Váení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, e na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, e ukázka má slouit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího (aby ètenáø vidìl, jakým zpùsobem je titul zpracován a mohl se také podle tohoto, jako jednoho z parametrù, rozhodnout, zda titul koupí èi ne). Z toho vyplývá, e není dovoleno tuto ukázku jakýmkoliv zpùsobem dále íøit, veøejnì èi neveøejnì napø. umisováním na datová média, na jiné internetové stránky (ani prostøednictvím odkazù) apod. redakce nakladatelství BEN technická literatura
[email protected]
2.3
Rozhraní indukèních senzorù
Základní rozdìlení binárních indukèních senzorù pøiblíení z hlediska napájení je na stejnosmìrné a na univerzální. Snímaèe mají dvou-, tøí- nebo ètyødrátové pøipojení. Výstup mùe být spínací, rozpínací nebo pøepínací. Na stranì senzoru realizuje rozhraní koncový stupeò. Ten je vazebním èlánkem mezi senzorem a zákaznickým rozhraním (relé, vstupní modul PLC apod.) a musí splòovat rozlièné poadavky: n napájení senzoru n vyhodnocení snímaného signálu n pøevod signálové úrovnì a zesílení n potlaèení ruení (filtr) n optická indikace (LED) n ochranu proti chybnému pøipojení n spínání rùzných zátìí vèetnì pøipojovacích kabelù
2.3.1 Elektrická provedení Stejnosmìrné typy mají napájecí napìtí 10
30 V a nebo 10
60 V. Typy univerzální pracují buï ve støídavém rozsahu 20
250 V a nebo stejnosmìrném rozsahu 10
300 V. Speciální rozhraní, dle EN 60947-5-6, døíve EN 50227, mají snímaèe do prostøedí s nebezpeèím výbuchu, nazývané také NAMUR (kap. 2.3.1.4). Poslední rozhraní, které dnes ji nelze opomenout, je komunikaèní rozhraní ASi, které je pro pøímé pøipojení binárních snímaèù, co se týèe komunikace, nejvhodnìjí. Senzory s tímto rozhraním také ji na trhu existují.
2.3.1.1 Stejnosmìrné senzory Stejnosmìrné senzory jsou k dispozici ve dvou-, tøí- nebo ètyødrátovém provedení (obr. 2.36). Dvoudrátové senzory se samozøejmì pøipojují k zátìi sériovì. Nejbìnìjí typové provedení nemá definovanou polaritu vodièù a chová se tudí podobnì jako mechanický kontakt. Aby snímaè sám byl zásobován elektrickou energií, musí jím v rozepnutém stavu téci zbytkový proud. Podobnì v otevøeném stavu není ideálnì rozpojený a ponechává na sobì zbytkové napìtí. S tìmito hodnotami se musí poèítat pøi výbìru nebo kontrole vhodného zatìovacího odporu, aby byly splnìny hodnoty napìových úrovní pro log 0 a log 1. U typu s vyznaèenou polaritou, který vak má montání omezení, jsou zbytkové hodnoty asi o 20 % nií.
42
R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
A
313
±
131
±
±
Obr. 2.36 Pøipojení dvou-, tøí- a ètyødrátových senzorù Tøí- a ètyødrátové senzory mají napájení oddìlené. Pro spínání zátìe mají jeden nebo dva výstupy. Tím výe jmenované omezení jako je u dvoudrátových senzorù odpadá. Rozliuje se plusové a mínusové spínání, podle toho zda koncový tranzistor pøipojuje zátì R ke kladnému nebo zápornému pólu napájecího zdroje (obr. 2.37). V prvním pøípadì se jedná o typ PNP, ve druhém pøípadì NPN. 9é6783 313
5
±
5 9é6783 131 ±
Obr. 2.37 Schéma koncového stupnì tøídrátového senzoru PNP a NPN Vechny dvou- a tøídráty jsou typovì rozlieny na spínací a rozpínací. U rozpínacího typu je pøi aktivovaném senzoru zátì odpojena, u spínacího typu je zátì pøipojena. Ètyødrátový typ má tyto funkce obì pøepínací výstup. Rozliovací údaje spolu se spínací vzdáleností, tvarem pouzdra a zpùsobem pøipojení uvádí témìø kadý výrobce v typovém kódu (klíèi) senzoru.
A
R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
43
2.3.1.2 Univerzální senzory Univerzální senzory jsou k dispozici jenom jako dvoudrátové. Platí pro nì to samé, co bylo øeèeno o stejnosmìrných dvoudrátových senzorech. Typovì se musí opìt rozliit, zda se poaduje spínací èi rozpínací výstup. Do této kategorie se mohou zaøadit i støídavé senzory 20...250 VAC.
2.3.1.3 Øazení senzorù Sériové øazení (spojení) dvoudrátových i tøídrátových senzorù je pøípustné (obr. 2.38).
5
5
Obr. 2.38 Sériové øazení dvou- a tøídrátových senzorù Maximální poèet v sérii zapojených senzorù je omezen souètem napìových úbytkù kadého senzoru a tím dodrením nezbytného napìtí pro zátì. U tøídrátových senzorù je tøeba dát pozor pøi zapínání na vnitøní èasové zpodìní kadého snímaèe oznaèované jako doba ustálení (katalogová hodnota), které zpùsobí prodlouení reakèní doby celé sestavy. Spojení s mechanickým kontaktem je u tøídrátových senzorù moné, u dvoudrátových se musí mechanický kontakt pøeklenout odporem, aby byl snímaè napájen i pøi rozpojeném kontaktu. Paralelní øazení (obr. 2.39) dvoudrátových snímaèù navzájem nebo s mechanickým kontaktem je moné pouze podmínìnì. Dùvod je následující: První aktivovaný senzor z celé sestavy samozøejmì sepne bez problému, ale tím blokuje zbylé snímaèe, které i kdy mají snímaný pøedmìt v pracovním rozsahu snímání, nemají potøebné napájecí napìtí. Teprve kdy se vzdálí snímaný pøedmìt z dosahu senzoru (ten rozepne), objeví se provozní napìtí i na druhém aktivovaném senzoru a ten potom sepne. K sepnutí dojde opodìnì (ji uvedená doba ustálení), protoe ádný senzor nezaène po zapnutí fungovat okamitì, ale se zpodìním (typ. 80 ms). Opodìné sepnutí mùe vyvolat krátkodobé odpojení zátìe. Paralelní zapojení tøídrátových senzorù je bezproblémové.
44
R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
A
5
5
Obr. 2.39 Paralelní øazení dvou- a tøídrátových senzorù
2.3.1.4 Jiskrovì bezpeèné senzory do prostøedí s nebezpeèím výbuchu Vude kde se vyrábìjí, dopravují, zpracovávají a skladují hoølavé látky, mùe vzniknout výbuná atmosféra riziko pro èlovìka a vìcné hodnoty. Podstatné pøedpoklady pro explozi jsou: n hoølavé látky (plyny, prachy, páry, mlhy) n kyslík (vzduch) n zápalné zdroje (jiskry, teplota) Pro ochranu byla pro pøístroje vypracována a schválena provozní ustanovení, ve kterých se prostory s výbunou atmosférou rozdìlují dle stupnì nebezpeèí výbuchu do zón. Projektant technologie (chemik) musí jednotlivé prostory ohodnotit a zakreslit do výkresù dle rizikovosti výbuchu. Pro plyny, páry a mlhy to jsou v poøadí od nejnebezpeènìjí zóny 0, 1 a 2. Projektant-elektrikáø spolu s technologem výroby vybere dle zón pøísluné pøístroje. Nebezpeèné prostory ve strojírenství jsou napø. v lakovnách. Z oblasti senzoriky jsou nejdùleitìjí a nejèastìji pouívané jiskrovì bezpeèné senzory a k nim patøící oddìlovací zesilovaèe. Tyto senzory jsou stejnosmìrné dvoudráty velmi jednoduché obvodové konstrukce bez koncového stupnì. Jsou ji z principu jiskrovì bezpeèné. Obsahují pouze oscilátor dle obr. 2.10 a garantují z dùvodu malého poètu souèástek vysokou provozní spolehlivost. Výstupním signálem tìchto senzorù je jejich proudová spotøeba, která se mìní v závislosti na zatlumení oscilátoru. Výstup je nízkoimpedanèní a senzory jsou tím odolné vùèi rozdílným indukènostem a kapacitám rùzných druhù pøívodních kabelù. Napájení a vyhodnocení proudové spotøeby zajiuje oddìlovací zesilovaè, nazývaný návazné zaøízení, který musí
A
R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
45
být umístìn v normálním prostøedí. Svou konstrukcí musí vyhovovat normì jiskrové bezpeènosti. Má napìové a proudové omezovací souèástky (nìkolikrát jitìné), které i ve stavu poruchy nedovolí, aby v okruhu pøívodní kabel snímaè byla taková energie, která by vyvolala pøi pøeruení nebo zkratu záehovou jiskru. Galvanické oddìlení vstupu, výstupu a napájení zabraòuje vytvoøení proudového okruhu se zemí. Kadý oddìlovací zesilovaè musí být typovì schválen. V Èeské republice provádí schvalování FTZÚ Ostrava-Radvanice. Aby se zajistila bezpeèná souhra mezi senzorem (bezpeèným zaøízením) a oddìlovacím zesilovaèem, byla v Nìmecku, organizací NAMUR16 vypracována norma DIN 19234, která rozhraní pøesnì definuje. Jmenovitá hodnota napájecího napìtí naprázdno je 8,2 V a proudu nakrátko je 8,2 mA (vnitøní odpor zdroje 1 kW). Spínací bod následujícího zesilovaèe musí leet v rozsahu proudové spotøeby 1,2
2,1 mA (obr. 2.12). Dùleité jsou certifikaèní údaje pro senzor a oddìlovací zesilovaè. Tak napø. údaj EEx ia IIC T6 znamená, e senzor je mono pouít v prostøedí s nebezpeèím výbuchu, a e pøi vzniku dvou navzájem nezávislých chyb musí zùstat jiskrová bezpeènost zaruèena (ia). Jedná se o nejpøísnìjí vodíkovou skupinu (IIC). Pøístroj je konstruován tak, aby povrchová teplota nikdy nepøekroèila 85 °C (T6). Oddìlovací zesilovaè musí být umístìn vdy v prostøedí normálním. Souèinnost s jiskrovì bezpeèným senzorem je vyjádøena podobným oznaèením bez T6: [EEx ia] IIC. Blií informace k problematice jiskrové bezpeènosti jsou v [5]. Podle souèasné platné smìrnice 94/9/EC (ATEX 100a) musí být v oznaèení uvedena jetì kategorie pouití. Tak napø. II 1 G znamená vechny povrchové oblasti (II), (1) znamená nejbezpeènìjí konstrukci pøistroje vhodnou pro zónu 0 a (G) je ochrana pøed výbuchem plynù a par. Pro pøístroje, které pracují v dolech, se pouívá (I). Zjednoduené schéma zapojení oddìlovacího zesilovaèe (bez omezovacích prvkù a galvanického oddìlení) je na obr. 2.40. Ve spojení s ji jmenovaným senzorem NAMUR vznikne tak nejjednoduí tøídrátový indukèní senzor, ale jen pro normální prostøedí.
1$085 9é6783
±
Obr. 2.40 Pøipojení senzoru NAMUR k oddìlovacímu zesilovaèi 16
Zkratka nìmecké organizace, která vytváøí a spravuje normy pro nevýbunost v chemii.
46
R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
A
2.3.2 Ochranná opatøení Aby se indukèní senzory uchránily pøed znièením vlivem pøetíení a nebo nekvalifikovaného zacházení, mají zabudovány rùzné ochrany. Pod bezpeènostním opatøením se zde rozumí takové doplnìní základní funkce, které zaruèí, e se na výstup senzoru nedostane ádný signál, který by mohl zpùsobit chybnou funkci následného zaøízení.
2.3.2.1 Ochrana proti pøepólování a pøepìtí Pouitím ochrany proti pøepólování se zabrání znièení senzorù pøi jakékoliv zámìnì vech pøívodních vodièù. K pøívodùm jsou zapojeny diody, pøíp. usmìròovací mùstek. Krátkodobé pøekroèení napájecího napìtí opìt nesmí senzor znièit. Chrání se pøepìovými ochranami jako jsou Zenerovy diody nebo varistory (obr. 2.37).
2.3.2.2 Ochrana proti pøetíení výstupu Senzory s touto ochranou vydrí v celém rozsahu napájecího napìtí a teplot sníení zatìovacího odporu a do zkratu. Nebezpeèí pøetíení koncového stupnì spoèívá v nárùstu ztrátového výkonu, a tím teploty výstupního polovodièového prvku na nepøípustnou hodnotu, co by vedlo k jeho znièení. Nejlevnìjí ochranou proti pøetíení je pouití termistoru s kladným teplotním souèinitelem do série se zátìí. To má vak nìkteré nedostatky: Pøi zkratu teèe velmi vysoký pièkový proud, vypínací proud je závislý na okolní teplotì a koncový stupeò je znaènì teplotnì namáhán. Tato ochrana má tedy smysl jen pøi malých zatìovacích proudech (do 100 mA) a malém napájecím napìtí (do 30 V). Jinak ochrana je to robustní a odolná vùèi ruení, protoe má setrvaènost. Dalím druhem ochrany je omezení výstupního proudu na konstantní hodnotu. To je nejlevnìjí elektronické øeení. Vede vak opìt k velkému teplotnímu namáhání koncového stupnì vlivem ztrátového výkonu zvlátì pøi zkratu. Je vhodná pro jetì mení zkratové proudy ne v pøedchozím pøípadì. Její pøedností je okamitá funkceschopnost po odstranìní zkratu. Nejprunìjí, ale také nejnákladnìjí øeení je taktované pøetíení. Jestlie vznikne pøetíení, výstup zátì odepne a po urèité prodlevì (100 ms) ji opìt zapne. Pokud pøetíení trvá, je proud omezen a po nìkolika ms opìt pøeruen (obr. 2.41). Cyklus se opakuje pokud chyba trvá. Po odstranìní chyby senzor automaticky zaène fungovat. Teplotní zatíení koncového stupnì je malé, protoe spínací pomìr impulz/ pauza je rovnì malý (1/100). Tento zpùsob ochrany je nìkdy pracovníky údrby odmítán pøi zpracování signálu senzoru programovatelným automatem. Pokud pøetíení není úplný zkrat, mùe se automat dívat na taktování jako na vstupní signál a odstranìní takové závady je pak velmi obtíné. Závìrem je mono konstatovat, e kadá ochrana má své pøednosti i nedostatky. A proto výrobci stále nabízejí vechny druhy.
A
R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
47
, ,= ,3 WSDX]D
Obr. 2.41
W]DS
W
Ochrana výstupu senzoru taktováním, IP pracovní, IZ zkratový proud
2.3.2.3 Ostatní ochranná opatøení Aby se pøi zátìích s vysokou impedancí, pøípadnì i ve stavu bez zátìe, dodrely hodnoty signálových úrovní pro log 0 a log 1, musejí být bezpeènì odvedeny blokovací proudy o velikosti 10 µA. Z tohoto dùvodu obsahují tøí- a ètyødrátové snímaèe základní zátì, která zajiuje i bez vnìjí zátìe, e koncovým stupnìm protéká proud asi 1 mA. Tím se zabrání vzniku nedefinovaných stavù pøi pøeruení nìkterého pøívodního vodièe (obr. 2.37). Bìhem nábìhové fáze senzoru, po zapnutí napájení, jsou vechny výstupy zavøeny. Dùvod je stejný zabránit nedefinovaným výstupním signálùm. A po uplynutí doby ustálení je senzor schopen funkce.
2.3.3 Zátìe Èistì ohmické zátìe nekladou ádné poadavky na koncové stupnì senzorù. Pøi zapínání a vypínání nevznikají ádné napìové ani proudové pièky. Induktivní zátìe naproti tomu pøipravují problémy indukovanými napìtími. I po odepnutí dodává indukènost zátìe proud (klesá dle exponenciální køivky), který se uzavírá pøes pøepìový ochranný prvek. Energie pøi tom vzniklá je úmìrná souèinu indukènosti a ètverci proudu, take musí být definována max. pøípustná indukènost. Je-li tato hodnota pøekroèena, ochranný prvek se znièí, tím také senzor, bez ohledu na to, e koncový stupeò byl vùèi pøepìtí chránìn. Kvùli bezpeènému odpojování velkých indukèností se pouívá k cívce paralelnì pøipojená dioda. Ta vak prodluuje dobu odepnutí relé (stykaèe), ponìvad nahromadìná energie W = 1/2.L.I2 se mìní v teplo pomaleji. Indukènost vak mùe být i velká. Poadavek ochrany vùèi pøepólování vak zakazuje umístit tuto diodu do senzoru. Jako indukèní zátìe se chovají relé. Indukènosti jsou vak rozdílné v sepnutém a nesepnutém stavu. Vdy je smìrodatná indukènost v sepnutém stavu relé, kdy je malá vzduchová mezera a tudí veliká indukènost. Tato skuteènost se nejvíce projevuje pøi spínání stykaèù ve støídavých sítích. Impedance stykaèe je mnohonásobnì vìtí v sepnutém stavu ne v rozepnutém, kdy zátì pøedstavuje jen ohmický odpor cívky. To vede a k osminásobné hodnotì proudové pièky pøi sepnutí (doba trvání typ.10 ms). Støídavé polovodièové spínací prvky (triaky) pouívají tzv. øízení v nule. Pøepìové ochranné prvky pøevádìjí potom pøi odpínání jen malou energii. Zvlátní pozornost si zaslouí také kapacitní zátìe. Pøi zapnutí pøedstavuje kondenzátor zkrat a pøeije jen senzor s proudovou ochranou. Taktovaná ochrana se vak pouít nedá, nebo ta bude stále kmitat, nepøejde do ustáleného stavu.
48
R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
A
Také spínání árovek (indikace stavu) má své zvlátnosti. Udávané jmenovité hodnoty proudu a pøíkonu se vztahují na ustálený stav. Pøi zapnutí je vak wolframové vlákno studené a proudový náraz dosahuje u nìkterých typù a 15násobek jmenovitého proudu. Asi za 10 ms klesne na polovinu ustálené hodnoty. Nároky na koncový stupeò senzoru jsou vak znaèné a opìt kvùli kmitání nelze pouít ochranu taktováním.
2.3.4 Sbìrnicové rozhraní V montáních technologiích (pøedevím automobilového prùmyslu), jejich komplexnost stále roste, smìøuje trend dalího vývoje k decentralizovaným systémùm. S tím je spojen také poadavek na komunikaci mezi vemi úrovnìmi øízení a k úrovni nejnií, k samotným výrobním pøedmìtùm, na kterých jsou binární senzory a akèní èleny (ovladaèe) neboli aktory umístìny. Protoe je stejnì v tìchto prvcích stále více digitální mikroelektroniky, vnucuje se nápad, vybavit je sériovým sbìrnicovým rozhraním. Tím se dosáhne øady výhod: Zaøízení je pøehlednìjí, a zùstává flexibilní, protoe kadé rozíøení nebo zmìna jsou snadno bez velkých nákladù proveditelné. Obousmìrný sbìrnicový systém dále nabízí monost pøenáet dodateèné informace jako jsou konfiguraèní, inicializaèní a parametrizaèní data, stavová a chybová hláení. Pøedzpracování signálu, linearizace, A/D pøevod se tímto dostanou do senzoru, kam také patøí. A koneènì ani materiálové a montání úspory na kabelech nejsou zanedbatelné. Problémem zùstává velký nárùst ceny senzoru. Tyto pøednosti vedly k tomu, e v souèasné dobì je ji uzavøená standardizace sbìrnice ASi (aktor-sensor-interface). Cenový nárùst u této sbìrnice ji tak velký není, protoe se pouívají komunikaèní uzly, ke kterým se mohou pøipojit libovolné binární senzory (obr. 2.42). Popis sbìrnice ASi je v [6]. Dalími typickými sbìrnicemi pro montání technologie jsou v Evropì Profibus DP (Siemens) a v Americe a Japonsku DeviceNet (Allen Bradley).
Obr. 2.42
A
Komunikaèní modul pro pøipojení senzorù R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
49
2.4
Technologie výroby senzorù
Rùzné technologie, pouívané v elektronice, naly postupnì uplatnìní i pøi výrobì senzorù. Dnes je rozhodnuto pro technologii SMT, která dovoluje vysoký stupeò komplexnosti a spolehlivosti obvodového zapojení. Jestlie v pionýrských dobách senzoriky, kdy se kvùli malému prostoru uvnitø snímaèe mohla realizovat jen jednoduchá zapojení, je dnes mono pouitím a ji standardních a nebo zákaznických integrovaných obvodù (ASICs) a vytvoøit taková zapojení, kde na jednom èipu jsou soustøedìny tisíce tranzistorù. Ji od zaèátku integrované polovodièové techniky jsou pro indukèní senzory k dispozici standardní obvody, které vak splòují pouze základní funkce. Vnì obvodu jsou jen funkèní prvky oscilátoru a rezistory pro nastavení spínací bodu a hystereze. Vìtina výrobcù proto pouívá zákaznické obvody, které mají ji pøipravené rozhraní na snímací hlavu. Najustování poadované hodnoty spínací vzdálenosti se provádí laserem pøes okénko integrovaného obvodu. Velice dùleité je pro kadého výrobce senzorù zvládnout zalévání. I kdy je jak elektronická øídicí èást, tak i systém snímací hlavy (èidla) vùèi otøesùm a teplotním zmìnám dobøe odolný, dosáhne se ochrany senzoru pøed klimatizaèními vlivy a ruivými elektrickými proudy teprve zalitím. Tady jsou základy pro pouití senzorù v extrémních podmínkách. Této ochrany se dosáhne vyplnìním prostoru pouzdra senzoru zalévací hmotou. Základní poadavky na zalévací hmotu jsou: n snadná zpracovatelnost n malé vyvíjené teplo a malá smrtitelnost pøi vytvrzování n ochrana vùèi vlhkosti a agresivním chemikáliím n mechanická odolnost n vysoká elasticita n minimální køehnutí i pøi teplotách pod bodem mrazu n splnìní izolaèní tøídy n samozháecí vlastnosti n prùchodnost svìtla pøi pouití pro optoelektroniku K tomu musí být splnìna jetì øada elektrických (mìrný odpor, povrchový odpor, permitivita...), teplotních (roztanost, vedení tepla...), mechanických (tahová, tlaková, ohybová pevnost...) a chemických (elektrolytická koroze, tropická odolnost...) vlastností. Dále se u zalévacích hmot rozliuje podle rùzných pojidel systém: n polyesterový n epoxydový n silikonkauèukový n polyuretanový Samotné zalévání je i èasovì nároèné a výraznì se podílí na cenì senzoru. Pro rùzné druhy senzorù se pouívají specifické technologie a kadý výrobce si své know-how chrání.
50
R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
A
Kvalita zalévání ovlivòuje i následné zahoøování a kontrolu funkèních parametrù a tím i výtìnost výroby.
2.5
Závìr
Z aplikaèního hlediska je mono rozdìlit indukèní senzory na dvì skupiny. V první jsou senzory standardního provedení (jednocívkové), od kterých se neádá víc, ne indikace pøítomnosti kovového pøedmìtu. Tyto senzory pùvodnì vznikly jako náhrady mechanických koncových spínaèù. Zde ádné výrazné inovace oèekávat nelze. Stìejním úkolem je sníit pouze výrobní náklady a obstát na trhu pøedevím díky nízké cenì. Stále bude urèitì pokraèovat miniaturizace. Zajímavým nápadem je vytvoøení miniaturního standardu, napø. M5, kterým by se pokryly ostatní aplikace øeené dosud typy M8 a M12. Pøedpokladem je zvìtit spínací vzdálenost u M5 a zvládnout novou výrobní technologii. Jedna technologická zajímavost: V zalévací hmotì nesmí být jediná bublinka, a to se pøi miniaturních rozmìrech splòuje obtínì. Ve druhé skupinì, speciálních senzorù, mají nejvìtí perspektivu senzory analogové. Zde se oèekává zlepení funkèních parametrù a tím splòování poadavkù mìøení. Urèitì dojde ke zvìtení mìøicích rozsahù. V prùbìhu rozsahu (nebo i mimo nìj) bude mono softwarovì umístit jeden nebo více spínacích bodù. Chyba mìøení je ji dnes u nìkterých typù mení ne 1 %. Zabudovaná komunikaèní rozhraní se budou vyskytovat pøedevím v této druhé skupinì senzorù a tam, kde budou potøeba jetì dalí funkce, jako jsou zmìna konfigurace a vnitøní diagnostika. Tady jen poznámka: Standardní senzory komunikují ji dnes pøes modul (komunikaèní uzel), ke kterému jich je pøipojeno více. Zabudování komunikaèního rozhraní pøímo do standardního indukèního senzoru je jednak finanènì nevýhodné a nemá ani smysl, protoe zabere jednu adresu, kterou má celý modul s 8 nebo i 32 vstupy. Komunikaèní rozhraní patøí výkonnìjím senzorùm s inteligencí.
Literatura [1] Fericean, S.: Moderne Wirbelstromsensoren, Elektronik 8/2001 [2] Schnell, G. (Hrsg.): Sensoren in der Automatisierungstechnik, Vieweg Verlag, 1993 [3] Induktive Sensoren, firemní katalog Hans Turck GmbH, 2002 [4] Sensorik, firemní katalog Pepperl Fuchs GmbH, 1988 [5] EN 50 227 (NAMUR): Control circuit devices and switchings elements, proximity sensors, DC interface [6] Kriesel, W.; Madelung,O.W: ASI-Das Aktor-Sensor-Interface für Automation, München, Hanser, 1994
A
R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
51
2.6
Pøíklady realizovaných aplikací
2.6.1 Kontrola správného umístìní plechovky Úkol: Zjistit polohu ocelových a hliníkových plechovek na výrobní lince kvùli oznaèení plechovky datem. Problém: Spínací vzdálenost bìného indukèního senzoru závisí na materiálu snímaného pøedmìtu. Zjistit správnou polohu plechovky bez ohledu na materiál není normálním senzorem moné.
Øeení: Indukèní senzor s redukèním faktorem 1. Klíèové body: Pøestavování senzoru pøi zmìnì materiálu plechovky není ji nutné, nebo spínací vzdálenost zùstává stejná, bez ohledu na typ materiálu. % åQêW\S 3RORKDWLVNXQHQtVWHMQi
RFHORYiSOHFKRYND
52
KOLQtNRYi SOHFKRYND
5HGXNþQtIDNWRU 3RORKDWLVNXMHVWHMQi
RFHORYiSOHFKRYND
R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
KOLQtNRYi SOHFKRYND
A
2.6.2 Zjitìní pøítomnosti hliníkové tuby na ocelovém trnu VHQ]RU
Úkol: Zjistit pøítomnost hliníkové tuby na ocelovém trnu pøi rychlosti otáèení 0,5 ot/s.
$O
Problém:
)H
Bìný indukèní senzor nerozlií hliník od oceli. Druhý problém je vybrat senzor dostateènì rychlý, aby snímání stihnul.
Øeení: Indukèní senzor selektivní, kap. 2.2.5, prùmìr pouzdra 30 mm, spínací vzdálenost 10 mm. Klíèové body: Pro danou obvodovou rychlost 785 mm/s vychází doba trvání pulzu 16 ms za pøedpokladu úèinné plochy pøiblinì 16×16 mm, co pøi pomìru pulz:mezera = 1:1 dává kmitoèet 32 Hz. To je pro typy s prùmìrem pouzdra 30 mm s velkou rezervou vyhovující, protoe jejich mezní frekvence je 500 Hz. Poèetní rozvahu je nutno provést a porovnat s tabulkovou hodnotou mezní frekvence. V praxi je mnoho pøípadù, kdy tato podmínka splnìna není.
A
VHQ]RU
)H
R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
53
2.6.3 Hlídání krajních poloh pneumatického ventilu v prostøedí s nebezpeèím výbuchu (Ex)
Úkol: Hlídání a hláení krajních poloh ventilu ve výbuném (Ex) prostøedí.
Problém: Ex prostøedí, plyny, zóna 1.
Øeení: Indukèní senzor NAMUR, dvojitý, kategorie EEx ib IIC T6, oddìlovací zesilovaè dvojitý, kategorie [EEx ib IIC]. Klíèové body: Indukèní senzor je umístìn v zónì 1, oddìlovací zesilovaè je v normálním prostøedí. Propojovací kabel musí mít hodnoty indukènosti a kapacity mení ne je pøedepsáno na zesilovaèi. Pøedpokladem jsou zanedbatelné hodnoty indukènosti a kapacity senzoru, co je prakticky splnìno vdy. Pneumatické ventily mají standardní mechanické rozmìry vèetnì upevòovacích otvorù. Senzor je tomu pøizpùsoben.
54
R. Martinek: SENZORY v prùmyslové praxi
A