PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období
509/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: ministr vnitra Doručeno poslancům: 3. června 2015 v 16:57
Vládní návrh ZÁKON ze dne.………2015, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb. a zákona č. 258/2014 Sb., se mění takto: 1. § 32b se včetně nadpisu zrušuje. 2. V § 34 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Držitel poštovní licence je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách informace týkající se přístupu k poštovní infrastruktuře; držitel poštovní licence vždy uveřejní podmínky uzavření smlouvy a návrh smlouvy obsahující alespoň identifikační údaje držitele poštovní licence, rozsah a specifikaci přístupu k poštovní infrastruktuře včetně podmínek, technických parametrů a ceny, a to v členění podle jednotlivých prvků a služeb. (3) Úřad může z moci úřední rozhodnout o změně návrhu smlouvy podle odstavce 2, pokud tento návrh nesplňuje podmínky podle odstavců 1, 2 a 8; držitel poštovní licence je povinen změněný návrh smlouvy uveřejnit na svých internetových stránkách.“. CELEX: 31997L0067, 32008L0006 Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 4 až 12. 3. V § 34 odst. 5 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 8“. 4. V § 34b odst. 4 se slova „§ 34c odst. 1“ nahrazují slovy „§ 34d odst. 1“. 5. V § 34b odst. 6 se věta druhá zrušuje.
1
6. § 34c včetně nadpisu zní: „§ 34c Financování předběžných čistých nákladů (1) Držitel poštovní licence může od 1. července do 31. prosince zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu předběžných čistých nákladů za dané zúčtovací období. (2) Úřad rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši jedné poloviny čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předcházející zúčtovací období, za něž byla výše čistých nákladů ověřena, nejvýše však ve výši jedné poloviny čistých nákladů pro dané zúčtovací období uvedených v žádosti o poštovní licenci. (3) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí předběžné čisté náklady držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.“. 7. Za § 34c se vkládají nové § 34d a 34e, které včetně nadpisů znějí: „§ 34d Financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž (1) Držitel poštovní licence může nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po skončení zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž. (2) Úřad rozhodnutím určí čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, a to ve výši čistých nákladů ověřených podle § 34b odst. 6, nejvýše však a) za kalendářní rok 2015 ve výši 700 000 000 Kč, b) za kalendářní rok 2016 ve výši 600 000 000 Kč, c) za kalendářní rok 2017 a za kalendářní roky následující ve výši 500 000 000 Kč. (3) Na úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž Úřad započte předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence. V případě, že a) čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž jsou vyšší než předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o úhradě částky ve výši jejich rozdílu držiteli poštovní licence, b) předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence jsou vyšší než čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu částku ve výši jejich rozdílu. (4) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. a) držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.
2
(5) Držitel poštovní licence je povinen vrátit částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2. CELEX: 31997L0067, 32008L0006 (6) Částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) vybírá a vymáhá Úřad. § 34e Následek porušení povinnosti držitele poštovní licence (1) Došlo-li k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele poštovní licence, Úřad rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady zvýšené o částku odpovídající 1 promile denně z těchto uhrazených nákladů, nejvýše však do výše těchto uhrazených nákladů, a to ode dne, kdy k jejich úhradě došlo, do dne vydání rozhodnutí. (2) Neoprávněně uhrazené náklady podle odstavce 1 vybírá a vymáhá Úřad.“. 8. V § 36a odst. 1 písmeno c) zní: „c) stanovuje čisté náklady na poskytování a zajišťování základních služeb, vydává rozhodnutí o určení předběžných čistých nákladů a o určení čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž a rozhoduje o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady,“. 9. V § 36a odst. 1 písmeno n) zní: „n) rozhoduje o změně návrhu smlouvy o přístupu k poštovní infrastruktuře podle § 34 odst. 3.“. 10. V § 36a odst. 3 se slova „na poskytování a zajišťování základních služeb podle § 34b“ nahrazují slovy „a předběžných čistých nákladů podle § 34b a 34c“. 11. V § 37 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) za každé zúčtovací období zveřejní zprávu, která obsahuje informace o ověřené výši čistých nákladů, o nehmotných a tržních výhodách držitele poštovní licence podle § 34b a o provedených úhradách předběžných čistých nákladů a čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž; tato zpráva je součástí výroční zprávy o činnosti Úřadu podle zákona o elektronických komunikacích.“. 12. V § 37a odst. 2 se na konci písmene n) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno o) se zrušuje. Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno o).
3
13. V § 37a odst. 2 písm. o) se číslo „10“ nahrazuje číslem „12“. 14. V § 37a odst. 3 písm. f) se slova „7 nebo 8“ nahrazují slovy „2, 3, 9 nebo 10“. 15. V § 37a odst. 4 písm. a) se slova „nebo podle odstavce 2 písm. o),“ zrušují. 16. V § 37a odst. 4 písm. d) se slova „nebo p)“ nahrazují slovy „nebo o)“. 17. V § 38 odst. 2 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 5“. 18. V § 41 odst. 1 se slova „§ 32b odst. 3,“ zrušují.
Čl. II Přechodné ustanovení Při úhradě čistých nákladů na poskytování základních služeb, o niž bylo požádáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 432/2012 Sb., o způsobu vedení evidence výnosů a příjmů provozovatele, který poskytuje poštovní služby nebo zajišťuje zahraniční poštovní služby, se zrušuje.
Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.
4
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. Obecná část A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace 1.1. Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. 1.2. Definice problému (právní a faktické nedostatky stávající právní úpravy) Dne 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 221/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jehož cílem bylo provést transpozici příslušných právních předpisů evropského práva, a umožnit tak liberalizaci poskytování služeb na poštovním trhu.1 Nynější návrh je předkládán s ohledem na skutečnost, že zmíněnou novelou nastavený způsob kompenzace čistých nákladů na poskytování základních služeb prostřednictvím kompenzačního fondu nezajišťuje držiteli poštovní licence dostatečnou kompenzaci čistých nákladů, přičemž zároveň významným způsobem zatěžuje subjekty podnikající na trhu poštovních služeb a představuje proto možnou překážku podnikání na tomto trhu. Za účelem zajištění transparentnosti podmínek přístupu do sítě držitele poštovní licence se zároveň navrhuje doplnění povinnosti držitele poštovní licence uveřejnit na svých internetových stránkách stanovené informace týkající se přístupu k síti, a to včetně návrhu na uzavření smlouvy o přístupu. Zákon o poštovních službách ve znění liberalizační novely pro případ vzniku čistých nákladů konstruuje tzv. kompenzační fond. Příspěvky do fondu jsou upraveny tak, že by měli přispívat všichni poštovní operátoři včetně držitele poštovní licence, dle svých podílů na trhu všech poštovních služeb. To v praxi znamená, že držitel poštovní licence na kompenzaci svých vlastních čistých nákladů poskytne do kompenzačního fondu sám sobě většinu (podle odhadu cca 75%) těchto nákladů. Reálně tak může být držiteli poštovní licence z fondu kompenzována pouze relativně malá část (podle odhadu cca 25 %) čistých nákladů vznikajících v důsledku plnění státem uložených povinností. Navíc čisté náklady až do výše 1% celkových nákladů držitele poštovní licence stávající právní úprava považuje za spravedlivé a kompenzovány nejsou. Výsledná kompenzace tak velmi pravděpodobně bude vůči celkovému objemu nákladů držitele poštovní licence zcela zanedbatelná. Poptávka po tradičních poštovních službách dlouhodobě klesá. Současně je však držitel poštovní licence povinen udržovat poměrně rozsáhlou a nákladnou infrastrukturu k zajištění své povinnosti zajistit všeobecnou dostupnost základních služeb na celém území České republiky (tzv. poštovní povinnost) dle podmínek stanovených zákonem o poštovních službách a prováděcími předpisy k němu vydanými (doručování 5 dní v týdnu, doručování do odlehlých oblastí, povinnost zajišťovat síť pošt ve stanovené hustotě). Elektronická substituce (nahrazování tradiční pošty elektronickou komunikací) vede k postupnému snižování schopnosti financovat plnění poštovní povinnosti z výnosů 1
Tento zákon v dalším textu označujeme též jako „liberalizační novelu“.
5
poskytování těchto služeb. Jednotkové náklady na zajištění poštovní povinnosti budou z výše uvedených důvodů i nadále růst, což je současně důvodem poklesu zájmu o poskytování těchto služeb ze strany ostatních provozovatelů poštovních služeb (konkurentů držitele poštovní licence). Vzhledem k růstu jednotkových nákladů na zajištění všeobecné dostupnosti základních služeb jsou v celoevropském měřítku provozovatelé poštovních služeb pověření plněním této povinnosti čím dál více závislí na pomoci státu při zajištění všeobecné dostupnost těchto služeb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES (dále jen „Poštovní směrnice“), ve svém čl. 7 odst. 1 stanoví, že členské státy mohou financovat poskytování všeobecných poštovních služeb (v terminologii zákona o poštovních službách „základních služeb“) v souladu s jedním nebo více způsoby uvedenými v tomto článku nebo jakýmkoli jiným způsobem, který je v souladu se Smlouvou o ES. Způsoby výslovně zmíněnými v čl. 7 Poštovní směrnice jsou zajištění poskytování všeobecných služeb prostřednictvím zadání veřejné zakázky na tyto služby v souladu s platnými pravidly a předpisy pro zadávání veřejných zakázek; mechanismus náhrad poskytovaných dotyčnému podniku či dotyčným podnikům z veřejných prostředků a vyrovnávací fond, který může být financován z poplatků hrazených poskytovateli nebo uživateli služeb. Z evropského srovnání vyplývá, že členské státy EU, které poskytují poskytovatelům všeobecných poštovních služeb kompenzaci, tak činí ve většině případů s využitím svých veřejných rozpočtů a nikoliv prostřednictvím kompenzačního fondu. Ačkoliv je institut kompenzačního fondu legislativně zaveden ve většině členských zemí EU (22 členských států), aktivně je dosud využíván pouze v několika málo zemích (Slovensko, Itálie, Kypr, Estonsko).2 Mezi země, které v posledních letech v různé formě využily svých veřejných rozpočtů ke krytí čistých nákladů všeobecných poštovních služeb, patří Španělsko, Itálie, Polsko, Norsko, Francie, Velká Británie, Belgie, Německo3, ale také např. Slovensko. Tab. č. 1: Formy kompenzace ve vybraných členských státech EU země Belgie Česká rep. Estonsko Francie
název bpost
forma kompenzace USO kompenzační fond komenzační fond kompenzace přes aktivován veřejné zdroje ne ne ano
Česká pošta
ano
ne
ne
Eesti Post
ano
ano
ne
La Poste
ano
ne
ano
Itálie
Poste Italiane
ano
ano
ano
Kypr
Cyprus Post
ano
ano
ne
Deustche Post DHL
ano
ne
ano
Německo Norsko
Posten
ne
ne
ano
Polsko
Poczta Polska
ano
ne
ano
Österreichische Post AG
ano
ne
ne
Slovenská pošta
ano
ano
ano
Correos
ano
ne
ano
Royal Mail Group/Post Office
ano
ne
ano
Rakousko Slovenská rep. Španělsko Velká Británie
Zdroj: Main developments in the postal sector (2010–2013) – WIK Consult/Jim Campbell (August 2013) a údaje jednotlivých poštovních operátorů do roku 2013 2
Main developments in the postal sector (2010–2013) – WIK Consult/Jim Campbell (August 2013), str. viii, a údaje jednotlivých poštovních operátorů. 3 Main developments in the postal sector (2010–2013) – WIK Consult/Jim Campbell (August 2013), str. vii, viii, a údaje jednotlivých poštovních operátorů.
6
Příklady financování univerzální služby ve vybraných členských státech EU Belgie (bpost) Podobně jako ve většině západoevropských států byl poštovní trh v Belgii plně liberalizován o dva roky dříve než v České republice, tedy k 1. 1. 2011. V souladu s evropskou legislativou belgický stát pověřil bpost zajištěním tzv. univerzální služby (USO) na dobu osmi let do 31. 12. 2018. Poskytovatel univerzální služby v Belgii má povinnost vyčíslit výši čistých nákladů USO. Kalkulace je následně předložena poštovnímu regulátorovi k ověření. Výpočet čistých nákladů USO je proveden formou porovnání čistých nákladů v tzv. základním (čisté náklady poskytovatele USO s povinností) a alternativním scénáři (čisté náklady poskytovatele bez povinnosti USO). V případě, kdy čisté náklady v kalendářním roce převýší 3% celkového obratu poskytovatele USO v segmentu poskytované univerzální služby, má stát povinnost tyto čisté náklady poště kompenzovat. Do současné doby však kompenzační fond nebyl použit. Vedle povinnosti USO má belgická pošta další povinnosti poskytovat vybrané služby tzv. obecného hospodářského zájmu (SGEI). Tyto povinnosti jsou zaneseny ve smlouvě uzavírané mezi poštou a státem (tzv. Management contract). Mezi služby, které pošta má povinnost poskytovat, patří povinnost provozovat poštovní pobočkovou síť v určeném rozsahu (více než 1300 poboček z čehož min. 650 musí být vlastních provozoven bpost), který je širší, než je poště uloženo dle povinnosti USO a který je současně větší než by pošta provozovala v komerčním scénáři. Další povinností uložené belgické poště jsou: doručování novin a časopisů, poskytování základních bankovních služeb, doručování a zajištění výplaty důchodů. Nad rámec výše uvedených pravidelně se opakujících povinností je belgická pošta pověřena i dalšími SGEI činnostmi, za které jí též náleží kompenzace. Jedná se např. o roznos volebních lístků a dalších volebních materiálů, kompenzace za cenově zvýhodněné doručování pro zákonem určené organizace (např. neziskové organizace), tisk, prodej, výměny rybářských lístků. V neposlední řadě je to také kompenzace za sociální roli poštovního doručovatele (resp. místní příslušnost v odloučených lokalitách), kterou vykonává zejména s ohledem na občany, kteří žijí sami a jsou ohroženi vyloučením ze společnosti (např. pomoc při realizaci elektronických plateb občanům a čas, který s těmito občany poštovní doručovatel stráví). Na poskytování služeb obecného hospodářského zájmu bpost obdržela nebo obdrží na základě smlouvy se státem (5th Management contract) zálohovou platbu ve výši 303,7 mil. eur pro rok 2013 (5th Management contract),304,4 mil. eur pro rok 2014 a 294,3 mi. eur pro rok 20154. Výše zálohové platby je stanovena na základě předpokládané výše kompenzace čistých nákladů za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (včetně přiměřeného zisku) za jednotlivá období (kalkulovaných metodou tzv. čistých odbouratelných nákladů). Následně po skončení kalendářního roku probíhá ověření skutečné výše čistých nákladů a zápočet vůči zálohové platbě.
4
Rozdílná výše zálohové platby v jednotlivých letech odpovídá rozsahu a struktuře objednávané služby ze strany belgického státu v těchto letech. Belgická pošta je pověřena nejen poskytováním pravidelně se opakujících služeb obecného hospodářského zájmu (SGEI), ale také ad hoc SGEI, a ty se mohou v jednotlivých letech lišit. Na výši plateb má také vliv vývoj indexu spotřebitelských cen.
7
Francie (LaPoste) Francouzská La Poste patří mezi pošty s největším počtem poštovních schránek na světě, má také rozsáhlou pobočkovou síť. Na základě smlouvy uzavřené mezi vládou, zástupci místní samosprávy a samotnou poštou, získává pošta k zajištění svých služeb 170 mil. eur ročně. Smlouva je uzavírána na dobu tří let, pošta tedy celkem od státu za tuto dobu obdrží 510 mil. eur. Cílem dotace je zajistit kvalitní služby všem zákazníkům bez rozdílu. Jde fakticky o podporu regionálního rozvoje a zajištění kvalitních poštovních a dalších služeb poskytovaných poštou zejména na venkově, v odlehlých městských částech a teritoriálních územích Francie. Státní dotaci pak mohou čerpat nejen vlastní pobočky La Poste, ale i partnerské pošty provozované místní municipalitou či maloobchodním prodejcem. Naprostou většinu z nich, celkem 10 190, lze nalézt právě ve venkovských oblastech. Kompenzace je poskytována k zajištění služeb v obecném hospodářském zájmu (SGEI). Mezi tyto služby patří: poskytování univerzální služby (listovní a balíkové zásilky, doručování šest dní v týdnu), přeprava a roznos tisku, regionální rozvoj, poskytování dostupných základních bankovních služeb. Další poskytovanou státní dotací pro La Poste za poskytování služeb v obecném hospodářském zájmu jsou výrazné úlevy na daních (výrazné odpočty z daňového základu). Itálie (Poste Italiane) Poštovní trh byl v Itálii liberalizován v roce 2011, v témže roce byla italská pošta na základě rozhodnutí tamního ministerstva pro ekonomický rozvoj pověřena výkonem univerzální služby na dalších 15 let, až do roku 2026. Italská pošta (Poste Italiane) nabízí svým zákazníků nejen poštovní služby, ale především finanční, bankovní, pojišťovací, logistické a telekomunikační služby. Naprostou většinu z celkového obratu společnosti tak tvoří nepoštovní služby. Itálie je jednou ze zemí, která k financování univerzální služby využívá kompenzační fond. Současně však využívá jako zdroj financování i veřejné zdroje. V roce 2012 Poste Italiane obdržela z kompenzačního fondu 343 mil. eur. Dalších 56 mil. eur pak pošta získala ze státního rozpočtu za roznos volebních lístků a tiskovin. Německo (Deutsche Post) V Německu není žádný poštovní operátor pověřen poskytováním univerzální služby. Předpokládá se, že poskytování univerzální služby zajistí všichni poštovní operátoři. Teprve v případě, kdy německý poštovní regulátor zjistí, že univerzální služba není poskytována v požadovaném rozsahu či kvalitě, tak může pověřit dominantního poštovního operátora (Deutsche Post) výkonem USO anebo uzavřít smlouvu s jinými poštovními operátory za stejným účelem. Univerzální služba v Německu je v zásadě financována z příjmů Deutsche Post z poskytování poštovních služeb. Kompenzační fond není vytvořen. Nicméně i Německo využilo možnost poskytnout svému největšímu operátorovi pomoc za účelem dlouhodobě udržitelného zajištění základních poštovních služeb. Za výrazné podpory německé vlády již v 90. letech minulého století převedla Deutsche Post postupně všechny své pošty na třetí subjekty, které se zavázaly v těchto provozovnách nadále poskytovat základní poštovní služby. Deutsche Post tak nemusí nést vysoké náklady související s provozem takto rozsáhle infrastruktury (náklady budov a osobní náklady zaměstnanců).
8
Další výraznou státní pomocí pro Deutsche Post byla úleva na penzijním pojištění svých zaměstnanců ve výši 37 mld. eur za období 1995 – 2010. Tato státní pomoc byla následně i předmětem zkoumání Evropské komise5. Na základě jejího rozhodnutí by měla německá pošta vrátit 500 až 1000 mil. eur z této pomoci. Rakousko (Österreichische Post) Österreichische Post je hlavním poskytovatelem poštovních a logistických služeb v Rakousku, nabízí i bankovní a telekomunikační služby. Její pobočková síť patří mezi nejrozsáhlejší maloobchodní sítě v Rakousku. V roce 2013 ji tvořilo celkem 1 894 poboček, z čehož 1 359 tvořily pobočky typu Partner (poštovní pobočky provozované třetí stranou). Kromě hlavních poštoven (u pošt provozovaných třetí stranou), v Rakousku zvaných Post-Partner, fungují také poštovní provozovny s omezenou nabídkou služeb (Post–Servicestellen). Poštovní trh v Rakousku byl plně liberalizován k 1. 1. 2011. Rakouský stát následně pověřil rakouskou poštu (Österreichische Post, ÖP) poskytováním univerzální služby, a podobně jako v České republice, i v Rakousku byl pro pokrytí těchto nákladů zřízen tzv. kompenzační, vyrovnávací fond. Do něj mají povinnost přispívat všichni v zemi registrování poštovní operátoři podle jejich tržního podílu z koncesovaných poštovních služeb (dopisy do hmotnosti 50 g), a to v případě, že jejich tržby z poštovní činnosti přesáhnou 1 mil. eur za rok. Kompenzace má být rakouské poště poskytnuta ale pouze za podmínky, že její náklady určené výhradně na zajištění univerzální služby přesáhnou o 2 % celkové roční náklady rakouské pošty. Kompenzační fond dosud nebyl aktivován. Slovensko (Slovenská pošta) Na plně liberalizovaném trhu působí Slovenská pošta od 1. 1. 2012. Poštový regulačný úrad (poštovní regulátor, PRÚ) udělil v srpnu 2012 Slovenské poště poštovní licenci pro poskytování univerzální služby s účinností od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2022. Poskytovatel USO do 31. 8. předkládá vyčíslení čistých nákladů za prvních 6 měsíců daného roku. Na základě těchto údajů vyčíslí PRÚ do 90 dnů předběžné čisté náklady za kalendářní rok, na jejichž základě je stanovena výše příspěvků jednotlivých provozovatelů poštovních služeb na úhradu čistých nákladů, a stanoví výši příspěvku ze státního rozpočtu. Do 31. 8. následujícího roku PRÚ rozhodne o finální výši čistých nákladů. Pokud jsou finální čisté náklady vyšší než předběžné čisté náklady, rozhodne PRÚ zároveň o zvýšení příspěvků jednotlivých provozovatelů poštovních služeb. Univerzální služba je financována prostřednictvím kompenzačního fondu spravovaného PRÚ a státního rozpočtu. Příjmy kompenzačního fondu tvoří příspěvky od jednotlivých provozovatelů. Příspěvky platí každý provozovatel, který v daném kalendářním roce poskytoval zaměnitelné služby. Poskytovatel USO v rozsahu poskytované univerzální služby příspěvek nehradí. Výše příspěvku je stanovena jako procento z předběžných čistých nákladů univerzální služby, které odpovídá podílu daného provozovatele na trhu. Podíl na trhu se spočítá jako poměr výnosů daného provozovatele k součtu výnosů všech provozovatelů poskytujících
5
Main developments in the postal sector (2010–2013) – WIK Consult/Jim Campbell (August 2013), table 218 „List of Commission State aids cases 2010-2013“, str. 79-80
9
zaměnitelné služby a výnosů poskytovatele USO z univerzální služby. Za účelem stanovení podílu předkládají provozovatelé do 31. 8. výnosy za prvních šest měsíců roku. Pokud jsou finální čisté náklady vyšší než předběžné čisté náklady, rozhodne PRÚ o zvýšení příspěvků jednotlivých provozovatelů poštovních služeb a příspěvku ze státního rozpočtu. Výše příspěvků dosahuje nejvýše 3% z výnosů provozovatele ze zaměnitelných poštovních služeb. Příspěvek hradí jednotliví provozovatelé v části odpovídající ¼ stanoveného podílu ke konci každého kalendářního čtvrtletí následujícího roku. Pokud nejsou předběžné čisté náklady pokryty stanovenou výší příspěvků jednotlivých provozovatelů, uhradí se rozdíl do 31. 1. ze státního rozpočtu. PRÚ určil čisté náklady univerzální služby za rok 2012 v částce 12 mil. eur. Podíl poskytovatele univerzální služby na trhu univerzální služby a zaměnitelných služeb byl 99,26% a podíl subjektů poskytujících zaměnitelné poštovní služby byl 0,74%. Vzhledem k tomu, bylo prakticky 100% čistých nákladů univerzální služby uhrazeno ze státního rozpočtu. Španělsko (Correos) Španělský národní poštovní operátor Correos je pověřen poskytováním univerzální služby ve Španělsku na 15 let na období let 2010 – 2025. Poskytovatel univerzální služby je povinen každý rok provést kalkulaci nákladů univerzální služby dle pravidel nastavených místním regulátorem. Vyčíslení nákladů musí být následně ověřeno nezávislým externím auditorem, který výši nákladů ověřuje v souladu s metodikou zpracovanou evropskou komisí pro oblast poštovních služeb. V roce 2011 byl za účelem úhrady nákladů USO vytvořen kompenzační fond. V případě nenaplnění fondu zajistí doplatek do potřebné výše odpovídající výši vyčíslených čistých nákladů USO stát. Dle místní legislativy jsou do fondu povinní přispívat všichni poštovní operátoři (pouze operátoři s určitým minimálním obratem jsou povinni přispívat, a to dle předem stanoveného procenta jejich obratu) vyjma samotného poskytovatele USO. Poskytovatel USO od státu obdrží na počátku kalendářního roku předplatbu na úhradu čistých nákladů USO, ta je následně na počátku příštího roku vyúčtována proti skutečně dosaženým a auditovaným čistým nákladům USO. Velká Británie (Royal Mail, Post Office) Roku 2012 došlo k úplnému rozdělení Royal Mail na dodací a podací část, vznikly tak dvě samostatné, sesterské společnosti. Úkolem oddělené Royal Mail je výhradně doručování listovních a balíkových zásilek. Jednotlivé pošty pak spadají pod společnost s názvem Post Office. Ta nabízí nejen poštovní služby, ale i ty finanční, podobně jako pošty v jiných evropských státech. Společnost Post Office na rozdíl od Royal Mail není na prodej, stát si ponechává nad pobočkovou sítí plnou kontrolu. Royal Mail je přitom poskytovatelem univerzální služby a dominantním hráčem na trhu poštovních a logistických služeb ve Velké Británii. Post Office byla založena 1. 4. 2012 jako sesterská společnost Royal Mail a jejím úkolem je zajistit požadovaný rozsah pobočkové sítě prostřednictvím zejména partnerských pošt a pošt vlastních. Financování poštovních služeb ve Velké Británii není primárně řešeno prostřednictvím kompenzačního fondu, nicméně jedná se o přímou dotaci vlády Velké Británie, zejména za účelem zajištění požadovaného rozsahu pobočkové sítě a služeb, které jsou touto sítí nabízeny. K zajištění financování vláda přistoupila k následujícím opatřením: 10
Oddělení pobočkové a dodací části původní pošty (Royal Mail x Post Office). Royal Mail byla následně privatizována (vstup na burzu a prodej akcií Royal Mail). Post Office zůstává v rukou státu. Poskytnutí Post Office Ltd. dotaci na provoz a modernizaci pobočkové sítě do roku 2015 ve výši 1,34 mld. liber6. Současně přislíbila další dotaci na období do roku 2017/2018 ve výši 640 mil. liber. To vše za předpokladu, že nedojde ke snížení počtu pošt pod 11.500.
Dotace pro Post Office Ltd. je rozložena v letech následujícím způsobem: 410 mil. liber pro finanční rok 2012-13 415 mil. liber pro finanční rok 2013-14 330 mil. liber pro finanční rok 2014-15 Cílem programu je zajištění financování rozsahu pobočkové sítě na a postupná modernizace stávajících poboček do podoby moderních náročných pošt. Výše uvedená dotace pro Post Office Ltd. byla i Evropskou komisí, která ji prohlásila za slučitelnou s pravidly pro podpory u služeb obecného hospodářského zájmu.
úrovni 11.500 pošt a nákladově méně následně schválena poskytnutí podobné
1.3. Popis současného stavu Držitelem poštovní licence je ode dne nabytí účinnosti zákona č. 221/2012 Sb. do 31. prosince 2017 Česká pošta, s. p. (dále jen „Česká pošta“), případně její právní nástupce, která je na celém území České republiky povinna poskytovat a zajišťovat základní služby podle § 3 zákona o poštovních službách. Česká pošta je poskytovatelem poštovních služeb na liberalizovaném poštovním trhu, který dosahuje ročních výnosů ve výši 19,5 mld. Kč a zisku 0,3 mld. Kč (údaje za rok 2013). Současně zaměstnává téměř 32 tis. zaměstnanců. Osobní náklady dosahují výše téměř 12 mld. Kč, což představuje 63% z celkových nákladů. Klíčový trh listovních zásilek, na kterém stojí více než 32 % výnosů České pošty, dlouhodobě klesá (tempem přibližně 10 % ročně, odpovídající 700 mil. Kč ročně, údaj z roku 2013).
6
V případě britské pošty má na výši kompenzace a její rozložení v jednotlivých letech vliv charakter této kompenzace. Cílem kompenzace (dotace) je jednak zajištění provozního financování pošt, ale současně se jedná i o podporu investičního charakteru tj. část finančních prostředků je určena na modernizaci pošt. A právě rozložení modernizace pošt v čase (tj. počet pošt, které mají být modernizovány v jednotlivých letech) má dopad na určenou výši finančních prostředků pro daný rok. Celý program dotace byl schválen ve výši 1,34 mld. liber a byl určen pro cca 6000 poboček, s tím že část dotace ve výši 180 mil. liber byla poskytnuta již ve finančním roce 2011-2012 (není uvedeno níže). Výše dotace oproti roku před zavedením nově schváleného dotačního programu pod názvem „SECURING THE POST OFFICE NETWORK IN THE DIGITAL AGE“ výrazně vzrostla a to z předchozích 150 mil. liber/rok. Dalším závazkem státu v rámci výše uvedeného dotačního programu je, že nebude docházet k žádnému rušení pošt.
11
Obr. č. 1: Pokles výnosů z vnitrostátních listovních zásilek v letech 2009 – 2013
Dosud se České poště dařilo výpadek výnosů z listovních služeb kompenzovat rozšiřováním nabídky logistických, finančních a informačních služeb a optimalizací nákladové základny. V dalších letech však pokračující pokles výnosů z listovních zásilek (zdroje pro úhradu fixních nákladů sítě pošt) převáží nad schopností České pošty jej dorovnávat z ostatních činností. Zároveň platí, že po výrazném omezení provozních nákladů v posledních letech, nemohou být tyto náklady již dále snižovány stejným tempem. Další zvyšování cen by mohlo znamenat snížení poptávky po těchto službách a v důsledku vést k navyšování jednotkových nákladů a následně cen. Obr. č. 2: Struktura výnosů ČP v r. 2013
V situaci, kdy má být podle současné právní úpravy České poště z čistých nákladů na poskytování základních služeb, které dle údajů ze žádosti České pošty o úhradu čistých
12
nákladů na poskytování základních služeb za rok 2013 dosahují výše 1 774 mil. Kč7, reálně uhrazena pouze částka ve výši 388 mil. Kč, přichází Česká pošta o zdroje, které by měla využívat pro obnovu a rozvoj, tj. investice do udržování, modernizace a rozvoje poštovní sítě, do svých zaměstnanců a do obnovy nutné infrastruktury. Za posledních 5 let (v období let 2009 – 2014) došlo na straně České pošty k úspoře provozních nákladů ve výši 2,6 mld. Kč. Tyto úspory byly realizovány zejména v oblasti osobních nákladů, nákladů na správu a údržbu budov, IT nákladů, nákladů na telekomunikace, nákladů v oblasti marketingu a poradenství, DPH a dalších režijních nákladů. Úspora osobních nákladů ve výši 1,4 mld. Kč realizovaná za období let 2009-2014 byla dosažena zejména snižováním počtu zaměstnanců (průměrný přepočtený počet zaměstnanců mezi roky 2009 a 2014 klesl o 4 095), ale také stagnací mzdové úrovně a úsporami ve variabilních složkách mezd. -
Obr. č. 3: Struktura nákladů ČP v r. 2013
-
Bez ohledu na snižování výnosů z listovních služeb Česká pošta stále spravuje stejný počet objektů a snižování nákladů pod únosnou mez se začíná negativně projevovat chátráním objektů a poklesem jejich hodnoty. Podobně i snižování nákladů do IT způsobuje zaostávání za novými trendy v oblasti IT a zvyšuje riziko poruch a výpadků IT infrastruktury. Od roku 2015 se Česká pošta může v případě nerealizování změny modelu financování čistých nákladů na poskytování základních služeb propadnout do celkové ztráty. Schopnost financovat zajišťování všeobecné dostupnosti základních služeb z výnosů těchto služeb je do značné míry závislá na počtu balíkových a listovních zásilek na obyvatele a na struktuře a hustotě poštovní sítě. Oba tyto faktory působí v případě České republiky nepříznivě. 7
Nepravomocným rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu byly čisté náklady na poskytování základních služeb za rok 2013 stanoveny ve výši 948 mil. Kč, z toho čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž ve výši 753 mil. Podle odhadovaného tržního podílu České pošty (rozhodnutí o podílech plátců na úhradě čistých nákladů dosud nebylo ČTÚ vydáno), by Česká pošta na základě tohoto výpočtu z kompenzačního fondu obdržela částku ve výši cca 190 mil. Kč, což je rovněž částka, jejíž úhrada by připadla na ostatní provozovatele poštovních služeb. V dalším textu důvodové zprávy jsou použita čísla vyplývající ze žádosti České pošty o úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb za rok 2013 , která představují maximální výši jednotlivých položek.
13
Tab. č. 2: Demografické údaje ve vybraných zemích EU, počet balíkových a listovních zásilek na obyvatele, rozsah a struktura poštovní sítě Země
Počet obyvatel (v mil.)
Hustota osídlení
Míra urbanizace (%)
Počet listovních zásilek na obyvatele
Počet balíkových zásilek na obyvatele
Počet pošt
Podíl vlastních pošt (%)
Počet pošt na 10.000 obyvatel
Belgie
11,1
(na km 2 ) 363
98%
233
n/a
1 343
49,8%
1,21
Česká rep.
10,5
133
73%
79
3
3 226
98,3%
3,07
Francie
65,3
103
86%
249
12
17 052
56,8%
2,61
Itálie
60,8
202
68%
73
5
13 310
100,0%
2,19
Německo
81,8
229
74%
218
29
24 322
0,0%
2,97
Rakousko
8,4
101
68%
331
18
1 894
28,2%
2,25
Slovenská rep.
5,4
110
55%
57
5
1 584
97,2%
2,93
46,2
91
77%
101
6
2 375
100,0%
0,51
63
250
80%
266
25-30
11 696
3,2%
1,86
Španělsko Velká Británie*
Zdroj: Demogra fi cké úda je a počty l i s tovních/ba l íkových zá s i l ek na obyva tel e dl e dokumentu "Ma i n devel opments i n the pos ta l s ector (2010–2013) – WIK Cons ul t/Ji m Ca mpbel l (Augus t 2013)" a úda je o rozs a hu a s truktuře poš tovní s ítě dl e da t uveřejněných jednotl i vými poš tovními operá tory za rok 2013
Tabulka ilustruje zejména vyšší objem listovních a balíkových zásilek na obyvatele u západoevropských zemí v porovnání se zeměmi jako Česká republika či Slovensko, kde je poměr poštovních zásilek výrazně nižší. To ve svém důsledku vede k ještě vyšším jednotkovým nákladům při poskytování základních služeb v těchto zemích a tudíž i k obtížnější situaci při zajištění dlouhodobé udržitelnosti financování základních poštovních služeb. Obdobná situace je i v Polsku či Maďarsku, kde jsou objemy poštovních zásilek na obyvatele také nižší než v západoevropských zemích. Další část tabulky pak dokládá hustotu poštovní sítě ve vybraných zemích, tj. vysokou hustotu poštovní sítě v České republice, a dále pak podíl pošt provozovaných samotným poskytovatelem základních služeb resp. pošt, které jsou provozovány třetí stranou (partnerem), která na sebe přenáší fixní náklady infrastruktury k zajištění požadovaných služeb. Ostatní provozovatelé poštovních služeb jsou nuceni nést zátěž v podobě povinnosti k platbám do kompenzačního fondu (na účet pro financování základních služeb) ve výši, která může dle údajů z žádosti České pošty o úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb za rok 2013 ročně dosáhnout celkové částky až ve výši 388 mil. Kč. Tato zátěž představuje pro celé odvětví poštovních služeb citelné břemeno a do značné míry i možnou překážku podnikání v tomto odvětví. Podle kvalifikovaného odhadu výnosy všech provozovatelů poštovních služeb, s výjimkou držitele poštovní licence, z poskytování poštovních služeb dosahují roční výše cca 4 000 mil. Kč. Výše příspěvku těchto podnikatelů by tak mohla dosáhnout až 10 % jejich ročních výnosů. To bude znamenat buď mimořádné zatížení jednotlivých provozovatelů poštovních služeb, nebo, v případě, že Český telekomunikační úřad (dále též jen „Úřad“) využije možnosti výši jejich příspěvku jako nepřiměřeně vysokou snížit, skutečnost, že držiteli poštovní licence bude uhrazena pouze zcela nepatrná část čistých nákladů (a zároveň, že bude držitel poštovní licence nést v porovnání se svými výnosy větší zátěž oproti ostatním provozovatelům poštovních služeb).
14
1.4. Identifikace dotčených subjektů a) Dotčeným subjektem je v tomto případě v prvé řadě držitel poštovní licence, kterým je až do 31. 12. 2017 Česká pošta, případně její právní nástupce. Právě držitele poštovní licence se mají dotknout hlavní změny navrhované tímto zákonem. Držitel poštovní licence je povinen zajistit stanoveným způsobem všeobecnou dostupnost tzv. základních služeb na celém území České republiky. Stávající mechanismus kompenzace čistých nákladů na zajištění této povinnosti vede k paradoxní skutečnosti, že většinu čistých nákladů hradí držitel poštovní licence sám sobě, a je tak nucen nést převážnou část břemene spojeného s financováním zajišťování všeobecné dostupnosti základních služeb na celém území České republiky z vlastních prostředků. Tento způsob financování se jeví jako dlouhodobě neudržitelný. Navrhovaná úprava mění způsob kompenzace čistých nákladů způsobem, který držiteli poštovní licence zajistí dostatečnou úhradu vzniklých čistých nákladů tak, aby povinnost zajišťování všeobecné dostupnosti základních služeb nevedla k jeho ekonomické destabilizaci. Navrhovaná úprava má dále poskytnout držiteli poštovní licence záruky související s hrazením čistých nákladů vznikajících při poskytování základních služeb (hrazení čistých nákladů prostřednictvím kapitoly státního rozpočtu, možnost požádat o úhradu tzv. předběžných čistých nákladů v roce, ve kterém vznikají). b) Dotčenými subjekty jsou dále ostatní provozovatelé poštovních služeb. Navrhované změny se jich dotýkají v oblasti poskytování příspěvků do kompenzačního fondu, které mají být zrušeny a nahrazeny úhradou čistých nákladů ze státního rozpočtu. c) Navrhovaná úprava podstatným způsobem zjednoduší činnost Úřadu, kterému nově odpadne povinnost stanovovat procentní podíly výnosů jednotlivých plátců na celkových výnosech za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb všech plátců a určovat výši platby těchto plátců do kompenzačního fondu. V důsledku navrhované úpravy vzniknou Úřadu některé nové povinnosti v souvislosti s rozhodováním o úhradě předběžných čistých nákladů. d) Dotčenými subjekty jsou nepřímo rovněž daňoví poplatníci, na něž se prostřednictvím státního rozpočtu přenáší břemeno financování čistých nákladů na poskytování základních služeb. e) Dopad na uživatele poštovních služeb se s výjimkou přenesení břemena financování čistých nákladů na poskytování základních služeb na všechny daňové poplatníky neočekává. 1.5. Popis cílového stavu Navrhovaná úprava má za cíl nastavit dlouhodobě udržitelný mechanismus financování čistých nákladů, který zajistí poskytování základních služeb v požadované kvalitě prostřednictvím sítě provozoven, jejíž hustota odpovídá požadavkům veřejnosti a dále odstranit zátěž, kterou jsou v souvislosti s financováním čistých nákladů na poskytování základních služeb prostřednictvím kompenzačního fondu nuceni nést provozovatelé poštovních služeb včetně držitele poštovní licence.
15
K zajištění výše uvedeného cíle navrhovaná právní úprava: Stanoví, že čisté náklady na poskytování základních služeb představující nespravedlivou finanční zátěž hradí stát prostřednictvím Úřadu (§ 34d odst. 4). Zavádí možnost držitele poštovní licence uplatnit tzv. předběžné čisté náklady (§ 34c). Ruší hranici, do níž se čisté náklady považují za tzv. spravedlivou finanční zátěž (stávající §34c odst. 2). Ta je nahrazena v novém ustanovení § 34d odst. 2 „zastropováním“ výše úhrady plynoucí ze státního rozpočtu. Čisté náklady na poskytování základních poštovních služeb mají být nově financovány prostřednictvím státního rozpočtu. Takové řešení odpovídá i pojetí základních poštovních služeb Poštovní směrnicí jako všeobecných služeb zajišťovaných členskými státy „ve všech místech na jejich území za dostupné ceny pro všechny uživatele“ – (čl. 3 odst. 1 Poštovní směrnice). Přenesení zátěže na státní rozpočet, a tedy nepřímo na daňové poplatníky se jeví legitimní i s ohledem na skutečnost, že prakticky všichni daňoví poplatníci jsou zároveň v té či oné podobě v postavení uživatelů poštovních služeb (ať již v pozici odesílatele či adresáta – obzvláště pokud jde o úřední korespondenci). Nový způsob financování odpovídá i skutečnosti, že základní služby jsou poskytovány ve veřejném zájmu, tedy za účelem odstranění sociálního a ekonomického vyloučení určitých oblastí státu a podpory zapojení všech občanů do moderní informační společnosti. Držitel poštovní licence je současně nově oprávněn požádat Úřad o úhradu čistých nákladů již v roce, ve kterém vznikají, a to v podobě předběžných čistých nákladů. Důvodem je skutečnost, že kompenzace čistých nákladů je možná (v ideálním případě) až v druhé polovině roku následujícího po roce, ve kterém vznikly. Velká časová prodleva mezi vznikem čistých nákladů a jejich kompenzací pak může pro držitele poštovní licence znamenat značnou ekonomickou zátěž a de facto jej nutí tyto náklady nést z jiných svých činností. Je navrhováno zrušení hranice čistých nákladů držitele poštovní licence, které jsou považovány za spravedlivé, a nejsou proto držiteli poštovní licence kompenzovány. Těmito čistými náklady, které se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž, dle současného znění § 34c odst. 2 jsou čisté náklady do výše 1 procenta celkových nákladů držitele poštovní licence za zúčtovací období. Tento institut je nově nahrazován zavedením limitů (stropů) pro výši úhrady čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž ze státního rozpočtu. Tyto limity se zároveň mají měnit (snižovat) v čase, čímž bude vytvářen tlak na držitele poštovní licence na zvyšování jeho efektivity při poskytování základních poštovních služeb. 1.6. Zhodnocení rizika Pokud by navrhovaná úprava nebyla přijata, nebyl by naplněn jí předpokládaný cíl – tedy nastavení dlouhodobě udržitelného mechanismu úhrady čistých nákladů na poskytování základních služeb v požadované kvalitě. Za takové situace hrozí, že výnosy držitele poštovní licence z činností nesouvisejících s poskytováním základních služeb již nebudou v důsledku postupujícího propadu objemu listovních služeb dostatečné k pokrytí nákladů na poskytování základních služeb, držitel poštovní licence nebude dále schopen přizpůsobit svou nákladovou strukturu a propadne se do celkové ztráty. Prostředky, které by měly být držitelem poštovní licence investovány do obnovy a rozvoje poštovní sítě, by tak byly využity pouze k úhradě vznikající ztráty, což by vedlo k ohrožení ekonomické stability držitele poštovní licence a ke snížení úrovně poskytování základních poštovních služeb. 16
Povinnost ostatních provozovatelů poštovních služeb nést zátěž v podobě povinnosti k platbám do kompenzačního fondu (na účet pro financování základních služeb) ve výši, která může dle údajů z žádosti České pošty o úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb za rok 2013 ročně dosáhnout celkové částky až ve výši 388 mil. Kč, může citelně zatížit celé odvětví a do značné míry může představovat i možnou překážku podnikání v tomto odvětví. Jako potenciální riziko spojené s výpočtem čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž (které nicméně existuje bez ohledu na přijetí navrhovaných úprav) lze označit možnost nesprávného stanovení výše čistých nákladů ze strany Úřadu a tedy potenciální překompenzaci držitele poštovní licence, která by zároveň znamenala nadměrné výdaje státního rozpočtu. Toto riziko nicméně snižuje podrobná úprava pravidel pro vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence (vyhláška č. 465/2012 Sb.) a uplatňování pravidel výpočtu čistých nákladů na poskytování základních služeb (vyhláška č. 466/2012 Sb.). Držitel poštovní licence musí současně zajistit, že dodržování schválených pravidel oddělené evidence nákladů a výnosů bude jednou ročně ověřeno osobou odborně způsobilou a nezávislou na držiteli poštovní licence a schválenou Úřadem. Dále toto riziko, resp. jeho možné negativní dopady pro státní rozpočet, snižují nastavené maximální výše úhrad čistých nákladů ze státního rozpočtu. Základní platformou pro výpočet výše čistých nákladů na poskytování základních služeb je systém oddělené evidence nákladů na jednotlivé služby poskytované držitelem poštovní licence. Tento systém je provozován na účetní bázi. Nejedná se tedy o pouhé modelování alokace nákladů vysoce citlivé na nastavení vstupních parametrů, kdy i malá změna některého z parametrů může vést k dramatickým odchylkám v konečném výsledku. Jak bylo uvedeno výše, je tato povinnost uložena držiteli poštovní licence zákonem včetně povinnosti zajistit ověření nezávislým ověřovatelem (auditorem). Úroveň komplexnosti, detailu a věrohodnosti tohoto systému odpovídá evropským standardům. Systém oddělené evidence je primárně založen na proporcionální resp. equiproporcionální alokaci systému na principu Activity Based Costing. Je tedy poměrně jednoduché odvozovat z této základní informační základny alternativní kalkulace typu What if (jako např. výpočet čistých nákladů na poskytování základních služeb), kalkulace NAC (Net Avoided Cost = odbouratelných nákladů, např. pro výpočty při podezření na nekalé/nepovolené cenové praktiky požadované zejména Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže), kalkulace LRIC/LRAIC (Long Run Incremental Average Cost = průměrné přírůstkové náklady, opět zejména pro cenové a kapacitní propočty) apod. K chybě na straně Úřadu by tak mohlo dojít pouze v případě zásadního odborného selhání, které by vedlo k tomu, že by regulační orgán nedokázal odlišit informace poskytované různými kalkulačními přístupy a docházelo by k chybné interpretaci výstupů. Toto je však vysoce nepravděpodobné. 2. Návrh variant řešení Poštovní směrnice v čl. 7 stanoví, že členské státy mohou financovat poskytování všeobecných poštovních služeb (v terminologii zákona o poštovních službách „základních služeb“) v souladu s jedním nebo více způsoby uvedenými v tomto článku nebo jakýmkoli jiným způsobem, který je v souladu se Smlouvou o ES. Způsoby výslovně zmíněnými v čl. 7 Poštovní směrnice jsou zajištění poskytování všeobecných služeb prostřednictvím zadání veřejné zakázky na tyto služby v souladu s platnými pravidly a předpisy pro zadávání veřejných zakázek; mechanismus náhrad poskytovaných dotyčnému podniku či dotyčným 17
podnikům z veřejných prostředků a vyrovnávací fond, který může být financován z poplatků hrazených poskytovateli nebo uživateli služeb. Z Poštovní směrnicí jmenovaných možností byly v rámci přípravy novely rozpracovávány pouze varianty počítající s financováním čistých nákladů na poskytování základních služeb prostřednictvím státního rozpočtu nebo kompenzačního (vyrovnávacího) fondu (popřípadě prostřednictvím kombinace obou způsobů). Možnost zajistit všeobecnou dostupnost základních služeb prostřednictvím zadání veřejné zakázky nebyla zvažována z důvodu, že již stávající zákon o poštovních službách obsahuje úpravu transparentního výběrového řízení, na jehož základě bude stanoven držitel poštovní licence pro období od 1. 1. 2018. Tento mechanismus v kombinaci s limitací výše úhrady objektivně stanovenou výši čistých nákladů zajišťuje, že výše úhrady nepřesáhne mez odpovídající oprávněným požadavkům držitele poštovní licence. Tento způsob zajištění všeobecné dostupnosti základních služeb není vhodný ani s ohledem na skutečnost, že reálně existuje jediný subjekt, který je tento úkol schopen zajistit, jakož i s ohledem na nezbytnost legislativní úpravy situace, kdy žádný z provozovatelů poštovních služeb nebude mít zájem všeobecnou dostupnost základních služeb zajistit. V evropském srovnání platí, že členské státy Evropské unie, které poskytují poskytovatelům všeobecných poštovních služeb kompenzaci, tak činí ve většině případů s využitím svých veřejných rozpočtů a nikoliv prostřednictvím kompenzačního fondu. Ačkoliv je institut kompenzačního fondu legislativně zaveden ve většině členských zemí Evropské unie (22 členských států), aktivně je dosud využíván pouze v několika málo zemích (Slovensko, Itálie, Kypr, Estonsko).8 Mezi země, které v posledních letech v různé formě využily svých veřejných rozpočtů ke krytí čistých nákladů všeobecných poštovních služeb, patří Španělsko, Itálie, Polsko, Norsko, Francie, Velká Británie, Belgie, Německo9, ale také např. Slovensko. Z hlediska formy kompenzace čistých nákladů se jako nejvhodnější z možných způsobů náhrad poskytovaných dotyčnému podniku z veřejných prostředků jeví přímá úhrada vyčíslených čistých nákladů na poskytování základních služeb, která ve srovnání s dalšími řešeními používanými v jednotlivých evropských zemích (viz bod 1.2) představuje nejvíce adresné a transparentní řešení, neboť parametry, na jejichž základě je vyrovnávací platba vypočtena, jsou předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem a mechanismus výpočtu čistých nákladů zároveň garantuje, že platba nepřesáhne meze toho, co je nezbytné k pokrytí všech (nebo části) čistých nákladů vynaložených při plnění poštovní povinností. Varianta I. – nulové řešení Tato varianta znamená ponechat stávající nevyhovující stav v oblasti úhrady čistých nákladů na poskytování základních služeb, což povede k důsledkům výše popsaným v kapitolách 1.2. Definice problému a 1.3 Popis současného stavu. Varianta II – novela zákona o poštovních službách - úhrada čistých nákladů na provozování sítě provozoven ze státního rozpočtu a ostatních čistých nákladů prostřednictvím kompenzačního fondu Tato varianta znamená volbu kombinovaného způsobu financování čistých nákladů na poskytování základních služeb, v jehož rámci by byla část čistých nákladů připadající na provozování sítě provozoven hrazena státem prostřednictvím příslušné kapitoly státního 8
Main developments in the postal sector (2010–2013) – WIK Consult/Jim Campbell (August 2013), str. viii,
a údaje jednotlivých poštovních operátorů. 9
Main developments in the postal sector (2010–2013) – WIK Consult/Jim Campbell (August 2013), str. vii,
viii a údaje jednotlivých poštovních operátorů.
18
rozpočtu, zbývající část stávajícím způsobem prostřednictvím příspěvků jednotlivých provozovatelů poštovních služeb do kompenzačního fondu. V oblasti kompenzace tzv. ostatních čistých nákladů je v této variantě doplněna povinnost státu dorovnat výši příspěvku do kompenzačního fondu v případě neuhrazení příspěvku plátcem ve lhůtě splatnosti a v případě, kdy Úřad rozhodne o tom, že výše příspěvku je pro konkrétního provozovatele poštovních služeb nepřiměřená a v důsledku toho jej sníží. Zároveň se navrhuje, aby byla výše tzv. spravedlivé zátěže, která nepodléhá kompenzaci, určována ve vztahu k nákladům na poskytování poštovních služeb, nikoli k celkovým nákladům držitele poštovní licence. Varianta III – novela zákona o poštovních službách – úhrada procentem stanovené části čistých nákladů na poskytování základních služeb ze státního rozpočtu a ostatních čistých nákladů prostřednictvím kompenzačního fondu Tato varianta znamená, podobně jako varianta II., volbu kombinovaného způsobu financování čistých nákladů na poskytování základních služeb. Oproti variantě II. se toto řešení odlišuje tím, že část čistých nákladů podléhající úhradě ze státního rozpočtu není stanovena na základě vazby části čistých nákladů na určitou specifickou oblast plnění poštovní povinnosti, ale je stanovena procentem z celkové výše čistých nákladů. Podobně jako v případě varianty II. je v oblasti kompenzace tzv. ostatních čistých nákladů i v této variantě počítáno s povinností státu dorovnat výši příspěvku do kompenzačního fondu v případě neuhrazení příspěvku plátcem ve lhůtě splatnosti a v případě, kdy Úřad rozhodne o tom, že výše příspěvku je pro konkrétního provozovatele poštovních služeb nepřiměřená a v důsledku toho jej sníží. Zároveň se i zde navrhuje, aby byla výše tzv. spravedlivé zátěže, která nepodléhá kompenzaci, určována ve vztahu k nákladům na poskytování poštovních služeb, nikoli k celkovým nákladům držitele poštovní licence. Varianta IV. – novela zákona o poštovních službách – úhrada čistých nákladů na poskytování základních služeb ze státního rozpočtu Podle této varianty jsou čisté náklady držiteli poštovní licence kompenzovány státem, a to přímo prostřednictvím příslušné kapitoly státního rozpočtu. Podobně jako ve výše zmíněných variantách se i v této variantě zároveň se navrhuje, aby byla výše tzv. spravedlivé zátěže, která nepodléhá kompenzaci, určována ve vztahu k nákladům na poskytování poštovních služeb, nikoli k celkovým nákladům držitele poštovní licence. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Varianta I. – nulové řešení Nebyly identifikovány okamžité náklady státního rozpočtu související se zachováním stávajícího stavu. Zátěž spojenou s hrazením čistých nákladů na poskytování základních služeb by byli nuceni nadále nést jednotliví provozovatelé poštovních služeb, včetně držitele poštovní licence.
19
Varianta II – novela zákona o poštovních službách - úhrada čistých nákladů na provozování sítě provozoven ze státního rozpočtu a ostatních čistých nákladů prostřednictvím kompenzačního fondu Na státní rozpočet by byla přenesena část břemene spojeného s hrazením čistých nákladů na provozování sítě provozoven. Zbývající část zátěže spojené s hrazením čistých nákladů na poskytování základních služeb by byli nuceni nadále nést jednotliví provozovatelé poštovních služeb, včetně držitele poštovní licence. Rozdělení čistých nákladů na čisté náklady na provozování sítě provozoven a ostatní čisté náklady by vedlo ke zvýšení administrativní zátěže. Nevýhodou této varianty je skutečnost, že tento způsob rozdělení čistých nákladů může komplikovat objektivní přiřazování některých nákladů podle původu jejich vzniku a správné zohlednění vzájemných vlivů jednotlivých alternativních scénářů, nehmotných výhod a pobídek k nákladové efektivnosti. Přínosem by byla částečná eliminace finanční zátěže provozovatelů poštovních služeb včetně držitele poštovní licence odpovídající výši čistých nákladů na provozování sítě provozoven, které by byly nově hrazeny ze státního rozpočtu. Varianta III – novela zákona o poštovních službách – úhrada procentem stanovené části čistých nákladů na poskytování základních služeb ze státního rozpočtu a ostatních čistých nákladů prostřednictvím kompenzačního fondu Na státní rozpočet by byla přenesena část břemene spojeného s hrazením čistých nákladů na poskytování základních služeb. Zbývající část zátěže spojené s hrazením čistých nákladů na poskytování základních služeb by byli nuceni nadále nést jednotliví provozovatelé poštovních služeb, včetně držitele poštovní licence. Přínosem by byla částečná eliminace finanční zátěže provozovatelů poštovních služeb včetně držitele poštovní licence odpovídající té části čistých nákladům na poskytování základních služeb, které by byly nově hrazeny ze státního rozpočtu. Varianta IV. – novela zákona o poštovních službách - úhrada čistých nákladů na poskytování základních služeb ze státního rozpočtu Tato varianta bude mít dopady na státní rozpočet především v tom smyslu, že na stát budou nově přeneseny povinnosti v souvislosti s kompenzací čistých nákladů na poskytování základních služeb. Přínosem je především eliminace finanční zátěže provozovatelů poštovních služeb včetně držitele poštovní licence odpovídající čistým nákladům na poskytování základních služeb hrazených ze státního rozpočtu, která umožní zachování ekonomické stability držitele poštovní licence a dalších subjektů podnikajících na poštovním trhu a zachování stávající úrovně poskytování základních poštovních služeb včetně zajištění sítě pošt. 3.2 Náklady Varianta I. – nulové řešení Nebyly identifikovány okamžité náklady státního rozpočtu související se zachováním stávajícího stavu. Česká pošta, coby držitel poštovní licence, nese při současném způsobu určení procentních podílů a výše platby na účet pro financování základních služeb (viz § 34c odst. 6 a 7) cca 75 % čistých nákladů na poskytování základních služeb (kvalifikovaný odhad podílu České pošty na trhu poštovních služeb za rok 2013). Ostatní provozovatelé poštovních služeb se na úhradě čistých nákladů na poskytování základních služeb podílejí 25 %. Z kalkulace čistých nákladů provedených Českou poštou za rok 2013 vyplývá, že podíl čistých nákladů na poskytování základních služeb připadající na Českou poštu, odpovídá částce cca 1 191 mil. 20
Kč (k níž přistupuje ještě částka tzv. spravedlivé finanční zátěže, která nepodléhá úhradě z kompenzačního fondu). Podíl připadající na ostatní provozovatele poštovních služeb se odhaduje v částce cca 388 mil. Kč. Varianta II – novela zákona o poštovních službách - úhrada čistých nákladů na provozování sítě provozoven ze státního rozpočtu a ostatních čistých nákladů prostřednictvím kompenzačního fondu Tato úprava zákona o poštovních službách předpokládá, že ze státního rozpočtu budou financovány pouze čisté náklady na provozování sítě provozoven. Zbývající část čistých nákladů by byla financována dle stávajícího modelu prostřednictvím kompenzačního fondu. Z kalkulace čistých nákladů provedených Českou poštou za rok 2013 vyplývá předpokládaný dopad do státního rozpočtu v maximální výši 1 021 mil. Kč. Na úhradě ostatních čistých nákladů by se podíleli jednotliví provozovatelé poštovních služeb dle svých podílů na trhu. Kompenzace ostatních čistých nákladů ze státního rozpočtu by přicházela do úvahy pouze v případě nenaplnění kompenzačního fondu, a to buď z důvodu rozhodnutí ČTÚ, že výše příspěvku některého z provozovatelů poštovních služeb pro něj představuje nepřiměřenou zátěž nebo v případě neuhrazení příspěvku některého z provozovatelů poštovních služeb ve lhůtě splatnosti (i když by byla platba od jednotlivých plátců následně vymáhána, lze předpokládat, že některé příspěvky budou nedobytné). Varianta III – novela zákona o poštovních službách – úhrada procentem stanovené části čistých nákladů na poskytování základních služeb ze státního rozpočtu a ostatních čistých nákladů prostřednictvím kompenzačního fondu Tato varianta by měla dopad na státní rozpočet především v tom smyslu, že na stát by byla nově přenesena povinnost k úhradě části kompenzace čistých nákladů na poskytování základních služeb. Při předpokládaném rovnoměrném rozvržení úhrady čistých nákladů na poskytování základních služeb mezi státní rozpočet a kompenzační fond vyplývá z kalkulace čistých nákladů provedených Českou poštou za rok 2013 předpokládaný dopad do státního rozpočtu v maximální výši 826 mil. Kč. Česká pošta, coby držitel poštovní licence, by při tomto modelu financování nesla cca 37,5 % čistých nákladů na poskytování základních služeb (číslo stanovené na základě kvalifikovaného odhad podílu České pošty na trhu poštovních služeb za rok 2013). Ostatní provozovatelé poštovních služeb se na úhradě čistých nákladů na poskytování základních služeb podíleli 12,5 %. Z kalkulace čistých nákladů provedených Českou poštou za rok 2013 vyplývá, že podíl čistých nákladů na poskytování základních služeb připadající na Českou poštu, by odpovídal částce cca 641 mil. Kč (k níž přistupuje ještě částka tzv. spravedlivé finanční zátěže, která nepodléhá úhradě). Podíl připadající na ostatní provozovatele poštovních služeb, odpovídá částce cca 185 mil. Kč. Kompenzace ostatních čistých nákladů ze státního rozpočtu by přicházela do úvahy pouze v případě nenaplnění kompenzačního fondu, a to buď z důvodu rozhodnutí ČTÚ, že výše příspěvku některého z provozovatelů poštovních služeb pro něj představuje nepřiměřenou zátěž nebo v případě neuhrazení příspěvku některého z provozovatelů poštovních služeb ve lhůtě splatnosti (i když by byla platba od jednotlivých plátců následně vymáhána, lze předpokládat, že některé příspěvky budou nedobytné). Varianta IV. – novela zákona o poštovních službách - úhrada čistých nákladů na poskytování základních služeb ze státního rozpočtu Tato varianta by měla dopad na státní rozpočet především v tom smyslu, že na stát by byly nově přeneseny povinnosti v souvislosti s kompenzací čistých nákladů na poskytování 21
základních služeb. Z kalkulace čistých nákladů provedených Českou poštou za rok 2013 vyplývá předpokládaný dopad do státního rozpočtu v maximální výši 1 652 mil. Kč. V důsledku úhrady čistých nákladů na poskytování základních služeb ze státního rozpočtu, dojde k eliminaci finanční zátěže provozovatelů poštovních služeb včetně držitele poštovní licence o částku odpovídající čistým nákladům, které mají být nově hrazeny ze státního rozpočtu. 3.3 Přínosy Varianta II – novela zákona o poštovních službách - úhrada části čistých nákladů na provozování sítě provozoven ze státního rozpočtu a ostatních čistých nákladů prostřednictvím kompenzačního fondu. Přijetím této varianty by došlo k vytvoření mechanismu financování základních služeb, který podstatným způsobem sníží zátěž, kterou pro celé poštovní odvětví představuje břemeno financování čistých nákladů na poskytování základních služeb. Navrhovaná právní úprava by měla přinést eliminaci finanční zátěže spojené s financováním čistých nákladů na poskytování základních služeb v případě držitele poštovní licence ve výši cca 788 mil. Kč a v případě ostatních provozovatelů poštovních služeb ve výši cca 233 mil. Kč. To by mělo přispět zachování ekonomické stability držitele poštovní licence a dalších subjektů podnikajících na poštovním trhu a zachování stávající úrovně poskytování základních poštovních služeb včetně zajištění sítě pošt. Varianta III – novela zákona o poštovních službách – úhrada procentem stanovené části čistých nákladů na poskytování základních služeb ze státního rozpočtu a ostatních čistých nákladů prostřednictvím kompenzačního fondu Přijetím této varianty by došlo k vytvoření mechanismu financování základních služeb, který podstatným způsobem sníží zátěž, kterou pro celé poštovní odvětví představuje břemeno financování čistých nákladů na poskytování základních služeb. Navrhovaná právní úprava by měla přinést eliminaci finanční zátěže spojené s financováním čistých nákladů na poskytování základních služeb v případě držitele poštovní licence ve výši cca 641 mil. Kč a v případě ostatních provozovatelů poštovních služeb ve výši cca 185 mil. Kč. To by mělo přispět zachování ekonomické stability držitele poštovní licence a dalších subjektů podnikajících na poštovním trhu a zachování stávající úrovně poskytování základních poštovních služeb včetně zajištění sítě pošt. Varianta IV. – novela zákona o poštovních službách - úhrada čistých nákladů na poskytování základních služeb ze státního rozpočtu Přijetím této varianty by bylo zajištěno nastavení dlouhodobého udržitelného mechanismu financování základních služeb (včetně sítě provozoven držitele poštovní licence). Navrhovaná právní úprava by měla přinést eliminaci finanční zátěže spojené s financováním čistých nákladů na poskytování základních služeb v případě držitele poštovní licence ve výši cca 1 264 mil. Kč (součet podílů čistých nákladů na poskytování základních služeb připadajícího na držitele poštovní licence a částky, o níž se v důsledku změny výpočtu spravedlivé zátěže sníží část čistých nákladů na poskytování základních služeb nepodléhající kompenzaci) a v případě ostatních provozovatelů poštovních služeb ve výši cca 388 mil. Kč. Tím by mělo být zajištěno zachování ekonomické stability držitele poštovní licence a dalších subjektů podnikajících na poštovním trhu a zachování stávající úrovně poskytování základních poštovních služeb včetně zajištění sítě pošt.
22
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Varianta I. – nulové řešení Tato varianta nepřináší žádné okamžité náklady státního rozpočtu. Zároveň by však byl zachován způsob kompenzace čistých nákladů na poskytování základních služeb, který držiteli poštovní licence nezajišťuje dostatečnou kompenzaci čistých nákladů, přičemž současně významným způsobem zatěžuje subjekty podnikající na trhu poštovních služeb, a představuje proto možnou překážku podnikání na tomto trhu. Nenavýšení nákladů státního rozpočtu tak v tomto případě není s to vyvážit negativa spojená s přijetím nulového řešení. Varianta II – novela zákona o poštovních službách - úhrada části čistých nákladů na provozování sítě provozoven ze státního rozpočtu a ostatních čistých nákladů prostřednictvím kompenzačního fondu Nově vzniknou náklady na státní rozpočet v rozsahu cca 1 021 mil. Kč ročně, proti kterým jde eliminace zatížení provozovatelů poštovních služeb včetně držitele poštovní licence ve shodné maximální roční částce. Výhodou oproti variantě I. je podstatné zmírnění zátěže, kterou dosavadní způsob financování čistých nákladů na poskytování základních služeb představuje pro provozovatele poštovních služeb a dosažení úhrady větší části čistých nákladů na poskytování základních služeb. Současně však platí, že velká část čistých nákladů zůstane držiteli poštovní licence neuhrazena, přičemž zátěž dopadající na jednotlivé provozovatele poštovních služeb zůstane velmi citelná. Toto řešení se z hlediska potřeb poštovního odvětví jeví jako nedostatečné. Varianta III – novela zákona o poštovních službách – úhrada procentem stanovené části čistých nákladů na ze státního rozpočtu a ostatních čistých nákladů prostřednictvím kompenzačního fondu Nově vzniknou náklady na státní rozpočet v rozsahu cca 826 mil. Kč ročně, proti kterým jde eliminace zatížení provozovatelů poštovních služeb včetně držitele poštovní licence ve shodné maximální roční částce. Výhodou oproti variantě I. je podstatné zmírnění zátěže, kterou dosavadní způsob financování čistých nákladů na poskytování základních služeb představuje pro provozovatele poštovních služeb, a dosažení úhrady větší části čistých nákladů na poskytování základních služeb. Současně však platí, že velká část čistých nákladů zůstane držiteli poštovní licence neuhrazena, přičemž zátěž dopadající na jednotlivé provozovatele poštovních služeb zůstane velmi citelná. Toto řešení se z hlediska potřeb poštovního odvětví jeví jako nedostatečné. Varianta IV. – novela zákona o poštovních službách - úhrada čistých nákladů na poskytování základních služeb ze státního rozpočtu Nově vzniknou náklady na státní rozpočet v maximálním rozsahu cca 1 650 mil. Kč ročně, proti kterým jde eliminace zatížení provozovatelů poštovních služeb včetně držitele poštovní licence ve shodné maximální roční částce. Cílem navrhované právní úpravy je především nastavení dlouhodobě udržitelného mechanismu financování čistých nákladů na poskytování základních služeb v požadované kvalitě. Při nepřijetí navrhované úpravy naopak hrozí ohrožení ekonomické stability držitele poštovní licence a dalších subjektů podnikajících na poštovním trhu, snížení úrovně poskytování základních poštovních služeb včetně zajištění
23
sítě pošt i negativní dopady v oblasti zaměstnanosti. Přínosy tak lze ohodnotit jako adekvátní, respektive převažující nad náklady. 4. Návrh řešení 4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení Varianta I. VÝHODY Nejsou nutné legislativní úpravy. Žádné dopady na státní rozpočet.
NEVÝHODY Nedojde k zakotvení dlouhodobě udržitelného systému financování čistých nákladů na zajištění základních služeb. Nedojde k eliminaci zátěže, kterou dosavadní způsob financování čistých nákladů na poskytování základních služeb představuje pro provozovatele poštovních služeb.
Varianta II. VÝHODY Dojde k zlepšení financování čistých nákladů na poskytování základních služeb. Dojde ke zmírnění zátěže, kterou dosavadní způsob financování čistých nákladů na poskytování základních služeb představuje pro provozovatele poštovních služeb.
NEVÝHODY Jsou nutné legislativní úpravy většího rozsahu. Rozdělení čistých nákladů na čisté náklady na provozování sítě provozoven a ostatní čisté náklady povede ke zvýšení administrativní zátěže. Tento způsob rozdělení čistých nákladů může zároveň komplikovat objektivní přiřazování některých nákladů podle původu jejich vzniku a správné zohlednění vzájemných vlivů jednotlivých alternativních scénářů, nehmotných výhod a pobídek k nákladové efektivnosti. Podstatná část čistých nákladů na poskytování základních služeb zůstane držiteli poštovní licence neuhrazena. Zůstane zachována podstatná část zátěže, kterou financování čistých nákladů na poskytování základních služeb představuje pro provozovatele poštovních služeb.
Varianta III. VÝHODY Dojde k zlepšení financování čistých nákladů na poskytování základních služeb. Dojde ke zmírnění zátěže, kterou dosavadní způsob financování čistých nákladů na poskytování základních služeb představuje
NEVÝHODY Jsou nutné legislativní úpravy většího rozsahu. Podstatná část čistých nákladů na poskytování základních služeb zůstane držiteli poštovní licence neuhrazena. 24
pro provozovatele poštovních služeb. Zůstane zachována podstatná část zátěže, kterou financování čistých nákladů na poskytování základních služeb představuje pro provozovatele poštovních služeb. Varianta IV. VÝHODY Ve srovnání s variantou II. a III. mají nutné legislativní úpravy pouze minimální rozsah Dojde k zakotvení dlouhodobě udržitelného systému financování čistých nákladů na poskytování základních služeb.
NEVÝHODY Jsou nutné legislativní úpravy Zvýšené výdaje státního rozpočtu v důsledku převzetí finančních povinností v souvislosti s kompenzací čistých nákladů na poskytování základních služeb státem.
Dojde k odstranění zátěže, kterou dosavadní způsob financování čistých nákladů na poskytování základních služeb představuje pro provozovatele poštovních služeb. Sníží se administrativní zátěž u plátců do kompenzačního fondu, neboť bude odstraněna současná povinnost vést evidenci výnosů a příjmů, která slouží jako zdroj informací pro stanoví podílů na úhradě čistých nákladů. S ohledem na výše identifikované náklady a přínosy všech variant byla jako nejvhodnější řešení zvolena Varianta IV. Ta však při projednávání návrhu vládou doznala ještě změn, když bylo zavedeno tzv. zastropování výše úhrady čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, což by mělo zajistit kontrolu nad výší dopadů na státní rozpočet. Zároveň by tento krok měl motivovat držitele poštovní licence ke zvyšování efektivity poskytování základních poštovních služeb. 5. Implementace doporučené varianty a vynucování Za implementaci navrhovaného způsobu řešení je zodpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu jako předkladatel zákona a Český telekomunikační úřad, který bude zajišťovat jeho vynucování ve vztahu k dotčeným subjektům. V důsledku implementace navrhovaného způsobu řešení nebudou regulované subjekty nuceny provádět žádné činnosti nad rámec těch, které musí provádět podle stávající právní úpravy. 6. Přezkum účinnosti regulace Přezkum účinnosti regulace bude provádět Český telekomunikační úřad.
25
7. Konzultace a zdroje dat Byly provedeny konzultace s regulátorem (Českým telekomunikačním úřadem) a držitelem poštovní licence (Českou poštou, s.p.). Data byla čerpána zejména ze zdrojů těchto dvou subjektů, finanční údaje pro vyčíslení nákladů a přínosů jednotlivých variant byly odvozeny ze žádosti České pošty o úhradu čistých nákladů. V rámci přípravy novely byla oslovena rovněž Hospodářská komora ČR reprezentující mimo jiné zájmy jednotlivých provozovatelů poštovních služeb a společnost Mediaservis, s.r.o., coby nejvýznamnější alternativní poskytovatel listovních služeb. Hospodářská komora ČR ve svém vyjádření zdůraznila, že povinnost přispívat na úhradu tzv. čistých nákladů základních poštovních služeb vytváří silné zábrany pro vstup nových hráčů na trh. Proces liberalizace poštovního sektoru včetně všech navazujících definic a procesů není dle Hospodářské komory ČR zákonem o poštovních službách vhodně nastaven. Hospodářská komora ČR zastává názor, že definice základních služeb je v České republice pojata příliš široce, stejně tak samotná definice poštovních služeb zahrnuje i služby, které by pod tento pojem neměly být zahrnuty. Podle názoru Hospodářské komory ČR by z povinnosti přispívat na úhradu čistých nákladů měli být vyjmuti poskytovatelé tzv. expresních zásilkových služeb, kteří podnikají na dlouhodobě liberalizovaném trhu a pro něž znamenala liberalizace poštovního trhu a vytvoření kompenzačního fondu paradoxně zhoršení jejich postavení. Výše příspěvku na úhradu čistých nákladů by měla být omezena na nejvýše 1% z čistých příjmů plátce za účetní rok, ve kterém je platba vybírána. Hospodářská komora ČR zároveň uvedla, že definice tzv. čistých nákladů je v současné zákonné úpravě stanovena chybně. Podle návrhu Hospodářské komory ČR by měl držiteli poštovní licence nárok na úhradu čistých nákladů vzniknout pouze v případě, kdy cena základní poštovní služby neuhrazuje účelně a efektivně vynaložené náklady na její poskytování nebo nevytváří přiměřený zisk v důsledku cenového rozhodnutí vydaného Úřadem. Společnost Mediaservis, s.r.o. uvedla, že základní poštovní služby si u držitele poštovní licence objednává stát, a proto by to také měl být on, kdo bude čisté náklady na ně hradit. Pokud nějaké oprávněné čisté náklady vzniknou, stane se tak v důsledku požadavků státní správy. Pokud by tak k jejich kompenzaci měl sloužit vyrovnávací fond, přenášel by stát jím vytvořené náklady na soukromoprávní subjekty. Společnost Mediaservis, s.r.o. v této souvislosti poukázala na zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, kde je universální služba plně hrazena ze státní pokladny (srov. § 49 odst. 3 tohoto zákona). Výše uvedená stanoviska potvrzují definici problému, tak jak je popsána v bodě 1.2. Požadavek Hospodářské komory ČR, aby byl nárok na úhradu čistých nákladů podmíněn cenovou regulací ze strany Úřadu nebyl zohledněn z důvodu, že vznik čistých nákladů není cenovou regulací podmíněn. C) Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie 1. Soulad s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. 2. Soulad s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami ani s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, mechanismu kompenzací nákladů vzniklých 26
s provozováním tzv. univerzální poštovní služby (institut evropského práva) se mezinárodní smlouvy netýkají. 3. Soulad s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Předložený návrh zákona není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, zejména se Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, s obecnými zásadami práva Evropské unie nebo s judikaturou Evropského soudního dvora. Z hlediska primárního práva EU je pro navrhovanou právní úpravu podstatný především čl. 106 Smlouvy a fungování EU (dále jen „SFEU“). Podle čl. 106 odst. 1 SFEU veřejné podniky a podniky, kterým členské státy přiznávají zvláštní nebo výlučná práva, podléhají plně pravidlům práva EU pro regulaci hospodářské soutěže, včetně státních podpor. Toto pravidlo nicméně modifikuje čl. 106 odst. 2 SFEU, podle něhož podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (např. zajištěním všeobecné dostupnosti základních služeb, tak jako držitel poštovní licence), podléhají pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Členské státy tak mohou vůči poskytovatelům služeb obecného hospodářského zájmu uplatnit odchylné podmínky, které jsou nezbytné a úměrné poskytování dané služby, tzn. nepřekročí míru nezbytnou k tomu, aby poskytovateli umožnily plnit jeho úkol za hospodářsky přijatelných podmínek. Rozsudek Soudního dvora ve věci Altmark vymezil, že vyrovnávací platba za závazek veřejné služby nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 SFEU, pokud jsou kumulativně splněna čtyři kritéria:
Podnik přijímající vyrovnávací platbu musí být skutečně pověřen plněním povinností veřejné služby a tyto povinnosti musí být jasně definovány. Parametry, na jejichž základě je vyrovnávací platba vypočtena, musí být předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem. Vyrovnávací platba nesmí přesahovat meze toho, co je nezbytné k pokrytí všech (nebo části) nákladů vynaložených při plnění povinností veřejné služby se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností. Není-li výběr podniku, který má plnit povinnosti veřejné služby, v konkrétním případě učiněn v rámci řízení o zadání veřejné zakázky, jež by umožnilo vybrat uchazeče schopného poskytovat tyto služby za nejmenších nákladů pro územně správní celek (ve smyslu hospodářsky nejvýhodnější nabídky, nikoli nutně nejnižší ceny), musí být výše potřebné vyrovnávací platby určena na základě analýzy nákladů, které by při plnění těchto povinností vynaložil průměrný, správně řízený a přiměřeně vybavený podnik (se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, i zisku přiměřeného k plnění těchto povinností).
Výše uvedená kritéria navrhované znění zákona o poštovních službách splňuje (držitel poštovní licence je pověřen zajištěním všeobecné dostupnosti základních služeb a parametry výpočtu výše vyrovnávací platby jsou stanoveny zákonem tak, aby platba pokrývala pouze vzniklé čisté náklady). Plnění poskytovaná v souladu se zákonem o poštovních službách tedy nepředstavují státní podporu. 27
Předložený způsob financování čistých nákladů na provozování sítě provozoven přímo předpokládá Poštovní směrnice, která ve svém článku 7 odst. 3 písm. a) jako jednu z možností financování tzv. všeobecných služeb uvádí zavedení mechanismu náhrad poskytovaných z veřejných prostředků. Za účelem vyloučení jakýchkoliv pochybností o souladu navrhované právní úpravy s pravidly platnými pro státní podporu obsaženými v SFEU dojde v souladu s čl. 108 SFEU k notifikaci tohoto záměru Evropské komisi, která v rámci předběžného posouzení oznamovaný záměr posoudí a rozhodne, zda se nejedná o státní podporu, případně zda se jedná o státní podporu, která je slučitelná se společným trhem. D)
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Kalkulace ekonomického dopadu navrhované úpravy zákona do státního rozpočtu vychází z již dnes platné metodiky pro výpočet čistých nákladů, přičemž je v ní zohledněno i omezení výše čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž hrazené ze státního rozpočtu obsažené v navrhovaném ustanovení § 34d odst. 2. Legislativní rámec definující metodiku výpočtu čistých nákladů na poskytování základních služeb vychází z Poštovní směrnice, která byla do českého právního řádu implementována zákonem č. 221/2012 Sb. Postup při výpočtu čistých nákladů na poskytování základních služeb je upřesněn ve vyhlášce č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby. Česká pošta, coby stávající držitel poštovní licence v návaznosti na platnou legislativu provedla dle platné metodiky výpočet čistých nákladů a následně předložila Českému telekomunikačnímu úřadu žádost o úhradu čistých nákladů za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, v celkové výši 1 774 645 468 Kč. Výpočet byl následně verifikován nezávislým ověřovatelem (společnost Ernst&Young). Podkladem pro výpočet čistých nákladů je tzv. základní a alternativní scénář. Základním scénářem se rozumí chování držitele poštovní licence, který poskytuje služby v rozsahu daném poštovní licencí, v souladu s povinnostmi držitele poštovní licence stanovenými zákonem o poštovních službách a jeho prováděcími předpisy. V alternativním scénáři se držitel poštovní licence chová jako tržní subjekt, který nemá povinnost zajistit všeobecnou dostupnost základních služeb, resp. provozovat síť provozoven ve stanoveném rozsahu.
28
Tabulka č. 3: Čisté náklady na poskytování základních služeb pro rok 2013 dle předložené žádosti České pošty, s.p. o úhradu čistých nákladů Hodnota (Kč) Alternativní scénář pobočkové sítě (včetně přiměřeného zisku) 1 021 176 647 Alternativní scénář doručování (včetně přiměřeného zisku) 810 319 053 10 Alternativní scénář podpůrných procesů (včetně přiměřeného zisku) 35 917 723 11 Nehmotné tržní výhody -92 767 954 1 774 645 468 Čisté náklady na poskytování základních služeb Spravedlivá zátěž podle dosavadní právní úpravy Čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž podle dosavadní právní úpravy (hrazené z kompenzačního fondu) Čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž podle nové právní úpravy
194 668 170 1 579 977 298 1 651 808 136
Tabulka č. 4: Čisté náklady na poskytování základních služeb pro rok 2013 dle nepravomocného rozhodnutí předsedy Rady ČTÚ ze dne 3. 3. 2015 Čisté náklady na poskytování základních služeb Spravedlivá zátěž podle dosavadní právní úpravy Čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž podle dosavadní právní úpravy (hrazené z kompenzačního fondu) Čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž podle nové právní úpravy
947 739 553 194 668 170 759 129 383 824 960 221
Navrhovaná úprava zákona zásadně nemění způsob výpočtu samotných čistých nákladů. Proto je možné pro účely kalkulace ekonomických dopadů návrhu zákona vycházet z již provedené kalkulace čistých nákladů za rok 2013. V případě zachování stávající metodiky výpočtu čistých nákladů lze při zachování současného rozsahu poštovní povinnosti a základních kvalitativních požadavků stanovených vyhláškou 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování důvodně předpokládat, že výše čistých nákladů se nebude v letech 2015 až 2017 výrazně lišit od výsledků v roce 2013. Důvodem je samotný způsob výpočtu čistých nákladů vycházející z porovnávání základního a alternativního scénáře fungování držitele poštovní licence. 10
Alternativní scénář podpůrných procesů: V situaci, kdy by Česká pošta nebyla poskytovatelem základních služeb, nemusela by vynaložit náklady související s následujícími povinnostmi (měření dob dopravy a přepravních toků, audit oddělené evidence nákladů základních poštovních služeb, příprava podkladů pro výpočet čistých nákladů, osobní náklady specializovaných odborných útvarů zřízených ke komunikaci s regulátorem). 11 Nehmotné tržní výhody: V situaci, kdy by Česká pošta nebyla poskytovatelem základních služeb, nenabývala by následujících nehmotných a tržních výhod (výhoda vyšších výnosů za všechny služby z titulu povinnosti poskytovat základní služby, Výhody z vydávání poštovních známek, Dodatečné příjmy z reklamy, Osvobození základních poštovních služeb od DPH).
29
Za účelem kontroly nad výši výdajů ze státního rozpočtu je na základě rozhodnutí vlády v navrhovaném § 34d odst. 2 zaváděna maximální výše (strop) úhrady čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, které jsou jinak určovány ve výši čistých nákladů ověřených ze strany ČTÚ. Pro rok 2015, za nějž poprvé úhrada proběhne podle nové právní úpravy (realizována bude ale až v roce 2016 na základě žádosti, kterou je třeba podat do konce srpna 2016), je tento limit nastaven ve výši 700 mil. Kč. V dalších letech pak bude snižován vždy o 100 mil Kč za účelem dalšího snižování dopadů na státní rozpočet i za účelem zvyšování tlaku na držitele poštovní licence směrem ke zvyšování jeho nákladové efektivnosti při poskytování základních služeb. Hranice platná pro zúčtovací období 2017 (500 mil. Kč) by měla zůstat zachována ve stejné výši i pro další roky. Tehdy již ale skutečnou výši úhrad čistých nákladů může ovlivnit konkurence mezi uchazeči ve výběrovém řízení, v němž bude postupem dle § 22 určen držitel poštovní licence na další období. Tabulka č. 5: Maximální výše úhrady čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž dle navrhovaného § 34d odst. 2 Za zúčtovací období 2015 (úhrada v roce 2016) Za zúčtovací období 2016 (úhrada v roce 2017) Za zúčtovací období 2017 (úhrada v roce 2018) Za každé další následující zúčtovací období
700 mil. Kč 600 mil. Kč 500 mil. Kč 500 mil. Kč
Vzhledem ke skutečnosti, že výše popsané částky nedosahují výše čistých nákladů na poskytování základních služeb pro rok 2013 dle předložené žádosti České pošty, s.p. o úhradu čistých nákladů, ani výše čistých nákladů na poskytování základních služeb pro rok 2013 dle nepravomocného rozhodnutí předsedy Rady ČTÚ ze dne 3. 3. 2015, lze oprávněně očekávat, že v jednotlivých letech bude úhrada ze státního rozpočtu realizována v nejvyšší zákonem připuštěné míře. Vývoj výše čistých nákladů závisí na počtu a druhu základních služeb definovaných v § 3 odst. 1 zákona o poštovních službách, které budou zahrnuty do poštovní povinnosti držitele poštovní licence (obsahem poštovní povinnosti je podle § 21 zákona o poštovních službách povinnost zajistit všeobecnou dostupnost některých nebo všech základních služeb), na rozsahu základních kvalitativních požadavků stanovených vyhláškou 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování (zejména požadavky na dostupnost pošt, dostupnost poštovních schránek, procento zásilek, které musí být povinně dodány následující pracovní den po dni podání) a na minimálním počtu pošt stanoveném nařízením vlády vydaným na základě § 3 odst. 2 písm. a) zákona o poštovních službách. Změnu rozsahu poštovní povinnosti upravuje § 23 zákona o poštovních službách. Úřad může rozsah poštovní povinnosti zúžit, zjistí-li na základě přezkumu a konzultace podle § 37 odst. 4 a 5, že poskytování některé základní služby, která je obsažena v poštovní licenci, je zajištěno na celém území České republiky za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění dotčené základní služby podle tohoto zákona. Přezkum rozsahu poštovní povinnosti Úřad zahájí již v roce 2016. Výši čistých nákladů tak může stát prostřednictvím vlády, respektive Úřadu do značné míry řídit pomocí změn rozsahu požadavků kladených na držitele poštovní licence. Přesto není pravděpodobné, že by výše čistých nákladů klesla pod hranici stanovenou 30
v navrhovaném § 34d odst. 2 pro jednotlivé kalendářní roky jako maximální výši úhrady čistých nákladů ze státního rozpočtu. Dalším faktorem ovlivňujícím budoucí výši čistých nákladů je postupný převod provozoven držitele poštovní licence na třetí subjekty (územní samosprávné celky, místní prodejny, obchodní centra apod.). Tyto provozovny jsou dle vyhlášky č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování, plnohodnotnými poštami, protože občanům poskytují základní poštovní služby a zachovávají vysokou dostupnost pošt. Důsledkem převodu provozoven držitele poštovní licence na třetí subjekty je snižování fixních nákladů držitele poštovní licence, a tedy i čistých nákladů na poskytování základních služeb. Od 1. 1. 2018 bude držitel poštovní licence určen na základě výběrového řízení. Jedním z kritérií výběrového řízení je i výše čistých nákladů na poskytování a zajišťování základních služeb v požadovaném rozsahu a kvalitě uvedená v žádosti o udělení poštovní licence, přičemž i pro toto další období bude platný strop úhrady čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž ve výši 500 mil. Kč. Dle navrhované právní úpravy bude čisté náklady (včetně předběžných čistých nákladů) hradit stát prostřednictvím Úřadu, tedy z jeho rozpočtové kapitoly. Přijetí navrhovaného zákona bude muset být zohledněno při sestavování státního rozpočtu, resp. rozpočtu ČTÚ. F)
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
Navržené změny nejsou v rozporu s požadavkem zákazu diskriminace. G) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Návrh zákona nezasahuje do ochrany soukromí a osobních údajů. H)
Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení
Z hlediska korupčních rizik je podstatné, že navrhovaná úprava přináší zjednodušení mechanismu kompenzace čistých nákladů. Provozovatelé poštovních služeb s výjimkou samotného držitele poštovní licence se již na kompenzacích nebudou podílet, nebude tedy třeba stanovovat jejich podíl na příspěvcích do kompenzačního fondu a tyto příspěvky vymáhat. V rámci zhodnocení korupčních rizik lze konstatovat, že navrhovaná úprava korupční rizika ve srovnání se stávajícím stavem snižuje. Současný způsob financování čistých nákladů na poskytování základních služeb prostřednictvím příspěvků jednotlivých provozovatelů poštovních služeb vytváří situaci, kdy jsou výsledky hospodaření prakticky všech provozovatelů poštovních služeb do značné míry závislé na rozhodnutí Úřadu o výši čistých nákladů na poskytování základních služeb a podílu jednotlivých provozovatelů poštovních služeb na jejich úhradě. Takové řešení lze z hlediska korupčních rizik vyhodnotit jako více rizikové oproti situaci, kdy je podle nové právní úpravy na rozhodnutí Úřadu závislý pouze držitel poštovní licence. Vůči držiteli poštovní licence zůstává rozsah rozhodovací pravomoci Úřadu obdobný jako dosud. Ve věci právní úpravy přístupu k infrastruktuře držitele poštovní licence, resp. vztahů držitele poštovní licence a ostatních provozovatelů poštovních služeb lze konstatovat, že 31
navržené změny vycházejí z návrhů regulátora (Českého telekomunikačního úřadu) a mají přinést větší transparentnost a vyjasnění vzájemných práv a povinností.
II. Zvláštní část K bodu 1 (§ 32b) S ohledem na nový způsob financování čistých nákladů na poskytování základních služeb, které mají být nově hrazeny ze státního rozpočtu, nikoli prostřednictvím kompenzačního fondu jako dosud, se navrhuje zrušení § 32b. Ustanovení § 32b stanoví pravidla evidence výnosů a příjmů jednotlivých provozovatelů poštovních služeb tak, aby mohl být určen procentní podíl a výše platby do kompenzačního fondu. Při změně způsobu financování čistých nákladů na poskytování základních služeb se toto ustanovení stává nadbytečným. K bodu 2 (§ 34 odst. 2 a 3) Za účelem zajištění transparentnosti podmínek přístupu do sítě se navrhuje doplnění povinnosti držitele poštovní licence uveřejnit na svých internetových stránkách stanovené informace týkající se přístupu k síti, a to včetně návrhu na uzavření smlouvy o přístupu. Zároveň se navrhuje, aby byly přímo zákonem stanoveny podstatné náležitosti smlouvy o přístupu, které jsou nezbytné pro uzavření a řádné plnění takové smlouvy. Nezbytnou náležitostí smlouvy je vymezení rozsahu a specifikace přístupu k poštovní infrastruktuře včetně podmínek, technických parametrů a ceny, a to v členění podle jednotlivých prvků a služeb. Smlouva tak musí obsahovat dohodnuté prvky poštovní infrastruktury a služby, k nimž bude umožněn přístup, včetně jejich specifikace, zejména popis charakteristik jednotlivých prvků nebo služeb, a technické parametry, které podle charakteru jednotlivých prvků nebo služeb zahrnují zejména umístění přístupových míst/bodů včetně vymezení možné doby přístupu a kapacity jednotlivých přístupových míst/bodů, způsob přístupu k poštovním přihrádkám a dodávacím schránkám, formát databáze adresátů, frekvence jejích aktualizací apod. Podstatnou náležitostí je i cena za přístup, která se sjednává v souladu s § 34 odst. 6 zákona o poštovních službách jako nákladově orientovaná. Tato cena musí být sjednána pro jednotlivé prvky a služby v jednotlivých přístupových bodech. Pro případ, že dojde ke zveřejnění návrhu v podobě, který nebude umožňovat uzavření smlouvy, která by zajistila přístup k poštovní infrastruktuře za podmínek stanovených zákonem, se Úřadu v odstavci 3 umožňuje rozhodnout o jeho změně. Smyslem této úpravy je zajistit Úřadu možnost zasáhnout v případě, že by zveřejněný návrh svým obsahem nenaplňoval svou funkci. K bodu 3 (§ 34 odst. 5) Technická úprava v návaznosti na doplnění § 34 odst. 2 a 3. K bodu 4 (34b odst. 4) Technická úprava v návaznosti na přepracování právní úpravy úhrady čistých nákladů. K bodu 5 (34b odst. 6) Je navrhováno vypuštění věty týkající se zveřejnění rozhodnutí o ověření výše čistých nákladů na poskytování základních služeb v Poštovním věstníku. Zveřejňování této informace 32
je navrženo řešit odlišným telekomunikačním úřadem.
způsobem
v rámci
zprávy
vypracovávané
Českým
K bodu 6 (§ 34c) Zakládá se oprávnění držitele poštovní licence požádat o úhradu předběžných čistých nákladů a povinnost státu k jejich úhradě. Držitel poštovní licence je tak nově oprávněn požádat Úřad o úhradu předběžných čistých nákladů, a to již ve druhém pololetí roku, ve kterém tyto náklady vznikají. Důvodem je skutečnost, že kompenzace ověřených čistých nákladů je možná (v ideálním případě) až v druhé polovině roku následujícího po roce, ve kterém vznikly (žádost lze podat do konce srpna). Velká časová prodleva mezi vznikem čistých nákladů a jejich kompenzací pak může pro držitele poštovní licence znamenat značnou ekonomickou zátěž a de facto jej nutí tyto náklady nést z příjmů z jiných svých činností. S ohledem na skutečnost, že nelze při zachování rozsahu poštovní povinnosti předpokládat zásadní meziroční výkyvy ve výši čistých nákladů na poskytování základních služeb, jsou za základ pro uřčení výše předběžných čistých nákladů brány údaje za nejbližší předchozí zúčtovací období, za nějž byla výše čistých nákladů ověřena. Toto řešení umožní rychlý a administrativně jednoduchý způsob stanovení konečné výše předběžných čistých nákladů, čímž se zajistí naplnění základní funkce tohoto institutu, a sice zajištění financování čistých nákladů v době jejich vzniku. Částka předběžných čistých nákladů bude stanovena ve výši jedné poloviny čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předchozí zúčtovací období, za nějž byla výše čistých nákladů ověřena. Tato výše by měla být dostatečná ke zmírnění břemene, které je držitel poštovní licence nucen ve vztahu k neuhrazeným čistým nákladům nést a zároveň by měla její výše zajistit, aby předběžné čisté náklady nepřevyšovaly skutečné čisté náklady na poskytování základních služeb. Zároveň je doplněno omezení, že předběžné čisté náklady mohou být stanoveny nejvýše ve výši jedné poloviny čistých nákladů pro dané zúčtovací období uvedených v žádosti o poštovní licenci. K bodu 7 (§ 34d a § 34e) § 34d odst. 1: Přebírá se stávající ustanovení § 34c odst. 1 stanovící lhůtu pro podání žádosti o úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž. V návaznosti na nový způsob financování čistých nákladů se však z něj vypouští poslední věta, podle níž je účastníkem řízení o úhradě čistých nákladů pouze žádající držitel poštovní licence. Tato skutečnost dostatečně vyplývá z ustanovení § 27 správního řádu. § 34d odst. 2: Je navrhováno stanovení hranice (zastropování) čistých nákladů držitele poštovní licence, které jsou považovány za nespravedlivé, a jsou proto držiteli poštovní licence kompenzovány, a to za účelem zajištění kontroly nad konečnou výši nároků na státní rozpočet. Pro rok 2015 je tato hranice stanovena ve výši 700 mil. Kč, následně je pro další zúčtovací období „strop“ snižován o 100 mil. Kč, což by mělo též být pobídkou držiteli poštovní licence ke zvyšování nákladové efektivnosti provozování základních poštovních služeb. Hranice platná pro zúčtovací období 2017 (500 mil. Kč) by měla zůstat zachována ve stejné výši i pro další roky. Tehdy již ale skutečnou výši úhrad čistých nákladů může ovlivnit konkurence mezi uchazeči ve výběrovém řízení, v němž bude postupem dle § 22 určen držitel poštovní licence na další období.
33
Zároveň se zavedením této regulace je navrhováno upustit od stávajícího institutu spravedlivé finanční zátěže, resp. čistých nákladů nepovažovaných za nespravedlivou finanční zátěž, za které se dle stávajícího znění § 34c odst. 2 nepovažují čisté náklady do výše 1 procenta celkových nákladů držitele poštovní licence za zúčtovací období. Problematika spravedlivé, resp. nespravedlivé zátěže je nově řešena zavedení výše popsaných „stropů“. § 34d odst. 3: Ustanovení upravuje zápočet předběžných čistých nákladů uhrazených podle § 34c na úhradu konečné částky čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž. Pokud byly předběžné čisté náklady nižší než Úřadem určená výše čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, bude rozdíl držiteli poštovní licence uhrazen. V opačném případě, tedy že na předběžných čistých nákladech bylo držiteli poštovní licence uhrazeno více, než na kolik má nakonec dle rozhodnutí Úřadu nárok, Úřad stanoví rozhodnutím povinnost držitele poštovní licence rozdíl vrátit do státního rozpočtu. V případě rovnosti těchto částek předběžných a konečných čistých nákladů bude pochopitelně proveden pouze zápočet – nárok držitele poštovní licence již byl v takovém případě pokryt uhrazenými předběžnými čistými náklady. § 34d odst. 4 až 6: Stanoví se, že úhrada rozdílu mezi předběžnými a konečnými čistými náklady bude provedena do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle § 34d odst. 2, kterými byly určeny čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž. Nedoplatek uhradí stát prostřednictvím Úřadu, přeplatek uhradí držitel poštovní licence do státního rozpočtu, přičemž se v odst. 6 výslovně stanoví, že jej vybírá a vymáhá Úřad. § 34e: Přepracování úpravy obsažené ve stávajícím § 34c odst. 11 pro situaci, kdy došlo k úhradě předběžných čistých nákladů či čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž na základě nesprávných či neúplných údajů držitele poštovní licence v návaznosti na nový způsob financování čistých nákladů na poskytování základních služeb, přičemž je navrženo i sjednocení lhůt pro úhradu finančních prostředků na délce 30 dní. K bodům 8 a 9 (§ 36a odst. 1) V reakci na změny v mechanismu úhrady čistých nákladů je třeba aktualizovat znění příslušného kompetenční ustanovení § 36a odst. 1 písm. c), zatímco v ustanovení § 36a odst. 1 písm. n) je již nadbytečná úprava kompetence stran kompenzačního fondu vypuštěna, přičemž je nahrazena kompetencí navazující na doplnění § 34 odst. 3. K bodu 10 (§ 36a odst. 3) Doplnění kompetenčního ustanovení v návaznosti na nový institut předběžných čistých nákladů. K bodu 11 (§ 37 odst. 3) Doplňuje se nová úprava zveřejňování důležitých informací o hrazení čistých nákladů ze strany Českého telekomunikačního úřadu, neboť stávající zveřejňování rozhodnutí se s ohledem na navržené změny mechanismu úhrady nezdá být vhodné. Úřad proto ve zprávě, která bude součástí výroční zprávy o jeho činnosti podle zákona o elektronických komunikacích, zveřejní informace o ověřené výši čistých nákladů, o nehmotných a tržních výhodách držitele poštovní licence a o provedených úhradách předběžných čistých nákladů a čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž. 34
K bodům 12, 15 a 16 (§ 37a odst. 2 a 4) Vypuštění skutkové podstaty správního deliktu postihující porušení povinností podle § 32b odst. 1 nebo 2 v návaznosti na vypuštění samotného § 32b. K bodu 13 (§ 37a odst. 2 písm. o)) Technická úprava v návaznosti na přečíslování odstavců v § 34. K bodu 14 (§ 37a odst. 3 písm. f)) V souvislosti s nově uloženou povinností zveřejnit podmínky přístupu k poštovní infrastruktuře, včetně návrhu smlouvy se zákon doplňuje o sankční ustanovení za porušení této povinnosti tak, aby byla zajištěna efektivní vymahatelnost uvedené povinnosti. K bodu 17 (§ 38 odst. 2) Technická úprava v návaznosti na přečíslování odstavců v § 34. K bodu 18 (§ 41 odst. 1) Technická úprava v návaznosti na zrušení § 32b. K čl. II (přechodná ustanovení): Úhrada čistých nákladů za léta 2013 a 2014 by měla proběhnout dle dosavadní právní úpravy, tedy za využití mechanismu založeného na kompenzačním fondu. První úhrada čistých nákladů podle nového systému bude provedena za zúčtovací období 2015, a to na základě žádosti, kterou bude možné podat v roce 2016. První nároky na státní rozpočet tedy vzniknou až v roce 2016 (po rozhodnutí ČTÚ). K čl. III (zrušovací ustanovení): V návaznosti na navrhované zrušení zmocňovacího ustanovení § 32b odst. 3 je navrhováno zrušit i prováděcí právní předpis, který byl na jeho základě již vydán. K čl. IV (účinnost): S ohledem na skutečnost, že výpočet a úhrada čistých nákladů probíhají vždy za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, navrhuje se nabytí účinnosti novely od začátku nejbližšího zúčtovacího období, tedy od 1. ledna 2016. V Praze dne 25. května 2015 předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r. ministr vnitra Milan Chovanec, v. r. ministr průmyslu a obchodu Ing. Jan Mládek, CSc., v. r.
35
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn § 32b Evidence výnosů a příjmů (1) Provozovatel, který je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty pro účtování o výnosech z činností spojených s provozováním poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb a z činností spojených s jinou podnikatelskou činností tak, aby mohl být určen procentní podíl a výše platby podle § 34c odst. 7 a 8. Provozovatel, který není účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu, vede samostatnou evidenci příjmů z těchto činností. (2) Provozovatel je povinen předkládat Úřadu výsledky evidence výnosů a příjmů vedené podle odstavce 1 do 30. června za předchozí kalendářní rok. Úřad je oprávněn provést kontrolu výsledků. (3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení evidence výnosů a příjmů podle odstavce 1 a formulář pro vykazování výsledků podle odstavce 2. § 34 (1) Držitel poštovní licence je povinen transparentním a nediskriminačním způsobem na základě písemné smlouvy umožnit přístup ostatním provozovatelům k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury (dále jen „poštovní infrastruktura“). Poštovní infrastruktura zahrnuje databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, poštovní přihrádky, dodávací schrány, službu dosílky, službu vrácení odesílateli, službu dodání na adresy uvedené na poštovních zásilkách. (2) Držitel poštovní licence je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách informace týkající se přístupu k poštovní infrastruktuře; držitel poštovní licence vždy uveřejní podmínky uzavření smlouvy a návrh smlouvy obsahující alespoň identifikační údaje držitele poštovní licence, rozsah a specifikaci přístupu k poštovní infrastruktuře včetně podmínek, technických parametrů a ceny, a to v členění podle jednotlivých prvků a služeb. (3) Úřad může z moci úřední rozhodnout o změně návrhu smlouvy podle odstavce 2, pokud tento návrh nesplňuje podmínky podle odstavců 1, 2 a 8; držitel poštovní licence je povinen změněný návrh smlouvy uveřejnit na svých internetových stránkách. (24) Držitel poštovní licence může odmítnout návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 1, pokud by plnění z této smlouvy mohlo vést k ohrožení činností související s poskytováním a zajišťováním základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, nebo k ohrožení bezpečnosti provozu poštovní infrastruktury. (35) Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1 do 2 měsíců ode dne zahájení 1
jednání o návrhu smlouvy, Úřad rozhodne spor o úpravě vzájemných práv a povinností na základě návrhu kterékoliv smluvní strany. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Je-li předmětem sporu cena za přístup k poštovní infrastruktuře, Úřad v rámci rozhodnutí sporu stanoví tuto cenu podle odstavce 6odstavce 8. Lhůta pro vydání rozhodnutí o sporu činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Rozhodnutí sporu uveřejní Úřad v Poštovním věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (46) Úřad může v rámci řízení o sporu uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč. (57) Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně. (68) Držitel poštovní licence sjednává ceny za přístup k poštovní infrastruktuře za nákladově orientované ceny. (79) Držitel poštovní licence umožňuje všem bezúplatně využívat poštovní směrovací čísla, kterými se rozumí číselná označení provozoven, míst anebo adresátů zavedená pro účely dodávání poštovních zásilek. (810) Držitel poštovní licence je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů na služby spojené s přístupem k poštovní infrastruktuře v souladu s prováděcím právním předpisem podle § 33a odst. 2. Ustanovení § 33a odst. 3 až 5 se použijí obdobně. (911) Držitel poštovní licence není povinen uzavřít poštovní smlouvu podle § 4 odst. 2 s provozovatelem v případě, že předmětem této smlouvy je dodání poštovních zásilek, které byly podány u tohoto provozovatele. (1012) Provozovatel je povinen poštovní zásilku, která byla u něj podána, označit tak, aby z označení bylo jednoznačně zřejmé, u kterého provozovatele byla poštovní zásilka podána. § 34b Stanovení čistých nákladů (1) Čistými náklady se rozumí rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady, které jsou nezbytné na poskytování základní služby, a výnosy získanými z poskytování základní služby, bez ohledu na to, zda výsledek je kladný nebo záporný. Čisté náklady na plnění povinnosti poskytovat základní služby se stanoví jako rozdíl mezi čistými náklady provozovatele s povinností poskytovat základní služby a téhož provozovatele bez povinnosti poskytovat základní služby. Při stanovení čistých nákladů se zohlední všechny důležité skutečnosti, včetně jakýchkoliv nehmotných a tržních výhod, které provozovatel s povinností poskytovat základní služby získá, nároku na přiměřený zisk a pobídek k nákladové efektivnosti. Čisté náklady se stanoví za kalendářní rok, v němž měl provozovatel povinnost poskytovat základní služby (dále jen „zúčtovací období“). (2) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností týkajících se základních služeb, které jsou obsaženy v poštovní licenci. Výpočet čistých nákladů na 2
poskytování jednotlivých základních služeb se provádí pro každou základní službu odděleně; je zakázáno duplicitní uvedení údajů jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a nehmotných a tržních výhod. (3) Celkové čisté náklady každého držitele poštovní licence se stanoví jako souhrn všech výsledků výpočtu čistých nákladů vzniklých z poskytování jednotlivých základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, při zohlednění veškerých nehmotných a tržních výhod a pobídek k nákladové efektivnosti. (4) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za zúčtovací období předloží držitel poštovní licence Úřadu spolu se žádostí o úhradu čistých nákladů podle § 34c odst. 1 § 34d odst. 1. Držitel poštovní licence odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Úřad je oprávněn si v průběhu ověřování výše čistých nákladů vyžádat další potřebné podklady z účetní evidence nebo jiných technických evidencí tak, aby ověřil správnost údajů zahrnutých do výpočtu. Čisté náklady Úřad stanoví postupem podle odstavce 7 na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného držitelem poštovní licence podle odstavců 1 a 2, a účetních záznamů, kterými musí být tyto výpočty doloženy, popřípadě dalších podkladů držitele poštovní licence, které byly vyžádány v průběhu ověřování. Pokud Úřad zjistí, že podklady držitele poštovní licence jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li držitel poštovní licence ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti poskytovat některou ze základních služeb, které se neúplná nebo nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladů na poskytování základních služeb. (5) Pokud držitel poštovní licence v žádosti o úhradu čistých nákladů uplatňuje vyšší čisté náklady, než které uvedl v žádosti o udělení licence, Úřad rozhodne, zda nastaly mimořádné okolnosti, které zapříčinily zvýšení čistých nákladů a které držitel poštovní licence nemohl rozumně předvídat. Tyto okolnosti je držitel poštovní licence povinen doložit. (6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů podle odstavců 4 a 5 do 60 dnů ode dne předložení nebo doplnění posledního z nich, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na držiteli poštovní licence. Rozhodnutí o ověření výše čistých nákladů na poskytování základních služeb Úřad zveřejní v Poštovním věstníku. (7) Postup Úřadu při výpočtu čistých nákladů, výpočtu čistých nákladů jednotlivých základních služeb, vymezení nehmotných a tržních výhod a jiných skutečností podle odstavce 1, a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis. § 34c Financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž (1) Žádost o úhradu čistých nákladů je držitel poštovní licence povinen doručit Úřadu nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po skončení zúčtovacího období, jinak jeho právo zanikne. Účastníkem řízení o úhradě čistých nákladů je pouze žádající držitel poštovní licence. (2) Úřad určí, zda výše čistých nákladů na poskytování základních služeb stanovená podle § 34b představuje pro držitele poštovní licence nespravedlivou finanční zátěž. Za nespravedlivou finanční zátěž se nepovažují čisté náklady do výše 1 procenta celkových 3
nákladů držitele poštovní licence za zúčtovací období. Úhradě podléhají čisté náklady ve výši, od které jsou odečteny čisté náklady nepředstavující nespravedlivou finanční zátěž stanovené podle věty druhé. (3) K úhradě vzniklých čistých nákladů Úřad zřídí účet pro financování základních služeb (dále jen „účet“), který spravuje. Účet není součástí státního rozpočtu. Prostředky účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu. (4) Příjmy účtu tvoří platby plátců a penále podle odstavce 11. Úřad vede evidenci plátců. Výdaji účtu jsou platby držitelům poštovní licence. (5) Plátcem je každý provozovatel, který poskytuje poštovní služby nebo zahraniční poštovní služby na území České republiky. (6) Za plátce se nepovažuje provozovatel, jehož výnosy v zúčtovacím období z poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb jsou v souhrnu nižší než 3 000 000 Kč. (7) Úřad stanoví rozhodnutím procentní podíly výnosů za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb jednotlivých plátců na celkových výnosech za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb všech plátců v daném zúčtovacím období. Pravomocné rozhodnutí Úřad uveřejní v Poštovním věstníku. (8) Úřad podle procentního podílu určeného podle odstavce 7 bezodkladně stanoví z čistých nákladů určených podle § 34b výši platby plátce. Na stanovenou výši platby Úřad vystaví platební výměr; lhůta splatnosti nesmí být kratší než 30 dnů. Povinnost provést platbu vzniká plátci dnem uvedeným v platebním výměru. Držitel poštovní licence, který je příjemcem úhrady čistých nákladů podle odstavce 10, není povinen platbu provést. Řízení o platebním výměru se vede s každým plátcem samostatně. Žaloba proti rozhodnutí o platebním výměru nemá odkladný účinek. (9) Výše platby podle odstavce 8 nesmí být pro plátce z hlediska jeho výnosů za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb za zúčtovací období zjevně nepřiměřená. (10) Úřad bezodkladně po obdržení plateb na účet převede peněžní prostředky držiteli poštovní licence na úhradu čistých nákladů stanovených postupem podle § 34b po odečtení výše jeho platby podle odstavce 8. (11) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z účtu na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele poštovní licence, je tento držitel poštovní licence povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit na účet nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí Úřadu. Zároveň je držitel poštovní licence povinen zaplatit penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných prostředků, nejvýše však do výše této částky. Penále je příjmem účtu. (12) Došlo-li na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytnutých plátcem ke stanovení nižšího procentního podílu tohoto plátce, stanoví Úřad na základě opraveného 4
výpočtu procentního podílu povinnost tomuto plátci uhradit rozdíl mezi původně stanovenou výší platby a novou platební povinností platebním výměrem. Takto uhrazená částka bude použita pro úhradu čistých nákladů vypočítaných za nejbližší následující zúčtovací období. (13) Při vyměřování, vybírání a vymáhání plateb Úřad postupuje podle daňového řádu. § 34c Financování předběžných čistých nákladů (1) Držitel poštovní licence může od 1. července do 31. prosince zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu předběžných čistých nákladů za dané zúčtovací období. (2) Úřad rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši jedné poloviny čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předcházející zúčtovací období, za něž byla výše čistých nákladů ověřena, nejvýše však ve výši jedné poloviny čistých nákladů pro dané zúčtovací období uvedených v žádosti o poštovní licenci. (3) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí předběžné čisté náklady držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2. § 34d Financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž (1) Držitel poštovní licence může nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po skončení zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž. (2) Úřad rozhodnutím určí čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, a to ve výši čistých nákladů ověřených podle § 34b odst. 6, nejvýše však a) za kalendářní rok 2015 ve výši 700 000 000 Kč, b) za kalendářní rok 2016 ve výši 600 000 000 Kč, c) za kalendářní rok 2017 a za kalendářní roky následující ve výši 500 000 000 Kč. (3) Na úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž Úřad započte předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence. V případě, že a) čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž jsou vyšší než předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o úhradě částky ve výši jejich rozdílu držiteli poštovní licence, b) předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence jsou vyšší než čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu částku ve výši jejich rozdílu.
5
(4) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. a) držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2. (5) Držitel poštovní licence je povinen vrátit částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2. (6) Částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) vybírá a vymáhá Úřad. § 34e Následek porušení povinnosti držitele poštovní licence (1) Došlo-li k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele poštovní licence, Úřad rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady zvýšené o částku odpovídající 1 promile denně z těchto uhrazených nákladů, nejvýše však do výše těchto uhrazených nákladů, a to ode dne, kdy k jejich úhradě došlo, do dne vydání rozhodnutí. (2) Neoprávněně uhrazené náklady podle odstavce 1 vybírá a vymáhá Úřad. § 36a (1) Úřad podle tohoto zákona a) provádí analýzy všeobecné dostupnosti základních služeb a přezkoumává nutnost uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní služby, b) vede evidenci provozovatelů a uděluje určenému provozovateli, který má povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby, poštovní licenci, c) stanovuje čisté náklady na poskytování a zajišťování základních služeb, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu čistých nákladů a rozhoduje, zda výše čistých nákladů představuje pro držitele poštovní licence nespravedlivou finanční zátěž, c) stanovuje čisté náklady na poskytování a zajišťování základních služeb, vydává rozhodnutí o určení předběžných čistých nákladů a o určení čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž a rozhoduje o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady, d) vydává rozhodnutí o ceně základních služeb a vykonává kontrolu cen v oblasti poštovních služeb, včetně poštovních služeb do zahraničí, a cen za přístup k poštovní infrastruktuře, e) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon, f) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání údajů a informací 6
stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblast regulace poštovních služeb vyplývají z členství České republiky v Evropské unii, g) stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky, h) vykonává kontrolu v oblasti poštovních služeb, i) vykonává státní statistickou službu, včetně sběru dat, v oblasti poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb, j) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem, k) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti poštovních služeb v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona, l) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě, m) rozhoduje o změně poštovních podmínek podle § 6 odst. 4, n) stanovuje, vybírá a vymáhá platby na účet pro financování základních služeb. n) rozhoduje o změně návrhu smlouvy o přístupu k poštovní infrastruktuře podle § 34 odst. 3. (2) Rada Úřadu provádí přezkum podle § 37 odst. 4, rozhoduje v řízení ve věci poštovní licence podle § 22, 23, 24 a 25 a vydává rozhodnutí o ceně jednotlivých základních služeb podle § 34a. Proti rozhodnutí Rady Úřadu není přípustný opravný prostředek. (3) Předseda Rady Úřadu v prvním stupni rozhoduje v řízení o výši a úhradě čistých nákladů na poskytování a zajišťování základních služeb podle § 34b a předběžných čistých nákladů podle § 34b a 34c a ve sporech o přístup k poštovní infrastruktuře podle § 34. (4) Stanoví-li tento zákon, že o věci rozhoduje Úřad, může statut Úřadu25) stanovit, že v prvním stupni rozhoduje předseda Rady Úřadu s výjimkou podle odstavce 2. (5) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady Úřadu, rozhoduje předseda Rady Úřadu s výjimkou podle odstavce 2. (6) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady Úřadu, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje. § 37 (1) Úřad dohlíží, zda provozovatelé plní své povinnosti podle tohoto zákona. (2) Úkony dohledu se uskutečňují a) prováděním kontroly26); pověření ke kontrole může mít formu průkazu, jehož vzor stanoví 7
prováděcí právní předpis, b) využitím poznatků získaných jiným způsobem. (3) Úřad dále a) zaujímá stanovisko ke sporům týkajícím se poskytování a zajišťování poštovních služeb, o které byl požádán, pokud je toho k vyřešení sporu zapotřebí, b) nejméně jednou ročně vhodným způsobem zveřejní, včetně zveřejnění v Poštovním věstníku, souhrnnou zprávu o plnění povinností uložených držiteli poštovní licence tímto zákonem, c) činí další opatření v zájmu řádného poskytování a zajišťování základních služeb, d) v pochybnostech rozhoduje, zda se v případě určité služby jedná o poštovní službu, a to na žádost nebo z vlastního podnětu., e) za každé zúčtovací období zveřejní zprávu, která obsahuje informace o ověřené výši čistých nákladů, o nehmotných a tržních výhodách držitele poštovní licence podle § 34b a o provedených úhradách předběžných čistých nákladů a čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž; tato zpráva je součástí výroční zprávy o činnosti Úřadu podle zákona o elektronických komunikacích. (4) Úřad pravidelně přezkoumává úroveň kvality a způsob poskytování a zajišťování základních služeb a jejich všeobecnou dostupnost na celém území České republiky podle základních kvalitativních požadavků; v případě přezkumu všeobecné dostupnosti služby dodání peněžní částky poštovním poukazem Úřad bere v úvahu obdobné služby v oblasti platebního styku, které nejsou poštovními službami. Úřad rovněž pravidelně přezkoumává povinnost držitele poštovní licence poskytovat a zajišťovat základní služby. Na základě výsledku přezkumu a po konzultaci s dotčenými subjekty podle odstavce 5 může Úřad zahájit výběrové řízení podle § 22 odst. 2 nebo řízení o změně poštovní licence podle § 23 nebo uveřejní v Poštovním věstníku sdělení o neuložení povinnosti poskytovat a zajišťovat některou ze základních služeb. Přezkum podle věty druhé musí být dokončen nejpozději 6 kalendářních měsíců před koncem platnosti poštovní licence. (5) Úřad konzultuje podle odstavce 4 a) rozsah základních služeb, které budou předmětem neuložení nebo uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní služby, a území, jehož se bude neuložení nebo uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní služby týkat, b) odůvodněný záměr Úřadu povinnost poskytovat a zajišťovat jednotlivou základní službu 1. neuložit, neboť poskytování dotčené základní služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění základních služeb podle tohoto zákona, aniž by bylo nutné tuto povinnost uložit, 2. uložit, neboť poskytování dotčené základní služby na celém území státu nebo na jeho části není zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění základních služeb podle tohoto zákona.
8
(6) Výsledky konzultace Úřad uveřejní v Poštovním věstníku. § 37a (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) poruší některou z povinností podle § 16 odst. 1, b) zjišťuje obsah poštovní zásilky v rozporu s § 16 odst. 5, c) podniká v oblasti poštovních služeb bez oprávnění nebo v rozporu s obecnými podmínkami podnikání podle § 17, d) poskytuje poštovní službu nebo zajišťuje zahraniční poštovní službu bez oprávnění podle § 18 odst. 1, e) nesplní povinnost podle § 18 odst. 5 nebo 6, nebo f) provozuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem bez poštovní licence v rozporu s § 20. (2) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že a) nezpřístupní poštovní podmínky podle § 4 odst. 1, b) neuzavře poštovní smlouvu podle § 4 odst. 2, c) v rozporu s § 6 odst. 4 neprovede ve lhůtě stanovené Úřadem změnu poštovních podmínek, d) neuveřejní informaci o změně poštovních podmínek podle § 6 odst. 3, e) zachází s poštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou v rozporu s § 7 odst. 1, f) otevře nebo prohlíží poštovní zásilku v rozporu § 8 odst. 1, 2 a 4, g) neinformuje o otevření poštovní zásilky při dodání adresáta, popřípadě odesílatele při vrácení poštovní zásilky podle § 8 odst. 3, h) prodá poštovní zásilku v rozporu s § 9 odst. 1 a 2, i) nevydá čistý výtěžek podle § 9 odst. 3, j) zničí poštovní zásilku v rozporu s § 10, k) nevyplatí poukázanou peněžní částku v rozporu § 11, l) v rozporu s § 16 odst. 7 nevydá poštovní zásilku nebo neumožní jiná opatření dotýkající se poštovní zásilky, m) nesplní povinnost podle § 18 odst. 4, 9
n) neplní informační povinnost podle § 32a, nebo o) neplní některou z povinností podle § 32b odst. 1 a 2, nebo po) neplní povinnost podle § 34 odst. 1012. (3) Držitel poštovní licence se dopustí správního deliktu tím, že a) poruší poštovní povinnost podle § 33 odst. 1 písm. a), b) nabízí poštovní služby v rozporu s § 33 odst. 1 písm. b), c) poruší některou z povinností podle § 33 odst. 4, d) poruší některou z povinností podle § 33 odst. 5, 7, 8 nebo 9, e) neplní některou z povinností podle § 33a, f) poruší některou z povinností podle § 34 odst. 7 nebo 82, 3, 9 nebo 10, nebo g) nabízí základní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, v rozporu s rozhodnutím o ceně podle § 34a odst. 2. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f), nebo podle odstavce 2 písm. o), nebo podle odstavce 3 písm. e), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nebo podle odstavce 2 písm. f) nebo l), nebo podle odstavce 3 písm. a), c), d), f) nebo g), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), nebo podle odstavce 2 písm. b), e), i), k), m) nebo n), nebo podle odstavce 3 písm. b), nebo d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), c), d), g), h), j) nebo p) nebo o). § 38 (1) Na činnost Ministerstva průmyslu a obchodu podle § 35 a na činnost Úřadu podle § 37 odst. 3 písm. a) a c) se správní řád15) nevztahuje. (2) Splnění povinnosti uložené držiteli poštovní licence rozhodnutím podle § 22 odst. 6 nebo 9 nebo § 34 odst. 3odst. 5 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.
10
§ 41 Zmocňovací ustanovení (1) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 3, § 18 odst. 1, § 32b odst. 3, § 33 odst. 4 písm. e), § 33a odst. 2 a § 34b odst. 7. (2) Vláda vydá nařízení k provedení § 3 odst. 2 písm. a). (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 37 odst. 2 písm. a).
11
Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou EU Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů Ustanovení Obsah Celex č. (část, §, odst., písm., apod.) § 34 odst. 2 „(2) Držitel poštovní licence je povinen uveřejnit na svých 31997L0067 a3 internetových stránkách informace týkající se přístupu 32008L0006 k poštovní infrastruktuře, zejména podmínky uzavření smlouvy a návrh smlouvy obsahující alespoň identifikační údaje držitele poštovní licence, rozsah a specifikaci přístupu k poštovní infrastruktuře včetně podmínek, technických parametrů a ceny, a to v členění podle jednotlivých prvků a služeb. (3) Úřad může rozhodnout o změně návrhu smlouvy podle odstavce 2, pokud tento návrh nesplňuje podmínky podle odstavce 1, 2 a 8; držitel poštovní licence je povinen změněný návrh smlouvy uveřejnit na svých internetových stránkách.“ § 34d odst. 2 (2) Úřad rozhodnutím určí čisté náklady představující 31997L0067 až 5 nespravedlivou finanční zátěž, a to ve výši čistých nákladů 32008L0006 ověřených podle § 34b odst. 6, … (3) Na úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž Úřad započte předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence. V případě, že a) čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž jsou vyšší než předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o úhradě částky ve výši jejich rozdílu držiteli poštovní licence, b) předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence jsou vyšší než čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, Úřad v rozhodnutí podle
Odpovídající předpis EU Ustanovení Obsah (čl., odst., písm., bod., apod.) Čl. 11a Je-li to nezbytné pro ochranu zájmu uživatelů nebo pro podporu účinné hospodářské soutěže a s ohledem na vnitrostátní podmínky a vnitrostátní právní předpisy, zajistí členské státy dostupnost transparentních, nediskriminačních podmínek přístupu pro prvky poštovní infrastruktury nebo pro služby poskytované v rámci všeobecných služeb, jako je například systém poštovních směrovacích čísel, databáze adres, poštovní přihrádky, dodávací schránky, informace o změně adresy, služba dosílky, služba vrácení odesílateli. Tímto ustanovením není dotčeno právo členských států přijmout opatření k zajištění přístupu do poštovní sítě za transparentních, přiměřených a nediskriminačních podmínek. Čl. 7 odst. 3
Pokud členský stát rozhodne, že povinnosti všeobecných služeb stanovené v této směrnici představují pro poskytovatele všeobecných služeb čisté náklady vypočítané s ohledem na přílohu I a představují nerovnou finanční zátěž, může zavést: a) mechanismus náhrad poskytovaných dotyčnému podniku či dotyčným podnikům z veřejných prostředků nebo b) mechanismus pro rozdělení čistých nákladů spojených s povinnostmi všeobecných služeb mezi poskytovatele služeb nebo uživatele.
1
odstavce 2 rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu částku ve výši jejich rozdílu. (4) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. a) držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2. (5) Držitel poštovní licence je povinen vrátit částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2. Číslo předpisu EU (kód CELEX) 31997L0067 32008L0006
Název předpisu EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství.
2
