PLACHETNICE
I{ahan naučilČechytrávit dovolenou na vellých plachetnicíchna severuEwopy a teďpracujena
I flfr a
J I
.{.
tttr,
..\'
,
r,,/
&&, .'.i.":.*aý
d":-*":
&ř .
' . !.i
..
:..j+šq:.};+
' - *3
--&*
.siř*
lg]ů..
,
12O
nmffi
FORBES
*--
l*.i-S
PLACHETNICE
:l',-
{'i j' š .;ť
"€ ti
".Ř
&,X i.
B*, : - l
I
r!
i*et' '1
nejsott na Štěclrýclerrnic zvláštŽar,uončrviporižE, nílro.Až I-rato, žeMichal Kalmarr tentokrát vůbecnic nesněc11. Jeho nevolnost způsobiloněco jiného. špatnél.ro Desetimetrovévlr-ryv Drakeově průlivu. dcera doma v olomouci Zrovna Zatímcojeho dr,or-rletá rozbalovala vánočnídárky, on byl den plavby od břehů Bark Er-rropabojoval Antarkticly a na palubě plachetr-rice s nejhoršímotYskounemocísr'éhoživota' podnikirteli přítom vlny obvykle Čtyřiatr:icetiletému vťrbecr-revadí. Už devět let totižza poclobnýnriplachetnicerni vozí Čechyna sever Evropy a sárn je r-ramoři jako místenrtra dorna.Jenžepěticlenníplavba nejclivočejším
ttital:]:a1:
FORBES | 121
PLAC HET N IC E
P|achetnice, na kterýchse jSoU]20 |ét V Nizozemskuplavíte, staréa na dé|kumajípřes 50 metrů
;/t,
Zemiuž byla moc i na něj' Tady vám ani kinedryl nepomůže. r. ll rl'r:l ,||o, že zvracíte,ještěnení tak ii:i l Horšíje, když začnetevidět strašné. l: .: tl na obzoru lodě, kterétam nejsou,.. oklepe se při vzpomínce na halucinace Kalman. ,,Rvaljsem si vlasy, ,:;':,:':. trápil se a říkal si, že už nikdy vic, ale pak jsme přijeli na Antarktidu a všechnozmize]o. Byla to nádhera... Místo v expedici, kteým si na přelomu prosince a ledna sám splnil sen' nabízíKalman za sedm tisíc eur i svÝm zákazníkŮm. Jeho námořní byznys má ale jinak podstatně klidnějšípodobu. To, na co se Kalmanova firma NaPlachetnícispecialízuje,jsou totiž plavby na historických plachetnicíchv Nizozemsku,Dánsku a na severu Německa. V Cesku s tímhle nápadem přišla jako první a dodnes je na trhu s podobnýrrrizážitky největší.Loni uspořádala zhruba 50 plaveb a svezla přes tisíc Čechťr. řečnení o malých moderníchplaJen pro předstar,.u: chetnicích,kteréznáte z Chorvatska, ale velkých lodích s několika stěžr-ri, kterémajína délkukolem 50 metrů, v průměrujsou staré120 let a vejde se na ně zhruba l
122 I FORBES a]t,:ltt]:015
'
n I'
Původněnákladní pla30 pasažérů. chetnice měly už před lety skončitve šrotu,jenžeboom námořní turistiky je znor,rrvrátil do hry. Kalman žádnou z nich nevlastní, ale menšípodíl (do deseti procent) v nizozemskéspolečnostiFrisian Saii, ling Company, která sdružujevlastníky 24 plachetnic, mu umožňuje rozhodovat o jejich r,'r,užití. A přesvědčitCechy, aby místona Jadran yrtazilí na větrný a chladný sever, evidentně není problém. ,,Pokud chcete zresetovat hlar,'u,je to ideálnívarianta,..usmějese Kalman. ,,Říkáme,žejdeme proti proudu. Back to simple. V životěmáte kolem sebe samétechnologie' mobily, ale na lodi musíte r,ystoupit ze svékomfortni zóny a najednou zjistíte,žeje kolem vás i něco jiného.Moře, vítr,příroda,..dodává. Že tenhle byznys funguje,dokazujíi čísla.NaPlachetnici loni hospodařilo s obratem 12 mílionůkorun, je v zisku a neustále roste.Letos by to mělo byt o 20 procent. Jak přitom říká sám Kalman, příběh, kteý ho dovedl až k úspěšněrozjetéfirmě, byl plný náhod. A překvapivě nezača|vNizozemsku, ale na opačnéstraně světa _ v Jiho-
PLACHETNICE
F {:
africkérepublice, kde byl Kalmarr na studijnímpobytu. A právě tam poprvéviděl plachetr-riciBark Europa. Tu, na kteréna přelon-ruroku plul na Arrtarktidu. Impozantníbílá loď s třicetimetroqými stěžnitehdy čtyřiadvacetiletého studenta olomouckéuniverzity v KapskémMěstě okouzlila tak, žekvůli ní sedl do letadla a rovnou odletěl do Amsterodamu. Většinapodobrrých plachetnic je totiž registrovánav Nizozemsku a Kalnrat-lovise v hlavě začalrodit plán. ,,Ještěv Africe jsem rozeslal rrěkolik mailů,kde jsern popsal,jak tady pomáhám organizovat safari, a přišla mi odpověď z Holar-rdskaod jednoho majitele plachetnic. Přiletěl jsem za nim, on mě hned ubytoval na lodi, já si udělal základní rýcvik, teorii plachtěnía navigacea nakonec jsem se s ním plavil sedm měsíců.Byla to náhoda, ale štěstí přeje připravenýn-r,.. říká Kalman. Na lodi to dotáhl ažna prwníhodůstojníkaa chvíli si pohrával i s m1,šlerrkou, žeby z něj jednou mohl být kapitán. V Nizozenrsku mu nabízeli plat i vlastnílod,,ale Kalman nakonec obojíodmítl' ',Uvědorniljsem si, žerně víc zajimá ten byznys okolo,,.říká. Jeho plán byl jednoduchý.V Českutehdy nikdo takové plavby nenabízela Kalman chtěl tuhle díru na trhu za_ plnit. Na skok se proto wátil do olomouce, ve školedodělal zmeškanézkoušky,sepsal byzrrysplán a Stopem
"
Y 'ě*.qšo
.sš {
v kamionu Se Znovu vrátil do Nizozemska. llo byl rok 2o05. V Lemmeru pak zaklepal na dveře majitele Frisian Sailing Company Jaapa Makse a sebevědoměmu nabídl,žejel.ro byzrrysrozšíříi do Ceska. Netušil přitom, žese stejný nápad zrovna rodív hlavě i tomuhle námořníkovi. Takžedohodnout se bylo nakonec sr-razší, nežsi Kalman myslel. jsem, že v Něn-recku, Česku nebo Rakousku je ,ýěděl Spoustalidí,kteréby to zajírnalo,tak jsem si říkal, Že tam musítneza\ožitfirmu, která nás bude zastupovat.A r,tom ke mně přišel tenhle mladý student a navrhl mi to. Byl nadšenýa plný energie a to se mi líbilo,..vzpomínáMaks. Lorri Frisian Sailing Company prodal a odešeldo dťrchodu, ale Ceši zůstali.A drrestvoří 20 procent všech klientů.,,Ceskobereme jako velkou výzvu a příležitost.Je to pro r-rástrh budoucnosti,..přiznává Monique Fennema, která Frisian Sailing Cornpany převzala po Maksovi. Podobně mohutrrýchplachetnic se jen podél nizozemských břehů plavíkolern 3óo ajejich obliba stále roste. Každá z nich je v akci v průrněruI29 dni V roce' což při ceně pronájmu 775 eur za den znamená, žese v tomhle byznysu každýrok protočítérněřjedna miliarda korun. Kouzlo totižspočíváv tom, žese na lodi jen nevezete, ale stáváte se plnohodnotrrýmčlenenrposádky.Je to ko. neckoncůi nutnost,protožena paltrbějsou jen dva zkušenínámořníci _ kapitán a první důstojník.Všeje ale
DUBEN2O15 FORBES I 12]
\Ymyšleno tak, aby plavbu zvládli i lidé bez zkušeností. ,,Dostanetedo ruky lano a zpočátkunevíte,co se děje. Nejsou tam žádnéelektrickénavijáky,všechnose dělá ručně. A pro někoho je to tak síInýzážitek, že ho to donutí i přehodnotit životníStyl;.říká Kalman. ,,Pokudsi chcete užít padesátimetrovélodě, je to nejdostupnějšímožnost... To je prwnírozdíl oproti Chorvatsku a Jadranu. Ten druhý spočíváv počasía větru. Zatímcona jihu je vítr během dne relativně předvídatelný na severu Evropu platí jediná jistota. Nikdy nebude bezvětří.Zní to drsně a nepohodlně, ale díky tomu poznáte skutečnéplachtění. Navíc jen tady třeba zažijete,jak loď ve Wattovém moři při velkémodlir,.Lr dno, q' se kolem ní dosedne na písčité téměř suchou nohou projdete,pak počkátena příliv a za pár hodin zase odplujete.,,Jepravda,žejsme se snažilí proniknout i na středomořský trh, ale podnikat s jižanskými národy není úplně snadné.V Holandsku naopak tenhle byznys funguje skvěle,..kýve hlavou Kalman. Devadesát procent jeho příjmůuž dnes předstar'rrjí plavby nazakázku pro firmy nebo skupiny lidí, v nabídce má ale i místana plavby pro jednotlivce.A pokud by vám sever Evropy nestačil,Kalman kromě Antarktidy chystá rok expedicei do Grónska nebo na Špicberky. na leroŠní Pak je tady ale ještějeden plán, kteý by tohle všechno mě] z ekonomickéhohlediska jednou přebít.Kalman chce do konce roku rozjet aplikaci, díky kteréby mohl mít pod
palcem i všechnypodobnéplachetnice plujícínezávisle po světě.Na pár kliknutí si budete moct objednat místona palubě buď odkudkoliv na světě,nebo třeba při procházce po přístal.u,když vás nějaká loď zaujme. ,'Mělo by to byt něco jako Booking.com pro plachetnice,..popisuje Kalman projekt, ktery potichu připraluje. ,,Když dnes víte,žebyste chtěli plout třeba z Hamburku do Norska, je docela složitési zamluvit místona plachetnici, která tam má namířeno, protoženevíte,jak se spojit s jejím majitelem.Tahle aplikace by to měla zjednodušit... Vtip je v tom, ževelképlachetnice,jako je Bark Europa,jsou během expedícplné,ale při přeplavbách mezi kontinenty je místana palubě dost. A většinouse to ani nedozvíte,protožena rozdíl od Frisian Sailing Company neexistuje firma, která by majitele takoqi'ch lodí sdružovala.Kalman aplikaci připrar,rrje s českýmirri'vojáři a spolupracuje s ním na ní i Sail Training International, organizace,která po světě pořádá závody Tall Shíp Race. Tedy setkánítěch největšíchplachetnic, kterékaždoročně do evropských přístavůpřitáhnou miliony diváků. Plachetnic v tétokategorii je na světě zhruba 230 a Kalman věří, žeby jeho systémmohla do několika měsíců používatpolovina z nich. A za to, žejim pomůžezapl_ nit místona palubě, bude samozřejmě inkasovat provize. ,|Iady už nejde o českézákazníky, ale o celosvětový byznys,* dodává Kalman. f'}
