozhodne zpracovávat film v Pinnacle Studio 12 na školních počítačích, bude se pravděpodobně potýkat s mnoha problémy. Zastaralé počítače (nízká operační paměť, nedostačující grafická karta), nezbytnost zakoupení software Pinnacle Studio 12, stálá obsazenost počítačů učiteli či ţáky ve škole. Většina učitelů se nakonec asi rozhodne pro instalaci a střih videa doma na svém počítači, v čase, který mu bude sám vyhovovat. K vytvoření tohoto typu prezentace je zapotřebí hlavně „chuť“. Práce je to velmi zajímavá, ale značně náročná na čas autora. Zejména sestříhání stěţejních pasáţí tak, aby video přitahovalo pozornost, bylo dynamické a účelné. Učitel má ale jednu nespornou výhodu. Zná prostředí školy, jeho priority, značnou část ţáků.
32
Resumé Teoretická část se obecně zabývá funkcí propagace, k čemu vlastně slouţí. Podrobněji ukazuje jednotlivé druhy propagace ve školách. Zároveň se pokusí postihnout současnou situaci na školách, zejména jejich vybavení pro tvorbu digitálního filmu (softwarové i hardwarové poţadavky), vyuţívání učiteli jako tvůrci. Hlavní část je zaměřena na vyuţití DVD filmu pro zvýšení povědomí školy. K vytvoření digitálního videa (střih, titulky, ozvučení, mluvené slovo, …) aţ po konečnou úpravu a export videa je zde vyuţíván program Pinnacle Studio 12 Ultimate. Práce se snaţí učitelům, kteří ještě DVD film k prezentaci nebo komunikaci nepouţívají, ukázat cestu, jak film účelně vytvořit a zpracovat.
33
Seznam literatury a použitých zdrojů [1] ČADA, Ondřej, et al. Digitální kamery : Jak správně filmovat. Video a počítač. 15. 9. 2003, speciál, s. 22-24. ISSN 80-85986-44-2. [2] ČADA, Ondřej, et al. Úvod do digitálního videa : Na co si dát pozor při nákupu videokamery. Video a počítač. 15. 9. 2003, speciál, s. 13. ISSN 80-85986-44-2. [4] Česko. Vyhláška ze dne 11. 1 2005, kterou se stanoví náleţitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2005, částka 4, č. 15, s. 18-19. Dostupný také z WWW:
. [5] Česko. Zákon č. 40/1964 o ochraně osobnosti : Občanskoprávní vztahy a jejich ochrana. In Občanský zákoník, Česká republika. 1964, částka 1, s. § 12. Dostupný také z WWW: . [6] Česko. Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 36, s. 1658–1685. Dostupný téţ z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf 7. GABATHULER, Simon. Pinnacle Studio : Podrobný průvodce střihem a úpravou digitálního videa. 1. vyd. Brno : Computer Pres, 2009. 384 s. ISBN 978-80-251-2503-8. [8] HOLČÍK, Tomáš. Studiový tucet : Pinnacle Studio 12. Computer. 3. 7. 2008, roč. XV, č. 13-14, s. 80. ISSN 1213-7405. [9] Local TV PLUS [online]. 2008 [cit. 2010-08-14]. Ukončení školního roku na ZŠ Brušperk. Dostupné z WWW: . [10] Marketingov%C3%A1 propagace. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 6. 3. 2006, last modified on 8. 5. 2010 [cit.
34
2010-10-29]. Dostupné z WWW: . [11] Město Brušperk : Brušperský zpravodaj-9/2010 [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Zpravodaj. Dostupné z WWW: . [12] MYSLÍN, Josef. Digitální video v praxi : a jeho zpracování v prostředí Pinnacle Studio. Vyd. 1. Kralice na Hané : Computer Media, 2005. Rady pro natáčení videa, s. 124127. ISBN 80-86686-42-6. [13] MYSLÍN, Josef. Digitální video v praxi : a jeho zpracování v prostředí Pinnacle Studio. Vyd. 1. Kralice na Hané : Computer Media, 2005. Rady pro převod videa do počítače, s. 128-130. ISBN 80-86686-42-6. [14] MYSLÍN, Josef. Digitální video v praxi : a jeho zpracování v prostředí Pinnacle Studio. Vyd. 1. Kralice na Hané : Computer Media, 2005. Střihový program, s. 21-23. ISBN 80-86686-42-6. [15] PECINOVSKÝ, Josef. Digitální video : natáčíme, upravujeme, vypalujeme. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2009. Obecné zásady zpracování, s. 62-63. ISBN 978-80-2473128-5. [16] PECINOVSKÝ, Josef. Digitální video : natáčíme, upravujeme, vypalujeme. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2009. Typy videokamer, s. 14-18. ISBN 978-80-247-3128-5. [17] Propagace. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 13. 4. 2008, last modified on 28. 1. 2010 [cit. 2010-10-29]. Dostupné z WWW: . [18] VK TV Studio [online]. 2007 [cit. 2010-11-21]. Ukázky tvorby - krátké videosekvence a příklady střihu. Dostupné z WWW: .
35
[19] Základní škola Vojtěcha Martínka Brušperk [online]. 2008 [cit. 2010-11-14]. Základní škola Vojtěcha Martínka Brušperk. Dostupné z WWW: .
36
Přílohy DVD: Propagace školní druţiny ZŠ Brušperk, celková velikost: 615 MB
37
