AKTUÁLNĚ Z RADNICE květen – červen 2016 /http://www.dolnicerekev.cz/ Vážení spoluobčané. Doba prázdnin a dovolených má jednoznačnou náplň. Oprostit se od režimu běžného dne, problémů a stresů, fyzického nasazení. Ne vše je však v průběhu roku frustrující, prožíváme samozřejmě i radosti, úspěchy a pocity štěstí. Přesto čas dovolených a prázdnin je nedočkavě očekávaným zvolněním životního tempa s představou prožití pouze pozitivních vjemů, bezstarostného a pohodového období, které každému slouží jako „dobití baterek“. A když ještě vyjde počasí a nálada kolem je dobrá ….. jde o příjemné užívání. S dovolenou jsou spojeny také pěší túry s rozcestníky. Obrazně, i to je fajn, že si každý v této době může vybrat, kterým směrem se vydat, jaké činnosti nám pro obnovu fyzických a psychických sil nejvíce vyhovují. Napadá mě však myšlenka, že ne všichni čas relaxu mohou takto prožít. Vždyť část z nás nemůže vyměnit své pracovní povinnosti za slast užívání dovolených v tomto krásném období. Naopak, zajišťují vše, co je potřeba pro spokojenost ostatních. Dlužno říci, že nejen oblast služeb, ale i další profesní činnosti nemohou brát ohled na letní dovolenkový čas. Je tomu tak i v rámci provozu a činností městyse. Velice intenzivně se pracuje na rekonstrukci dvou tříd základní školy, vždyť kdy jindy provádět tento charakter prací, když ne o prázdninách. Potom vstupují do předpokládaného plánu také neočekávaná překvapení. Takovým – a milým - překvapením je obdržení dotace na opravu hřbitovní zdi římskokatolického hřbitova, které jsme nepředpokládali. V minulosti právě opravy hřbitovních zdí v rámci obnovy kulturního dědictví nebyly příliš podporovány. V současnosti probíhá výběr dodavatele opravy a práce musí být ihned po skončení řízení zahájeny. Ve stejném stavu se nachází i dotace na II. etapu dokončení splaškové kanalizace v městečku. Vše je již připraveno Výběrovou komisí Státního fondu životního prostředí ČR, ale …. před schválením a podpisem ministra životního prostředí ….. Zatím chybí hlavní dokument, rozhodnutí o přidělení dotace. Ovšem doklad očekáváme každým dnem a ihned musí začít kolečko příprav akce tak, aby byla zahájena ještě letos. Nacházíme se v situaci, jako před startem závodu. A tak by se dalo pokračovat i v jiných oblastech. Nechci unavovat mentorováním v tomto krásném letním čase. Jen jsem si dovolil připomenout, že i v období dovolených nemají všichni štěstí ji užít podle vlastních představ. Přesto však budiž léto pochváleno. Přeji všem hezkou dovolenou a příjemně strávené prázdniny. Zdeněk Jirsa, starosta městyse Biologický odpad – provoz systému Městys postupně optimalizuje systém sběru a svozu biologického odpadu. Je založen na kombinaci kontejnerů na BIO odpad rozmístěných po městysi a využívání kompostérů poskytovaných občanům s 90 % dotací, které vlastníci nemovitostí využívají na vlastních pozemcích. Po první etapě distribuce kompostérů objemu 850 l a 1050 l, které využil poměrně značný počet občanů (134 ks), byla zahájena další etapa možnosti pořízení tohoto zařízení s uzávěrkou žádostí k 30. 6. 2016. Bylo shromážděno 91 žádostí o kompostéry s předpokladem distribuce počátkem léta 2017. Vše však záleží na úspěšnosti žádosti o dotaci předkládané Místní akční skupinou Třešťsko, které je městys členem. Kompostéry se osvědčily, neprojevují se zápachem a při respektování ukládání a zpracování biologického odpadu vlastníci pozemků získávají kvalitní zeminu na zahrady. Problémem je však skutečnost, že kapacita rozmístěných kontejnerů na BIO odpad na stanovištích separovaného odpadu v současnosti nestačí kapacitně na nápor ukládání posečené trávy především v jarních měsících. S ohledem na legislativu nic nebrání vlastníkům nemovitostí kompostování trávy a dalších biologických odpadů i ve volných kompostech na svých pozemcích. Proto vyzýváme občany, aby přistupovali k likvidaci bioodpadu citlivě i s ohledem na ostatní uživatele kontejnerů. Je předpoklad, že po distribuci kompostérů v polovině roku 2017 se situace výrazně zlepší a systém sběru a svozu biologického odpadu by neměl mít současné problémy. Je nutné také zdůraznit, že bioodpad by měl být ukládán do kontejnerů v optimálním rozměru, aby byl maximálně využit objem nádoby. Objevují se i případy, kdy v kontejneru se tyčí uříznutá tuje a dál do něho nelze již nic uložit. Kontejnery na odpad u hřbitovů slouží výhradně pro tato zařízení a je zákaz do nich ukládat jakýkoliv jiný odpad! Věříme, že tato výzva bude občany respektována, vždyť bez poctivého přístupu a vzájemné ohleduplnosti nemůže fungovat žádný systém. Rekonstrukce hřbitovní zdi římskokatolického hřbitova V části tohoto vydání Aktuálně z radnice „Památky kolem nás XII – hřbitovy“ autor rubriky RNDr. Ortwin Tauber v závěru velice výstižně uvádí: „Podvědomě si uvědomujeme, že stav památek a péče o ně, včetně hřbitovů, jsou ukazatelem kulturnosti obyvatel, národa“. Pro naplnění těchto slov je nutné pokračovat v rekonstrukci hřbitovů v městečku, aby byly důstojnými pietními místy. V neutěšeném stavu je v současnosti především hřbitovní zeď na římskokatolickém (dolním) hřbitově. Po vstřícném jednání s Biskupstvím českobudějovickým byl římskokatolický hřbitov převeden darem do majetku městyse a teprve potom vznikla možnost požádat o dotaci (žadatel musí být vlastníkem nemovitosti). V rámci dotačního programu „Udržování a obnova kulturního dědictví venkova“ vypsaného Ministerstvem zemědělství ČR bylo požádáno o dotaci na opravu hřbitovní zdi. Cílem dotačního titulu je podpora obnovy stávajících památných staveb a kulturně – historických objektů a opravy hřbitovních zdí nebyly v poslední době příliš dotačně podporovány. Byla zpracována analýza rozsahu stavebních úprav a ocenění prací. Předmětem oprav bude hlavně očištění zdiva, doplnění chybějících kamenů ve zdi a vyspárování kamenného zdiva. Dále bude snesena část kamenných desek s vyrovnáním koruny zdi a jejich opětovné uložení. Kamenné pilíře hlavních vstupních bran budou rozebrány, proveden nový základ a opětovně znovu vyzděny. Je třeba si uvědomit, že rozsah prací je značný, vždyť celková délka hřbitovní zdi je 355 m. Rozpočtové náklady na obnovu zdi jsou
444,3 tis. Kč. Z uznatelných nákladů ve výši 380,2 tis. Kč představuje dotace celkem 266,1 tis. Kč. Všechny práce a vyúčtování akce musí být provedeny ještě v letošním roce. V souvislosti s prováděním oprav žádáme vlastníky hrobových zařízení, které přímo sousedí se hřbitovní zdí, o pochopení a toleranci při provádění prací. Dodavatelská firma bude práce provádět s maximálním ohledem k okolí hrobových míst. „ČOV a kanalizační systém aglomerace Dolní Cerekev a Kostelec u Jihlavy“ – příprava II. etapy Zahájení investiční akce, jak je uvedeno v úvodu, čeká na své konečné schválení vydáním rozhodnutí o přidělení dotace. Je třeba si uvědomit, že se jedná o dokončení historicky nejnákladnější investiční akce v Dolní Cerekvi. Bez tohoto vodohospodářského zařízení je téměř zastaven rozvoj městyse, kdy v dnešní době odvod splaškových vod od nemovitostí do čistírny odpadních vod je zásadním technickým vybavením každé stavby. Dokladem je dlouhodobý velmi omezený rozvoj městyse, stagnace počtu obyvatel. To vše způsobuje nejen problémy s počty dětí ve školských zařízeních, udržováním provozu další občanské vybavenosti městečka, ale má i další negativní dopady na naše okolí. Například, jestliže by dotace na dokončení systému splaškové kanalizace nebyla přidělena, vzniká problém s opravou silnice III/0394 z Nového Světa přes Spělov na křižovatku se silnicí II/639 plánovanou Krajem Vysočina na rok 2017, jak bylo uvedeno v minulém vydání Aktuálně z radnice. Dotace nepředstavuje žádnou zanedbatelnou částku, vždyť při rozpočtovém nákladu akce téměř 69 mil. Kč představuje dotace finanční obnos 42,8 mil. Kč. Nutné je doplnit informaci, že se jedná o společnou investici dvou sídel Dolní Cerekve a Kostelce u Jihlavy a v poměru prováděných prací bude také výše doplatku jednotlivých obcí za provedené práce do výše celkových nákladů. Důvody nezbytnosti dokončení investice jsou zřejmé a občané, kteří požadují zlepšení úrovně života v městečku ji jistě podpoří. Informace o množství vytříděného odpadu v roce 2015 Společnost EKO-KOM, a. s., předala městysi Dolní Cerekev informaci o množství odpadu, který byl na území městečka vytříděn do kontejnerů a popelnic na separovaný odpad v roce 2015. Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM byla již v roce 1997 založena průmyslovými podniky vyrábějícími balené zboží. Tato nezisková akciová společnost vytvořila a efektivně provozuje celorepublikový systém, který zajišťuje třídění, recyklaci a využití obalového odpadu na kvalitní evropské úrovni. Pro celý komplex souboru činností zajišťovaných společností se ujal název „Systém EKO-KOM.
Rok 2015 celkem 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí
Množství ( tuny ) 42,932 7,719 11,269 11,251 12,693
Částka ( Kč ) 106 743,50 20 391,50 24 929,50 28 919,00 32 503,50
Z tabulky je zřejmé, že separování odpadu má vzestupný trend. Již tradičně se nám „nechce“ příliš třídit odpad po vánočních svátcích a v úvodu nového roku. Důvodem je však i nižší produkce papíru a plastů v tomto období a svůj vliv má zřejmě také zhoršená dostupnost stanovišť se separačními nádobami v zimních měsících. Přesto však částka za zpětný sběr obalů a dalších separovaných odpadů není malá a je opětovně využívána na nákupy kontejnerů, popelnic, odpadkových košů a postupnou úpravu separačních stanovišť. Čím více budeme odpad třídit, tím méně bude městys doplácet na odpadové hospodářství (v současnosti se jedná o částku více než 300,-- Kč/osobu). Výzva majitelům psů Přes částečné zlepšení stavu výskytu psích exkrementů po městysi jsou stále lokality, kde někteří majitelé psů nerespektují základní hygienické zákonitosti. Především na plochách v okolí panelových a bytových domů, za dolním hřbitovem, na travnatých plochách v koncích ulic s přístupem do přírody (Rohozenská ulice, Úvoz, Červený kopec, Cihelna atd.), kolem sídliště na Škvárovně, na plochách u kulturního domu a sportovní haly a na dalších frekventovaných místech se však situace výrazně nezlepšila. Udržování veřejného pořádku a čistoty a zákaz znečišťování veřejných prostranství, především ulic, náměstí, travnatých ploch cest, dětských hřišť a dalších veřejných prostranství je přece vizitkou každého chovatele či doprovodu psů. Tyto podmínky jsou zakotveny v původní obecně závazné vyhlášce, která prochází novelizací. Někteří chovatelé se brání sběru exkrementů slovy, že jejich pes je malé plemeno a není nutnost sběru, ovšem šlápnutí do něho má stejný důsledek, jako u plemene velkého. Pejskaři, snažme se chovat ke svému okolí ohleduplněji, ostatní občané nám za to budou vděčni.
Památky kolem nás XII Hřbitovy Naše dnešní kroky vlastivědného putování po památkách Dolní Cerekve nás zavedou na místa nejpamátnější, posvěcená, posvátná. Na místa posledního odpočinku našich předků, prarodičů, rodičů, našich nejbližších, kamarádů a spolužáků. Vstoupíme do míst s naším číslem posledním, do ticha náhrobních kamenů a do přítmí letitých pamětníků vzrostlých lip a javorů. Zde si plni pokory, daru schopnosti odpuštění i díků a vděčnosti plně uvědomujeme smysl a poslání života i důležitost skutečných hodnot našeho celoživotního snažení. Tématu by bylo jistě vhodnější věnovat se v dušičkovém čase, kdy jsou hroby navštěvovány a zdobeny s velkou péčí, nebo na jaře, kdy se uklízí a zdobí velikonočními a jarními květinami, soškami i kraslicemi. Ale jak čas neúprosně letí, je tu opět čas poutí a naše pouť ke kostelu sv. Marie Magdaleny již tradičně bude vítat mnoho rodáků a přátel a většina návštěvníků neopomene vzdát úctu a přijde se poklonit k hrobům nezapomenutelných. Historie pohřbívání zemřelých v Dolní Cerekvi začíná v době počátků založení obce počátkem 13. století a navazuje již na
tradice pohřbívání vyvíjejících se od počátků existence lidstva. Na našem území je dosud nejstarším známým dokladem pohřebního rituálu pohřeb z Dolních Věstonic z období 25 tis. let před naším letopočtem. Pod starou úvozovou cestou několik decimetrů pod povrchem byl v roce 1949 odkryt hrob ženy. Mladou 40 letou ženu přepadl zlověstný spánek. Lovci mamutů pohřbili ženu ležící na boku a ve skrčené poloze, jako když spávala. Poloha měla naznačovat krátký spánek trvající od západu do východu slunce. Spočívala pod dvěma mamutími lopatkami znázorňujícími chýši. Rytiny na kostech byly pravděpodobně zaříkadly nebo vzkazy. V dlaních měla liščí zuby jako platidla, byl přiložen i pazourkový nůž k zajištění pokrmu. Na hrudi a na lebce byla posypána zdobící červenou hlinkou. Tento pravěký pohřeb se neliší od dnešního pojetí pohřbu. Představuje věčný strach ze smrti a úctu k zemřelému. V průběhu dalších desetiletí, zejména v 70. letech 20. století byly zde odkryty další doklady o kulturní vyspělosti tehdejších obyvatel, jejich obydlí, odpadní jámy, jejich hroby, ozdoby i světoznámá „Dolnověstonická Venuše“, nejstarší známá keramika naší planety. Z různých míst světa, ale zejména Evropy jsou známy různé způsoby pohřbívání: megalitické hroby s pohřebními komorami, hroby byly v navršených pahorcích, dolmeny v Bretani, galeriové hroby z Francie, pohřbívání do hrobů podél cest, římská kolumbária – katakomby při Via appia, pyramidy v Egyptě i v kulturách původních obyvatel Ameriky. Způsob pohřbívání byl často ovlivněn i klimatickými podmínkami a zcela podřízen zákonům přírody; rozloučení s mrtvými v Tibetu je příkladem souznění člověka s přírodou do posledních okamžiků života. Z počátků našeho letopočtu je dokladováno spalování těl a ukládání uren s popelem podél cest. Později spalování mrtvol bránila víra v mrtvýchvstání zemřelých při Posledním soudu. Pohřeb žehem byl zakázán pod hrozbou trestu smrti Karlem Velikým /748 – 814/; uzákonil pohřeb do země s platností na mnoho staletí. V tomto období byla založena i Nová osada- Dolní Cerekev a první zemřelí byli ukládáni k poslednímu odpočinku do vysvěcené země na pahorku v bezprostřední blízkosti kostela. V kostele mohli být pohřbíváni jen duchovní, tato výsada byla povolena i příslušníkům šlechtických rodů. Krypty, podzemní hroby v kostele, se zakládaly pod apsidou nebo pod kněžištěm. V kryptě kostela sv. Marie Magdaleny v Dolní Cerekvi spočívají ostatky majitelů zámku a statku v Mirošově z rodu Leopolda Blažeje Telecko z Ještětic z 1. poloviny 18. století. Jeden z náhrobních kamenů patří členu pánů z Říčan. V kostele spočívají také ostatky faráře Josefa Czepera, zemřel v r. 1712 a faráře Josefa Skalníka, zemřelého v r. 1714. Prosté obyvatelstvo bylo pohřbíváno do země. Půda v obvodu 30 kroků od kostela byla považována za posvěcenou a mrtví byli pod ochranou relikvií uložených v kostele. Na kostelním hřbitově nesměli být pohřbíváni popravení zločinci, sebevrazi, cizoložníci a vykonávači nepočestných povolání. Hroby u kostela byly zakládány bez náhrobků, neuspořádaně, nepravidelně. V průběhu 15. století bylo kostelní pohřebiště obestavěno kamennou zdí, která mohla na krátký čas poskytnout obyvatelstvu i ochranu před nepřítelem v dobách nepokojů. Kostelní hřbitov poskytoval dosud dostatek prostoru k důstojnému pohřbívání zesnulých. Četné morové epidemie se vyhýbaly naší krajině. Byla to až epidemie cholery v roce 1832. Vypukla 16. srpna, trvala do počátku října a postihla přes 100 obyvatel městečka. Hřbitov nestačil pojmout takové množství zemřelých. Za městečkem byla postavena umrlčí komora a začalo se pohřbívat za vsí u silnice k Batelovu na tzv. „Novém hřbitově“. Pohřbívání u kostela skončilo rokem 1852. Radost a úleva z ústupu těžké nemoci však netrvala dlouho. 14. listopadu téhož roku propukla cholera znovu, tentokrát v Rohozné. Trvala 10 týdnů, vzala si s sebou 40 obětí. Zemřelí byli zřejmě pohřbíváni v hromadném hrobě na půl cesty v louce mezi Rohoznou a Dolní Cerekví. Na památku stojí v údolí ve stínu vzrostlých lip kříž. Ještě v nedávné době, kdy se chodívalo i pěšky, býval kříž v Zádušníku ozdoben polní kytičkou, asi za duše zemřelých. Se štěstím překonali epidemii cholery v sousední poněkud stranou ležící Cejli, zemřeli 4 obyvatelé. Nové pohřebiště bylo zakládáno již v duchu myšlenek reformace, odmítáním odpustků a uctíváním relikvií. Hřbitov se měl stát tichým místem určeným k rozjímání. Jednotlivé hroby nebyly dosud vyrovnané v řadách. Hřbitovem se procházelo po cestičkách. Josef II. zakázal pohřbívat v obydlených částech sídel, prohřeškem proti Božímu přikázání bylo považováno zvěčnit mrtvého portrétem. Zaváděla se i úsporná opatření. Z dalších nařízení Josefa II. bylo používání otevíracích rakví pro opakované použití. Pochopitelný silný odpor obyvatel vedl k jeho urychlenému zrušení. Obyvatelé našeho městečka zřejmě takovou citovou újmu neprožili. Založení Nového hřbitova mělo i nesporné hygienické opodstatnění. V roce 1902 byl hřbitov u Batelovské silnice rozšířen o nový pozemek směrem k Rohozenské ulici, zakoupený od Jaroslava Mareše č.p. 180. Byla postavena nová márnice. Plocha hřbitova byla osázena 40 stromy, lípami a javory kleny, zakoupenými Občanskou záložnou. Na tomto obecním hřbitově mohl být pohřben každý libovolného náboženského vyznání. Uplatnila se určitá pravidla hřbitovního plánu. Na hrobech byly stavěny litinové i kamenné kříže nebo náhrobky, mnohdy vypovídající o sociálních rozdílech rodin. Velmi dlouho přetrvával strach ze zdánlivé smrti a probuzení v rakvi. Zemřelí byli proto umísťováni v márnici. Na paži mrtvého byl řetězem, procházejícím otvorem ve víku, přivázán zvon, který se měl při pohybu rozeznít. Nejčastěji byli zemřelí až do pohřbu ponecháváni v obydlích s rozsvícenou hromničkou u hlavy ve společnosti bdících pozůstalých. Na tzv. modlení u mrtvého se scházely ženy navečer v domě zemřelého ještě počátkem 60. let 20. století. Dlouhá léta zhotovoval rakve mistr truhlářský pan František Procházka č.p. 143. František Rod vzpomíná na mistrovu dokonalou znalost obyvatel, rakev zhotovil, aniž by „vzal míru“ nebožtíka. Na Novém hřbitově se uplatnily vlivy 18. a 19. století. Prováděla se výsadba rostlin, hřbitovy měly vybízet k procházkám se zážitky z přírody a dostávaly se do protikladu se smutným memento mori - pamatuj na smrt. Ve Francii dekret z 12. 7. 1804 odnímá církvím právo pohřbívat. V průběhu 19. století se projevují snahy o odluku církve a hřbitovů od státu. Na venkově probíhají pohřební obřady v tradičním pojetí římskokatolické církve. Od počátku 20. století se ustálila snaha o dodržování určitých norem. Nové hnutí vyzývalo k jednoduchosti náhrobků, jež měly vyjadřovat důstojnost smrti. Ale stavěly se i okázalé pomníky a hrobky. Přes mnoho známých přísloví a životních zkušeností známých od dob antiky – Nic není jistého v životě lidském /Ovidius/, Smrt všechno srovná /Claudianus/, Smrt všechny v jeden spolek váže /české/, Memento mori a přes platnost svobodného pohřbívání bez ohledu na náboženské vyznání, jsou v paměti dolnocekvických občanů nebo v písemnostech známy události nesvornosti, nenávisti „až za hrob“, nebo dokonce odmítání pohřbít mrtvého jiného vyznání, či nepovolení vstupu faráře jiného vyznání k vykonání pohřebního obřadu. Tyto dnes těžko pochopitelné problémy narůstaly během dlouhého historického vývoje. Pro mnohé dolnocekvické občany, u nichž byly po generace uchovávány myšlenky Mistra Jana Husa a husitství, byl důležitým datem 8. leden 1920. V Praze byla založena
Československá národní církev Dr. Karlem Farským, prvním biskupem a patriarchou. Vztah dolnocekvických obyvatel k husitství dokládá i místní žulová plastika ze 16. století, jejíž kopie je umístěna ve vitrině Muzejní expozice. V Dolní Cerekvi se konala první schůze 18. dubna 1926 v bytě Antonína Hromádky, rolníka č.p. 192 za účasti 6 zájemců. Prvním členem se stala A. Hanzalová č.p. 55, která se dosud zúčastňovala bohoslužeb v Jihlavě. Předsedou se stal Arnošt Kremín /Legitimace: Číslo katalogu 28 650, nar. 12. 7. 1897 ve Vídni 88, jest členem církve československé dle přihlášky ze dne 24. 9. 1925. Vydala Rada starších církve československé v Pacově/. Dalšími členy se stali J. Dráždil, žel. zřízenec, Antonín Hromádka, rolník, Karolína Hromádková, Jan Hanzal, rolník, Anna Hanzalová. „První bohoslužby se konaly 25. 4. 1926 ve 2 hodiny odpoledne ve II. třídě školní budovy. Účast na bohoslužbách byla veliká, 300 osob. Učebna i chodba byla lidmi přeplněna a mnozí stáli v zahradě u otevřeného okna a ze zvědavosti sledovali průběh bohoslužeb“ /Kniha protokolu 1934/. Mši vedl farář František Šebek z Havlíčkova Brodu. Po bohoslužbě se k církvi přihlásilo 42 osob. Druhé bohoslužby se konaly 13. května ve čtvrtek před pomníkem padlých bojovníků ve světové válce. Hojná účast byla fotograficky dokumentována. Lze se domnívat, že autorem fotografií je pan učitel Jaroslav Mikulášek. První křest se konal 14. listopadu 1925 v domě Augustina Čepla č.p. 195. Pokřtěn byl syn bratra Arnošta Kremína Bohumil Adolf Kremín /farář F. Šebek/. 29. 8. 1926 bylo zakoupeno harmonium za 250 Kč od K. Ficence, žel. zřízence ze Dvorců; do sbírky přispěli br. Bílek, František Pádivý, Anna Pádivá, Sokol. Zpěv nacvičovali Anna Pádivá a Jan Pádivý. Valná hromada se uskutečnila 20. února 1927. Významnou událostí se stala slavnost rozvinutí praporu 14. srpna 1927, na jehož zhotovení se podíleli B. Vaňková, B. Srnová., Marie Dvořáková, Josef Vávrů a Jaroslav Musil. Celkové výlohy činily 171 Kč. Slavnosti se zúčastnilo 500 občanů. K obohacení činnosti byl 27. listopadu ještě téhož roku zakoupen skioptikon, přístroj na promítání kreslených obrázků. Nárůst členů církve československé se projevil i založením Jednoty mládeže 23. listopadu 1930. Uskutečnily se zájezdy do Třeště, Pelhřimova a Batelova. V období let 1935 až 1938 byla vyvíjena snaha o postavení samostatného hřbitova a důstojného stánku k bohoslužbám, Kaple betlémské. Tyto snahy byly značně posíleny rozhodnutími katolického kněze K., který vykázal na hřbitově místo k pohřbívání nekatolíků „úplně mokré, kde byli pochováváni sebevrazi, odvážil se sejmouti náš symbol, kalich, z pomníku zemřelého bratra, docházelo k znemožňování proslovů nad zemřelým bratrem, k zákazu vstupu evangelického kněze na katolický hřbitov a k jiným překážkám. Vše nás donutilo ke stavbě vlastního hřbitova“ /Kniha protokolu, 1934/. Rada starších církve československé vydala v dubnu 1937 prohlášení všem „Příznivcům a příslušníkům církve československé o odhodlání postaviti v Dolní Cerekvi Kapli betlémskou a vlastní hřbitov“. Připojili i výzvu k podpoře uskutečnění ušlechtilého záměru. 2. července 1937 se v bytě Jana Ficence uskutečnila 1. schůze k započetí stavby hřbitova. Br. Jan Ficenc daroval pozemek, vedlejší větší pozemek přikoupil br.továrník Josef Bílek. S přípravnými pracemi se začalo za příznivého počasí již v březnu. Na lámání kamene pracovali zdarma kameník F. Straka a Miloš Tůma. Byl přivezen písek a stavební kámen. Základní kámen vytesal J. Koníř, krabici na vložení listin daroval a nechal zhotovit br. Josef Bílek. Kromě pozemku daroval ještě vagon cementu, vagon vápna, 8 tis. cihel, veškeré železo na plot a do betonu, vše za přibližně 20 tis. Kč. V neděli 4. července 1937 se konala slavnost položení základního kamene hřbitova. Kladívko na poklep zhotovil kovář br. František Smíšovský č.p. 194. Slavnosti se zúčastnilo 1400 věřících církve československé a četných hostů. Následující období je příkladem úspěchu plynoucího z nadšení a radosti z vykonaného díla. Plány hřbitova a rozpočet vypracoval zdarma architekt Fr. Bílek z Batelova. Každou neděli a svátek pracovalo na stavbě 18 až 20 dělníků. Truhlářskou práci odvedl zdarma František Procházka. Na zhotovení plotu se podílel br. Jaroslav Smíšovský se synem. O hlavní bránu se postarali František Hurda a Bohumil Angelis. Dovoz kamene a stavebního materiálu obstarali Jan Ficenc a František Ficenc, František Dušek, Bohumil Bláha, Josef Rod, František Hruška, obchodník, Josef Macek, František Bagal, František Kratochvíl, Josef Kratochvíl, Jan Mezera, František Mareš, Jindřich Hromádka, Josef Hruška, rolník, František Macek, Karel Hurda. Ze Spělova Kabrhel, statkář, rolník Fexa, Janoušek a Smola. Veškeré práce probíhaly velmi rychle, obětavě a s velkým nadšením. 19. září 1937 byl hřbitov za účasti 4 tis. obyvatel a hostů slavnostně otevřen a předán do užívání. Současně byla uspořádána tryzna za zesnulého Presidenta Osvoboditele T.G. Masaryka. Prameny uvádějí hrdé prohlášení: „Náš hřbitov je druhým hřbitovem československé církve v republice a prvním v diecézi pražské, s urnovým hájem prvním na okrese Pelhřimovském“. V tisku byl mezi dárci uveden i Karel Pádivý z Trenčína, rodák z Dolní Cerekve č.p. 36. První pohřeb se konal 3. října 1937 br. Adolfa Hromádky, místního obchodníka /převoz/, a 12. října 1937 Františka Pádivého, převoz urny z Pardubic. Velká touha mít vlastní hřbitov se naplnila. Vystavět Kapli betlémskou se dosud nepodařilo. Období II. světové války, poválečný vývoj a následná doba duchovní nesvobody nepřipouštěly možnost stavby modlitebny. Až v době uvolnění mocenských vlivů koncem 60. let 20. století vyvstává znovu do popředí nutnost vlastní obřadní budovy. Byl to tentokrát celospolečenský zájem. Radnice zajistila vypracování projektové dokumentace, jejímž autorem je Ing. arch. Pavel Němeček, CSc. Budova měla být postavena na zatravněném pozemku u Dolního hřbitova při Rohozenské ulici mezi hřbitovní zdí a domem č.p. 42. Zvýšené životní tempo se projevilo v posledních desetiletích i v oblasti pohřbívání. Již od 50. let 20. století mnozí obyvatelé platili poplatky na pohřeb žehem ve spolku Svépomoc. Od 60. let přibývalo pohřbů žehem v krematoriu města Jihlavy. Urny začaly být ukládány do šachet nebo výklenků rodinných hrobů. V mnoha rodinách se koná poslední rozloučení v kostele sv. Marie Magdaleny. Zvlášť dojemně působily pohřby vypravené z domu smutku č. p. 68 a 76. Mění se i podoba hrobů. Nenávratně mizí litinové kříže na kamenných podstavcích i kamenné kříže z 19. století, rušeny nebo ohroženy jsou i hroby významných osobností obce – Špoula, Herkner, Podlaha… Jsou nahrazovány náhrobními deskami často z nepůvodních i méně kvalitních hornin. Našim hrobům sluší nejvíce pevná vysočinská žula. Přirozená květinová výzdoba ze zahrádek je nahrazována trvalou výzdobou, často cizokrajných květin. Náročná údržba hrobů a obou hřbitovů včetně údržby dřevin je zajišťována specializovanými firmami. V prostoru Nového, Dolního hřbitova se zachovalo z původních stromů 14 lip, rostou roztroušeně. Dvě z nich tvoří živou bránu na hřbitov z Batelovské ulice. Kamenné sloupy brány na jejich vrcholech zdobí žulové koule. Nahradily původní, před lety zcizené. Zloděj odnesl i výzdobu ze sloupků vstupní branky z Rohozenské ulice i ze vstupu do blízkého rodinného domu, dokonce i od pomníku padlým ve světových válkách. Tento výčet bezcitných činů mohou doplnit i občasné krádeže svícnů, květin a věnců. U pravého pilíře rohozenské branky je ve zdi vsazen pamětní kámen z roku 1902 na
paměť založení Nového hřbitova. Při západní zdi hřbitova rostou 3 původní javory kleny a jeden javor mléč. V JV části hřbitova při zdi se daří 5 javorům mléčům mladšího data. Při Batelovské silnici byla v 70. letech 20. století v JZ části zdi zřízena brána pro zjednodušení odvozu hřbitovního odpadu. U brány vysázel 2 jírovce pan učitel Josef Hemer. V roce 2015 bylo dosázeno 9 vzrostlých a dobře ošetřených lip. V témže roce nastala velká úprava na Horním hřbitově církve československé. Původní již nevhodná zeleň byla nahrazena novou výsadbou. V horní JZ části byla hřbitovní zeď prolomena železnou bránou, pro snadný přístup a odvoz hřbitovního odpadu. Původně byla vstupní bránou na školní dvůr z roku 1927. Po přemístění školní zahrady od Hejšpanu na nový pozemek pod Horním hřbitovem, získaný od pana učitele Josefa Hemera na přelomu 50. a 60. let 20. století, byla brána využita a stala se součástí oplocení pozemku. Bránou vstupovaly generace školáků, aby se naučily základům pěstování plodin a ovocnářství, až do roku 2003, kdy byl vyučovací předmět zrušen. Nakonec našla brána své poslední číslo na hřbitově a značně přispěla k jeho celkovému dojmu. Po našem dnešním společném a posledním vlastivědném zastavení můžeme posoudit bohatou historii Dolní Cerekve, pestrost, hmotnou a historickou hodnotu památkových objektů. Mimořádnou pozornost zasluhují velmi zranitelné přírodní památky, pamětníci původní krajiny. Nezůstaly nepovšimnuty ani drobné památky, jako jsou křížky a pamětní kameny ve volné přírodě. Ponecháme však určitý čas k jejich prostudování i dohledání. Nejsou zdaleka všechny známy; nedávný objev téměř zapomenutého a opomíjeného kamene a středověkých začátků našich předků jsou inspirující pro týmovou práci badatelů. Obnově a ochraně památek je věnována zasloužená pozornost. Postupně, jak finanční možnosti dovolují, byly opraveny kostel a fara, kříž z roku 1869, dobře působí zrekonstruovaný rodný dům Karla Pádivého s muzejní expozicí, byly provedeny částečné rekonstrukce hřbitovů, jsou vkusně opravovány rodinné domy. Mnohým se v Dolní Cerekvi líbí a našli zde svůj domov. Mnohé ale zbývá k opravě a zušlechtění. Podvědomě si uvědomujeme, že stav památek a péče o ně, včetně hřbitovů, jsou ukazatelem kulturnosti obyvatel, národa. Připravil RNDr. Ortwin Tauber Jaké bylo počasí v květnu 2016 Průběh květnového počasí byl pokračováním dubnového rytmu střídání náhlých změn teplot, slunečního svitu s přeháňkami a výskytem rekordně vysokých teplot pro dané dny. Letos překvapily květnové bouřky svou intenzitou i ničivými účinky. Naměřené teploty většinou odpovídaly dlouhodobých průměrným hodnotám, měsíční úhrn srážek 60,1 mm zcela odpovídal dlouhodobému průměru 60 mm. Nejvyšší teploty byly naměřeny 22. 5. 25,6°C /na 6 stanicích byly naměřeny tropické hodnoty, nejvyšší v Řeži u Prahy 31,5°C, 22. 5. 25,6°C /, 23. 5. 25,3°C /Frýdek Místek 29,7°C/, 28. 5. 25,1°C. Nejnižší teploty 1,1°C 7. 5. a 17. 5. 1,9°C. Obávaní „Ledoví muži“ se ohlásili teplotami 9,9°C 12. 5., 12,1°C 13. 5. a 10,0°C 14. 5. 15. 5. Žofie se projevila jen rosou 0,1mm. Ani „Malí ledoví muži“ koncem měsíce nepřinesli každoroční ochlazení/23,3, 21,6 a 21,5°C/. 17 dnů bylo se srážkami, nejvíce spadlo 4. 5. 10,6 mm a 24. 5. 14, 4 mm. Byly pouze 4 dny s bouřkou. První z nich 13. 5. v 16 hodin poskytla 3,2 mm srážek. 24. 5. o půl osmé hodině vyděsil městečko silný výboj s ohlušujícím úderem. Během krátké doby spadlo 14,4 mm deště. Některým majitelům aktivovaných elektronických přístrojů došlo k jejich poškození. 28. 5. v 16 hodin pohřmívalo nad Čeřínkem. Od západu postupující bouřka se projevila temnou oblohou nad masivem Čeřínku. Dolní Cerekev zasáhl jižní okraj bouřkového mraku, z něhož spadlo 3,7 mm srážek. Nedobré vzpomínky na tuto bouřku ale zůstanou obyvatelům původně středověkých hornických osad, sídlům Vyskytná, Čejkov, Chaloupky a Nový Rychnov, kde během několika desítek minut stoupla hladina vody v Rohozenském potoce na 2,5 m. V obcích se vytvořila silná vrstva krup a přívaly vody zničily zahrady, vytopily sklepy i domy. Poslední bouřka 31. 5. v 19,45 hodin proběhla klidně a spadlo 6,0 mm deště. Celkový počet dnů se srážkami byl 13, slunečných dnů 11 nebo polojasno 9 dnů, 11 dnů byla zatažená obloha. Oproti dlouhodobému průměru spadlo od počátku roku na metr čtverečný o 26 litrů srážek méně, celkem 197,4 litrů. Krajina netrpí suchem, ale povrchový zvodnělý horizont není propojen s podpovrchovými hladinami podzemní vody v puklinách. Fenologická pozorování: Ve druhé polovině měsíce bylo pozorováno krmení mláďat drobných pěvců, rozšířily se počty sýkory modřinky, sýkory koňadry a vrabce polního. Zvýšil se i počet kosů a kvíčal. 13. 5. v 15 hodin byl zaznamenán zpěv kukačky obecné od Stubizen, 27. 5. v 7 hodin zpěv kukačky od drůbežárny, po několika minutách její přelet k jihu, k řece, doprovázený kukáním. 13. 5. havran polní v 7,30 přelétal k SV, 25. 5. zpěv hrdličky divoké od Potůčku pod zahradami. Zajímavost: 9. 5. byla možnost pozorovat astronomickým dalekohledem přechod planety Jupiter přes sluneční kotouč. Připravil RNDr. Ortwin Tauber Jaké bylo počasí v červnu 2016 V červnu převládaly slunečné dny. 7 dnů bylo zcela jasno, 20 dnů polojasno, 3 dny byla zatažená obloha. 10 dnů bylo se srážkami. Nejvíce srážek spadlo 19. 6. při bouřce 9,1 mm a 27. 6. při vydatném dešti 10,4 mm. Bouřky byly 6. 6. v 10,15 hod., krátkodobý déšť s kroupami v průměru až 7 mm, 19. 6. v 15,30 hod., 25. 6. v 17 hod. s nepatrnými srážkami. Měsíční úhrn srážek činil 43,3 mm/ dlouhodobý průměr 70 mm/. Letní teploty byly naměřeny 16. 8. 25,8°C, 29. 6. 26,4°C a 30. 6. 26,1°C. K letním teplotám se přiblížily 5. 6. 24,8°C, 22. 6. 24,6°C. Tropická teplota 23. 6. 29,3°C /12 stanic překonalo rekordy, Olomouc 31,1°C/, 24. 6. 30,2°C /90% stanic překonalo denní rekord, Mořkov 35°C/, 25. 6. 31,1°C /většina stanic rekordní teploty/. Z 24. na 25. 6. byla tropická noc, minimální teplota 23,8°C/. Fenologická pozorování: 9. 6. Počátek senoseče přirozených květnatých luk a zahrad, slepýš křehký v porostu trávníku. 12. 6. kukačka obecná se ozývala ze směru od Obecního rybníka. 16. 6. sýkory modřinky vyváděly mláďata z ptačí budky, 23. 6. ojedinělý havran polní v 8 hod. přelétal na východě obce. 30. 6. vlaštovky vyvádějí první mláďata. Dva páry poštolek krmí mláďata. Připravil RNDr. Ortwin Tauber Víkendový pouťový program v Dolní Cerekvi Sobota 16.7.2016 • Pouťový turnaj v házené mužů – pořadatel: TJ Dolní Cerekev, oddíl házené – začátek v 8.30 hod. – u sportovní haly – účast mužstev: Třešť, Havlíčkův Brod, Velké Meziříčí, 2 mužstva Dolní Cerekve ¨
• Pouťová taneční zábava – pořadatel TJ Sokol Dolní Cerekev, oddíl házené – začátek ve 20 hod. – kulturní dům a stan u kulturního domu – hudba: ROS3S • Pouťové technické atrakce – městečko – provoz od odpoledních hodin Neděle 17.7.2016 • Mše svatá – začátek 8,30 hod. – kostel sv. Maří Magdalény v Dolní Cerekvi • Muzeum Dolní Cerekev – otevřeno od 10 do 15 hodin • Pouťové technické atrakce – městečko – provoz po celý den • Stánkový prodej – ulice pod radnicí – po celý den Udělejte si čas …… 19.7. – 23.7. - 9. letní přehlídka českých filmů – viz program na konci tohoto vydání 6.8. – Posezení u kapličky ve Spělově – náves – začátek v 18 hod. – hudba: AKORD
Program Kina Dolní Cerekev – červenec 2016 Neděle 10. ROBINSON CRUSOE: NA OSTROVĚ ZVÍŘÁTEK (Francie, 90 min., české znění) v 16 hod. Na malém exotickém ostrově žije papoušek Úterý ve společnosti svých zvířecích přátel. Po strašlivé bouři najde na pláži stvoření, které nikdy neviděl: člověka jménem Robinson Crusoe. Dobrodružnou rodinnou animovanou komedii uvedeme v českém znění. Vstupné: 40,-- Kč
9. LETNÍ PŘEHLÍDKA ČESKÝCH FILMŮ Úterý 19. v 19 hod
19. 7. - 23. 7. 2016
LÍDA BAAROVÁ (ČR, 110 min.) Režisér Filip Renč natočil dobové drama přinášející životní příběh slavné české herečky. Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů, kde užívá slávy. Odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu. Později se stane milenkou nacisty Josefa Goebbelse. Po návratu do Prahy se setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji teprve čeká. … Táňa Pauhofová, Gedeon Burkhard, Simona Stašová, Lenka Vlasáková, Anna Fialová, Jiří Mádl aj. v dlouho očekávaném filmu. od 12 let Vstupné: 50,-- Kč
Středa 20. ŘACHANDA (ČR, 104 min.) v 17 hod. Pohádka o jedné rozmarné princezně a dvou kamarádech, kteří se neživí vždycky úplně poctivě. Až v kouzelném Černém lese, kde vládne paní lesa, všichni pochopí, že se musí chovat jinak. Vladimír Polívka, Denisa Pfauserová, Šárka Vaculíková, Anna Stropnická, Jan Hrušínský, Oldřich Kaiser, David Novotný a další v nové pohádce. Vstupné: 40,-- Kč Čtvrtek 21. JAK BÁSNÍCI ČEKAJÍ NA ZÁZRAK (ČR, 120 min.) v 19 hod. Legendární série pokračuje. Na lásku a psaní básniček už Štěpán rozhodně nemá čas ani věk. Štěpán, Kendy a Karas zůstali i po dvanácti letech sami sebou. Jsou to nerozluční kamarádi s nevyčerpatelným smyslem pro humor. Pavel Kříž, David Matásek, Lukáš Vaculík, Linda Rybová, Václav Svoboda, Pavel Zedníček, Eva Jeníčková a další v šestém pokračování příjemné komedie režiséra Dušana Kleina. Vstupné: 80,-- Kč Pátek 22. v 19 hod.
JAK SE ZBAVIT NEVĚSTY (ČR, 90 min.) Svatba nemusí být jenom příjemným završením rozvíjejícího se vztahu. Eva je moderní dynamická žena, která řeší trable s láskou i jednou nepohodlnou nevěstou. Stará se o syna a musí krotit svou rázovitou maminku. Lenka Vlasáková, David Matásek, Andrea Kerestešová, Matěj Ruppert a jiní v nové komedii. od 12 let Vstupné: 50,-- Kč
Sobota 23. v 19 hod.
DVOJNÍCI (ČR, 106 min.) Honza Rambousek je sympatický podvodník a šikovný zloděj. Právě teď ho v má v hrsti mafián Vytloukal, kterému dluží velkou sumu peněz. Na Honzu se nečekaně usměje štěstí, když se mu do cesty připlete dobrácký profesor Richard, který je mu podobný. Ondřej Sokol, Petr Nárožný, Jakub Kohák, Simona Krainová, Jitka Schneiderová a jiní v komedii Jiřího Chlumeckého, která je plná vtipných situací. Vstupné: 80,-- Kč Náhlá změna v programu vyhrazena!
