VÁCLAV
DYK
VertikalnÍ zonace ryb v potocích Českomoravské vysočíny .7 Lvýšený zájem o vodní zdroje a jejíchvlestranný průzkum přinášejí v posledních letech četnépodněty k regionálním pracím, na něŽ nelze pohlížetjen z úzkéhohlediska, nebot poskytují namnoze velmi cenné doklady k řešení zá. sadních olázek. Hydrobiologická problematika, která měla u nás zásluhou FRtr. ČoVY školy tak progresivní nástup, že tkazovala cesty i sousednímzemÍm,je vlastně dnes znovu v začátcich, posuzujeme.|í ji z celostátního měřítka a s vý. jimkou těch oblastí,jimž se dostalo většípozornosti, hlavně v souvislosti s praktickým chovem ryb v rybnikářských oblastech. Ichthyologická složka těchto zkoumání má o to větši závažnost, že musí zachytit vliv proměn, jež nastaly a zapůsobily si]ně na rozšířeníryb v našípřírodě, a plně využítnových možnóstí přetvářené přírody k tomu, aby se praktické využiti tekoucíchi nadržených vod mohlo opřít o nové pokrokové poznatky. Cesta k této nezbytné nové orientaci vede i po stupních regionálních výzkumů. Potokům, stékajícímdo labského a dunajskéIropovodí se svahů Českomo. ravskévysočiny,nebyla krom prvního CANoNoVA soupisu zr.1927 po stránce rozšířeníryb věnována většípozornost, ač představují bohatou síťtoků schopných hospodářského využití nejcennějšími druhy ryb z čeledí ]ososovitých. Sledujeme-li ve vývojových etapách zeměkoule formování fauny ryb, je zřejmé, že ledová období, zatlačujíci mnohé druhy z původních sídlišé,nemohla výraz. něji změnit nebo ochudit druhovou pestrost ryb na Českomorar'skévysočině. Jedině postupný vývoj říčnísítě a ustalování toků měly určitýv]iv na výskyt ryb, obohacovaný pravidelnými migracemi do lrorních toků a prameništ;v posledních desítiletíchse zde v malé míře uplatnily i přesuny některých druhů ryb záměrně vypouštěných do potoků při rybářské péči o dobrý stav zarybnění. S hlediska průzkumu naší přírody a dalšího rozvoie rybářství je důležitépodat přehled o současnémvýskytu ryb v různých nadmořských polohách potoků Českomoravské vysočiny. S běžným roztříděním vod do rybích pásem, zavedeným FRIČEM, je možnévystačitpři praktickém obhospodařování a ďodržovánízá. konitých ustanovení v rámci rozlehlých správních jednotek, ale nevystačíme s ním zde při biocenotických výzkumech a přesné charakteristice vertikální zonace ryb, i celých jejich druhových souborů. Studiem ryb potoků Českomoravskévysočiny se na Jihlavsku jako první
85
í
soustavněji zabýval CANON (2 . hlavně s hlediska zoogeografickéhoa historic. kého), v její jihozápadní částia na Novoměstsku DYK (3_5), na odchylky vpo. sloupnosti rybích pásem zde upozornil ŠIMEK (6, 7, 8) a údaje o jihlavské a havličkobrodskéoblasti přinesl BÁRTÍK (1). Celá řada.praktiků uveřejnila příležitostné zptávy o úlovcích a zarybňování vod Českomoravské vysočiny (MAHEN, sKoRKoVSKÝ, KONT a j.), při čemžse hlavní zájem v posledních ]etech soustředil k přehradám - Žeiivské a Sečské.Poměrně malé rozměry toků vrchoviny nelákaly k speciálnímu ichthyologickémustudiu, ač jeho výsled. ky jsou základem k praktickémuvyužitía k případnémupřeladění Íauny ryb ve výhodnější soubory, jeŽ ovšem musí vycházeti ze změn, které vody prodělaly kultivací svého okolí (odlesňování, postupné vysoušeni pramenů a drobných lučních přítoků, změny v chemísmu vody, spádu, teplotách, vliv vodních staveb, a pod. ). znečišťování 1. CHARAKTERISTIKA
VOD
Na Českomoravskévysočině jsme v typické oblasti pramenišť,jejichž vody se sbírají od nadmořských výšek málo přesahujících800 m (Devět skal B37 m - Sázava, Chrudimka' Žákova hora B09 m - Sázava' Bobrůvka)' na okrajích vrchoviny jen 600-700 m (Křemešník767 m - Trnávka, Svidník 738 m _ Černovický potok, 660 m _ prameny Svitavy, 600 m - prameny oslavy atd.). Geologicky pramení a protékají vody útvarem krystalických břidlic a vyvřelin (rula a žlla), srážek má na př. Jihlava podle Gregora 609 mm, nástup p r ů m ě r n ét e p l o t y 1 0 o C j e z d e t e p r v e 2 8 . I V . ; c e ] k o v ě p a t ř í Č e s k o m o r .v y s o č i n a s výjimkou závěftných poloh v zářezech k drsné oblasti, zvláště ve své severní části.Tekoucí vody zde můŽemeprakticky rozdělit ve tři typy: a) Vrchovinné potoky s mírným spádem, podemletými hlinitými břehy (na př' prameny Jihlavy, Trnávka a j'). b) Potoky a říčky stékajícís okrajových úbočívrchoviny s většímspádem, strhanými břehy a kamenitým dnem (horní tok Svratky, pokud je bez jezi, Bobrůvkaa i'). d) Potoky protékajícírybníkem nebo ovlivněné silně odtoky rybníků (Bys. t ř i č k a ,o s l a v a ' Ž a b i n e c a i . ) . Některé z jmenovaných potoků mají ovšem i oba typy' neboť v horním toku, pokud protékají centrální plošinou vrchoviny, patří k typu a), jakmile však začnou stékat svažitým terénem do nejbližší nadŤazenétepny vodní, stá. vají se typem b), z čehožvyplývá i rozdílnost jejich ichthyofauny v různých úsecích.U mnohých vod pak je přirozený charakter setřen četnýmijezy tak, že ien v některých částechtoku shledáme původni ráz (Bobrůvka). Se spádem je přirozeně nerozlučně spiata i teplota a kyslíkatostvody, iež ovlivňuje také okolí a vegetace na březích. Některé z potoků a horních toků řek odvodňují rozlehlá
86
vrchoviště, jaká nacházíme na příklad u pramenů Sázavy, Chrudimky a pod., č.imŽje určen také počátečnícharakter jejich vody, mající množstvíjemného detritu a nakyslou reakci i neobyčejnouchudobu na vápník. Ve výskytu vodního rostlinstva jsou bohatší klidněji tekoucí potoky prvního typu' v nichŽ se vzplý. vajícírostliny (Iakušník,zdrojovka) mohou bohatě rozrůstat,kdežtovkamenitém řečištidruhého typu mají méně příznivé podmínky. Třetí typ je silně pod vli. vem rybníka, z něhož se některé druhy tvrdších,přizpůsobivějšíchlostlin šíří :S€ I D€ I IYr výhonky a pod. i do potoka odvodňujíciho rybník, přispívají k zabah. ňování, někdy dochází až k silnémupromoření vodních prostorů některými rych. l e s e r o z r ů s t a j í c í mdir u h y ( d o u š k a ) .
2.RYBÍ SoUBoRY
v PoToCÍCH
VY.soČtNy
Formování fauny ryb v potocích Českomoravskévysočinyvyžadovalo znač. né přizpůsobivosti jednak k menšímvodním prostorům, jednak k nepříznivé. mu složeni vody poblíž rašelinišť.Znrěnami v okolí a vlastním potočištibyla postupně fauna ryb také silně ovlivněna, zvláště v tom smyslu, že četnévodní 'stavby (jezy) ztižilry migrace mezi horními toky a jejich prameništní oblastí a rozlehlejšími,vodou již bohatšímiříčkami,i do nižšíchpoloh sestoupivšímiřeka. mi. Jinak ale lze vidět v biocenosách zhruba steiný obraz' jaký bezpochyby vznikl při klimatickém zmirnění po ledových dobách, jež z pohraničních hor částečněpůsobilo i na poměry vod ve vnitrozemí. Přímo na ústup a opětný ná.. vrat ryb ]edovédoby však na vrchovině patrně výrazněji nezapůsobily' Všeobecným zařazenim patří většina potoků oblasti pstru}ra,pokud nedoš]o k výraznějším úpravám toků a jejich bezprostředního okolí nebo vymizením původníchsouborůk nadmnoženía převládnutí ryb pronikajícíchz nižšíchpoloh. Zřizovánim rybníků a unikáním násad do klidnějšíchpotoků nebo jejich hlub. 'šíchtůnídošlo k obohacení některými nížinnými rybími prvky. Fauna ryb dnes představuje směsici původních druhů, ryb proniklých z n1žšichpoloh a trvale přizpůsobených horním tokům a ryb uniklých z rybníků, nacházeiících místy rovněž vyhovujícípodmínky. K nim přirozeně přistupují ještě druhy soustavně vypouštěnéříčnímirybáři k zvýšenísportovních možností'Pouze v drobných potůčcíchlze se setkat místy s původnímsloženímrybí Íauny neovlivněným zá. sahy se strany člověka.Konečně je třeba se zmínit o rybách, které jsou zce|a na ústupu a to nejenom vychytáváním, ale dlouhodobě probíhajícímzhoršováním životních podmínek (vysychání, znečišéování a pod.), jejichž představitelem je na příklad lipan podhorní ve Svratce. A) Původní
i
soubory
Postupujeme-li od pramenů potoků Českomoravskévysočiny,je ve většině vod prvním rybím obyvatelempstruh obecný f ' potoční(Trutta trutta m, f arío L. ),
I 87
rI který se zde trvale zďržoval anebo který sem pronikal v době tření a mnohdy i ve většíchkusech setrvával v těsnémprostředí prameništních stružek.Menší výběr potravy nedovo]il trvale usídleným a s vodou neodplouvajícím jedincům dosáhnout zpravidla větší kusové váhy nežli 0,5 kg. ť.,,y, ki",e střídaly pobyt v širšíchnižších částech potoků a říček podzimnim s páuy,"- za třeni pobliž pramenišť,vynikaly ovšemvětšímivahami, dosahujícímii pi., 1 kg (dé]kyokolo 50 cm). Barvitost prostředí s mosaikami drobných kaminků se odrážela i v pestrém vybarvení prameništních pstruhů (viz na pŤ. známi krásní pestře skvrnití pstruzi z pramenů Sázavy, Černovického potoka a pod.). Vysloveně trpasličí formy pstruhů přicházeji zde výjimečně jen v silně zastíněných lesních potůčcích pobliz rašelinišť,kde je stálý nedostatek potravy. V některých potocích, zv]áště přítocích horní Sázavy se brzy přiclružoval mník jednovousý (Lota lota L.), po[.,d nacháze'hlínité pádemleté břehy s dobrými kryty a dorůstal podobných kusových vah jako pstruzi. Yyužili prohlubní pod jezy v širšíchčástechpotoků, jako dobých stanovišť,ustupoval však z úse. ků peřejovitě stékajících s okrajů vrchoviny a z tůni,il;; ;;;"."ných detritem. Konkurence v potravě i v hubení plůdku byla mezi pstruhem a mníkem, vzájemná. Jakmile potok počnevytváŤetklidnějšítůně,v době povodní i bočníramena' v nichž trva]e zůstává voda' je dalšímobyvatelem potoků střevle potočni(Phoxinus phoxinus L.), jejiž ďynamLka závisí na potravních zdrojích, v nichž je značně skromná a využívá v nouzi i řasových porostů. Zhruba jiŽ těsně pod "prameny se můŽe vyskytovat v drobných ]učníchpotůčcíchnebo krátkých bočních přítocích řek, míjípeřejovité formace a mizi ve většíchtocích,které sestoupily s vrchoviny a maji již většíprocento ryb dravých. I v původníchmístech výskytu je rozmnožováni a trva]á existence střev]í silně závislá na stavech od. rostlých pstruhů, mníků a pronikajících t]oušťů' kteří v potocích, jež druhotně opanovali, zcela potlačítento původníprvek faunv K a m e n i t é č á s t id n a ' k r y l é v ě t š í m ú i l o m k y h o r n i n , v y t v á ř e j í c í m id o b r á stan o v i š t ě a b e z p e č n á m í s t ak n a l e p e n íj i k e r , j s o u b i o t o p e m v r a n k y o b e c n é( C o t t u s gobío L.), která je sice sí]něrozšířena, ale chybí jednak v.aš"íí.'itych odtocích, jednak v zanesených částechpotoků s holým dnem bez krytů' takže její výskyt je přetrhaný a můžev horním toku vůbec chybět, kdežto v proudivých kame. nitých částechpotoků sestupujícíchdo hlav4ího údolí je stabilnlm obyvatelem. Do určitémíry o hustotě jejího výskytu opět rozhoduje stav většíchpstruhů, kteří ji uchvacují hlavně na jaře, když hledá trdliště a hlídá vytřené jikry. V po. tocích vrchoviny je mpžné mluvit o jakémsi mosaikovitém výskytu vranky. Kamenité dno, ale jen s lehce plynoucí vodou bez peřejí ,yzuaui" všeobecně rozšířená mřenka mÍamorovaná (Nemachilus barbatulils L.'), iut.z. ;i nacházíme zvláště v menšíchpotocích, anebo i říčkách plynoucích po hlavní plošině vrcho. viny před jejich sestupemdo hlavních údolí a rovin. Je důležitousložkoupotravy dravých ryb, ale není tak přímo vystavena jejich útokůmjako střevle.
88
tok
hornl
s|ředni
dolní
pslruh vranka s|řev?e mřenka + hrouzek \17
A
t|ouš|, štz*a. okotrt'.
1. Černovický potok v povodí Lužnice ukazuje obvyklou vertikální zonaci ryb v neporušeném povodí (v němž tepÍve na dolním toku leží rybníky) pramenů stékajícícll s Českomoravské vysočiny (vodorovné čáry čiení po. tok na horní, střední a do]ní tok, symboly je vyznacen výskyt jednotlivých druhů ryb a vedle vyznačuji graÍicky j e j i c h z a s t o u p e n í v 1 e d n o t l í v ý c hč á s 1 e c l rt o k u ) '
V písčitých'lehce plynoucích úsecích,je b ě ž n ý mz j e v e m h r o u z e k o b e c n ý ( G o b i o g o b i o .I..), dosti přizpůsobivý i k mírně nakyslévodě a nevybíravý v prostornosti vod, neboť se vy. skytuje v potocích jen metr širokých, stejně jako ve vhodných částech řek tekoucích již předhořím. Jeho populačnídynamika je značná a teprve bohatšísoubory dravých rybv niž. ších polohách nebo nadmnožení jelci tloušti jej z původních sídlišťvytlačují'CANoN ho uvádí z potoků na Jihlavsku s druhy dopro. vázejicími pstruha: střevle, mřenka a ouklej ( o b e c n á) ' Uvedených šest druhů ryb tvoří jakousi kmenovou záklacnu ic}r'thyofaunyv !potocích Českomoravskévysočiny. Po soutoku něko]ika potoků nebo v blízkosti hlavní říčníteplry se tyto soubory přirozeně nápadně rozšiřují o druhy pronikajícív době tření proti proudu a za letních veder při poklesu kyslíkatostivody a jiných příležitostechpřechodně do potoků.
89
p
a\ í)
Ó
+
o o
-ř
^
tý 1
<.
o
#' 13 l_\
Ť
+ A
-,r' tt
o <
+ 4J
F
lok
tp
-r a
ttt
dolni
. s!řevle
o
N mřenka + hrouzek
Nr -t-, ll Il7
+
s|ředni
o psťruh
ÉA
o
horni
@
@||oušI,
*N\
'.+
2. Příklad malého potoka z povodí Svratky' jehcž pra. meništní část je na piošině vrchoviny, jíž klidněji protéká' osídlena kaprovitýrni rybami, kdežto dolní tok' rychle stékajícík hlavní odvodné tepně, má teprve pstruha jako hlavní rybu. Dole je ukázka potoka (Žabinec v povodí Sázavy, sestaveno podle výzkumů Bártíkových), v němž byl pstrrrh vychytán a zůstal len v drobném Íragmentu původnílro výskytu v nejtenších pramenech' kdežto ce1ý horní tok byl druhotně opanován nadmnoženým jelcem tlouštěrn, který se tu trvale udržel. Složení rybí iauny ve střeclrrím toku ovlivňuje rybník, dolní tok má teprve souvislejší pásmo pstruha podporované vysazováním násad, osídiené však trvale í nížinnými dravými rybami (okoun' štika). Del.: Ing. S. Dyková, Brno.
horni
O pslruh
i
N nnik - vranka . s?řevie N mřenka @ |Ioušť, < š|ika A okoun ó *apr 90
I
B) Ryby
p.onika!ící
do vrchovinných
p'otoků
příslušnostiryb k fauně potoků a pronikání jed. Při posuzování >kmenové< notlivých druhů z nižších'polohje nutné rozlišovat mezi poměry potoků a říček' u nichž jsou značnérozdily (Hejlovský potok, Stražeckýa pod. a na druhé straně Jihlava, Želivka a j.). V říčceje určitý druh stabilním příslušníkemÍauny, v jejím přÍtoku dočasným hostem _ pokud nenastanou takové poměry, že m.&že využítpříIežitostia při značnépopulačnídynamice a vysokém stupni přizpůso. bivosti trvale okupovat i potok. -první V skupině pronikajících druhů nutno na místo zařadit jelce tlouště (Leuciscus cephalus L,),který se rychle rozmnožuje a jakmile jeho plůdek není silně huben dravými rybami, usídlí se trvaie v nových prostředích, do nichž jen nepravidelně pronikal z nižšich částípotoků. Zv|áště pokles stavu pstruhů mívá za následek znehodnocení vody tťvalým usídlenímjelců tloušťů(příklad malý potok u Rožné, Trnávka' Žabinec a j,). Ve všech povodích, dostávajícíchvodu z Českomoravskévysočíny,Lze najít množstvípříkladů druhotného osídlenípotoků původně pstruhových bohatými stavy ielců tloušťů, kteřÍ zde dorůstajíku. sových velikostí podle potravních zdrojů až 1 kg a znemoŽítujíobohacení rybí Íauny o cennějšídruhy' V povodí Želivky je podobným, značněvysoko pronikajícímdruhem ouklej. ka pruhovaná (Alburnoídes bipunctatus Blochl, nemajícíovšem podle pozoro. vání Bártíkových tak vyvinutou populační dynamiku jako tloušť,aby mohla ovládnout celé vodní prostředí. Jestliže uvaŽujeme o silných potocích, přecházejících již v říčký (hranice rnezi těmito dvěma typy vod nelze dost přesně vymezit)' je ve výše zmíněném prostředí do určitémíry pronikajícím druhem i bolen dravý (Aspíus aspius L,), žijici v mladšíchjedincích až v pstruhovém pásmu Želivky (viz BÁRTÍKOVU studíi). C) Ryby
"*
zdomácnělé
po úniku
z rybníků
Podle způsobu hospodařeni a možnosti případného náhodného zavlečeni s násadami chovných ryb, pronikají dosti běžnéz rybníkůněkteré druhy ryb i do potoků Českomoravskévysočiny. Nejčastěji tak obohatí původní faunu okoun Ťični(Perca |luuiatilis I.' ), štika obecná (Esqx lucius.L' ), kapr obecný (Cyprinus cafpio L.),lin obecný (Tinca tinca L.), plotice obecná (Rutilus rutilus L.) a i. V klidněji tekoucích a tůněmi bohatých potocíchpřímo na hlavním plateau vrchoviny nacházejí namnoze zcela dobré podmínky, drží se zde a některé druhy i dostivydatně množí (zvl. štika,plotice, nížei okoun). Původníráz ichthyofauny se těmito druhotnými přísuny ryb z rybníků podstatně mění a přivádí při prak. tickém třídění vod k zdánlivým nesrovnalostem ve vertikálni zonaci ryb, poně. vadž potok (jeho úsek), v němž žije štika, kapr, plotice, je pojednou v nižších
91
F
polohách, kde s úbočívrchoviny stékajícívoda zrychlí pohyb a má i peřejovité formace, vystřídán pstruhoým pásmem, iež zde leži niže nad mořem, nežli výskyt nížinných druhů, jež se druhotně nadmnožily, nebo unikly z rybníků a okupovaly vhodnou část horního toku.. D ) Ryby
na úpatí vrchovíny
Většípotoky, sousedícís hlavní vodní tepnou, bývají zpravidla oživeny i jel. cem proudnikem (Leuciscus leucíscus L') a mohou krom toho sezonně být obohacovány ještě o některé druhy vytahujícíz lr]avníhotoku na tření do menších postranních přítoků (ostroretka, z přehrad i vysazeni pstruzi duhoví a pod.). Méně prostudován je ještě ýskyt sekavce písečného(Cobitts taenia L.), z obratlovců kruhoústýchýskyt mihule potoční(Latnperta planerí Bloch ), vázané na vysoké písčiténánosy, v nichž její larva prodělává ývoj, hlášená z povoďí Sázavy a jejích přítoků u Havl. Brodu (BÁRTÍK), která patrně nechybi ani v jiných vhodných potocích. Poměrně nesnadno ]ze dnes podchytit také existenci zbytků dřívějšíhobohatého výskytu úhoře říčního(Anguilla anguilla L.), kIerÝ zviáště v potocích tekoucích do českýchřek pronikal místy téměř až do pramenišťk dočasnémupobytu. BÁRTÍK krom toho upozorňuje na případy druhotného osídlení potoků nížinnými druhy, jako ploticemi a ouklejemi obecnými, které prchaly před znečišťováním Sázavy do nejbliŽšíchčistýchpřítoků a potom zde již trvale zůstaly. Za výjimku v běžnévertikální zonací ryb Českomoravskévrchoviny (i místních odchylek) je nutné pokládat říčku Šlapánku,přítok Sázavy, která má podle zpráv BÁRTÍKA štiky a ostatní nížinnéryby prakticky od pramenů (u Polné) a v spodnějšíchpartiích je dokonce osídlena podouství nosatou (Vimba uímba L.), známoujen z většíchřek nížin,takže je zde těžko lvažovat jenom o druhotném osídleníuvedenými, pro potoky této oblasti netypickými druhy' 3. VÝSKYT
RYB
A HoSPoDÁŘSKÉ
SNAHY
V potocích osídlenýchpůvodnímsouborem ryb (Černovický, Ivtacourovský, horní Bobrůvka a j.) je tendencektrvalému udrženi hospodářsky zvlášťcenného pstruha obecného,pro něhož je tu i potravní základna v drobných plevelných druzích (vranky, střevle, mřenky, hrouzek,1. Potoky, v nichž riznými vlivy došlo k smíšenípůvodní fauny s přistěhovalými, trvale se drŽícímia rozmnoŽujícími,i z rybníků uniklýmí druhy a jež maji i klidnější,tůněmi bohatéúseky (Trnávka, Úsobský a i), by nebylo vhodné dog. maticky řadit k pstruhovémupásmu a usi]ovat o přelom k výhradnímu výskytu pstruha obecného' Zv|áště pak to platí o vodách dostávajícíchčastějšípřísun násad nížinnýchryb z okolních rybníků.Zďe je nutné orientovat se k všestrannějšímuvyužití,neboť i druhořadé ryby mohou být cenným prostředkem k vy-
92
Úsek středního toku Černovického potoka osídlený pstruhem obecným a vrankou obecnou.
Jeden z přítoků prameništní oblasti Želivky, protékajicí klidně loukanri vrchoviny, osídlený ještě vysoko proti vodě jelcem tlouštěm.
Bobrůvka' v níž je pstruh silně zatlač,oýánkaprovitými rybami nižšíchpoloh' Snínlky: Ing' S' D;kova, Brno'
užití jejich potravní kapacity a umožnit zároveň,rybářský spolt pro většípočet zájemců, neŽli tomu bylo v čistémpstruhovém pásmu. Potoky, jejichž prameny byly vychytáním zbaveny pstruhů,dříve zde dobře prospívajících(Žabinec u Havl. Brodu) a jež trvale ovládl ielec tloušt,je ovšem z ekonomického hlediska i v záimu rybářského sportu nutné vrátit radikálním vychytáním (za pomoci elektřiny) všech ročníkůtéto méně hodnotné ryby pů. vodnímu pstruhovému charakteru a v případě potřeby zde >umělým
Z parasítologické katedrg
t'ahulty VSZL, Brno.
LITERATURA ]. Bártík M.: Rybí biocenosy Sázavy a CXXII,
přítoků v okolí Havlíčkova Brodu, Čas' nár. musee
1953' č.1.
2. Carrol H.: Tiere der Heimat, ein Beitrag zur Tiergeographie des bóhmischmáhrisůen
Hóhen:
zuges, llhlava, 7927. 3. Dyk V.l Rybí Životní společenstva v nichž tracházíme pstruha obecn,éhona různých typech našich vod' Ročenka I. rybářského klubu, Praha, 1934. 4. Dyk V.: Jihočesképslruhové vody, Č. siovo, 10. Iv. 1943. 5 . D y k V . : N e v y u ž i t ép s t r u h a ř s k é m o ž n o s t i ' R y b á ň s k ý v ě s t n í k 3 , 1 9 4 4 . 6. Dyk V. - Bártík M.: ouklej pruhovaná (Alburnoides bipunostatus Bloch) v povodí horní Sá. zavy, Čascpis nár. musea CXXI' č. 2,7952. 7: Šimek Z.: Sportovní rybářství na Českonroravskévysočině' Rybářský věstník, 1939. S - Š i m e k Z , : R y b á ř s t v í n a t e k o u c í c hv o d á c h , P r a h a , 1 9 5 4 '
I
.tI 95
vÁcLAV
DYK
Vertikalzonatíon der Fische in Báchen der bóhmisch-máhrischen Hůgelland Zusatntnent'assung Im bóhmisch-máhrischen Hiigelland f]iessen zahlreiche Forel]enbáche, die aber eine recht mannigÍaltígeFisch{auna haben. Dort, wo keine Beeinflussung ihres Charakters vorkam, íindet man in der Quellenregion die BachÍorelle,dann die Ellritze, die Koppe, oft auch die Quappe, weiter die Schmerle und am Sandboden den Grůndling. Das Bachneunauge gehórt auch zu dieser Fauna. Manche Báche wurden aber ausgeÍischtund dann bis zu den Quellen von Aite] dauernd besetzt, so dass ihre wirtschaftliche Ausnůtzung jetzt auf dieses Hindernis stósst. In vielen Báchen biirgerten sich auch Teichfische ein' die von nahen Teich. wirtschaften stammen. Soweit der Bach in der Hochlandebene langsam Íliesst, bietet er einer solchen gemischten Fischíauna gute Bedingungen. Der oberlauf gehórt so den karpfenartigen Fischen, oder dem Barsch, ja sogar auch dem Karpíen an, und erst der Mittel- oder UnterlauÍ, der rasch von den Abhángen des Hochlandes abíliesst,der Forelle. Aus dem Flussgebiet der Želivka dringen in die Forellenbáche auch Alandblecken und junge RapÍen ein und die Verunreinigung des Flusses Sázava ver. trieb auch Plótze und Uckeleien in den Unter]auf de: Báche, welcherr sie stándig besiedelten.
96
