„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ
Prameny
Určeno pro
6. – 7. třída (pro 3. – 9. třídy)
Sekce
Základní / Nemocní / Zvýšený zájem / EVVO
Předmět
Přírodopis
Téma / kapitola
Zoologie / Bezobratlí (ploštěnci, hlísti)
Zpracoval
Mgr. Helena Šebestíková (tým 3)
Zoologie V této kapitole se dozvíte: •
něco o skupině organismů, kterými jsou ploštěnci
•
a také co mohou člověku způsobit tasemnice či krevničky
Budete schopni: •
zařadit do systému ploštěnku, tasemnice, motolice a další ploštěnce
•
popsat vnější i vnitřní stavbu těla ploštěnky, tasemnice
•
objasnit způsoby rozmnožování tasemnice
•
seznámíte se s dalšími ploštěnci, kteří žijí u nás i ve světě
Klíčová slova této kapitoly: taxonomie (systematika), říše, podříše, kmen, podkmen, třída, řád, čeleď, rod, druh ploštěnci, ploštěnky, tasemnice, motolice; cizopasník (parazit) strany těla (přední, zadní, břišní, hřbetní), souměrnost dvoustranná, nervová soustava provazcovitá, obojetník (hermafrodit), mezihostitel, boubel
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + samostudium v učebnici, literatuře, internetu)
1 PLOŠTĚNCI 1.1 SYSTEMATIKA: říše: živočichové podříše: mnohobuněční živočichové bezobratlí kmen PLOŠTĚNCI dělí se na třídy: PLOŠTĚNKY (ploštěnka mléčná)
TASEMNICE (tasemnice bezbranná)
MOTOLICE (motolice jaterní)
2
1.1.1 třída: PLOŠTĚNKY zástupce:
ploštěnka mléčná
I. zařazení: kmen:
ploštěnci
třída:
ploštěnky
rod:
ploštěnka
druh:
mléčná (horská, potoční, kalužní, ušatá, americká)
II. kde žije: - pod kameny ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách III. stavba těla: a) vnější – - velikost do 1,5cm - tvar těla: protáhlý, zploštělý - barva: mléčně bílá - souměrnost: dvoustranná - strany těla: přední
x
zadní, břišní x hřbetní
b) vnitřní – - soustavy: trávicí soustava ústní otvor (příjem potravy) → trávicí dutina (trávení) → ústní otvor (vylučování) ... ven nestrávené zbytky vylučovací soustava vyvinula se jako u prvních živočichů (ve vývoji) - obsahuje vývodné kanálky → těmi jdou ven odpadní, škodlivé + toxické látky nervová soustava - provazcovitá (provazce nervů) smyslová soustava – hmatové laloky, oči
3
rozmnožovací soustava → rozmnožování + pojem: obojetník (HERMAFRODIT) - v jednom jedinci jsou: buňky samčí ♂ = spermie buňky samičí ♀ = vajíčka - splynutí ♂ + ♀ pohlavní buňky → OPLOZENÍ
1.2 CIZOPASNÍ PLOŠTĚNCI - pojmy: cizopasník = PARAZIT (organismus žijící na úkor jiného organismu) a) vnější cizopasník – např.: veš, blecha, klíště, jmelí ... b) vnitřní cizopasník – např.: tasemnice, hlísti ...
1.2.1 třída: TASEMNICE zástupce:
tasemnice bezbranná
I. zařazení: kmen:
ploštěnci
třída:
tasemnice
rod:
tasemnice
druh:
bezbranná
(dlouhočlenná, psí ...)
II. kde žije: - v lidském střevě III. stavba těla: a) vnější – - velikost: 3 – 10m - tvar těla: protáhlý, plochý, články - barva: mléčně bílá - hlavička (1mm) se 4 přísavkami b) vnitřní – - bez trávicí soustavy (živiny přijímá celým tělem) - dýchá celým tělem - je obojetník (HERMAFRODIT); to znamená, že v jednom jedinci jsou:
4
buňky samčí ♂ = spermie
a buňky samičí ♀ = vajíčka
má složitý vývin: oplozené vajíčko (splynutí ♂ + ♀ pohlavní buňky = OPLOZENÍ) → s posledními články ven → výkaly (hnojení) → skot (spase) → → v mase skotu BOUBEL → nedovařené nebo nedostatečně upravené maso → → ČLOVĚK (hlavička se přichytí ve střevě a roste v novou tasemnici) PREVENCE proti nákaze tasemnicí: nutnost správného tepelného opracování masa kontrola masa na jatkách TASEMNICE bezbranná → mezihostitelem je SKOT TASEMNICE dlouhočlenná → mezihostitelem je VEPŘ domácí
Část pro zájemce: Tato část je určena pro rozšíření učiva. Životní cyklus tasemnice bezbranné a tasemnice dlouhočlenné:
Lidé jsou jedinými konečnými hostiteli pro Taenia saginata (tasemnice dlouhočlenná) a Taenia solium (tasemnice bezbranná). Vajíčka a oplodněné tasemnice se přenášejí výkaly ; ve vnějším prostředí mohou vajíčka tasemnice přežít několik dní až měsíců. Skot (T. saginata) a prasata(T.solium) se nakazí přijímáním potravy infikované vajíčky nebo
5
oplodněnými tasemnicemi
. Ve střevě zvířete se zárodky zahnízdí
, proniknou střevní
stěnou a migrují do příčně pruhovaných svalů, kde se vyvinou tzv. cysticerkus (boubel). Boubel může ve zvířeti parazitovat i několik let. Lidé se infikují přijetím syrové nebo nedostatečně tepelně upraveného masa
. V lidském střevě se boubel vyvíjí déle jak dva
měsíce, než se vyvine v dospělého parazita, který zde může přežívat i několik let. Dospělé tasemnice se přichytí na stěně tenkého střeva pomocí své hlavy, nazývané scolexem a v tenkém střevě nadále zůstávají
,
. Délka dospělých parazitů je obyčejně 5m a méně,
T. saginata (může dosahovat délky 25m), T. solium 2-7 metrů. Dospělí paraziti produkují tzv. proglotidy, články tasemnice, které se v dospělosti oddělí od tasemnice a migrují k řitnímu otvoru - konečníku a vyloučí se stolicí (přibližně 6krát denně). Dospělí paraziti T. saginata mají obyčejně 1.000 až 2.000 proglotidů, zatím co dospělí paraziti T. solium mají v průměru 1.000 proglotidů. Články tasemnice, které obsahují zralá vajíčka, se uvolní a vyloučí stolicí. T. saginata může uvolnit až 100.000 a T. solium 50.000 vajíček. Geografický výskyt: Oba druhy se vyskytují celosvětově. Výskyt Taenia solium převažuje v chudých zemích, kde lidé žijí v úzkém kontaktu s prasaty a konzumují nedostatečně tepelně upravené vepřové maso a velice zřídka v zemích obývaných muslimy. (Zdroj: www.drnatura.cz/parazite.php)
1.3 Další cizopasní ploštěnci 1.3.1 třída: MOTOLICE zástupce:
motolice jaterní
žijí: - u nás charakteristika: - až 40 000 vajíček - složitý vývoj: - s výkaly dobytka → do vody → larva (do plžů) – tam další vývoj → → pak opustí mezihostitele → utvoří na povrchu cystu → tu opět spase např. ovce ovce (onemocní ... „motají se“) zástupce:
krevničky
žijí:
6
- v tropech a subtropech (jde o druh motolic) charakteristika: - složitý vývoj: - konečný hostitel = člověk /pracující ve vodě, na rýžových polích/ nemoc BILHARCIÓZA - krevničky napadají močový měchýř, játra, kostní dřeň i mozek...
Shrnutí kapitoly: Ploštěnci jsou mnohobuněčné organismy, které dělíme dále na ploštěnky, tasemnice a motolice. K nejznámějším ploštěncům patří ploštěnka mléčná, různé druhy tasemnic a motolic. Tasemnice a motolice mohou způsobit člověku závažná onemocnění. Je proto nutné dodržovat preventivní opatření proti možné nákaze.
Zdroje: Učebnice: Maleninský, M. a kol. Přírodopis pro 6. a 7. ročník učebnice pro ZŠ a nižší ročníky víceletých GY Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. Praha 2004, 2006 Internet:
WIKIPEDIA
http://cs.wikipedia.org www.guh.cz/.../foto04/foto_003.jpg www.biolib.cz/IMG/GAL/17416.jpg www.trpitele.blog.cz www.drnatura.cz/parazite.php gymtri.trinec.org/.../006-motolice-jaterni.jpg
7
Další BEZOBRATLÍ 2 HLÍSTI V této kapitole se dozvíte: •
něco o skupině organismů, kterými jsou hlísti
•
a také co mohou člověku způsobit škrkavky či roupi
Budete schopni: •
zařadit do systému škrkavku, roupa a další zástupce hlístů a hlístic
•
popsat vnější i vnitřní stavbu těla škrkavky, roupa
•
objasnit způsoby rozmnožování škrkavky
•
seznámíte se s dalšími zástupci hlístů, kteří žijí u nás
Klíčová slova této kapitoly: taxonomie (systematika), říše, podříše, kmen, podkmen, třída, řád, čeleď, rod, druh hlísti, hlístice, škrkavka, roup, háďátko pohlavní dvoutvárnost (dimorfismus), sameček, samička prevence nákazy, onemocnění
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + samostudium v učebnici, literatuře, internetu)
2.1 SYSTEMATIKA: říše: živočichové podříše: mnohobuněční živočichové bezobratlí do kmene HLÍSTI patří třída HLÍSTICE
8
2.1.1 třída: Hlístice zástupce:
škrkavka dětská
I. zařazení: kmen:
hlísti
třída:
hlístice
řád:
škrkavky
rod:
škrkavka
druh:
dětská (psí, koňská ...)
II. kde žije: - ve střevě člověka III. stavba těla: a) vnější – - velikost: 10 – 20 cm - tvar těla: válcovité, oválné, protáhlé, velmi tuhé - barva: mléčně bílá - pohlavní dvoutvárnost = DIMORFISMUS (je rozlišen ♂ samec – menší, má zatočený zadeček, ♀ samička – větší, rovná ...) b) vnitřní – - dýchá celým povrchem těla - nemá hmat ani zrak (nepotřebuje je) - trávicí soustava: ústní otvor (příjem potravy) trávicí trubice (trávení) řitní otvor (odstranění zbytků) - rozmnožování: velmi složitý vývin: oplozené vajíčko (splynutí ♂ + ♀ pohlavní buňky = OPLOZENÍ) → ven s výkaly → výkaly (hnojení zeleniny, jahody) → nesprávně nebo nedostatečně umytá zelenina → → ČLOVĚK (další složitý vývin + fáze: plíce – krevní oběh – střevo)
9
PREVENCE nákazy škrkavkou: nutnost správné hygieny, dostatečné mytí zeleniny, především jahod zástupce:
roup dětský
I. zařazení: kmen:
hlísti
třída:
hlístice
řád:
roupi
rod:
roup
druh:
dětský
II. kde žije: - v tlustém střevě (hlavně u dětí), v oblasti konečníku III. stavba těla: a) vnější – - velikost: 0,5 – 1 cm - tvar těla: válcovitý, protáhlý, tělo měkké - barva: mléčně bílá b) vnitřní – - dýchá celým povrchem těla - nemá hmat ani zrak (nepotřebuje je) - trávicí soustava: ústní otvor (příjem potravy) trávicí trubice (trávení) řitní otvor (odstranění zbytků) ~ jako u škrkavky IV. význam: parazit – u dětí předškolního věku (v kolektivech) ~ bledost, hubnutí, nechutenství, svědění hlavně v noci…
10
PREVENCE nákazy roupy: ~ nutnost správné hygieny ~ stříhání nehtů ~ mytí hraček ... Další zástupci hlístic: škrkavka psí - u štěňat, 17 – 20cm, nutné odčervení ... škrkavka koňská - ♀ až 50 cm, ♂ až 25 cm háďátko řepné - až 1mm, působí škody na řepě cukrovce
Část pro zájemce: Tato část je určena pro rozšíření učiva. Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) je největší škrkavka, parazit v lidském střevě. Nezralí i dospělí paraziti A. lumbricoides se šíří infikovanou stolicí. Dospělí jedinci dosahují délky 15-30 cm, o průměru 0,3-0,8 cm a mají břišně obloukovitý bičík; dospělé samičky měří 20-30cm, o průměru 0,5 cm. Životní cyklus:
11
Dospělí parazité žijí v dutině tenkého střeva
. Dospělá samička je schopna vyprodukovat
přibližně 200.000 vajíček denně, která se následně vylučují výkaly (stolicí)
.
Neoplodněná vajíčka mohou projít trávicím traktem, aniž by přenášela nákazu. Avšak oplodněná vajíčka se vyvinou v embrya a jsou nositeli nákazy už po 18 dnech, až po období několika týdnů
, to vše závisí na momentálních přírodních podmínkách , se larvy zahnízdí
,
ve sliznici tenkého střeva, proniknou sliznicí a putují krevním řečištěm až k plicím
.
(optimální vlhkost, teplo, půda ve stínu). Po požití těchto vajíček
Larvy zde pokračují ve svém vývinu (10 až 14 dní), proniknou stěnami alveol, k bronchiálnímu stromu (plíce, průdušky, průdušinky) a následně jsou spolknuty doputují do tenkého střeva, je ukončen jejich vývin v dospělé červy
. Než
. Trvá to asi 2-3
měsíce než se z oplodněných vajíček vyvine dospělý červ, který potom sám klade vajíčka. Dospělí jedinci žijí 1 až 2 roky. Geografický výskyt: Nejčastější škrkavková nákaza - celosvětový výskyt. Největší výskyt je v tropických a subtropických zemích a územích s nedostatečnými hygienickými návyky. Vyskytuje se i v periférních oblastech jihovýchodu USA. (Zdroj: www.drnatura.cz/parazite.php ) Roup dětský (životní cyklus):
12
Vajíčka jsou uložena okolo řitního otvoru . Vlastní nákaza vzniká přenosem infikovaných vajíček do úst. Je způsobená nedodržováním hygieny rukou (mytí rukou po toaletě, respektive u dětí - škrábání v oblasti řitního otvoru, v důsledku svědění)
. K nákaze z
osoby na osobu dochází kontaktem s oblečením nebo ložním prádlem infikované osoby. Roupem dětským je možné se nakazit i v prostředí, které je kontaminované vajíčky (např. závěsy, koberce, hračky). Některá malá vajíčka se mohou přenášet i vzdušnou cestou, respektive vdechnutím. Tyto jsou následně spolknuty a dále se vyvíjejí. Vajíčka se vyvinou v larvy, které se vylíhnou v tenkém střevě
a dospělí červi se zahnízdí v tlustém střevě
. Časový interval vývinu (od přijetí infikovaných vajíček v potravě až po kladení vajíček už vyvinutého dospělého červa) je zhruba jeden měsíc. Průměrná délka jejich života je okolo dvou měsíců. Oplodněné samičky migrují v noci ven z konečníku
. Vajíčka se
vyvíjejí v larvy a stávají se infekčními už po čtyřech až šesti hodinách (za příznivých podmínek)
. Retroinfekce (zpětná infekce) nebo migrace nově vylíhnutých larev z okolí
řitního otvoru až do konečníku může nastat, ale přesné časté opakování není známo. Geografický výskyt: Celosvětový, infekce jsou frekventovanější ve školách, ať už mateřských nebo základních, v přeplněných podmínkách. Hlístice se objevují častěji v zemích s mírným podnebím než v tropických zemích. Nejobsáhlejší nákaza tímto parazitem byla zaznamenána v USA (odhadem bylo infikovaných 40 milionů lidí). (viz www.drnatura.cz/parazite.php )
Shrnutí kapitoly: Hlísti jsou mnohobuněčné organismy, ke kterým patří třída hlístice. K nejznámějším hlístům patří škrkavka dětská a roup dětský, kteří mohou způsobit člověku závažná onemocnění. Je proto nutné dodržovat preventivní opatření proti možné nákaze. Háďátko řepné napadá kulturní plodiny a způsobuje škody v zemědělství.
Zdroje. Učebnice: Maleninský, M. a kol. Přírodopis pro 6. a 7. ročník učebnice pro ZŠ a nižší ročníky víceletých GY, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., Praha 2004, 2006 Internet:
WIKIPEDIA
http://cs.wikipedia.org
13
www.drnatura.cz/parazite.php, www.biolib.cz/IMG/THN/_83103.jpg
Konec kapitoly
14
