http://www.kultura21.cz Seriál k měsíci čtenářů: Knihovny pro K21, Plzeň-Lobzy Čtvrtek, 14 Březen 2013 05:00 redakce Rozhovory
Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak čtenáři listují, tiše rozmlouvají s pracovníky, radí se s dalšími čtenáři. Tvůrčí atmosféra, dá se říci. Knihovnice a knihovníci se dostanou téměř ke všem titulům, které vychrlí nakladatelé, mají možnost je alespoň prolistovat. Také vidí, jak jde který příběh na dračku, jak se o něj jejich čtenáři „perou“ či nikoli. A tak jsme oslovili pracovníky knihoven, aby nám prozradili, které knížky s chutí přečetli sami, které se nejvíc líbily jejich čtenářům a jak se vůbec rok 2012 v knihovně vyvedl. Odpověděla nám také Zuzana Mišterová z Knihovny města Plzně – Knihovna Lobzy. Které knížky byly u vás v loňském roce největším hitem? (cca 5) O které měly nejvíce zájem děti a o jaké dospělí? Čím čtenáře oslovily, co myslíte? Patří i mezi vaše favority? Stell, D. – Bludiště života Lark, S. – V zemi bílého oblaku Kelleová-Vasilková, T. – Srdce v temnotách Whitton, H. – Krásná Anna Brown, S. – Radostná zvěst Rowling, J. K. – H.P. a relikvie smrti Kinney, J. – Deník malého poseroutky Jansonn, T. – Muminek a … Gellner, D. – Pralinky pro sousedku Hunt, R. – Alík má hlad Mezi knížkami úspěšnými u dospělých čtenářů můj favorit není. U dětské literatury bych podpořila jen Pralinky pro sousedku a pak snad ještě Muminky. Najdou se v nich skvělé momenty, ale nevím, zda je dokáží plně pochopit a ocenit děti. Ti Muminci, kteří se u nás dostaly na pozice TOP 10, jsou vlastně jen zkrácenými verzemi z těch původních, hlavně stojí na celoplošných ilustracích. Preferují čtenáři díla českých nebo zahraničních autorů? Zahraničních, bohužel, přitom je tolik skvělých českých autorů…
Jaký knižní žánr je mezi vašimi čtenáři nejvyhledávanější? Je pravda, že to jsou detektivky? Ne, ale nutno uznat, nyní jsou severské detektivky opravdu v kurzu. Pokud by vaše knihovna mohla udělit Knihovnickou cenu některé z loni vydaných knih, tak které? Za literární a obsahovou hodnotu Šimáček, Jiří – Charakter a pro děti Stará, Ester – Chrochtík a Kvikalka. Jsou knihy, které na vás zapůsobily vysloveně negativně? Pokud ano, čím? Nic takového si nevybavuji, to je těžká otázka, každý máme jiný vkus.
Každá knihovna připravuje spoustu akcí kolem čtení a čtenářství – pro děti i dospělé – kterými akcemi byste se ráda pochlubila? 1. a 2. týdnem čtení dětem, četla jsem Pralinky pro sousedku, druhý rok Petr má medvěda nebo co a to v duchu scénického čtení, u dětí to mělo velký ohlas. Vítáte celostátní kampaně na podporu čtení u mládeže, jakou je např. projekt Čtení pomáhá?
Ano, a snažím se zapojit.
Setkala jste se s nějakými kuriozitami? Zanechali čtenáři v knížkách třeba netradiční záložky, měli zvláštní přání, přebalili knihu do zajímavého obalu, rozveselila vás něčí poznámka napsaná v knize či vyřčená u půjčovního pultu? Jeden malý, velmi nesmělý čtenáříček mě oslovil: „Paní knihovnářko…“ :-) Miluji také hlášky typu: „Dejte mi tu knihu, kterou jsem si minule nevzal(a).“ „Prosím?“ „No, tu s tím červeným obalem.“ Co se týče zapomenutých věcí v knihách… mám tu pilníček a nůžtičky z manikúry, za raritu považuji vylisovaného mola, rybičku (takový ten koupelnový hmyz) a pavouka, evidentně byli zaklapnuti do knihy a myslím, že to něco vypovídá o tom, kde byly knihy čteny. Někteří čtenáři do knihy vpisují své úpravy pravopisu, interpunkce, slovosledu. Přiznám se, že občas mám také sto chutí to udělat, zvláště u překladů, kdy je evidentně použito špatné slovo. Mám pocit, že někteří překladatelé otevřou slovník a dosadí první význam, aniž by uvažovali, zda potom text dává smysl či nikoliv. Hodně mě rozčílí, když autor popisuje či jen zmiňuje nějakou věc či fakt, které se v dané době, o které se píše, ještě nemohly vyskytovat. Kam se poděla redakce? Zaznamenala jste nové výtvarníky, kteří by se kvalitou ilustrací přiblížili uznávaným autoritám takového formátu, jako byli Helena Zmatlíková, Adolf Born či Zdeněk Burian? Matěj Forman, Markéta Vydrová.
Mají rádi čtenáři v knížce obrázky? Vybírají si knížky podle toho, zda jsou ilustrované nebo ne? Jakou úlohu podle vás hrají ilustrace v knize? Děti určitě. V knihách pro děti velmi podstatnou, dítě si při prohlížení obrázků odpočine od četby, pokud se může s obrázky nějakým způsobem ztotožnit, je to skvělé. A naopak, pokud ho obrázky odpuzují, knihu si nepřečte, i kdyby byl obsah úžasný a kniha mu byla doporučena. V knize pro dospělé podle mne žádnou úlohu nemají, mně osobně by spíše narušovaly moje představy. Myslíte, že je důležitá vnější podoba knih – vzhled obálky, vazba, písmo, formát? Ano, opět – může přitáhnout či odradit, ovšem opět je ve hře míra osobního vkusu. Nabízíte nějaké typy elektronických čteček? Je o ně mezi čtenáři zájem? Jakou budoucnost podle vás mají elektronické knihy – pozorujete v té souvislosti úbytek čtenářů? Nebojíte se, že za pár let elektronické knihy ty papírové zcela vytlačí? Čtete je i vy sami nebo stále dáváte přednost klasické tištěné knize? Vidíte nějaký přínos tištěných knih oproti e-bookům (a naopak)? Nenabízíme, nabízí je jiné odd. naší knihovny. Preferuji tištěnou knihu, čtu ji i se záložkami, tiráží…, potřebuji si knihu osahat, vlastně i očichat, pokud je nová, mám ráda přímý styk s knihou, pokud se to tak dá vyjádřit. Jak je to s rozšiřováním počtu čtenářů, kteří si chodí knihy půjčovat? Kolik nových čtenářů vám přibude (v průměru za měsíc)? Jsou měsíce, kdy se počet nových zájemců rapidně zvýší? Přibývá nebo ubývá vaší knihovně čtenářů? Přibývá, ale zřejmě je to způsobeno nárůstem cenu knih.
Jakým způsobem spolupracujete s místními školami? Kdy se stávají školáci vašimi čtenáři? Vydrží jim „chození do knihovny“ po celou školní docházku nebo zaznamenáváte úbytek zájemců o čtení knih a nižší návštěvnost s postupem věku? Spolupracujeme, nabízíme besedy na různá témata, začleňujeme se do mnoha celostátních akcí. Díky Knížce pro prvňáčka se nám hlásí mnoho dětí již v první třídě, ale postupem času jich mnoho odpadne, z těch vytrvalých máme obrovskou radost a vážíme si jich. Nejvíce dětí
přestane chodit do knihovny v pubertě, tak 7. až 9. třída, a mám pocit, že se to dokonce více týká dívek než chlapců. Co si myslíte o vztahu mládeže ke čtení? Setkáváte se s mnoha dětskými či dospívajícími čtenáři, nebo se vám naopak zdá, že mladí o čtení ztrácí zájem? Co je, podle vás, příčinou tohoto stavu? (například souvislost s rozmachem internetu) Děti neumí číst, namáhá je to, je to pro ně hodně složité, asi jako když si já pracně překládám cizojazyčný text do češtiny, tak oni v duchu klopotně převádí slova do představ. Sledování filmů či her je pro ně bez práce. Vliv má malá podpora z rodiny, ale nemusí to tak být na 100%. Mám skvělé dětské čtenáře, jejichž rodiče přečtou max. televizní program a na druhou stranu rodiče, kteří mají velkou snahu přivést děti ke čtenářství a nedaří se jim to. Jaká věková vrstva je nejpočetnější mezi vašimi čtenáři všeobecně? Důchodci. Děkujeme Vám za Váš čas a za Vaši záslužnou činnost na literárním poli! Redakce Kultury21.
Knihovna města Plzně – Knihovna Lobzy, Rodinná 39, 312 00 Plzeň
