Vážení přátelé, při přípravě třetího čísla Sanačních novin věnovaných z větší části problematice vlhkých staveb, jsme se rozhodli požádat o spolupráci Ing.Miroslava Havla, znalce, dlouholetého odborníka, který mimo jiné zakládal a dlouhá léta vedl WTA-CZ, odborníka, který se vždy snažil skloubit praktické otázky sanací staveb s technologickým a materiálovým vývojem v této oblasti, ale především odborníka ochotného se podělit o své bohaté zkušenosti z této oblasti. Z původně zamýšleného krátkého rozhovoru, se stalo zajímavé vzpomínání na počátky sanací v bývalém Československu, kdy navzdory nepříznivé materiálové situaci a především navzdory velmi problematickému vztahu tehdejších státních institucí k památkám a památkové péči vůbec, se díky řadě zapálených odborníků i praktiků rodil obor sanací jako takový. Bylo nám líto rozhovor redakčně krátit a tak jsme se rozhodli jej uveřejnit celý na známé webovské adrese http://novinybetosan.wz.cz. Zde najdete pouze úvodní ochutnávku: Sanační noviny (SN): Pane inženýre, Vy osobně jste stál nejen u zrodu, ale po dlouhá léta i v čele WTA CZ. Můžete nám stručně říci, co je WTA, co je WTA CZ a jaké je poslání těchto společností? Ing. Miroslav Havel (MH): Stručně řečeno WTA je vědeckotechnická společnost pro sanace a péči o památky založená již v roce 1976 v SRN. WTA-CZ vznikla v roce 1998 jako jedna ze součástí WTA International. Ostatně to je možné se dočíst na oficiálních www stránkách společnosti WTACZ (www.wta.cz). Posláním těchto společností je v nejobecnějším slova smyslu výměna a předávání zkušeností z oboru sanací staveb a především z oblasti péče o památkově cenné objekty. Sanační noviny (SN): Tedy něco jako bývalá ČSVTS? Ing. Miroslav Havel (MH): Do jisté míry ano. Pokud dovolíte, vrátím se trochu do historie. V roce 1960 při Československé akademii věd vznikla Československá vědeckotechnická společnost ČSVTS. Pro stavebnictví bylo založeno celkem 12 odborných skupin. Některé uvedu : odborná skupina na beton, lehkou prefabrikaci, zakládání staveb, průmyslové stavby, místní stavebnictví, rekonstrukce, hydroizolace, chemie, statika atd. Hlavním posláním tehdy bylo “účelné spojování individuálních a skupinových zájmů se zájmy celospolečenskými v rámci odborné působnosti“. Práce ve společnosti ČSVTS znamenala především prohlubování odborných znalostí a profesní kvalifikace. Pro širokou veřejnost byla pořádána odborná školení, semináře, konference, celorepubliková sympózia, která byla pořádána každým rokem, buď na krajské nebo na republikové úrovni. Pokud si vzpomínám, garantoval jsem osobně několik akcí, které byly věnovány právě sanacím vlhkých objektů. 1964 – školení – elektroosmotické vysoušení zdiva – Bratislava 1967 – konference – elektroosmotické vysoušení zdiva – Praha 1970 – seminář – Sanace zavlhlého zdiva starých stavebních objektů – Opava 1977 – konference – Sanace vlhkého zdiva – Ostrava 1977 – konference – Hydroizolace pozemních staveb – Košice 1984 – konference – Sanace vlhkého zdiva budov – Plzeň 1987 – sympozium – Sanace vlhkého zdiva budov – Opava 1989 – konference – Hydroizolace staveb – Praha
Sanační noviny (SN): Počátek 90. let ovšem znamenal zásadní organizační změny v řadě organizací, s bývalou ČSVTS tomu jistě bylo nejinak? Ing. Miroslav Havel (MH): Po roce 1989 byl na Novotného lávce v Praze ustaven tzv. svaz společností. Do tohoto svazu se přihlásila Česká stavební společnost. U této společnosti pokračovala v odborné činnosti naše specializovaná odborná skupina pod názvem „Rekonstrukce a sanace staveb.“ V této odborné skupině aktivně pracovali zástupci ČVUT Praha, Kloknerova ústavu při ČVUT, VUT Brno, VŠT Košice, a dále mnoho podniků, které sanace prováděly, např.: PS Praha, OSP Opava, SPm Plzně, OSP Plzeň-sever a další. Sanační noviny (SN): Na činnost této odborné skupiny tedy navázala WTA-CZ? Kdy došlo k formálnímu založení WTA-CZ? Ing. Miroslav Havel (MH): V roce 1997 jsem byl osobně na školení „Injektáže“ v Německu. Při závěrečné zkoušce se mne zeptal pan Ing.Hanz Alex Kabrede, tehdejší předseda WTA-D v Německu, proč u nás nemáme WTA. Vzápětí přislíbil svou pomoc při jejím založení. Posléze jsme se setkali v Praze na Novotného lávce. Předal nám veškeré podklady, zejména stanovy, které jsme upravili na naše podmínky. Za přítomnosti tajemníka ČSS Ing.Františka Šlajcha bylo vzájemně dohodnuto, že WTA–CZ bude založena u Stavební společnosti. V červnu 1998 byla založena WTA v České republice. Byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra na adrese Novotného lávka 2, 116 68 Praha 1 a používá značku WTA–CZ. Zakládajícími členy byly členové České stavební společnosti, odborníci z ČVUT Praha, VUT Brno, z Kloknerova ústavu ČVUT Praha, TAZÚS Praha, Státního ústavu památkové péče Praha. Členskou základnu vzápětí rozšířily firmy, které mají dlouhodobé zkušenosti se sanacemi, terénní aplikací sanačních hmot a systémů a v neposlední řadě zástupci firem, kteří nabízejí sanační hmoty a systémy. Já osobně jsem ve společnosti působil jako zakládající člen zvolený na 2 období předsedou WTA-CZ, v současné době jsem čestným předsedou společnosti a na její činnosti se snažím podílet tak jako v předchozích letech. Sanační noviny (SN): Nepochybně důležitým aspektem činnosti těchto společností, měřítkem úspěšnosti, je otázka, zda se daří prosazovat vědecké poznatky, odborně podložené postupy i mezi širší stavební veřejnost, mimo okruh úzce specializovaných odborníků. Domníváte se, že se WTA-CZ daří přiměřeně „popularizovat“ pokrok v této oblasti? Co, pro to konkrétně WTA-CZ, dělá? Ing. Miroslav Havel (MH): Posláním společností je primárně uvádět novinky v oboru rekonstrukcí a sanací do praxe a dále vědomosti získané při provádění prací při sanaci a rekonstrukci rozličných staveb předávat dále. Krom této „osvětové“ činnosti tvoří významnou součást práce ověřování vlastností a zkoušení nových materiálů. Vlastní ověření a vzájemné porovnávání je nezbytným předpokladem pro následné úspěšné zavádění nových materiálů do praxe. Nejznámějšími výstupy z činnosti jsou směrnice, které pojednávají o určité problematice z oboru sanace staveb. WTA-CZ se snaží mezi širší odbornou veřejností tyto směrnice popularizovat zejména formou seminářů a školení. Krom toho úspěšnou platformou pro výměnu zkušeností jsou každoroční celostátní konference. Dovolte ale malou odbočku do historie. Propojení akademické obce s praktiky velmi často vznikalo spontánně, vzpomínám si, že nejvíce spolupráce mezi odborníky z oblasti teorie a praxe bylo na Plzeňsku a v Opavě. Zde se ověřoval patent pana Ing.J.Kosa z VÚPS Praha –
injektování minerálních olejů do zdiva, dále prostředky LUKOFOB, TOSIL, ověřování smyčkové elektroosmózy a další. Byl zde odzkoušen stroj na zarážení nerez plechů autorů z Rakouska pánů Haböcka a Weinzierla. První stroje od firmy Comer na prořezávání zdiva byly v terénu prověřovány, byla zkoušena jejich použitelnost v Plzni v Městském stavebním podniku. Podobně to bylo s lanovou pilou od firmy Diamant Boart z Belgie, kdy byla tato pila zakoupena a zaváděna pro používání při provádění dodatečných izolací ve zdivu všeho druhu a tloušťky. Začaly se používat postupně také sanační omítky místní výroby, v prvé polovině 90.let pak začaly být široce dostupné i výrobky ze zahraničí. S výsledky a zkušenostmi z realizací sanace zdiva různými metodami byli již seznámeni účastníci konference v roce 1990 v Plzni a Praze, v roce 1992 v Brně a v roce 1994 v Opavě. Zaváděním nových materiálů a používáním více chemie ve stavebnictví však docházelo rovněž k mnoha chybám, především při aplikaci nových výrobků na staré objekty. Tyto problémy ostatně vznikaly se stejnou měrou také v sousedním Německu a Rakousku i v dalších zemích. Rozdíl byl v tom, že tyto problémy se počaly v těchto vyspělých zemích objevovat již v 70. letech minulého století, tedy asi o 20 let dříve. Zájem o zachování památek v Německu ostatně vedl, jak jsem již uvedl na počátku, již na počátku 70. let minulého století k vytvoření skupiny spolupracujících vědců, znalců, techniků a specialistů z praxe. Tato skupina nadšenců postupně sbírala bohaté zkušenosti se sanacemi, postupně poznávala možnosti a nejrůznější úskalí při používání nových stavebních materiálů na památkově cenných objektech nebo na objektech památkově chráněných a z této spontánně vzniklé skupiny odborníků vznikla v roce 1976 Vědeckotechnická společnost pro sanaci staveb a péči o památky – WTA. Ale to už bych se opakoval. Abych se vrátil k Vaší otázce, myslím, že každý, kdo navštíví historická centra našich měst, musí uznat, že řada dlouhodobě zanedbávaných objektů a nemusí se nutně jednat vždy o kulturní či církevní památky, změnila svůj vzhled k nepoznání. Řada objektů je dnes úspěšně využívána pro galerijní účely, v řadě objektů jsou restaurace, kavárny, ale i kanceláře, informační střediska atd. Nemalá část historických objektů slouží pro bydlení. Všechny tyto příklady využití by nebyly dost dobře možné bez aplikace nejnovějších poznatků z oboru a to snad samo o sobě svědčí o tom, že naše práce, osvěta, o kterou se po desetiletí snažíme, není marná. Že se postupně daří v oblasti sanací naplňovat poslání WTA, zajistit v maximální možné míře odborný a kvalifikovaný přístup k historickým budovám, zajistit nejen půvabný vzhled, ale i potřebnou životnost. Sanační noviny (SN): Činnost WTA-CZ se ale neomezuje pouze na sanace vlhkých staveb? Ing. Miroslav Havel (MH): WTA je obecně vnímána jako společnost zaměřená pouze na problematiku vlhkých staveb, ale to je poněkud zavádějící. Společnost si vytkla mnohem širší cíle. S ohledem na to, že se činnost společnosti týká problematiky sanace a rekonstrukce budov v širším slova smyslu, bylo založeno pro činnost společnosti celkem 7 tzv. referátů. Pro Vaši informaci se jedná o následující specializace: - Ochrana dřeva - Úprava povrchů - Restaurování kamene
- Zdivo - Sanace betonových konstrukcí - Fyzikálně-chemické zásady - Statika a dynamika Prvním úkolem všech referátů je překládání existujících směrnic do češtiny. Pro Vaši představu, za dobu své činnosti členové WTA zpracovali a vydali 17 edicí publikací na různá témata a zpracovali na 30 směrnic. Pochopitelně vlastnímu překladu do češtiny musí ještě před vydáním předcházet široké konzultace, ověření, zda jsou směrnice v souladu s platnými normami ČSN, s aktuálním zněním norem DIN a dnes i s evropskými normami. Před vydáním každé směrnice proto pořádáme semináře, jejichž prostřednictvím se snažíme do fáze, kdy lze znění směrnice připomínkovat, vtáhnout co nejširší okruh zainteresovaných odborníků. Krom toho WTA-CZ pořádá pro projektanty, stavební firmy, obchodní firmy a investory tzv. odborné kurzy. Ty se zaměřují na diagnostiku, návrh sanačních opatření i vlastní realizaci. Po úspěšné zkoušce obdrží osvědčení o absolvování kursu a obdrží odborné publikace. Konečně v neposlední řadě WTA-CZ vydává odborný zpravodaj. Zde jsou uváděny novinky a zkušenosti získané při provádění rekonstrukce a sanace staveb. Sanační noviny (SN): Co nového můžeme očekávat v oblasti sanací vlhkých objektů v nejbližší budoucnosti? Chystá WTA-CZ něco nového v oblasti technických předpisů, v oblasti materiálů či nových technologií? Ing. Miroslav Havel (MH):: V současné době máme čerstvě přeloženou novou směrnici 2-9-04 Sanační omítkové systémy. Tato směrnice navazuje na stávající směrnici WTA 2-2-91 a 2-6-99. V listopadu 2007 se k této směrnici uskutečnil seminář, kde každý zúčastněný obdržel český překlad směrnice. Vyzvali jsme všechny přítomné a členy WTA – CZ, aby k této směrnici zaslali připomínky na adresu
[email protected]. Tak se těšíme, že ohlas na novou směrnici bude co největší a obdržíme kvalifikované připomínky. V této směrnici jsou totiž obsaženy nejnovější poznatky i dlouhodobé pozitivní zkušenosti se sanačními omítkami. Ve směrnici jsou především zohledněny požadavky evropské normy DIN EN 998-1 (též ČSN EN 998-1). Novinkou je nová definice tzv.“sanačních omítek“. Z jejího znění: „Sanační omítky WTA jsou vyrobeny a odzkoušeny průkaznými zkouškami dle DIN EN 988-1 ( ČSN EN 988-1), vyplývá jednoznačná povinnost zajistit pro omítkové systémy s touto deklarací právě průkazní zkoušky. Směrnice jednoznačně deklaruje v tabulkách 1 až 4 technické požadavky na postřikovou maltu, na podkladní omítku WTA, dále na sanační omítku WTA a v neposlední řadě i na povrchové úpravy sanačních omítek Dále je ve směrnici v kapitole 3.2 upřesněna oblast použití. Z té vyplývá, že sanační omítkové systémy se používají přednostně u zdiva s různým stupněm zasolení a dále jako doplňující opatření v případě provedení svislé či vodorovné hydroizolace. Současně se ve směrnici konstatuje, že odstranění vlhkosti ze zdiva nelze dosáhnout pouhou aplikací sanačních ani jiných omítek. Je nově upřesněn i rozsah zodpovědnosti za výsledek sanačního zásahu, za návrh sanace vlhkého zdiva je primárně zodpovědný projektant. Pokud nebyl vypracován projekt, nese zodpovědnost za provedení sanačního systému odborná prováděcí firma.
Věřím, že nová směrnice WTA č.2-9-04 sanační omítkové systémy se rychle ujme pro zkvalitnění sanačních prací na objektech. Rád bych však připomněl, že dále platí pro provádění sanace vlhkého zdiva i ČSN 730610 – Hydroizolace – Sanace vlhkého zdiva. Sanační noviny (SN): Nedá nám to, abychom Vám nepoložili závěrem všetečnou otázku. Co chystáte Vy osobně, čím se zabýváte? Ing. Miroslav Havel (MH): Děkuji za otázku, v současné době mám práce víc než dost. Momentálně projektuji já a moji kolegové ve znalecké kanceláři sanaci vlhkých staveb a zajišťujeme i realizaci sanačních zásahů. Tak jako v předcházejících letech, se na nás obrací řada investorů a to zejména v případě nekvalitně provedených sanačních zásahů. Potřebují obvykle urychlené zpracování či provedení znaleckých posudků, obracejí se na nás s žádostí o zpracování návrhu jak odstranit vzniklé vady nebo napravit vzniklé škody. Uvědomuji si v této souvislosti, že vlastně té osvěty není dost, protože máme práce víc než dokážeme stihnout. Musím připustit, že dáváme přednost prosbám o zpracování diagnostiky a návrh nové sanace objektu. To je práce, která mne i mé kolegy těší mnohem více. Když se od počátku sanačního zásahu postupuje správně v součinnosti s investorem i zhotovitelem, věřte mi, že výsledek bývá téměř vždy více než uspokojivý a je to mnohem příjemnější než zjišťovat, co kdo udělal špatně, či sdělit investorovi, že ten neb onen „rekonstrukční“ zásah nevratně poškodil či omezil využití opravovaného objektu. Dovolte abych popřál Vašim čtenářům vše nejlepší v roce 2008 a budeme se těšit na spolupráci při zhotovení projektu nebo realizace sanace. Sanační noviny (SN): Děkujeme za rozhovor. Dovolte abychom snad i za Vás popřáli Ing.Miroslavu Havlovi pevné zdraví a energii a chuť do práce i do dalších let. A to jak ve WTA - CZ, tak v jeho znalecké kanceláři. Ing.Havla zastihnete na následující kontaktní adrese, kam se můžete obrátit s prosbou o pomoc v případě jakýchkoliv problémů z oblasti sanace vlhkých objektů: Ing.Miroslav Havel,aut.Ing. Expertní a znalecká kancelář SANACE STAVEB kancelář : Koterovská 9, 326 00 PLZEŇ e-mail.:
[email protected] tel/fax : + 420 377 456 813 mobil: + 420 608 245 569, + 420 605 474 276 - kancelář
