zlstá
Eva Formánková
KLÍMŮV SVĚT MEcHANISMU
- ČesrÉMoDELoVÉ DRAMA
ojem českémode|ovédrama se u nás objevu;ev šedesátlch |etech,v době, kdy se o mode|ech m|uvítakév |iteratuňe,h|avně v prÓze i ve fiImu.V dramatu jsou pojmy mode|, mode|ovost pňestoŽev šedesátlch |etech by|yu nás spojoványse jménem |.K|ímy, hrány pouze dvě Klímovyhry- jeho dramatická prvotina Zámek vyrazně inspit.ovanástejnojmennlm Kafkornfmdílem a hra Porota. Tňetíhra - Mistrještě stačilavy1ítkniŽně,a|e na česká jevištěse už nedosta|a. Všechny autorovy hry napsanév šedesátlch |etech- [kromě rryiše zmíněnlch je to Cukrárna Myriam, Klára a dva páni, Pokaj pro dva a Ženich pro Marcelu)1 byly v sedmdesátlch a osmdesátlch |etech hnány v zahraničí,pňedevším v německy m|uvících zemích. Zák|adnímrysem K|ímou/chher jsou jakési obecné mode|y světa, kteréjsou tvoňeny,racioná|nězkonstruoványze z.|ednodušenfch prvkŮ skutečnosti, vytrŽenlch z privodníchsouvis|ostía s|oŽenychdo souvis|ostíno{ch, metodou dom.fš|ení doveden1ichad absurdum. K|ímovy hry ze 6o.|et jsou zaloŽenyna jednéustĎednísituaci fzvyrazněnoautor e m , p o z n . B . D . ] - v z t a h up o s t a v ya m e c h a n i s m u .P o s | á n ív, z n i ki s o u vis|ostiK|ímovapojetímechanismu jsou nejasné,tajemné.Jediné, co j e o d h a | o v á n oj,e p n i n c i pj e h o o v | á d á n íč | o v ě k aM . e c h a n i s m u sf u n g u j e jako tajemn! Úkaz, ktery nemá da|eko k neodvratnémuosudu antick./chtnagédií'kdy je jasné pouze jedno - jakási b|íŽeneurčená vyšší moc stojícíZa ním,snad zastoupená nějakou neznámou institucí.Vždy neníani jasné,zda vykonavate|é mechanismu tuto instituci či nehmot. nou moc znají.Bere-|imechanismus v jednot|irnfch K|ímor'n/ch hr^áchna sebe r zné- více či méně určité- vnějšípodoby, jeho podstata zr]stává stejná. Postavy' jejichŽpsycho|ogiese zmiřovaná redukce a schematizace dotlká nejvíce,se s tímto mechanismem dostávajído kontaktu nepňipravené'tak aby poznávaly svou bezmoc a s|ouži|ytak k demonstraci myšlenky,k autot.ovuvarování'Postava se vŽdy sk|ádá jen z něko|ikauinaznlch znakťr,více či méně se b|íŽí prototypr]mza|oŽenym na jednéÚstňednív|astnost|podmiĎu;ícÍ v|astnostida|ší.NejvÍce Iidskostiv sobě majípostavy stňetávající se s mechanismem, kterési 1 | ' K ] Í m a :C u k r á r n a M y d a m ' D i | i a , P r a h a 1 9 6 8 ' r ! k o p ] s ' P o r o t a ' D ] | i 6 'P r a h a 1 s 6 8 '
35e
K|ára a dva páni D]|ia'praha 1969, Mistr' Di|ia' Praha 1967'
zámek' 0rbjs' Praha 1965' Žench pro Marcelu. Dila, Pfah6 1969
Pokoj pro dva - autorÚv
šedesatá
v rr]znémíňezachova|yvesknze lidskouv|astnost h|edánípravdy,|ásky, dobra, touhu vzepňítse, napň.Josef K. ze Zámku, Františkaz Mistra, Petr i Ju|ie z Cukrárny Myriam, K|iment ze Zenicha pro Marcelu. PňedevšímženskéK|ímovypostavy často touŽípo komunikaci .jako formě kontaktu mezi |idmi,a|e většinounemajíco sdě|ovat,ani někoho, komu by to mohly Sdě|it' Jediné, co jim zbyvá, 1sou mrtvé vzpomÍnky,aIe uŽ bez byva|éblízkostič|ověka.Komunikace se jim změni|a v pnázdné,stále ste1ném|uvení,kteréč|ověkudává chvi|kovoušálivou věti | u z i ,Ž e n e n ís á m . S n a h a z b a v i ts e s a m o t y j e v š a k m a r n á , k o n č Í šinou beanichodnou opuštěnostía ještě většídezi|uzíz neschopnosti vybvoňittrval1isvazek s jinlm č|ověkema dát v|astnímuŽivotu vyšší ve světě jimi vytvoňenlchfikcí'ktenéjsou vzdá|eny smys|. Postavy Žijící rea|itě, a|e pno ně tvoňí 1edinouskutečnost,tak k|amou nejen své o k o | ía, | e i s a m y s e b e . hrách ze 6o'|et je něko|ik variant moŽnlch vztahŮ V K|ímor,n/ch postava x všepohIcující mechanismus: ,]' Postava se snaŽÍaktivně vzdorovat, a to pouze čestnymi prostňedky. Je odsouzena poznat svou bezmoc a marnost jakéhoko|tv odporu, napí,: Zámek, Cukrárna Myriam, Ženich pro Marcelu. 2' Boi postavy s mechanismem jeho vIastními prostňedky' Úspěch, za Mechanismus je na chví|ipodroben. DostavÍse zdán|ii4Í' se mechanismu, .jenŽse kter! však postavy p|atÍkrutou cenu. Pňib|íŽi|y \^Íčitky svědomía vzájemnéodcizevepsa| do jejich duší,kde zťrstávají ní změněnlch postav. I tady mechanismus vyhrá|. Podrobi| si protivni ky tím' Že jim vnuti|své metody, svŮj zpŮsob uvaŽování'Sem patĎípňedevším Pokoj pro dva' o něm, bere 3. Postava se o mechanismus nestará, nepňem!š|Í ho 1akonutnou samozňejmost,Žijes ním para|e|ně.odpor nebo para|e|níŽivot- tak znÍpnvotnívo|ba,vo|ba citová, pudová, neboépo proŽití marnosti odporu je postavě většinouuŽ dt.uhávaniantaodepňena Para|e|níŽivot si vybra|a K|ára ze hry Klára a dva páni' K|áňina parav pot.ušování běŽnlch konvencíje pouze zdánle|nísvoboda spočíva1ící livá. Ve skutečnosti se pod povt^chemtaké skr.iruáprázdnota, prázdnota neskutečného,stá|e znovu pracně navozovanéhoimaginánního světa. I K|áňinŽivot se paradoxně obdobně jako para|e|nímechanismus sk|ádá z vyprázdněn./chukon , kter^fmchybíto hlavní- smys|' nezá|eÍráze, na tom uŽ pňí|iš Jsou-|ito gesta mi|ostná či ideo|ogické Ží. K|ára tuto prázdnotu cítí,obdobně 1ako Fi|ipa ze Zámku, chtějíji záŽitky'ČekajÍtrpně,Že je nap|nita pňeh|ušitstá|e nornimichvi|korryimi smysI pňinese. něco nebo někdo potká, kdo jim chybějící
z|atášedesáté
zt6!a
Eva Forrnánková
KLIMŮVsVĚTMECHAN|SMU .ČesrÉMoDELoVÉ DRAMA ojem českémode|ovédrama se u nás objevujev šedesát1ich |etech,v době, kdy se o mode|ech m|uvÍtakév |iteratuňe,h|avně v pt.Ózei ve fiImu.V dramatu jsou pojmy mode|, mode|ovost pňestoŽev šedesátlch Ietech by|yu nás spo|oványse jménem |.K|ímy, hrány pouze dvě KlÍmovyhry- jeho dramatická pnvotinaZámek vyrazně inspirovaná stejnojmenn m Kafkoulm dí|ema hra Porota. Tňetíhra - Mistrještě stači|avy1ítkniŽně,a|e na česká jevištěse uŽ nedosta|a. Všechny autorovyhry napsanév šedesátlch |etech- fknomě niše zmi něnlch je to Cukrárna Myriam, Klára a dva páni, Pokoj pro dva a Ženich pro Marcelu). by|y v sedmdesát.Ích a osmdesátlch |etech hr"ány v zahraničí,pňedevšÍm v německy m|uvících zemích. Zák|adnímnysem K|Ímou/chher. jsou 1akésiobecné mode|y světa, kteréjsou tvoňeny,racioná|nězkonstruoványze zjednodušenlchprvkŮ skutečnosti, vytnŽenlchz pťrvodních souvis|ostía s|oŽenychdo souvis|ostínoqÍch,metodou dom.fš|ení doveden1ichad absurdum. K|ímovy hry ze 60.|et jsou za|oŽenyna jednéustňednísituaci (zvyrazněnoautor e m , p o z n . B . D . ] - v z t a h up o s t a v ya m e c h a n i s m u .P o s | á n Ív, z n i ki s o u v i s | o s t iK | í m o v ap o i e t ím e c h a n i s m uj s o u n e j a s n é t, a j e m n é .J e d i n é ,c o . echanismusfunguje . | eo d h a I o v á n oj,e p r i n c i p. 1 e h oo v | á d á n íč | o v ě k aM tajemn! ukaz, kter! nemá daIeko k neodvratnému osudu antic1ako klch tragédií'kdy 1e jasné pouze jedno - jakási b|íŽeneurčená vyšší moc sto'|ÍcÍ za nÍm,snad zastoupená nějakou neznámou institucÍ.VŽdy nenÍani jasné,zda vykonavate|é mechanismu tuto instituci či nehmotnou moc znají.Bene-|imechanismus v jednot|iufchK|ímovfchhrách na sebe rŮzné- více či méně určité- vnějšípodoby, jeho podstata zr]stává stejná. Postavy, 1ejichŽpsycho|ogiese zmiĎovaná nedukce a schematizace dotlká nejvíce,se s tímto mechanismem dostáva'|í do kontaktu nepňipravené,tak aby poznávaly svou bezmoc a s|ouŽi|ytak k demonstraci myš|enky,k autorovu varování.Postava se vŽdy sk|ádá jen z něko|ikarniraznychznakŮ, více či méně se b|ÍŽí prototyp m za|ov|astnostida|šÍ. NejvÍce Ženlm na jednéustňednÍv|astnostipodmiřu1ÍcÍ |idskostiv sobě majípostavy stňetáva1ící se s mechanismem, které si 1
K | í m a :c u k r á . n a M y r a m
D ia' Praha 1s68,
rukopis. Porota. Di|a, Praha 1968
K|á.a a dva páni Di|ia' praha 196s'
Zámek' orb|s Praha 1965
Mstn
D a Pnaha 1967, Pokoj pro dva - auto|ŮV
zen|ch pro Marce|U' Dihá. Praha 1g5g.
šedesátá
v r zné míňezachova|yveskrze lidskouv|astnost h|edánÍpravdy,|ásky, dobra, touhu vzepňítse, napň.Josef K. ze Zámku, Fr.antiškaz Mistra, Petr i Ju|ie z Cukrárny Myriam, K|iment ze Ženicha pro Marcelu. PňedevšímŽenskéK|ímovypostavy často touŽÍpo komunikaci jako for.mě kontaktu mezi Iidmi,a|e většinounemajÍco sdě|ovat,ani někoh o ' k o m u b y t o m o h | ys d ě | i t .J e d i n é ,c o j i m z b v á , j s o u m r t v év z p o m í n k y a, l e u Ž b e z b v a | éb | Í z k o s č t i | o v ě k aK. o m u n i k a c es e j i m z m ě n i | a v prázdné,stá|e stejném|uvení,kter.éčlověkudává chvi|kovoušálivou i | u z i ,Ž e n e n Ís á m . S n a h a z b a v i t s e S a m o t y j e v š a k m a r n á , k o n č Í většinou bezr,nichodnou opuštěnostía ještě většÍdezi|uzíz neschopnost,i vytvoňittrva|! svazek s 1in!m č|ověkema dát V|astnÍmuŽivotu vyššÍ smys|. Postavy ŽijícÍ ve světě jimi vytvoňenlchfikcí,ktenéjsou vzdá|eny rea|itě, a|e pro ně tvoňí jedinou skutečnost,tak k|amou nejen své o k o | ía, | e i s a m y s e b e . V K|Ímou/chhrách ze 60.|et je něko|ik variant moŽnlch vztahŮ p o s t a v ax v š e p o h I c u j Ímc ei c h a n i s m u s : 1. Postava se snaŽÍaktivně vzdorovat, a to pouze čestnymiprostĎedky.Je odsouzena poznat svou bezmoc a marnost jakéhoko|iv odporu, napí.' Zámek, Cukrárna Myriam, Ženich pro Marcelu, 2' Boj postavy s mechanismem ieho vIastními prostňedky. Mechanismus .je na chvÍ|ipodt"oben.DostavÍse zdán|iui Úspěch, za kter! však postavy p|atíkt.utoucenu. Pňib|íŽi|y se mechanismu, 1enŽse vepsal do jejich duší,kde z stávajÍu/čitkysvědomía vzájemnéodcizen íz m ě n ě n y c hp o s t a v .I t a d y m e c h a n i s m u sv y h r á | .P o d r o b i |s i p r o t i v n í ky tÍm,Že 1imvnuti|své metody, svŮ1zpŮsob uvaŽování.Sem patňípňedevšÍmPokoj pro dva, 3. Postava se o mechanismus nestará, nepňem!š|í o něm, bere h o j a k o n u t n o u s a m o z ň e j m o s tŽ, i l es n Í mp a n a | e I n ěo.d p o r n e b o p a n a |e|nÍ Život- tak znÍpnvotnÍvo|ba,vo|ba citová, pudová, neboépo pr.oŽitÍ mar"nostiodpor.uje postavě většinouuŽ druhá varianta odepňena. Par"a|e|ní Životsi vybna|aK|ára ze hry Klára a dva pánÍ'K|áňinapara|e|nísvoboda spočívající v porušováníběŽnlch konvencÍje pouze zdán|ivá. Ve skutečnostise pod povrchem také skr1iváprázdnota, pnázdn o t a n e s k u t e č n é h os,t á | e z n o v u p r a c n ě n a v o z o v a n é h iom a g i n á r n í h o í echaniss v ě t a ' I K | á ň i nŽ i v o ts e p a r a d o x n ě o b d o b n ě j a k o p a r a | e | nm mus sk|ádá z vyprázdněn./chÚkon , kten17mchybÍto h|avní- smys|. nezá|e. Jsou-|iLo gesta mi|ostná či ideo|ogickéÍráze, na tom uŽ pĎí|iš Ží. K|ára tuto pr^ázdnotucítí,obdobně 1ako Fi|ipa ze Zámku, chtě1íji Že 1e záŽitky'Čekajítr"pně, nap|nita prehlušitstá|e novlmi chvilkor47mi n ě c o n e b o n ě k d o p o t k á , k d o j i m c h y b ě j Í csÍm y s | p ň i n e s e ' 353
šedesáLá
zdán|ivě mimo mechanismus jsou tedy nesvobodné, I postavy ŽijícÍ pňestoŽe jejich nesvoboda pňi |etmém poh|edu zvenku vypadá jako svoboda. Je otázkou, zda si svťrjtyp nesvobodyvytvoňilypostavy samy, nebo zda i sem sahá t|ak vnějšíhomechanismu. K|ára a 1ípodobné postaw dokáza|y vytvoňit prázdn! proston bez vnějškou/ch omezení' a|e nedokáza|yuŽ ho samy nap|nit smys|em. Ten očekávajízvenku, světa avšak neuvědomujísi, Že s ním by se do iejich opt"oštěného popírat, Budou-|i ho zce|a rysy venkovního mechanismu. znovu vnes|y okleštěn./svět, ve kterémsi nikdy postavy vznikne umě|.f'nepňit.ozen!, protoŽe se vědomě vzdávajívšech inforporozumět, nemohou zce|a proŽitkupňítomné poznání chví|e.A|e ani tak sebe sama kromě mací k pňit.ozenysvět nevypadá' Že tuto variantu vo|íŽensképostavy,pak JeJi pro |.K|ímupňíznačné, hrdinťrm naopak patňíbojovnost,i kdyŽpňedem ke K|ímornfm muŽsklm mannosti. |.K|ímatedy VycháZíz k|asického odkázaná k neuspěchu a poh|eduna svět. Ženského schématu muŽskéhoa konvenčního podporuje, stává se ko|ečkemv jeho 4. Postava mechanismus mechanismus si bere za souko|íbez vlastníidentity.UŽ dávno fungu1ící j, LépeneŽ jen sv bránísi ho, zmnoŽuje,i kdyŽho sama nevybudova|a. je postavěJoutce. o postavě zde m|uvito Flozebíranázákladní situace je mode|em fungovánÍmechanismu, proti kterémupostava-č|ověk nemá šanci se bránit, je zcela bezmocná. Čímvíce se postavy o mechanismus starají,a to i negativně,tím, Že se ho snaŽí zničit,tím více mu v|astně s|ouŽí.PrjsobeníK|ímova mechanismu na poStaVUje praktickou rea|izacÍdÚrrenmattovského krutéhopar.adoxu'
Ž.
.i|....l]: ii.: .t,,'' á
ProŽitek beznaděje a zoufalsWíz marnosti VZpoUry,odpot"u,boje je částečněspo|ečn!s absurdnímdramatem, stejně iako pocit naprosté nejistoty,vědomí nutnéhoztroskotání nozumu v absurdním světě ovlád a n é mt a j e m n l m m e c h a n i s m e m . S všudypňítomnlmmechanismem se v K|ímor,nj'ch hrách uzce pojí i otázka vztahu mezi mechanismem a okolní realitou. V odpovědi na otázky, zda existuje ještě jin! svět mimo mechanismus, zda se |ze tedy mechanismu prostorově vyhnout či zda se dostává postava do jeho moci tÍm, Že se mu sama, byt i nevědomky pňib|íŽí' tím, Že se dostane do po|e jeho p sobnosti, nebo zda se mechanismus nozšiňuje všude a napadá postavu i v 1ejíulitě soukromí, tak jako v Kafkově Procesu, se jednotlivéKlímovyhry |iší. Na jednom pÓ|u sto1íhry Zámek a Cukrárna Myriam. Sám zámek pňedstavujemechanismus, jehoŽ nedotknute|nostje však prostorově omezená právě .1enna |okalituzámku. Vetňe|ce,Josefa K. [zde je patrná zmíněná návaznost na Kafku],kterf naruši|jeho teritorium, mechanismus ničí.Flea|itatedy nenítotoŽná nutně pouze s mechanismem, vŽdyi vně mechanismu pnavděpodobněexistuje|in! svět. obrana pňed pnostot.ověomezenym druhem mechanismu je tak jediná - nepňib|íŽit se do jeho oko|í,coŽ |e však ve|mi s|oŽité,a je to v|astně věc náhody' protoŽe postavy nevědí,v čem se mechanismus skry. v á . V e c h v í l ik, d y t o p o c h o p í |, e u Ž p o z d ě , I z d e i e j a s n á b e z m o c p o s t a vy, která nikdy nem Že vědět, kdy a čímpňekročÍ dovo|enéhnanice. Naopak v Pokoji pro dva a v Zenichovi pro Marcelu si mechanismus k demonstraci v|astnímoci ne'jensám vyh|edávápostavy,a|e v|oudÍse jim dokonce do jejich soukromí. Loka|izovan!i expandujícímechanismus mají a|e jedno spo|ečné, a sice to nejd |eŽitější. V konečnéfázi nezá|eŽíto|ik na tom, zda existuje kdesi para|e|ní svět nemechanismu, jest|iŽepostava nemŮŽe nikdy vědět' kdy si pnávě ji mechanismus vybere za obět. Z poh|edupostapodstatné'zda mechanismus je sám aktivní,nebo vy nenítaké pňÍ|iš je-|inutné se pňib|ížit do jeho po|e p sobnosti, je-li toto po|e zuenku neviditelné.Nejděsivějšíje ona napnostá nejistota, stá|á obava z moŽnosti záhuby mechanismem, proti kterému snad neexistuje činná zbnař. obecněji ňečeno- vědomí ztroskotání rozumu v absurdnÍm světě ov|ádanémpouhou náhodou; ve světě, kter! se vymk|našíkontro|e. Z h|ediska ce|kovéhou/voje je nejnebezpečně|ší expandující pravděpodobnostvyhnutíse mU díkyštastné mechanismus zmenšu'jící náhodě' Domyš|enodo konce, moh|o by b.ftjen otázkou času, kdy se kaŽdÝs mechanismem setká. S.Sl.*ilil,*i i-&
zlato
z
šedesátá
l
.a...Í.
ál
ProŽitek beznaděje a zoufa|stvíz marnosti Vzpoury,odporu, boje je částečněspo|ečn.f s absurdnímdramatem, stejně jako pocit naprosté nejistoty,vědomí nutného ztroskotánÍ rozumu v absurdním světě ov|ádaném tajemnlm mechanismem. S všudypňÍuomnym mechanismem se v K|Ímo{ch hrách Úzce pojí i otázka vztahu mezi mechanismem a okolnÍ realitou' V odpovědi na otázky, zda existuje ještě jint/ svět mimo mechanismus, zda se |ze tedy mechanismu pnostorově vyhnout či zda se dostává postava do 1eho moci tím, Že se mu sama, byťi nevědomky pňib|íŽí' tím, Že se dostane do po|e jeho prisobnosti, nebo zda se mechanismus nozšiňuje všude a napadá postavu i v |ejíu|itěsouknomí, tak ;ako v Kafkově Procesu, se jednot|ivéK|ímovyhry liší. Na jednom po|u stojí hry Zámek a Cukrárna Myriam. Sám zámek pňedstavujemechanismus, jehoŽ nedotknute|nostje však pnostorově omezená právě jen na |oka|ituzámku' Vetňe|ce,Josefa K. [zde je patrjeho teritorium, mechaná zmíněná návaznost na Kafku],kter"1i nar"ušil nismus ničí.Flea|itatedy nenítotožná nutně pouze s mechanismem, vŽdyrvně mechanismu pravděpodobněexistu|e|in.!svět. obrana pňed pr.ostor"ově omezenlm druhem mechanismu je tak 1edijeho ná - nepňib|íŽit se do oko|í,coŽ je však ve|mi s|oŽité,a je to v|astně věc náhody' protoŽe postavy nevědí,v čem se mechanismus skryvá. Ve chví|i,kdy to pochopí,je uŽ pozdě. I zde je jasná bezmoc postavy, ktená nikdy nem Že vědět, kdy a čímpňeknočí dovo|enéhranice. Naopak v Pokofi pro dva a v Ženichovi pro Marcelu si mechanismus k demonstraci vlastnímoci nejen sám vyh|edávápostavy,a|e v|oudíse ;im dokonce do jejich soukromí. Loka|izovan!i expandujícímechanismus mají a|e jedno spo|ečné, a sice to nejd leŽitější'V konečnéÍázi nezá|eŽíto|ik na tom, zda existuje kdesi par"a|elní svět nemechanismu, jest|iŽepostava nemriŽenikdy ji mechanismus vybeneza oběé.Z pohIedupostapnávě vědět' kdy si prí|iš podstatné, vy nenítaké zda mechanismus je sám aktivní,nebo jeJi nutné se pňib|íŽitdo jeho po|e p sobnosti, je-|i toto po|e zvenku nevidite|né.Nejděsivějšíje ona naprostá nejistota, stá|á obava z moŽnosti záhuby mechanismem, proti kterému snad neexistuje ričinná zbrař. obecněji ňečeno- vědomí zLroskotánÍrozumu v absundním světě ov|ádanémpouhou náhodou; ve světě, kten se vymk|našíkontro|e' Z h|ediska ce|kového vlvoje je nejnebezpečnějšíexpandující pravděpodobnostvyhnutíse mu díkyštastné mechanismus zmenšující náhodě. Domyš|enodo konce, moh|o by b.ftjen otázkou času, kdy se kaŽd1is mechanismem setká.
I postavy Ži|ící zdán|ivě mimo mechanismus jsou tedy nesvobodné, pňestožejejich nesvoboda pňi |etmém poh|edu zvenku vypadá jako postavy samy, svoboda. Je otázkou, zda si svŮj typ nesvobodyvytvoňi|y nebo zda i sem sahá t|ak vnějšíhomechanismu' K|ára a jí podobné postavy dokáza|y \^^Voňitprázdnt!' prostor bez vnějškou./chomezení, a|e nedokáza|yuŽ ho samy nap|nit smys|em. Ten očekávajízvenku. světa avšak neuvědomujísi, Že s ním by se do jejich opt"oštěného venkovníhomechanismu' Budou-|iho zce|a popírat, znovu vnes|yt^ysy svět, ve kterémsi nikdy postavy vznikne umě|!, nepňirozeny,ok|eštěn./ nemohou zcela porozumět, protoŽe se vědomě vzdávajívšech informací k poznánísebe sama kromě proŽitkupĎÍEomné chví|e.A|e ani tak pňirozen! svět nevypadá. Že tuto variantu vo|íŽensképostavy,pak Je-li pro |.K|Ímupňíznačné, ke K|ímoufmmuŽsklm hndinŮmnaopak patňÍbojovnost,i kdyŽpňedem odkázaná k neÚspěchu a mannosti. |.K|Ímatedy vycházÍz k|asického konvenčního schématu muŽskéhoa Ženskéhooohledu na svět. 4. Postava mechanismus podporuie, stává se ko|ečkemv jeho mechanismus si bere za soukolíbez v|astníidentity.UŽ dávno fungující Lépe neŽ 1en svŮj, bnánísi ho, zmnoŽu1e'i kdyŽho sama nevybudovaIa. o postavě je zde m|uvito postavěJoutce' R o z e b í r . a n zá á k | a d n ís i t u a c e j e m o d e | e m f u n g o v á n ím e c h a n i s m u , proti kterému postava-č|ověk nemá šanci se bnánit,je zcela bezmocná. Čímvíce se postavy o mechanismus starají,a to i negativně,tím, Že se ho snaŽízničit,tím více mu v|astně s|ouží.PŮsobení Klímova mechanismu na poStaVU1e pnaktickou rea|izacídÚnnenmattovského krutéhoparadoxu.
g..q|9;($*íK
354
\
216ta
ztata
Šedesěta
opět se nám ve spo.;enís mechanismem nutně vybavÍdÚrrenmattovsky krut! paradox, pojem hranic |idskéhonozumu a zlé náhody z a s a h u j í cm í n o h e m v Í c ej e d i n c e ,k t e r y s e s n a Ž ío n á p n a v u ,n e Ž o b e c n ! r á d . S t e j n ě t a k j a k o z a s a h u j ez á m ě r n é ,r a c i o n á | njíe d n á n í t, e d y | i d sky r"ozums jeho omezenymi moŽnostmi. l b o n a , z | á n á h o d a , s p o u š t íc e | ! k o l o t o čm a r n é h ob o j e s m e c h a n i s mem' Zde dovo|te,abych odcitova|aosm! a devát! DÚrnenmattŮvbod k FyzikŮm: ,,Čímpromyšleněji lidéjednají,tím Účinnějije mŮŽe postihnout náhoda, Promyšleně jednajícílidéchtějÍdosáhnout určitéhocíle' Náhoda je postihne nejhťlŤetehdy, iestliže s jejÍm pťlsobenÍmdosáhnou opaku svého cíle: Toho, čeho se obávali, čemu se chtěli vyhnout,'e Vlchozí situaci dává |.KIímavŽdy námec poutavéhopňíběhu,napň. detektivky,aby depresivnísituaci posí|i|i pouŽitlm Žánrem, fonmou napětÍ.|.Klímaste1nějako F'DÚr.r.enmat| vycházíze schématu detekt i v n Í h o p ň Í b ě h uz a I o Ž e n é mn a p o s t u p n ě o d h a I o v a n é mt a j e m s t v í a potrestání z|očince,aby v ur.čitémstupni rozvinutíděje detektivnÍ n á m ě t o p u s t i |a s c h é m at a k d e s t r u o v a | ' Do ÚstňednÍ postavy mechanismem poh|covanéhoč|ověka staví r zné |idské typy, vŽdy se zd nazněnou jednou vŮdČÍv|astnostÍ. Všechny K|Ímovyhry spějík vystupĎovánÍ bezmoci 1edincev či mechanismu, spějÍprávě k jednomu ÚstĎednímuokamŽiku- ke chví|ikrutého paradoxu - vše s|ouŽÍ ir.onického tvému protivnikovi'Č|ověk,kter"ypr.om y š | e n ěp n a c u j ek n ě j a k é m uc í | i j, e s á m s e b o u p o n a Ž e nn a h I a v u . U |.K|Ímy|ze s nadsázkou m|uvit o 1akémsimodeIu antipohádky s dÚrrenmattovskym nejhoršÍmmoŽnlm koncem. KlÍmovim|adÍmuŽštÍaktivníhrdinové1dou bojovat se ztě|esněnym z|em - v pohádkách s drakem,černokněŽnÍkem u |, . K l Í msy m e c h a n i s m e m .B o j u j í . j eč nest. nlmi pr.ostňedky. V pohádkách je pňesně Vymezeno dobro a z|o, hra. nici mezi nimi ne|ze nepoznat, pohádkovíhrdinové proto VyhráVají. K|ímovihr"dinové se pohybujív jinémsvětě, a|e neuvědomujísi, Že hranice dobra a z|a by|arozmazána, Že uŽ nep|atípevn! 1asn! ňád ani 1istoty, na které se |ze vŽdy spo|ehnout.V K|Ímověsvětě nenÍnic 1isté, jen na povnchu1e 1eho svět podobny star.émusvětu z pohádek, pod mechaním Se však skr1fvázce|a jiná skutečnost,mimo jiné číhajÍcí nismus, kter"ynenápadně, a|e vyLrva|evše pohlcu.|ea pĎehodnocuje. V takovémsvětě 'jsou čestnéprostňedkysouboje pňedem odsouzeny k orohĎe. Z ň e t e I n áj e a u t o r o v a i n t e I e k t u á | nsÍk e p s e a s a r k a s m u s . J e h o h r y 2 E D u | r e n m a f t : F y , | k o v é .D i l a
356
Praha 1s8s
sir64
šedesatd
. j s o u v a r u j í c Í mai p o k a | y p t i c k Ý moi b r a z y , k a m a Ž s v ě t m Ů Ž e d o j i t , b u d e - | ip o k r a č o v a tv e s v é m p o d ň i z o v á n ís e m e c h a n i s m u , v e s v é m z m e c h a n i z o v á v á n íD . a n ! s t a v j e p r o | , K | í m uv l c h o z í m o d e l o v o us i t u p a k ací,aby v y t v o ň isl v j h t " z n ě v a r . u j í cňíá d s k u t e č n o s t si v l a s t n í m i z á k o n i t o s t m i .T é m ě ňv e v š e c h h r á c h z e š e d e s á t l c h | e t ,v l j i m k u t v o ň í K | á r a a d v a p á n i , z k o u m á o b d o b n o uz á k | a d n Í s i t u a c i :j a k s i m e c h a n i s m u s n e Ú p n o s n ě p o d r o b u ' | ep o s t a v u . S i t u a c l , z n í Ža u t o n n e n a z n a č u j eŽ á d n é v l c h o d i s k o . Z d Ů t . a z Ď u j eb e z n a d ě j n o s t ,d e p r e s i v n o s t t é t o s i t u a c e , n a p ň . :s t u p Ď o v a n ! m n a p ě t í mv p r Ů b ě h u h r y . K | Í m o v yh r y s i z á m ě r . n ě v e | m i z u Ž u j ís v ét é m a , n e j d e . | i mo š i r o c e p o j a t éo b r " a z yz a | o Ž e n én a p s y c h o I o g i c k é h I o u b c ea v a z b á c h . H I a v n í j e s u g e s t i v n íp o d á n ÍÚ s t ň e d n ís i t u a c e , k č e m u Žp o m á h a j Íp o s t a v y v y h r . a n ě n é| i d s k ét y p y a p o u t a v ! p t " í b ě hč i v l v o j s i t u a c e . T Í m v š Í m m á | . K | í m av e | m i b | í z k ok F . D u r r " e n m a t t o v i . J e o t á z k o u , d o j a k é m Í r yj s o u K | Í m o v yh r y d i a I o g e m s d i v á k e m , d o j a k é m í r " yd á v a 1 Íd i v á k o v i p n o s t o r k j e h o v | a s t n ía k t i v i t ě .Č i 1 s o u j e n n é b u s e mp ň e d I o Ž e n l mk r o z | u š t ě n íz,a n ě j Ž 1 e o d m ě n o u j e d n o z n a č n év y z n ě n Í ?J a k s i m Ů Ž e d i v á k d o K | Í m o v l c hh e n d o s a z o v a t s v é v | a s t n íz k u š e n o s t ia h I e d a t a n a | é z a tv n i c h h I u b š ím e t a f y z i c k éo t á z k y a p r o b | é m y ?M Í r o u n e d o ň e č e n o s tsi e j e d n o t | i v é K | í m o v yh r " yI i š íj e d n o m j e d n o z n a č n ěs c h e m a t i c p Ó | u S t o j ív y r ^ a z nm na ě o d e l o v y ,a Ž ky Zenich pro Marcelu, na straně druhé ta1emn! mnohoznačny Mistr. M n o h é h r y | . K I Í mjys o u n e p o c h y b n ěi n s p i r o v a n éd o b o v o u s p o I e č e n s k o ua p o | i t i c k o us i t u a c Í .P ň e s t o Ž eb y |t e n t o a s p e k t s i | n ěv n í m á n v d o b ě j e j i c h v z n i k u , b u d i | | . K l í m a , p ň e d e v š Í mS V o U p r . v o t i n o u Z á m k e m , i o b e c n ě j š Íd i s k u s e o m o d e | o v é md r a m a t u j a k o o m o Ž n é n o v é| i n i ič e s k é h od r . a m a t u . P o u z e j a k o č a s o v éa | e g o r . i ed o b o v ép o | i t i c k éa s p o | e č e n s k é situac e b y | yK | í m o v yh r . ym n o h d y c h á p á n y p ň e d e v š Í m v 7o' a 8o. Ietech v z a h r " a n i č ík,d e b y | b o h u Ž e |b o h a t ! k r i t i c k . ío h | a s v e l m i č a s t o z d e f o n m o v a n ! p o | i t i c k f m ia s p e k t y u m ě | e v k | á d a n f m id o K | í m o v f c h h e r , j e j i c h Ž u v á d ě n Í b y | o p o v a Ž o v á n o z a č i n s o I i d a r i t y s t r p Í c Íz e m í a s jejÍmutlačovanlm spisovatelem. Čtenáňtakovlchto recenzÍ m u s í m í t n ě k d y p o c i t , Ž e n e c e n z e n t i d i v a d | o , k t e r é K | í m o v uh r . u u v e d I o ,b y s i z a s | o u Ž i Ioic e n ě n i z a s v o u o d v a h u . Z m í n ě n éh r y n e | z e a l e o m e z i t n a t u t o d o b o v o u r o v i n u . K | Í m o v a d r a m a t a s e z a b y v a j ío b e c n ě j š í mti é m a t y d i s k u t o v a n y m iv š e d e s á t l c h l e t e c h , z m Í n ě n o ub e z m o c Íč | o v ě k a v Ů č is a m o h y b n é m um e c h a n i s m u , k a f k o v s k o uo s a m ě l o s t í ,c i z o t o u , Ú z k o s t í v e s v ě t ě b e z p e v 357
ztaia
ztaIa
šedesáta
s m e c h a n i s m e m n u t n ě v y b a v íd Ú r r e n m a opět se nám ve spo1enÍ ttovsk! kr"utyparadox, po1em hr"anic|idskéhoTozumu a zlé náhody z a s a h u j Í cm Í n o h e m v Í c ej e d i n c e ,k t e r ! s e s n a Ž ío n á p n a v u ,n e Ž o b e c n ! r " á d .S t e j n ě t a k j a k o z a s a h u j ez á m ě r n é ,r a c i o n á | n í j e d n á ntíe, d y I i d sky rozum s jeho omezenlmi moŽnostmi. l b o n a , z | á n á h o d a , s p o u š t íc e | 1ki o | o t o čm a r n é h ob o j e s m e c h a n i s mem' Zde dovo|te,abych odcitova|aosmy a devát! Durrenmat|Ův bod k FyzikŮm: ,,Čímpromyšleněji lidéjednají,tím učinnějije mťlŽepostihnout náhoda. Promyšleně jednajícílidéchtějÍdosáhnout určitéhocíle' Náhoda je postihne nejhŮŤe tehdy, jestliŽe s jejím pŮsobením dosáhnou opaku svého cíle: Toho, čeho se obávali, čemu se chtěli vyhnout''P Vlchozí situaci dává l.K|ímavŽdy rámec poutavéhopňíběhu,napň. detektivky,aby depr"esivnísituaci posí|ili pouŽitlm Žánrem, fonmou napětí.|.K|ÍmaStejně jako F.DÚrrenmatt vycházÍze schématu detekt i v n í h o p ň í b ě h u z a I o Ž e n é mn a p o s t u p n ě o d h a I o v a n é mt a 1 e m s t v í stupni rozvinutÍděje detektivní a potr"estánízločince,aby v ur.čitém námět opusti|a schéma tak destr.uova|' Do Ústňední postavy mechanismem poh|covanéhočlověka staví nŮzné |ldské typy, vŽdy se zdŮnazněnou jednou vŮdčÍv|astnostÍ. Všechny K|ímovyhry spějÍk vystupĎováníbezmoci 1edincevŮčimechanismu, spějípr.ávěk jednomu ÚstĎednímuokamŽiku- ke chvÍIikrutého Č|ověk,ktery proironickéhoparacioxu- vše s|ouŽÍ tvému protivníkovi. m y š | e n ěp r . a c u j ek n ě 1 a k é m cuí I i j, e s á m S e b o U p o r a Ž e nn a h I a v u ' U l.K|ímy|ze s nadsázkou m|uvit o 1akémsimodeIu antipohádky moŽnlm koncem' K|Ímovim|adímuŽs dÚnr.enmattovskfmne.jhorším štíaktivníhr.dinové 1dou bojovat se zbě|esněnfmz|em - v pohádkách jen čests d r a k e m , č e r " n o k n ě Ž n í k eum|,. K | í msy m e c h a n i s m e m ' B o j u j Í nymi prostĎedky.V pohádkách je pňesně Wmezeno dobro a z|o, hranici mezi nimi ne|ze nepoznat' pohádkovíhrdinové proto VyhráVaJí. K | í m o vhi r d i n o v és e p o h y b u jví j i n é ms v ě t ě , a | e n e u v ě d o m u jsíi , Ž e h n a nice dobra a z|a by|arozmazána, Že uŽ nep|atípevnyjasn.yřád ani jis. toty, na kter.ése |ze vŽdy spo|ehnout.V K|Ímověsvětě není nic 1isté, 'jen na povrchu je jeho svět podobny star.émusvětu z pohádek, pod mechanÍm se však skrlvá zcela 1iná skutečnost,mimo jiné číhajícÍ n i s m u s , k t e r y n e n á p a d n ě , a | e v y l n v a | ev š e p o h | c u j ea p ň e h o d n o c u j e . V takovém světě jsou čestnéprostňedkysouboje pňedem odsouzeny k orohňe. Z í e t e | n á j e a u t o r . o v ai n t e I e k t u á l nsi k e p s e a s a r k a s m u s . J e h o h r y 2 FDurrcnmatl
F y z r k o v e .D i l i a , P r a h a 1 9 8 9
sLr64
Šedesátá
jsou varujícíma i pokalypticklmi obrazy, kam aŽ svět m Že dojÍt, b u d e - | ip o k r a č o v a tv e s v é m p o d ň i z o v á n Í se mechanismu, ve svém z m e c h a n i z o v á v á n íD . a n y s t a v j e p r o | . K l Í m uv l c h o z Ím o d e | o v o us i t u a c Í ,a b y p a k v y t v o ř i Is v Ů j h n z n ě v a r ^ u j Íňcáíd s k u t e č n o s t si v | a s t n í m i z á k o n i t o s t m i .T é m ě ňv e v š e c h h r á c h z e š e d e s á t l c h | e t ,v l j i m k u t v o r í K | á r a a d v a p á n i , z k o u m á o b d o b n o uz á k | a d n ís t t u a c i :j a k s i m e c h a . n i s m u s n e Ú p r o s n ě p o d r . o b u j ep o s t a v u . S i t u a c i , z n í Ža u t o r n e n a z n a č u j eŽ á d n év l c h o d i s k o . Z d r ] r r a z Ď u jbee z n a d ě j n o s t ,d e p r e s i v n o s t t é t o s i t u a c e ' n a p ň ' :s t u p Ď o v a n Ý mn a p ě t Í mv p r Ů b ě h u h r . y . K | Í m o v yh r y s i z á m ě r n ě v e I m i z u Ž u j ís v é t é m a , n e j d e j i m o š i r o c e p o j a t éo b n a z yz a | o Ž e n én a p s y c h o | o g i c k é h | o u b c ea v a z b á c h . H | a v n í . j e s u g e s t i v n íp o d á n ÍÚ s t ň e d n ís i t u a c e , k č e m u Žp o m á h a j íp o s t a v y v y h n a n ě n é| i d s k ét y p y a p o u t a v y p ň í b ě hč i v y 7 v osji t u a c e . T Í m v š í m m á | . K | í m av e l m i b I í z k ok F . D Ů r r e n m a t t o v i ' J e o t á z k o u , d o j a k é m í r y . j s o uK | í m o v yh r y d i a I o g e m s d i v á k e m , d o j a k é m í r y d á v a 1 Íd i v á k o v i p r o s t o r k j e h o v | a s t n ía k t i v i t ě . Č i j s o u j e n r é b u s e m p ň e d I o Ž e n ! mk r o z | u š t ě n íz,a n ě ] Žj e o d m ě n o u j e d n o z n a č n év y z n é n í J? a k s i m Ů Ž e d i v á k d o K | í m o v f c hh e n d o s a z o v a t s v é v | a s t n íz k u š e n o s t ia h I e d a t a n a | é z a tv n i c h h I u b š Í m e t a f y z i c k éo t , á z k y a p r o b | é m y ?M Í r ^ onue d o Ď e č e n o s tsi e j e d n o t | i v é K | í m o v yh r y I i š íj e d n o m j e d n o z n a č n ěs c h e m a t i c na p Ó | U S t o j ív y n a z n ěm o d e l o v y ,a Ž ky Ženich pro Marcelu, na Straně dr"uhétajemn! mnohoznačn! Mistr. M n o h é h r y | ' K | Í m jys o u n e p o c h y b n ěi n s p i r o v a n éd o b o v o u s p o I e . č e n s k o ua p o l i t i c k o us i t u a c í .P ň e s t o Ž eb y l t e n t o a s p e k t s i | n ěv n í m á n v d o b ě j e j i c h v z n i k u , b u d i | | ' K | Í m a ,p ň e d e v š Í mS V o u p n v o t i n o u Z á m k e m , i o b e c n ě j š íd i s k u s e o m o d e | o v é md n a m a t u j a k o o m o Ž n é n o v é| i n i ič e s k é h od r a m a t u . P o u z e j a k o č a s o v éa | e g o r i ed o b o v ép o | i t i c k éa s p o | e č e n s k é situac e b y | yK | í m o v yh r . ym n o h d y c h á p á n y p ň e d e v š Í m v 7o. a 8o. Ietech v z a h r " a n i č ík,d e b y | b o h u Ž e |b o h a t ! k r i t i c k Ýo h | a s v e | m i č a s t o z d e . f o r m o v a n y p o | i t i c k f m ia s p e k t y u m ě | e v k | á d a n f m id o K l í m o v l c h h e r , j e j i c h Ž u v á d ě n í b y | o p o v a Ž o v á n o z a č i n s o I i d a r i t y s t r p Í c íz e m í a s j e j Í m u t l a č o v a n y ms p i s o v a t e I e m . Č t e n á r "t a k o v l c h t o n e c e n z í m u s í m í t n ě k d y p o c i t , Ž e r e c e n z e n t i d i v a d | o , k t e r " éK | í m o v uh r . u u v e d | o ,b y s i z a s | o u Ž i Ioic e n ě n íZ a S V o Uo d v a h u ' Z m í n ě n éh r y n e | z e a | e o m e z i t n a t u t o d o b o v o u n o v i n u . K | Í m o v a d r a m a t a s e z a b y v a j ío b e c n ě j š í mti é m a t y d i s k u t o v a n y m iv š e d e s á t l c h l e t e c h , z m Í n ě n o ub e z m o c íč | o v ě k a v Ů č is a m o h y b n é m um e c h a n i s m u , k a f k o v s k o uo s a m ě | o s t í ,c i z o t o u , Ú z k o s t í v e s v ě t ě b e z p e v 357
z)aLá
šedesáta
n . f c h 1 i s t o t i b e z m o Ž n o s t i k o n t a k t u s o s t a t n í m i| i d m i , z t o h o p | y n o u c í n e k o m u n i k o v a t e | n o s jtaí z y k a , k d y | i d éŽ i 1 ví e s v é m u z a v ň e n é m s v ě t ě i I u z í ,n a d ě j Ía v z p o m Í n e kn a m i n u I o s t . U m ě | e c k ék v a I i t yK | í m o v y c hh e r b y | yb o h u Ž e Iv e v ě t š i n ě i n t e r p n e E a c íz a s t í n ě n yd o b o v 1 7 mz ij e d n o d u š u j í ac ín a l o g i e m ii v š e o b e c n o up ň í . I i š n o up o I i t i z a c íu m ě n í . | v a n K | í m a1 e j a k o d r a m a t | kt é m ě r Z a p o m e n u t , p ň e s t o Ž e j e h o h r y n e j s o u p o u h y m h i S t o r i C k Ý md o k u m e n t e m o a t m o s f é ň eu m ě n Íš e d e s á t l c h | e t , a l e j s o u , č i m o h | y b y b . / ti n s p i r a t i v n íd o d n e s .
šedesátá
n y c h j i s t o t i b e z m o Ž n o s t i k o n t a k t u s o s t a t n í m i| i d m i , z t o h o p | y n o u c Ín e k o m u n i k o v a t e | n o s 1t Ía z y k a ,k d y | i d éŽ i | ív e s v é m u z a v ň e n é m s v ě t ě i l u z í ,n a d ě j Ía v z p o m í n e kn a m i n u | o s t . U m ě | e c k ék v a I i t yK | í m o v . f c h e r b y | yb o h u Ž e Iv e v ě t š i n ě i n t e r p r e | a c í z a s t í n ě n yd o b o v l m i z j e d n o d u š u 1 íacnÍa | o g i e m i v š e o b e c n o up ň i I i š n o up o I i t i z a c íu m ě n í . | v a n K | í m aj e j a k o d r a m a t i k t é m ě ň z a p o m e n u t , p ň e s t o Ž ej e h o h r " yn e j s o u p o u h . f m h i s t o t . i c k l m d o k u m e n t e m o a t m o s f é ň eu m ě n í š e d e s á t l c h | e t , a | e 1 s o u , č i m o h | y b y b . / ti n s p i n a t i v n íd o d n e s .
354
