FUNKCE FANTASTIKY
pnÓzr V součnsruÉ JiríHoly Fantastická literatura dlouho nebyla považovánaza běžnoua jasně vymezenou literrírněestetickou kategorii',,Fantastično.. se používalo a častoještě užívábuď jako synonymum ,,zázračna,., nebo v jiném smyslu,,groteskna..,pŤípadně také,,utopična... Zi,zračnostje společnfm rysem fantastickéliteratury a pohádky. Rozdílyjsou pŤitomziejmé:pohádka jako tradičníodrridafolklÓru Sevyznačujeznakovou schematičností (Ltithi 1964, Jolles 1982), nejsou v ní zachyceny dennískutečnostani prožívan1f čas(umělépohádky se ovšem jely púsobív pohádce samotomuto modelu vzdalují).Nadpňirozené zŤejmě.Naopak ve fantastickéliteratuňeznamenajínevysvětlitelněznepokojivy vpád do pŤirozenéhosvěta, jak dokumentuje pÍíznačnj, riryvek z pr6zy I.A. Irelanda: '' . Jak záltadné,ňekla dívka a opatrně šladál. - A jaké masívnídveŤel Zatímco pronášela tato slova, dotkla se dveŤía ty náhle s rachotem zapad|ydo ziímku. - Pro živéhoBoha| zvolal muž.- Jak vidím,na našístraněchybíklika. oba jsi nás tu uvěznila. - Ne oba,jen jednoho z nás, ťekladívka,píedjehoočimaprošladveňrni ' a zmizela." Groteskno blvá vykládáno jako vlraz odcizeného světa. Podle Wolfganga Kaysera je to obraz drivěrně známéreality,která se nečekaně stiávánepŤátelskou, děsuplnoua cizí. ,,Podobygrotesknajsou v nejsilnějšíma nejnápadnějším rozporu s každlm racionalismema s kaŽdou systematikoumyšlenÍ.(Kayser |957: 203). Uvedenérysy, stejnějako tvarová heterogennost(odlišnostod klasickéuměňenosti,a tedy vlastnost typologicky romantická)'sbližujígrotesknos fantastikou.Některé I
GreatGhost-stories ofthe World. Ed. A. Laing.London 1941,s.377
114
spisovatele, které Kayser ve své autoritativní studii o grotesce uvádí - Gogola, Poea, Kafku, Morgensterna- lze legitimně považovatzače|né piedstavitele fantastickéliteratury. PŤestoale groteskno ve zmíněném pojetínenís fantastičnem identickézcela, neboékromě fantastickéliteratury k němu patŤíi veškeráliteraturasatirická (Kayser |951:201)' Fantastika se ovšempodstatněmíjís takovou grotesknísatirou a alegorií, které negují a zesměšřujíjistf v textu pňímoneuveden;fpÍedmět a odkazují k více či méně určitémuideovémusmyslu. Ve srovnání její p dou je s nimi je fantastickáliteraturav1fznamověvíceznačnější' noetická nejistota- události bfvají pŤedstavoványve dvojím osvětlení, pŤirozeném i nadpŤirozeném, pravděpodobnémi pravděnepodobném. Dá|e blvá znakem fantastické literatury (nebo groteskně fantastické literatury)narozdíl od satiryhravostčikarnevalizace- v oblastijazykovéi tematické. ,, '.'vlastnějde o abiturientsk!večírekabsolvent pomocnéhogymnasia. Pomocnégymnasium v nás začalopracovat.Chtělo vysvětlit a zdrivodnit. Nejprve jsme si mysleli, že pomocnégymnasium a vťrbecpomocné stŤedníškolstvívzniklo proto' že ti, kdo ukončili pomocnou obecnou školu,se domáhali práva na dalšívzdělánía Že jim bylo vyhověno. Je pŤecenemyslitelné,aby někomu bylo upíránoprávo na pokračováníve studiích,na moŽnost zastávatvyššía kvalifikovaná místajen proto, Že k tomu mentálně neníjaksi uzprisoben.Zv|áště,prokáže.li patŤičnou snahu a pí|i a znání. (Známosti mají stejnf koŤenjako znalosti. Jde vlastnějen o písmenko.I kdyŽ' vzato podle abecedníhopoŤádku,znalosti by měly mítpŤednostpňedznámostmi.)Jestlije tomu tak' potomjistě existujítaképomocnéobchodníakademie a pomocnéuniversity a pomocné techniky, z kterych vycházejí pomocní inžen!Ťia zastávajípak piiměŤenápomocná místa.(Pomocná místa?Jak je to potom? Nemriže dojít dejme tomu k tomu, že pomocn doktor zastává místo doktora, protože...,to je ostatnějedno proč.Ale protoŽena to jaksi nestačí, tak mu dají/vezme sil k ruce normálníhodoktora, kter..Í na to stačí,a tenjako jeho podňízen!dělá všechnoza něj,jakožtopomocn1fdoktorpomocného (IvanVyskočil:Kosti, str. 12-13). doktora?...).' Fantastickáliteraturaje tak,zdá se,situovanámezi dva hraniční kameny: najednéstraněje to pohádka,s níŽji spojujevfskyt nadpŤirozenlch jevri, na druhéstraněgroteska,kde společnouzÓnouje tvarová heterogennost aobraz odcizenéhosvěta.Takéutopie zobrazujejin,jsvět,jsou to však reality časově (pŤípadněprostorově) vzdá|enéod skutečnosti
il5
FUNKCE FANTASTIKY
pnÓzr V součnsruÉ JiríHo|'/ Fantastická literatura dlouho nebyla považována za běŽnou a jasně vymezenou literiírněestetickou kategorii.,,Fantastično.. se používalo a častoještě užívábuď jako synonymum ,,zázračna.,, nebo v jiném smyslu,,groteskna.., pňípadnětaké,,utopična..' Zizračnost je společnlm rysem fantastickéliteratury a pohádky. Rozdílyjsou pŤitomzňejmé: pohádkajako tradiční odrridafolklÓru se vyznačujeznakovou schematičností (Ltithi 1964, Jolles 1982), nejsou v ní zachyceny dennískutečnostani prožívan!čas(umělépohádky se ovšem tomuto modelu vzdalují).NadpŤirozené jevy prisobív pohádce samozňejmě' Naopak ve fantastickéliteratuňeznamenajínevysvětlitelněznepokojivy-< vpad do pžirozenéhosvěta, jak dokumentuje pÍÍznačny riryvek z pr6zy I.A. Irelanda: '' - Jak záhadné,ňekla dívka a opatrně šladál. - A jaké masívnídveŤe! Zatímco pronášela tato slova, dotkla se dveŤía ty náhle s rachotem zapad|y do zámku. - Pro živéhoBoha! zvolal muž'- Jak vidím,na našístraněchybíklika. oba jsi nás tu uvěznila. - Ne oba,jen jednoho z nás, Ťekladívka,pŤedjeho očimaprošladveŤrni ' a zmizela'' Groteskno blvá vykládáno jako v,lraz odcizeného světa. Podle Wolfganga Kaysera je to obraz drivěmě známérea|ity,která se nečekaně stává nepŤátelskou, děsuplnoua cizí. ,,Podobygrotesknajsou v nejsilnějšíma nejnápadnějším rozporu s každlm racionalismema s každou systematikoumyšlení..(Kayser 1957:203). Uvedenérysy, stejnějako tvarová heterogennost(odlišnostod klasickéuměňenosti,a tedy vlastnost typologicky romantická)'sbližujígrotesknos fantastikou'Některé I
Great Ghost-storiesof the World. Ed. A. Lains. London 1941.s. 3"1'l
lt4
spisovatele,kteréKayser ve své autoritativnístudii o grotesce uvádí - Gogola, Poea' Kafku, Morgensterna- lze legitimně povaŽovatzače|né piedstavitele fantastickéliteratury. Pňesto ale groteskno ve zmíněném pojetínenís fantastičnem identickézcela, neboékromě fantastickéliteratury k němu patŤíi veškeráliteraturasatirická (Kayser |951:201)' Fantastika se ovšempodstatněmíjís takovou grotesknísatirou a alegorií, které negují a zesměšřujíjistf v textu pňímoneuveden;/pňedmět a odkazují k více či méně určitémuideovémusmyslu. Ve srovnání její pridouje s nimi je fantastickáliteraturav1fznamověvíceznačnější' noetická nejistota- události blvají pŤedstavoványve dvojím osvětlení, pŤirozeném i nadpňirozeném, pravděpodobnémi pravděnepodobném. Dá|e bjvá znakem fantastické literatury (nebo groteskně fantastické literatury)narozdíl od satiryhravostčikarnevalizace- v oblastijazykovéi tematické. ,,..'vlastnějde o abiturientsk!večírekabsolventripomocnéhogymnasia. Pomocnégymnasium v nás začalopracovat.Chtělo vysvětlit a zdrivodnit. Nejprve jsme si mysleli, že pomocnégymnasium a vribec pomocné stŤedníškolstvívzniklo proto, že ti, kdo ukončili pomocnou obecnou školu,se domáhali práva na dalšívzdělánía Že jim bylo vyhověno. Je pŤecenemyslitelné,aby někomu bylo upíránoprávo na pokračováníve studiích,na možnostzasÍávatvyššía kvalifikovaná místajen proto, Že k tomu mentálně neníjaksi uzprisoben.Zvláště,prokáže.li patŤičnou snahu a pí|i a znání. (Známosti mají stejnf koŤenjako znalosti. Jde vlastnějen o písmenko.I kdyŽ' vzato pod|eabecedníhopoŤádku,znalosti by měly mítpŤednostpňedznámostmi')Jestlije tomu tak' potomjistě existujítaképomocnéobchodníakademie a pomocnéuniversity a pomocnétechniky, z kterych vycházejí pomocní inžen!Ťia zastáyajípak piiměŤenápomocná místa.(Pomocná místa?Jak je to potom? Nemrjže dojít dejme tomu k tomu' že pomocn doktor zastává místo doktora' protože...,to je ostatnějedno proč.Ale protožena to jaksi nestačí, tak mu dají/vezme sil k ruce normálníhodoktora, kter'.Ína to stačí,a tenjako jeho podňízen!dělá všechnoza něj,jakožtopomocn1/doktorpomocného (IvanVyskočil:Kosti, str. 12-13)' doktora?...)'' Fantastickáliteraturaje tak,zdá se,situovanámezi dva hraniční kameny: najednéstraněje to pohádka,s níŽji spojujev1/skytnadpŤirozen1/ch jevri, na druhéstraněgroteska,kde společnouzÓnouje tvarová heterogennost aobraz odcizenéhosvěta.Takéutopie zobrazujejin,!svět,jsou to však reality časově (pňípadněprostorově) vzdá|enéod skutečnosti
il5
vypravěčea čtenr퍝r. oproti tomu jádrem dějovlch situací fantastické literaturyjenáškaždodenní svět, v kterémse nečekaně(a častohrozivě) objevujítrhliny. Zajistémá fantastikav písemnictvíi v lidové slovesnostimístood pradávnaa fantastick1/ch prvkújako element v;/stavbyfiktivníhosvěta využívámnoho uměleck1/chděl. Vznik fantastickéliteraturyv tépodobě' jak ji chápeme a vymezujeme,však zce souvisís preromantismem a romantismem.Je to časotiesu religiozity, která nepochybova|ao zá. zracích,a zároveťtčaszpochybněníi kartesiánskéhomodelu světa (res extensa - res cogitans). Ideálem pŤestáváb1/tpŤevedenívšeho neznámého na známé,Skutečnostve fantastickéliteratuňepozblvá prrih|ednosti a jasnosti. Časovouprioritu-v našemoboru má patrně anglick! hnizostrašn1/ román (gotic novel)..V něm lze zaznamenatdvojí směŤování.Y pr1zách Radcliffové jsou to ,Jysvětlované divy.., od nichž se zakládá linie racionální fantastiky. Na druhéstraně se fantastikapropletá s uhrančirn./mi eroticko-sexuálnímitabu (Lewis) nebo s hlubšípsychologickou ni. ternostífaustovskéhotypu (Maturin). Podobné rozdvojení najdeme u strašidelné prÓzy oblíbenév Německu od konce l8. století(najedné straně Spiess - na druhéTieck a Hoffmann). U Spiesseje ještěpatrnf vliv barokního románu, zatímconěmecká romantika, zvlášéHoffmann, kterj silně p sobil na qÍvoj fantastiky ve Francii, v Rusku i jinde, směŤujek psychologickéstrašidelné novele, kde v těsnémsousedství ftizuje píirozené s nadpŤirozen;/mbez jasného vysvět|ení (Le Fanriv Ze|eny čaj,Jamesovo PŤitaŽení šroubu),nebo dokonce k humornéstrašidelnénovele (Wildovo Strašidlocantervillské).Dalšípodněty vzešly od dvou iniciačníchosobnostífantastickéliteratury,Gogo|a a Poea' V Gogolovlch Petrohradsklch povídkáchse objevujízárodky kafkovského vidění a v Poeov1/ch novelách prvky hororu - obé podstatně ovlivnilo prÓzu po ce|é20. stoletía zvlášépo druhésvětové vá|ce. V našemvěku postupnězískávápriduscience-fiction,jež těžízmoderních zázraki techniky' Sci-fi vlastně navazuje jednak na utopie, jednak na racionálníproud gotic novel (Marzin |982: 2|7 an.).Nadpňirozené prostňedky se tu totiž inscenují ryze ríčelově,jako pouh1/prostŤedek k rozehrání dramatickédějovésituace. Noetická nejistota, vyznamová 2
V letech l970.t 979 vyšlov odeonu pět svazkúzákladníchděl anglickéhogotickéhorománu s komentiíŤi J. Hornáta.
llÓ
pŤípadně víceznačnost, i karnevalizujícíhravost- kteréjsem uvedl jako určující znaky fantastickéliteratury- Sev tomtoŽánruobjevujívfjimečně (Bradbury,Lem). Plochosta čelovoulineárnost,pokudjde o použití fantastickfch prostiedkri, najdeme zpravidla v jiném dnes oblíbeném Žánru, zvanémfantasy či heroic fantasy. Fantasy rozehrává v idealizovan;/chprehistorick1/ch pŤíběhy čistŤedověklchkulisách napínavé udatnlch hrdinri a čarokásnych dívek (Eddison,Tolkien, Moore - viz Jackson 198l; Lexikon |983: 215-276), jsouc tak odnožípokleslé literaturyvšechdob. dobrodružné Vlvojově plodnějšívětví novodobéfantastickéliteratury se ukázal latinskoamerick! ,,realismomágico..,a to pŤedevším ve dvou variantách zastupujících odlišnétypy -,,rioplatskf.. (borgesovskf) a,,nitroamerick!.. či,,karibsk!.,(mrírquezovsk!). B orgesovusvětupodlekritika ocampa nejlépepŤiléhápojem,,problematizace.,. Jeho povídky,logicky perfektně budovanéa navazujícína anglo-americkoutradici,jsou vlastně ontologick1fmihypotézamio vpravdě problematickéa paradoxnístruktuŤebytí (narušováníhomogenityčasua prostoru,osobníidentity;hv mezi skutečnostía zdáním' životem Žitym a verbalizovanfm). Jednomu z Borgesovlch hrdinri se zdaŤív okamžikupopravy Znovu napsat celé |iterárnídflo, v jednéjediné vteŤiněmu zaplavujímysl nesčetné dojmy, myšlenky,kombinace.Jinépostavy věÍí,ŽeproŽily léta,zatímco uplynulo několik minut'..Márquezova fantastikavyrustá nikoli ze zp sobu uvažování,a|e z událostísamfch, spíšeze snri a mftri neŽz promyšlenlch myšlenkov1fchpochodri. V románu Sto rokri samoty Se pňedkládajízjevné- posuzováno z hlediska běŽnélogiky - nepravděpodobnostijakoŽto hodnověrnésoučástipiedstavenéhosvěta; Krásná Řemedios vstoupína nebe,hmyz se ve chvíli smrti matky Úrsuly Ťadído geometricklch obrazc . V jiné Miírquezově prÓze se na zapriíšeném dvorku v kolumbijskévesnici objeví anděl. Je to snová vidina, nebo zázrak? V rámci zobrazenérealityje nanebevstoupeníudálostí stejného potulnícikáni. Ťádujako objeveníse magnetu,jejŽ jako div pŤedvádějí prostupujíjinak nežjsme zvyk|í: Jevy ,,pňirozené..a ,,nadpŤirozené,,se ,,Jednénoci, kdyŽ nemohla spát, šla se Ursula na dvŮr napít vody a u kádě spatÍilaPrudencia Aguilara. Byl sinal!, ve tváŤiměl velice smutn1vyraz a pokoušelse ucpat si otvor v hrdle chomáčemesparta' (''') Dalšínoc ho zahlédla,jak se procházív dešti.To užJoséhoArcadia BuendíujejípŤeludyomrzely,ozbrojil se oštěpema vyšelna dvrir.Venku stál mrtvf a tváňil se smutně.
117
vypravěčea čtenríŤú. oproti tomu jádrem dějovfch situací fantastické literaturyje nrjškaždodennísvět, v kterémse nečekaně(a častohrozivě) objevují trhliny. Zajisté má fantastika v písemnictvíi v lidové slovesnosti místo od pradávna a fantasticklch prvkri jako element vlstavby fiktivního světa využívámnoho uměleck ch děl. Vznik fantastickéliteratury v tépodobě' jak ji chápeme a vymezujeme,však zce souvisís preromantismem a romantismem. Je to časotŤesureligiozity, která nepochybovala o zá. ztacích,a zárovei' časzpochybněníi kartesiánskéhomodelu světa (res extensa - res cogitans). Ideálem pŤestáváb1/tpŤevedenívšeho neznámého na zniímé.Skutečnostve fantastickéliteratuŤepozbyvá pr hlednosti a jasnosti. Časovou prioritu v našemoboru má patrně anglickf hnizostrašn! román (gotic novel)..V něm lze zaznamenatdvojí směŤování'Y prízách Radcliffové jsou to ,Jysvětlované divy.., od nichž se zakládá linie racionální fantastiky. Na druhéstraně se fantastikapropletá s uhrančirn./mi eroticko-sexuálnímitabu (Lewis) nebo s hlubšípsychologickou ni. ternostífaustovskéhotypu (Maturin). Podobné rozdvojení najdeme u strašidelné prÓzy oblíbenév Německu od konce 18, století(na jedné straně Spiess - na druhéTieck a Hoffmann). U Spiesseje ještěpatmf vliv barokního románu, zatímconěmecká romantika, zvlášéHoffinann, kterÍ Silně p sobil na vlvoj fantastiky ve Francii, v Rusku i jinde, směŤujek psychologickéstrašidelné novele, kde v těsnémsousedství frizuje piirozené s nadpŤirozen;fmbez jasného vysvětlení (Le Fan v Ze|enj čaj'Jamesovo PŤitažení šroubu)'nebo dokonce k humoméstrašidelnénovele (Wildovo Strašidlocantervillské).Dalšípodněty vzešly od dvou iniciačníchosobnostífantastickéliteratury,Gogola a Poea' V Gogoloqfch Petrohradsklch povídkách se objevují zárodky kafkovského vidění a v Poeovlch novelách prvky hororu - obé podstatně ovlivnilo prÓzu po ce|é20. století a zvlášépo druhé světové vá|ce. V našemvěku postupně získává p du science-fiction,jež těžízmoder níchzazt ak:Ůtechniky, Sci-fi vlastně navazuje j ednak na utopie, j ednak na racioniílníproud gotic novel (Marzin l982: 2|7 an.).NadpŤirozené prostŤedkyse tu totiž inscenují ryze ričelově,jako pouhf prostŤedek k rozehrání dramatickédějové situace' Noetická nejistota, vlznamová 2
V letech 1970-1979vyšlov odeonu pět svazkrizákladníchděl anglickéhogotickéhorománu s komentáŤiJ. Hornáta.
llÓ
víceznačnost,pŤípadněi karnevalizujícíhravost . kteréjsem uvedl jako určujícíznaky fantastickéliteratury - Sev tomto žánruobjevujívfjimečlineárnost,pokudjde o použití ně (Bradbury,Lem)' Plochosta ríčelovou fantasticklch prostŤedkri,najdeme zpravidla v jiném dnes oblíbeném žánru, zvanémfantasy či heroic fantasy. Fantasy rozettává v idealizovan1íchprehistoricklch čistiedověklch kulisách napínavépŤíběhyudatnlch hrdinú a čarokrásnlch dívek (Eddison, Tolkien, Moore - viz Jackson 1981; Lexikon |983: 2,75.276),jsouc tak odnoží pokleslé dobrodruŽnéliteratury všechdob. Vlvojově plodnější větví novodobé fantastickéliteratury se ukázal ve dvou variantích latinskoamerickj ,,realismomágico.., a to pŤedevším a ,,nitroamericzastupujících odlišnétypy - ,,riop1atsk1/..(borgesovskf) .. k!.. či,,karibskf (mrárquezovskf). Borgesow světu podle kritika ocampa nejlépepŤiléhápojem,,probl ematizace,,'Jeho povídky, logicky per. fektně budovanéa navazujícína anglo-americkou tradici, jsou vlastně ontologicklmi hypotézamio vpravdě problematickéa paradoxnístrukhomogenityčasua prostoru,osobníidentity;hry tuŤebytí (narušování Jedno. mezi skutečnostía zďáním, životem Ž\t!m a verba1izovan1/m). mu z Borgesovlch hrdinri se zďaÍív okamžiku popravy znovu napsat celé literárnídílo, v jednéjediné vteŤiněmu zaplavujímysl nesčetné dojmy, myšlenky,kombinace. Jinépostavy věÍí,Že prožily |éta,zatímco uplynulo několik minut..'Márquezova fantastikavyrustá nikoli ze zprisobu uvažování,a\ez událostí sam;fch,spíšeze snri a mftri neŽ z promyšlenlch myšlenkovfch pochodri. V románu Sto rokrj samoty Se pŤedkládajízjevné- posuzováno z hlediska běžnélogiky - nepravděsvěta: Krásná podobnosti jakožto hodnověrnésoučástipŤedstaveného Řemedios vstoupína nebe, hmyz se ve chvíli smrti matky Úrsuly Ťadído geometricklch obrazcti' V jiné Márquezově prÓze se na zapriíšeném dvorku v kolumbijské vesnici objeví anděl' Je to snová vidina' nebo zázrak? V rámci zobrazenéreality je nanebevstoupeníudálostí stejného potulnícikáni' Ťádujako objeveníse magnetu,jejžjako div pŤedvádějí se prostupujíjinak nežjsme zvyklí: Jevy ,,pŤirozené., a ,,nadpŤirozené,. ,Jedné noci, když nemohla spát, šla se Úrsula na dv r napít vody a u kádě SpatŤilaPrudencia Aguilara' Byl sinalf, ve tváŤi měl velice smutn! vlraz a pokoušel Se ucpat si otvor v hrdle chomáčemesparta. (.'.) Dalšínoc ho zahlédla,jak se procházív dešti.To užJoséhoArcadia BuendíujejípŤeludyomrzely,ozbrojil se oštěpema vyšelna dvúr.Venku stál mrtv! a tváŤil se smulně.
117
- ]áhni k čertu,rozkŤikl se na něj JoséArcadio Buendía.- Kolikrát se vrátíš,tolikrát tě zabiju. Prudencio Aguilar všakpryčnešel,a JoséArcadio Buendíase neodvážil hodit po něm oštěpem.od té doby nemohl klidně spát. Trápil ho nesmírn1/zármutek, kter! měl v očíchten mrtv! v dešti,hlubokf stesk' kter! ho táhl k živfm, a dychtivost,s níŽchodil po celémdomě a hledal vodu, aby si v ní namočilsvrij chomáčesparta.- Určitě hrozně trpí'Ťekl Úrsule. - Je vidět,jak je sám. Úrsula samabyla tak dojata,žekdyžpŤíště spatňilamrtvého, jak nal.iížído hrncri na sporáku, pochopila, co hledá' a od tédoby mu nechávala po celémdomě koflíky s vodou' Když ho však José ,{rcadio Buendíajedné noci našel ve svém pokoji, jak si (Sto rok samoty,str.25-26). vymfvá rrínu,bylo to na něj už pŤíliš'. Novodobá fantastická literatura tak po Kafkově zprisobu rozvíjí perspektivu vidění odlišnou od racionalistického dualismu subjektu a nadpŤirozeného. a objektu, světa vnitŤníhoa vnějšíiro,pŤirozeného Realita empirické zkušenostia jevy iracionální se tu rnnohdy protínají' v neustálémpohybu'Je logicky nemyslitelhraniceobou těchtoŤíšíjsou né,že by se obchodnícestujícímohl probudit v podobě odpudivého Za t1llemsevňehmyzu. Co však,stane-lise to hmatatelnouskutečnosÍí? nevypočitateln!' nadouvá se světa číhá a pŤehledného obrazu néhoa skočnf chaos - nebo naopak:právě totoje snad prav1/Ťáda pŤedstava ,,objektivníhosvěta..je neskutečnáfikce. píšev knize Umění fantastickéliteratury Fantastickéje dvojznačné, novějšíhofantasLouis Vax (Vax 1963).Nevyslovenlm pŤedpokladem kna v uměníje ovšempaušálně uznávany racionální rozvrh světa, kter1f jevy vykazuje za hranice možného. Proto mohou prisobit nadpŤirozené literaturybyvázv|ášsilou.Živnou pridoufantastické s takovoušokující kde vládne obecn! pocit rozmlvané tě neklidná, rozpolcená společnost, v literatuňeirské.polské..',v Česv1fskyt fantastična identity,napŤ'čast1Í ku v sedmdesátÝch a osmdesát1/chletech' Kromě toho fantastická literatura souvisí také s dobovlmi literárně esteticklmi normami: jako vlrazny směr se objevujetehdy,když dekanonizujejak tematickousíé, tak vnitŤnínarativní struktury fiktivního světa. V českéliteratuŤejiŽod šedesátlchlet narušovalyprvky fantastiky- obdobnějako jin! postup, popisnouiluzívnosta pŤedstaprÓza vně syŽetu- oficiálně protežovanou vu ideologicky jednosměrněvyhodnocenéhosvěta. Z Íoho,co bylo Ťečeno,vyp|jvá, že fantastická literatura je spojena s lyričností v menšímíÍes dramatičností,.sotva pŤedevším s epičností, motivy,základemsdělenívšaknemižebyt (kde se vyskytnoufantastické
It8
rozvedená noetická dvojznačnost,konflikt mezi reálnlm a možnfm, pŤirozenlm a nadpŤirozenfm). Fantastika se mriže dokonce, obdobně jako tŤebaironie,jevitjako pŤíznak epičnostipar excellence'Fantastická literaturav našempojetíse arci odlišujeod tradičníepiky s piedem dan1/mhodnotoq/m rozvrhem světa,kter! dílem blvá pouze stvrzován' Jejím základem - jakož i novějšíepiky vúbec - je neklid rozumění a skepse vriči hotovémuporozumění.Nemriže bft reálnlm obrazem s jedním denotátem,a lišíse, jak jsme dovodili, od prrihlednésatiry, která odkazuje k jednoznačn1fm konotacím.Pohybuje se na pomezí běžnéskutečnostia zázračnosÍi,pravděpodobnosti a nepravděpodobnosti. Jsou to právě fantastickémotivy, kteréumožřují - razantněji neŽ u literatury nefantastické- zpochybnit logicko-staticképojetípravdy jako adekvacemyšleníajevu, rozeltát otevŤenouvlznamovou hru. Fantastická literatura vzbuzuje napětí,mrazenív zádech, někdy i osvobozujícíuvolnění vyvolává zájem čtenríŤú. Takétento horizont očekájak věděl Karel Čapek,pokleslépodoby fantastična vání(využívajíjej, v literatuŤe,dnes i filmu) je zŤejměpÍíznačnymrysem epiky. Vcítění čtenáňedo textu napomiíháčastotvar: využíváse vypravěčskésituace první osoby, kdy prožívající subjektje totožn]Í se subjektemvyprávění (Stanzel tu mluví o identičnostiexistenciálníchoblastí).Tento postup nověji stŤídávnitŤníperspektiva s limitovanlm hlediskem, kdy pŤedstavovan;/světje omezenobzoremjedince.Ich-formačivnitŤní perspektiva sugerujepravděpodobnostpňedstavovan;f ch událostí(ontologická,,spolehlivost.. umožřuje lépe pňijmoutnoetickou nespolehlivost)a také usnadřuje čteniíiskou identifikaci. Mikys zavrtěl nechápavěhlavou,utríhlsi dohodua vyšelna ,,Dristojník chodbu.Na chodbě stál duch. Byl poloprrihlednfa neobyčejněškaredf' Ve vpadlétváŤisvítily vypoulenéze|enavéoči a do obličejemu visela kšticezplihllch bezbarvlch vlasŮ. Když zpozoroval dristojníkaMikyse, napiáhl proti němu packu s dlouhlmi prsty a tríhlezaskučel. Dťrstojník Mikys byl zaraženduchovou ošklivostí.Ještěnikdy neviděl tak ošklivéhoducha,ačkolivza dobu strávenouu vojska viděljiŽ mnoho oškliv/ch věcí. - Co blbnete,otázal se poněkud nejistě' - Ú, Ťeklduch a rošklebil rístas fialovlmi rty. DústojníkMikys se domníval'žeje obětímystifikacea chystalse rázně zakročit.Povšiml si však,že duchovy nohy končíjakousiroztŤepenou mlhovinou,vznášejícíse asi desetcentimetr nad zemí'To ho zarazi|o.'.,, (Karel Michal: Bubáci pro všedníden, str. 85).
lt9
- Táhni k čertu,rozkŤikl se na něj JoséArcadio Buendía.- Kolikrát se vrátíš,tolikrát tě zabiju. Prudencio Aguilar všakpryčnešel,a JoséArcadio Buendíase neodvážil hďit po něm oštěpem.od té doby nemohl klidně spát. Trápil ho nesmírn! zármutek, kterf měl v očíchten mrtv! v dešti,hlubok! stesk' kter! ho táhl k živfm' a dychtivost,s nížchodil po celémdomě a hledal vodu, aby si v ní namočilsvrij chomáčesparta.- Určitě hrozně trpí'ňekl Úrsule. - Je vidět,jak je sám. Úrsula sama byla tak dojata,žekdyžpffště spatŤilamrtvého,jak nahlížído hrncŮ na sporáku,pochopila, co hledá, a od tédoby mu nechávalapo celémdomě koflíky s vodou. Když ho však José Arcadio Buendíajedné noci našel ve svém pokoji, jak si (Sto rokri samoty,str,25-26). vymfvá ránu, bylo to na něj už pŤíliš.' Novodobá fantastická literatura tak po Kafkově zprisobu rozvíjí perspektivu vidění odlišnou od racionalistického dualismu subjektu a objektu, světa vnitŤníhoa vnějšího,pŤirozeného a nadpŤirozeného' Realita empirickézkušenostia jevy iracionálníse tu mnohdy protínají' v neustálémpohybu.Je logicky nemyslitel. hraniceobou těchtoŤíšíjsou né,Že by se obchodnícestujícímohl probudit v podobě odpudivého Za tllem sevŤehmyzu. Co však,Stane-lise to hmatatelnouskutečností? néhoa pŤehledného obrazu světa číháa nadouvá se nevypočitate|ny, skočn! chaos - nebo naopak:právě toto je snad prav! Ťáda pŤedstava ,,objektivníhosvěta..je neskutečnáfikce. píšev knize Umění fantastickéliteratury Fantastickéje dvojznačné, novějšítro fantasLouis Vax (Vax 1963).Nevysloven1fmpŤedpokladem kna v uměníje ovšempaušálněuznávan! racionálnírozvrhsvěta,kter1f jevy vykazuje za hranice možného. Proto mohou prisobit nadpŤirozené literaturybyvázv|ášs takovoušokující silou. Živnou pridoufantastické kde vládne obecnj pocit rozm1fvané tě neklidná, rozpolcená společnost, v literatuňeirské.polské....v Česidentity,napŤ'čast!vfskyt fantastična letech. Kromě toho fantastickáliteku v sedmdesátlch a osmdesát1/ch ratura souvisí takés dobovfmi literárně esteticklmi normami: jako vyrazny směr se objevuje tehdy, když dekanonizuje jak tematickou síé' tak vnitňnínarativnístrukturyfiktivníhosvěta.V českéliteratuÍejižod let narušova'lyprvky fantastiky- obdobnějako jin! postup, šedesát;/ch prÓzavně syžetu- oficiálně proteŽovanoupopisnouiluzívnosta pŤedstavu ideologicky jednosměrněvyhodnocenéhosvěta' Z toho, co bylo ňečeno,vyplfvá, že fantastická literaturaje spojena sotva s lyričností pŤedevším s epičností,v menšímffe s dramatičností, (kde se vyskytnoufantastické motivy,základemsdělenívšaknemŮžeblt
ilB
rozvedená noetická dvojznačnost,konflikt mezi reáln m a možnfm, pŤirozen1/ma nadpŤirozen1fm). Fantastika se múžedokonce, obdobně jako tŤebaironie,jevitjako pňíznakepičnostipar excellence'Fantastická literatura v našempojetí se arci odlišuje od tradičníepiky s piedem dan;/mhodnotovfm rozvrhem světa, kter1/dítemblvá pouze stvrzován. Jejím základem - jakož i novějšíepiky vribec - je neklid rozumění a skepse vriči hotovémuporozumění.Nemrižeblt reá|nfm obrazem s jedním denotiítem,a lišíse, jak jsme dovodili, od prrihlednésatiry, která odkazuje k jednoznačn;fmkonotacím.Pohybuje se na pomezí běŽnéskutečnostia zázračnosti,pravděpodobnosti a nepravděpodobnosti. Jsou to právě fantastickémotivy, kteréumožřují - razantněji než u literatury nefantastické- zpochybnit logicko-staticképojetí pravdy jako adekvacernyšleníajevu, rozehvátotevŤenouvfznamovou hru. Fantastická literatura vzbuzuje napětí,mrazenív zádech, někdy i osvobozujÍcíuvolnění, vyvolává zájem čtenáÍú. Takétento horizont očekájak věděl Kare| Čapek,pokleslépodoby fantastična vání (využívajíjej, v literatuŤe,dnes i filmu) je zŤejměpŤíznačnfm rysem epiky. Vcítění čtenáŤedo textu napomáhá častotvar: vyuŽívá se vypravěčskésituace prvníosoby, kdy prožívající subjektje totožnfse subjektemvyprávění (Stanzel tu mluví o identičnostiexistenciálníchoblastí)'Tento postup nověji stŤídávnitŤníperspektiva s limitovan;Ímhlediskem, kdy pŤedstavovan1/světje omezenobzoremjedince.Ich-formačivnitŤníperspektiva sugerujepravděpodobnostpŤedstavovanlchudálostí(ontologická,,spolehlivost.. umožřuje lépe pŤijmoutnoetickou nespolehlivost)a také usnadřuje čteniíiskou identifikaci. Mikys zavrtěl nechápavěhlavou,utáhl si dohodua vyšelna ,,Dristojník chodbu' Na chodbě stál duch. Byl poloprrihledn;/ a neobyčejněškared!. Ve vpadlé tváii svítily vypoulené ze|enavéoči a do obličejemu visela kšticezplihllch bezbarvfch vlas ' KdyŽ zpozoroval dristojníkaMikyse, napŤáhlproti němu packu s dlouhlmi prsty a tiíhlezaskučel. DristojníkMikys byl zaraŽenduchovouošklivostí'Ještěnikdy neviděl tak ošklivéhoducha,ačkolivza dobu strávenouu vojska viděljiž mnoho oškliv1fchvěcí. - Co blbnete, otáza| se poněkud nejistě. - Ú, reI.tduch a rošklebil rístas fialovlmi rty. je obětímystifikacea chystalse rázně DristojníkMikys se domníva|,Že zakročit.Povšiml si však,že duchovy nohy končíjakousiroztŤepenou mlhovinou,vznášejícíse asi desetcentimetrrinad zemí.To ho zarazilo.'.,' (Karel Michal: Bubáci pro všedníden, str. 85).
il9
Citovaná prÓza Michalova patĚík nejvlraznějším textrim českéfantastickéliteratury po druhésvětovéválce' Do tédoby byl tento žánru nás . pŤisrovnání s jinfmi evropsk1/militeraturami - skrovně zastoupen' (S motivy fantastickéliteratury se setkáme zejménav díle Máchově, Arbesově, Zeyerově, Klímově, Demlově, Weinerově,Hostovského).Čechovy Vllety pana Broučka|ze zaŤaditbezpochyby k alegorii, pŤípadněke kategorii technicklch zázrakt, kam s jistfm zjednodušenímná|eŽejí i Čapkoviroboti a krakatit' Poetistickouasociativnosta sunealistickou konkrétníiracionalitu zakJádá imaginace' jen v menšímíŤefantaskno jako elementfiktivníhosvěta. období bezprostňedněpo roce l945 preferovalo dokumentárnípublicističnosta lyričnost.Později oficiá|ně ovládl pole konzervativnítyp prÓzy za|oŽen.fna iluzívníreálnostia noetickéjednoznačnosti. Až v letech šedesát1/chse začala prosazovat modelovost, v nížse svébytně uplatřovaly téžfantasticko groteskníprvky (Linhartová, Fuks, Vyskočil).Michalovi Bubáci pro všedníden (l962) spojujíbezmá|a zpÍavodajskouvěcnosts nečekanlmvfskytem nadpŤirozenlchprvkúa bytostí (proměna člověka v medvěda, duch mrtvého, mluvící mrtvá kočka) vojensk! ritvar,dlaždič).PrÓv notoricky nefantastickémrámci (ričetní, zy tak balancujína pokraji satiry, v něčempŤipomínají Čapkovy pohádzjevy a nadpŤirozené vljevy jsou intimizovány,jemky: démonologické ně karikovány . jejich zasazenído kulis současnéhobyrokratického světavšakzárov eťtzesměšřuje omezenost,,mďerníhočlověka..,pokud se ffdíměŤítkempouhévypočitatelnostia pragmatickédisponovatelnosti. sna.Ani nevím,jak jsem k němu ,,Jakokluk jsem měl takovéholétacítro jsme pŤišel. Buď po ho dostali str/ci BŤetislavovi,nebo ho naši tenkát našliněkde na pridě a dali mi ho. Nevím. Nevzpomenu si. Ale kluk je kluk. Nedovede si věcí vážit. Tak jsem někde milého létacítrosna zapomněl,nebo se mi ztratil v těch zmatcíchpuberty('..) Po tŤechletech bezvlslednéhosháněními poradil pan Hanousek, co bfval nákupčímv Bazaru, abych se obrátil pŤímona sklad snri, tam by snadještěmohli nějakéhomít. Napsaljsem v dubnu do skladu - a nic. Napsaljsem znovu koncem záff - a nic. Až v ptili listopadumi pňišlovyrozumění,abych se dostavil do skladu snrj,číslodveňí65' Pďepsán Soukl oldŤich v.r.,referent..(Ivan $skočil: Ivan Vyskočil a jiné povídky,str.7-9).
120
Další vlvoj fantastiky v česképrÓze pokračoval zprvu v linii tzv. racionální fantastilcy s groteskníml rysy. Sem spadá Grušriv Mimner, Vaculíkova Morčata,Kohoutova Bílá kniha, Hochmanriv Jelení Brod, Bondyho Invalidní sourozenci, poněkud se vymykají Fuksovy knihy Myši Natálie Mooshabrovéa Pffpadkriminálníhorady.I ve vyjmenovajazykovou nfch dflech shledrímev r znémíŤenoetickou dvojznačnost, hravost,ale většinousmysl směŤujek fantasknísatiŤea alegorii. Pravou doménoumodelovychfantasticlqch prÓz se stalo až následujícíobdobí, druhá prile sedmdesát1fchlet a léta osmdesátá. JiŽ v roce 1974 se v samizdatu objevil rozsáh|y Filipťlv román NanebevstoupeníLojzka Lapáčkaze Slezskéostravy, kter1/v mnohémnavazoval na pŤedchozí, ještělegálně vydanou Cestu k hŤbitovu(1968). o rok později, v roce l975' opět v samizdatu,vyšelGrušrivDotazník.PrÓza Daniely Hodrové Podobojí,prvníčástcyklu T1/znivéměsto,zŮstávaladlouho v rukopise, (vyšla aŽ l99l); druhá část Kukly vznikala nese dataci |9.7,7-19.|8 v letechl98l-l983 (vyšlarovněž199l);tňetí dílThétanásledovall987. 1990 (knižně |992). 11Íí Kratochvil dokončilv osmdesáq/chletech dva romány: Medvědí román (1985, samizdat 1988) a UprostŤednocí zpěv (1989,knižněl992). Nejnověji se k nim ŤadíMichal Ajvaz prÓzou Druhé město (1993).A blízko k tétolinii modelovéfantastickéliteraturymají i dalšíautoŤi,zvláštěKarol Sidon a Zuzana Brabcová. ostatně analogicky fungujícífantasknímotivy jako ve zmíněnych prízách - vjslovně napffklad pakt s ďáblem - najdeme souběŽně také v dramatu(Fischerová,Havel). Takév částipoezie,napňíkladu Šiktance, lze vysledovatsklon k využívánímyticklcha folklorně fantaskních modelri.- Tendencek univerzalizaclje jednou z dominantčeské|iteratury sedmdesátycha osmdesát1fchlet a prisobenífantasticklch prvkri nelze neposuzovatvjejím širšímrámci. Nikoliv náhodou se ve všech zmíněn1fchprÓzách (snad s vljimkou Ajvazova Druhéhoměsta, které má nejblížek tradičníromantickéfantastice)objevujeexp|icitnětéma osobníi národnípaměti.Filip, Gruša,Hodrová i Kratochvil demytizují obraz války' osvobozenía odsunu Němcti. Stále znovu se vracejídalší choulostivá data: Unor' Srpen' Postavy jsou smlkány vnějšímiosudy, banalitou,a pŤecev Žádnémzdě| otloukány Dějinami putujíkaždodenní pŤedstavou pokroku, ba ani vfvoje, ,yfchovy..či naděje se nesetkámes na spásu v Kestanskémsmyslu - najdeme tu jen opakování,variace, cyklick! pohyb v kruhu.
121
Citovaná prÓza Michalova patŤík nejv1fraznějším textrim českéfantastickéliteratury po druhésvětovéválce. Do tédoby byl tento žánru nás - pŤisrovniínís jinfmi evropsklmi literaturami - skrovně zastoupen.(S motivy fantastickéliteratury se setkiímezejménav dfle Máchově, Arbesově, Zeyerově, Klímově, Demlově, Weinerově,Hostovského).Čechovy Vflety pana Broučka|ze zaÍaditbezpochyby k alegorii, pŤípadněke k*egorii technicklch zázraki, kam s jistlm zjednodušenímná|ežejí i Capkovi roboti a krakatit.Poetistickouasociativnosta surrealistickou konkrétníiracionalitu zailádá imaginace, jen v menšímíŤefantaskno jako element fiktivního světa. období bezprostiedně po roce 1945 preferovalo dokumenrárnípublicističnosta lyričnost'Později oficiálně ovládl pole konzervativnítyp pr6zy za|oŽenyna i|uzívníreálnostia noetickéjednoznačnosti. Až v letech šedesátch se začalaprosazovat modeloyost,v nížse svébytně uplatřovaly téžfantasticko groteskníprvky (Linhartová, Fuks, Vyskočil).Michalovi Bubáci pro všedníden (1962) spojujíbezmá|a zpÍavodajskou věcnosts nečekanlmv skytem nadpčirozench prvkri a bytostí (proměna člověka v medvěda, duch mrtvého, mluvící mrtvá kočka) v notoricky nefantastickémrámci (ričetní, vojensk! tvar, dlaždič).PrÓzy tak balancujína pokraji satiry, v něčempňipomínajíČapkovy pohádky: démonologické zjevy a nadpŤirozené vfjevy jsou intimizovány,jemně karikovány . jejich zasazenído kulis současnéhobyrokratického světavšakzárove zesměšřuje omezenost,,modern íhočlověka..,pokud pouhévypočitatelnosti se ňídíměŤítkem a pragmatickédisponovatelnos-
ri.
sna.Ani nevím,jakjsem k němu ,,Jakokluk jsem měl takovéholétacího jsme pňišel. tenkrát Buď ho dostali po strlci BŤetislavovi,nebo ho naši našliněkde na pŮdě a dali mi ho. Nevím. Nevzpomenu si. Ale kluk je kluk. Nedovede si věcí vážit. Tak jsem někde milého létacíhosna zapomněl,nebo se mi ztratil v těch zmatcíchpuberty(...) Po tŤechletech bezvfsledného shánění mi poradil pan Hanousek, co blval nákupčímv Bazaru, abych se obrátil pŤímona sklad sn , tam by snadještěmohli nějakéhomít. Napsal jsem v dubnu do sk]adu- a nic. Napsal jsem znovu koncemzáÍí - a nic. Až v prili listopadumi pÍišlovyrozumění,abych se dostavil do skladu snri, číslodveŤí65. Podepsán Soukl oldŤich v'r., referent..(Ivan Vyskočil:Ivan Vyskočil ajiné povídky,str.7-9)'
120
Další vlvoj fantastiky v česképrÓze pokračovalzprvu v linii tzv. racionální fantastilq s groteskníml rysy. Sem spadá Grušriv Mimner, Vaculíkova Morčata,Kohoutova Bílá kniha, Hochman v JeleníBrod, Bondyho Invalidní sourozenci, poněkud se vymykají Fuksovy knihy Myši Natálie Mooshabrové a Pffpad kriminálního rady. I ve vyjmenovajazykovou nlch dflech shledáme v rŮznémíŤenoetickou dvojznačnost, hravost'ale většinousmysl směňujek fantasknísatiŤea alegorii.Pravou doménoumodelowjchfantasticb.t'chprÓz se stalo až následujícíobdobí, druhá prile sedmdesátychlet a létaosmdesátá. Jlž v roce |974 se v samizdatu objevil rozsáhlf Filiptiv román NanebevstoupeníLojzka Lapáčkaze Slezskéostravy, kter! v mnohémnavazoval na pňedchozí, ještě legálně vydanou Cestu k hŤbitovu(1968). o rok později, v roce 1975' opět v samizdatu,vyšelGrušrivDotazník.PrÓza Daniely Hodrové město,zristávaladlouho v rukopise, Podobojí,prvníčástcyklu Tr1/znivé nese dataci |977.1978 (vyšla až 199l); druhá část Kukly vznikala v letech l98 1- 1983 (vyšlarovněž199l ); tŤetí dílThétanásledoval l 987letech dva l990 (knižně 1992).JiÍíKratochvil dokončilv osmdesát1/ch romány: Medvědí román (1985, samizdat 1988)a UprostŤednocí zpěv ( l989, knižně1992).Nejnověji se k nim ňadíMichalAjvaz prÓzou Druhé město (1993)' A blízko k tétolinii modelovéfantastickéliteraturymají i dalšíautoÍi,zvláštěKarol Sidon a Zuzana Brabcová. ostatně analogicky fungující fantaskní motivy jako ve zmíněnych pakt s ďáblem - najdemesouběŽnětaké prízách - v;fslovně napŤíklad u Siktanv dramatu(Fischerová,Havel). Takév částipoezie,napŤíklad ce, lze vysledovatsklon k vyuŽívánímyticklch a folklorně fantaskních modelri.- Tendencek univerzalizacije jednou z dominantčeskéliteratury sedmdesátycha osmdesátlch let a prisobenífantastick1fchprvkri nelze neposuZoyaÍv jejím širšímrámci. Nikoliv náhodou se ve všech zmíněn1/chprízách (snad s vljimkou Ajvazova Druhéhoměsta,které má nejblížek tradičníromantickéfantastice)objevujeexplicitně téma osobníi národnípaměti.Filip, Gruša,Hodrová i Kratochvil demytizují obraz války, osvobozenía odsunu Němc . Stále znovu se vracejídalší choulostivá data: Únor, Srpen. Postavy jsou sm1/kányvnějšímiosudy, otloukány Dějinami putujíkaždodenníbanalitou, a pŤecev žádnémz děl pokroku, ba ani vfvoje, ,y!chovy..či naděje se nesetkámes pŤedstavou na spásu v Kestanskémsmyslu - najdeme tu jen opakování,variace, cyklickj pohyb v kruhu
121
Filip v román vypráví sám rístŤední hrdina. Začínáv podobě tradičního vyprávění,líčíse Lapáčkovonarozenív zíií |928 v době právě probíhajícíhofotbalovéhozápasuF'C. Slezská ostrava versusS.C. Moravská ostrava.Popisuje SesestavamuŽstva'charakteryhráč , chováníLojzkova otce atd.Jiždruhá kapitolavšaktradiční je narativnípostupnarušuje: tu sérieanticipací klíčovlch scénrománu volně spojen;íchs domem, v němžLapáčkovi žili (odstŤeldomu v roce 1968, události v letech 1940-194|), s fotbalovlm oddílem (otcovo |anaŤení Wenzela Deutschera v roce 1935, odsouzeníotce v roce 1946) a s vypravěčov mi osudy (vztah k Evě Schubertové v letech |939-|945). Za zmÍnku stojí,že anticipacese jen málo objevujív pŤedchozím, motivicky analogickém Filipově románu Cesta k hŤbitovu,žeje to všakspolečn!rys s prÓzami Gruši,Hodrové,Brabcovéi Kratochvila. Digrese ve vyprávěníse v díle vícekrát opakují, obměřují a vytváŤejítak pŤíznačnou heterogennostči arabesknímozaiku. Již ve druhékapitole románu se setkáme s dvěma fantasknímileitmotivy: r'ypravěč nás zpravuje o svém uměnÍlétat (|étánímá obdoby u Hodrové a Ajvaze) a o schopnostl pŤivolávat k sobě mrtvé a Íozmlouvat S nimi. (Ještěse Zmínímeo tom, žesvět mrtvlch prostupujeŽiv! je explikováno v,lrazně svět v Hodrovétrilogii') LéÍání ,,Musímtaképovědětněco o svépodivuhodnéschopnosti.Umím totiŽ |état.Kdyžse mi zachce, tak se vznesu nad město, zakrouŽímkolem věže novéradnice, plachtímsi to proti větru z Beskyd nebo dolri po proudu Ťeky..(NanebevstoupeníLojzka Lap áčka'..I, str 2 l ). Naproti tomu zpráva o druhénadpňirozené schopnostije v proudu mozaikovité narace zamaskována tak,žem Že blt zprvu považovánaza reálnou scénu: ,,Paní Preissová za mnou pŤišlapŤesněměsíc po tom, kdy ji pan Pastrřák odvezl na nádraŽí. Měla očiplnésvětel,bělmo měla stffbrné. - Kde je Erich, zeptaljsem se. - Erišek tady není,Ťeklapaní Preissová, - ještě tady není.Vribec to, Lojzku, nebolelo,ale ani troškune.Jen mi dejtepozor na sťíbro..(Íamtéž
r.26\.
Jen pozorn1/čteniíŤ si patrněvšimnenáznak , kteréukazujík tomu, že paní Preissová už není Živá. Nápadněji je to signalizováno ve druhé pii rozhovorus mrtv1/motcem(4. kapitola).Ale i zde ,,duchaňské..scéně, mrižemezústatstíle nejistí.Mimo jinéproto,žezemŤelíse chovajíjako Ěečtí bohové:mají lidské,aŽ pŤílišlidské starosti.Zá|ežíjim na jejich
\22
se o své vzhledu,pověsti,hádajíse s Lojzkem, Žár|í,vyhroŽují,zajímají obchody. je ale driležité V dalšímvyprávěníjsou scénys mrtvymi evidentnější, jako právě ono navození noetickénejistoty, kteréjsem konstatoval podstatn! ryS pro vymezení fantastickéliteratury. Je Lojzkovo létání magickoi '"t'opno'iit Je Lojzek tak dokonallm médiem, že mriže somnambu-vyvolat duchy zemŤelfch?Nebo jsou to chorobnépŤedstavy lá a alkoholika? Leccos v textu svědčípro to i pro ono a narativní perspektiva čtenáŤirozhodnutízáměmě ztěžuje. ,,tlusté' obdobně fungujídalšífantasknímotivy, opakujícíse pŤedstava nestvrirnéženskés vykasanlmi sukněmi, s obnaženlmistehny..(Nane.I, str.12),která se brodí ostravicí a odrou' vydechuje bevstoupení.. dlm šacheta pod níŽse rozestupujeprida,je podánajako vzrušenávize. V závěru románu se však ona neskutečněmytická figura spojuje s reálnou postavou paní Nosálové.A paníNosálová završujedlouhou Ťadu návštěvzemŤelych: ..PaníNosálová, duchaŤkaz Radvanic, vstoupila do pokoje, tučn! (...) obličejměla plnf mastnéhopotu,sukně vykasalavysoko nad kolena vétracích a z Že|ez6ren ze zápach vycháze| rist zjejích olchala těŽko; šachet' -Volaljsimě,Lojzku,ňeklapomaluatěŽce-skorotŤidesítkyletse IV, str.209). brodímza tebou..(Nanebevstoupení... tŤívelbloudrina fotbalopŤedstava vize, Takéjiná vícekrátopakovaná je se záplavou písku spojen (ejich obraz ostrava F.C. Slezská vémhŤišti motiv pŤíznačn! je mimochodem potopa potopou S dokonce a někdy fantastickéliteratury,viz Bondy, Brabcová),má reálnoumotivaci. české PŤi osvobozeníměsta 1945 skutečněLojzek na hŤištispatiil kirgizské vojáky s velbloudy a krmil je komisiírkem (NanebevstoupeníIII, str. 32 an.). Je tedy viditeln! dvojí prolínajícíse postup: zvěcnění fantaskních motivli á hyperbol-ickamytizace motivti reáln'jch. Tomu pŤesněodpovídá i hodnotovévidění prÓzy. VypravěčvšeustavičněpÍehodnocuje,.uka. zuje v několikerém osvětlení- coŽ,pŤipomeřme,je opět charakteristicprÓ. ky postup fantastickéliteratury, najdeme jej i ve všech zmíněnjch Di'h:T v Ajvazově Klríry-Alweyry ,áin (,,iast vyraznéu postavy městě' nejprve zasvětitelky do tajemstvíjiného světa, pak riskočné zrádkyné,'ááleeroticky pŤitažlivéŽeny,opět krutéatd.).Filipriv Lojzek si ne'ní pohnutky,relativizuje(pŤíznačně s oblibou ',uzemřuje..vznešené Podobá zpochybřuje' a je jeho zgroteskřuje jist' otcem), kdo napŤíklad
123
I
I
I
Filipriv román vypráví sám ristŤední hrdina. Začínávpodobětradičního vyprávění,líčíse Lapáčkovonarozenív zaÍí|928 v době právě probíhajícítto fotbalovéhozápasuF.C. Slezská ostrava versusS.C. Moravská ostrava.Popisuje se sestavamužstva,charakteryfuáčťr, chováníLojzkova otce atd,J1ždruhá kapitola všaktradiční je narativnípostupnarušuje: tu sérieanticipací klíčovlch scénrománu volně spojen;.fch s domem, v němŽ Lapáčkovi žili (odstŤeldomu v roce 1968, události v letech |940-1941),s fotbalovlm oddflem (otcovo lanaňení Wenzela Deutschera V roce 1935, odsouzeníotce v roce 1946) a s vypravěčovfmiosudy (vztah k Evě Schubertové v letech 1939-|945). Za zmínku stojí, Že anticipacese jen málo objevujív pňedchozím,motivicky analogickém Filipově románu Cesta k hibitovu, žeje to všakspolečn!rys s prÓzami Gruši,Hodrové,Brabcovéi Kratochvila. Digrese ve vyprávěníse v díle vícekrátopakují,obměřují a vytváŤejítak pŤíznačnou heterogennostči arabesknímozaiku. Již ve druhékapitole románu se setkámes dvěma fantasknímileitmotivy: r,ypravěčnás zpravuje o svém umění létat (|étánímá obdoby u Hodrové a Ajvaze) a o schopnosti pŤivoldvat k sobě mrtvé a rozmlouvat s nimi. (Ještěse zmínímeo tom,žesvět mrtv1/chprostupujeŽiv! svět v Hodrovétrilogii.) Létáníje explikováno v'lrazně ,,Musímtaképovědětněco o svépodivuhodnéschopnosti.Umím totiž létat'Když se mi zachce, tak se vznesu nad město, zakroužímkolemvěŽe novéradnice,plachtímsi to proti větru z Beskyd nebo dolri po proudu Ťeky..(Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka...I, str 2l). Naproti tomu zpráva o druhénadpĚirozené schopnostije v proudu mozaikovité narace zamaskována tak, žemrižeblt zprvu pov ažovánaza reálnouscénu: ',Paní Preissová za mnou pŤišlapŤesněměsíc po tom, kdy ji pan Pastrřák odvezl na nádraží. Měla očiplnésvětel,bělmo měla stňíbrné. - Kde je Erich, zeptaljsem se. - Erišek tady není,Ťeklapaní Preissová, - ještě tady není' Vťrbecto, Lojzku, nebolelo,ale ani troškune.Jen mi dejtepozor na stŤíbro.. (tamtéž
r,26).
Jen pozorn! čteniíň si patrněvšimnenáznakri,kteréukazujík tomu,že paní Preissová už neníživá. Nápadněji je to signalizováno ve druhé pňirozhovorus mrtvlm otcem(4. kapitola)'Ale i zde ,,duchaŤské..scéně, mrižemezristatstále nejistí.Mimo jiné proto,že zemÍe|í se chovajíjako Ťečtí bohové:mají lidské,až pňflišlidské starosti.Zá|ežíjim na jejich
122
zajímajíse o své vyhrožují, vzhledu, pověsti,hádajíse s Lojzkem, žrírlí, obchody. ale d ležitéje V dalšímvyprávěníjsou scénys mrtvlmi evidentnější, právě ono navození noetickénejistoty, kteréjsem konstatoval jako podstatn! rys pro vymezení fantastickéliteratury. Je Lojzkovo létríní magickou schopností?Je Lojzek tak dokonalfm médiem, že mriže somnambuvyvolat duchy zemŤelfch?Nebo jsou to chorobnépŤedstavy la a alkoholika? Leccos v textu svědčípro to i pro ono a narativní perspektiva čtenríŤirozhodnutí záměmě ztěŽuje. obdobně fungujídalšífantasknímotivy.opakujícíse pňedstava,,tlusté, ženskés vykasanlmi sukněmi, s obnaŽen mi stehny..(Nanenestvťrrné bevstoupení...I,str.12),která se brodí ostravicí a odrou, vydechuje dlm šacheta pod nížse rozestupujeprida,je podánajako vzrušenávize. mytická figura spojujes reálV závěru románu se všakona neskutečně završujedlouhou Ťadu paní Nosálová nou postavou paní Nosálové.A návštěvzemŤellch: ..PaníNosálová, duchaŤkaz Radvanic' vstoupila do pokoje' tučn1/ obličejměla pln! mastnéhopotu,sukně vykasalavysoko nad kolena (''.) Dlchala těŽko; zjejích rist vycháze| zápach ze Že|ezárena z větracích šachet' - Vola! jsi mě, Lojzku, Ťeklapomalu atěŽce - skoro tŤidesítkylet se IY str.209)' brodímza tebou..(Nanebevstoupení... tŤívelbloudrina fotbalopŤedstava jiná vize, vícekrátopakovaná Také je se záplavou písku spojen (ejich obraz vémhŤištiF.C. Slezská ostrava motiv pŤíznačn! je mimochodem potopa potopou a někdy dokonce S motivaci. reálnou má Brabcová), Bondy, viz literatury, českéfantastické Pňi osvobozeníměsta l945 skutečněLojzek na hŤištispatŤilkirgizské III, str.32 vojáky s velbloudy a krmil je komisárkem (Nanebevstoupení an.). Je tedy viditeln! dvojí prolínajícíse postup: zvěcněnífantaskních motivti a hyperboticlai mytizace motivti reáInych.Tomu pŤesněodpovídá i hodnotovévidění prÓzy. Vypravěčvšeustavičněpžehodnocuje,lkaje opět charakteristiczuje v několikerémosvětlení- což,pŤipomeřme, jej zmíněnlch prÓ. všech i ve k! postup fantastickéliteratury, najdeme Dryhém Ajvazově v záih (zv|ášt vyrazně u postavy Klríry-Alweyry pak riskočné jiného světa' městě, nejprve zasvětitelky do tajemství ženy,opět krutéatd.).Filipúv Lojzek zrádkyně, áále eroticky pŤitažlivé si není relativizuje(pŤíznačně pohnutky, s oblibou ,,uzemřuje..vznešené Podobá a zpochybřuje. je jeho zgroteskřuje jist, otcem), napŤíklad kdo
123
rl
l
se Grassovu vypravěči oskaru Matzerathovi z Plechovéhobubínku, s kterym ho spojujítakéoutsiderskávyšinutost a nadpŤirozené schopnosti. Tak jako Grassriv polsko-německo-kašubsk! Gáařsk-Danzig, je i.Filipova česko.polsko-německáostrava pňesně topograficky a historicky situována, ziíroveř se však ukazuje jako místo, kde se mohou odehrát neuvěňitelnéa nadpňirozeneuaátosti' Dějiny a osudy lidí se podobajíbizarnímu fotbalovémuzápasu. Za stÍídáiím. rezim nenívyší smysl čiríčel, všudevystrkujídrápkyneproměnujícíse, zištnézaimyíia,i. o Boženě Němcové napsal Šalda'Že.v jejíctrdílechje toztá nteaat postavuzhola negativní.Filip ve srovnánís Němcovou stojína opačném pÓlu, v celém rornánu nevystupuje vyrazně ktadná po.áuu. d zae je ostatně patrnÝ posun ve srovnání s Cestou ke hŤbitovu, kde se jeítě pozitivní hrdinovéobjevili - faráÍKempf a německ! učitelKlimesch; oba'ovšemumíraj(jeden na počátkua druh! na konci okupace.)NejblíŽe kladnépostavamá policajt Hebr|ě, ktery zakazáeno režimu jakové \ se drisledněchová korekt:ě na poňádekv rajÓnu' Právě Hebrle -jak 1 9bá se dozvímena konci .je dohnán v roce l968 k sebevraŽdě Ještěsofistikovanější je tvarová stavbatrilogie Daniely HodrovéTrfz. nivé město. I v Podoboji Kuklách a Théďmriže-" - poaouncláto v.NanebevstoupeníLojzka Lapáčka- konstatovatarabesknost, síéánticip.acía retrospektiv narušujících běžn! model vyprávění,fantaskní |inie, jeŽ se vracejí a variují:jsou tu motivy zname ; z autorčin1/ch teoretickfch pracío románu,jako dvojník' proměna člověka ,",iíÍ", člověkav loutku. ,k,lznivé město.,.ípo u,o. Dantovy ,,cittdolente.l svépodsvětí, očistec i ráj a mezi prostorem životaa prostorem smrti panuje věčn! ko|oběh.,V tomto světě nic nezan1ká(.'.j všechnose jen neustáleproměriuje...., (Kukly, str,242).Pro|ínánísvěta fenomenálního a zásvětního,v Lapáčkovičitelné zpolajako Lojzkovy halucinace,je zde uŽ jakoby pŤirozenousoučástírománovéhoivěta' Celou trilogli lze vyloŽit jako blouděnía hledánípravéhopoznáníi pravéidentit! sebe sama. FilipŮv vyprávěčsk! postup s totoŽnostívyprávějícíhoa prožÍv ajícího subjektuje u Hodrové nahrazen stňídánímvnitňníu une;si narativní perspektivy:někdy jsme omezeni zklm obzorem vnímáni jindy jako by vystupova|z pŤítmí vševědoucívypravěč,ktery vívše,co,".án". Y závěrečné částitrilogie vstupujena scénusama autorkajako postava a autor.Dovršujese tak oscilace mezi románem-fikcía románem-sku. tečností.
124
,,Jakje,Diviši Paskale,bláhovédomnívatse,žeexistujenějak! zásadnÍ rozdí|mezi člověkema věcí, meziživlm a mrtv1/m,člověkema světem. Jedno pŤecházív druhévelmi plynule a okamžika místopŤechodujsou (Podobojí'str.50)' nepostižitelné.. V roli vyprávějícíchsubjektŮse ocitajínejen lidé,ale i věci, dokonce i substance: Mé jedinéokno - oklnko je ,jsem komora, komora zmrtv1/chvstání. slepéa nevededo tohoto světa..(Podobojí'str.l0). ,,JsemKajn, dňevěn;íKajn' krejčovsk!panák' Stojím v pňístěnku,aŽ str. l5). docela nahoŤe,tam, kde se stŤechasešikmuje..(tamtéž, jsem vinice, hŤbitov. A|e také bjvalá Syrařovská olšanskf ,'Jsem kousek po kousku jsem ustupovalazemňellm morem,.(tamtéž,23)' (tamtéŽ,49). ,,Jsmedušičky.Vznášímese povětňím.. a grassovské. Román oty Filipa bylo možnozaÍaditdo linie haškovské Znejistěníse odehráva]ov rovině fabulace a hodnocení.Naproti tomu Daniela Hodrová pokračujev linii intelektuálníprÓzy typu Součkové' Linhartové a Fukse, kde je znejislování za|oŽenove stylu' v složitém systémunar žeka šifer Stačí,když poukážu na první kapitolku Podobojí,nazvanou okno frekvenci otázek,vedlejších dětskéhopokoje' Najdeme tu nadobyčejnou vět uvozenych ,jako by..' ,,proč.., ''kdyby..' relativizujíchčástic,'moŽ. kterésigna|izují problematizaci' ná..,',asi..,,,nejspíš.., Dvojí postup obdobn! Filipovu . mytická symbolizace pňedmětné reality a zreá|něnífantaskně alegorick1/chmotivrj - je názorny napňíklad v kapitolce Hadovka. Děj se odehrává zdvojeně.V pionlrském táboňe pod VyskeŤí,odkud je Diviš Paskal vyloučen,protožepŤifilmu Němá barikáda lechtal Klaudii Bílkovou za krkem a protožeschválně nevytrh| hadovku smrdutou na místě,kam měl pňijetprofesor Nejedl!' A zároveř v symbolickékrajině, kde Divišovo tělo uvíznev soutěsceSmrti. Vnějšíhistorickéudálosti dopadajído románovéhosvětana pohledjen obrazem novotlumeně' Vpravdě je všakcelá trilogie stejněv1/razn;/m (eště v záběru, neboé sahá od obrozenípo dějin širším doblch česklch jako jímje vyprávěnío Lojzku Lapáčkovi.Silnějšíje právě současnost), modelovost a konstruovanostrománu. ona v razně stylizovaná dvojí rovina a okáza|émnožstvíaluzí (napň.Paskal - Pascal, packal, paškál' pascha,beránekvelikonoční, štuclz jehřátka) vyvolává pŤičetbězvláštimaginaci i tam, kde to snad ní atmosféru,uvádí do pohybu čtenáŤovu ani nebylo privodně záměrem,Diviš Paskal, neprav! spasitel,pŤipomíná
125
se Grassovu vypravěči oskaru Matzerathovi z Plechovéhobubínku, s kter m ho spojujítakéoutsiderskávyšinutost a nadpŤirozené schopnosti. Thk jako Grassriv polsko.německo-kašubsk! Gáařsk-Danzig, je i.Filipova česko.polsko.německáostrava pňesně topograficky a historicky situována, ziíroveř se však ukazuje jako místo, kde se mohou odehrát neuvěňitelnéa nadpŤirozeneuaátosti' Dějiny a osudy lidí se podobajíbizarnímufotbalovémuzápasu. Za stÍídáiÍm. rezim nenívyšv smysl čiríčel, všudevystrkujídrápkyneproměnujícíse, zištnézaimyíia,i. o Boženě Němcové napsal Šalda,Že.v jejíclrdílech je toxá nteaat postavuzhola negativní.Filip ve srovnánís Němcovou stojína opačném pÓlu, v celém rornánu nevystupuje vyrazně ktadná po,áuu. ri zde je ostatně patrnÝ posun ve srovnání s Cestou ke hŤbitovu, kde.se jeťtě pozitivní hrdinovéobjevili - faráŤKempf a německf učitelKlimesch; oba'ovšemumíraj(jeden na počátkua druh! na konci ákupace.)NejblíŽe kladnépostavamá policajt Hebr|ě, ktery zakazáeno režimu jakové \ se drisledněchová korektlě na poňádekv rajÓnu' Právě Hebrle -jak 1 9bá se dozvímena konci .je dohnán v roce l968 k sebevraždě. Ještěsofistikovanější je.tvarovástavbatrilogie Daniely Hodrové Trf z. nivé město. I v Podobojí,Kuklách a ThétJmriže-" - poaouneláto v.NanebevstoupeníLojzka Lapáčka- konstatovatarabesknost, síéánticip.acía retrospektiv narušujících běžn! model vyprávění,fantaskní |inie, jeŽ se vracejí a variují:jsou tu motivy zname ; z autorčin1/ch teoretick./chpracío románu,jako dvojník' proměna člověka ," ,iíÍ", člověkav loutku. ,k,lznivé město.,.ípo u'o. Dantovy ,,cittdolente.l svépodsvětí, očistec i ráj a mezi prostorem životaa prostorem smrti panuje věčn! ko|oběh.,V tomto světě nic nezanlká(.'.j všechnose jen neustáleproměřuje....,(Kukly, str,242).Pro|ínánísvěta fenomenálního a zásvětního,v Lapáčkovičitelné zpolajako Lojzkovy halucinace,je zde uŽ jakoby pŤirozenousoučástírománovéhoivěta' Celou trilogii lze vyloŽit jako blouděnía hledánípravéhopoznáníi pravé identit! sebe sama. FilipŮv vyprávěčsk! postup s totoŽnostívyprávějícíhoa prožÍv ajícího subjektuje u Hodrové nahrazen stňídánímvnitĚníu une;si narátivní perspektivy:někdy jsme omezeni zklm obzorem vnímáni jindy jako by vystupoval z pŤítmí vševědoucívypravěč,ktery vívše,co,",án". V závěrečné částitrilogie vstupujena scénusama autorkajako postava a autor.Dovršujese tak oscilace mezi románem-fikcía románem-sku. tečností.
124
,,Jakje,Diviši Paskale,bláhovédomnívatse,žeexistujenějak! zásadní rozdí|mezi člověkema věcí, mezi živlm a mrtvf m, člověkema světem. Jedno pŤecházív druhévelmi plynule a okamžika místopŤechodujsou (Podobojí'str.50). nepostižitelné.. V roli vyprávějícíchsubjektŮse ocitajínejen lidé,ale i věci, dokonce i substance: Mé jedinéokno - oklnko je ,'Jsem komora, komora zmrtv1/chvstání. slepéa nevededo tohoto světa..(Podobojí'str.lo). aŽ ,,JsemKajn, dňevěn;íKajn' krejčovsk!panák. Stojím v pŤístěnku, str. l5). docela nahoŤe,tam, kde se stŤechasešikmuje..(tamtéž, ,'Jsem olšanskf hŤbitov.Ale takéjsem bfvalá Syrařovská vinice, kousek po kousku jsem ustupovalazemňellm morem..(tamtéŽ,23)' (tamtéŽ,49). ,,Jsmedušičky.Vznášímese povětňím.. a grassovské. Román oty Filipa bylo možnozaÍaditdo linie haškovské Znejistěníse odehráva]ov rovině fabulace a hodnocení.Naproti tomu Daniela Hodrová pokračujev linii intelektuá|nípr6zy typu Součkové, Linhartové a Fukse, kde je znejistování za|oŽenove stylu' v složitém systémunarážeka šifer Stačí,kdyŽ poukážu na první kapitolku Podobojí,nazvanou okno frekvenciotázek,vedlejších dětskéhopokoje.Najdeme tu nadobyčejnou vět uvozenych ,jako by.., ,'proč..,''kdyby..' relativizujíchčástic,,moŽ. kterésignalizují problematizaci' ná..'',asi..,,,nejspíš.., Dvojí postup obdobn! Filipovu . mytická symbolizace pňedmětné reality a zreá|něnífantaskně alegorick1/chmotivrj - je názorny napňíklad v kapitolce Hadovka. Děj se odehrává zdvojeně.V pionlrském táboŤe pod VyskeŤí,odkud je Diviš Paskal vyloučen,protožepŤifilmu Němá barikáda lechtal Klaudii Bílkovou za krkem a protožeschválně nevytrhl hadovku smrdutou na místě'kam měl pňijetprofesor Nejedl!' A zároveř v symbolickékrajině, kde Divišovo tělo uvíznev soutěsceSmrti. Vnějšíhistorickéudálosti dopadajído románovéhosvětana pohledjen obrazem novotlumeně' Vpravdě je všakcelá trilogie stejněv1/razn;/m (eště v záběru, neboé sahá od obrozenípo dějin širším doblch česklch jako jímje vyprávěnío Lojzku Lapáčkovi.Silnějšíje právě současnost), modelovost a konstruovanostrománu' ona q/razně stylizovaná dvojí rovina a okáza|émnožstvíaluzí (napň.Paskal - Pascal, packal, paškál' pascha,beránekvelikonoční, štuclz jehřátka) vyvolává pŤičetbězvláštimaginaci i tam, kde to snad ní atmosféru,uvádí do pohybu čteniíŤovu ani nebylo privodně záměrem,Diviš Paskal, neprav! spasitel,pŤipomíná
125
Svou ,,rozpjatostí mezi dvojím živlem, zemía vodou, horou a propastí, životem a smrtí..(Hodrová 199|, 69) některérysy Lojzka Lapáčka. Jako tŤetívyrazny pffklad fantasticképrÓzy |ze uvést Kratochvilriv román UprostŤednocízpěv (l989). Po Filipově ostravě a HodrovéPraze se magicko reáln1fmmístemčesképrÓzy stalo i Kratochvilovo Brno. I v tétoprÓze se klene oblouk několika desetiletíS traumatyčesklch novodob1/chdějin, zpodobenlmi neobvykle: ,,Konec války tedy sebral mamince všechno:rodiče,panenství,šperky,pocit bezpečného domova i (...)majetek..(str.29).Izde fungujínadpŤirozené motivy uvnitŤkaždodennostia mytizovanéreálnosti (skrze pŤesnákonkrétnídata a loka|ity prosakuje fantaskněgroteskníobraznost)'Rovněž oba narátoŤirománu UprostŤednocízpěv se v něčem. svfm vyvrženectvím, podivn1/m osudem,dvojnicko schizofrennírozpjatostímezi dva světy a ustavičnlm hledáním- podobajíLapáčkovia napffkladPaskalovi. Atakézde - jako uŽ ostatněv pňedchozímKratochvilově Medvědím románu - je text s|oŽitěkonstruován,prošpikovánnaráŽkami,anticipacemi a reminiscencemi, návraty,reflexemi a sebereflexemi.A konečněi zde jsou všechnatvrzenía hodnocenívzápětí modifikována, znovu v áŽenaa znejiséována. Běžíjako u Filipa o vyprávějícía proŽívající subjekt,ale tentokrát jejichž pŤíběhyse jen několikrát s dvojicí stňídajících se vypravěčú, letmo (náhodou?osudem?)protnou.První vypravěč- nenísi jist' kdo je vlastnějeho otcem nejinak neŽLojzek Lapáčeka Diviš Paskal - vyniká nadpŤirozen1/mi schopnostmi'Dokážese pŤenést do zvffecíchtěl a vnutit jim svou vrj|i,zdědil andělskéa netop1/Ťí hodinky,kteréjsou s to zprisobit zastaveníčasu.ProžívádobrodruŽnéa drsnéudálosti. Druh;f vypravěč mluví,jen.. o běžnlch osudechsyna porínorového emigranta,sledovanéhopolicií: ,jediní, kdo se o nás kdy opravdu zajímali,byli policajti.. (str. 59). V jeho pffběhu je tajemn! motiv pňístrojena hledání otce, značnětemná záhada otcova pobytu v emigraci (e-li vŮbec v ní)a fantasknísetkáníse Stalinem (po Stalinově smrti roku 1953) v dětském sanatoriuv Jeseníkách,situace,jež pčipomínágrotesknírozmluvy vypravěčes Chruščovemv KleopatŤeVěry Linhartové. - aŽ naněkolik náhodnfch Jakjsmejiž Ťekli,oba pňíběhyse pňíznačně momentri - nedotfkají. Kratochvil, podobně jako Hodrová, pracuje s aluzemi, antiiluzívnímia metadějovlmi pasážemi,objevuje se motiv loutek, zÍcadl'a,fotografie' obraznost románu je všakve srovnánís Hodrovou agresívnější' šokující a morbidnější(krvavě brutálníscény),více vyrŮstá z noŤivostisaméhojazyka (hyperbolickámetaforičnost, vulga-
126
rismy, brněnsk1/hantec,hŤíčky; dynamicképrostňihyrúzn1/ch stylovlch poloh) a ze svobodné,hravéfabulace. opakující se náznaky zániku a apokalypsy spojujíUprostňednocí zpěv s prÓZou Zuzany Brabcové Daleko od stromu. Dehierarchizace vyrazovlch prostňedkrina rovni kompozice, stylu a jazyka'jak jsme ji v těchtodílechkon.statovali, a právě tak ustavičné noetické znejis ťování, p robIematizace nav ozují pŤedstavuchaosu j ako zákLadníhopú lrysu světa. Nejd sledněji se tak děje v románech Kfatochvilovfch. Tím se prÓza s fantasticklmi motivy ocitla v protikladu s oficiálně proteŽovanou poetikou sedmdesát1/cha osmdesát1/chlet, která požadovala popisnou iluzívnost(v podobě idylické či konfliktní)a vycházela z pňedstavyreality ideologicky jasně vyhodnocené.Dosah fantastické větve česképr6zy je však širší'Vpád znepokojivéhotajemstvído denního Života, kter! zristává logicky nevysvětlen, trhliny ve zdánlivě světa,kterése užnezacelují- to vše kompaktníchmasách pŤirozeného je protilehlénejen dobovlm schématm, ale zrovna tak i neotŤesené religiozitě, racionálně pragmatickédrivěŤev život, v jaklkoli projekt ňádu,celistvéhosmyslu světa vribec.Takov! model fantastikynablvá stále znovu zpochybřuje sebejistéhodnotovésysténovlch aktua|izací, my, poukazuje k chaosu jako k neupevněné,proudícía živéďimenzi vnímánísvěta.
PRAMENY [,ojzka Lapáčkaze Slezskéostravy I-IV Filip, ota: Nanebevstoupení Kciln a.R. 1974-1975. Hoclrová,Daniela: Podobojí,Praha l99l. Hodrová, Daniela: Kukly' Praha l991. Kratochvil, JiŤí:UprostŤednocízpěv, Brno l992. Miírquez,Gabriel García:Sto rokti samoty.PŤe|.V' Medek' 2' vyd., Praha 1980. Michal, Karel: Bubáci pro všedníden. 4. vyd., Praha 1991. Vyskočil,Ivan: Ivan Vyskočilajiné povídky,Praha 1971. Vyskočil,Ivan:Kosti' 2,vyd., Praha l993.
127
svou ,,rozpjatostí mezi dvojím živlem, zemía vodou, horou a propastí, životema smrtí..(Hodrová |99|,69) některérysy Lojzka Lapáčka. Jako tŤetívyrazny pŤíkladfantasticképrÓzy |ze uvést Kratochvilriv román UprostŤednocízpěv ( l989)' Po Filipově ostravě a HodrovéPraze se magicko reáln/m místemčesképrÓzy stalo i Kratochvilovo Brno. I v tétoprÓze se klene oblouk několika desetiletíS traumatyčesklch novodoblch dějin, zpodoben;/mineobvykle: ,,Konec vá|ky tedy sebral mamince všechno:rodiče,panenství,šperky,pocit bezpečného domova i (...)majetek..(str' 29).I zde fungujínadpŤirozené motivy uvnitŤkaždodennostia mytizovanéreálnosti (skze pňesnákonkrétnídata a lokality prosakujefantaskněgroteskníobraznost).RovněŽ oba narátoŤirománu UprostŤednocízpěv se v něčem. svlm vyvrženectvím, podivn1/m osudem,dvojnicko schizofrennírozpjatostímezi dva světy a ustavičnlm hledáním- podobajíLapáčkovi a napŤíklad Paskalovi. A takézde . jako užostatněv pňedchozímKratochvilově Medvědímrománu - je text s|oŽitěkonstruován,prošpikovánnarážkami'anticipacemi a remi. niscencemi, návraty,reflexemi a sebereflexenli'A konečněi zde jsou všechnatvrzenía hodnocenívzápětímodifikována, znovu v áženaa znejiséována. Běžíjako u Filipa o vyprávějícía proŽívající subjekt,ale tentokrát s dvojicí stŤídajících se vypravěčri'jejichŽ pŤíběhyse jen několikrát letmo (náhodou?osudem?)protnou.Prvnívypravěč- nenísi jist, kdo je vlastnějeho otcem nejinak neŽ Lojzek Lapáčeka Diviš Paskal - vyniká nadpŤirozenlmischopnostmi.Dokážese pňenést do zvftecíchtě|, a vnutit jim svou vrili, zdědil andělskéa netop]íŤíhodinky, kteréjsou s to zptisobit Zastaveníčasu.Prožívádobrodružné a drsnéudálosti' Druhf vypravěč m|uví,jen.. o běžnlch osudechsyna po norovéhoemigranta,sledovanéhopolicií: 'jediní' kdo se o nás kdy opravdu zajíma|i,byli policajti.. (str' 59). V jeho pŤíběhuje tajemn motiv pňístrojena hledání otce, značněÍemnázáhada otcova pobytu v emigraci (e-li vťrbecv ní)a fantasknísetkáníse Stalinem (po Stalinově smrti roku l953) v dětském sanatoriuv Jeseníkách'Situace,jež pŤipomínágrotesknírozmluvy vypravěčes Chruščovemv KleopatŤeVěry Linhartové. - ažnaněkolik náhodnlch Jak jsme již Ťekli,oba pŤíběhyse pňíznačně momentri nedotfkají. Kratochvil, podobně jako Hodrová, pracuje s aluzemi, antiiluzívnímia metadějov/mi pasážemi,objevuje se motiv loutek, zrcad|a,fotografie. obraznost románu je všakve srovnánís Hodrovou agresívnější' šokujícía morbidnější(krvavě brutá|níscény),více vyrristá z tvoŤivostisaméhojazyka (hyperbolická metaforičnost,vulga-
126
rismy, brněnsk;íhantec,hffčky;dynamicképrostŤihyrrizn1fchstylovlch poloh) a ze svobodné,hravéfabulace' opakující se náznaky zániku a apokalypsy spojujíUprostňednocí zpěv s prÓzou Zuzany Brabcové Daleko od stromu. Dehierarchizace vyrazovych prostŤedkrina rovni kompozice, stylu a právě tak ustavičné a jazyka,jak jsme ji v těchto dflech kon.statovali, noetické znejis ťování, p robIematizace navozují pŤedstavuc haosu j ako základníhopúdorysusvára. Nejdrislednějise tak děje v románech Kratochvilov!ch. Tím se prÓza s fantasticklmi motivy ocitla v protikladu s oficiálně protežovanoupoetikou sedmdesát1/ch a osmdesátlch let, která požadovala popisnou iluzívnost(v podobě idylické či konfliktn| a vycháze|a z pŤedstavyreality ideologicky jasně vyhodnocené.Dosah fantastické Vpád znepokojivéhotajemstvído denvětve česképr6zy je však širší. ního života, kter;Ýzristává logicky nevysvětlen, trhliny ve zdánlivě světa,kterése už nezacelují- to vše kompaktníchmasách pÍirozeného je protilehlénejen dobov1/mschématŮm,ale zrovna tak i neotŤesené religiozitě, racionálně pragmatickédrivěŤev život, v jakfkoli projekt ňádu,celistvéhosmyslu světa vribec.Tako{ model fantastikynablvá stále znovu zpochybřuje sebejistéhodnotovésysténovlch aktua|izací, my, poukazuje k chaosu jako k neupevněné,proudícía žtvédimenzi vnímánísvěta.
PRAMENY Lojzka Lapáčkaze Slezskéostravy I-IV' Filip, ota: Nanebevstoupení KÓln a.R. |914-|9]5. Hodrová, Daniela: Podobojí'Praha l991. Hodrová, Daniela: Kukly' Praha l99l. Kratochvil, JiŤí:Uprostied nocí zpěv, Brno 1992. Miírquez,Gabriel García:Sto rokri samoty.PŤel.V. Medek. 2, vyd., Praha 1980. Michal, Karel: Bubáci pro všedníden. 4. vyd., Praha 199l. Vyskočil,Ivan: Ivan Vyskočil ajiné povídky,Praha 197l. Vyskočil,Ivan:Kosti. 2,vyd', Praha l993'
127
LITERATURA JACKSON, Richard 1981 Fantasy.The Literatureof Subversion(London - New York) JoLLES' André 1982 Einfache Formen,4. vydání(Ttibingen) KAYSER, Wolfgang 1951 Das Groteske (Oldenburg - Hamburg) i
LEXIKON DER PHANTASTISCHEN LITERATUR 1983 Ed. R.A. Zondergeld(Frankfurta. M.) LÚtHt,l,tax |964 Mcjrchen,Z' vydání(Stuttgart) MARZIN, Florian F. 1982 Die phantastische Literatur (Frankfurt a.M. - Bern 1982)
lt l
PHANTASTIK IN LITERATUR UND FILM 1987 Ed. W. Buddecke (Frankfurta. M.) VAX, Louis 1963 L,Art et la littératurefantastique (Paris)
128
PRoUDVYPRÁVĚ].|í, PROUDHOVORU, PSANI PROUDEM (Hrobalovská pozorovánD
Mi|onJonkovič K moŽnostem umělecké pr6zy je dnes tŤebapočítati takovéprojevy, ve kter1fch se stírají,rozmjvají r zné tradičnípŤeděly:hranice mezi fiktivní a autobiografickou v povědí, mezi prízou epickou a lyrickou, sv m zprisobemSe - díky d razu na zvukovou stránkuprojevu. aktualizuje i hranicemezi prÓzou apoezií,U tétoliteraturyjsme v postavení, kdy otázku uměleckosti musíme klást pokaždéznovu, protože směs, která tuto literaturu reprezentuje,je velmi proměnlivá' Zobecněná zkušenostse ovšemprosazuje i tady, rozhodně všakmívá daleko k prrihlednlm oporiímnorem.Právě v tomto směrujsem si zvolil svédnešnítéma: obecněji platné projevy mluvního proudu, o které se mriže opŤítnáš prožitek rytmu prozďckého textu i v nejběžnějších hovorov1/chstylizacích' Lze to charakterizovatjako pokus o pninik na rizemíhybridních struksvou vlastní Žánrovou paměé.Tento typ tur, kterési už také vytvríŤejí jakoby mimoumělecprÓzy se viditelně nevyčleřujez nestylizovaného, kého projevu a zdán|ivě s ním spl1fvá.Teprve pŤidalšímsrovnávání zjišéujeme,že i v těchto ,,hovorov1ich..strukturách se formovaly nové moŽnosti básnicképr 6zy. Zv iditelřuje se pŤíbuznosttakovf ch civil ních projevri s koncentrovanější stylizacíopňenouo vyuŽitízvukovlch sločleněnímluvnížek.obojí, vícei méněstylizovanévyužitíintonačního ho proudu se zde ukazuje jako uměleck! čin,kterlm byla obohacena českáprÓza o novévyrazovémožnosti. Bohumil Hrabal vypěstoval zvláštníodrridu vyprávění, kterou nazval ,,hovorem...Jistě už byla tato forma od časúJaromíraJohna a Jaroslava Haška vícekrát spěšněvyzkoušena.Ale nejoriginálněji,jak se zdá, právě v Hrabalově tvorbě, v jeho orálnímstylu. PominemeJi všechno
129
