Organizované zájmy v politice Liberálně-konzervativní akademie 2008/2009
www.cevro.cz
Struktura přednášky ■ Odlišnost zájmových a nátlakových skupin od politických stran
■ ■ ■ ■
Typy skupin Současné vývojové trendy Základní směry vlivu ZNS na politiku Modely reprezentace zájmů
■ ■
Pluralismus Neokorporativismus
■ ZNS v České republice
www.cevro.cz
1
Literatura a jiné zdroje ■ Brokl, Lubomír: Hledání občanské společnosti, Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č.12., Praha 2002
■ Brokl, Lubomír: Reprezentace zájmů v politickém systému ČR, SLON, Praha 1997
■ Mrklas, Ladislav: Reprezentace zájmů jako politický a zároveň ■ ■
politologický problém, CEVRO 3/2001 (on-line verze: http://www.cevro.cz/dwn/10139/10154_D_cs_cevro_03.pdf) Říchová, Blanka: Přehled moderních politologických teorií, Portál, Praha 2000 Wilson, James, Q.: Jak se vládne v USA, Victoria Publishing, Praha, 1995
■ www.vlada.cz, www.spcr.cz, www.kzps.cz, www.cmkos.cz, www.asocr.cz www.cevro.cz
Odlišnost zájmových a nátlakových od stran
■ Zájmové a nátlakové skupiny chtějí moc ovlivňovat, nikoli ji získat a vykonávat
■ Zájmové a nátlakové skupiny se nezúčastňují voleb
■ Ale existují i výjimky, a to velmi významné
www.cevro.cz
2
Typy skupin Zájmové skupiny ■ reprezentují ekonomické zájmy – zájmy určité skupiny osob (části společnosti)
Nátlakové skupiny ■ reprezentují ideologické (politické zájmy) – zájmy všech („blaho všech“, „veřejné zájmy“)
■ Zejména:
■ Např.: konfesně vymezené
■ zaměstnanecké (odbory, ■
profesní komory) zaměstnavatelské (komory, svazy podniků a podnikatelů)
skupiny, obhájci lidských práv, ekologické skupiny, feministické hnutí…
www.cevro.cz
Zájmové a nátlakové skupiny – soudobé trendy ■ vzrůst počtu nátlakových skupin a rozšiřování jejich působnosti ■ výrazné politické angažmá zájmových skupin v klíčových sektorech ekonomiky
■ posilování vazby na státní instituce – propojení s vládou a naopak oslabení vazeb s občanskou společností
■ formalizace kontaktů mezi státními institucemi a zájmovými skupinami
■ výrazná orientace na spolupráci s politickými stranami – přímý podíl na formování reprezentace: finanční podpora, kandidatura za stranu
www.cevro.cz
3
Základní směry vlivu na politiku Stát
Parlament ■mluvčí
Veřejná správa ■informace ■spolupráce
Společnost
Politické strany ■finanční podpora ■podpora kandidátů
Masová média ■šíření názoru ■přímé akce
www.cevro.cz
Eastonův model politického systému - zjednodušení
www.cevro.cz
4
Modely reprezentace zájmů
■ Pluralismus ■ Neokorporativismus (liberální korporativismus)
www.cevro.cz
Pluralitní model ■ mnohost, odlišnost, konkurence ■ neexistuje hierarchie zájmů ■ vláda vystupuje pouze jako arbitr ■ Příklad: USA – historie, struktura společnosti, ústavní systém (prezidentský režim, federace), charakter politických stran (strany volebního typu)
www.cevro.cz
5
Neokorporativní model ■ kořeny:
■ středověká stavovská společnost, ■ katolická sociální nauka (encyklika Rerum novarum) ■ meziválečný autoritářský korporativismus ■ hierarchie zájmů – nejvýše stojí zájmy zaměstnanců a zaměstnavatelů ■ tripartita – sociální partnerství odborů, zaměstnavatelských svazů a vlády (v některých zemích vláda jen prostředník)
■ ZNS přímo rozhodují; parlament a vláda ustupují do pozadí ■ etapy vývoje: vzestupy a pády – nyní výrazně na ústupu!
■ Příklady: Rakousko, Švédsko, Norsko…
www.cevro.cz
Schéma neokorporativního modelu
www.cevro.cz
6
Model reprezentace zájmů v ČR - východiska 1. Po zhroucení komunistického režimu obrovská nedůvěra vůči sdružování – zkušenosti s Národní frontou a jejími organizacemi – převodovými pákami režimu touha po velké decentralizaci, nezávislosti…
2. Velká část organizací se však přesto jen transformovala do nových podmínek
3. Obrovská chuť obnovit zrušené a zakázané organizace – zdaleka ne vždy úspěšná
4. Boom občanské společnosti – 1991-1993 – vznik desítek tisíc nových subjektů
5. Právní a ekonomické podmínky se vytvářely relativně pomalu 6. Obrovské přesuny majetku a změny v ekonomice vedly k chaosu v oblasti reprezentace zaměstnanců i zaměstnavatelů
www.cevro.cz
Model reprezentace zájmů v ČR – vývoj a trendy ■ 1989-1993 – preference neokorporativního modelu – zj. vláda Petra Pitharta
■
Povinné členství v komorách – profesních i HK a AK (červenec 1992květen 1993)
■
Relativně silná pozice Rady hospodářské a sociální dohody
■ 1993-1996 – oslabování neokorporativního modelu ■ ■
Zrušení povinného členství v HK a AK Oslabení tripartity – přejmenování na Radu sociální dohody
■ Po roce 1996 – opětovné posilování tripartity ■ Po roce 1998 – posilování odborů, neúspěšné pokusy uzákonit tripartitu
www.cevro.cz
7
ZNS a Parlament ČR – rámcové podmínky Parlamentní režim s dominantní roli Parlamentu ČR (zj. PSP)
+
Pracovní parlament – viz ZDI poslanců, skupiny poslanců a Senátu, „poslanecká lidová tvořivost“, nepřímé novely zákonů, opozice v koalici
+
Vlády se slabým mandátem od roku 1996 (tři menšinové, tři koaliční – MVK)
+
Slabé zakotvení a nízká stabilita politických stran
?
Překotný legislativní proces – všeobecná transformace, vstup do EU, „legislativní smršť“, hypertrofie práva
+
www.cevro.cz
ZNS a Parlament ČR – místa setkávání ■ Výbory, podvýbory, komise… ■ Poslanecké a senátorské kluby ■ Volba některých orgánů jednou nebo oběma komorami (mediální rady, ombudsman…)
■ Veřejná slyšení Senátu ■ Poslanci – zpravodajové na úrovni obou komor, výborů, komisí a politických klubů
www.cevro.cz
8
ZNS a vláda ■ Silný vliv na tvorbu vládní politiky, a to především v situacích nestabilních vlád
■ Silný vliv na legislativu, předkládanou vládou ■ Silný vliv na ministerstvech a dalších ústředních orgánech státní správy
■ Poradní a pracovní orgány vlády – zj. tripartita
www.cevro.cz
Rada hospodářské a sociální dohody ČR „Rada hospodářské a sociální dohody České republiky je společným dobrovolným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a vlády České republiky pro tripartitní vyjednávání s cílem dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje.“ (Status RHSD) Oblasti zájmu: ■ hospodářská politika ■ pracovněprávní vztah, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost ■ sociální otázky ■ mzdy a platy ■ veřejné služby a veřejná správa ■ bezpečnost práce ■ rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání ■ postavení ČR v rámci EU
www.cevro.cz
9
ZNS a politické strany ■ Spíše individuální báze vlivu a neformální vazby než institucionální vztahy
■ Vazby na zákonodárce („mluvčí“), zpravodaje PK a SK, klíčové resortní odborníky a mluvčí (stínové ministry), odborné komise…
■ Významnější vazby mají např. ČSSD a odbory, resp. některé profesní komory či Sdružení na ochranu nájemníků (Falbr, Škromach, Schromm, Štěch, Rath, Křeček…), ODS / KDU-ČSL a podnikatelské a zaměstnavatelské svazy, resp. KPV ČR (Míl, Kužel, Drábek…)
■ Jen některé strany se snažily vybudovat přidružené organizace – KDUČSL (Orel, MKD, Sdužení žen KDU-ČSL, KOK, EAD), ČSSD (MDS, SDŽ, SON, Klub seniorů, MDA), KSČM (KSM, OSČMS, KČP…)
www.cevro.cz
Model reprezentace zájmů - zhodnocení ■ neokorporativní rysy: • profesní komory s povinným členstvím • delegování zástupců ZNS do rad veřejnoprávních korporací (ČT, ČRo)
■ pluralitní rysy: • slabá tripartita – jen konzultativní funkce • nepovinné členství v Hospodářské a Agrární komoře a v odborech • nízký stupeň institucionální a formální provázanosti klíčových ZNS s politickými stranami
• celkově velká konkurence Český model reprezentace je spíše pluralitní s určitými korporativními prvky! www.cevro.cz
10
Děkuji za pozornost a těším se na Vaše otázky a diskusi! Ladislav Mrklas
[email protected]
www.cevro.cz
11
