10.
KARENARMSTRoNGoVÁ
SprávnÝch kolejí' Jinak by celf náboženskf podnik ztroskotal a život by pozbyl smyslu. Politika tedy pŤedstavovala to' co by kŤesťanénazva|i svátostí: byla arénou, v nížse muslimové setkávali s Bohem a jeŽ umožÍlovala boŽskému, aby činně prisobilo ve světě. Proto nebyly dějinné ittapy a strasti muslimské komunity - politické waždy, občanské války' invaze,vzestlJp apádvládnoucích dynastií - odtržené od r,nitŤního náboženského hledání, ale byly pro islámské pŤedstavy r ozhodujíci. Muslimové meditovali nad dobov'fmi událostmi a uplynu[,rni dějinami stejně jako kŤeséanérozjíma|inad iko-
nou. Využívalitvrirčíobrazotvornosti k tomu, aby objevili skryté božskéjádro. Popis vnějšíchdějin muslimského lidu tedy nem Že pŤedstavovat něco vedlejšího, protože jedním z hlavních rys islámu ie sakralizace dějin.
CHnoNoLoGIE ,
610 Prorok Muhammad pŤijímá v Mekce prvrrí zjeveníKoránu a o dva roky pozděj|začíná kázat, 616 Zhoršujíse vztahy mezi Muhammadem a mekkánsk.im establishmentem: dochází k pronásledlvání aMuhammado* po,i.. v Mekce je stále méně udržitelná. 620 Arabovézosady ]athrib (později nazvané Medína) navazují s Muhammadem kontakt anabízejí mu, aby vedl jejich společenství. 622 Prorok společně se zhruba sedmdesáti
muslimsklimi rodinami podniká hidžru neboli emigraci z Mekky do Medíny a mekkánskf establishment pŤísahá pomstu. Hidžra pŤedstavuje začátek muslimské éry. 624 Muslimové senzačnéporážejí Mekkánce v bitvě u Badru. 625 Muslimové utrpí drtivou porážku od mekkánské armády v bitvě u Uhudu, nedaleko Medíny. Židovské kmeny Banrí Qajnuqá. a Banri'l-Nadír jsou kvrili spolupráci s Mekkou vyhnány z Medíny.
12.
IsrÁu.
KÁRENÁRMsTRoNGoVÁ
627 Muslimové na hlavu porážejí mekkánskou
K ubytování muslimskfch vojenskfch
armádu v pŤíkopovéválce. Následuje masakr mužskÝch pŤíslušnílcrižidovského kmene
Banri Qurajza, kterf podporoval Mekkánce v boji proti muslimrim. 628 Vfsledkem Muhammadovy odvážnéiniciativy je uzavŤení dohody mezi Mekkou a Medínou u Hudajbíje. Muhammad je nyní považován za nejmocnějšího muže v Arábii a získává do svého svazu mnoho arabskfch kmenti. 630 Mekkánci porušujídohodu zHudajbíje. Muhammad pochoduje s početnou armádou muslimti a kmenornfch spojencti na Mekku. Mekka uznává svou porážku a dobrovolně otevírá brány Muhammadovi, jenž obsazuje město bez krveprolití a nikoho nenutí konvertovat k islámu.
632 Umírá prorok Muhammad' Abri Bakr je zvolen jeho chalífou (zástupcem). 632_634 Chalífát Abri Bakra a války proti odpadlictví (ridda) proti kmen m, které vystupují z muslimského svazu. Abri Bakr dokáže potlačit odboj a sjednotit všechny arabské kmeny.
634_644 Chalífát Umara ibn al-Chattába. Muslimské armády podnikají invazi do Iráku,
Slrie a Egypta.
638 Muslimové dobfvají Jeruzalém, kterf se v islámském světě stává tŤetím
nejposvátnějším městem po Mekce a Medíně.
641 Muslimové mají pod kontrolou Sfrii'
Palestinu a Egypt; porážejí perskou Ťíši, a jakmile budou mít k dispozici dostatek
lidí, obsadí její (tzemí,
13
jednotek, kteft žijíodděleně od porobeného obyvatelstva, jsou vybudována posádková města
K
fa, Basra a Fustát.
644 Perskf válečnf zajatec zawaždíchalífu
644-650
656
656-660 656
Umara. TŤetím chalífou je zvolen Uthmán ibn Affán. Muslimové dobfvají Kypr, severoafrické Tripolsko a nastolují svou vládu v Íránu, Afghánistánu a Sindhu. Nespokojení muslimští vojáci zavraždí chalífu Uthmána a za nového chalífu prohlásí Alího ibn Abí Táliba; ne všichni však uznají Alího vládu. První fitna. Následuje občanská válka. Velbloudí bitva. Talha, az-Zubair a Prorokova žena Á'iša organizujívzpouru proti Alímu, protože nepomstil Uthmánovo zawaŽdění.
PoÁžejíje Alího stoupenci. V s}'Tii stojí v čele opozice Uthmánriv pŤíbuzny Mu.áwija ibn Abri Sufján. 657 Pokus o rozsouzení sporu mezi oběma stranami u Siffínu; když rozhodčíízení nedopadne pro Alího pŤíznivě, Mu.áwija ho sesadí a |e prohlášen v |erlza|émě chalífou. Cháridžovci odcbázejí z /'Jrího tábora. 661, Cháridžovskf extremista zavraždíAlího' Alího stoupenci prohlašujíza dalšíhochalífu jeho syna Hasana, ale Hasan se dohodne s Mu.áwijou a odejde do Medíny. 661-680 Chalífát Mu.áwiji I. ZaHádá umajjovskou dynastii a pŤesouvá hlavní město z Medíny do Damašku. 669 V Medíně umírá Hasan ibn Álí.
14
.
lstÁu.
I(AREN ARMSTRoNGoVÁ
680 Po smrti svého otce Mu.áwiji se|azíd I. stává druhfm umajjovskfm chalífou. 680_692 Druhá frtna. Následuje dalšíobčanská válka.
680 Muslimové zKify, kteŤí se
naz,|ruají šht Alí
(Alího stoupenci) prohlašujíza chatífl Husajna, druhého syna Alího ibn Abí Táliba. Husajn se vydává s nepatrnou armádou zMedíny do K fy aJazídovt vojáci ho zavraždí na pláni u Karbalá. V Arábii povstává proti |azídovi Abdulláh ibn az-Zubair. 683 Umírá |azídl. Umírá jeho mladf syn Mu.áwija II. Nastupuje Marwán I., umajjovsky,lchazeč o chalífát, kterého podporují SyŤané. 684 CháridžovštívzbouŤenci proti Umajjovďm ziizuji samostatny stát ve stŤední Arábii. Cháridžovská povstání v Iráku aÍtánu. Šiitste povstání v Krifě. 685-705 Chalífát Abdulmalika, jemlž se podaŤí obnovit vládu Umajjovcri. 691 Umajjovské vojenské jednotky porážejí
cháridžovské a šíitskévzbouŤence. V Jeruzalémě je dokončen Skalní dÓm. 692 Umajjovské vojenské jednotky poÁžejí a zabíjejílbn az-Ztlbajr a. V d sledku vá|ek frtna dochází k rozvoji nábo-
ženskfch hnutí v BasŤe, Medíně a Krifě; rrizné školy vedou boj za pŤísnějšíprosazování korán. skfch norem ve veŤe;.ném i soukromém životě. 705-7.15 Chalífát al-Walída.
Muslimské armády pokračujív dobfvání severní Afriky a zaKádají království ve Španělsku.
15
717-720 Chalífát Umara II. Jde o prvního chalífu, kterj,vyzjxá ke konverzi k islámu. Pokouší se uskutečnit některé ideálv náboženského
hnutí. 720-724 Chalífát zhj,ra|ého vládce Jazída II. Mezi šíitya cháridžovci se šíŤínespokojenost s uma;.jovskou vládou. 724-743 Chalífát Hišáma I., zbožného,ale poměrně autokratického vladaŤe, jenž si znepiáte|í zbožnéjší muslimy. 728 Umírá Hasan al-Basrí, nábožensk reformátor, asketa a učenec, kterf se věnuje
hadíth m.
732 Bitva u Poitiers. Karel Marte||poráží malou
ritočnou rn.fpravu španělskfch muslimri. Ab Hanífa se stává prrikopníkem studia frqhu. Muhammad ibn Isháq sepisuje prrnrí velkf životopis proroka Muhammada. 743-744 Abbásovská frakce začínáv Íránu shromažďovat posily proti Umajjovc m. Bojuje ve jménu šíitri. 743 Chalífát al.Walída II. 744-749 Marwán II. se zmocní chalífátu a pokouší se obnovit umajjovskou nadvládu nad povstalci. Jeho syrské sfly potlačíněkterá šíitská povstání, ale: 749 Abbásovci
dobfvají Kiifu a swhávají
Umajjovce.
750-754 První abbásovskf chalífa AbriJ-Abbás as.Saffáh zmasakruje téměŤ všechny členy umajiovského rodu. Je to známka absolutní monarchie, která ie v islámu něčímnou.Ím. 754-775 Chalífát AbÚ, Dža,fara al-Mansrir a, jenž zabíjí pŤední šíity.
16.
tslÁu .
KARENÁRMSTRoNGoVA
756 Španělsko se odtrhává od abbásovského chalífátu a vzniká nezávislé království pod vedením jednoho z umajjovskfch uprchlíkri.
762 Za|oženíBagdádu, kter se stává 765
769 775-785
786_809
norn.fm
hlarmím městem Abbásovcri. Umítá šestf šíitskfimám Dža.far as-Sádiq, jenžvybízísvé šíitskéžáky, aby se z nábožensk,fch drivod stáhli z politiky. IJmírá zakladatel první z velkfch škol islámského práva Abri Hanífa. Chalífát al-Mahdího. Podporuje rozvoj fiqhu, oceřuje zbožnost náboženského hnutí, které se postupně učíkoexistovat S absolutismem abbásovské dynastie. Chalífát Hár na ar-Rašída.Abbásovci jsou na wcholu moci. Velká kulturní renesance v Bagdádu i dalších městech Ťíše.Chalífa podporuje nejen vzdělání, vědu a umění, ale také studium fiqhu a sestavování hadíth , které umožnívytvoŤení souvislého celku islámského práva (šarťa)'
795 Umítá zakladatel málikovské právní školy Málik ibn Anas. 801 Umírá první velká ženská mystička Rábi.a. 809-813 občanská válka mezi dvěma syrry Hárrina ar-Rašída al-Ma'mrinem a al-Amínem. Al-Ma'm n po žísvého bratra. 813-833 Chalífát al-Ma'mrina. 814-815 Šíitsképovstání v BasŤe. Cháridžovská vzpolra v Chorásánu.
Chalífa, intelektuál a podporovatel umění ivzdě|ání, tíhne k racionalistické teologii mu.tazily, která byla do té doby v nemilosti.
17
Také se pokouší snížitnapětí tím, že si pÍedchází některé soupeŤícínáboženské skupiny. 817 Al-Ma'mrin jmenuje su.fm nástupcem osmého šíitskéhoimáma ar-Ridu (Rezu). 818 Umírá ar-Ridá - je možné,že se iednalo o waždu.
Státem podporovaná inkvizice (mihna) se snažíprosadit názory mu.tazily na rikor
833-842
842-847 847-861 848 855
861-862
862-866 866-869 868
populárnějšího proudu ah] al-hadíth, jehož stoupenci jsou za svou nauku vězněni. Chalífát al-Mu.tasima. Chalífa si vytváŤí osobní gardl z tureck;Ích vojákri-otrokri a pŤesouvá hlavní město do Sámarrá' Chalífát al-Wáthiqa. Chalífát al- Mu tawakkil a. Desátf šíitskfimám Alí a|-Hádíje uvězněn v pevnosti Askarí v Sámarrá. Umírá hrdina ahLa]-hadíth a zakladatel hanbalovské prár'rrí školy Áhmad ibn Hanbal' Chalífát al-Muntasira. Chalífát al.Musta.ína. Chalífát a|.Mu,tazze. Umírá desátf šíitskfimám. Jeho syn Hasan al-Askarí nadále žije jako vězeř v Sámarrá.
869-870 Cha|ífát al- Muhta díh o. 870 Umírá první muslimskf fajlasrif Jaq.rib ibn Isháq al-Kindí. 870-892 Chalífát al-Mu.tamida. 874 Jedenáct!,šíitskf imám Hasan al-Áskarí umírá v sámarrském vězení. ]eho syn Muhammad ÁbriJ-Qásim rídajně odešel do rikrytu, aby si zachráni|život.Je znám jako skryty imám. Umírá Ab:dJazíd al-Bistámí' jedenz prvních pŤedstavitelri mystiky,,opojenfch srifíjri...
18.
ISLÁM.
KÁRENARMSTRoNGoVA
892-902 902-908 908-932 909
Chalífát al.Mu.tadida. Chalífát al-Muktafího. Chalífát al-Muqtadira. Fátimovci se chopí moci v Ifríqíji Šíitští
(Tunisku). 910 Umírá prrrní ,,stŤízlir".f srifí.. Džunajd
zBagdádt.
922 Husajn ibn Mansrir, známf jako a|-Hal|ádž (Mykač vlny)' je popraven za rouhání. 923 v Bagdádu umírá historik Abri Dža.far at-Tabarí.
932-934 Chalífát al-Qáhira. 934_940 Chalífát ar-Rádího. 934 |e oznámeno, že se skrytf imám ,,ukryl.. v transcendentní sféŤe. 935 Umírá teolog Abri.l.Hasan al-Aš.arí.
od této chvíle nespočívá světská moc v rukou chalífti.
Uchovají si pouze symbolickou autoritu. Skutečnou moc maií místnívladaŤi, kteŤí zakládají dynastie v rtiznfch částech Ťíše.Většina z nich uznává swchovanost abbásovskfch chalífii. Řada místníchvladaŤri z období 10. století zastává šíitskéučení.
874-999 Sámánovci, íránská sunnitská dynastie, která vládne v Chorásánu, Rajji' Kermánu
Španělskékrálovství al-Andalus 91,2_961' Panování samovládce
chalífy
Abdurrahmána III. 969_1027 StŤediskem vzdělanosti je CÓrdoba. 1010 Slábne centrální moc a malé emiráty zÍizují místnívlády. 1064 Umírá básník, vezír a teolog Ibn Hazm. 1085 Toledo podléhá pŤi reconquistě kŤeséanské armádě'
929_7oo3 Hamdánovci, pŤíslušníciarabského kmene, vládnou v Áleppu a Mosulu. Dvrir podporuje učence, historiky, básníky a fajlasrify. 950 Umírá fajlasrif a dvorní hudebník Ab Nasr a|-Fátábí, ca 930-1030 Brijovci, stoupenci ší.ydvanácti imámri a obyvatelé hor z íránskéhoDajlamu, začínají během tŤicátfch let 10. století uchvacovat moc v západním Íránu. 945 B jovci ovládnou Bagdád, jižníIrák a omán. Vedoucí postavení Bagdádu začínápŤebírat Šíráz,kterf se stává stŤediskem vzdělanosti. 983 Jednota Brijovcri se začínározpadat. Nakonec podléhajív Rajji Mahmridovi z G|tazny (1030) a v náhorních oblastech západního Íránu Ghaznovcrim.
a Transoxanii. Hlalryrím městem Se stává
Buchára. Driležitfm kulturním centrem perské literární renesance je také Samarkand. V devadesátfch letech 10. století začínajíSámánovci ustupovat na r".fchodě od Ťeky oxus karachánovsk!.m Turkrim a na západé
Ghaznovc m.
19
935-969 lchšídovci' Zakladatel této dynastie, Turek Muhammad ibn Tughdž, vládne Egyptu,
Sfrii a Hidžáztl
969-1777 ŠiitstiFátimovci (svou Ťíšiptivodně za|oži|i roku 909 v Tunisku) vládnou v severní
. KARENARMSTRoNGoVÁ Africe, Egyptě a některfch oblastech Sfrie. VytváŤejí konkurenční chalífát. 972 Fátimovci pŤesouvají své hlavní město do Káhiry, která se stává stŤediskem šíitské vzdělanosti, a buduií zde madrasu a|-Azhar.
976-7178 Ghaznovci 999-1030 Mahmríd z Ghazny nastoluje trvalou muslimskou vládu v severní Indii a poraženímSámánovcri se zmocřuje vlády v Íránu. }eho dvrir je oslniv.f. 1037 V Hamadánu umírá skvělf fajlasrif Ibn Síná
(naZápadě známy, jako Avicenna). 990-1118 SeldžuckáŤíše 90. léta Tureckf seldŽuckf rod ze StŤední Asie konvertuje k islámu. Na začátku jedenáctého století proniká se svou nomádskou jízdou do Transoxanie a Chwárizmu. 30. léta Seldžuci v Chorásánu. 1040 Seldžuci uzmou Ghaznovc m západníitán a pronikají do Ázerbájdžánu. 1055 Sultán Tughrilbeg vládne zBagdáďu seldžucké Ťíšijako zástupce abbásovskÝch chalífri. 1063-1073 Vláda sultána Alp Arslana. 1065-1067 V Bagdádu je vybudována madrasa Nizámíja. Malikšáh s vezírem 1073_1092 Řiši ''ládne Nizámulmulkem. Turecké vojenské jednotky pronikají do Sfrie a Anatolie. 1071 Seldžučtívojáci porážejí v bitvě u Manzikertu Byzantince a usanljí se v Ánatolii. Jejich moc sahá až k Egejskému moŤi (1080).
IstÁM .
21
Seldžuci válčív Sfrii s Fátimovci a místními vládci' 1094 Byzantsk1i císaŤ Alexios I. Komnénos žádá zápaďní kŤeséanstvo, aby mu pomohlo zabtánit seldžuckémupronikání na jeho
izemí. 1095 Papež Urban II. vyzlvá v kázání k první
kížovévfpravě. 1099 KÍ ižáci dobyv ají J er u,za|ém.
KÍiŽáci zak|ádají čtyŤi kŤižáckéstáty v Palestině, Anatolii a Syrii. 90. léta Ismá.ílité se začínajíbouŤit proti Seldžukrim a sunnitské nadvládě. V rriznfch oblastech Ťíšese začínajíobjevovat místníturecké dynastie. 1111, V Trisu :umírá teolog a právník Abri Hámid a|.Ghazzá|í. 1118 Seldžucká Ťíšese rozpadá na několik nezávislf ch sultanátri. 1118-7258 Malé dynastie nyní fungují samostatně, uznáv ají swchovanost abbásovského chalífátu, ale fakticky se podŤizují pouze většímoci sousední dynastie. Yyznačná byla napŤíklad: 1127-1773 Dynastie Zengíov a3, za|ožená seldžuck!.m
vojev dcem. Na kŤižáky reaguje sjednocováním Sfnie. 1130-1269 Sunnitská dynastie Almohadri. Pokouší se v severní Africe a Spanělsku zavést reformy podle al-Gh azzá|ího zásad. 1150-1220 Dynastie Chwárizmšáhri ze severoz ápadní Transoxanie . Potáží zbfvající malé seldžucké
dynastie v Íránu.
22 . I(AREN ÁRMSTRoNGOVA
ISLÁM
Ajj bovcti'
za|ožená kurdskfm generálem Saladinem. Pokračuje ve
7771-1250 Dynastie
enském tažení Zengíov cl3 proti kŤižákrim' vítězínad fátimovskÍm chalífátem v Egyptě a obrací tamní ob1ruatele na sunnitskf islám. 1180-1'225 An-Násir, abbásovskf chalífa v Bagdádu, se vo
j
pokoušívytlžit islámské cechy fut wa jako základnu efektivněj šív|ády. 1187 Saladin porážíkŤižáky v bitvě u Hattínu a wací feruzalém do rukou vyznavačri islámu.
v Aleppu umírá srifíjskf mystik
filosof Jahjá Suhrawardí. Pravděpodobně ho Aj jribovci popravili za herez| 1193 Íránská dynastie Ghrirovcri se zmocĎuje Dillí a nastoluje svou vládu v Indii' 1198 v CÓrdobě umírá fajlasrif Ibn Rušd (na 1191,
a
Západé známj, jako Averroes). 1199_1'220 Chwárizmšáh Álá'uddín Muhammad se
rozhoduje, že vytvoŤí velkou íránskou
monarchii. 7205-1,287 Dynastie tureckfch otrokti porážív Indii Ghrírovce, zakJádá dillískÝ sultanát a vládne celému ridolí Gangy. Brzy však tyto menší dynastie musejí čelit mongolské hrozbě. 1220-1'231' První velké mongolské nájezdy spojené s obrovsk]Ím ničenímměst.
1'224-7391 Mongolové zeZ|até hordy vládnou (tzemí severně od Kaspického a ČernéhomoŤe a konvertují k islámu. 1225 A|mohadé opouštějí Španělsko, ve kterém nakonec muslimové vládnou polze malému granadskému království. 1227 IJmftá mongolskf vridce Čingischán.
.
23
1227-1358 Mongolští čagata|štíchánové vládnou v Transoxanii a konvertují k islámu. 1228-1551 V Tunisku vystŤídá Almohady dyrrastie Hafsovcri. 1240 Umírá s fíjskf filosof Muhjiddín ibn ď-Arabí. 1250 Mamlrici, vojenské oddfly složenéz otrokti, swhnou Ajjribovce a zakJádají vládnoucí dynastii v Egyptě a Sfrii. 1,256-1335 Mongolští flcháni vládnou v Iráku a Íránu a konvertu'jí k islámu. 1258 Mongolští flcháni zničíBagdád. 1260 Mamlrickf sultán Bajbars poráži v bitvě u .Ajn Džá|(lt mongolské flchány a pokračuje v ničenímnoha pevrrostí' které zbyly na syrském pobŤeží.
1273 v Anatolii umírá zakladatel ,,tančících dervišri.. Džaláluddín Rrímí. 1288 osman, ghází, zaKádá osmanskou dynastii v Anatolii, na hranicích s Byzancí. 7326_1359 osman v syn orchan zak|ádá nezávislf osmanskf stát s hlavním městem Bursou a postupně ov|ádáupadající byzantskou Ťíši. 1328 v Damašku :omírá reformátor Ahmad ibn Tajmíja.
1334-1353 Král Granady Jrisuf buduje Alhambru, kterou dokončuje jeho syn. 1369-1405 Timur Lenk obnovule v Samarkandu moc čagatajskfch Mongolri, dobjvá velkou část StŤedního vfchodu a Anatolie a plení Dillí. Říše se však po jeho smrti rozpadá. 1389 osmani si porážkou Srbri na Kosově poli podmaní Balkán. Dále rozšiŤujísvou moc v Anatolii, ale v roce 1402 ie swhne Timur Lenk.
24. KARENARMSTR0NGoVÁ
ISLÁM.25
1403-1421' Po smrti Timura obnolrrje osmanskf
stát
Mehmet I. 1406 Umírá fajlasrif a historik Ibn Chald n. 1,421'-1451' Murat II. vy,lžíváosmanskou moc proti Uhrám aZápadu. 1453 Mehmet II. ,,Dobyvatel((se zmocřuje Konstantinopole, která je od té doby známá jako Istanbul, a učiníji hlavním městem
osmanské Ťíše. 1492 Kato|ičtímonarchové Ferdinand a Isabela doblvají muslimské granadské království. 1502-1524 Vridce safíjovského srifíjského Ťádu Ismá.fl dobyvá Írán, kde zak|ádá safíjovskou Ťíši. Ší.advanácti imámri Se Stává oficiálním íránskÝm náboŽenstvím a Ismá.flovy brutální
pokusy o potlačenísunnitského islámu na ovládaném izemí podnítí pronásledování šíitriv osmanské Ťíši.
1510 Ismá.fl lypuzuje sunnitské
Uzbeky
z Chorásánu a nastoluje zde šíitskou vládu. 1513 Portugalštíobchodníci se dostávají do jižní
Činy.
1514 Sultán Selim I. porážívbitvě u Čaldiránu safíjovskou armádu šáha Ismá.fla, a zastavuje tak postup Safíjovcri na západ, kde leží
osmanské zemí,
1517 osmanipoÁžejí mamlriky a získávají Egypt a
Syrii.
1520_1566 Si.ileyman, naZápadě znám,f jako Nádhernf' rozšiŤuje osmanskou iíšia zahJád,á instituce, které se pro ni staly typické. 1522 osmani obsazují Rhodos. 1524-1576 Druhf safíjovsky íránskf šáh Tahmásp I. utužuje v Íránu nadvládu šíitri.Jeho dvrir
se stává stŤediskem umění; znám!,
je pŤedevšímdíky malbám.
1526 Bábur
zaLtJádá v
Indii mughalskou Ťíši.
1529 osmani obléhají Vídeř. 1542 Portugalci vybudují první ewopské obchodní impérium. 1543 osmani si podmaní Uhry. 1552-1556 Rusové dobfvají staré mongolské chanáty Kazai a AstrachaĎ, které se rozkládají u Ťeky Volhy.
1560-1605 Akbar je vládcem mughalské Indie, která se dostává na wchol moci. Podporuje spolupráci mezi hinduisty a muslimy a dobj:,á izemí v jižníIndii. Stojí v čele
kulturní renesance. osmani a Portugalci vedou v Indickém oceánu námoŤní válku.
1570 osmani obsazují Kypr. 1588 Umírá osmansk1f dvorní architekt Sinan Paša. 80. léta Moc Portugalc v Indii slábne. 1588_1'629 Safíjovské Ťíšiv Íránu vládne šáh Abbás I., jenŽ buduje v Isfahánu velkolepf dv r avyhání osmany z Ázerbájdžánu a lráku. 90. léta Holanďané začínajíobchodovat v Indii. 1601 Holanďané začínajíobsazovat portugalské državy. 1'602 Umirá s fíjskf historik Abri-l-Fazl Allámí. 1'625 Umírá reformátor Ahmad Sirhindí. 1'627-1658 Mughalské Ťíši,která zaživá největší rozmach, vládne Šáhdžahá'', jenž staví Tádž Mahal. 1'631 V Isfahánu umírá šíitskffilosof Mír Dámád.
1640 Umírá íránskf filosof a mystik Mollá Sadrá. 1656 osmanští vezíŤi zastavují ripadek osmanské Ťíše.
26.
KARENARMSTRoNGoVÁ
1658_17
ISLÁM
07 Aurangzéb, poslední z v!.znamn!rch
mughalskfch císaŤ , se snažíislamizovat celou Indii, ale vyvolá tím trvalé nepŤátelství hinduistri i sikhri. 1669 osmani pŤipravují Benátky o Krétu. 1681 osmani postupují Rusku Kyjev. 1683 osmani podruhé bezríspěšnéobléhají VídeĎ, a|e získávají od Safíjovcti zpětlrák. 1699 osmani postupují na zá|
1722 Afghánští povstalci točína Isfahán a masakrují tamní aristokracii. 1726 Náder Šáhdočasně obnovu;.e vojenskou moc
íránské šíitskéŤíše. 1739 Náder Šáhpleni Dillí a fakticky ukončuje mughalskou vládu v Indii. Hinduisté, sikhové a Afghánci bojuií o moc.
Náder Chán se snažív Íránu znor,"u zavést sunnitskf islám. Vfsledkem je odchod pŤedních íránskfch
mudžnhid , kteŤí
se uchylují do osmanského Iráku, kde
vytváÍejí mocenskou základnu nezávislou
našázích. 1747 Je zavraždénNáder Šah.Nasleauje období anarchie, během něhož Íránci, kteŤí |sou
.
27
stoupenci směru usrilí, získávají pŤevahu a posk1tují lidu zdroj práva a poŤádku. 1762 v Indii umírá srifíjskf reformátor Šáh
Walíjulláh. 7763 Britové rozšiŤujísvou vládu nad rozdroben1imi indickfmi státy.
1774 Rusové zce|a po žejíosmany, kteŤí pŤichází pravo. o Kryrn, a car se stává ''protektorem.. slavnfch kŤesťan v osmanskych zemích. 1779 Áqá Mohammed Chán začináv Íránu se zaKádáním dynastie Qádžár ov ctt, která dokáže do konce století Znovu nastolit silnou vládu. 1789 Francouzská revoluce. 1789_1807 Selim III. pokládá v osmanské Ťíšizáklady reforem v západním duchu a zahJádáprvní oficiální osmanská velvyslanectví v hlavních městech Ewopy. 1792 Umírá militantní arabskf reformátor Muhammad ibn Abdalwahháb. 1793 Do Indie pŤijíždějíprvní protestantští misionáŤi. 1797-1818 V Íránu vládne Fath Alí Šan.;e zde stále silnější britsk1i a ruskf vliv. 1798-1801. Napoleon se zmocřuje Egypta. 1803-1813 Wahhábovci obsazují arabskf Hidžáz, ktery v boji vymaĎují z osmanské nadvlády. 1805-1848 Muhammad Alí se pokouší modernizovat
E$Tt.
1808-1839 Sultán Mahmut II. zavádí v osmanské Ťíši modernizační reformy,,tanzímát,.. 1814 Gulistánská smlouva: kavkazské zemí je postoupeno Rusku.
1815 Srbsko se bouŤí proti osmanské nadvládě.
28.
KÁRENÁRMSTRoNGoVÁ
1821 Řecká vá|ka za nezávislost proti osman m. 1830 Francie obsazuie Alžírsko. 1831 Muhammad Alí obsazuje osmanskou Sfrii a proniká hluboko do Anatolie, čimž v osmanské ŤíšivytváŤí skutečně nezávislé impefium in imperio, Ewopské mocnosti zasahují za ričelem zachování osmanské Ťíše a donutí Muhammada Alího k odchodu ze Sfrie (1841). 1836 Umírá neosrifíjskf reformátor Ahmad ibn Idrís. 1839 Britové obsazují Aden. 1839-1861 Sultán Ábdiilmecit zavádi dalšímodernizační reformy, aby zastavil ripadek osmanské Ťíše. 1843_1849 Britové obsazují povodí Indu. 1854-1856 Krymská válka, která vypukne kv li
ewopskfm sporrim o ochranu kŤeséanské menšiny v osmanské Ťíši. Egyptskf místodrŽícíSa.íd Paša dává Francouz m koncesi k postavení Suezského prriplavu' Egypt uzavírá první smlouvy o zahraničních ptijčkách. 1857-1858 Indické povstání proti britské vládě. Britové oficiálně sesazují posledního mughalského panovníka' Sir Sajjid Áhmad Chán se lyslovuje pro reformu islámu v západním duchu a piijetí britské kultury. 1860-1861 Poté co drrizštívzbouŤenci v Libanonu zmasakrují kŤeséany, Francouzi požadljí,aby se tato země stala autonomní provincií s francouzskfm místodr žícim. 7861,_1876 Sultán .?rbdi|aziz pokračuje v reformě osmanské Ťíše,ale uzavirá smlouvy o obrovskfch zahraničních prijčkách'
IsLÁu . 29
cožmá za následek platební neschopnost Ííše a kontrolu osmanskfch financí ewopsk1imi vládami. 1863-1879 Místodržitel Egypta Ismá.fl Paša provádí rozsáhlou modernizaci, a|e lzavírá smlouvy o zahraničníchprijčkách, což vede k bankrotu, prodeji Suezského prtiplavu Brit m (1875) a ustavení ewopské komise pro kontrolu egyptskÝch financí. 7877-7879 Íránskf reformátor al-Afghání se usazuie v Egyptě a shromažďuje kolem sebe kruh egyptskych reformátor včetně Muhammada Abduha. fejich cflem je zastavtt ewopskou kulturní hegemonii oživeníma modernizací islámu. 1872 V Íránu se stupriuje rivalita mezi Británií a Ruskem. 1876 osmanskf sultán Ílbdi|aziz je swžen pŤi
palácovém pŤewatu. Abdiilhamit II. se nechává pňesvědčit k promulgaci první osmanské stavy, pozdějiji však suspenduje. Dochází k v.iznamnfm osmansklÍm reformám v oblasti vzdé|ávání, dopravy a spojri. 1879 fe sesazen Ismá.fl Paša. 1881 Francie obsazuje Tunisko. 1881-1882 VzbouŤení d stojníci z Ťad rodilfch Egypéan spojují sfly s konstitucionalisty a reformátory, kter1im se podaŤí \mutit
chedívovi Tau.fíqovi vlastní vládu. Lidové povstání však vede k britské vojenské okupaci Egypta, kde se generálním konzulem (v letech 1882-1907) stává lord Cromer. Tajné spolky usilují o nezávislost Sfrie. 1899 Britové obsazuií Sridán.
30.
tstÁIra
KÁRENARMSTRoNGoVÁ
1891 Tabákovákrize v Íránu. PŤední mudžtahi. dovépŤinuti fatwou šáha' aby odvolal tabákovou koncesi, kterou udělil Britrim. 1894 Dochází k brutálnímu masakru 10 000 až 20 000 arménsk]fch revolucionáŤri, kteŤí
povstali proti osmanské nadvládě. 1896 Jeden z al-Afgháního žák:iu zabíjííránského šáha Násero-d-Dína.
1897 Koná se pr''"rrí sionistická konference v Basileji. |ejím hlavním cflem je vytvoŤení Židovského státu v palestinské osmanské
provincii. Umírá al-Afghání. 1901 V Íránu je objevena ropa, koncesi dostávají Britové. 1903-1911' obavy ztoho, že se Britové od sebe chystají oddělit v Indii hinduisty a muslimy, které se začínajíšíŤitpo rozdělení Bengálska, vzbua\í mezi komunalisty strach a vedou k vytvoŤení Muslimské ligy (1906).
1905 Umírá egyptskf reformátor Muhammad Abduh. 1906 Ústavní revoluce v Íránu pŤinutíšáha k vyhlášení ristavy a ustavení madžIesu, a|e dohoda mezi Ruskem a Ánglií v roce 1907 a šáhtiv odvetnf puč, podporovanf Ruskem, rná za následek odvolání ristaql. 1908 Mladoturecká revoluce pŤinutísultána k obnovení stavy. 1914-1918
Prmí světová válka.
Británie prohlašuje Egypt za protektorát; britské a ruské vojenské jednotky okupují Íran. 1916-1927 Arabové povstávaií ve spojení s Brity proti osmanské Ťíši.
.
31
1917 Balfourova deklarace oficiálně vyjadŤuje
britskou podporu vytvoŤení domova pro židovskf národ v Palestině. 7919-1921, Turecká vá|ka za nezávislost. Atattirk dokáže
udržet ewopské mocnosti v šachu a vytvoŤit nezávislf tureckf stát. )eho politika se nese ve znamení sekularizace a modernizace (1e24-1928). 1920 Zveiejnéni Sykes-Picotovy dohody: porážka osmanské Ťíšev první světové válce vede k rozdělení jejích provincií
mezi Brity a Francouze. Ti v nich ziizují mandátní v|ády a protektoráty, ačkoli dostali Arabové slib, že po ukončeníválky získají nezávislost. 7920-1922 Gándhí mobilizuje indické masy a organizuje dvě kampaně občanskéneposlušnosti namíŤenéproti britské nadvládě. 1921. Rezá Chán stojí v Íránu v čele rispěšného státního pŤewatu a zak|ádá dynastii Pahlaví.
Zavádív Íránu twdou modernizační a sekularizačnípolitiku.
1922 Egypt získává oficiální nezávislost, ale
Británie si uchovává kontrolu nad ozbrojen1fmi silami, zahraničnípolitikou a Sridánem. V letech 1923-1930 slaví populární strana Wafd tŤi velká vítězství ve volbách, ale pokaždéje donucena - buď Brity' nebo králem - k rezignaci. 1932 |e za|oženo Saridskoarabské království. 1935 Umírá islámskf reformátor a novin፠Rašíd Ridá, zakladatel hnutí salafíja v Egyptě. 1938 Umírá indickf básník a filosof Muhammad Iqbál.
32 . I(ÁREN ARMSTRoNGoVÁ
1939_1945 Druhá světová válka. Britové sesazují Rezu Chána, po kterém nastupuje jeho syn Muhammad Rezá (1944). 40. léta Muslimské bratrstvo se Stává nejmocnější politickou silou v Egyptě. 1945 Turecko vstupuje do Organizace spojenfch národri a stává se pluralitním státem (1947). Yzniká Arabská liga. 1946 Po kampani Muslimské |igy za samostatnf stát docbází k veŤejnfm nepokojrim. 1947 Z oblastí s velkou muslimskou většinou vznLká Pákistán. Rozdělení Indie vede k masakrrim a zabíiení muslimri i hinduistri. 1948 Britové ukončujív Palestině svrij mandát a na zák|adé deklarace or ganizace spojenych národri vzniká židovskf stát Lzrae|' Izraelské sfly uštědŤujípěti arabs\im armádám, které vpadnou na zemí židovského státu, zdtcující porážkt. Zhruba 750 000 Palestinc opouští během války zemi a po jejím skončeníse nesmí wátit. 1951'-1953 Muhammad Mosaddek a StÍana Národní fronty znárodÍn:jí íránskf ropnf prrimysl. Po protiroajalistickfch demonstracích prchá šáh zÍránl, ale pŤewat zotganizovan,f CIA a britskou zpravodajskou službou mu wací do rukou moc a dochází k uzavŤení nov.fch dohod s ewopsklrmi ropnjrmi
společnostmi.
1952 Vfsledkem revoluce Svobodnf ch dtistojníkri vedené Gamálem Abd an-Násirem je swžení krále Fárriqa. An-Násir od roku 1954 potlačuje Muslimské bratrstvo a vězní tisíce bratrti v koncentračníchtáborech.
ISLÁM
.
33
1954 Sekularistická Fronta národního osvobození (FLN) stojí v čele revoluce proti francouzské koloniální nadvládě. 1956 |e ratifikována prr,rrí pákistánská stava. Gamál .Abd an-Násir znárodĚuie SuezskÝ prriplav. 1957 Íránskf šáh Muhammad Rezá Pahlaví zak|ádá s pomocí americké CIA a izraelského
MOSSADU tajnou policii SAVAK. 1958-1969 V Pákistánu je u moci sekularistická vláda generála Muhammada Ajjriba Chána. 1961 Íránskf šáh Muhammad Rezá Pahlaví r,yhlašuie bílou revolu ci, jejímžcílem 1.e
modernizace' Vede však k dalšímargina|izaci náboženství a většímu rczdě|ení íránské
společnosti. 7963 NLF nastoluje v Alžírskusocialistickou vládu. Ájatolláh Rriholláh Chomejní ritočína pahlavíovsk,f r ežim, podněcuje pouliční demonstrace v celém Íránl, ie uvězněn a nakonec vypovězen do Iráku. 1966 An-Násir dávápÍíkaz k popravě pŤedního egyptského fundamentalistického ideologa Sajjida Qutba. 1967 Šestidenníválka mezi Iztae|ema jeho
arabskfmi sousedy. Izraelské vítězství a pokoŤujícíporážka Arabri vedou na celém Blízkém v'.fchodě k náboženskému oživení, ptotože stará sekularistická politika se jeví jako zdiskreditovaná. 1970 Umírá an.Násir;po něm nastupuje Anwar as.Sádát, jenž si piedchází egyptské
islamisty, aby získal jejich podporu.
34.
KÁRENARMSTRoNGoVA
IsI-Átr,t
1971 ŠejchAhmad |ásin zakJádá charitativní
organizaci MudŽamma. islámí (Islámské sdružení)a vede kampaĎ proti sekulárnímu nacionalismu ooP; sám hledá islámskou
identitu Palestiny. Mudžamma. je podporována lzraelem. 1971,-7977 Pákistánskf premiér Alí Bhutto stojí v čele levicové a sekularistické vlády' která dělá islamistrim rístupky' ale pŤijatá opatŤení nepostačují. 1973 Egypt a Sfrie zahajujíběhem svátku |om Kippur ritok na Izrael a na bitevním poli se pŤedvedou natolik prisobivě, že as-Sádát mriže nawhnout odvážnou mírovou dohodu s Izraelem, kterf podepisuie v roce 1978 smlouvu v Camp Davidu. 1977-1988 oddanf muslim Zijáll'|-Hak stojí v čele rispěšného pŤewatu v Pákistánu a vytváii vládu se zjevnějším islámskfm profilem, která však stále odděluje náboŽenství od ,,reálpolitiky...
1978-1979 Íránská revoluce. Ájatolláh Chomejní se stává nejvyššímfaqíhem Islámské republiky 197
9
(1e7e-1e8e).
Umírá pákistánskf fundamentalisticky ideolog
Ab
-l-A.1á
Mawd dí.
Několik set Sunnitskfch fundamentalistri obsazuie v Saridské Arábii mekkánskou Ka.bu a prohlašuie svého v dce za mahdího; stát povstání potlačuie. 1979-1981' Na velvyslanectví Spojenfch státri v Teheránu jsou drženi v zajetí američtírukojmí.
1981 Prezidenta Anwara as-Sádáta zavraždí islámští extremisté' kteŤí odsuzují jeho
.
35
nespravedlivé a nátlakové zacházení s egyptsk1im obyvatelstvem a mírovou smlouvu s Izraelem. 1987 Propuká intifáda, palestinské lidové povstání na protest proti izraelskému okupování západního bŤehu |ordánu a pásma Gazy. HAMÁS, odnož organizace Mudžamma., nyní začínábojovat proti Izraeli i ooP. 1989 Ájato|láh Chomejní vydává fatwu proti
britskému autorovi Salmanu Rushdiemu kvrili jeho ridajně blasfemickému ztvárnění proroka Muhammada v románu Satanské ve e. o měsíc později odsuzuje čtyŤicetosm z celkového počtu čtyŤiceti devíti člensk ch stát Islámské konference fatwu jako neislámskou. Po smrti ájato||áha Chomejního se nejvyšším íránskÝm faqíhem stává ájatolláh Chameneí a do prezidentského kŤesla usedá p ragmatickÝ bo dždžato|-eslám Rafsa ndžání. 1990 Islámská fronta spásy (FIS) drtivé potáží v místníchalžírskfch volbách sekularistickou FLN. Zdá se, že jde o první rispěšnf krok k vítězství v celostátních volbách v roce 7992. Sekularistickf vládce prezident Saddám Husajn napadá Kuvajt; Spojené státy a jeiich západní a blízkorn.fchodní spojenci na to reagují zahájenim operace Pouštní bouŤe, namíŤenéproti Iráku (7997). 1992 Vojsko organizuje pŤewat, aby se FIS nemohla dostat v Alžírskuk moci, a potlačuje toto hnutí. Jeho radikálnější členovéodpovídají zahájením hrrizného teroristickéh o tažení.
36.
KARENARMSTRONGOVA
Členovéhinduistické strany B]P boŤí Báburovu mešitu v AiÓdhji. 7992-7999 Srbští a chorvatštínacionalisté systematicky waždímuslimské obyvatele Bosny a Kosova a nutí je k opuštění jejich domovri. 7993 Iztae|ci a Palestinci podepisují dohodu v Oslu. 1994 Sebewažedníbomboví točníciz otganizace HAMÁS napadají Židovské civilisty v lzraeli. Reagují tak na waždl devětadvaceti muslimri spáchanou židovskfm extremistou v hebronské mešitě. Židovskf extremista zabíjíkvuli podepsání dohody v Oslu prezidenta ficchaka Rabina.
Tálibánští fundamentalisté se dostávaií k moci v Afghánistánu. 1997 Libe lní duchovní hodždžatol-eslám sajjid Chátamí je po drtivém vítězstvízvolen íránsk m prezidentem. 1998 Prezident Chátamí prohlašuje, že se jeho vláda distancuje od Chomejního fatwyptoti Salmanu Rushdiemu. 2007 77' záÍi - Devatenáct islámskfch extremistti, ridajně člen skupiny al-Qá.ida Usámy bin Ládina, unášíamerická osobní letadla anavádi je na Světové obchodní centrum a Pentagon.
iíjna - Spojené státy sahají k odvetnému opatŤení a zahajují v Afghánistánu vojenské taženíproti Tálibánu a al-Qá.idě. 7,
1.
PlQ4ry
