No title

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE

Autor: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. Název: Městská hromadná doprava v Brně Datum: 20.3.2014 Cílová skupina: student gymnázia Vzdělávací obor: geografie Anotace: Prezentace podává přehled o prostorové organizaci městské hromadné dopravy v Brně. Na základě přiložených schémat vývoje tramvajové dopravy a mapy města studenti doplňují názvy zastávek MHD.

PROSTOROVÁ ORGANIZACE MHD V BRNĚ ● Brno třetím městem v Rakousku – Uhersku s pouliční koněspřežkou ● na poč. 20. st. poč. obyv. přesáhl 100 tis. ►vliv na rozvoj MHD ● provoz zahájen 17.8.1869 (jako první v bývalém Československu) ● po vzniku Velkého Brna (1919) počet obyv. zvýšen na 210 tis. ► vliv na budoucí expanzi MHD ● výstavba sídlišť na obvodu města (od 60. let 20. st) ► postupně vzniká hvězdicovitý typ městské zástavby ► podstatně ovlivnilo trasování MHD

● 17.8.1869 slavnostně zahájen PROVOZ POULIČNÍ KONĚSPŘEŽKY ▪

v trase Kiosk (Morav. Nám.) - Kartouzy (Semilasso),viz obr. č. 1

▪

do léta 1870 v provozu další 3 linky (vedeny centrem města)

▪

vysoká cena + málo pasažérů ►1875 zastavení provozu

● 1877 obnoven provoz na trati Pisárky – Katouzy ▪

doprava byla provozována pouze v letním období

▪

po čtyřech letech opět zastavena

▪

dnes trasa linky č. 1 (z větší části)

▪

také v současnosti páteřní tramvajová trasa

● PARNÍ TRAMVAJ (1884 - 1899) ▪

obnovena trať Pisárky – Kartouzy (1884)

▪

zavedena trať Ugartova (Václavská) – Ústřední hřbitov (1900)

▪

obě linky označeny barvou (bílá a zelená)

● ELEKTRICKÁ TRAMVAJ (od 1900) ▪

provoz zahájen r. 1900 (na obou výše uvedených linkách)

▪

postupné zavádění dalších linek: • žlutá

Velké nám. (nám. Svobody) – Zábrdovice, most

• červená

Jatky – Tivoli

• modrá

Křenová - Komárov

● vedení většiny linek následně neustále měněno a prodlužováno ● linky propojovaly centrum s nejbližším okolím (mimo česká předměstí) ● zvolen radiální systém tratí s provozem 5-ti linek ● hlavní uzlový bod Velké nám., kde se sbíhaly 4 linky (kromě bílé) ● hlavní kolejové úseky v provozu až do dnešní doby ● elektrická tramvaj již masově využívána obyvatelstvem ● tramvaj nevedla do českých předměstí (dík německé správě města)

© Mgr. Richard Trávníček, Ph.D

.

● ZA I. REPUBLIKY ▪ připojování českých předměstí na kolejovou síť MHD, např.: Husovice

Maloměřice

Obřany

Žabovřesky

Židenice

Juliánov

▪ výstavba zpětných smyček (končí otáčení na kolejové spojce) ▪ zvoukolejnění většiny sítě ▪ koleje situovány u chodníků (ve středu ulice až od konce 30. let) ▪ otevření 1. autobusové linky (1930) • v trase Lažanského (Moravské) nám. - Černá Pole

● NACISTICKÁ OKUPACE ▪ další expanze kolejové sítě (také díky nedostatku benzínu a nafty) • vybudována trať do Černých Polí (1940) • zprovozněn tzv. malý městský okruh (1942) (viz obr. č. 2, obvodové spojení mezi body „A“ a „B“) • k MHD přičleněna i lokální železnice do Líšně • vzrůst frekvence elektrické dráhy (nedostatek benzínu a nafty) • na konci války (dík náletům) značné poškození kolejové sítě • provoz obnoven až koncem května 1945

© Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.

● POVÁLEČNÁ KOLEJOVÁ SÍŤ ▪ koncem 40. let otevřeny nové úseky (viz obr. č. 3), např. napojeny: • Bystrc

• Židenice

• Fučíkova (Štefánikova) čtvrť

▪ otevření 1. trolejbusové linky (1949) • v trase Hl. nádraží - Slatina ▪ v 50. letech zlepšování funkčnosti systému ve středu města, např.: • navýšení počtu kolejí před hlavním nádražím (1957) • snesení kolejí z ul. Kobližné (dík tzv. malému městskému okruhu) ▪ v 60. letech další prodlužování, ale i zkracování kolejové sítě • napojení záp. části Králova Pole (1961) • odpojení Líšně dík zchátralému kolejovému svršku (1964)

• propojení tratí mezi Židenicemi a Maloměřicemi (1968) ▪ v 70. letech výstavba sídlišť na JZ, SZ, S, SV a V města ► prodlužování stávajících linek ► zavádění nových linek ► budování dalších spojovacích úseků ve středu města ▪ v 80. letech na kolejovou síť MHD postupně napojena velká sídliště: • Bohunice

1980 a 1982 ve dvou etapách

• Bystrc

1983 a 1984 ve dvou etapách

• Líšeň – sídliště1986 • odpojeno: úsek Maloměřice – Židenice (1985), viz obr. č. 4


.


.

AUTOBUSOVÁ DOPRAVA ● vždy plnila roli doplňkové dopravy ke stěžejní tramvajové ● v 60. letech upřednostňování autobusů dík flexibilnosti vedení tras ● v 70. letech ropná krize = konec expanze autobusů ● v září 1995 ukončeny v přestupních uzlech na obvodu města ● v 9. letech budování autobusových okružních linek (např. 44 a 84) ● poč. 21. st. autobusy zcela převzaly noční dopravní obsluhu města

TROLEJBUSOVÁ DOPRAVA ● vždy plnila roli doplňkové dopravy ke stěžejní tramvajové ● v 60. letech uvažováno o její likvidaci (nepružnost trasování) ● v 70. letech ropná krize = opětovný vzestup trolejbusové dopravy ● v 80. letech snaha po návaznosti na tramvajovou dopravu v uzlech ● 1994 vzniká první trolejbusová tangenciální linka ● 1995 vzniká první trolejbusová peážní trolejbusová linka

TRAMVAJOVÁ DOPRAVA V 90. LETECH ● 1995 snížení počtu linek na 13 (+ snížení jízdních intervalů) ● 1995 vybudován nový úsek přes Renneskou do Bohunic ● 1998 prodloužení v Líšni na ulici Jírovu (zakončeno úvratí) ● po r. 2000 byly prodlouženy pouze dva kolejové úseky: ▪

v Líšni na úvraťovou zastávku „Mifkova“

▪

v Medlánkách na konečnou „Technologický park“


.

NEVÝHODY BRNĚNSKÉ DOPRAVY ● noční autobusová doprava místo tramvajové ▪ cílem DPMB vypravit méně vozů a tím ušetřit (učiněno dík auditu) ► linky vedeny závlekem, tzn: • ztrácejí přímý směr • dochází k prodloužení jízdní doby ● neustálé prodlužování intervalů linek

● zdražování jízdného

HODNOCENÍ SOUČASNÉ BRNĚNSKÉ DOPRAVY ● zhoršení kvality městské dopravy (dík výše uvedeným skutečnostem) ● krom výkonného vnitřního okruhu chybí široké obvodové komunikace ● petrifikovaný radiální systém tratí městské kolejové dopravy ● zvýšený počet závleků ● nedostatečný počet tangenciálních linek MHD ● nedostatečný počet segregovaných tras linek MHD

Na základě porovnání přiložených schémat (obr. 1 – 5) a mapy Brna zjisti názvy označených tramvajových zastávek brněnské sítě kolejové MHD

1

Líšeň

2

Černá Pole

3

Žabovřesky

4

Horní Heršpice © Mgr. Richard Trávníček, Ph.D

.


1

Líšeň

Fučíkova 2 1Černá Pole (Štefánikova) čtvrť Řečkovice 3 2Žabovřesky Pisárky 4 3Horní Heršpice © Mgr. Richard Trávníček, Ph.D

.

4

Ústřední hřbitov


1

1 Stránská skála

2 1

2 Královo Pole, nádraží

3 2

3 Komárov

4 3

4 Bohunice

4


.

Zdroje : HRŮZOVÁ, S.: Možnosti nahrazování autobusových linek v Brně trolejbusovou dopravou. Diplomová práce PřF UJEP, Brno 1985. MIRVALD, S.: Geografie dopravy, I. Vysokoškolská skripta. Západočeská univerzita, Plzeň 1993. ŠLAMPA, O.: Všeobecná geografie dopravy. SPN, Praha 1967. TRÁVNÍČEK, R.: Vývoj prostorové organizace MHD v Brně. Disertační práce Př.F MU, Brno 2001 TRÁVNÍČEK, R.: Vývoj tramvajové dopravy v Brně. Sborník PedF ZČU, Plzeň 2001. TRÁVNÍČEK, R.: Alle Wege führen zur Mitte, In: Strassenbahn Magazin, 31, Nr. 7, München 2000. TRÁVNÍČEK, R.: Die Entwicklung des Straßenbahnnetzes in Brünn, In: Nahverkerspraxis, 51, Nr. 11, Dortmund 2003. Autorem materiálů a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.

No title

Recommend Documents