No title

Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS

Jiří Mihola, [email protected] , 2011 www.median--os.cz, www.ak www.median www.ak--ol.cz

Téma 4; 5 a 6

Peníze, inflace, nezaměstnanost

Obsah. 4) Peníze 1. Funkce peněz 2. Historie peněz 3. Soudobí bankovní systém a regulace bank 3. Nabídka peněz. 4. Poptávka po penězích 5. Rovnováha na trhu peněz 6. Kvantitativní teorie peněz (B)

4) Peníze a trh peněz; Funkce peněz

• prostředek směny – za peníze mohou lidé nakupovat další statky, a směňovat statky. • účetní jednotka/měřítko cen – peníze slouží k vyjadřování cen jednotlivých statků či VF. Cena vyjadřuje jejich vzácnost. (oběživo, platidlo, úvěrový prostředek) • uchovatel hodnoty – peníze mohou být jednou ze složek bohatství, aktivem, které si uchovává svou hodnotu, ovšem za podmínky nízká inflace (majetková funkce).

4) Peníze a trh peněz; Historie peněz

Peníze vznikly spontánně jako prostředek směny. • Jako první forma peněz se objevily drahé kovy – zlato a stříbro: - jsou vzácné vzácné,, nehrozila inflace ani jiné výkyvy - jsou homogenní homogenní,, je jedno, který kus dostanete - nepodléhají zkáze, zkáze, jsou trvanlivé a stálé • Zlato a stříbro fungovaly jako peníze proto, že k nim lidé měli důvěru - věděli, že je smění za jakýkoliv statek.

4) Peníze a trh peněz;

Historie bank

První banky v Itálii ve 13. století. • S kovovými mincemi se obtížně manipuluje. Zvláště ve spojitosti s dálkovými obchodními cestami. cestami. • Lepší je jejich úschova a používání potvrzení o úschově a možné směně. • Potvrzení jsou tedy též založena na důvěře. • Mince se do úschovy ukládaly ke zlatníkům z nichž vznikly banky. V 17. století přišli uschovatelé mincí (bankéři) na to, že nemusí uschovávat vše, neboť výběr je jen občasný. Uschované zlato začali dále půjčovat, za což vydávali další potvrzení. K jedné minci, tak vlastnili potvrzení o úschově a právu na vyzvednutí dvě i více osob. Ukázalo se, že potvrzeních může být cca až o 80 % více. Tak se zvýšilo množství oběživa. V Anglii to vedlo k ekonomickému růstu.

Velká hedvábná stezka německý Ferdinand von Richthofen 1877

8 000 km

Dura Europós

Si-an

Xi´ Xi´an (Si--an) (Si 14 km 15 m vysoké

Zvonová v.

Bubnová v.

1350 let

muslimská čtvrť

Pagoda Velké a Malé divoké husy

V 7. až 10. stol. jedno z největších měst světa cca 2 mil. obyvatel

Dnešní Šanghaj 上海 13 mil. obyvatel


• Bankovky vznikly proto, že ražba mincí byla nákladná: - První bankovky byly kryty zlatem nebo jinými aktivy. - Bankovka tedy představovala nárok na určité množství zlata. - Peněžní jednotky, rovněž představovaly určité množství zlata.

• Brzy se však přišlo na to, že suma bankovek nemusí odpovídat sumě zlatých/stříbrných mincí, ale že může být vyšší. vyšší.

• Státní regulace se promítla do toho, že začaly být vydávány státovky.

Banky, chléb a bomby. Templáři. Zednáři. Vznik bankovek. V letech 1130 až 1260 bylo postaveno kolem osmdesáti chrámů a katedrál. Např. Notre Dame v Paříži, Paříži, chrám ve Štrasburku, Amiens Štrasburku, Amiens,, Rouenu, Remeši a Chartres. Westmintorské opatství v Londýně, Dóm v Kolíně nad Rýnem a v Miláně. Církev umlčela veškerou vědu.


Konec tohoto krytí a směnitelnosti přinesla první světová válka. Od roku 1971 (1973) nejsou peníze v žádné zemi ničím kryté. kryté. Peníze ztratily podobu komoditních peněz. Téměř ve všech vyspělých zemích má právo emitovat peníze pouze za tímto účelem státem speciálně zřízené centrální banky. V případě Eura, má toto právo Evropská centrální banka.

Soudobý bankovní systém

Banky hospodaří s cizími penězi. Jiné subjekty (domácnosti, firmy, neziskové organizace apod.) vloží peníze u banky jen, pokud mají důvěru důvěru,, že jim banka peníze vrátí. Důvěra se těžko získává, ale lehce ztrácí. Vkladatelé nejsou schopni plně kontrolovat, jak banka s jejich penězi hospodaří. Run (útok) na banku – masivní výběr vkladů.

Formy regulace bank

• Pravidla pro vznik a existenci bank. • Povinná míra minimálních rezerv. • Pravidla obezřetného podnikání (chování) bank. • Dohled ze strany státních orgánů, zda banky výše uvedená pravidla dodržují (bankovní dohled). • Systém pojištění vkladů


ČNB

Vznikla k 1. 1. 1993 podle zákona č. 6/1993 Sb. jako ústřední banka ČR;

Správní úřad; hlavní cíl: zabezpečovat stabilitu č. měny; měny; ČNB má výhradní právo: – – – – – – –

vydávat bankovky a mince, poskytuje úvěry bankám a přijímá jejich vklady podle pravidel, která určuje pro řízení měnové politiky, vydává pravidla obezřetného chování bank a vykonává dohled nad jejich činností, vyhlašuje kurz č. měny k cizím měnám, spravuje zlatou a devizovou rezervu, stanovuje způsob provádění platebního a zúčtovacího styku v zemi. Z dosažených výnosů hradí nezbytné náklady na svou činnost, doplňuje rezervní fond a další rozpočtované fondy, a zbytek zisku odvádí do SR.


ČNB

V čele je sedmičlenná bankovní rada, guvernér, dva viceguvernérové a čtyři členové; jsou jmenováni prezidentem republiky na šest roků; Guvernéři ČNB: – – – – – – –

guvernér Miroslav Singer víceguvernér Mojmír Hampl víceguvernér Vladimír Tomšík člen Kamil Janáček člen Lubomír Lízal člen Pavel Řežábek členka Eva Zamrazilová

–

exguvernér Zdeněk Tůma

Česká národní banka sedmičlenná bankovní rada

•guvernér Miroslav Singer •víceguvernér Mojmír Hampl •víceguvernér Vladimír Tomšík •člen Kamil Janáček •člen Lubomír Lízal •člen Pavel Řeřábek •člen Jiří Rusnok


Historie centr. bank

Centrální banky jsou zvláštní státní instituce, které mají jako jediné právo emitovat peníze. Je snaha, aby centrální banky byly nezávislé (financování a jmenování představitelů) na moci výkonné (vládě) i dalších složkách státní moci. Používání a emitování peněz centrálními bankami je uzákoněno, což vede k důvěře k těmto platebním prostředkům.

4) Peníze a trh peněz; Funkce a formy peněz

Formy peněz: - zbožové peníze, - kovové peníze. - papírové peníze, - bankovní peníze, - depozitní (účetní) peníze, - peněžní náhražky.

4) Peníze a trh peněz; Peněžní agregáty

• • •

Agregát M1 je suma emise oběživa a depozita na požádání (vklady na viděnou) (žhavé peníze), peníze), Agregát M2 zahrnuje agregát M1 a vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců a do 2 let (termínovaní vklady a depozitní směnky), směnky), Agregát M3 zahrnuje agregát M2, dále pak akcie/podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry se splatností do 2 let a repo operace.

Příklad – peněžní agregáty

-

S.188/4

Vypočítejte peněžní agregáty M1; M2 a „mocné peníze“. Výchozí údaje: bankovní rezervy jsou 40 mld. PJ vklady na běžných účtech 350 mld. PJ vklady na termínovaných účtech 900 mld. PJ oběživo 84 mld. PJ

Příklad – peněžní agregáty

S.188/4

Vypočítejte peněžní agregáty M1; M2 a „mocné peníze“ (peněžní základna). Výchozí údaje: -

R bankovní rezervy jsou 40 mld. PJ B vklady na běžných účtech 350 mld. PJ T vklady na termínovaných účtech 900 mld. PJ M0 oběživo 84 mld. PJ

M1 = MO + B = 84 + 350 = 434 mld. PJ M2 = M1 + T = 434 + 900 = 1334 mld. PJ mocné peníze = M0 + R = 84 + 40 = 124 mld. PJ

4) Peníze a trh peněz; Zdroje tvorby peněz

- nákupy vládních cenných papírů centrální bankou od veřejnosti, - úvěry centrální banky komerčním bankám, - nákupy deviz centrální bankou.

4) Peníze a trh peněz; Množství peněz

Celkové množství peněz je ovlivněno multiplikačním procesem vkladů a pravidly pro obezřetné podnikání komerčních bank. Komerční banky sice musí respektovat mantinely (pravidla), ale v jejich rámci mají určitou volnost, celkové množství peněz, tak není úplně jednoznačné.

4) Peníze a trh peněz; Nástroje ČNB

Banky udržují pouze povinné minimální rezervy tzv. PMR

4) Peníze a trh peněz; Multiplikátor Jednoduchý multiplikátor depozitních peněz: 1 ∆D = ∆R . /v ∆D = 100 . 1/0,02 1/0,02 = 5000 1/

v…

multiplikátor nabídky depozitních peněz v … sazba povinných rezerv ( 2%) ∆D … přírůstek depozit (celkový přírůstek vkladů) ∆R … počáteční přírůstek vkladů (100) Stadium

… celkem

nová depoz. nové úvěry nové rezer. 1 100 98 2 2 98 96,1 1,9 3 96,1 94,2 1,9 5000

4900

100

Příklad – Úvěry, minimální rezervy

w2/5

Centrální banka nakoupila dluhopisy za 1 mil. Kč. Povinná míra min. rezerv r je 5 %. O kolik se změní vklady? Předpokládejme ekonomiky bez hotovostních peněz.

Jednoduchý depozitní multiplikátor ∆M 1 1 µ0 = = ∆ MB r Přírůstek dluhopisů je

∆ MB = 1 mil. Kč r = 0,05


w2/5

Centrální banka nakoupila dluhopisy za 1 mil. Kč. Povinná míra min. rezerv r je 5 %. O kolik se změní vklady? Předpokládejme ekonomiky bez hotovostních peněz.

Jednoduchý depozitní multiplikátor ∆M 1 1 µ0 = = ∆ MB r Přírůstek dluhopisů je

∆ MB = 1 mil. Kč r = 0,05

∆ M1 = ∆ MB/r = 1/0,05 = 20 mil. Kč


w2/6

Celkové množství vkladů vzrostlo o 1 mil. Kč. Povinná míra min. rezerv r je 5 %. O kolik činila změna množství peněz v oběhu? Předpokládejme ekonomiky bez hotovostních peněz.

Jednoduchý depozitní multiplikátor ∆M 1 1 µ0 = = ∆ MB r Přírůstek vkladů je

∆ M1 = 1 mil. Kč r = 0,05


w2/6

Celkové množství vkladů vzrostlo o 1 mld. Kč. Povinná míra min. rezerv r je 5 %. O kolik činila změna množství peněz v oběhu? Předpokládejme ekonomiky bez hotovostních peněz.

Jednoduchý depozitní multiplikátor ∆M 1 1 µ0 = = ∆ MB r Přírůstek vkladů je

∆ M1 = 1 mld. Kč r = 0,05

∆ MB = ∆ M1 . r = 1.0,05 = 50 mil. Kč


w2/7

Centrální banka nakoupila dluhopisy za 1 mil. Kč. Jaká musí být míra minimálních rezerv r, když celkové množství peněz v oběhu vzrostlo o 500 mil. Kč ? Předpokládejme ekonomiky bez hotovostních peněz.

Jednoduchý depozitní multiplikátor ∆M 1 1 µ0 = = ∆ MB r

∆ M1 = 1 mil. Kč ∆ MB = 1 mil. Kč

Přírůstek množství peněz je Přírůstek dluhopisů je

r=?


w2/7



∆ M1 = 1 mil. Kč ∆ MB = 1 mil. Kč

Přírůstek množství peněz je Přírůstek dluhopisů je

r=?


w2/7



∆ M1 = 500 mil. Kč Přírůstek dluhopisů je ∆ MB = 1 mil. Kč Míra min. rezerv je r = =∆ ∆ MB / ∆ M1=1/500= 0,02 Přírůstek množství peněz je

r=2%

Křivka nabídky peněz

Exogenní teorie nabídky peněz vychází z toho, že celkové množství peněz, které je v dané ekonomice v daném časovém okamžiku nabízeno, je pevná částka závisející na rozhodnutích a operacích CB a komerčních bank, přičemž je ovlivněno např. povinnou mírou minimálních rezerv a pravidly obezřetného chování bank.

Křivka nabídky peněz Množství peněz nezávisí na úrokové míře. Proto je podle exogenní teorie peněz křivka nabídky peněz (MS (MS)) svislá a vyjadřuje celkové nabízené množství peněz, ať je úroková míra jakákoliv.

Poptávka po penězích

Poptávka po penězích je dána množstvím peněz potřebných u ekonomických subjektů (domácnosti, podniky, vláda …) Motivy držení peněz: Prostředek směny, zúčtovací jednotka, ukazatel hodnoty Druhy poptávky po penězích: 1) Transakční poptávka 2) Majetková poptávka

Poptávka po penězích Faktory ovlivňující poptávku po penězích • reálný HDP,

• úroková míra, • • • •

cenová hladina, rychlost obratu peněz, náklady na výběr a držbu peněz, finanční inovace.

čím vyšší je úroková míra, tím nižší je poptávané množství peněz.

L

Poptávka po penězích

L = k .Y – h . r, kde:

L … reálná poptávka po penězích, Y … hrubý domácí produkt HDP, r … (reálná) úroková míra, k … koeficient závislosti poptávky na HDP, h … koeficient poptávky po úrokové míře. Příčiny posunů poptávkové přímky: • změna reálného produktu • změna cenové hladiny

Příklad – poptávka po penězích

L = k .Y – h.r, Napište rovnici pro hrubý domácí produkt HDP Y =5000 a Y =7000. Jaká je rovnovážná úroková sazba pro peněžní nabídku 2000 ? k = 0,5 … koeficient závislosti poptávky na HDP, h = 70 … koeficient poptávky po úrokové míře.


L = k .Y – h . r, Napište rovnici pro hrubý domácí produkt HDP 5000 a 7000. Jaká je rovnovážná úroková sazba pro peněžní nabídku 2000 ? 0,5 … koeficient závislosti poptávky na HDP, 70 … koeficient poptávky po úrokové míře.

L1 = 5000 . 0,5 – 70 . r = 2500 – 70 . r L2 = 7000 . 0,5 – 70 . r = 3500 – 70 . r


L = k .Y – h . r, Napište rovnici pro hrubý domácí produkt HDP Y =5000 a Y =7000. Jaká je rovnovážná úroková sazba pro peněžní nabídku L = 2000 ? k = 0,5 … koeficient závislosti poptávky na HDP, h = 70 … koeficient poptávky po úrokové míře.

L1 = 5000 . 0,5 – 70 . r = 2500 – 70 . r L2 = 7000 . 0,5 – 70 . r = 3500 – 70 . r


L = k .Y – h . r, Napište rovnici pro hrubý domácí produkt HDP Y =5000 a Y =7000. Jaká je rovnovážná úroková sazba pro peněžní nabídku L = 2000 ? k = 0,5 … koeficient závislosti poptávky na HDP, h = 70 … koeficient poptávky po úrokové míře. L1 = 2500 – 70 . r L2 = 3500 – 70 . r

→ 2000 = 2500 – 70 . r → 2000 = 3500 – 70 . r


L = k .Y – h . r, Napište rovnici pro hrubý domácí produkt HDP Y =5000 a Y =7000. Jaká je rovnovážná úroková sazba pro peněžní nabídku 2000 ? k = 0,5 … koeficient závislosti poptávky na HDP, h = 70 … koeficient poptávky po úrokové míře. L1 = 2500 – 70 . r L2 = 3500 – 70 . r

→ 2000 = 2500 – 70 . r → 2000 = 3500 – 70 . r

Rovnovážná úroková sazba je r1 = 500/70 = 7,14 %; r2 = 1500/70 = 21,43 %;

Rovnováha na trhu peněz Převažuje poptávka: lidé prodávají statky a aktiva (např. dluhopisy), aby peníze získali. Cena aktiv klesá, takže r roste, což vede k poklesu poptávky. Převažuje nabídka: lidé kupují statky a aktiva (např. dluhopisy), aby peníze investovali. Cena aktiv roste , takže r klesá, což vede k růstu poptávky.

Zvýšená HDP

Růst cenové hladiny

Příklad – Nabídka a poptávka po penězích

Znázorněte následující ekonomické jevy: a) pokles cenové hladiny b) růst cenové hladiny c) růst disponibilního důchodu d) pokles disponibilního důchodu e) zvýšení množství peněz v oběhu f) snížení množství peněz v oběhu g) růst Y h) pokles Y i) zvýšení rychlosti obratu peněz j) snížení rychlosti obratu peněz k) rozšíření platebních karet l) rostou důchody obyvatel nebo roste politická stabilita

w2/9



w2/9


Znázorněte následující ekonomické jevy: a) pokles cenové hladiny b) růst cenové hladiny c) růst disponibilního důchodu d) pokles disponibilního důchodu e) zvýšení množství peněz v oběhu f) snížení množství peněz v oběhu g) růst Y h) pokles Y i) zvýšení rychlosti obratu peněz j) snížení rychlosti obratu peněz k) rozšíření platebních karet (lidé nemusí držet tolik peněz) l) rostou důchody obyvatel nebo roste politická nestabilita

w2/9



w2/9

Kvantitativní teorie peněz Cambridgeská škola Alfred Marshall

Kvantitativní teorie peněz předpokládá, že peníze jsou neutrální, pročež změna (růst) množství peněz sama o sobě nevede k růstu HDP, ale jen k růstu cenové hladiny. M .V = Y, M .V = P.Yr kde:

M … množství peněz v oběhu/peněžní zásoba, V … rychlost obratu peněz, Y … nominální HDP, Y = P.Yr, Yr = reálný HDP (množství vyprodukovaných statků za dané časové období).

P … cenová hladina,

Kvantitativní teorie peněz Irving Fischer

Transakční teorie směny

M.V=P.T kde:

M … množství peněz v oběhu/peněžní zásoba, V … rychlost obratu peněžní jednotky, P … cenová hladina, T … počet všech transakcí v ekonomice,

Fisher předpokládá, že rychlost obratu peněžní jednotky a počet transakcí jsou nezávislé na změnách množství peněz v oběhu, z toho vyplývá, že tempo růstu peněžní zásoby proporcionálně determinuje růst míry inflace. Fisher také předpokládá, že kauzalita směřuje od změn množství peněz v oběhu k cenové hladině, nikoli naopak. Výsledkem těchto předpokladů je představa, že změny v množství peněz nemohou v dlouhém období ovlivnit reálné ekonomické procesy, což se označuje pojmem neutralita peněz.[4]

Trh peněz a úroková sazba Nominální a reálná úroková sazba

1 Kn = K0 (1+i) /(1+ /(1+π πe) = K0 (1+r) 1 (1+i) /(1+ πe) = (1+r) i= r + πe + r. πe r = (i – πe) / (1 + πe) r ≈ i – πe r … reálná úroková mír in … nominální úroková míra (bez vlivu inflace) πe … inflace

Příklad – Reálná úroková míra

S.96/2

Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ?

? r=?


S.96/2


i −π r = (1 + π

e e

)

r=?

r = i−π

e


S.96/2


i −π r = (1 + π

e e

)

r = i−π

0,08 − 0,025 r= = 0,05366 (1 + 0,025 ) e

r = 5,37 % r ≈ 5,50 %

Obsah. 5) Inflace 1. Definice inflace 2. Měření inflace a jeho problémy 3. Druhy a příčiny inflace 4. Protiinflační politika 3. Důsledky inflace

5) Inflace; Vymezení z latinského inflatio … nadouvání Pokles hodnoty peněz vyvolaný rozšířením účinné zásoby peněz nad potřeby ekonomiky. Může být důsledkem vyššího množství peněz v oběhu nebo zvýšením obrátky peněz. Jevově znamená zaostávání agregátní nabídky za agregátní poptávkou (inflační mezera)

5) Inflace; Vymezení CPI

Co je inflace, jak se měří? Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (cca (cca 710) 710) ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha (resp. význam), která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností.

1) Inflace; Vymezení Co je ve spotřebním koši? Do spotřebního koše je zařazeno potravinářské zboží a zboží (odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.) a služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční).

Měření. Jedna z klíčových operací exaktních metod umožňující kvantifikaci předem nadefinovaných charakteristik. Bez měření je obtížné vyhledávat vzájemné souvislosti mezi veličinami, které jsou základem každé kvantitativní analýzy a následného odhalování zákonitostí.

Signifikantnost měření. Pro signifikantní měření potřebuji jednotné (stále stejné) měřidlo.

Relevantní měřítko cen. P S

P0 D Q0

Q

Při měření výkonu ekonomiky pomocí HDP je jednotným měřítkem rovnovážná cena.

5) Inflace; Index výrobních cen

Mírou inflace je též index výrobních cen. Index výrobních cen PPI: je založen na stejném principu jako CPI, koš indexu výrobních cen ale zahrnuje ceny vstupů producentů. Vzhledem k tomu se uvádí, že změna PPI se za 33-9 měsíců projeví ve změně PPI – nejprve se mění ceny výrobců, následně tuto změnu výrobci zahrnují do cen svých statků, takže roste i CPI.

5) Inflace; Míra inflace Míra inflace je tempo růstu cenové hladiny

kde:

… základní období t … běžné období Pt … cenová hladina v běžném období, P0 … cenová hladina v základním období 0

5) Inflace;

Vymezení

Výpočet indexu cenových změn CPI

pv ∑ = ∑pv i t i 0

i 0 i 0

kde:

… základní období t … běžné období voi … váha ii-tého výrobku v koši (v setinách), pti … cena ii-tého výrobku v běžném období, p0i … cena ii-tého výrobku v základním období 0

5) Inflace; Deflátor Mírou inflace je také deflátor DPH, kterým je podíl nominálního a reálného HDP, tedy podíl HDP vytvořeného v určitém kalendářním období a vyjádřeném v cenách tohoto kalendářního období ku HDP vytvořeném ve stejném období vyjádřeném v cenách základního období. Deflátor HDP měří změnu cen všech statků. Deflátor HDP se používá s časovým zpožděním - ex post.

5) Inflace;

Vymezení

Deflátor HDP pq ∑ IPD = ∑pq

i i t t i i 0 t

kde:

… základní období t … běžné období qti … množství ii-tého statku v běžném období, pti … cena ii-tého statku v běžném období, p0i … cena ii-tého statku v základním období 0

5) Inflace;

Data ČR

http://czso.cz/csuhttp://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/hlavnimakroekonomicke-ukazatele-cr/1000431/49089/#deflhdpredakce.nsf/i/mira_inflace Míra inflace deflátor

průměr v % v%

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

9,1%

8,8%

8,5%

10,7 %

2,1%

3,9%

4,7%

1,8%

0,1%

2,8%

1,9%

2,5%

2,8%

6,3%

1,0%

10,3 %

8,4%

11,1 %

2,8%

1,5%

4,9%

2,8%

0,9%

4,5%

0,3%

1,1%

3,4%

1,8%

2,6%

5) Inflace;

Data ČR

Inflace v ČR, měsíční údaje, rok 2000 až 2010, ČSÚ http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

Inflace ČR - měsíčně

7 6 5 %

4 3 2 1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005 čas

2006

2007

2008

2009

2010

5) Inflace;

Data ČR

Inflace v ČR, měsíční údaje, rok 2000 až 2010, ČSÚ Inflace ČR - měsíčně

7 6 5 %

4 3 2 1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005 čas

2006

2007

2008

2009

2010

pokles počtu práceschopného obyvatelstva. vstup do EU významné zahraniční investice zdokonalení institucion. prostř. chování bank otevř. ekon.

5) Inflace;

Data svět

Trh peněz a úroková sazba Nominální a reálná úroková sazba

1 Kn = K0 (1+i) /(1+ /(1+π πe) = K0 (1+r) 1 (1+i) /(1+ πe) = (1+r) i= r + πe + r. πe r = (i – πe) / (1 + πe) r ≈ i – πe r … reálná úroková mír in … nominální úroková míra (bez vlivu inflace) πe … inflace


S.96/2


? r=?


S.96/2


i −π r = (1 + π

e e

)

r=?

r = i−π

e


S.96/2


i −π r = (1 + π

e e

)

r = i−π

0,08 − 0,025 r= = 0,05366 (1 + 0,025 ) e

r = 5,37 % r ≈ 5,50 %

5) Inflace; Definice Opakování: Co je inflace? Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Příčiny inflace mohou být velmi rozličné. Mezi základní patří inflace • poptávková – subjekty mají více peněz než bylo vyprodukováno statků (např. vzrostla zásoba zlata).

•

nabídková – růst cen (např. ropy).

5) Inflace;

Příčiny inflace

Nastartování inflace má různé počáteční příčiny: • Inflace tažená poptávkou • Inflace tlačená nabídkou

5) Inflace;

Příčiny inflace

• Inflace tažená poptávkou - roste agregátní poptávka, ale firmy nezvyšují své produkční poptávka, kapacity (např. nejsou volné zdroje). Na vyšší poptávku reagují růstem cen, přičemž nerostou mzdy, neboť se nevyrábí víc.

• Inflace tlačená nabídkou - negativní nabídkový šok posouvá křivku agregátní nabídky doleva nahoru. Klesá vyprodukované množství statků a roste cenová hladina. Dochází k tomu ve výjimečných případech např. zemětřesení, války, při silném růstu cen základních surovin apod.

5) Inflace;

Deflace

Deflace - opak inflace, pokles cenové hladiny. Pokles agregátní poptávky při slabší redukci výroby zboží a služeb vede k mezeře v poptávce (deflační mezera).

Dezinflace – snížení tempa růstu míry inflace Akcelerující inflace – nárůst míry inflace Skrytá inflace – inflace, která se nepromítá do inflačních indikátorů.

Plíživá (mírná); pádivá; vysoká; hyperinflace do 5%

5 až 20 % 20 až 200 %

nad 200%

5) Inflace; dezinflace

Deflace akcelerující inflace

π

iflace čas

0

deflace

5) Inflace Inflace;;

skrytá inflace

Při skryté inflaci je obvykle cenová tržní regulace nahrazena opatřeními státu (např. zmrazení cen aj.), v důsledku čehož vznikají černé trhy a hromadí se přebytečné peníze na bankovních kontech;; kontech

5) Inflace Inflace;;

hyperinflace

Příklady hyperinflace: v Něm. po 1. sv. válce klesla

hodnota marky v letech 1914– 1914–23 na jednu biliontinu původní hodnoty při současném nárůstu množství hotovostních peněz 75miliardkrát 75miliardkrát.. Před měnovou reformou v Něm. 1948 bylo množství hotovostních peněz jen zhruba 12krát vyšší než v r. 1932. Peněžní reforma přebytek peněz odstranila. odstranila. Během hyperinflace v Maďarsku 1945– 1945–46 rostly ceny v průměru 20 000 % měsíčně, dalšími příklady jsou Bolívie (1985 – 12 000 % ročně) nebo Ukrajina (1993 – 5 000 % ročně) aj.

5) Inflace;

stagflace, přehřátí

Stagflace [z lat. ze slov stagnace a inflace] situace, kdy klesá, nebo stagnuje reálný HDP a zároveň roste inflace i nezaměstnanost. Přehřátí konjunktury je to produkce výroby pro, který již není odbyt tj. neodpovídá poptávce.

5) Inflace; Účel K čemu se míra inflace používá? Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů a v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace.

Inflace patří ke klíčovým makroekonomickým charakteristikám.

5) Inflace; • •

• • •

• •

Důsledky

inflace snižuje kupní sílu peněz, peněz, což nutí osoby, aby své peníze co nejdříve utratili i za nepotřebné statky, zvýhodnění dlužníků, znevýhodnění věřitelů, věřitelů, dlužníci věřitelům vrátí nominální hodnotu , avšak reálná hodnota těchto peněz bude nižší. To utlumí půjčky. Lze ovlivnit výší úrokové míry, pokřivení investičního chování, šum v cenovém systému, narušení dlouhodobých plánů: plánů: inflace stěžuje strategické rozhodování, dlouhodobé plánování firem i domácností, to se odráží negativně na vývoji HDP i míře nezaměstnanosti, vliv na daňový výnos, náklady jídelníčku a neefektivní alokace.

5) Inflace; skutečná, očekávaná inflace je ovlivňována regulačními opatřeními, které jsou navrženy na základě očekávání budoucího vývoje. (spirála mzdy– mzdy–ceny) ceny).. Inflační spirála - (též mzdově cenová spirála) spirála) je proces postupného prohlubování inflace vzájemným doplňováním růstu mzdových nákladů a monetární nepřizpůsobivosti. nepřizpůsobivosti.

5) Inflace; širší dopady • útěk k věcným hodnotám, • asociální rozdělení důchodu a bohatství (od věřitelů k dlužníkům, od důchodců k výdělečně činným),

• ztráta funkcí peněz, • pokles hospodářské a politické důvěry, • spojený s rostoucí náchylností k protidemokratickým politickým změnám.

5) Inflace;

protiinflační opatření

• zajištění ve vnějších hospodářských vztazích, • zřeknutí se boje o rozdělení důchodů, který ohrožuje stabilitu, • restriktivní peněžní a fiskální politika oslabující soukromou a státní poptávku.

5) Inflace; důsledky setrvačnosti inflace K setrvačné inflaci dochází tehdy, pokud míra inflace zůstává stejná, ačkoliv pominuly příčiny, které k ní vedly. firmám zvyšuje náklady

disponují v důsledku setrvačné inflace vyšším příjmem

Doplňte následující tvrzení

Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala ……… Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových ……… V důsledku inflace …….. kupní síla peněz. Míra inflace vyjadřuje …… ……. cenové hladiny. JeJe-li míra inflace záporná, hovoříme o …….. .


Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala inflace Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových indexů. V důsledku inflace ….. kupní síla peněz. Míra inflace vyjadřuje ……. …… cenové hladiny. JeJe-li míra inflace záporná, hovoříme o ………. .


Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala inflace Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových indexů. V důsledku inflace klesá kupní síla peněz. Míra inflace vyjadřuje …… …….. cenové hladiny. JeJe-li míra inflace záporná, hovoříme o …….. .


Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala inflace Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových indexů. V důsledku inflace klesá kupní síla peněz. Míra inflace vyjadřuje tempo růstu cenové hladiny. JeJe-li míra inflace záporná, hovoříme o ……… .


Pokud roste průměrná cenová hladina říkáme, že v ekonomice nastala inflace Průměrná cenová hladina se měří pomocí cenových indexů. V důsledku inflace klesá kupní síla peněz. Míra inflace vyjadřuje tempo růstu cenové hladiny. JeJe-li míra inflace záporná, hovoříme o deflaci deflaci..


V průběhu inflace ……… produkt poroste rychleji než ……… produkt. Pokud lidé nerozeznají změny ve svém reálném důchodu, protože se orientují jen podle nominálního důchodu , podléhají …….. ……. . O cenové stabilitě hovoříme, jestliže je míra inflace …… . Rychlý růst některých nákladových položek může způsobit tzv. inflaci …….. …….. .


V průběhu inflace nominální produkt poroste rychleji než reálný produkt. Pokud lidé nerozeznají změny ve svém reálném důchodu, protože se orientují jen podle nominálního důchodu , podléhají ….. ….. . O cenové stabilitě hovoříme, jestliže je míra inflace ……. . Rychlý růst některých nákladových položek může způsobit tzv. inflaci …….. ………. .


V průběhu inflace nominální produkt poroste rychleji než reálný produkt. Pokud lidé nerozeznají změny ve svém reálném důchodu, protože se orientují jen podle nominálního důchodu , podléhají peněžní iluzi. iluzi. O cenové stabilitě hovoříme, jestliže je míra inflace ……. . Rychlý růst některých nákladových položek může způsobit tzv. inflaci ……. ………. ……….


V průběhu inflace nominální produkt poroste rychleji než reálný produkt. Pokud lidé nerozeznají změny ve svém reálném důchodu, protože se orientují jen podle nominálního důchodu , podléhají peněžní iluzi. iluzi. O cenové stabilitě hovoříme, jestliže je míra inflace nulová . Rychlý růst některých nákladových položek může způsobit tzv. inflaci ………. ………. .


V průběhu inflace nominální produkt poroste rychleji než reálný produkt. Pokud lidé nerozeznají změny ve svém reálném důchodu, protože se orientují jen podle nominálního důchodu , podléhají peněžní iluzi. iluzi. O cenové stabilitě hovoříme, jestliže je míra inflace nulová . Rychlý růst některých nákladových položek může způsobit tzv. inflaci tlačenou náklady. náklady.


Základní příčinou inflace tažené ……… bývá zvýšení některé ze složek ……… …….. . Krátkodobá …….. ……. Je grafickým znázorněním vzájemného vztahu mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Protože v dlouhém období existuje jen…… míra nezaměstnanosti, neexistuje volba mezi …… a nezaměstnaností. Pokud cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, hovoříme o tzv. .…….. …….. .


Základní příčinou inflace tažené poptávkou bývá zvýšení některé ze složek agregátní poptávky. poptávky. Krátkodobá ………. ……… je grafickým znázorněním vzájemného vztahu mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Protože v dlouhém období existuje jen ........... míra nezaměstnanosti, neexistuje volba mezi ……….. a nezaměstnaností. Pokud cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, hovoříme o tzv. …….. ……… .


Základní příčinou inflace tažené poptávkou bývá zvýšení některé ze složek agregátní poptávky. poptávky. Krátkodobá Phillipsova křivka je grafickým znázorněním vzájemného vztahu mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Protože v dlouhém období existuje jen …….. …….. míra nezaměstnanosti, neexistuje volba mezi ……… a nezaměstnaností. Pokud cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, hovoříme o tzv. ……. ……… .


Základní příčinou inflace tažené poptávkou bývá zvýšení některé ze složek agregátní poptávky. poptávky. Krátkodobá Phillipsova křivka je grafickým znázorněním vzájemného vztahu mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Protože v dlouhém období existuje jen přirozená míra nezaměstnanosti, neexistuje volba mezi inflací a nezaměstnaností. Pokud cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, hovoříme o tzv. …….. ………. .


Základní příčinou inflace tažené poptávkou bývá zvýšení některé ze složek agregátní poptávky. poptávky. Krátkodobá Phillipsova křivka je grafickým znázorněním vzájemného vztahu mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Protože v dlouhém období existuje jen přirozená míra nezaměstnanosti, neexistuje volba mezi inflací a nezaměstnaností. Pokud cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, hovoříme o tzv. skryté inflaci. inflaci.

Posuďte pravdivost následujících tvrzení

Indexace mezd znamená, že dohodnutý růst mezd je navýšen o očekávanou inflaci. Za mírnou je považována inflace, pokud míra nepřevyšuje 16 % . Jestliže míra inflace roste, ale nominální úroková míra se nemění, potom reálná úroková míra klesá. Hyperinflace je přirozeným jevem ve vyspělých tržních ekonomikách . Krátkodobá Phillipsova křivka je shodná s přirozenou mírou nezaměstnanosti .

Příklad – inflace, deflátor

Vypočtěte deflátor v ekonomice v níž HDP tvoří jen tři statky. Položka pečivo auta televize

Běžné období t q p p.q 0,3 12 0,5 14 0,2 15

Základní 0 p p.q 10 12 16

Příklad - inflace, deflátor


Běžné období t q p p.q 0,3 12 3,6 0,5 14 7 0,2 15 3

pq ∑ IPD = ∑pq

i i t t i i 0 t

Základní období 0 p p.q 10 3 12 6 16 3,2

Příklad - inflace, deflátor


q1 0,3 0,5 0,2

Běžné období Základní období p0 p1.q0 p1 p1.q0 12 3,6 10 3 14 7 12 6 15 3 16 3,2 suma 13,6 0,1148 12,2 deflátor 11,5%

Posuďte pravdivost následujících tvrzení

O inflaci hovoříme pokud rostou ceny výrobků . Opakem inflace je deflace. Nejkopmlexnějším ukazatelem inflace je index spotřebitelských cen . Důsledkem inflace může být situace, kdy ekonomika nevyrábí na svém potenciálu. Index cen výrobců zahrnuje ceny všech statků, z nichž je složen HDP . Jedním z mikroekonomických dopadů inflace je přerozdělování důchodů.

Příklad – inflace, index spotřebitelských cen

Vypočtěte velikost indexu spotřebitelských cen v ekonomice s následujícími čtyřmi položkami ve spotřebním koši. Běžné období Základní období Položka váha % cena výdaje cena výdaje 20 3 5 potraviny 15 9 12 oděvy 17 10 11 bydlení 8 5 3 vzdělání


Vypočtěte velikost indexu spotřebitelských cen v ekonomice s následujícími čtyřmi položkami ve spotřebním koši. Základní období Položka váha % cena výdaje 20 3 potraviny 15 9 oděvy 17 10 bydlení 8 5 vzdělání

CPI

pv ∑ = ∑pv i t i 0

i 0 i 0

Běžné období cena výdaje 5 12 11 3


Vypočtěte velikost indexu spotřebitelských cen v ekonomice s následujícími čtyřmi položkami ve spotřebním koši. Základní období Běžné období Položka váha % cena výdaje cena výdaje 20 3 60 5 100 potraviny 15 9 135 12 180 oděvy 17 10 170 11 187 bydlení 8 5 40 3 24 vzdělání suma 405 0,2123 491 míra infl.= 21,2%

Příklad – označte správnou odpověď

a) b) c) d)

JeJe-li míra inflace nulová, potom v ekonomice nastala: deflace desinflace cenová stabilita cenová mobilita


a) b) c) d)

JeJe-li míra inflace nulová, potom v ekonomice nastala: deflace desinflace cenová stabilita cenová mobilita


a) b) c) d)

Pokud se nominální HDP zdvojnásobila a cenová hladina rovněž: reálný HDP se nezmění reálný HDP klesne reálný HDP vzroste hodnota zboží a služeb se nezmění


a) b) c) d)

Pokud se nominální HDP zdvojnásobila a cenová hladina rovněž: reálný HDP se nezmění reálný HDP klesne reálný HDP vzroste hodnota zboží a služeb se nezmění


a) b) c) d)

Cenový index: je postup užívaný k propojení smluvních plateb s cenovou hladinou měřítko míry inflace v základním roce měřítko míry HDP v běžných cenách měřítko cenové hladiny v jednom období jako % její úrovně v předcházejícím období


a) b) c) d)

Cenový index: je postup užívaný k propojení smluvních plateb s cenovou hladinou měřítko míry inflace v základním roce měřítko míry HDP v běžných cenách měřítko cenové hladiny v jednom období jako % její úrovně v předcházejícím období


a) b) c) d)

Jestliže cenový index ve výchozím roce byl 108 a na konci následujícího roku byl 114, kolik byla míra inflace? 5,5 % 5,26 % 6% 9,47 %


a) b) c) d)

Jestliže cenový index ve výchozím roce byl 108 a na konci následujícího roku byl 114, kolik byla míra inflace? 5,56 % 5,16 % 6% 9,47 %


a) b) c) d)

O inflaci tažené náklady hovoříme jestliže: produktivita práce roste rychleji než mzdy , produktivita práce roste pomalu a mzdy rostou ještě pomaleji , produktivita práce roste rychle a mzdy rostou mnohem rychleji , neplatí žádná z uvedených možností.


a) b) c) d)

O inflaci tažené náklady hovoříme jestliže: produktivita práce roste rychleji než mzdy produktivita práce roste pomalu a mzdy rostou ještě pomaleji produktivita práce roste rychle a mzdy rostou mnohem rychleji neplatí žádná z uvedených možností


a) b) c) d) e)

Neočekávaná deflace vede k: ztrátě věřitelů , poklesu míry skutečné inflace , poklesu míry přirozené nezaměstnanosti , ztrátě dlužníků, platí a) i b)


a) b) c) d) e)

Neočekávaná deflace vede k: ztrátě věřitelů poklesu míry skutečné inflace poklesu míry přirozené nezaměstnanosti ztrátě dlužníků Platí a) i b)


a) b) c) d) e)

Jestliže míra inflace je 2% a reálný produkt stagnuje, pak: cenová úroveň klesá , nominální produkt roste o 2 %, deflátor musí dosahovat záporných hodnot , počet položek spotřebního koše klesl o 2 % , až na c) je všechno správně .


a) b) c) d) e)

Jestliže míra inflace je 2% a reálný produkt stagnuje, pak: cenová úroveň klesá nominální produkt roste o 2 % deflátor musí dosahovat záporných hodnot počet položek spotřebního koše klesl o 2 % až na c) je všechno správně

Obsah.

6) Nezaměstnanost 1. Definice nezaměstnanosti 2. Příčiny nezaměstnanosti 3. Důsledky nezaměstnanosti 4. Snižování nezaměstnanosti

Nezaměstnanost; Vymezení Počet nezaměstnaných osob. Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO (Mezinárodní organizace práce)

- nebyly zaměstnané,

- byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání, sebezaměstnání,

- v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně

práci Zařazení do této kategorie nesouvisí s kategorií registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce a ani s faktem, zda tyto osoby pobírají či nepobírají příspěvek v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky nebo příspěvky.

Nezaměstnanost; Vymezení Neumístění uchazeči o zaměstnání, registrovaní nezaměstnaní Podle platných zákonů mohou být vedeni u úřadů práce jako neumístění uchazeči o práci občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Data o neumístěných uchazečích se přebírají z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Krátkodobá nezaměstnanost – do 6 měsíců Dlouhodobá nezaměstnanost – nad 6 měsíců

Nezaměstnanost; Vymezení Ekonomicky neaktivní Ukazatel je odhadem získaným z výběrového šetření pracovních sil. Ekonomicky neaktivní jsou všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v referenčním období nepatřily do kategorie "pracovních sil", tj. nemohou být klasifikovány jako osoby zaměstnané nebo nezaměstnané. Např. studenti, důchodci, invalidi, dlouhodobě nezaměstnaní ….

Struktura obyvatel ČR 2009 11

0,352 nezaměstnaní

10 9

Obyvatel ČR

8

Obyvatelstvo ČR ve věku 14 až 64 let

Pracovní síla ČR

mil. obyvatel

5,286 7

4,934

7,431

6 5

zaměstnaní

10,506 Neaktivní v produktivním věku

Neaktivní v produktivním věku

2,145

2,145

2

Obyvatelstvo mladší 14 a starší 64 let



1

3,075

3,075

3,075

II.

III.

IV.

4 3

0 I.

rozlišovací úrovně

Struktura obyvatel ČR 2011 nezaměstnaní

Obyvatel ČR

Pracovní síla ČR

zaměstnaní

Neaktivní a rentiéři

Neaktivní a rentieři

Děti

Děti

Děti

důchodci

důchodci

důchodci

Obyvatelstvo bez dětí a důchodců

Nezaměstnanost; Vymezení Nezaměstnaný je ten člověk, který nemá práci a aktivně ji hledá. Zjišťuje se absolutní i relativní nezaměstnanost (tj. podíl nezaměstnaných na počtu ekonomicky aktivních obyvatel).

Výpočet míry nezaměstnanosti:

u = 100 . U/(L+U), u … míra nezaměstnanosti, U … počet nezaměstnaných, L … počet zaměstnaných (včetně osob samostatně výdělečně činných apod.)

Součet L+U je ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla země). země).

Příklad – nezaměstnanost

W6/11

- Vypočítejte míru nezaměstnanosti u: a) nezaměstnaných osob je 50, U = 50 zaměstnaných osob je 300 L = 300

u = U/(L+U) = b) nezaměstnaných osob je 10, U = 10

zaměstnaných osob je 490 L = 490 práce schopných je …… osob.

u = U/(L+U) =


W6/11


u = U/(L+U) = 50/(50+300) = 14,3 % b) nezaměstnaných osob je 10, U = 10

zaměstnaných osob je 490 L = 490 práce schopných je …. osob.

u = U/(L+U) =


W6/11



zaměstnaných osob je 490 L = 490 práce schopných je 500 osob.

u = U/(L+U) =


W6/11



zaměstnaných osob je 490 L = 490 práce schopných je 500 osob.

u = U/(L+U) = 10/(10+490) = 2 % Podíl zaměstnaných je 490/(10+490)=98 %

Nezaměstnanost; Data ČR Míra nazaměstnanosti ČR kvartálně 10 9 8 7

5 4 3 2 1 0 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4

%

6

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

čas


Populace Ekonomicky aktivní Míra nezaměstnanosti Počet nezaměstnaných Počet zaměstnaných

600 450 6%

660 450 6%

720 500 6%

780 mil. osob 500 mil. osob 8% % mil.osob mil.osob



600 450 6% 27 423

660 450 6%

720 500 6%




600 450 6% 27 423

660 450 6% 27 423

720 500 6%




600 450 6% 27 423

660 450 6% 27 423

720 500 6% 30 470




600 450 6% 27 423

660 450 6% 27 423

720 500 6% 30 470

780 500 8% 40 460

mil. osob mil. osob

% mil.osob mil.osob


položka Ekonomicky aktivní Míra nezaměstnanosti Počet nezaměstnaných Počet zaměstnaných

rok 1 8,5 0,35

rok 2 6% 0,45

rok 3

0,4 7,5

rok 4 jedn. 500 mil. osob % mil.osob

9,0 mil.osob

Příklad – nezaměstnanost položka Ekonomicky aktivní Míra nezaměstnanosti Počet nezaměstnaných Počet zaměstnaných

rok 1 8,5 4,1% 0,35 8,15

rok 2 6% 0,45

rok 3

0,4 7,5


9,0 mil.osob


rok 1 8,5 4,1% 0,35 8,15

rok 2 7,5 6% 0,45 7,05

rok 3

0,4 7,5


9,0 mil.osob


rok 1 8,5 4,1% 0,35 8,15

rok 2 7,5 6% 0,45 7,05

rok 3 7,9 5,1% 0,4 7,5


9,0 mil.osob


rok 1 8,5 4,1% 0,35 8,15

rok 2 7,5 6% 0,45 7,05

rok 3 7,9 5,1% 0,4 7,5

rok 4 10 10,0% 1,0 9,0

jedn. mil. osob

% mil.osob mil.osob

Nezaměstnanost; Vymezení

Skrytá nezaměstnanost souvisí s nedokonalým využitím kapacit. Souvisí s tím, co nezaměstnanost nezachycuje

•

•

•

do ekonomicky aktivního obyvatelstva nejsou započítány osoby, které se rezignovaly na hledání práce nezapočítává se efekt zkrácené pracovní doby: člověk by rád pracoval na plný úvazek, musí ale pracovat na zkrácený záleží na metodice

Nezaměstnanost;

Druhy

Frikční: přirozené důvody – změna bydliště, ukončení školy, snaha změnit práci v níž se daná osoba neosvědčila, organizační změny. Výši ovlivňují: podpory v nezaměstnanosti, mobilita pracovní síly (trh s byty), zákonné normy apod.

Strukturální – kvalifikační a regionální nesoulad nezaměstnaných osob a volných míst vyvolaný zejména strukturálními změnami. Profesní příprava neodpovídá poptávce. Chybí spolehlivá profesní diagnostika. frikční + strukturální = přirozená u*

Nezaměstnanost;

HDP

Cyklická nezaměstnanost Je způsobena krátkodobými výkyvy nezaměstnanost vývoje HDP. Pokud klesá HDP nebo dochází k významné substituci práce technikou, stačí obvykle k produkci statků menší počet osob. - klasická ekonomie předpokládá neustálou rovnováhu na trzích práce a tím neexistenci cyklické nezaměstnanosti. - keynesiánská interpretace pracuje s nepružnou nominální mzdovou sazbou W způsobující krátkodobou cyklickou nezaměstnanost.


Plná zaměstnanost Nastala by nastala při plném využití faktoru práce. práce. Což může nastat jen dílčím způsobem. PZ by nastala v tržním hospodářství, např. při vysoké poptávce po pracovně náročné výrobě, v rostoucí ekonomice. PZ by byla vázána na rovnováhou na trzích práce. V centrálně řízených ekonomikách je často vykoupena ztrátou produktivity (skrytá nezaměstnanost) a nedostatečným využitím jiných VF.

Při přirozené zaměstnanosti u* je ekonomika na svém produkčním potenciálu Y*. Y*.


Přirozená míra zaměstnanosti Při u* je produkován potenciální produkt Y*

u = u* → Y = Y* V opačném případě

u < u* → Y < Y*

Dlouhodobě ekonomika inklinuje k přirozené míře nezaměstnanosti u*, u*, při níž se trh práce nachází ve stavu všeobecné rovnováhy hystereze trhů - neobnovení rovnováhy po poruše zvl. setrvání vysoké nezaměstnanosti i po uplynutí konjunkturního poklesu;

Nezaměstnanost; Užitečnost Kohn: „Mám šílený starosti.“ Roubíček: „Já nemám žádný starosti.“ Kohn: „Jak to, že nemaj starosti? Je vůbec možný nemít starosti?“ Roubíček: „Jasně, že je to možný.“ Kohn: „A jak je to možný?“ Roubíček: „Stačí si na starosti pořídit tajemníka.“ Kohn: „A kolik platěj tomu svýmu tajemníkovi?“ Roubíček: „Padesát tisíc měsíčně.“ Kohn: „A kde seženou tolik peněz?“ Roubíček: „To je jeho první starost.“

Nezaměstnanost; Okunův zákon Při cyklické nezaměstnanosti dochází ke ztrátě produkce v rozsahu:

Klesne--li Y pod Y* o1% vzroste u nad u* též o1% Klesne současně dochází ke ztrátě kvalifikace osob dočasně vyřazených z pracovního procesu. Okunův zákon

10,05 10,00

HDP

9,95

1,5 %

9,90

Y

9,85

2%

9,80 9,75

nezaměstnanost

3,5 %

9,70 9,65 9,60 0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

u

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

Nezaměstnanost; Příčiny Mezi příčiny nezaměstnanosti patří: patří: • pojištění v nezaměstnanosti, sociální dávky, • vysoká ochrana zaměstnanců, vysoká moc odborů • minimální mzda • progresivní zdanění práce – může být demotivační • nedostatečně rozvinutý lidský kapitál • asymetrie informací – nedokonalosti trhu práce • teorie efektivnostních mezd – udržování nad tržních mezd • strnulé mzdy • stejné postavení studentů jako ostatních osob • požadavek stejné mzdy za stejnou práci – regionální difer. • globalizace

Nezaměstnanost; Důsledky Důsledky nezaměstnanosti jsou: jsou: • Ekonomické – chybí produkce, zůstává spotřeba, náklady na solidaritu • Psychologické – ztráta motivace, stres, deprese, úpadek, onemocnění, sebevraždy. Dopady se šíří i na okolí nezaměstnaného. • Sociální – ekonomické a psychologické dopady narušují vztahy mezi lidmi v rodinách i dalších seskupeních. Narůstají sociálně negativní a kriminální jevy.

Dlouhá čínská zeď Qin Shihuang Di (Čching Š´-chuang Di)

6500 km

Terakotová armáda 2 km průvod

Sjednotitel Číny Qin Shihuang Di (Čching Š´-chuang Di)

246 př.n.l. jako 13-ti letý ve 38 letech císař 8000 postav

700 tis. mužů

Nález 1974

Poslušnost lidskému právnímu řádu. Konfucius: Harmonie chování lidí se zákony vesmíru

Nezaměstnanost; Trh práce

Nominální mzda w … výše mzdy Reálná mzda w/P w/P… … jaké množství statků si při dané mzdě lze koupit Agregátní poptávka po práci v sobě zahrnuje souhrnné množství osob, které při dané reálné mzdě (nominální mzdě) mohou zaměstnavatelé zaměstnat. Jde o klesající křivku.

Nezaměstnanost; Trh práce Přístupy k fungování trhů práce se liší: liší: • Klasicko Klasicko--neoklasický přístup - předpokládá, že mzdy jako ceny práce jsou pružné, čili, že nemůže docházet k nedobrovolné nezaměstnanosti.

• Keynesiánský - mzdy na trhu práce jsou v krátkém období nepružné zejména směrem dolů což vede k nezaměstnanosti.

• Monetaristiký • Neoklasická syntéza

Nezaměstnanost; Trh práce Přístupy k fungování trhů práce se liší: liší: • Monetaristiký - pracující nemají dokonalé informace o vývoji cenové hladiny. Pokud roste, domnívají se, že rostou jejich mzdy a jsou ochotni nabízet větší množství práce, než je poptáváno. Naopak při poklesu cenové hladiny se domnívají, že klesají pouze jejich mzdy. To vede ke snižování nabízeného množství práce a k poklesu HDP. Časem však pracující jak při růstu cenové hladiny, tak při jejím poklesu přijdou na to, že se nemění jejich ceny, ale cenová hladina, takže se nabízené množství práce vrátí na původní úroveň.

Nezaměstnanost; Trh práce Přístupy k fungování trhů práce se liší: liší: • Neoklasická syntéza - připouští, že mzdy mohou být v krátkém období strnulé, zejména směrem dolů i to, že ceny dalších vstupů i výstupů mohou být neměnné a nejspíš nebude docházet k jejich poklesu a konečně i to, že dochází k mylnému chápání pohybu cenové hladiny jak pracujícími, tak firmami. To vše může v krátkém období způsobovat jak nezaměstnanost, tak nižší nabídku práce než je poptávka. V dlouhém období však tyto faktory mizí a nezaměstnanost by se měla ustálit na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost; Trh práce Zobrazení nabídkové a poptávkové křivky po práci: w/P = reálná mzda, wmin/P0 = minimální reálná mzda (stanovena zákonem), w0/P0 = rovnovážná reálná mzda, L = počet zaměstnaných, SL= křivka nabídky práce, DL = křivka poptávky po práci.

Pro Wmin/P0 > W0 /P0 je SL1-DL1 počet nezaměstnaných.


W6/12

Znázorněte co se stane s křivkami nabídky a poptávky po práci pokud: a) dojde k masové imigraci do dané země, b) dojde k masové emigraci z dané země, c) dojde k technickému pokroku, d) vláda masivně zvýší příspěvky v nezaměstnanosti, e) vláda masivně sníží příspěvky v nezaměstnanosti, f) dochází k hospodářskému růstu, g) dochází k hospodářskému růstu.

Nezaměstnanost; Trh práce a) dojde k masové imigraci do dané země, b) dojde k masové emigraci z dané země, c) dojde k technickému pokroku, d) vláda masivně zvýší příspěvky v nezaměstnanosti, e) vláda masivně sníží příspěvky v nezaměstnanosti, f) dochází k hospodářskému růstu, g) dochází k hospodářskému poklesu.

Nezaměstnanost; Snižování Aktivní politika zaměstnanosti: zaměstnanosti: -

cyklickou nezaměstnanost lze -

-

strukturální nezaměstnanost lze ovlivnit -

-

snižovat stimulací poptávky např. tvorba společensky účelných pracovních míst, financování veřejně prospěšných prací, stimulací rozvoje ekonomiky, podporou vědy a výzkumu, cílevědomou perspektivní personální činností, Vhodnou volbou povolání. profesním poradenstvím a odpovídající rekvalifikaci, podporou migrace obyvatel.

snižování přirozené míry nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost; Snižování Aktivní politika zaměstnanosti: zaměstnanosti: -

cyklickou nezaměstnanost lze -

-

strukturální nezaměstnanost lze ovlivnit -

-

snižovat stimulací poptávky např. tvorba společensky účelných pracovních míst, financování veřejně prospěšných prací, stimulací rozvoje ekonomiky, podporou vědy a výzkumu, cílevědomou perspektivní personální činností, Vhodnou volbou povolání. profesním poradenstvím a odpovídající rekvalifikaci, podporou migrace obyvatel.

snižování přirozené míry nezaměstnanosti.

Teoretický seminář VŠFS

Jiří Mihola [email protected] www.medianwww.median-os.cz

Děkuji za pozornost.

No title

Recommend Documents