PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období
766/0 Návrh poslanců Kateřiny Klasnové, Radka Johna, Jany Drastichové a Michala Babáka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Klasnová K. a další Doručeno poslancům: 14. srpna 2012 v 10:46
ZÁKON ze dne……………… 2012
kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č.263/2011 Sb., zákona č.341/2011 Sb., zákona č.364/2011 Sb., zákona č.365/2011 Sb. a zákona č.470/2011 Sb., se mění takto: 1. Za § 15b se vkládají nové § 15c a 15d, které včetně nadpisů znějí: “§ 15c Sleva na pojistném z důvodu poskytnutí příspěvku rodiči k důchodu 1. Slevu na pojistném za uplynulé pojistné období může uplatnit poplatník pojistného na důchodové pojištění uvedený v § 3 odst. 1 až 4, pokud v daném pojistném období poskytl příspěvek rodiči k důchodu. Prvním uplynulým pojistným obdobím, za něž může poplatník slevu uplatnit, je rok 2013. 2. Příspěvkem rodiči k důchodu se rozumí peněžité plnění poskytnuté v pojistném období poplatníkem pojistného svému rodiči nebo rodičům, a to za předpokladu, že byl rodič v době poskytnutí tohoto příspěvku poživatelem starobního důchodu; starobním důchodem se zde přitom rozumí i starobní nebo obdobný důchod vyplácený od cizozemského nositele pojištění. Na osvojitele se pojem rodič použije přiměřeně. 3. Sleva na pojistném se stanoví ve výši příspěvku rodiči k důchodu. Sleva na pojistném činí maximálně 1 % vyměřovacího základu pojistného. 4. Slevu na pojistném uplatňuje poplatník pojistného v rámci ročního zúčtování záloh podle § 15d. Pojistné zaplacené zaměstnancem se v rozsahu uplatňované slevy na pojistném stává přeplatkem na pojistném.
5. Zaměstnavatel, u něhož byl poplatník pojistného zaměstnán v průběhu pojistného období, je povinen na žádost poplatníka pojistného písemně potvrdit úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 10 dnů od obdržení žádosti. 6. Pokud dojde po provedení ročního zúčtování záloh či srážek pojistného ke zvýšení vyměřovacího základu pojistného, nelze dodatečně uplatnit vyšší slevu na pojistném. 7. Byla-li zapříčiněním zaměstnavatele uplatněna vyšší sleva na pojistném, uhradí takto vzniklý nedoplatek zaměstnavatel.
§ 15d Prokázání poskytnutí příspěvku rodiči k důchodu (1) Poplatník pojistného, který uplatňuje slevu na pojistném, je povinen spolu s ročním zúčtováním záloh či srážek pojistného předložit čestné prohlášení o tom, a. kdy, v jaké výši a jakou formou poskytnul příspěvek rodiči k důchodu, b. že příjemce tohoto příspěvku je jeho rodič, c. že jeho rodič byl v době poskytnutí tohoto příspěvku poživatelem starobního důchodu z českého důchodového pojištění; pokud je rodič poživatelem starobního nebo obdobného důchodu vypláceného od cizozemského nositele pojištění, je poplatník pojistného povinen předložit písemné potvrzení tohoto nositele pojištění. (2) Čestné prohlášení podle odstavce 1 musí být podepsáno úředně ověřeným podpisem rodiče, kterému byl příspěvek rodiči k důchodu poskytnut. (3) Zaměstnavatel, který provádí roční zúčtování srážek pojistného, je povinen uchovávat údaje získané podle odstavce 1 až do uplynutí lhůty pro stanovení pojistného, k němuž se vztahují.” ÚČINNOST Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti odvádí zaměstnavatelé, zaměstnanci a osoby samostatně výdělečné činné pojistné na sociální zabezpečení a statní politiku zaměstnanosti. Výše pojistného se vždy stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období. Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmu a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených výše nezahrnují tyto příjmy: a) náhrada škody podle zákoníku práce, b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů, c) věrnostní přídavek horníků, d) odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, f) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, g) pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho uvedených zaměstnanců. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí. Ne však méně než 50 % daňového základu. Daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, pokud se dále nestanoví jinak. Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v
němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Podle zákon a § 7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku jsou sazby těchto odvodů následující. Zaměstnavatel odvádí 25% z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % připadá na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. U zaměstnance činí odvod 6,5 % z vyměřovacího základu. Celý odvod připadá na důchodové pojištění. U osoby samostatně výdělečně činné 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho připadá 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Dalších 2,3 % odvádí osoba samostatně výdělečně činná na nemocenské pojištění. Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Příjmem státního rozpočtu jsou též penále, přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení a pokuty ukládané podle tohoto zákona. Pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka příjmů státního rozpočtu.
Principy navrhované právní úpravy V návrhu zákona se předkládá princip možnosti zavedení uplatnění slevy na pojistném z důvodu poskytnutí příspěvku rodiči k důchodu. Cílem je, aby slevu na pojistném mohli uplatnit zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné, pokud by v daném pojistném období poskytly příspěvek svému rodiči k důchodu. Poskytnutí příspěvku rodiči se rozumí peněžité plnění poplatníka pojistného svému rodiči nebo rodičům. Pro uznání slevy platí, že rodič musí být v době poskytnutí tohoto příspěvku poživatelem starobního důchodu. Sleva na pojistném je rovna výši příspěvku rodiči k důchodu. Slevu na pojistném, kterou lze maximálně uplatnit, je 1 % ze základu pojistného. Přijetím tohoto návrhu zákona by došlo k zavedení daňové asignace poplatníka pojistného na svého rodiče. Hlavním smyslem této daňové asignace je posílení mezigenerační solidarity ve vztahu rodiče-potomci, ale také posílení diverzifikace finančních prostředků z nichž je sestavována penze. V obou případech jde o velice společensky a ekonomicky užitečné a potřebné principy, které berou v úvahu stárnutí společnosti, daňové zatížení a především podporu rodin s dětmi, odpovědné rodičovství a mezigenerační stabilitu. Dnešní systém důchodového pojištění do značné míry potlačuje tradiční socio-ekonomi- cké vazby v rodině. Dříve byli rodiče ve stáří do značné míry odkázáni na své děti, které o ně ve stáří pečovaly a zajišťovaly jim náležité existenční zázemí. Rodiče tak měli silnější motivace k řádné a zodpovědné výchově svých dětí. Potomek, který o ně ve stáří pečoval, dříve představoval jednu z mála možnosti zajištění se na stáří. V současném systému státem garantovaného průběžného vyplácení důchodů je tento motiv silně potlačen, situaci rodin a princip odpovědného rodičovství oslabuje až devalvuje. Dnešní rodič-důchodce je na svých potomcích ekonomicky nezávislý a zájem co nejlépe vychovávat své dítě je oslaben. Možnost uplatnění slevy z důvodu poskytnutí příspěvku rodiči k důchodu bude podporovat tradiční a osvědčené socio-ekonomické vazby v rámci rodin, de facto i v rámci přirozeného klimatu společnosti. Příspěvek rodiči k důchodu bude zároveň představovat jistou formu odměny za to, že vychoval své dítě jako řádného pracovně aktivního a hodnotově odpovědného člena společnosti. Souvisejícím pozitivním efektem bude, že se zvýší celková částka, která je v rámci České republiky směřována na starobní důchody. Navíc se tato částka diverzifikuje a tím se stává ekonomicky stabilnější, vůči státním závazkům a veřejným rozpočtům citlivější. Tento trend je v současnosti zvažován v několika evropských zemích a je doporučován řadou sociálních expertů, ekonomů a mezinárodních organizací. V České republice je obecně směřována nízká část příjmu
pracovně aktivní populace na zabezpečení ve stáří. Zavedení slevy na pojistném z důchodu poskytnutí příspěvku rodiči napomůže ke zlepšení tohoto stavu. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie Navržená právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR. Jedná se především o čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, podle něhož lze daně ukládat jen na základě zákona, čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení a čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem. Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterých je Česká republika účastna. Návrh zákona není v rozporu s právem Evropské unie.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Předkládaný návrh zákona zavádí slevu na pojištění pro poplatníka pojistného. Lze očekávat, že významná část poplatníků důchodového pojištění využije možnost tuto slevu uplatnit. Z toho důvodu se očekává snížení výběru pojistného pro státní rozpočet. Předpokládaný výpadek se odhaduje na 7 mld. Kč. Zavedení slevy na pojistném z důvodu poskytnutí příspěvku rodiči k důchodu povede v konečném důsledku ke snížení daňového břemene. Poplatník sice částku ve výši slevy na pojistném nevyužije sám, protože ji převádí na svého rodiče, nicméně ten už s ní může libovolně disponovat. O tyto prostředky se sníží daňová zátěž ekonomiky. To by ve svém výsledku mohlo české ekonomice poskytnout pozitivní impuls, zvýšit koupěschopnou poptávku a podpořit tuzemský hospodářský růst. Dopady na podnikatelské prostředí, sociální dopady a dopady na životní prostředí Návrh zákona nemá negativní dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Snížení daňové zátěže zvyšuje spotřebu a tím nepřímo i podporuje podnikání v ČR. Návrh nemá negativní sociální dopady. Naopak. Zvyšuje příjmy občanům v důchodovém věku, kteří dlouhodobě patří mezi nižší příjmové skupiny a sociálně ohrožené. Ve svém důsledku tak má pozitivní vliv na sociální prostředí v České republice.
II. Zvláštní část K. Čl. I: § 15c zavádí slevu na pojistném z důvodu poskytnutí příspěvku rodiči k důchodu. Sleva je navržena tak, aby odpovídala výši příspěvku dítěte rodiči a zároveň činila maximálně 1% z vyměřovacího základu pojistného. Prvním rokem, za něž se bude moci sleva uplatnit, je rok 2013. Příspěvek je v §15c, odst. 2 definován tak, aby si poplatník v případě, že přispěje oběma svým rodičům požívajícím starobní důchod, nemohl slevu uplatnit dvakrát, tj. i v případě přispívání
oběma rodičům se tento příspěvek považuje za příspěvek jediný v maximální výši 1% z vyměřovacího základu pojistného. Návrh v § 15c, odst. 4 stanoví, že sleva na pojistném se uplatí jednou ročně za uplynulé období zpětně. Osoba samostatně výdělečně činná ji uplatní v rámci ročního zúčtování záloh, zatímco zaměstnancům vznikne přeplatek na odvedeném pojistném, který bude stanoven z úhrnu odvedeného pojistného v uplynulém roce, za který se sleva uplatňuje. Tento roční interval je stanoven s ohledem na požadavek co nejmenší administrativní zátěže všech zúčastněných subjektů: v první řadě zaměstnanců a osvč, zaměstnavatelů i úředníků. §15c odst. 6 a 7 upravují situace, že dojde k nesprávnému odvedení pojistného. Při dodatečném zvýšení vyměřovacího základu pojistného po provedení ročního zúčtování záloh či srážek pojistného nelze dodatečně uplatnit vyšší slevu na pojistném. Byla-li zapříčiněním zaměstnavatele uplatněna vyšší sleva na pojistném, uhradí takto vzniklý nedoplatek zaměstnavatel. §15d stanoví způsob, jakým se dokládá nárok na uplatnění slevy. Poplatník pojistného, který uplatňuje slevu na pojistném, je povinen spolu s ročním zúčtováním záloh či srážek pojistného předložit čestné prohlášení o tom, kdy, v jaké výši a jakou formou poskytnul příspěvek rodiči k důchodu, že příjemce tohoto příspěvku je jeho rodič, že jeho rodič byl v době poskytnutí tohoto příspěvku poživatelem starobního důchodu z českého důchodového pojištění; pokud je rodič poživatelem starobního nebo obdobného důchodu vypláceného od cizozemského nositele pojištění, je poplatník pojistného povinen předložit písemné potvrzení tohoto nositele pojištění. Toto čestné prohlášení musí být podepsáno úředně ověřeným podpisem rodiče, kterému byl příspěvek rodiči k důchodu poskytnut, aby se zabránilo zneužívání této slevy způsobem, že by poplatník příspěvek rodičům pouze předstíral. Zaměstnanec, který si nechá slevu na pojistném zúčtovat u svého zaměstnavatele, předá čestné prohlášení zaměstnavateli, může si ale též od zaměstnavatele nechat vystavit potvrzení o celkovém ročním úhrnu odvedeného pojistného a o vrácení přeplatku požádat sám. Postup by byl obdobný jako v §15a při vracení přeplatku vzniklého odvedením pojistného nad maximální limit ročního pojistného. K Čl. II: Navrhovaná účinnost zákona od 1. ledna 2013 je zvolena tak, aby navrhované principy mezigenerační solidarity rodičů a jejich dětí mohly platit již v příštím roce. S cílem zvýšit právní jistotu uživatelů normy obsahuje § 15c odst. 1 ustanovení, že prvním obdobím, za něž může být sleva uplatněna, je rok 2013. Návrh proto neprohloubí deficit státního rozpočtu v roce 2012.
V Praze, dne 13. srpna 2012 Kateřina Klasnová v.r. Radek John v.r. Jana Drastichová v.r. Michal Babák v.r.
Znění nově navrhované části zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačenými změnami § 15c Sleva na pojistném z důvodu poskytnutí příspěvku rodiči k důchodu (1) Slevu na pojistném za uplynulé pojistné období může uplatnit poplatník pojistného na důchodové pojištění uvedený v § 3 odst. 1 až 4, pokud v daném pojistném období poskytl příspěvek rodiči k důchodu. Prvním uplynulým pojistným obdobím, za něž může poplatník slevu uplatnit, je rok 2013. (2) Příspěvkem rodiči k důchodu se rozumí peněžité plnění poskytnuté v pojistném období poplatníkem pojistného svému rodiči nebo rodičům, a to za předpokladu, že byl rodič v době poskytnutí tohoto příspěvku poživatelem starobního důchodu; starobním důchodem se zde přitom rozumí i starobní nebo obdobný důchod vyplácený od cizozemského nositele pojištění. Na osvojitele se pojem rodič použije přiměřeně. (3) Sleva na pojistném se stanoví ve výši příspěvku rodiči k důchodu. Sleva na pojistném činí maximálně 1 % vyměřovacího základu pojistného. (4) Slevu na pojistném uplatňuje poplatník pojistného v rámci ročního zúčtování záloh podle § 15d. Pojistné zaplacené zaměstnancem se v rozsahu uplatňované slevy na pojistném stává přeplatkem na pojistném. (5) Zaměstnavatel, u něhož byl poplatník pojistného zaměstnán v průběhu pojistného období, je povinen na žádost poplatníka pojistného písemně potvrdit úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 10 dnů od obdržení žádosti. (6) Pokud dojde po provedení ročního zúčtování záloh či srážek pojistného ke zvýšení vyměřovacího základu pojistného, nelze dodatečně uplatnit vyšší slevu na pojistném. (7) Byla-li zapříčiněním zaměstnavatele uplatněna vyšší sleva na pojistném, uhradí takto vzniklý nedoplatek zaměstnavatel.
§ 15d Prokázání poskytnutí příspěvku rodiči k důchodu (1) Poplatník pojistného, který uplatňuje slevu na pojistném, je povinen spolu s ročním zúčtováním záloh či srážek pojistného předložit čestné prohlášení o tom, a. kdy, v jaké výši a jakou formou poskytnul příspěvek rodiči k důchodu,
b. že příjemce tohoto příspěvku je jeho rodič, c. že jeho rodič byl v době poskytnutí tohoto příspěvku poživatelem starobního důchodu z českého důchodového pojištění; pokud je rodič poživatelem starobního nebo obdobného důchodu vypláceného od cizozemského nositele pojištění, je poplatník pojistného povinen předložit písemné potvrzení tohoto nositele pojištění. (2) Čestné prohlášení podle odstavce 1 musí být podepsáno úředně ověřeným podpisem rodiče, kterému byl příspěvek rodiči k důchodu poskytnut. (3) Zaměstnavatel, který provádí roční zúčtování srážek pojistného, je povinen uchovávat údaje získané podle odstavce 1 až do uplynutí lhůty pro stanovení pojistného, k němuž se vztahují.”
