VYSOClNY StsORNIK oddíl věd přírodních DNY
VLAS'1'IV!]
IVAN
RUZICKA
Rostlinstvo státní přírodní rezervace ,,Zaieči skok.. u fihlavy L]VOD Státrrí přirodtrí rezerrlace Zaječí skok je trejstaršípřírodtií rezervací nzt okrese Jih1ava. NacIrází se 4 kn ZSZ od středu města Jihlavy v malebnénr údolí nad pravým břehem řeky Jilrlavy. Toto rozlohou jen malé území přitahovajo pozornost botanikťr jiŽ V první polovině minulého století, zvláště po objevení výsky-iu vzáctrélro arkticko.alpir-rského reliktu . kapradinky ska1ní (Woodsia ilvensis), která zde roste VZácně na skalách. I přes nemalý zájem botaniků o Z a j e č i s k o k n e b y l v š a k d o s u d p o ř í z e n ú p l n ý s o u p i s z d e j š ík v ě t e n y . Proto Se (lzeni Zaječího skoku sta1o předrnětem podrobného florjstického yýzkutriu, který jsem zde prováděl r' letech 1977-198u. Výzkur-rr' jehoŽ výsledky zde předkládám, byl zaÍazel jako tematická čáSt resortního výzkumného dílčílro botarrického úkolu ministerstva kultury ČsR. Cí1em výzkumu byto hlubší p o z n á n í k v ě t e n y a v e g e t a c e t o h o t o b o t a r r i c k y z a j í m a v é t r oú z e m Í .P o z o r n o s t b y l a rlěnovátta především drulrům rostlin cévr-ratých a z
Kraj: JÍhomoravský
111
t \ . y l t l á š e t l Ír e z e r v a c e : V ý n o s e n M i l l i s t e r s t v a š k o l s t v í a t l á r o d t r í o s v ě t y č . 7 4 3 . 5 4 7l 3 3 z 3 1 . .1 2 . 1 9 3 3 ' V y h l á š e n í b y l o z v e ř e i n ě n o v e V ě s t n i k u 1 9 3 4 , s t r . 2 6 . P ř e d tím jiŽ v roce 1'924byl Zaječí skok prohlášen soukromou rezervaCÍ tehdej. Š í t nm a j i t e l e m L e o p o l d e r r r K o s o v s k ý l n , s a t k á ř e m v H o r n í m K o s o r l ě , n a p o p r r d P ř í r o d o v ě d e c k é h o k 1 u b t r v J i h l a v ě , j r r r e n o v i t ě p r o f e s o r a g y m n á Z i a J o s e fa AtrlbroŽe. Z a m ě ř e r . r í r c z e r v a c e : P o s l e c i n í z a u ' r č ř c n í| l y l o p r o v e d e l l o V f o c e 1 9 7 1 a p r o v e d l je oblastní ústav Geodézie Brno, středísko |ihlava. V ý m ě r a : P o d l e p ů v o d r r í h o z a m ě ř e n í b y l a v ý n r ě r a r e z e r v a c e 1 , 6 1 2 1l r a , j a k j e u v e d e n o v e v ý n o s u M Š A N O č . 1 . 4 3 . 5 4l73 3 z 3 7 . 7 2 . 1 9 3 3 . P o d l e t r o v é h o z a m ě . ř e n í z r o k u 1 . 9 7 1j e v ý m ě r a r e z e r v a c e 2 , 2 o 2 1 ' h a a d o r e z e r v a c e b y l y Z a h r n u t y Z č á s t i i o k o l n í p o r o s t y j a k o o c h r a n r - r ép á s m o . NlajÍtel:Státní lesy Brno,lesní závod Jilriava. Státním lesům připadá podstatn.l č á s t v ý m ě r y r e z e r v a c e 2 , 1 ' 4 6 2 h a . Z | l ý v a j í c í v ý m ě r a 0 , 0 5 5 9h a p ř i p a d á S t á t . tlínru statku, tl. p. Jihlarla. IlISToRIE VÝZKUMU P r v I r í z p r á v y o b o t a n Í C k é r r vr ý z k u r n u I i I r l a v s k a j s o u z p r r l t r í p o l o v i n y x I x . sto]etí V práCi Dr. J. C. Schlossera ,,Arlleitung, die irrrMálrrischen Gouvernement wÍ]dwac]rsenden und am háufigsten cu]tivierten phanerogamen Pflanzen naclr der analytischen Methode durch eigene Untersuchungen zu bestimmen" IBrno 18431. Podrobněji se jako pr'vní zabýval květerrou jilrlavska Alois Pokorny, který Se llarodil 22. 5. 7826 v Jihlavě a působil později jako profesor přírodopisu na a k a d e m i c k é r r ' rg y m n á z i u v e V Í d n i . A . P o k o r n y v y d á v á V e V í d n i V r o c e 1 8 5 2 n a základě výsledků Vlastních výzkumů a rrrateriálů sebraných Weinerem, F. Pokornym, Neumannem, Reichardtem, Hof f eneggem, Putterlickem a Grtinerem spis ,,Die Vegetatiot1sverháItnisse votl Iglau.. IPoKoRNY 1852]' V této práci podává systenatický přelrled lostlin rlýtrust-rých a semenných t'ralezených v šir. š í m o k o l í J i h l a v y . Z t o h o t o ú z e n r íu d á r l á c e l k e m 6 9 0 d r u h ů r o s t ] i D , z n i c h Ž m n o . hé uvádí Íaké ze Zaječítto skoku' J e h o p r á c i d o p l ň u j e d á I e H e i r - r r i c l rW i l h e l m R e i c h a r d t n a r o z e n ý 1 6 . 4 . 1 8 3 5 také v lih]avě. Ve své práci ',Nachtrag zur F]ora von lglau.. (REICHARDT 1855, 1856] doplňuje Pokornyho spis B0 novými druhy, z Íictrž některé se týka|í také Zaječíhoskoku. Zájem botaniků o Zaječískok podnÍtil především objev vzácné kapradinky skalní - Woodsia ilvensis. Tento arkticko-alpinský relikt zde byl obieven jiŽ il prvilí polovině xlx. století. Na Moravě je tato kapradinka z\áma pouze z Teser.rikťr a z Moravského krasu od Adanrova' kde byla objevena teprve v roce 7927. Na výzkumu květeny Jihlavska Se podíleli i dalšíbotanici: F' Zavřel, I' Ulič. trý, R. Dvořák' J. Suza a R. Picbauer, který vydává V roce 1.923 ve Sborníku Klubu přírod. v Brně ''Doplňky ke květeně okolí Jihlavského.'. NejvětšÍ zás]uhu na výzkumu květeny Jihlavska a Zaječího skoku má však 1osef An.rbroŽ' středoškolský profesor v Jihlavě a konzervátor Státní ochrany přírody. Svědčí o tom řada prací týkajících Se tohoto území IAMBR1Ž 7s24, 7925, 1928, 7929a, 1929b' 1931 a 1939]. Přírodní rezervace Zaječí skok je nejp o d r o b n ě j i z p r a c o v á n a v j e h o p r á c i , , P ř í r o d n Íp a m á t k y n a | Í h l a v s k u . . I A M B R O Ž 1 9 3 1 ] . P ř i p r ů z k u m u Z a j e č í l r os k o k u z d e o b j e v i l A m b r o Ž v r o c e 1 9 2 3 v e s p o l e č .
112
nosti kapradinky skaltrí vzáctlou arktickou játrovku Asterella gracilis IF. WEB.] UND-. Isyn. Fimbriaria pilosa TAYL.J. Z podnětu AnbroŽe a PřírodovědeCkého klubu v Jlhlavě prohlašuje tehdejší majitel tohoto území Leopold Kosovský, statkář v Hornínr Kosově, Zaječí skok jako soukrolnou rezerrlaci. Pottze ruenšÍ č á s ts k a ] , o d d ě l e n á h l u b š í p r ů r v o u o d c e l k u ' p a t ř i 1 a k v e } k o s t a t k u v P l a n c i r e c h , jehoŽ majitel K. Wiedersber8 také dbal rla neporušení tohoto botarricky i geoiogicky zajímavéllo tizutttí. Další botanický výzkurn na Jilll-avsku a r.raZaječílll skoku prováděl Josef Veselý, narozený 30. 9.7877 ve Zborné u Jilriavy. Ve své práci ,,Jihlavská květe. na přecl 100 lety ve srovt-tát-tís krlětetlott dtrešrlÍ..{VESELÝ 1957] porovlrává ú d a j es t a r š í c h a u t o r ť r s e s o u č a s n ý m s t a v e m k v ě t e r l y . IJzerlí Zaječiho skoku dosti podrobně zpracovala Miluše Totlatrd]ová rle s \ ' é d i p l o i l l o v é p r á c i , , F - l o l ' i s t i c k ép o m ě r y r e Z e ť V í t C eZ a j e č i s k o k a p ř i I e h l é h o okolí řeky Jihlavy u JÍhtavy.. ITOMANDLOVÁ 1966J. Je to od dob AmbroŽe nej. p o d r o b n ě j š íp r á c e t ý k a j í c í s e t é t o r e z e r v a c e . A u t o r k a v š a k t r e z a h r n u l a d o f l o . ť i s t i c k é h op ř e h l e d u l l t i b e c k a p r a d o r o s t y ' k e ř e a s t r o m y , v e v ý č t u d r u h ů u v á d í i t r ě k t e r é ,j e j i c h Ž v ý s k y t j e z d e v y l o u č e r r a j s o u t u i j i n é n e p ř e s i ' r o s t i . N e m a l ý p o d í l n a p r o z k o u m á n í s o u č a s t r é h oS t a v u k v ě t e n y Z a j e č í h o s k o k u a j e h o n e j b l i Ž š í h o o k o 1 í m á t a k é F r ' a I l t i š e k K ů 1 r r r k, t e r ý p ů s o b í r ' r aV y s o k é š k o l e zemědělské v Brně a v Jil.r}avě. o d r o k r - r1 9 6 1 ' k d y d o M u z e a V y s o r - . i t l y1 ' J i i r 1 a r l ěl l a s t o u p i ] j a k o b o t a t l Í k I v a r r R ť t Ž i č k aj,e v r á m c i p r ť r z k u r n u k v ě t e r r y r e 8 i o n t l Č e s k o t r l o r a v s k év r c l r o v i l l y p f a v i d e l n ě j i s l e r l o v á n o i ú z e r n íZ a j e č í l i o s k o k u . V r o c e 1 9 7 7 j e p a k z a p o č a t o s p o . drobným výzkumenr a druhovou invetltarizací zdejšíkvěteny a Vegetace rl rámci ř e š e n í r e s o r t n í h o v ý z k u m n é h o ú k o l u I R Ú Ž I Č I ( A 1 9 8 0 ] . Z í s k a r r év ý s l e d k y a j e jich konfrontace s údaji starších botanikťl jsou sirrrluty v této práci. PŘÍRoDNÍ PoMĚRY aI Geograficko.geomorfologické
poměry
Státní přírodní rezervace Zaječí skok ]eŽí lla katastfu ol)ce Horllí Kosov v ú d o l Íř e k y J i l r l a v y m e z i o b c í R a n t í ř o v a t n ě s t e n J l l r l a v o u , o d j e h o Ž s t ř e d u j e vzdá]ena 4 km západoser'eroziipadně' N a d m o ř s k á v ý š k a h l a d i n y ř e k y p o d r e z e r v a c í j e 4 t 3 0r n , n e j v y š š í č á s t r e Zervace má 525 m. Zeměpisné souřadnice rezervace jsou: 49 o 25' severní šířky a 1 5 " 3 2 ' v ý c h o d t - t íd é l k y . Řeka JÍhlava ve své hornÍ části od pramenů aŽ po Dolní Cerekev protéká širokým' mělce zařÍznutým údolím, v jehoŽ sedimentecl.r tvoří četnémeandry. Teprve mezi Do]ní Cerekví a Kostelceln se údolí zuŽtlje, řeka se stáčí z půr'od. ního zhruba severovýcl.todního směru více k severu' spád řeky se zvětšuje a v hlubším krrrytě se objevuje obnaŽený skainí rulový podklad. Za Rantířovetrr se řeka stáčí k východu' avšak po r.rece}ýcl2 i kur toku naráŽí na přÍkré ska]nÍ stěny Zaječího skoku, které se Zvedqí nad pravým břehem řeky. Tok řeky se zde obrací aŽ k severozápadu, obtéká tuto překáŽku a asi po 500 m v mÍstech, kde tla levém bř.elru vtéká Bělokat-netlskýpotok, Se tok řeky prudce obrací do p ů v o d n í h ov ý c h o d n í h o s m ě r u a ř e k a t e č e d á l e k l i h l a v ě . Skály Zaječího skoku nejsou jednotnoLl skalní stětlou, ale jsotr tvořeny p ě t i s a n l o s t a t t l ý m i s k a ) l r i 1 1 1yi ý 6 h o Z ý o d d ě l e r l ý m i o d s e b e ú Ž ] a b i r r a r n i S . kály r'y.
113
stupují Z příkrého svahu Dad pravýln břehem řeky v délce asi 170 m a jsou 25 - 3 0 m v y s o k é . J s o u e x p o n o v á n y k z á p a d u a Ž k j i h o z á p a d u . N e j v ě t š Íj e p r o s t ř e d ní skáIa a směretn k oběma okrajům rezervace se skály sniŽují. Pod strmými skalami je rozsálrlá balvanová sut tvořená různě velkými balvany až do výšky několika metrů' Tato bal';anová suť zde vzr'rikla lrlavně v dobách ledových' kdy byly skály mrazem roztrhány Ikongelifrakce]. Průrvy a ú. ŽlabÍny mezi ska]amÍ se proh1ubovaly ]rlavr.rě eroznítn účinkenr tekoucí vody. N a j i Ž n Í m o k r a j i r e z e r v a c e V h o r n í č á s t i S v a h u V e d e Ž e l e z n Í c e .J i n a k j e c e l ý svah nad pravým nárazovým břelrern řeky porostlý lesern. Území rezerr'ace je také z větší částÍ pokryto lesy, pouze lra skalách a skalr-ratých svazíclr se uchyt i l y j e n o j e d i t r ě l é S t r o m y , k e ř e a j i n á v e g e t a c e . N a l e v é m t r á t r o s o v é mb ř e h u s e usazovaly četnénáplavy a vznikla tu t]a nich Iouka vyplňttjící rovinatou část ř í č n í h oú d o l í . P r o t i l e h l ý s v a l r n a d l e v ý n r b ř e h e m j e t a k é p o k r y t l e s e m .
I} kt
ol 1]
V(
7'í
SI
Ci
F
b) Geologické poměry Horniny jihlavskétio okolí patří ke krystaliniku jádra Ceskélro masívu' a to k jeho nejstarší, hlubitrně netamorfované části - rnoldanubiku' Mo]clairubické ltornÍny jsotr jedtrak původu Sedinentárního, později pr:emětrěné hlavrlě tra nejr ť t z n ě j š íd r u h y p a r a r u l , a j e d n a k p ť t v o d u m a g m a t i c k é h o . Na skaláclr Zaječího skoku se Vyskytují představitelé obou jrnerrovarrýcl.r skupin' Metamorfované lrorniny jsou zde Zastoupeny silně rozpukanými, střed. ně zrnitými, místy aŽ hrubozrnrlýirri kordieriticko.biotitickýmÍ rulami. Tyto horrriny tvoří pIášt centrálního Žu]ového masívu na Českomoravské vrcilovit.tě, a proto bývají často a na mnoha místeclr prostoupeny jeho apofýzami. Takovýto t y p i c k ý p r o n i k m l a d o p r v o h o r n í Ž u l y s e t r a c ] - t á z ií v s e v e r n í č á S t i ú t e s o v i t é h ov ý . c h o z u Z a j e č í h o s k o k r r a j e l i o v ý s t u p j e p a t r r . r ěv á z á n n a v ý r a z t - t o ut e k t o n i c k o u p o r u c h u S Z a Ž ] V s m ě r u , k t e r o u j e d o I r u c e t l k o p í r o r l a t i t o k ř e k y 1 i 1 1 1 6 1 lT y 'o t o strŽení z piivodtrího a V této části getleráIně dodrŽovarrél-roV.Z směru se spolu s v ě t š í m s p á d e m ř e č i š t ě p o d í l í n a r l z t - t i k uz a k l e s l é h o m e a r ' r d r u j í c í l r ok a ň o n o v i t é h o ú d o l í ' v j e l r o Ž n á r a z o v é č á s t i v y s t u p u j í v y s o k é s k á l y Z a j e č í l r os k o k u . T o t o zah]oubení řeky do paroviny a zrť.azellí reliéfu je však poměrně mladého data . vzniklo v mladšíclr třetihorách v důsledku mladého alpsko-karpatského hor s t v a a j e l r o t l a k u r r a s t a r ý t r t r p Č e s k o r n o l a v s k év r c h o v i n y . Základním půdním typem jsou zrle podzolované půdy a podzoly S přcchodem k půdám horských poloh Iskeletové pťrdy)' Podle půdnÍch druhů jsou tu pťtdyhlinité aŽ písčitohlinité. c) Klimatické poměry Z á k l a d n Í ú d a j e s e t ý k a j í š i r š í h o o k o l í o b l a s t i Z a j e č í h o s k o k u a ] . S o uZ p r a c o v á n y p o d l e A t l a s u p o d n e b i a Č e s k o s l o v e t r s k e jr e p u b I i k y . v y d a r r é h o Ú s t ř e d n í správou geodézie a kartografie v Praze ISYROVÝ 195B']. Zájmové úzerní patří do klÍnatické oblasti mírně teplé, okrsek mírně teplý, vIhký' vrchovinný' Průměrná roční teplota je 6 aŽ 7 oC, průměrná tep]ota Ve vegetačním ob. je 72 aŽ 13oC. Průměrný počet letních dnů [nrirr. teplota 25oC dobí (IV-IX) a vyšší] v roce je 24' průměrný počet ledových dnů [max. teplota - 0,1oC a niŽší]v roce je 52.
1L4
[ s1
S. sl t€ Ir r( li
r(
d c. ql
IT
s'
t
d
lr
c
k tr n n a c z
t c n
období(IVP r ů m ě r n ýr o č n íú l r r r rs r á ž e k j e t i i j 5 m m ' Z t o h o v e v e g e t a č n í m I X ) j e 4 0 0 m m . P r ů n r ě r n ýp o č e td n ů v r o c e s e s n ě ž e n í mj e 4 8 , s e s n ě h o v o u p o . krývkou 75 a prťrměrnémaxitnum sněhorlépokrývky je 35 cm. Prťrnrěrrrárelativní vlhkost vzduc}tu v červenci je 73 0/0.Roční průměrná oblačtrostje 63 %, prťiurěrnýpočet jasrrých dilů V roce je 60, zarnračerrýchdnů Svitu v roce je 1700 hodin' 140 a dnťrs nr]lrou 60. Prťrměrr.ré trvání slunečníl.to ve vegetačnÍm o b d o b í1 1 0 0 h o d Í n . R e ] a t i v r r íč e t n o s ts m ě r ť la s í l y v ě t r ů :v e s t u d o v a n éo b l a s t i p ř e v l á d a j í v ě t r y z a p a d n ía s e v e r o z á p a d n í k, t e r é t a k é p r Y i r r á š erjlíe j v ě t š ím r r o Ž s t v ís r á Ž e k . Č e t n ě j šíjsou také větry jihovýchodní,rnérlěSer'er[í.Větry ostatníclrsněrťr jsou nrér.rě č a s t éD. n ů s b e z r l ě t ř í mi e a s i 2 0 % . P ř e v a Ž u i e s í l a v ě t r ť tv h o d n o t ě 2 - 4 o B . FYToGEoGRAFIcKÁ CHARAKTERISTIKA í SSR Ú z e m í Z a j e č í h os k o k u p a t i l íp o d l e D o s t á l o v a f y t o g e o g r a f i c k é h oč l e l r ě l )Č j a k o o b]ast 1 9 6 0 ] k f l o r i s t i c k é o b l a s t i H e r c y n i c u m t a k é IDoSTÁL Ioznačované s t ř e d o e v r o p s k él e s n í k v ě t e n y ) . V r á m c i t é t o o b l a s t i p a k p a t ř í d o p o d o b l a s t i S u b - H e r c y n i c u m o, b r l o d u Í l ó r y h e r c y n s k ý c h p a h o r k a t i n a V y s o č i n I H e r c y n i c u m s u b m o n t a n u m ] .J e t o p o m ě r r r ě v e l k ý o b v o d ' k t e r ý j e f y t o g e g o s r a f i c k y c h a r a k . t e r i z o v á n j e d n o t v á r l - r o un, e p ř í l i š p e s t r o u k v ě t e n o u , V e k t e r é p ř e v l á d a j í l e s n í a lučníeurosibiřské druhy, tvor:ícílrlavní součást hercynské květeny. Tyto druhy r o s t o u v ě t š i n o u n a g e o l o g i c k y j e d n o t v á r n é r na n e v ý Ž i v n é ms u b s t r á t u ( k r y s t a . l i n l k u) , V e l k á č l e l t i t o s t e, k o l o g i c k á a s t a l ) o v i š t r lríf i z t r o r o d o s t o l l o t o t l a l é l t o ú z e t r r í I e z e r v a c ez a p ř Í č i t l i i y 'Ž e t r a v e l m i n r a l é m ú z e m í a t é m ě ř b l í z k o s e b e r o s t o u d r u h y r o z l i č n ý c hg e o e l e m e t r t ůR' o S t o u t u j a k d r u h y p o d h o r s k éa h o r s k é [ p a t ř í . cí ke geoelementu evropsko. nebo euroasijsko-mantánnínrtri evropsko-alpin. b ý t o z r r a č o v á t tjya k o d r u h y t e p l o m i l n é( t e r s k é m u ] 't a k i d r u l i y , k t e r é t l - t o l t o u mofilní]. F l ó r a t o h o t o ú z e t n íj e v ě t š i l r o r sr ] o Ž e t t az p ř e v l á d a j í c í t ; hr o s t ] i t r n ý c hp r v k ů s t ř e d o e v r o p s k ý c l rl r, l a v t r ěI e s l t í c l r . P o z o r u h o d I r ýj e v ý s k y t d r t r l r [ i p o d l r o r s k ý c l i ( s r . r b m o r r t á n t r í cah ) l r o r s k ý c h { m o n t á n n í c h ]k' t e r é z d e o s í d l i 1 yv ] h č í s' t i n r r á a r ; h l a d n ě j šsít a n o v i š t ě .V j e j i c h d r u l r o v é ms l o Ž e r r ís e p r o j e v u j e p ř e d e v š í mv l i v a ] p s k é k v ě t e n y . Z t ě c h t o p o d ' horských a horských rost]in rostou na Zaječím skoku irebo v jehlo blízkém okolítyto druhy: Aconitum vaťiegalum' Aruncus vutrgaris,Thlaspi caerulescens, Cardaminopsis halleri, jelioŽ přítomnost ukazuje na úzkéflorogenetické vztahy ke květeně Alp' dáIe pak Thalictrum aquilegiifoliurn, Polygonatum verticillatum, Rosa pendulina, Actaea spicata, Valeriana sambucifolia, Crepis paludosa nebo Geranium phaeum patřící ke karpatskému geoelementu a rostoucí o].edi. něle na JV okraji Zaječíhoskoku. Za nejvýzlannější lze však povaŽovat výskyt arkticko.a]pinskéhodruhu Woodsia ilvensis a arktické játrovky Asterella gracilis. Tyto druhy jsou povaŽorlány za pozůstatky smíšenéarkto'alpinské flóry z p o č á t k up l e i s t o c é n u . Na druhé straně zde rostou ojediněle zase druhy vysloveně teplomilné termofyty.Tyto osÍdlily výslunná, k jihu a jihozápadu exponovaná stanovÍště, chráněná před severními větry. Jsou to: Arabis hirsuta, origanum vulgare, Acinos arvensis, Clinopodium vulgare, Coronilla varia, Hypericum hirsutum, Euo-
115
nymtrs euroFaea lrel]o Rlramnus cathartica. NejZápaclnějŠí liratrit:e svélro rozŠíření dosalruje na Zaječím skoku Glecoma hirsuta, oztlačovaná jako potit-ckopannonský prrlek. PoblíŽ Zaječíilo skoku byl pak udá\/án Výskyt Carex pilosa I A M B R o Ž 1 . 9 2 4 ,r 9 2 9 a , 1 9 3 1 ] a B u p l e u r u m f a l c a t u m I R E I C H A R D T 1 8 5 5 a A M B R o Ž 1 9 3 1 J , a i e v s o u č a s n éd o b ě s e j e j i c l r v ý s k y t n e p o d a ř i l o z n o v u o v ě ř i t - T y i o termofyty, které pati.ípodie klasifikat;e mezi nrírně náročnéteplomilné rostliny' t n ť t Ž e m ep o r l a Ž o r l a t z a z b y t e k t e p l o r n i l t t é V e g e t a c e z t e p l e j š í c h o b d o b í p o s t g l a tliálu. RoSTLINNE
FoRMACE
ZAJEČÍHo SKoKU
Území Zaječího skoku je rle]tlričlenité a tltloltotvárrlé. Na polrrěrttě velltti t n a l é p l o š e s e s t ř í d a j í s t a n o v i Š t ě s \ / e ] i c e r o z d í l r l ý r r r ie k o l o g i c k ý n r i p o d n t í n k a u r i . Vlliká a clr]adná místa v lrlubokéiu údolí podél llřehťr řeky vystřídají náhle výs l u n n é a S u c h é S r á Z y S k a l , k t e r é z a s e n a v a z u j í n a ú Ž l a b i t r yn e z i s k a l a n i S e S m í . šenými lesnínri porosty S bohatou hajrri flÓrou' Na přístuptlějších místech nahradil pak člověk původtlí sníšené lesy stnrkovýtni lnotlokttlturami, které ollk1opují celou reZer'vaci a tvoři i její ttlalou část. Z t é t o ú z e t r l t - tČ í lenitosti rtyplývá i ve]ká druhorlá fozlnallitost rostiillllého k r y t u . R o S t o r ' rz d r ; d r u h y p o d h o t ' s k é h o a h o r ' s k é l i o l e s a , d r u h y t e p l o i n i l r - r éd, r r r h y l i a j t t Íi d r t rI t y s y t t a l l l r o p I t í . N a ú z e t r r ír e Z e r V a C e j e n r o Ž r r él o z l i i ; i t t j t y p t l i r ' o s t l i r t r r ý c l rf o r l r t a c í : 1' Vegetace skal' ska]nícir výstupkii, terásek a skaltlatéllo svalru 2 . V e g e t a c e b a l v a t l ť ta b a ] v a t l o v é S u t ě p o d s k a l a r t l i 3 . V e g e t a c e s n t í Š e t r é l tl ios t n a t é h o l e s a s l r a j n í l l ó r o u 4 . V e g e t a c e s r n í š e t r é l i bo o r o v é h o p o f o s i L t t r a d r i r c l i o ] e t l t s k a l 5' Vegetace pobieŽllíCl) porostit 6 . V e g e t a c e d r ' u l i o t t - t ý c l sl t i i r k o v ý c l r p o | o s t t i 1. Vegetace skal, skalních výstupků, terásek a skalnatého svahu Skály Zaječílto skoku nejsou jedrlotnou ska]rrí stěnou, ale jsou tvořerly pěti samostatnýrni skainími výchozy odděleirýnri od sebe ltrě1kými úŽlabinami. Vystupují kýlovitě z příkrélio svahi.t trad pravýn břeiletrr řeky Jihlavy v délce asi 170 m a zvedajÍ se do výše 25-30 nt. Nejvyšší je prostřednÍ hlarlnÍ skála a směrett-t k oběnta okrajitm se skály zriler'ršuj1.Skály jsou expor.rovár'ryk zá. p a d u a Ž j i h o z á p a d u . V i Z o b r . 1 - .a Z . Na skaláclr a skalnatýc]r svazích se uchyti1y ojedinělé Stromy: Pinus sylvestris, Ulmus glalrra, Betula pendula a Acer pseudoplatanus. Hojnější jsou k ř o v i n y , k t e r é o s í d l i l y s k a l r - r ír l ý s t u p k y a t e r á s k y s k a ] . T V o ř í j e t y t o d r u h y : Corylus avellana, Euonymus europaea, Crataegus curvisepala, Prunus spinosa, Rosa canina, R. pendulina, Sorbus aucuparia, Quercus robur, Acer pseudoplatanus a Tilia cordata, rlrísty jsou i Ru|rus idaeus a Sambucus racemosa. Byiintré patro je počtenr druhii irlét.tě boliaté, ar'šak extrénrní podrltírlky s k a l u m o Ž n i l y z d t >e x i s t e n c i r r ě k t e r ý n l d r u h r i m , j a k o j s o u : A r a b i s l r i r s u t a , A j u g a genevensis, Festuca ov!na, Galeopsis ladanum, Acinos arvensis, Echium vulgare,
LL6
l ' e z e r v a r : e .F o t o : R N D r . I v t r n R ť i ž i č k a 0br. 1. Hlavní skála s L)oIoviCemiv centrální čtisti
r-t7
P r' L
p a
Ir P d
T n il
k fr rl c' c'
2,
t(
cr b
s
{ e' i.
n
le
Vr
sl n si n D (, p D
obr.2. Skály v Severní části rezelvace exponované k IZ s roztroušenou vegetací. Fot():RNDr' Ivan Rťlžička
LlI
v It ti v t a
plantago media, Origanum vulgare, Verbascum thapsus, Silene alba, Carex caryophyllea a Carlina acaulis. K nim přistupují ještě další druhy: Achillea millcfolium, Agrostis tenuis, Artemisia vulgaris, Asplenium septentrionale, A. trichomanes, Campanula rotundifolia, Cerastium arvense, C. holosteoidm, Cystopteris fragilis, Dryopteris filix-mas, Erophila verna, Eragaria vesca, Galium album, Hieracium laevigatum, H. sabaudum, Hylotelephium maximum, Hypericum perforatum, Knautia arvensis, Linaria vulgaris, Ornalotheca sylvatica, Pilosella officinarum, Pimpinella saxifraga, Poa nemoralis, Polypodium vulgare, Potentilla argentea, P. neumanniana, Rumex acetosella, Senecio iacobaea, Solidago virgaurea, Tanacetum vulgare, Taraxacum officinale, Thymus pulegioides, Tithymalus cyparissias, Turritis glabra, Verbascum nigrum, V. thapsus, Veronica chamaedrys, V. dillenii a na Severní straně skály je několik trsů Woodsia ilvensis. Poněkud odlišrrésloŽení má vegetace na vrclrolu prostřední skály, a to kolem travnaté přístupovépěšiny. Zde se uplatňují předevšímněkteré antropofyty, jako je Poa annua' P. pratensis, Plantago maior a daiší druhy: Scorzoneroides autumnalis, Cerastium holosteoides, Pilosella officinarum, Tithymalus cyparissias, Pimpinella saxifraga, Plantago media, Ranunculus repens, Taraxacum officinale, Veronica chamaedrys a V. officinalis. 2. Vegetace balvanů a balvanovésutě pod skalami Tato čáSt rezervace je dnes z větší části pokryta smíšenýmlesním poros. tem. Ve stromovém patře je hojný Acer pseudoplatanus, Ulmus glabra, Tilia cordata, ojediněiý je Sorbus aucuparia, Picea abies a Fraxinus excelsior. BlíŽe břehu je ojediněie i Alnus glutinosa. Bohaté je křovinné patro, které je tvořeno těmito druhy: Corylus avellana, Sambucus racemosa, Betula pendula, Sorbus aucuparia, Lonicera xylosteum IojedÍnělei t. nigra), Prunus spinosa, Rosa pendulina, Rubus idaeus, Euonymus europaea, Rhamnus cathartica, Crataegus curvisepala a Salix caprea. Toto patro je vytvořeno hlavně v nÍŽšíčáSti Sutě podél řeky, kde místy přechází v pobřeŽní křoviny. Bylinné patro je tvořeno směsí zástupců hájových druhů, druhů horského Iesa a na výslunných mistech se uplatňují některé teplomilnějšídruhy. Druhovou sk]adbu tohoto patra tvoří: Acinos arvensis, Aconitum variegatum, Actaea spicata, Aegopodium podagraria, Artemisia vulgaris, Asarum europaeum, Asplenium septentrionale, A. trichomanes, Astragalus glycyphyllos, Campanula persicifolia, C. rapunculoides, C. trachelium, Chamerion angustifolium, Chelidonium maius, Clinopodium vulgare, Currania dryopteris, Cystopteris fragilis, Dryopteris carthusiana, D. dilatata, D. tilix-mas, Epilobium collinum, Fallopia convolvulus, Festuca ovina, Fragaria vesca, Galeobdolon montanum, Galeopsis pubescens, G. speciosa, Galium aparine, G. album, G. pumilum, Geranium robertianum, Geum urbanum, Glecoma hirsuta, Hepatica nobilis, Hieracium laevigatum, Humulus lupulus, Hylotelephium maximum, Hypericum perforatum, Impatiens noli-tangere, Lamium maculatum, Maianthemum bifolium, Melica nutans, Mercurialis perennis, Moehringia trinervia, Mycelis muralis, Myosotis arvensis, Origanum vulgare, Oxalis acetosella, Paris quadrifolia, Phyteuma spicatum, Poa nemoralis, Polygonatum verticillatum, Polypodium vulgare, Potentilla argentea, Pulmonaria officinalis, Sedum sexangulare, Senecio fuchsii, S. visco-
11g
sus, Stellaria holostea, Symphyturn officinale, Tanacetum vulgare, Urtica ca, Verbascum thapsus a Woodsia ilvensis v jednom větším trsu.
dioi-
3. Vegetace smíšeného listnatélro lesa s hainí flórou P ř i r o z e n é s p o l e č e n s t v o s m í š e n é h ol i s t r . r a t é h ol e s a p o k r ý v á s v a h n a d s k a l a ml V severní části rezervace Iseverně od h]avní skályJ a úŽlabiny mezi skalani. Stromové patro tvoří h]avně Quercus robur, Acer pseudopiatanus a Tilia cordal a , j e j í žm o h t r t n é e x e m p l á ř e s e u c h o r l a l y n a s v a h u n a d s k a l a i n i ' V i z o b r . 3 . M e z i těmito druhy je vtroušen Pinus sylvestris a ojedině]e i Fraxinus excelsior. Ve s p o d n í č á s t i ú Ž 1 a b i nj e i U l m u s g l a b r a , k t e r ý s e m p r o n i k á Z p o r o s t ť l n a s u t i p ř i úpatí skal. V horní části, kde toto Společenstvo navazuje na snrkový les, je i Picea abies a vysázený Larix decidua. Křovinné patro tvoří převládající Corylus avellana, k němu přistupují ještě Quercus robur, Tilia cordata, Euonymus europaea, Rosa canina, Prunus spinosa, Rhamnus cathartica, ojediněle i Populus tremula, Sambucus racemosa' Sorbus aucuparia' crataegus curvisepatra a na v]hčích místech v dolní části úŽ]abin i Frangula alnus a Lonicera xylosteum. Místy je hojný Rubus idaeus. BylÍnné patro tvoří převáŽně ZáStupci lrajnÍ fIóry. Místy převládá tráva P o a n e m o r a l i s , n a v o 1 n ě j š í c l ra s v ě t l e j š í c l . rm í S t e c h a p ř i o k r a j í c h z a s e F e s t u c a ovina. K nim se prYipojují ostatní druhy: Aegopodium podagraria, Aiuga gene. vensis, Anthoxanthum odoratum, Anthriscus sylvestris, hojně Asarum europae. um, Astragalus glycyphyllos, roztroušeně i Calamagrostis arundinacea, dále pak Campanula persicifolia, c. rotundifolia, ojediněle na okrajích Carlina acaulis, dále Cerastium arvense, Clinopodium vulgare, Coronilla varia, místy je tiojná Convallaria majalis, roztroušeně roste cruciata laevipes, dále pak Epilobium montanum, Fragaria moschata, F. vesca, Galeopsis pubescens, G. speciosa, Galium album, G. pumilum, G. sylvaticum, Geranium robertianum, Hepatica nobilis, Heracleum sphondylium, Hieracium lachenalii, H. laevigatum, Knautia arvensis . ojediněle na světlejšíclr okrajích, Lamium maculatum, Lathyrus vernus' Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Luzula luzuloides, L. pilosa, hojný je Melampyrum nemorosum, Melica nutans, Mercurialis perennis, Myosotis nemorosa - ojediněle ve spodních částeclr úŽ1abin, origanum vulgare, Pilosella officinarum a Pimpinella saxifraga . na světlejších mÍstech a okrajích, dále Polygonatum verticillatum, Polypodium vulgare, Pulmonaria officinalis, Scrophularia nodosa, Senecio fuchsii, Stellaria holostea, Steris viscaria, Thlaspi caerulescens - jen na horním okraji porostu, Trifolium medium, Turritis glabra, Vaccinium myrtillus . ojediněle, Verbascum nigrum ' ojediněle, Veronica cha. maedrys, Vicia cracca, V. sylvatica a Viola canina. 4. Vegetace smíšoného borového lesa nad vrcholem skal Smíšený borový les vytváří úzký pruh prořídlého lesa na svahu nad okrajem vrcholů skal v jiŽní části reZervace IjiŽně od hlavní skáIyl a nahoře v mír' t-tě skloněné části rezervace přechází v prořídlou a prosvětlenou smrčinu. Stromové patro tvoří lrlavně Pinus sylvestris a Quercus robur, ojediněle i Tilia cordata. Křoviny tvoří Corylus avellana, Acer pseudoplatanus, Quercus robur, Crataegus curvisepala, Populus tremula, Rosa pendulina, Rhamnus cathartica, Tilia cordata a ojedinělý Pyrus pyraster.
|2Í|
0 b r . 3 . S m Í š e n ýp o r o s t s e s t a r ý m i l í p a m i v S Z č á S t i r e z e r v a o e . F o t o : R N D r . I v i r n R ť l ž i č k i r
1'21
V bylinném patře převládá Poa nemoralis' Dále jsou tu: Acinos arvensis, Aiuga genevensis, Astragalus glycyphyllos, Campanula persicifolia, Carex caryophyllea, Carlina acaulis, Chrysaspis aurea, Clinopodium vulgare, Convallaria maialis, Festuca ovina, Fragaria vesca, Galium album, G. pumilum, G. sylvaticum, G. verum, Geranium robertianum, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Hieracium laevigatum, H. sabaudurn, Hypericum hirsutum, H. perforatum, |asione montana, Knautia arvensis, Luzula campestris, Melampyrum nemorosum, Origanum vulgare, Pilosella officinarum, Plantago media, Potentilla argentea, P. neumanniana, Scrophularia nodosa, Sieglingia decumbens, Trifolium medium, T. montanum, Thlaspi caerulescens a Veronica chamae,drys. 5. Vegetace pobřežníchporostů Pravý břeh řeky Jihlavy, který tvoří zároveň hranici rezervace' má druhově velmi bohatý porost tvořený hlavně společenstvy pobřeŽních křovin. Stromy, které lemují pravý břeh, tvoří hlavně Alnus glutinosa a salix fragilis Iněkteré s t a r é a m o h u t n ée x e m p l á ř e , z n i c h Ž j e d e n m á o b v o d k m e n e v í c e j a k 2 m ] , o j e . diněle i Salix purpurea a Populus tremula. Podél levého břehu je llustě vysázen Populus nigra. VÍz obr. 4. Křoviny na ba]vanovésuti přecházejí plynule v pás pobřeŽníclrkřovin, které lemují pravý břeh pod skalami. Isou sloŽeny z těchto dřevin: Salix fragilis, S. purpurea, S. caprea, Rubus idaeus, Prunus spinosa, Frangula alnus, Alnus glutinosa, ojediněle i Euonymus europaea' Rosa pendulina, Lonicera xylosteum' Sambucus racemosa a S. nigra. PobřeŽní křoviny mají bohaté bylinné patro. U břehu ve vodě i na břehtr roste ojediněle Callitriehe palustris a Batrachium aquatile, při břehu na klid. nějšíchmístech hladiny Lemna minor. Dále jsou to tyto druhy: Acetosa praten. sis, Aconitum variegatum, Aegopodium podagraria, Aiuga reptans, Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis, Anemonoide$ nemorosa, Angelica sylvestris, Anthemis arvensis, Arctium sp. - jen ojediněle, Artemisia vulgaris, Bidens tripartita, Campanula rapunculoides, C. trachelium, Cardaminopsis halleri, Carduus crispus, Carex brizoides, Chaerophyllum hirsutum, Chenopodium album, Cirsium oleraceum, Crepis paludosa - ojediněle, Cruciata laevipes, Cuscuta europaea . na Urtica dioica a v křovinách, Dactylis glomerata, Deschampsia cespitosa, Epilobium ciliatum, E. rose,um, Equisetum arvense, E. sylvaticum, Festuca gigantea, Ficaria bulbifera, Filaginella uliginosa, Filipendula ulmaria, Galeobdolon montanum, Galeopsis pubescens, G. speciosa, G. tetrahit, Galinsoga parviflora, Galium aparine, G. album, Geranium robertianum, Geum urbanum, Glecoma hirsuta, Glyceria maxima - u břehu, Heracleum sphondylium, Humulus lupulus, lmpatiens noli-tangere, Knautia dipsacifolia, Lamium album, L. maculatum, L. purpureum, Lapsana communis, teucanthemum vulgare, Lycopus europaeus, Lythrum salicaria, Myosotis laxiflora, M. nemorosa, Oxalis acetosella, Persicaria hydropiper, Phalaroides arundinacea, Phleum pratense, Phyteuma $picatum' Plantago maior, Poa annua, P. nemoralis, P. palustris - jen na břehu, P. supina - na travnaté pěšině na břehu, P. trivialis, Ranunculus lanuginosus, R. repens, R. sceleratus - ojediněle na břehu, Roegneria canina, Rorippa palus. tris, Rumex obtusifolius, Scrophularia nodosa, Senecio fuchsii, Solanum dulcamara, Stachys sylvatica, Stellaria uliginosa, S. holostea, S. nemorum, Symphytum officinale, Trifolium repens, Urtica dioica a Valeriana sambucifolia.
122
sls, callasyl)sp. rfoneilla ifo-
ově my, eré ljezefl l LU-
ilis, nus Dil'
ehu 1idlenrilla Antaruus Cirrrospiuca )obrviElerlus marpus llla, rma lhu, sus, Iusdulyma.
i]br' 4. Pohled ze Skal c1oúdolí řeky Jih1avy SZ směrem. Podél břehů je vysázen Populus F o t Í ] :R N D r . I v t r n R ť l Ž i č k a nigra.
6. Vegetace druhotných smrkových
porostů
K u l t u r n Í s r r : r č i n y ,k t e r é p o k r ý v a j í t é r n ě ř ú p l n ě s r z a h y p o o b o u b ř e z í c h ř e l r y l i h l a v y a V y t v á ř e j í o c h r a n n é p á s n o r e z e r v a c e , r r a l r r a d i l y p ů v o d n í s m í š e n ép o fosiy s bohatou bylÍllnou vegetací, které zde v lnirrulosti převládaly. Zbvtky t ě c h t o s r n í š r : n ý c hp o r o s t ť r S e V r e z e r v a c l Z a c h o V a l y j e t l t l a m á l o p ř í s t u p n ý c h n r Í s t e c h n a s k a l n a t ý c I l s v a z í c i i , i l . . e z ís k a ] a m i a n a ] l a ] v a n o v é S u t i p o d s k a ] a m i ' .1.rloří d r r e s t r e j l r o d n o t n ě ] Šč í áSt reZervaCe, jejíŽ vegetace je popsílrtav předclrá: z e j r c í c hk a p ' i o l á c h . T a t o Č á S t z t r u j í n r i ip l o c h u i , i ] 8 h a , t j ' a s í p c ; l o v i t r u ú z e m í r e Z e r V a C e a p o d l e l e s n í ] - r oh o s p o d i i ř s k é h o p l á n u j e t o p o r o s t 2 . i a 2 . Z b ý v a j í t : i č á s t r e z e r v a c e j e s o r ' r č á s t íd r . o u 1 e s n í c l . tp o r o s t ť l : p o r o s t 2 . l a t I a s i p o 1 o v . n a j e l r o v ý m ě r y ] a p o r o s t 2 4 c l ( n r e t l Šríj á s t j e h o v ý n t ě r y J . P o r o s t 2 4 a t j e z | l y t e k p r o r : í d l és n r č i n y v t i o r t r í Č á t s t ri e z e r v a c e t r a d s k a l a n r i tra mirném svahu. Tento porost byl značně narušen lesrrími požáry od blízké Ž e . l e z n i c ea p o . l o m y . V j e h o b y l i t l n é n rp o d r o s t u s e p f o t o o b j e v i l a c e 1 á ř a c i a d r u h ť r l e s n í c h p a s e k a s r l ě t l i n , Í j i l r ý c l i d r u l i ť r .S t r o m o r l ó ! a t r o t l . o ř Í P i c e a a l r i e s , V t r o u . šeně roste Betula pendula a o]edině1e Larix decidua, Popu!us tremrrla a Pinus sy|vestris. V křovinném patřc je Rubus idaetrs, Sorbus aucuparia, Samlrucus racemosa a oicdit-rěle i Cerasus avium. B y l i r r n é p a t r o j e t v o ř e l ] o s m ě s í r ú z r r ý c h r ] r u l i ť L :A c e t o s e l l a v u l g a r i s , A c h i l . lea millefolium, Agrostis tenuis, Anthriscus sylvestris, Astragalus glycyphyllos, Athyrium filix-fomina, Avenula pubescens, Calamagrostis arundinacea, C. epigeios, Campanula rotundifolia, Carduus crispus, Colymbada scabiosa, Chamerion angustifolium, Cirsium arvense, C. vulgare, Dryopteris filix-mas, Echium vulgare, Festuca gigantea, F. ovina, Fragaria vesca, Galeopsis puboscens, G. tetrahit, Galium album, G. pumilum, G. sylvaticum, Heracleum sphondylium, Hieracium lachenalii, H. sabaudum, Holcus mollis, Knautia arvensis, Linaria vulgaris, Loiium perenne, Moehringia trinervia, Mycelis muralis, Myosotis arvensis, Firleum pratense, Pilosella officinarum, Pimpinella saxifraga, Poa nemoralis, P. trivialis, Senecio fuchsii, S. viscosus, Stellaria holostea, Tanacetum vulgare, Taraxa^ cum officinale a Viola arvensis. P o r o s t 2 4 c l j e s n r č i n a V s e v o r n í t ] í L s t ri e z e r r l a C e l l a s v i t h u n a d p r a . ' ý m l l i . e . lrem. Tvoří ii čistý porost smrku ve staří i]5 1et. Křovinné patro není Vyvinuto Ipouze ira okrajích sousedících se smíšenýln porostein je Rubus idaeus a Sambucus racemosa) a bylinrré patro je ve]llj clrudé. Tvoří je ojedinělé trsy Cala. magrostis arundinacea, Hieracium rnurorum, Pilosella officinarum a Senecio f uchsii.
,
I
( ( (
I I I I I I I I T T I
s
c I I I
ABECEDNÍ SEZNAM DRUHŮ RoSToUCÍCH NA UZEMÍ REZERVACE J s o u z d e u v e d e t l y v š e c l i n y d r u h y z j i Š t ě n éa l l t o r e m b ě h e m v ý z k u r n u , p ř í p a d trě jinými autory dříve ze Zaječího skoku publikované. VýSkyt druhů ověřený r:ýzkumem je označen - tR]' pokud byl sebrán herbářový doklad. [R!]. Pro porovnání současného staVu s dřívějšínr jsou u jednot1ivých druhťr citor'ány starší 1iterární prarneny' které přinášejí údaje o jejich výskytu. Jde předevšÍrn o práce AmbroŽe IAMBROŽ 1929a,1929b a 1931],Pokornyho (PoKORNY 1852), případlrě Rejchardta tRElCHARDT 1tlSl.;]U . daje Tornand]ové |TOMANDT,O\,Á 1960) jsott trváděny ietl v případě' kdy ttdávár nor,'ý druh, předchoZílIi autory
124
t I
I I I T
j ] e p u l ] l i k o v a r l ý , a Ú d a j e K r . i l r r r a ( K Ú H N 1 9 7 9] . j e n p o k u c l d o p l r i u j í l t e b < - t l i u j í V ý s k y t , p i ' í p a d n ě u d á v á ' l i 1 1 6 y ýd r u i i p r o r u z l ; r v a c l . U lišejnikťr a tirechorostr.i trettí rlýig{ drrrlrťr26g]6 rryčerpárlajícía je n)oŽné p ř e d p o k l á d a t r l á 1 e z y j e š t ě n ě k o 1 í k a d a l š Í c l r d r u l r i i . I n v e t l t a r i z a č r l íp r ť t z k r r m l l y l Z a l n ě ř e n p ř e d e v š í r r rt l a r o s t } i t l y c é r ' t r a t éa t r i Ž š ír o S t ] i l l y b y l y s l e d o v á l l y j e t l z d o p l ň r r i í c Í h ol r ] e d i s k t r . i'I,išejtríky J e d r l á rs t . lp ř e v i i Ž r i ě o V l í t s t l r ís l l ě r ' y c t z t t t t č t l t tIcRl l |. k t e r é r e v i c l o r l a l l . P i š ú t ' j s o u k t e r é d ť u h y , u várdíAinbroŽ, nello které sbíral I. PiŠťtt to a V l r r e n š ír r r í ř e v roce 1971. Candelariella coralliza (NYL-l ll. MAGN. tRll. Cladonia coccifera IL.) WILLD., var. pleurota IFLK.] VA1N tR!l Cladonia macilenta HoFFM. - [R!). Cladonia pyxidata [L.) FR. - tR!]. Collema rupestre tSW.] RABH.'Uvádí jerrAMl3RoŽ [1931). D e r m a t o c a r p o n f l u v i a t i l e I W E B . ] T H . F R . - U v í l d í j e n A M B R o Z t 1 Í j 3 1] . D e r m a t o c a r p o n m i n i a t u m I L . ) M A N N - U v á t d íj e n A M B R o Ž [ 1 9 3 1 , . Diploschistesscurposus ISCHREB.) NORM. - tR!]. Hypogymnia physodes IL.] NYL. tR!1. L a s s a l i a p u s t u l a t a M É R A T - S b í r a l P i š ť r t1 9 7 1 . Lecanora conizaeoides NYÍ,. ex CRONIIJ. 5bíl'al Pišťtt1971. Leptogium lacerum (SW.) GRAY - Uvádí jen AMBRoŽ [1931]. Parmelia conspersa IEHRH. ex ACH.j ACH. - tR!). Parmelia loxodes NYL. - ÍRll. Parmelia saxatilis IL.] ACH. - [R! ]. Rhizocarpon goograficum tL.j DC. tR!). Solorina saccata tL.] ACH.'Urlárií jell KÚt]N Í1979]. 2.Mer;lrot'osty U v e d e r l é d r u t r y j s c r u z v ě t š í i ; á s t i v l a s t r r í s b ě r y ' o z t l a t Č e t t oI R ! ] , k t e r é l e v i ' doval Z. Pi]ous, dáie drulry uváděné AtnbroŽenr a drulty, které sbÍral J. Duda v ť o c e 1 9 7 1 a J , V í r t 1 a\ I r o c e 1 9 7 9 . Abietinella abietina IHEDW.] FLE]SCH. - (R!l. AMBRoŽ (1931]. A n o m o d o n a t t e n u a t u s íH E D W . ] H Ů B . IRl ), AMBRoŽ [1931]. Asterella gracilis IF. WEB.) UND.. tR!) i Vái1a 1979. UvádÍ jí také AMBRoŽ (1's24,7928, 1929a, 1931] pod Synollynrem Fimbriaria pilosa TAYL.' který ji objevil na Zaječím skoku V roce 1923. Roste ira skalních výStupcíCh a V trhlináclr skal lra Zachycené prsti' Aulacomnium androgynum IHEDW.J SCHWAEGR. - S]líral Váňa 1979. Barbilophozia barbata ISCHREB.] LoESKE. 1S79.
tR!]' Sbíral také Duda 1971 a Váňa
B a r t r a m i a p o m i f o r m i s H E D W . . ( R ! ] i V á r ř r a1 9 7 9 , A M B R o Ž ( 1 9 3 1 ) . Brachythecium plumosum IHEDW.J B. S. G. . tR! )' AMBROŽ (1931]. Brachythecium populeum {HEDW.] B. S. G' - Sbíral Váňa 1979. Bryum capilare HEDW. - (R| ] i Váňa 1979.
125
Cephalo:Iiella divaricata ISM.] SCHIFF'N. - Sbíral Duda 1971 a Váňa 1979. C e r a d o t o np u r p u r e u s I H E D W . ] B R I D . - [ R ! ] i V á ň a 1 9 7 9 . Climacium dendroides IHEDW.] WEB. et MOHR - [R!] i Váňa 1979' C y n o d o n t i u mp o l y c a r p o n ( H E D W . ] S C H I M P . - S b í r a l V á ň a 1 9 7 9 . Fontinalis antipyreticaHEDW. - Uvádíjen KÚHN [1979)' G r i m m i a o v a l i s I H E D W . ] L I N D B ' - [ R ! ] i V á ň a 1 9 7 9 ,A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ) ' H e d w Í g i ac i l i a t a I H E D W . ] P . B E A U V . . I R ! ] i V á ň a 1 9 7 9 ,A M B R o Ž ( 1 9 3 1 ) . H o m a l o t h e c i u ms e r i c e u m I H E D W . ] B . S . G . . I R | ) i V á ň a 1 9 7 9 ,A M B R O Ž [ 1 9 3 1 ] . H y l o c o m i u ms p l e n d e n s( H E D W . ] B . S . G . . t R !] , A M B R O Ž [ 1 9 3 1 ] . H y p n u m c u p r e s s i f o r m eH E D W . ' I R ! ] i V á r 1 a 1 9 7 9 ,A M B R O Ž ( 1 9 3 1 ) ' Plagiomniumcuspidatum (HEDW.] T' KoP. - [R!] i Váňa 1979. Plagiomnium undulatum IHEDW.] T. KOP. - [R!) P l a g i o t h e c i u mc a v i f o l i u m I B R I D . ] I W A T S . - S b í r a lV á ň a 1 9 7 9 . P l e u r o z i u ms c h r e b e r i I B R I D . ]M i T T . - [ R ! ] , A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . P o h l i a n u t a n s ( H E D W . ] L I N D B . . S b í r a lV á ň a ] ' 9 7 9 . P o l y t r i c h a s t r u mf o r m o s u m I H E D W . ] G . L . S M . . S b í r a lV á ň a 1 9 7 9 ' Polytrichum iuniperinum HEDW. - tR!]' AMBRoŽ [1931]. Polytrichum piliferum HEDW. - [R!]. R a c o m i t r i u m c a n e s c e n s I H E D W . J B R I D . - t R !] ' A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ) . Reboulia hemisphaerica [L.] RADDI - Uvádíjen AMBRoŽ [1931). R h a b d o w e i s i af u g a x I H E D W . ) B . S . G . . S b í r a l V á ň a 1 9 7 9 . Rhytidium rugosum tHEDW.] KINDB. . Uvádí jen AMBRoŽ [1931]. 3-Rostlitry
oévr.raté
L a t i r l s k él r á r z v o s l o vjíe u v e d e l l o p o d l e p r á c e S l n e j k a l a I S M E j K A L 1 9 8 0 ) ,č ; e s . k é p o d l e D o s t á l a ( D o S T Á L 1 9 5 8 ] . U k a Ž d é h od r u h u j e s t r u č n á c h a r a k t e r i s t i k a j c h o v ý s k y t u n a ú z e m ír e z e r v a c e . Acer pseudoplatanus - javor klerl. Hojirý tra llalvattovésuti, ojedlttěle ve snlíšer r ý c I i p o r o s t e c h , v p o b ř e Ž r r í c hk ř o v Í l r á r ; l ra r t a s k a ] t l í c h t e r á s k á c t ' . t R ] ' AMBROŽ {7924a 1937)' . a t | a v l l a t ý c h n r í s t e c l lt t p ě š i n y n a b ř e t r u . . A c e t o s a p r a t e n s i s - k y s e l á č l u č r r íN IRl, AMBROŽ [7937). na Acetosella vulgaris . kyselka obecl]á. Na suchýclt, výsluntrých stanovÍštÍch s k a l n í c h t e r á s k á c h ' n a s k a l n a t ý c h s t r á n í c h i v p r o ř í d l és m r č i n ě . . I R ] ' A M BRoŽ [1931]. Achillea millefolium - řebříček obecr-rý.Roztroušetlě tla teráskáclr skal, V pro. ř i d l é s m r č i n ě ,n a b a l v a n o v és u t i a o j e d i n ě i e r r a b ř e h u ř e k y . - [ R ] ' T O M A N . DLOVÁ []966). Acinos arvensis - marulka pamětník. Roztroušeně tla teráskách skal, ve zbytku b o r o v é I . i loe s a a m e z Í b a l v a n o v o u s u t í p o d s k a l a m i . . t R ] ' A M B R O Ž ( 7 9 2 4 a i 9 3 1l . Aconitum variegatum - oměj různobarvý. Chráněný druh rostoucí roztroušeně v k ř o v i n á c h p o d é l b ř e h u a v k ř o v í n á c h n a b a l v a n o v és u t Í . . I R ! ] ' P O K O R N Y [ 1 8 5 2 ] a A M B R O Ž ( 1 ' 9 2 4a 1 9 3 1 ] .. V i z o b r . 5 .
126
Obr.5. Aconitum variegatum
onlěj různobarvý je vtroušený v pobřežních křovinách. Foto: RNDr. Ivan RůŽička
L27
A c o r u s c a l a m u s - p u š k v o r e c o b e c n ý . N a b ř e h u ř e k y , t r r í s t yh r o t n a d t l ě , u v á d í A M . BRoŽ [1931]. Nově nebyl tlalezen. Actaea spicata . Sainorostlík klasnatý' Na balvanové suti pod ska]ami ve stil1. n ý c l r , s m í š e n ý c l r 1 e s n í c t .pr o r o s t e c h . - [ R ] , A M B R O Ž [ 1 9 3 1 ] . Adoxa mosc}ratellina . piŽmovka mošusová. Roztroušeně v křovinách podél řeky, na stinnýcli inístech na ba]vanové Suti a v úŽlabině mezi skalami. - tR.).
AMBROŽ [1931]. Aegopodium podagraria - brŠlice kozí rrolia. V pobřeŽnícl.i křovÍnárch, v křorli. r r á c l r n a . b a l v a n o v é s u t i 1 v ú Ž t a b i n á c hm e z i s k a l a m Í . . I R ! ] ' A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ) . Agrostis tenrris . psineček tenký. RoZtroušeně na vrcho]u Skal, na skaIních te. r á s k á c h , h o j t " t ě j iv p r o ř í d l é n s m r k o v é m p o r o s t u . - N o v ě ( R ! ] . Aiuga genevensis ' zběhovec Ženevský' Roztroušeně na vrcholu skal, na skalníCh teráSkácir a ojediněle ve Sníšeném pořostu mezi skalatni'. IR!)' AM. BRoŽ [1931]. Ajuga reptans zběhotlec plazivý. ojediněle na vlkých míStech podél řeky, V p o b ř e Ž n í C l rk ř o ' ' ' i t r á c h a p ř i d o l n í r n o k r a j i s m r č i n . . I R ) , A M B R O Ž [ 1 9 3 1 ] . Alchemilla vulgaris agg. - kontryhel obecný [komplex]. Podél břehů řeky a oje. d i r r ě ] et n e z i s k a j a t n i ' - t R ] , A M B R O Ž [ 1 9 3 1 ] . Allium oleraceum - česnek dorilácí. ojedÍněle na skairratém svahu jej uvádí A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] .N o v ě n e b y ] n a l e z e l r ' A l n u s g l u t i n o s a - o 1 š e l e p k a v á . P o d é 1 b ř e l r i i a V p o b ř e Ž n í c l . rk ř o v i t r á c l t . . [ R ) ' AMBROŽ t1931]. A l o p e c u r u s p r a t e n s i s - p s á r k a l u č t - t íN. a t r a v n a t ý c l r m í s t e c h p o d é l b ř e h u . . { R ) ' A M B R o Ž t 1 9 3 ]] . Anemono!des nemorosa - sasatrka lrajní. Dostl ltojně podél řeky a roztroušeně i v p r o ř í d i é s m r č i n ě .- t R ! ] ' A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ) . Angelica sylvestris - dělrel lesní. ojedirrěle podél řeky uvádí jen ToMANDLoVÁ [1g6o). Norlěji tleby1 její výskyt ověřen. Antennaria dioica - kociánek dvoudonrý. Na výslultttýCll lllístech na Stráni mezi skalanri uvárdí jel.r TOMANDLOVÁ t19tj6]. Nově nalezen nebyl, výskyt rlšak netlí vyloučen' Anthemis arvensis - rlllell rolní. V pobřeŽiríclr křovinách a na břehu řeky. - [RJ' AMBROŽ í1931}. Anthoxanthum odoratum - tonka votlná. Roztroušeně ve smíšeném lesním po. roStu V úŽlabině pod hlavní skáIou. - Nově (R], potvrzuje také KÚHN [1979]. Anthriscus sylvestris - kerblík lesní. Na břehu řeky, v úžIabÍně Severně od hlarlní skály, tla vrcho]u skal a v prořídlé smrčině nad Skalami'. IRJ' To. MANDLOVÁ [1s66]. Arabis hirsuta . lruseník chlupatý. ojediněle na ska]ních teráskách na skáie sousedící na severní straně s h]avní Skálou. - tRl]' POKORNY [1852] i AM. BRoŽ [1931). Arctium sp. - lopuch. V jediném sterÍlnímeXemp]áři na břehu řeky. - Nově (R!). Arrhenathcrum elatius - ovsík vyvýšený. Na horním okraji prořídlé smrčiny podél pole. - Nově [Rl]. Artemisia vulgaris - pe1yněk černobýl. Roztroušeně na terasách skal i podél břehů řeky. - [R], AMBROŽ [1931].
128
A r u n c u s v u l g a r ; ' s - u d a t n a l e s n í . V j Í Ž n íč á s t i r e z e r v a c e p ř i d o l n í m o k r a j Í l e s a kolern malého srlahového pramene.. (R!], AMBROŽ (1929b a 1931). - Viz obr. 6. A s a r u m e u r o p a e u m . k o p y t t r í k e v r o p s k ý ' D o s t i l r o j r r ě v e s m í š e n é ml e s e , v ú Ž | a . binách mezi skalarrri a v křovinách na balvanové suti.. (R], AMBROŽ (7924 a 1 9 3 1) . Asplenium x alternifolium - slezirrík Breyrreův. Uvádí jej jen AMBROŽ Í1924). Nově nebyl nalezen, ale jeho výskyt je moŽné předpokládat vzhledem k vý. skytu obou rodičů. A s p l e n i u m r u t a . m u r a r i a - s l e z i n í k r o u t i č k a . V ý s k y t u d á v á p o u z e K Ú H N ( 1 9 7 9) . Asplenium septentrionale - sleziník severnÍ. Roztroušeně na skalách, ve skaln í c h š t ě r b i n á c h a n a b a l r l a n o v és u t i . - [ R ) , A M B R O Ž t 7 9 2 4 a 1 9 3 1 ] . Asple,nium trichomanes - sleziník červený. Roztroušeně na skalách, ve skalních štěrbinách a na balvanové suti. - (R), AMBRoŽ (1924 a 1931J.
Astragalus glycyphyllos - kozinec sladkolistý. Roztroušeně ve zbytcÍch smíšené doubravy a v borovém lese, ojediněIe na suti a v úŽIabinách mezi skalami.
. I R ! J ,A M B R O Ž1 t s s t 1 .
Athyrium filix-femina - papratka samice. J e h o j n ě j Í v t r o u š e n á v e s v a h o v é s m r čině i v pr oř Ídl é ms m rk o v é m p o ro s tu v h o r n í č á s t i r e z e r v a c e . - [ R ! ) ' A M BRoŽ t7924).
Avenula pubescens - ovsíř pýřitý. Roste ojediněie při lrornÍm travnatém okra;Í prořÍdlésmrčiny' - Nově (R!]' Ballota nigra - měrnice černá. V křovinatém porostu kolem řeky ji uvádí jen AMBRoz [1931]. Nově rrebyla nalezena, výskyt však není vyloučen. Batrachium aquatile - Iakušník vodní. ojediněle v řece u pravého břehu a místy i na břehu. - [R!), AMBROŽ [1931).
Betula pendula - bÍiza bradavičnatá. Častý průvodce lesnÍch porostů' roztrou. šeně je i na skalách, v úŽlabinách a na suti. . [R], AMBROŽ [Ig24 a 1931). Bidens tripartita - dvouzubec trojdílný. Roztroušeně v pobřeŽních porostech. I R !) , A M B R O Ž [ 1 9 3 1 ) . Bromopsis ramosa . sveřep větevnatý. Roztroušený výskyt pod skalami podét řeky a ve skalnÍch průrvách udává AMBROŽ [1931;. Výskyt potvrzuje také K U H N t 1 e 7 sl . Calamagrostis arundinacea - třtina rákosovitá. ProvázÍ smrkové porosty, místy j e h o j n á a Ž d o m i n a n t n í . R o z t r o u š e n ě j e Í v e s m í š e n éd o u b r a v ě , v ú Ž l a b i n á c h mezÍskalami a ojediněle i na okraji skal. - [R!], AMBROŽ t1931]. Calamagrostis epigeios - třtina křovištní. Častá v prořÍdlé smrčině zvláště na okraji porostu, ojediněle i na skalnatých svazích. - (R], AMBROŽ (tsst). Calamagrostis villosa . třtina chloupkatá. V prořídlé smrčině, pod skalami a kolem cesty k tunelovému podchodu Železnlce jÍ uvádí pouze KÚHN [1979]. Callitriche palustris - hvězdoš jarní. Ve vodě při pravém břehu řeky a ojediněle i na mokrých travnatých místech u pěšiny na břehu. . Nově [R! ). Caltha palustris (s. l.] . blatouch bahenní. Na březích řeky jej uvádÍ TOMAN. D L O V Á ( 1 9 6 6 J . N o v ě n e z j i Š t ě n ,v ý s k y t j e v š a k r n o Ž n ý .
129
fla Ca
Ca
Ca
Ca Ct
Ci
c
O b r . 6 . A r u n c u s v u l g a r i s - u d a t n a lestrí roste u svalrovéhopramene v iižní části rezerFoto: RNDr' Ivan Růžička vace-
x30
Campanula patula - zvonek rozkIaditý. V prořídié srnrčině nad ska]ami. . Nově tR). Campanula persicifolia - zvonek broskvolistý. ojediněle aŽ roztroušeně ve smÍšenémporostu' v úŽIabinách mezi skalanri' pod skalanli i na vrcholu skal. . ( R ! ) 'A M B R o Ž ( 1 9 3 1 ] . Campanula rapunculoides . zvonek řepkovitý. Roztroušetrě,místy hojrrěji potlél řeky' . IRJ, AMBRoŽ 1lssl1. Campanula rotundifolia - zvonek okrouhlolistý. Dosti častý na skalách, skaln í c h . t e r á s k á c h ,v ú Ž l a b i n á c ha v p r o ř í d l és m r č i n ě . . ( R ! ] , A M B R o Ž ( 1 9 3 1 ] . Campanula trachelium . zvonek koprYivolistý.V pobřeŽních křovÍnách, na bal. v a n o v és u t i a V d o I n íč á s t il e s a . - ( R ! ] , T O M A N D L o V Á ( 1 9 6 6 ] . Capsella bursa.pastoris . kokoška pastušítobolka. Roztroušenývýskyt na ter'a. s á c h s k a l u d á v á p o u z e T o M A N D L o V Á ( 1 9 6 6 ] .N o v ě n e b y l a n a l e z e n a , v ý s k y t je však pravděpodobný. Cardaminopsis halleri - řeřišničík HaIIerův. Fytogeograficky významný podhorský aŽ horský drulr s poměrně častějšímvýskytem v okolí Jihlavy. V rezervaci roste mÍsty dosti hojně na pravém břehu pod ska]ami v severnÍčásti r e z e r v a c e .. ( R ! ] ' P o K o R N Y [ 1 8 5 2 ]i A M B R o Ž ( 7 9 2 4 '7 9 2 9 ba 1 9 3 1 ] . Carduus crispus . bod1ák kadeřavý. Dosti hojně v pobřeŽních křovinách' ojedině]e 1v křovÍr-rácn h a b a l v a n o v és u t i a v p r o ř í d l és m r č i n ě . . { R ! ] , A M B R O Ž [ 1 e 3 1] . Carex brizoides . ostřice třes]icovitá. Místy dosti hojně na vlhčíchokrajích lesa p o d é l p r a v é h o b ř e h u ř e k y . . I R l ] , R e i c h a r d t ů vú d a j u v á d í j i ž P O K O R N Y [1 8 5 2] . Carex caryophyllea - ostřice jarnÍ. Na výslunrrýcl-rtravnatých místech na skaI á c l - r ,s k a ) n Í c h t e r á s k á c l r a v p r o ř í d l é mb o r o v é m p o r o s t u . . { R !] , A M B R o Ž {1 9 3 11 . Carex digitata - ostřice prstr-ratá'Výskyt uvád'íjiŽ PoKoRNY (1852) jako }lei" c h a r d t ů v ú d a j a p o z d ě j i j e j u p ř e s r 1 u j eA M B R o Ž { 1 9 3 1 ] - , , p o d Z a j e č í ms k o . k e m n a s e v e r n í ms v a h u n a d p r a v ý m b ř e h e m . . .N o v ě n e b y l a n a l e z e n a . C a r e x m u r i c a t a a g g . - o s t ř i c e m ě k k o o s t e n n á [ k o m p l e x ) ' A M B R o Ž { 1 9 3 1 )j i u v á . dí z několika míst: roztroušeně pod skalami mezi balvany, na skalnatém svahu s Festuca ovina, ve zbytku borového porostu' na svahu se zbytky hájové fIóry a na vrcholu skaI. Nově nebyla nalezena, výskyt však nevylučuji. Carex sylvatica - ostřice lesní. Pouze na jiŽním okraji rezervace V dolnÍ části s r l a h uu m a l é h op r a m e n e . . N o v ě [ R ) , p o t v r z u j e t a k éK Ú H N t 1 9 7 9 ] . Carlina acaulis . pupava bez|odyžná.Na něko]ika místech v horní části rezer. Vace na vrcholu skal a v prořídlé srnrčině,ojediněle i v úŽlabině severně o d h l a v n ís k á l y . - N o v ě [ R ] . Cerastium arvense . rožec rolní. Roztroušeně na skalách a rra světlejšÍchmís. t e c h l e s n Í h op o r o s t u n a s v a h u n a d s k a l a m i . - [ R ) , A M B R o Ž t 1 9 3 1 ) . Cerastium holosteoides . roŽec obecný. Roztroušeně na volných místech nad skalami.- [RJ, na Suti jej uvádí ToMANDLoVÁ (1966]. Cerasus avium . třešeň ptačí.MenšÍexempláře byly nalezeny v prořídlé smrčin ě v h o r n í č á s t ir e z e r v a c e .. N o v ě Í R l . L3L
C h a e r o p h y l l u m a r o m a t i c u m . k r a b i l i c e z á p a š n á .P o d s k a I a r . r u\ i ř e k y . . N o v ě ( R ] , p o t v r z u j e t a k éK Ú H N [ 1 9 7 s ] . Chaerophyllum hirsutum . krabilíce chlupatá. Roztroušeně v pobřeŽnÍch křo. v i n á c h a p o d é Ib ř e h ů ř e k y . - ( R ! ] , A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . Chamerion angustifolium - vrbka úzkolistá. Hojná jako průvodní druh proříd. lých smrčin v horní části rezervace a na lesníclr okrajích, ojediněle i mezi balvany na suti. . tR], ToMANDLoVÁ (1966]. Chelidonium maius . viaštovičnÍkvětší.Na stinných a vlhčíchmístech mezi ska. l a m i , v p o r o S t e c hn a b a l v a n o v és u t i a v e š t ě r b i n á c hs k a l . . I R ] ' T O M A N D L O . VÁ [1966]. Chenopodium album . merlÍk bílý. Antropofyt ojediněle zar.]ékanýpodél pěšiny na břehu řeky' - Nově [R], Chrysaspis aurea - jetel zlatý. ojedÍněIe na vrclrolu první skály na jV okrajÍ r e z e r v a c e v p r o ř í d l é mp o r o s t u d t t b u s b o r o v i c í .. N o v ě [ R ! ) ' Chrysosplenium alternifolium - mokrýš střídavoltstý. Na vlhkých místech při úpatískal a u potůčkuna svahu v jiŽni části rezervace. . Nově ttvádÍpouze KÚHN (1979]. Circaea lutetiana . čarovníkpařÍŽský.Z mÍst kolem potůčkuv jiŽt-tíčásti rezervace uvádí pouze Kt}HN [1979)' Cirsium arvense . pcháč oset. Jen v horní části v prořídlé smrčině a na rozhraní l e s a a p o l e .. N o v ě ( R ) . Cirsium oleraceum - pcháč zelinný. Roztroušeně,rnísty až pospolitě na pravém b ř e h u , v p o b ř e Ž n í c hh o u š t i n á c h ,o j e d i n ě l e v k ř o v i n á c h n a s u t i . . I R ! ) ' A M . BRoŽ {1931]. Cirsium vulgare - pcháč obecný. ojediněle v prořídlé smrčině v horní části re" z e r v a c e .. N o v ě [ R l ) . Clinopodiurn vulgare - marulka klinopád. Na rlýs]unných místech na svahu nad skalami roztroušeně, hojněji ve smÍšenémporostu s hajní květenou a v ú. Ž l a b i n á c h .o j e d i n ě l e p o d é lř e k y . - ( R ! ] ' A M B R o Ž { 1 9 2 4a 1 9 3 1 ] . Colymbada scabiosa - Chrpa čekánek. ojediněle v prořídlé smrčině v hornÍ části r e z e r v a c e .. N o v ě { R ! ] . Convallaria maialis . konvalinka vontrá. Dosti hojně Ve smíšenýchporostech se zbytky hajní flÓry na svahu nad skalami a v úŽIabinách, roztroušeně ve s m r č i n á c hn a s v a h u .. ( R ] , P O K O R N Y ( 1 8 5 2 ]i A M B R O Ž [ 1 s 3 1 ) . Coroni|la varia . čičorka pestrá. ojediněle na výslunných mÍstech na vrcholu skal zvláště v jiŽní části, místy i v prořídlé smrčině nad skalami. - (R!)' To. MANDLoVÁ (1966). Corylus qvellana - lÍska obecná' Roste na celém území rezervace, hojnější je na sk{lnatých svazích, ve smíšenýchporostech, v křovinách na suti a podéI břehu.- tR!]' AMBRoŽ [1931). Crataegus curvisepala - hloh křivokališný. Jednotlivě na skalách, v úŽIabinách a n a b a l v a n o v és u t i ' D o k l a d y r e v i d o v a l a A . H r a b ě t o v á .- N o v ě ( R !] . A M B R o Ž [1931] udává pouze hloh obecný - C. oxyacantha L., který zde však nebyl nalezen a pravděpodobně se jednalo o záměnu s C. curvisepala. Crepis paludosa - škarda baŽinná. ojediněle na břehu řeky. - Nově [R)'
L32
cluciata laevipes - svízel kÍižatý.Místy hojně v křovinách na břehu, roztrou. š e n ě n a s v a h u m e z i s k a l a m i a v p r o ř í d l és m r č i n ě . . ( R !) ' A M B R O Ž ( 1 9 2 4 a 1 9 3 1l . Currania dryopteris . bukovinec kapradovitý. Roztroušeně na balvanové suti, j i n d e o j e d i n ě l e .. ( R ) , A M B R O Ž [ 1 9 3 1 ] . c u s c u t a e u r o p a e a . k o k o t i c e e v r o p s k á . V p o b ř e ž n í c h ' k ř o v i n á c hh o j n ě . . I R ! J ' A M B R o Ž ( 1 9 2 4a 1 9 3 1 ] . Cystopteris fragilis . puchýřník křehký' Roztroušeněna vlhčích a stinných mís. tech, hojněji na skalních stěnách, terasách skal a ojediněIe i na balvanové s u t i . . I R ! ) , A M B R O Ž [ 1 9 2 4a 1 9 3 1 J . Dactylis glomerata . srha řÍznačka.ojedirrěle v pobřeŽnÍchkřovinách, na břehu ř e k y a p ř i h o r n Í m o k r a j i p r o ř Í d l és m r č i n y k o l e m p ě š i n y . . ( R ] ' A M B R o z [1 e 3 1) . Dactylorhiza maialis - vstavač májový. Weinerův údaj ,,u ZaječÍhoskoku.. uvá. dí POKORNY [1852). Na územÍrezervace však nebyl nynÍ nalezen. Roste poblíŽ rezervace na mokřadní loučce u stráŽního domku pod Železničnítra. t í b l í Ž ek J i h l a v ě . . [ R ! ) . Deschampsia cespitosa - metlice trsnatá. Roztroušeně na vlhčích místech při d o l n í m o k r a j i l e s a a p o d é lb ř e h u . . { R ] ' T o M A N D L o V Á [ 1 9 6 6 ) . Dryopteris carthusiana - kapraď osténkatá.V porostech na balvanové suti tvoří bohaté porosty. - [R!), uvádí ji také AMBRoz Í7s37),ale nerozlišuje ji od D. dilatata. Dryopteris dilatata . kapraď rakouská. Tvoří ojedinělé trsy v porostech na balvanovésuti, místy společněs D. carthusiana. - Nově (R!). Dryopteris filix-mas . kapraď samec. Roztroušeně na stinných mÍstech, ve štěrbinách skal, ve smrčinách a hojněji jen v porostech na balvanovésuti. - [R!), A M B R o Ž Í 7 9 2 4a 1 9 3 1 ] . Echium vulgare - hadinec obecný. Roztroušeně na skalních teráskách a ojedi. n ě I e i v p r o ř í d l és m r č i n ě .- [ R ! J , A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . Elytrigia Tepens - pýr plazivý. Jen kolem okraje prořídlé smrčiny u pole. - Nově (R!). Epilobium ciliatum - vrbovka cizí. Tento neofyt nevynechal při svém masovém šířenÍani území Zaječiho skoku, kde osÍdlil pobřežÍřeky, zatím ien mÍsty a r o z t r o u š e n ě .. N o v ě [ R ! ) . Epilobium collinum . vrbovka chlumní. oJediněle mezi balvany na suti pod skalami. - Nově [R!). Epilobium hirsutum - vrbovka chlupatá' výskyt na břehu řeky uvádÍ pouze KÚHN [1979]. Epilobium montanum - vrbovka horská. Roztroušeně na stráních mezi skalami, podél řeky a v prořídlé smrčině nad skalami. - (R), AMBROŽ [1931]. Eplobium Toseum - vrbovka růŽová. ojediněle podél břehu řeky. . (Rl), AM. BRoŽ (1931]. Epipactis holleborine - kruštÍkširolistý. Nález v jižníčástÍrezervace u potůčku udává ien KÚHN (1s79].
133
Equisetum arvense . přeslička rolní. Roztroušeněna vlhčíchmístech podél břehu řeky. - Nově [Rl). Equiseturn sy|vaticum - přeslička lesní. Roztroušeně při dolním vIlrčínrokraji s m r k o v é h op o r o s t u a o j e d i n ě l e u ř e k y . - N o v ě ( R ! J . E r o p h i l a v e r n a . o s Í v k aj a r n Í .o j e d Í n ě l en a v r c h o l u n e j v y š š sík á l y . - N o v ě ( R l ] . Euonymus europaea . brslen evropský. Hojně na balvanové Suti, ojediněle v po. břežních křovinách, na skalních výstupcích a ve smišenémporostu nad skal a m ' i .- [ R | ) ' A M B R o Ž | 7 9 2 4a 1 9 3 1 ) ' Fallopia convolvulus . svlačcovec popínavý. Roztroušerrěv kt:ovinách mezi bal. vany na suti. . Nově [R]. Festuca gigantea . kostřava obrovská. Dosti hojně podéI břehu řeky, roztrou. š e n ě v p o b ř e Ž n í c hk ř o v i n á c h a v p r o ř Í d l éS m r č i n ě .- { R ! ] , A M B R o Ž [ ] ' 9 3 1 ] . Festuca ovina agg. - kostřava ovčí {komplex]. Dosti hojný' místy aŽ dominantnÍ druh, rostoucÍ na skalách, ve skalních štěrbinách, v úŽ]abináchmezi skala. m i , n a b a l v a n o v és u t i a v p r o ř í d l és m r č i n ě .- ( R !] ' A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ) . Festuca rubra agg. - kostřava červená [komplex]. V prořídlé smrčině kolem , pěšinyv horní částirezervace.. Nově (R!J, potvrzuje takéKÚHN t1s79). F i c a r i a b u l b i f e r a . o r s e j j a r n í . D o s t i h o j n ě v p o b ř e Ž n í c hk ř o v i n á c l r . - ( R ! ] ' A M . BRoŽ [1931)' Filaginella uliginosa . protěž močálová. ojediněle v pobřežních poroStech na t r a v n a t ép ě š i n ě .. N o v ě [ R ] . Fitipendula ulmaria - tuŽebník jilmový. RoztroušeněpodéIbřehu řeky,'v pobřeŽ. n Í c h k ř o v i n á c h , o j e d Í n ě l ev k ř o v i n á c h v d o l n Í č á s t i s u t ě . - ( R !] ' A M B R O Ž [ 1 e 3 1) . Fragaria moschata - jahodník truskavec. Dosti hojně ve smíšenýchporostecll se zbytky hajnÍ flóry, v úŽlabinách a ojediněle na stinných mÍstech na skal á c h . . ( R ! ) ,A M B R o Ž ( 1 s e r ] . Fragaria vesca - jahodník obecný. Hojně na skalách, na výslunnýclr svazích, na . b a l v a n o v és u t i a v p r o ř í d l és m r č i n ě . . {R!]' AMBRoŽ [1931]. . Erangula a|nus krušina olšová. Průvodní druh pobřeŽních křovin, ojediněle j e i v k ř o v Í n á c h n a s u t i a v ú Ž l a b i n á c hm e z i s k a l a m i . - [ R ) , A M B R o Ž ( 1 9 3 1 ] . Fraxinus excelsior - jasan ztepI|ý.ojediněIe v porostech na balvanové suti a v úžlabinách mezi skalami jako součást stromovéhoi keřového patra. . Nově
tRl.
Gagea lutea - křÍvatec Žlutý. Na břehu řeky jej uvádÍ jen ToMANDLoVÁ (1966). Nově nebyl nalezen, moŽnost výskytu však nevylučuji. Gagea pratensis . křivatec luční. Na JV okraji rezervace v úvozu pod stromy u tunelovéhopodchodu že|eznícejej uvádÍ KÚHN (1979]. Galeobdolon montanum - hluchavka Žlutá. Dosti hojně v sutových porostech a při dolnÍm okraji smrčiny, ojediněIe v pobřeŽních křovinách. - [.R!]' AM. BRoŽ [1931). Galeopsis ladanum . konopice širolistá. Roztroušeně na skalních teráskách. -
{ R ]! , A M B R o Ž1 r o s r ; .
134
I
Galeopsis pubescens - konopice pýřitá' Roztroušeně v porostech podél břetru, n a b a ] . ' a n o v és u t i , r r r e z is k a l a m i a v p r o ř í d l és r n r č i n ě-. [ R ! ] ' A M B R O Ž ( 1 9 3 1 ] . Galeopsis spcciosa . konopice zdobrrá. ojediněIe v úŽ]abináchna stinných mís. t e c h , r o z t r o u š e r rpěo d é l b ř e h u a n a b a ] v a n o v és u t i . . t R ! ] ' A M B R O Ž [ 1 9 3 1 ] . G a l e o p s i s t e t r a h i t - k o n o p Í c ep o l n í . o j e d i n ě l e n a s k a l n a t ý c l r s v a z í c h ,n a o k r a j i p r o ř í d l és m r č i n ya u ř e k y . . I R ] , A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . calinsoga parvillora - pětour maloúborný. Roztroušeně podél břehu, lrlavně k o l e m p ě š ] n y. N o v ě [ R ) . Galium aparine - svízel přítula. Dosti hojně v pobřeŽních křovináclr, v křovi. n á c h n a b a l v a n o v és u t i a V p r o ř í d l és m r č i n ě . . [ R ] , T o M A N D L O V Á [ 1 9 6 6 ] . Galium album - svízel bílý. Dosti h'ojně na ce]ém území,h]avně rra světlých m í s t e c h n a v r c h o l u s k a l , v p r o ř í d i és m r č i n ě ,n a s u t i a v p o b ř e Ž n í c hk ř o v i náclr.. (R!], AMBR0Ž [rgsr] jako G. mollugo L. Galium pumilum. svízel nízký. Rozttoušeněna vrcholu ska], v úŽ]abinách,mezi b a i v a n y n a s u t i a v b o r o v é n rl e s e . - [ R !J , A M B R O Ž ( 1 9 3 1 ] . Galium sylvaticum - svízel Iestrí.Roztroušetlěve smÍšenédoubravě, v borovém l e s e a v e s m ť č i n ěp o d é l b ř e h u v J V č á s t i r e z e r v a c e .- { R !] ' A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . Galium verum . svízel syřištový. Jen ve smíšenémporostu nad první skáIou na j i Ž n Ís t r a n ě r e z e r v a c e . . I R ! ] ' T o M A N D L o V Á [ 1 9 6 6 ] . Geranium phaeum . kakost hnědočervený.V jihovýchodní části rezervace u Že. l e z n i č n ít r a t i p o b l í Ž t u n e l o v é h op o d c h o d u j e j n a l e z l p o u z e K Ú H N t 1 9 7 9 ] . Geranium robertianum - kakost smrdutý. Dosti hojně v porostech na tralvanové suti, Ve smíšenýchporostech a roztroušeně i v pobřeŽníChkřovinách. . IR]' A M B R o Ž [ 7 9 2 4a 1 9 3 1 ] . Geunr urbanum - kuklík městský. Roztroušeně ve smíšenýchporostech, v křo. v i n á c h n a s u t i a o j e d i n ě l e v p o b ř e Ž n í c hk ř o v i n á c h . . { R ) , A M B R o Ž t 1 9 3 1 ] . Glecorna hirsuta - popenec chlupatý. Tento pontiCko.pannonský prvek zde roste roztroušeně,jen místy hojněji v křovinách na balvanové sutÍ a podél pravé. h o b ř e h u . . t R ! ) ' A M B R o Ž ( 1 9 2 9 a1, 9 2 9 ba 1 9 3 1 ) .- V i z o b r . 7 . Glyceria maxima - zblochan Vodní. Roztroušeně podél pravého břehu. - Nově
tR).
Grossularia uva-crispa - srstka angťešt.Výskyt v křovinách pod skalami uvádí AMBRoŽ [t924,7929a' 1931]. Nověji nebyl zjištěrr,výskyt je však moŽný. Helianthemum grandiflorum, subsp. obscurum . devaterník penízkovitý,vejčítý. Pouze na výslunném vrcholu prvnÍ skály na jiŽní straně rezervace na okraji s m í š e n é hpoo r o s t u . . N o v ě [ R ! ) . Hepatica nobilis . jaterník podléška.Tvoří součást hajní flóry hlavně ve smÍšen ý c h p o r o s t e c h a v ú Ž l a b Í n á c hm e z i s k a l a m i . - [ R ! ) , A M B R o Ž ( 1 9 3 1 ) . Heracleum sphondylium . bolševník obecný. Roztroušeněv úŽlabinách,ojedině. le v pobřežníchkřovinách a v prořídlé srnrčině.- (R!J, AMBR0Ž [193].j. Hieracium lachenalii - jestřábník Lachenalův. Roztroušeněve srníšenýclrporostech na vrcholu skal a v prořídlé smrčině nad skalami. - {R!], AMBROŽ. ( 1 e 3 1l .
135
I
I
I
obr.7. Glgcoma hlrsuta . popenec chlupatý roste v křovlnách na balvanové suti' Foto: RNDr. Ivan Rťtžlčka
136
Hieraeium laevigatum . jestřábník hladký. Na výslunných místech na skalnÍclr t e r á s k á c h , v ú Ž I a b i n á c ha o j e d i n ě l e m e z i b a l v a n y n a s u t i . . I R ! ] , A M B R o Ž [ 1 e 3 1] . Hieracium murorum . jestřábník lesní. Roztroušeně v celé rezervaci' hlavně ve s v a h o v ý c h s m r č i n á c ha v ú Ž l a b i n á c h -. [ R ! ] , A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ) . Hieracium sabaudum - jestřábník savojský. len místy.na vrcholu skaI a na vý. s l u n n ý c h m í s t e c hv p r o ř í d l és n r č i n ě . - N o v ě [ R ! J . H o l c u s l a n a t u s - n r e d y n ě k v l n a t ý . V e s n r r č i n ěn a d s k a l a m i j e j n o v ě u V á d í K Ú H N
h
Holcus mollis - medyněk měkký. Jen na volných míStechna horrrÍmokraji pro. ř í d l é s m r č i n y .. t R ) ' R E I C H A R D T [ 1 8 5 5 ] . Humulus lupulus - chmel otáčivý. Dosti hojně v pclbřeŽních křovinách a v křo. vinách na balvanové suti, ojedÍněle při úpatí s k a l . - ( R l , A M B R O Z ( 1 9 2 4 a 1 9 3 1l . Hylotelephium maximum - rozchodník veliký. Na skalách, skaIních teráskách a na balvanové suti, ojediněle i na světlých místech v prořídlé smrčině. . IR!), AMBROŽ Í7s31). Hypericum hirsutum - třezalka chlupatá. Pouze v r c h o l u první skály na jiŽní s t r a n ě r e z e r v a c e .- { R ! J , A M B R o Ž ( 1 ' 9 2 4 ) . Hypericum montanum - třezalka horská. V lese nad skalami jÍ nově uvádÍ pouze KÚHN (1979]. Hypericum perforatum - třezalka tečkovaná. Roztroušeně na výslunných mÍs. tech skal, v prořídlém borovém porostu a ve smrčině v horní části, ojediněle pod skalami mezi balvany na suti. - {R], AMBRDŽ [7937). Impatiens noli-tangere - netýkavka nedůtklivá. Hojně, místy aŽ hromadně v po. b ř e Ž n í c h k ř o v i n á c h , r o z t r o u š e n ěn a b a l v a n o v és u t i . . ( R ! J , A M B R o Ž [ 1 9 3 ] . ] . Impatiens parviflora . netýkavka malokvětá. Kolem břehu řeky a na balvanové s u t i .. { R ] , T o M A N D L o V Á ( 1 9 6 6 ] . Inula conyza - hnidák kostrbatý. Výskyt nad skalami a mezi skalamÍ nově uvádí KÚHN [1979]. |asione montana - pavinec horský. Pouze na travnatém vrcholu skal pod pro. řÍdlýmporostemborovic.- {R!]' AMBROŽ (1931). luncus inflexus - sítina sivá. Výskyt na březích řeky uvádí AMBRoŽ (1931). Nově nebyla nalezena. Knautia arvensis - chrastavec rolní. Roztroušeně na výslunných místech na vrcholu skal, na lesním okraji, častěji v prořídlé smrčině,ojediněle v úŽlabině SZ hlavnískály. - (R!], ToMANDLOVÁ [1966]. Knautia dipsacifolia . chrastavec lesnÍ' Roztroušeně na vlhčÍch místech v po. břeŽních křovinách a na dolnÍm okraji svahové smrčiny. - Nově (Rl)' potvrzuje takéKŮHN [1979). Lamium album . hluchavka bíIá. Roztroušeně podél řeky v křovinách. - (R)' AMBRoŽ [1931]. Lamium naculatum - hluchavka skvrnitá. V pobřeŽnÍchporostech, v křovinách a na balvanové suti hojně, roztroušeně v úŽlabinách a v prořÍdlé smrčlně. - t R ! ] ' A M B R o Ž ( , | 9 2 4a 1 9 3 1 ] .
Lamium purpure.um - hiuchavka nachová. Roztroušeněpodél břehu řeky' . IR)' A I \ 4 B R O Ž[ 1 9 3 1 ) . Lappula squarrosa - stroček ponrněl'rkový.Úaai Reictrardta ,,na Zaječímskoku.. u v á d í p o u z e P O K O R N Y ( 1 8 5 2 ] . P o z d ě j š íú d a j n e e x i s t u j e a a n i t r o v ě j i n e b y l nalezen. Lapsana communis - kapustka obecná. Výskyt lra břelru řeky uvádí jen TOMAND L o V Á ( 1 9 6 6 ] .N o v ě j i n e b y i a n a l e z e n a , m o Ž n o s t v ý s k y t u v š a k n e v y l u č u j i . I,arix decidua . modřín opadavý. vysázen roztroušeně ve smrkových porostech, p o r o s t u .- N o v ě [ R J . ojediněle je i ve strrišeném Lathraoa squamaria - podbíiek šupinatý. Pod 1ískovýmikeři ojediněle trad pravým břehem řeky' - Nově [R!]. tathyrus sylvestris - hrachor lesní. Výskyt na balvanové suti uvádí ToMANDLO. V Á { 1 9 6 6 ) ,v z á Í e z u ž e l e z n i č ntír a t i K Ů H N ( 1 9 7 9 ] .N o v ě n e b y l n a l e z e n , v ý . s k y t j e r ' š r km o Ž n ý ' Lathyrus vernus - hrachor jarní. ojedirrěle ve zbytcích smíšenýchporostů v úŽ l a b i n ěS Z o d h l a v n ís k á l y . . I R ] , A M B R o z ( 1 9 2 4a 1 9 3 1 ] . Lernna minor . okřehek met.rší. Místy na h1adině řeky v klidnějších místech u b ř e h u .- N o v ě [ R ] . Leucanthemum vulgare . kopretÍna bílá. Na volnějších místech nad skalarni, v ú Ž 1 a b i n á c ho,j e d i n ě l ei v p o b ř e ž n í c hk ř o v i n á c h . . t R ) ' A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . Linaria vulgaris - lnice květel. Roztroušeně na vrcholu skal, na skalnÍch terás. k á c h a v p r o ř Í d l éS m r č Í n ě. . ( R ! ] , T o M A N D L o V Á ( 1 9 6 6 ] . Lolium perenne . jílek vytrvalý. VýSkyt n-a pěšině v horní části rezervace na r o z h r a n í l e s a a p o l e u v á d í T o M A N D L o V Á [ 1 9 6 6 ] .N o v ě n e b y l n a l e z e n , v ý s k y t je však možný. Lonicera nigra - zimolez černý.ojedinělé keříky rostou ve spodní části svahorlé smrčiny v jižní části rezervace a v křovinách na sutl. - ( R ! ] ' A M B R o Ž [ 1 9 2 9 a a 1931.l. Lonicera xyloste|um - zimolez pýřitý. Hojněji v křovinách na Suti a podél břehu' o j e d i n ě l e v e s m í š e n ý c hp o r o s t e c h m e z i s k a l a m i . . ( R !] , A M B R O Ž ( t 9 2 4 a 1 9 3 1J . Lotus corniculatus - štÍrovnÍkrůŽkatý. ojediněle na travnatých místech na vrc h o l u s k a l a v ú Ž l a b i n ěS Z o d h l a v n i s k á l y . - N o v ě ( R ! ] . Luzula campestris - bika ladní. Dosti hojně na travnatých místech na vrcho]u s k a l a v ú Ž l a b i n á c ] r-. { R l J , T o M A N D L o V Á [ 1 9 6 6 ) . Luzula luzuloides - bika hajní. ojediněle ve smíšenémlese jako součást hajní flóry. - Nově (RJ. Luzu|a pilosa - bika chlupatá. Roztroušeně ve smÍšenémlese v horní čáSti rez e r v a c e ,m Í s t yi v e s m r č i n ě .- t R ! ] ' A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . Lycopus europaeus . karbinec evropský. Místy v pobřeŽních porostech. . (R]' AMBRoŽ {1931). Lythrum salicaria - kyprej vrbice. Roztroušeně v pobřeŽních porostech. - tR)' AMBRoŽ (1931). Maiantlrernum bifolium - pstroček dvoulistý. Dosti hojný ve smrčinách a roz. t r o u š e n ěn a b a l v a n o v és u t i . - ( R ) , A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . Malus domestica . jabloň. Jeden starší exemplář je na břehu řeky v jiŽní části rezervace a jeden mladšÍexemplář v prořídlé smrčině v horní části. - Nově ÍRl]. L38
I
Melampyrum nemorosum . černýšhajní. Dosti hojný ve smÍšeném lese, v úŽlab i n á c h a k o ] e t r rv r c h o l u s k a ] . . { R l ) , A M B R O Ž [ 1 ' 9 3 7 ) , N t e l a m p y r u mp r a t e n s e . č e r n ý šl u č n í N . o v ý n á i e z v e s m r č i n ěu v á d í K Ú H N t 1 9 7 9 ) . Melica nutans - Strdivka nící. Ve smíšenýchporostech misty roZtroušeně'ojed i n ě l e v p o r o s t e c hn a s u t i . . t R l ] ' A M B R O Ž [ 1 9 3 1] . IYeIica uniflora ' Strdivka jednokvětá. Pod pěšinou u svahovélroprarrierrev jV č á s t i r e z e r v a c e j i u v á d Íp o u z e K Ů H N [ 1 9 7 9 l . Mentha arvensis. máta rolní. Na louce u řeky jÍ uvádí ToMANDLOVÁ (196tjJ. N o v ě n e b y l a t l a l e z e n a ,v ý s k y t j e v š a k p r a v d ě p o d o b n ý . M e n t h a x v e r t i c i l l a t a - m á t a p ř e s l e n i t á . A M B R O Ž [ 1 9 3 1 )u v á d í , Ž e r o s t e r o z t r o t l . š e n ěa Ž d o s t Íh o j n ě n a b ř e h u ř e k y . N o v ě v š a k r r e b y l an a l e z e n a . Mercurialis perennis - baŽanka vytrvalá. Dosti hojná v porostech na balvanové s u t i , V ú Ž ] a b i n á c hv, e s m í š e n ý c hp o r o s t e c h i j i n d e . . t R l ) , A M B R o Ž { 1 9 2 4 a 19311. I t t i l i u me f f u s u m . p š e r r í č kroo z k t a d i t é .V ý s k y t u d á v á j e n A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] ,n o v ě nebyl tento druh nalezen. Moehringia Írinervia - nateřka trojŽÍiná. Roztroušeně v lese podél břehu' r'ra s u t i a v e s m r č i n á c hn a d s k a l a m i . . I R ! ] ' A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . Mycelis muralis - mléčkazední. Ve smrčinách, na skaiách a na balvanové suti r o z t r o u š e n ě .t R ! ] ' T o M A N D L o V Á [ 1 9 6 6 ] . Myosotis arvensis. pomněnka rolní. ojediněIe rnezi balvany na suti. - (Rl], AMBROŽ (1931]. Myosotis laxiflora - pomněnka balrenní [komplex]. Roste jen roztroušeně v po. b ř e Ž n í c hp o r o s t e c l r .. I R ! ) , T o M A N D L o V Á [ 1 9 6 6) . Myosotis nemorosa . pornněnka bahenní (komplexJ. Je hojnější neŽ předchozí d r u h a r o s t e n a m o k r ý c h m í S t e c hp o d é Ib ř e h u a v d o l n í č á s t iú Ž 1 a b i n . .t R l ] , A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ) t y t o d r u h y n e r o z l i š u j ea u v á d í d ř í v e š í ř e j i p o j a t ý t a x o n M ' palustris. M y o s o t Í ss t r i c t a . p o m n ě n k a d r o b n o k v ě t á .A M B R o Ž t 1 9 3 1] u d á v á , Ž e r o s t e o j e diněle na skalnatém svahu ve společnostiFestuca ovina a na voinějšíchmÍs. t e c h r ' r a ds k a ] a m i .N o v ě j i v ý s k y t p o t v r z u j e K Ú H N t 1 9 7 9 ] . Myosotis sylvatica - ponrněnka lesnÍ. Roztroušeně v prořídlé smrčině v hornÍ č á s t Ír e z e r v a c e .- N o v ě [ R ! ) . Myosoton aquaticum . křehkýš vodní. Pod skalami u řeky udává výskyt pouze KÚHN [197s). Myriophyllum alterniflorum - stolístek střídavokvětý.AMBRoŽ t1931] uvádÍ, Že ',dříve byl hojně rozšířen pod Zaječímskokem v řece Jihlavě, vyhynul však vlivem škrobárenských odpadků...Nově nebyl pozorován. omalotheca sylvatica. protěŽ lesní. ojediněie na skainích teráskách' - tR!], ToMANDI,oVÁ [1966]. O r c h i s m o r i o . v s t a v a čk u k a č k a . I e n P o K o R N Y ( 1 8 5 2 ] u v á d í ú d a j W e i n e r a , , u Zaječíhoskoku... Později, ani v současnédobě nebyl na uzemí tezetvace ani v jejím nejbližšÍmokolí nalezerr a jeho výskyt je nepravděpodobný. origanum vulgare - dobromysl obecná. Dosti hojně na výslunných mÍsteclrna terasách skal, na skalnatých svazích a ojediněle mezi balvany na suti i v p r o ř í d l és m r č i n ě n a d s k a l a m i . . ( R ] ' P o K o R N Y ( 1 8 5 2 ) ,A M B R o Ž ( 1 9 3 1 ) . Oxalis acetosella - štavel kyselý. Dosti hojně na vlhkých a stinných místech v l e s n í c hp o r o s t e c ha p o r l é bl ř e l i ůř e k y . ' t R ! ] ' A M B R o Ž t 1 9 3 1 ] .
13S
Paris quadrifolia . vraní oko čtyrlisté.ojediněle v porostu na Suti pod skalanri. . IR),AMBRoŽ (1931]. Persicaria hydropiper . rdesno peprník. Roztroušeně v porostech na pravérrl břehu řeky. - tR!)' AMBROŽ [1931). Persicaria lapathifolia - rdesno blešník.Výskyt na březích řeky a na balvanové s u t i u v á d Íj e n T o M A N D L o V Á { 1 9 6 6 ) ,p o t v r z u j e t a k éK Ú H N [ 1 9 7 9 ] . P e t a s i t e s a I b u s . d e v ě t s i l b Í l ý .N á l e z u Z a j e č Í h os k o k u u v á d í A M B R o Ž [ 1 9 2 9 b ] a potvrzuje také ToMANDLOVÁ {1966) i K{JHN [1979), který jej nalezl u prameniště na JV okraji rezervace. Phalaroides arundinacea - chrastice rákosovitá. Roztroušeně v pobřeŽnÍch por o s t e c h .- ( R ! J , A M B R o Ž [ 1 s 3 1 ) ' Phleum pratense . bojínek lučnÍ.Roztroušeně na břehu řeky a kolem pěšiny v e s m r č i n ěv h o r n í č á s t ir e z e r v a c e . . I R ! ) , T o M A N D L o v Á [ 1 9 6 6 ) . Phragmites australis ' rákos obecný. AMBROŽ (1931) uvádi, Že roste u řeky a ojediněle Sterilní i v pobřeŽních křovinách. Nověji však nebyl nalezen. Phyteuma spicatum . zvonečník klasnatý. V lese pod skalami a na svahu ve s t a r š ís m r k o v é ř e d i n ě p ř i J V o k r a j i r e z e r v a c e . . t R ! ) , T o M A N D L o V Á ( 1 9 6 6 ] . Picea abies . smrk ZIepiIý.Smrk je hlavní dřevinou většiny lesních porostů re. zervace a jeho zastoupení v dřevinné skladbě jednotlivých porostťl kolísá o d 5 0 d o 1 0 0 0 / o.' [ R ] , A M B R ] Ž ( 7 9 2 4a 1 9 3 1 ) . Pilosella officinarum . jestřábnÍk chlupáček. obecný druh výslurrných mÍst, hlavně kolem vrcholů skal, na lesnÍch okrajích, v úŽlabinách a ve smrčině. - [R],AMBROŽ (1931]. Pimpinella saxifraga - bedrnÍk obecný. ojediněle aŽ roztroušeně na skaláclr, n a s k a l n a t é ms v a h u a v p r o ř í d l és m r č i n ě .- { R !] , A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . Pinus sylvestris - borovice lesní. Jednotlivéstromy osídlují skály, terásky a vý. stupky skal a nad skalamÍ je zbytek prořídlého původníhoborového porostu. Jinak je součástísmíšenýchporostů a vtroušena je i ve staršísmrčině v JV č á s t Ír e z e r v a c e .- ( R J , A M B R o Ž ( 1 9 3 1 ) . Plantago lanceo|ata . jitrocel kopinatý. Jeho výskyt nad skalami udává pouze KÚHN [1979). Plantago major . jitrocel větší.Roztroušeněpodél pěšiny na pravém břehu řeky a na hlavní skále. - [R), ToMANDLoVÁ [1966]. Plantago media - jitrocel prostřední. Na skalách a skalních teráskách roztrou. š e n ěn e b o j e n o j e d i n ě l e .. ( R ] , T o M A N D L o V Á ( 1 9 6 6 ] . Poa annua - lipnice roční']e dosti hojná podél pěšiny na pravém břehu, ojedi. něle je i v pobřežníchkřovinách a na hlavní skále kolem přístupovépěšiny. . Nově [R!). Poa compressa - lipnice smáčknutá' výskyt na zalesněných stráníCh uvádí pou. ze ToMANDLovÁ [1966J.Nověji nebyla nalezena, výskyt však nenÍ vyloučen. Poa nemoralis . lÍpnice hajní' Velmi hojný druh v porostech na balvanové sutÍ, na skalách a hlavně ve smíšenýchporostech s hajní flórou. Je i v prořídlém b o r o v é ml e s e a v e s m r č i n ě .- [ R ! ) , A M B R O Ž [ 1 9 3 1 ) . Poa palustris - lipnice bahenní. ojediněle na pravém břehu řeky. - Nově (R!). Poa pratensis - lipnice luční. Na travnatých místech na vrcholu hlavní skály. Nově {R). Poa supina - lipnice nízká. Dosti hojně na travnaté pěšině podéI pravého břeltu řeky.. Nově ÍR!].
t4n
I
Poa trivialis - lipnÍce obecná. Roztroušeně na břehu řeky a v prořídlé smrčině. - Nově (R). Polygonatum multiflorum - kokořÍk mnohokvětý. AMBRoŽ (1931) uvádí, Že roste ojediněle pod skalami podél břelru. Nově nebyl nalezen. Polygonatum odoratum - kokořík vonný' Uvádí jej pouze AMBRoŽ (792! a výskyt potvrzujeKÚHN (1979]. Polygonatum verticillatum . kokořík přeslenitý. Roztroušeně,místy aŽ hojně ve svahovésmrčině v |V části rezervace, dále je V porostech na ba]vanovésuti a v úŽlabinách mezi ska]amÍ. IR!]' Reichardtův údaj uvádí POKORNY [ 1 8 5 2 ]a v ý s k y t u d á v á i A M B R o Ž ( 1 9 2 9 ba 1 9 3 1 ] . Polypodium vulgare . osladič obecný. Roztroušeně na skalních stěnách, v úŽla. b i n á c h a o j e d i n ě l em e z i b a ] v a n yn a s u t i . . ( R l ) ' A M B R o Ž [ 1 9 2 4a 1 9 3 1 J . P o p u l u s n i g r a - t o p o l č e r n ý .V y s á z e n p o d é l l e v é h o b ř e h u ř e k y . . N o v ě [ R ] . Popu|us tremula - topol osika. Je vtroušen Ve smíšenýchporostech, v úžIabi. n á c h , o j e d i n ě l e r o s t e n a s k a l á c h a V p o b ř e Ž n í c hp o r o s t e c h .- [ R ] , A M B R o Ž ( 1 9 2 4a 1 9 3 1 1 . Potentilla argentea . mochna stříbrná. Na výslurrných místeCh dosti hojně na s k a l á c h a t e r á s k á c h s k a l , n a s u t i a o j e d i n ě l e v p r o ř í d l é ml e s e . . [ R ] ' A M . BRoŽ [1s31]. Potentilla erecta . mochna nátrŽník. Výskyt nad skalamÍ udává nově KÚHN ý [1s79J' PĎtentilta neumanniana - moclrna jarní. Je častá rla světtých místech na ska. I á c h , s k a ] n í c ht e r á s k á c h a v p r o ř í d l ý c h p o r o s t e c h n a d s k a l a n l i . - [ R ! ] ' A M BRoŽ [1931]. Primula veris - prvosenka jarnÍ. Ve zbytcích pr.ořídIéhoborového 1esa nad ska] a m i u v á d í j e j í v ý s k y t A M B R o Ž ( 1 . 9 2 4a 1 9 3 1 ) a t a k é T o M A N D L o V Á t 1 9 6 6 ] . V současnédobě nebyla na územírezervace nalezena. Nalezl jsem ji pouze v nedalekém březovém hájku proti ŽelezničnímustráŽnímu domku blíŽe k JihIavě. Prunella vulgaris . černohlávek obecný. Výskyt na ]evém břehu řeky uvádí p o u z eT o M A N D L O V Á t 1 9 6 6 ) . Prunus spinosa . slivoň trnka. Hojný druh v křovinách na suti a v pobřežrríclr křovinách. Roste i na skalách, skalnÍch teráskách a v úŽlabinách urezi skaI a m i . . I R ! ] ,A M B R o Ž ( r c z q a 1 9 3 1 J . Pulmonaria officinalis - plicnÍk lékařský, Roztroušeně ve zbytcích hajní flóry v úŽ1abináchmezi skalami, ojediněle v porostech na suti a při horním okra. j i s m r č i n yp o b l í ŽŽ e l e z n i č ntÍr a t i . ' I R ! ] , A M B R o Ž [ l s z s a 1 9 3 1 l . Pyrus pyraster - hrušeň polnička. V jediném exempláři na první skále na JV s t r a n ě r e z e r v a c e . - N o v ě ( R ! ] , K Ů H N [ 1 9 7 9 ] j i n a l e z l v b l í z k o s t iŽ e l e z n i č n í tťati. Q u e r c u sp e t r a e a - d u b z i m n í .V ý s k y t u d á v á p o u z e K Ů H N ( 1 9 7 9 ) . Quercus robur . dub letní' Dosti hojně ve smíšenýchporostech a v úŽlabinách m e z i s k a l a m i , o j e d i n ě l e i n a s k a l á c h a V e s m f č i n á c h .- ( R ] , A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . Ranunculus acris - pryskyřník prudký. V porostech na břehu řeky. . IR), ToMANDLoVÁ (1966]. Ranunculus auricomus . pryskyřník zlatožIuIý.Jeho výskyt udává TOMANDLOV Á ( 1 9 6 6 ]a p o t v r z u j e K t J H N ( 1 9 7 9 ) .
141
R a n u n c u l u s f l a m m u l a - p r y s k y ř n í k p l a m é n e k .V ý S k y t n a b ř e l i u ř e k y u d á v á j e n T o M A N D I , o V Á [ 1 9 6 6 ] .N o v ě n e b y l z j i š t ě n . Ranunuculus lanuginosus . pl'yskyřník kosmatý. Místy v pobřeŽních porostech. - t R ] ' T o M A N D L o \ / Á[ ] 9 0 0 ] . Ranunculus repens - pryskyřník plazivý. Dosti lrojlrě kolem břelru, v pobřeŽních porostech a křorzirrárcir,ojedÍněle na travnatých místech na vrcholu hlavní s k á l y a v p r o ř í d l és m r č i n ě -. [ R ) , A M B R O Ž [ ] 9 3 1 ] . Ranunculus sceleratus . pryskyřn.k lítý. Jerr ojediněle tla pravém břehu r'eky. Nově (R!). Rhamnus cathartica . řešetlák počistívý.V křovínách na balvanové suti a ve p o r o s t u v ú Ž ] a b Í r rSěZ o r ] ] - r l a v n sík á I y . - t R ! ] ' A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ) . smíšeném pýroi;ník psí. Roztroušeně v pobřeŽtrích porostech a na Roegneria canina o k r a j i p r o l : í d l és r n r č i n yv h o r n í č á s t i r e z e r v a c e . - ( R ! ] , A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . R o r i p p a p a l u s t r i s . r u k e v i s l a n d s k á . R o z t r o u š e n ěn a b ř e z í c h ř e k y . . I R ! ] ' T o . MANDLoVÁ [i966]. R o s a c a n i n a a g g . - r ů Ž eš Í p k o v á( k o i r r p l e x J .Č a s t án a s k a l á c l r , s k a l t - t i c l vr ý s t u p c í c h a v p o b ř e Ž n í c hk ř o v Í n á c h -. [ R ] , A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . Rosa pendulina . rriŽe alpská. MíSty je velmi hojná, hlavně v křovinách pod s k a l a m i , n a b a l v a t r o v és u t Ía r r a s k a ] t - r í cthe r á s k á c l . rp ř i v r c h o l u s k a l . . I R ! ) ' A M B R O Ž | 1 " 9 2a4 1 9 3 1 l .- V i z o b r ' B . R u b u s c a e s i u s - o s t r u Ž i n í kj e Ž i n í k .V ý S k y t n a s k a l á c h u d á v á j e n K Ů F I N [ 1 9 7 9 ) ' R u b u s f r u t i c o s u s a 8 g . - o s t r u Ž i n í kk ř o v i t ý { k o m p l e x ] . J e d o s t i č a s t ýv p r o ř Í d l é s m r č i n ěn a d s k a l a m i . . N o v ě [ R ) , p o t v ť Z u j tea k éK Ú H N [ 1 9 7 9 ) . Rubus idaeus - ostruŽiník maliník. Hojný ve smrčinách na svazíclr i ve vrchol o v é č á s t i ,v p o b ř e Ž n í c hk ř o v i n á c ] r , v ú Ž i a b i n á c ha n a s k a l n a t ý c h s v a z í c h .. IR], AMBRoŽ (193t). Rubus saxatilis - ostťuŽiník ska]ní. Výskyt y JV části ťezeťvaceudává tlově KUHN Í197s]. Rumex crispus - šťovíkkadeřavý. V prořídlé stnrčinětlad skalaini kolenr pěšiny' N o v ě [ R ) , p o t v r z u j et a k éK Ú H N [ 1 9 7 9 ) . porostech kolem řeky. Rumex obtusifolius - šťovíktupotistý. Hojně v pobřeŽr-rích - Nově [R]. Salix x alopecuroides - kříŽer"recvrby křehké a trojmuŽné.Tetrto kříŽenec byl n a l e z e n v r o c e 1 9 6 1 n a p r a v é t nb i . e h u ř e k y a j e h o d e t e r m Í n a c ip r o v e d l | . C h m e l a ř .. N o v ě [ R ! ) . S a l i x c a p r e a . v r b a j í v a . J e s o u č á s t ík ř o v i n n é h op a t r a v p o r o s t e c h n a b a l v a n o v é s u t Ía v p o b ř e Ž n í c hk ř o v i n á c h . . I R ] , A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . Salix fragitis - vrba křehká. Dosti častá podél pravého břehu řeky. Některé e x e m p ] á ř e j s o u v e l n r i s t a r é .. ( R ! ) , A M B R o Ž ( 1 9 3 7 ) . S a l . i x p e n t a n d r a . v r b a p ě t i m u Ž r r á .A M B R O Ž [ 1 9 3 1 ] u v á d í , Ž e r o s t e o j e d i n ě l e v pobřeŽních křovináclr. VýSkyt však nebyl potvrzen. S a l i x p u r p u r e a . v r b a č e r v e t r i c eo. j e d i n ě l e p o d é l p r a v é l r ob ř e h u ř e k y . . I R ! J ' AMBRoŽ {1931]. S a m b u c u s n i g r a . b e z č e r r r ý .o j e d i n ě l e v k ř o r l i n á c h n a b a l v a n o v és u t Í . . ( R ) ' A M B R O Ž ( 1 9 2 4a 1 9 2 9 a ] . Sambucus race'mosa . bez hroznatý. DostÍ hojný druh, který je hlavní součástí křovinného patra Ve srt-rrkovýchporosteCh. MÍsty je i ve smÍšenýchporos-
L42
obr. B. Rosa pendulina . růŽe alpská je hojná v porostech pod skalami i rra skalách. Foto: RNDr. Ivan Růžička
L43
tech, v pobřeŽních křovinách, na balvahové sutÍ a ojediněle i na skalách. . I R ! ] , A M B R O Ž Í 7 9 2 4a 1 9 3 1 ] . S c i r p u s s y l v a t i c u s - s k ř í p i n a l e s n Í 'A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] u v á d í o j e d i n ě l ý v ý s k y t n a b ř e h u ř e k y a K Ú H N ( 1 9 7 9 ] u s v a l r o v é h op r a n e n e n a J V o k r a j i r e z e r v a c e . Scorzoneroides autumnalis - pampeliška podzÍmní.ojediněle na vrcholu hlavrii s k á I y u t r a v n a t ép ě š i n y .. N o v ě [ R ) . Scrophularia nodosa . krtičník uzlovitý. Roztroušeně v pobřeŽních křovinách a v e S m Í š e n ý cpho r o s t e c hn a d v r c h o l e m s k a l . . t R l ) , A M B R o Ž t 1 9 3 1 ] . S e d u m s e x a n g u l a r e - r o z c h o d n í k š e s t i ř a d ý .T O M A N D L O V Á [ 1 9 6 6 ] u v á d í j e h o výskyt na balvanové suti. Nově však nebyl výskyt potvrzen. Senecio iacobaea . starček přímětník. ojediněle na skalní terásce pod hIavní skálou..Nově {R!). Senec!o fucbsii - starček Fuchsův. Hojný zástupce bylinného patra ve smÍše. ných porostech a v prořídlé smrr)Íně,roztroušeně roste na balvanové suti a k o l e m b ř e h u . N ě k t e r é e x e m p l á ř e z e s p o d n ía v ] h č íč á s t ir e z e r v a c e s e s v ý m l r a b i t e n rb I í Ž ís . i a c q u i n i a n u s .M ů ž ej í t o h y b r Í d o g e n n p í opulaci.. (Rl)' AM. B R o Ž ( 1 9 2 4a 1 9 3 1 l . Senecio iacquinianus . starček hajní. V prořídlé smrčině nad skalami. - Nově (R). Senecio viscosus - starček Iepivý' Roztroušeněv prořídlé smrčině a na skalna. t ý c h s v a z í c h ,m í s t y i n a s u t i . . I R ) , A M B R o Ž ( I s 3 1) . Sieglingia &ecumbens . trojzubec poléhavý.ojedlrrěie rra sucl'rých míStech smř š e n é h ob o r o v é h ol e s a n a s v a h u n a d s k a l a m i . - ( R !] ' T O M A N D L O V Á ( 1 9 6 6 ) i KÚHN [1979]. Silene a|ba . knotovka bÍlá. ojediněle na skalních teráskáclr na vrcholu skal. - [ R !] ' A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] . Solanum dulcamara - lilek potměclrut. Roztroušeně v pobřeŽních křovinách. Nově {R!]. Solidago virgaurea . celÍk zlatobýl. Roztroušeně ve svahové snrrčiněa na jejím okraji nari skalami. - tR]' AMBRoŽ (1931]. Sorbus aucuparia . jeřáb obecný. V křovinném podrostu na suti, roztroušeně v ú Ž I a b i n á c hm e z i s k a l a m i , n a s k a l á c h a v p r o ř í d l és m r č i n ě . . I R ! ) ' A M B R o Ž { 1 9 2 4a 1 9 3 1 1 . S p a r g a n i u m e r e c t u m - z e v a r v z p ř í m e n ý .A M B R O Ž ( 1 9 3 1 ] u v á d í j e l i o o j e d i n ě l ý výskyt na břehu řeky, ale nověji zde rrebyl nalezen. Spiraea salicifolia - tavolník vrbolÍstý.Jeho výskyt uvádÍ jiŽ PoKoRNY [1852] a později také AMBRoŽ Í7924),který udává, Že se vyskytuje jednotlivě pod s k a ] a m i . V E S E L Y ( 1 9 5 7 ] v š a k p í š e ,Ž e s e z d e j i ž n e v y s k y t u j e .A n i v s o u č a s n é době zde nebyl nalezen. S t a c h y s s y l v a t i c a . č Í s t e cl e s n í .o j e d i n ě l e n a p r a v é mb ř e h u ř e k y . . ( R ! ] ' P o K o R . N Y ( 1 8 5 2) . Stellaria graminea - ptačinec trávovitý. Pouze ToMANDLoVÁ (1966] udává jeho výskyt na březÍch řeky. Nověji nalezen nebyl, výskyt je však moŽný. Stellaria holostea . ptačinec velkokvětý. Hojný druh ve smíšenýchporostech a v úžlabinách,roztroušeně se vyskytuje v porostech na suti, v pobřežních k ř o v i n á c i r a v p r o ř í d l és m r č i n ě . ' ( R ! ] , A M B R o Ž ( 1 9 2 4a 1 9 3 1 ] . S t e l l a r i a m e m o r u m - p t a č i n e ch a j n í . J e h o j n ý v p o b ř e Ž n í c hk ř o v i n á c h . . ( R !) ' AMBRoŽ (1931].
L44
s
s
s
T
T
T
T T T T T
Tr
T:
T: T
Tl
Tr U
U:
Vi
.Vi
Vr
Stellaria uliginosa - ptačirrec kuřičkor'itý. Na vinác|r.. llově [R!].
lla
v křo.
Steris viscaria - smolnička obecná. RoztroušeněVe smíšenénIese a na skalách' o j e d i r r ě l ei v p r o ř í d l és r n r č i n ět r a d s k a l a m i . - t R ! ) , A M B R o Ž Í 1 9 3 1 ) . Symphytum officinale . kostival lékařský. Dosti l.rojrrěr-rabřehu řeky, ojediněle 1 n a v l h č í c hm í s t e c hn a s V a h up o d s k a l a m i . - t R ! ) ' A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ) . Tanacetum vulgare . vratič obecný. Roztroušeněna okraji poťostůnad skalarni, o j e d i n ě l e i n a s k a ] á c h , n a b a l v a n o v és u t í a v p r o ř í d l és m r č i n ě . . [ R !) ' A M BRoŽ (1931]. Taraxacum officinale . smetanka lékařská. Roztroušeně,místy ojediněle na ska] l á c h , s k a l n a t ý c h s v a z í c h a n a v ý s l u n n ý c h m í s t e c hv p r o ř í d l és m r č i n ě .- ( R J ' ToMANDLoVÁ [1966). Thalictrum aquilegiifolium . ŽIuťucha orlíčkolistá. Pod svahovým pramenem podélřeky v JV části rezervace.. Nově {Rl), potvrzuje také KÚHN [1979). Thlaspi caerulescens . penízek alpinský. Na travnatých místech nad skalami a o j e d i n ě l e n a o k r a j i s m í š e n é hpoo r o s t u . . ( R l ] ' A M B R o Ž [ 1 9 2 4 a 1 9 3 1 ) . Thymus pulegioides - mateřídouška polejovitá. MÍsty dosti hojně na skalách, s k a l n í c h t e r á s k á c h , o j e d i n ě l e v p r o ř í d l és m r č i r r ě-. ( R ) ' A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ) . Tilia cordata - lípa srdčitá,Yýznačný zástupce smíšenýchporostů,kde se uplat. ňuje jak ve stromovém,tak i v keřovém patře. Staré lípy se nacházejÍ v SZ č á s t i . r e z e r v a c en a d s k a l a m i ' - ( R l ] ' A M B R o Ž [ 1 9 2 4a 1 9 3 1 ) . Titliymalus cyparÍssias . pryšec chvojka. Dosti hojně na výslunných místech na skalách a skalníchteráskách. - (R], ToMANDLoVÁ (1966]. Tithymalus dulcis - pryšec sladký. Roztroušeně na vlhčích a stinných místech p ř i d o l n í mo k r a j i l e s a . - { R ! ] ' P o K o R N Y t 1 8 5 2 ]i A M B R o Ž ( 1 9 3 1 ] . Torilis iaponica - tořice japonská. ojedinělý výskyt pod skalami podél břelru u v á d í A M B R o Ž [ 1 9 3 1 ) .N o v ě j i n e b y l a n a l e z e n a . T r i f o l i u m a r v e n s e . j e t e l r o l n í . T O M A N D L o V Á ( 1 9 6 6 ] u v á d í ,Ž e r o s t e r o z t r o u š e ně na výslunných stráních mezi skalami. Výskyt rrebyl rrověji potvrzen. Tritolium medium . jetel prostřední. Dosti hojný druh na okrajích smíšených p o l o s t ť ln a d s k a l a m i a v ú Ž l a b i n á c hm e z i s k a l a m i . - t R ! ) , A M B R o Ž t 1 9 3 1 ) . Trifolium montanum - jetel horský. Spoiečně s Chrysaspis aurea na vrcholu první skály v ]V části rezervace v prořÍdlémporostu dubu a borovice. . No. vě [R!]. Trifolium repens . jetel p|azivý, ojediněle na pravém břehu řeky na travnaté p ě š i n ě -. N o v ě [ R ] . Turritis glabra - strmobýl lysý. ojediněle na skalách a v úŽlabinách mezi skal a m i . - ( R ! ) ' P o K o R N Y ( 1 8 5 2 )i A M B R o Ž { 1 9 3 1 ] . Ulmus glabra - jilm drsný. Ve smíšenýclrporosteclr hlavně na balvanové suti, o j e d i n ě l ei n a s k a l á c h ' . t R ) ' R E I C H A R D T ( 1 8 5 5 ] ,A M B R o Ž ( 1 9 2 4a 1 9 3 1 l . Urtica dioica - kopřiva dvoudomá. Velmi hojná rl pobřeŽních porostech, v křo. v i n á c h a n a b a l v a n o v éS u t i . . t R ! ] ' A M B R o Ž [ 1 9 2 4a 1 9 3 1 J . Vaccinium myrtillus - [brusnice] borůvka. Jen ojediněle na okraji smrčiny pod s k a l a m i n a J V o k r a j i r e z e r v a c e a v ú Ž l a b i n ěS Z o d h l a v n í s k á l y . - N o v ě [ R ! J ' .Valeriana sambucifotia . kozlík bezolistý. Roztroušeně podél břehu a v pobřež. n í c h k ř o v Í n á c h -. [ R | ) ' A M B R o Ž ( 1 9 2 4a 1 9 3 1 ] . Verbascum nigrum - dÍvÍznačerná. ojediněle na skalních teráskách hlavnÍ ská. ] y .. I R ) ' A M B R o Ž ( 1 9 3 1 ) .
t4ó
V e r b a s c u m t h a p s u Š. d i v i z n a r n a l o k v ě t á . O j e d i n ě l e n a t e r á s k á c h l r l a v n í s k á i y a n a b a l v a n o v és u t i p o d s k a l a m i ' . ( R !) ' A M B R o Ž { 1 9 3 1 ) . Veronica arvensis . roztazÍ| rolní. Jeho výskyt v rezervaci uvádí pouze KÚrIN [ 1 e 7 e) . Veronica chamaedrys . t-t'nrazilrezekrlítek.Dosti hojrrě ve srníšerrýctr porostech, v ú Ž l a b i n á c l ra o j e d Í n ě l en a s k a l r r í c ht e r á s k á c h . I R l ] , A M B R O Ž t 1 9 3 1) . Veronica dillenii - rozrazil Dillenův. ojediněle na skalních teráskách. . Nově {R!). Veronica officinalis ' roztazi! lékařský. Na výstunnýcl-rmístec]-t na lesních okrajích, kolem vrcholu hlavnÍ skály a v prořídlé smrčir.rěnad skalami. . Nově
tRt.
Veronica triphyllos . roztazÍI troj1istý' AMBRoŽ [1931] uvádí, Že roste roztrouš e n ě n a s k a l n a t ý c h s v a z í c h a n a v o l n ý c h m í s t e c hp o d s k a l a m i . N o v ě j i n e b y l jeho výskyt potvrzen. Pravděpodobně rnohlo jít o záměnu s V. ditlenii. Voronica vefna - rozraz1l jarní' Jelro výskyt uvádí pouze KÚHN (1979]. Vicia cracca - vikev ptačí.Roztroušeně ve smíšenýchporostech kolem vrcholrt s k a l a n a s k a l n a t é ms v a h u . - ( R | ) , A M B R o Ž t 1 9 3 1) . Vicia dumetorum - vikev křovištní.Výskyt u pramene v JV části rezervace uvádí jen KÚHN (1s79). Vicia sepium . vikev plotní. Výskyt v pobřeŽních křovinách uvádÍ již AMBROŽ ( 1 9 3 1 ]a p o t v r z u j et a k éK Ú H N ( 1 9 7 9 ] . Vicia sylvatica . vikev lesní. ojediněle ve smÍšenénr porostu v úŽlabině SZ o<.l h l a v n í s k á I y . { R } ' P O K O R N Y [ 1 8 5 2 )a A M B R O Ž [ 1 9 3 1 ) . Viola arvensis - violka ro]ní. Na výslunných místech v prořídlé smrčině v horní č á s t ir e z e r v a c e . . N o v ě ( R ! ] . Viola x baltica ( : V. canina x riviniana) . vÍolka baltská. Ve smÍšeném lesním porostu s hajníflórou. - Nově [R!]. Viola canina . violka psÍ.Dosti často ve smíšerrých]esnÍchporostech ve vrcho. l o v é č á s t ir € z e r v a c e . - [ R ] , T o M A N D L o V Á ( 1 9 6 6 } . Viola reichenbachiana . violka leSnÍ. Roztroušeně předevšínrve smrčinách. . IR), AMBRoŽ Í7931|. V i o l a t r i c o l o r . v i o l k a t r o j b a r e v n á .J e j í V ý s k y t u d á v á j e n A M B R o Ž t 1 9 3 1 ] ' N o v ě nebyla nalezena a pravděpodobně se jedrralo o záměnu s V. arvensis. Woodsia ilvensis . kapradinka skalní. Je to nejvzácnějšírosttina v této přírodnÍ rezervaci a patří mezi zákonem chráněné druhy. JejÍzdeišívýskyt byl znám botanikům jiŽ V první polovině mit.ruléhostoletí a byt také hlavním důvodenr k v y h l á š e n ÍZ a j e č Í h os k o k u p ř í r o d n í r e z e r v a c í .P o d l e s o u č a s n ý c hp r ů z k u m ů byla kapradirrka nalezena na něko1ika místech na hlavní skále, v úŽIabÍně s e v e r n ě o d h l a v n í s k á l y a n a j e d l n é mm í s t ě n a b a l v a n o v és u t i . V e s r o v n á n í Se staršími údaji Ambrože je zÍejmé,Že se zde dříve vyskytovala na více m Í s t e c ha b y l a c e l k o r l ě h o j n ě j š í A . M B R o Ž [ 1 9 3 1 ] p í š e : , , W o o d s i ai l v e n s i s j e z a c h o v á n a d o s u d n a ú p a t ís k a I , j a k n a p s a l t é ŽP o K o R N Y t 1 8 5 2 ] ,a v š a k t o l i . ko v několika trsech. Byla zde asi zničena při částečném porušenÍsutě. Více jest roztroušena na skalních výstupcích a v trhlinách na zachycené prsti, z e j m é n an a s e v e r o z á p a d n ís t r a n ě n e j s e v e r n ě j š pí r ů r v y . V j e j Í s p o l e č n o s t si e dobře dařÍ játrovce Eimbriaria pilosa, která bývá na jaře hojně plodná... . (Rl], PoKoRNY (1852) publikuje údaj Neumanna, AMBRoŽ {7924, 7s2B, 1 9 2 9 a '] . 9 2 9 ba 1 9 3 1 l .- V Í z o b r . 9 .
146
Obr.9. Woodsia ilvensis - kapradinka
skalní na balvanové suti pod skalaml. Foto: RNDr. Ivan Růžička
147
P R E H L E D C H R Á N Ě N Ý C } { , V Z Á C N Ý C H A } ' ' Y T o G E ; 0 G R A I . ' I C KVYY Z N A I u N Ý C H DRUHÚ Uváděrry jsou drulry z (tzemi rezervace a jejího ttejbliŽšíhookolí podle výsledků výzkumu trebo rra základě staršíchliterárrríclr údajťr.Poznárnky k vý. s k y t u j s o u p o u z e u t ě c h d r u h ť t ,k t e r é n e r o s t o u p ř Í m o n a ú z e m ír e z e r v a c e a n e . jsou proto uvedeny v abecedním Seznamu v předchozí kapitole. 1.Chránětré
druhy
P ř í m o z ú z e m ír e z e r v a c e j s o u u v á d ě n y 4 d r u h y a d a l š í3 p a k z j e j í h o n e j . bliŽšíhookolí. Aconitum variegatum - oměj rťrznobarvý Dactylorhiza maialis . vstavač májový Epipactis helleborine - kruštík širolistý Lilium martagon . lilie zlatohlávek. Druh submotltánnÍ,komponent eurasijsko' meridionální. Roste již mimo územírezervace ojedině]e v lesním porostu na p r o t ě j š í ms v a h u n a d l e v ý m b ř e h e m ř e k y J i h l a v y . . A M B R o Ž ( 1 s 2 s b a 1 9 3 1 ) . orchis morio - vstavačkukačka Primula veris - prvosenka jarní Woodsia ilvensis . kapradÍnka skalní 2.Vzácné
a fyto8eo8raficky
významné
druhy
Arabis hirsuta - husenÍk chlupatý Aruncus vulgaris - udatna lesnÍ Bupleurum fa|catum . prorostlík srpovitý. Teplomilný druh' patřící ke kompo' nentu eurasijskému,ponticko-orientálnímu. Jeho ojedinělý výskyt je udáván staršímÍautory poblíŽ Zaječího skoku. REICHARDT (1B55] uvádí výskyt ,,v údolí ]ihlavy za planderskou myslivnou... AMBRoŽ (1931) výskyt upřesňuje ''k jihu poloŽená stráň na levérn břehu' na skalním výstupku v dolní č á s t i s v a h u j e j e d i n é s t a n o v i š t ěp r o r o s t l í k u n a J i h l a v s k u . . .V E S E L Ý t 1 9 5 7 ) však jiŽ píše,Že v posledních třech letech nebyl prorostlík nalezen. Prav. d ě p o d o b n o s tv ý s k y t u u d á v á K Ů H N t 1 s 7 9 ) . Cardaminopsis halleri - řeřišničíkHalIerův Carex pilosa . ostřice chlupatá. Je to druh submontánní, konrponent orientáIní, illyrsko-karpatský' který se na Jihlavsku vyskytuje velmi vzácně. Tuto ost. řici objevil AmbroŽ poblíž Zaječílroskoku mimo hranici rezervace. Rostla jednak na českéstraně na jiŽním svahu nad levým břehem řeky Jihlavy jiŽ. ně od oboe Plandry na okraji smrkového mlází a okolo skalrrího výstrtpku' jednak na moravské straně nad pravým břehem na svahhr něco dále po p r o u d u p o d Z a j e č Í ms k o k e m ( c f . A M B R o Ž 7 9 2 4 , 1 9 2 9 a ,1 9 3 1 ] . V ý s k y t j s e m o v ě ř o v a l v r o c e 1 9 7 8 'a l e b e z v ý s l e d n ě . Geranium phaeum . kakost hnědočervený. Kromě nového nálezu F. KÍihna (KÚHN 1979) na ú'zentírezervace (Viz abecednÍ seznam drulrťr) byl znám jiŽ v polovině minulého století jelro výskyt nedaleko pod Zaječímskokem, kde jej v planderském parku u myslivny sbÍral Reichardt. Jeho náIez publi.
1"48
t
I
I
I
I
I
I
I I
I
I
I I I I I I
I I I I
k u j e A M B R O Ž ( 1 g 2 9 b a 1 9 3 1 ) , k t e r ý v š a k p í š e ,Ž e t o t o j e d i n é n a l e z i š t ěn e . bylo nově potvrzeno. Výskyt jsem ověřoval a dokladoval v letech t971, 1g?2 a 7979 a Geranium phaeum roste na louce při okraji lesa na levém břehu ř e k y ] i h l a v y p o d b ý v a l o u p l a n d e r s k o u m y s l i v n o u .. ( R ! ] . Glecoma hirsuta . popenec chtupatý Rosa pendulina - růŽe alpská Thalictrum aquilegiifo|ium . žluťuchaorlíčkolistá Thlaspi caerulescens - peníZek a1pinský S E Z N A M D R U H Ů N o V Ě Z J I Š T Ě N Ý C HV R E Z E R V A C I Ve srovnání s publikovanými údaji staršíchi současnýchbotaniků,kteřÍ na ú z e m íZ a j e č Í h os k o k u p r a c o v a l i , b y l y n o v ý m i p r ů z k u m y I a t a k é p o d l e ú d a j ů Ktihna) zjištěny další druhy, které rostou v této rezervaci. Jsou to jednak dru. hy' které se šířív důsledku intenzívnÍčinnostÍčlověka v přÍrodě . antťopofyty, jako např. druhy plevelné, a jednak druhy v našÍkvěteně nové - neoťy.ty.Dále to jsou druhy' keré zde našly vhodná stanoviště v důsledku přÍrozenf sukcese - to je v důsledku postupných kvalitativních změn v druhovém sloŽení rostlin. ných formací a s tím i souvisejících změn mikroklimatickýclr a biologických.
d
n l,
t-
C e l k e m b y l o n a ú Z e m ir e z e r v a c e ZjištěnoBB nových taxonťr: Agrostis tenuis Epilobium hirsutum Anthoxanthum odoratum Epipactis helleborine Arctium sp. Equiseturn arvense Arrhenatherum elatius Equisetum sylvaticum Asplenium ruta-muraria Erophila verna Avenula pubescens Fallopia convolvulus Calamagrostis villosa Festuca rubra CaUitriche palustris Filaginella uliginosa Campanula patula Fraxinus excelsior Carex sylvatica Gagea pratensis Carlina acaulis Galinsoga parvitlora Cerasus avium Geranium phaeum Chaerophyllum aromaticum Glyceria maxima Chenopodium album Helianthemum grandiflorum Chrysaspis aurea Hieracium sabaudum Chrysosplenium alternif olium Holcus lanatus Circaea lutetiana Hypericum montanum Cirsium arvense Inula conyza Cirsium vulgare Knautia dipsacifolia Colymbada scabiosa Larix decidua Crataegus curvisepala l.athraea squamaria Crepis paludosa Lemna minor Dryopteris dilatata Lotus corniculatus Elytrigia repens Luzula luzuloides Epilobium ciliatum Malus domestica Epilobium collinum Melarnpyrum pratense 1{9
Melica uniflora Myosotis sylvatica Myosoton aquaticum Plantago lanceolata Poa annua Poa palustris Poa pratensis Poa supina Poa trivialis Populus nigra Potentilla erecta Pyrus pyraster Quercus petraea Ranunculus sceleratus Rubus caesius Rubus fruticosus agg. Rubus saxatilis Rumex crispus
Rumex obtusifolius Salix x alopecuroides Scorzoneroides autumnalis Senecio iacobaea Senecio iacquinianus Solanum dulcamara Stellaria alsine Thalictrum aquilegiitolium Trifolium montanum Trifolium repens Vaccinium myrtillus Veronica arvensis Veronica dillenii Veronica officinalis Veronica verna Vicia dumetorum VÍola arvensis Viola x baltica
s I
c d
ji
e
d a t( V v ti f(
ZHODNOCENI STAVU REZERVACE S t á t n í p ř í r o d n í r e z e r v a c e Z a j e č i s k o k j e v s o u č a s n éd o b ě v u s p o k o j i v é m s t a v u . C e l á p l o c h a r e z e Í V a c e( s v ý j i r n k o un e p a t r n éč á s t i 0 , 0 5 5 9 h a ) j e m a j e t k e m Jihomoravských státních lesů, lesního závodu JÍhlava.oclrranné podmínky pro provoz a hospodařenÍ v rezervacÍ byly stanoveny dne 24. 8. 1979 rra odboru k u l t u r y o N V J i h l a v a n a s p o l e č n é mj e d n á n í s e z á s t u p c i l e s n í h o z á v o d u J i h l a v a a s t á t n í o c h r a n y p ř í r o d y . B y l o z d e t a k é t t p ř e s n ě n o v y t y č e n íh r a n i c r e z e r v a c e a stanovení ochrannélropásma. V z h l e d e m k t o m u , ž e Z a j e č ís k o k l e Ž í n e d a l e k o m ě s t a j i h l a v y a i e h o ú Z e . mÍm prochází i turÍsticky znaČenátrasa podél řeky JihIavy, patří k nejvíce na. vštěvovaným rezervacÍm na okrese Jihlava. Nemalý podíl na tom má i hustá chatová zástavba v údolí l:eky v blízkosti rezervace. Tyto skutečnosti se negativně projevují předevšítnznečÍšťováním rezervace (hlavrrě jejÍ vrcholové čás. ti] různými odpadky, rozděláváním ohňťra lezerrímpo skalách. To vše je spo. jeno s ničenímzdejší chráněné ve8etace a je to v rozportt s ocliranným reŽim e m s t a n o v e n ý mp r o t u t o r e z e r v a c i . Donedávna nebyla rezervace ani označerrapříslušnými tabulemi. Teprve \' roce 1978 provedli její řádné ozrračenístudenti Vysoké školy zeměděIské z Jihlavy, kteří se také v rámci akce Brontosaurus postarali o její Vyčištěníod o d p a d k ů a v y z n a č e n ío b v o d u h r a n i c r e z e r v a c e n a S t r o m e c l l p o d l e p l a t n ý c h předpisů. V současnédobě pečujío rezervaci a údrŽbu jejího znat)eníčlenové základní organizace Českéhosvazu ochráncťrpřírody v ]ihlavě. PřírodnÍ hodnoty, které jsou v rezervaci chráněny, jsou rrenahraditelné a jejich uchování pro budoucí generace je povinností nás všech. Jejich zákonná o c h r a n a j e z a j i š t o v á n ap é č ín a š e h o s o c i a i i s t i c k é h os t á t u v s o u ] a d u s p l a t n ý m i z'ákony a předpisy.
150
I
cl S€
A
sc d(
m ř-i
ze
Íi
L1
A A
A
Die Flora des staatlichen Naturschutzgebietes ,,Zaiečiskok.. bei llhlava ZUSAMMENFASSUNG Z a j e č ís k o k w u r d e 1 9 3 3 z u m s t a a t l i c h e n N a t u r s c h u t z s e b i e te r k l á r t . E s i s t d a s á I ' teste Naturschutzgebiet im Bezirk jihlava. Zaječískok 1ie8t im Tal des Flusses Jihlava, 4 k m W N W v o n d e r S t a d t J i h l a v a , a u f d e m K a t a s t e r d e r G e m e i n d eH o r n í K o s o v . Zaiečískok hat eine Ausdehnung von nur 2,2 ha und besteht vorwiegend aus Felsen.Die ca. 25-30 m hohen Felsen bilden an der rechten Uferseite des Flusses in de| Lánge.von etwa 170 m einen Steílhang. Dieses Gebiet erweckte bereits in der 1' Hálfte des vorigen Jahrhunderts die Aufmerksamkeit der Botaniker, vorallem seit der Entdeckung der seltenen arkto-alpinen Art ,,Rostroter Wimperfarn" (Woodsia ilvensis), welcher hier an den Felsen wáchst. Trotz CleS8rosses Interesses der Botaniker am za. iečískok, wurde bisher kein vollstándi8es Verzeichnis der hiesi8en Flora alrse]egt. Die Inventarisationsforschuns habe ich als Bestandteil der Forschungsaufgabe des Ministeriums ftir Kultur der ČSR durchgeftihrt. Die hier dargelegten Ergebnisse bringen e'nen Úberblick uber die Flora dieses Gebietes' Die grosse Gliederung des Terrains, die ekologischen und standortlichen Unterchiede des kleinen Gebietes von Zaječískok sind die Ursache daftir, dass hier nebenein. ander Arten verschiedener Geoelemente wachsen. Es handelt sich vorwiegend um mitteleuropáische Pflanzen, wobei die Waldpflanzerr dominieren. Bemerkenswert ist das Vorkommen der Submontan- und Montanarten [2. B. Aconitum variegatum, Aruncus vulgaris, Thlaspi caerulescens, oder Cardaminopsis halleri), welche die nahe florogenetÍscheBeziehung mit der Alpenflora dokumentieren. Diese Arten Wachsen an Schattigen, feuchten und kiihlen StandoÍten zwischen den Fe1sen und lángs des Flusses. Von gros. ser Bedeutung ist das hiesige Vorkommen der Art Woodsia ilvensis, sowie der arktischen Art des Lebermooses Asterella gracilis. An extremen Standorten, auf sonnigen Felsen dagegen wachsen wármeliebende Arten (z. B. Arabis hirsuta, origanum vulgare, Acinos arvensis, Hypericum' hirsutum, Rhamnus cathartica, Euonymus europaea u. a.). Hier sind die Vegetationsarten der einzelnen Pfianzenformationen ausftihriich beschrieben: 1. Die Vegetation an den Felsen, 2. Die Vegetation des Blockschuttes unter den Felsen, 3. Die Vegetation des gemischten Laubwaldes, 4. Die Vegetation des gemischten Kieferwaldes, 5. Die Vegetation des Uferbewuchses und 6. Die Vegetation des Eichtenwaldes. Es folgt ein Verzeichnis der einzelnen Arten der Flechten, Moose und Gefásspflan. zen. Ihr gegenwáItiger stand ist mit alteren I,iteraturangaben verglichen. Es wurden nachgewiesen: 17 Arten von Flechten Idavon 13 neue), 32 Arten von Moosen fdavon 1 7 n e u e ) u n d 3 1 7 A r t e n v o n G e f á s s p f l a n z e nI d a v o n 8 8 n e u e ) . LITERATURA AMBRoŽ ]. Í1924):Nová soukromá rezervace na Moravě. . Krástr ntršehodomova, praha, 16: 724. AMBRoŽ J' [1925]:Floristické příspěvky z Jihlavska. I' - Sborn. Klubu Přírod. Brno 7 (L924): 12-17. A M B R o Ž I . ( 1 9 2 8 ) : S o u k r o m á r e z e r v a c e u J i h l a v y . . V l a s t i v . S b o r n . Č e s .J i h o v ý c h o d u , Pelhřimov, 7: 48. A M B R o Ž J . t 1 9 2 9 a J :P o p e n e c s r s t n a t ý a o s t ř i c e c h l u p a t á n a J i h l a v s k u . - P ř Í r o d a ,B r n o , 22: 4Í8_477. A M B R o Ž ] . [ 1 9 2 9 b ) :K v ě t e n a J i h l a v s k a I . - V ý r o č .Z p r . Č s . s t á t . R e f o r m . R e á l . G y m n a s . Jihlava 10 [1928-29): 7-22. A M B R o Ž ] . [ 1 9 3 0 J :K v ě t e n a j i h l a v s k a I I ' . I b i d . ] . 1 [ 1 9 2 9 - 3 0 ] : ! - 3 7 . AMBRoŽ ]. t1931]: PřÍrodní památky na Jihlavsku' - Strorn. Přírod. Klubu |ihlava 1 [ 1 9 3 1 ] :t 4 - 4 6 . AMBROZ J. (1939): Octodiceras fulianum BRID. a Myriophytlum alternitolium DC. na I i h l a v s k u . . S b o r n . P ř í r o d . K l u b u J i h l a v a 2 [ 1 9 3 9 ] :9 7 - 9 8 . ANONYMUS [1.967):LesnÍ hospodářský plán LHC ČeřÍnekna obdobÍ 1968-1977. Pr:lesÍ Bílý Kámen. . Zpracoval Ústav pro hospodářskou ítpravu lesťr,pobcrčkaBrno.
151
B E N E Š K . e t a l . [ 1 9 6 3 ) :V y s v ě t l i v k y k p ř e h l e d n ég e o l o g i c k ém a p ě Č S S R 1 : 2 0 0 0 0 0 . L i s t M-33-XXII Jihlava. - 200 p., Praha. D o S T Á L J . t 1 9 5 8 ) :K l í čk ú p l n ék v ě t e n ě Č s R .- P r a h a . DosTÁL J. [1960): The phytogeographical regiona1 distribution of the Czechoslovak f i o r a . - S b o r n . Č s ' S p o l e č .Z e m ě p . ,P r a h a , 6 5 : I 9 3 - 2 o 2 . F U T Á K J ' e t D o M I N K ' t 1 9 6 0 ) :B i b l i o g r ' a f i ak f l Ó r e Č S R ' . B r a t i s l a v a . K L Á Š T E R S K ÝI . ' H R A B Ě T o V Á e . e t D U D A I . ( 1 9 7 0 ] :B o t a n i k o v én a č e s k é ma m o r a v s k é m ú z e m ío d n e j s t a r š í c hd o b . . Z p r . Č s .S p o l e č .D ě j . V ě d . T e c h n . ' P r a h a , n o . 1 4 - 1 5 [ 3 4 -
3sl.
K Ú H N F . [ 1 9 7 9 ) :P o z n á m k y k e k v ě t e n ě Z a j e č í h os k o k u . - m s . I D e p o n . u a u t o r a n . r V Š Z v Brně). P I L o U s Z ' e t D U D A ] . [ 1 9 6 0 ] :K l í čk u r č o v á n Ím e c h o r o s t ůČ S R .- P r a h a . PoKoRNY A. (1852): Die Ve8etationsverháItnÍssevon Iglau. - 164 p', wien. R E I C H A R D T H . W . [ 1 8 5 5 ) :N a c h t r a g z u r F l o r a v o n l g l a u . - V e r h . Z o o l . - B o t .V e r . W i e n 5 [ 1 8 5 5 ] :4 8 5 - 5 0 4 . R E I C H A R D T H . W . [ 1 8 5 6 ] : N a c h t r a g z u r F l o r a v o n l g l a u . - I b i d . S i t z u n g s b e r i c h t e6 (1856) : 86-87. RÚŽIČKA I. (797?a): zaječÍskok, nejstaršÍpřrodní rezervace na Jihlavsku. - Památ. a PřÍr.. Praha. 1977: 45-48. RÚŽIČKA |. í1977b):StátnÍ přírodní rezervace ,,Zaječískok... - Vesmír' Praha, 56: 377. RÚŽIČKA I. t1980): Inventarizačníprůzkum vesetačnÍhokrytu ve státní přÍrodni tezetv a c i z a j e č ís k o k n a o k r e s e J i h l a v a . . 1 0 5 p ' , m s . I Z á v ě r e č n át e m a t i c k á p r á c e r e s o r t . nÍho výzkumného úkolu MK ČsR č. 21l73-A; depon. in: Národní muzellm Praha a Muzeum Vysočiny v lihlavě.] S M E J K A L M . [ 1 9 8 0 ) : K o m e n t o v a n ý k a t a l o g m o r a v s k é f l ó r y . . U č e b n ít e x t U j E P B r n o . I ofset] s Y R o v Ý s . I r e d . ] [ ] " 9 5 8 )A: t l a s p o d n e b i a Č e s k o s l o v e n s k erje p u b l i k y . . P r a h a . ToMANDLovÁ M' (1966): Floristické poměry rezervace Zaječískok a přiletrlého údolí ř e k y J i h l a v y u J i h l a v y . . m s . I D Í p l .p r . ; d e p o n . i n : K n i h . k a t . b i o l . r o s t l . p ř í r o d ' f a k . UJEP Brno.l VESELÝ I. G957): |ihlavská květena před sto lety ve srovnání s květenou dnešnÍ.Vlastiv. Sborn. Vysočiny' Jihlava, sect. natur., 'J.:47-63,
Došlo 1. 10. 1986 Adresa autora: RNDr. Ivan Růžička,Muzeum Vysočiny v Jihlavě
152
