„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Borovského
Určeno pro
žáky ZŠ
Sekce
základní
Předmět
zeměpis
Téma / kapitola
Polsko
Zpracoval (tým 3)
Barczok
Obsah: POLSKO ...........................................................................................................................................................3 1
ZÁKLADNÍ OBECNĚ ZEMĚPISNÉ CHARAKTERISTIKY ..........................................................3
2
ZÁKLADNÍ SOCIOEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY..........................................................4
3
HISTORIE – ZÁKLADNÍ ÚDAJE .......................................................................................................6
4
HLAVNÍ TURISTICKÁ LÁKADLA ...................................................................................................8
2
Polsko
V této kapitole se dozvíte: •
O historii Polska
•
o Polsku z pohledu turisty
Budete schopni: •
pochopit stručný vývoj této země
•
pozvat na zajímavá místa Polska
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 hod. Cílem této kapitoly je podat několik informací o našem severním sousedovi.
1 Základní obecně zeměpisné charakteristiky Polsko (pol. Polska, oficiálně název Polská republika - Rzeczpospolita Polska) je stát ležící ve střední Evropě, hraničí s Německem na západě, s Českem a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží. Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice. Kromě jižních oblastí je většina státu pokryta rozsáhlými nížinami a rovinami Polské nížiny. Téměř tři čtvrtiny území leží do 200 m n. m.
3
Severní Polsko vyplňují Pomořanská i Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek zalednění; místy se na pobřeží vyskytují i písečně přesypy a do moře vybíhají úzké poloostrovy - kosy. Středovýchodní a jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Na jihu Polska se zvedá příhraniční pás hor – Jizerských, Krkonoš, Sovích hor, pískovcové Stolové hory, Bystřických hor a masiv Králického Sněžníku. Karpaty zahrnují pohoří Vysokých a Nízkých Beskyd, Tatry a Bukovské vrchy. Tatry dosahují v Polsku téměř 2500 m n. m. (Rysy 2499). Polsko má velmi hustou říční síť. Největší splavné řeky Visla a Odra odvádějí vodu asi z 90 % území Polska do Baltského moře. Je zde velké množství jezer a přehradních nádrží. V Tatrách leží vysoko položená jezera (plesa) ledovcového původu.
2 Základní socioekonomické charakteristiky Druhá světová válka drasticky omezila etnickou pestrost předválečného Polska. Po 1. světové válce tvořili Poláci 69% populace, nyní je to zhruba 98,7%. Byl to výsledek deportací a dalších genocid za 2. světové války. Velký pokles zaznamenala v posledních letech porodnost, navzdory tomu, že se jedná o jeden z nejvíce katolických států Evropy a byl zde obnoven zákaz potratů. Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci (do té doby významnými menšinami byli Němci, Židé, Ukrajinci aj.), nábožensky římští katolíci. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v Horním Slezsku. Hlavním městem je
4
Varšava, do raného novověku jím byl Krakov (obr.).
Největší města : Warszawa (1,7 mil), Krakov, Lodź (po asi ¾ mil. ob.) Od 1. ledna 1999 má Polsko trojstupňové členění na 16 vojvodství (województwo, viz mapku), okresy (powiat) a obce (gmina). Gmina odpovídá spíše naší tzv. obci s rozšířenou působností.
Polsko je parlamentní republikou. Parlament je od roku 1989 dvoukomorový: tvoří jej Sejm (460 poslanců) a Senát (100 senátorů).
5
Je mj. členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO).
Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. Hlavní průmyslová odvětví jsou těžební průmysl, strojírenství (osobní auta, autobusy, lodě), hutnictví, chemický, elektrotechnický, textilní a potravinářský průmysl. Těží se černé a hnědé uhlí, měď, olovo, zinek, sůl, síra, magnezit, kaolin a menší množství ropy a zemního plynu. V zemědělství převažuje rostlinná produkce nad živočišnou. Orná půda představuje skoro 1/2 plochy státu, louky a pastviny 13 % a lesy 30 %. Pěstuje se pšenice, žito, ječmen, len, oves, brambory, cukrová řepa, řepka, chmel, ovoce a zelenina. Polsko je v produkci žita, lnu, brambor a cukrové řepy na 2. místě v Evropě (po Rusku).
3 Historie – základní údaje Polsko jako státní útvar existovalo již v 10. století. První zprávy o něm pocházejí z roku 962/963 a týkají se knížete Měška I., který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. Jeho rod, Piastovci, vládl v Polsku až do roku 1370, často ve sporech s českými Přemyslovci. Roku 1025 se Boleslav Chrabrý nechal jako první polský vládce korunovat polským králem; titul však nebyl dědičný. Posilování šlechty a vnitřní rozbroje během 17. století oslabily zemi, takže v letech 1772, 1793 a 1795 si Rusko, Prusko a Rakousko v trojím dělení rozdělily Polsko na základě vzájemné dohody.
Území, kde byla roku 1910 převažujícím jazykem polština (světle modře). Poláci byli v letech 1795— 1918 rozděleni mezi Německou říši, Rakousko-Uhersko a Ruskou říši.
6
Skutečnou suverenitu získali Poláci až v roce 1918 po porážce Centrálních mocností. Nezávislost si udrželo i v následné válce se sovětským Ruskem. O své hranice bojovalo též s Ukrajinci, Němci, Čechy a Litevci. Na počátku druhé světové války v roce 1939 bylo Polsko okupováno Německem a Sovětským svazem. Během války bylo zničeno mnoho měst (zejména Varšava po Varšavském povstání) a jeho území se stalo hlavním dějištěm holocaustu. Po válce Sovětský svaz většinu svého původního záboru obsadil a jako „odškodnění“ byla k Polsku naopak připojena západní „nová území“ až po dnešní hranici s Německem na Nise a Odře. Posun hranic vyvolal obrovské nucené přesuny obyvatelstva, kdy Poláci přicházeli z území anektovaných Sovětským svazem a osidlovali zejména západní území, z nichž byl vyhnáno německé (a tedy prakticky veškeré) obyvatelstvo. Po válce se Polsko pod sovětským vlivem stalo komunistickým státem. Proběhla násilná kolektivizace a znárodňování, oproti jiným státům byl však režim tolerantnější k tradičně vlivné katolické církvi. Poznaňské povstání roku 1956 bylo násilně potlačeno. V roce 1980 byly po vlně stávek vytvořeny nezávislé odbory Solidarita (Solidarność), které významně přispěly k pádu komunistického režimu v zemi na konci 90. let. Dnes je země mj. členem EU i NATO.
7
4 Hlavní turistická lákadla Seznam památek UNESCO v Polsku: Bělověžský prales (společně s Běloruskem, 1979, 1992), Javor a Svídnice, hrázděné kostely míru (2001), Kalwaria Zebrzydowska, komplex parkové krajiny a manýristické architektury, poutní místo (1999), Krakov, historické centrum (1978), Malbork, hrad Řádu německých rytířů (1997), Jižní Malopolsko, dřevěné kostely (2003), Muzakowský park, krajinný park po obou stranách řeky Nisy (společně s Německem, 2004), OsvětimBřezinka, koncentrační a vyhlazovací tábor (1979), Toruň, středověké město (1997), Varšava, historické centrum (1980), Vělička, historické solné doly (1978), Vratislav, hala Století, též Lidová hala (2006), Zamość (Zámostí), renesanční město (1992)
Další turisticky atraktivní místa: Tatry. Jediné polské velehory. K nejoblíbenějším patří výstup na Rysy. Trasa míjí horská plesa Morskie oko (Mořské oko) a Czarny staw (Černé pleso). Z Kuźnic (poblíž Zakopaného) vede visutá lanovka na Kasprowy Wierch, odkud pokračuje vyhledávaná „via ferrata“ Orla Perć (Orlí stezka) do sedla KryŜne. Jeskyně Wielka SnieŜna patří svou hloubkou 783 m k nejhlubším na světě. V zimě se Tatry mění v ráj lyžařů.
Nejhorší vyhlazovací tábor 2. sv. války v Osvětimi.
8
Orlí stezka v polských Tatrách.
Aquapark ve Wisle je mnohem lepší než obyčejné bazény v Česku. Najdete v něm sauny s asi deseti vůněmi, bazén s umělými vlnami, 8 hydromasážních vířivek v různými vůněmi, 5 tobogánů z toho jeden končící trychtýřem, masáž s mořskou vodou, opak sauny místnost, ve které je až - 20 stupňů C a mnoho dalšího. Wieliczka, solné doly, světový unikát, nejstarší
funkční
doly
na
světě
(zhruba
700
let).
Vytěžené prostory v solných dolech. Toruň - „červené město“, rodiště Mikuláše Koperníka, Trojměstí - Gdaňsk, Gdyně, Sopoty, nejoblíbenější lázeňské letovisko na Baltu. Pieninský NP, spolu se sloven. částí první mezinárodní park v Evropě a jedno z nejmalebnějších horských pásem. Geologický podklad tvoří triasové vápence a dolomity. Známou trasou je výstup na Trzy korony (Tři
9
koruny, 982 m n.m.), oblíbené je Czorsztynské jezero s hrady Czorsztyn a Niedzica (mimo území NP). Nelze vynechat splutí divokého údolí Dunajce v délce asi 15 km na vorech.
Splutí Dunajce na vorech. Mazury Mazurská jezera, hist. území na SV; na malém prostoru natěsnáno téměř 2 700 jezer ledovcového původu vč. největšího polského jezera Śniardwy (106 km2). Malbork, město s nejrozsáhlejším hradem v Polsku. Gniezno (Hnězdno), kolébka polského státu.
Shrnutí kapitoly. Polsko, náš severní a větší soused, je často našinci zemí turisticky neprávem podceňovanou. Je to země s bohatou historií, vysokými horami, mořem a lázeňskými centry na jeho pobřeží. Zároveň je to země průmyslová, ale i země kde jsou rozsáhlé oblasti nedotčené přírody, země s obrovským množstvím jezer, výjimečným bělověžským pralesem. Vy, kteří jste ještě nebyli v Polsku dál než jen na trhu – burze v polském Cieszyně máte čeho litovat.
10
