KNIHÁ O KUŘIM1 KUŘIM A ŽELEZNICE
;
á*,,l
Lokomotitty S 458.0 sloužily k vozbě manipulaťn.ích tllaků a zajištbvaly Posun xe stanici
Kuřin
od
Lokomotitly S aB9.0 Proj,ížděj.íKuřimí od zahájení elektricŘéha prooozu v race 19ó6 ažPo souťasnost.
polotiny 70. let až do roŘu 1995,
být omezena až na 30 km/hod. V B0. letech byl tento úsek tratě obrovsk/mi náklady pilotován a stabilizován tak, že dnes tudy vlaky projíždějíopět stokilometrovou rychlostí.
ve jen dálkové nákladní vlaky, později po dodání vozů s elektrick/m topením začaly vožtt i vlaky osobni. Přes Kuřim postupně začaly jezdit všechny meďtstátní expresy ve směru Budapešť-Berlín. Se zavedenimelektrické trakce byla zrušenanákladiště v Řečkovicích, Českéa Čebíně a byla zrušen a zastávka I ehnice.
Na základě usnesení vlá dy z roku 7964byly v témžeroce zahájeny připraly k elektrifikaci tzv. druhého hlavního tahu. Proto byly upraveny naď.jezdy a tunely. Trať byla V 70. létech se začalo v úseku Brno-HavlíčkůvBrod elektrifikována systémem 25 kV,50ÉIz a elektrifikovány jako jedno z prvnich v republice budovat tehdy moderní byly rovněž všechny koleje kuřimského nádražía vlečka reléovézabezpečovacízařízení. Zaíízeni podstatně do TOS. Dne 1. srpna7966 projelzMaloměřic do Havzvýšllo úroveň bezpečnosti provozu a propustnost tratě. líčkovaBrodu první zkušební vlak tažený elektrickou lo- V roce 7976 byla na kuřimském nádraží instalována
v dopravní kanceláři nádraži byl instalován ovláďaci panel a celé nádražíi s přilehlými úseky tratě bylo zapojeno do tzv. autobloku. Výpravčí a dozorceýhybek tak mohou z jediného místa řídit nejen ptoyoz celého nádraži, ale mají pod kontrolou i úsek tratě od Čebínapo Řečkovice. Yýpravči řidi provoz vlaků ve stanici, v mezistaničníchúsecích tratě je provoz řizen plně auomaticky pro oba směry jízdy. Strojvedoucí mohou signalizaci nejbližšíhonávěstidla sledovat přímo na řídícímpultu lokomotivy, což je velkou ýhodou např. při jizdév mlze.
komotivou S 489.0031 s tehdejším ministrem doprar,y Alois em Indrou. Pravidelný elektrický pr ovoz byl zaháj en až 7 . Ilstop adu 19 6 6. Elektrické lokom otir,y vo zlly nejpr -
světelná návěstidla,
Se zprovozněním autobloku v Kuřimi byly zrušeny
E / e kt ri c Ř é p an
t ograft c ké
j e dn t $l S M o
4 8 8.
0 s l o užíkuř i m s Éým
ces t
obďuhy všech hlásek v mezistaničních úsecích,jejichž existenci dodnes připomínají malé domky v blízkosti trati, byly zrušeny rovnéžobsluhy obou stavědel kuřimského nádraží a hláslcy v zastávkách Řečkovice, Česká, Čebín a Hradčany. Počet zaměstnanců stanice Kuřim se tím ú-
uj íc ím
od roku 1970.
72
KUŘlM KNIHA O KUŘlMI KUŘIM A ŽELEZNICE
W
razně snittl. Z Kuřimska tak navždy vymizely legendární železnlčář ské pro fe s e j ako signalisti, hlás kaři atd.
Se stavbou se začalo, jakuvádějí kroniky obcí Veverská
Bíťýškaa Chudčice, ještě dříve, nežbyla oficiálně schválena. Po vykonání měření a vytyčkování trati bylo do Koncem 80. let pokračuje modernizace kuřimského Chudčic dopraveno potřebné nářadí, materiáI, koleje náďrůi podobně jako některých dalšíchstanic havlíčko- a vozil
CeIá tral byla od připojovací stanice Kuřim po konečnou vodárenskou stanici Veverská Bít/škadlouhá Přesto, žev 70. a 80. letech došlo k odlilrr kuřimsk/ch cestujícíchk autobusoyé dopravě, která kromě toho, že 8,4 km, přel}šení mezi oběma stanicemi bylo měla podstatně hustší síťa většípočet spojů než železni- 55 m a dráha měla osobní a nákladovou zastávku v Chudčicícha Moravských Knínicích. Ze stanlce ce, propojila vzdálenější části města, začátkem 90. let dochánik náwatu velké části cestujících k vlakové dopravě. Veverská Bítlškabyla postavena vlečka do kaolinové toTento jev je způsoben ýhodnějšími cenami vlakov|ch várny Montanní akciové společnosti, pozd{i Českébáňjízdenek, které jsou zase způsobeny dotačnípolitikou ské akciové společnosti. K dopravě kaolinu z dolu sloužila 4 km českévlády. Zda si žeLeznice dokůe svoje zákazníky udr- v Lažánkách k vlečce do Veverské Bíťýšlíy žet,bude zřejmě záviset na tom, jak se dokáže přizpůso- dlouhá lanovka. bit jejich potřebám. První jízda vlaku se konala 16.2.797t ve 12hodin a 45 minut za účastičetn/ch oficiálních hosťů, zástupců Trať Kuřim-Veverslcí Bít/ška obcí, místního občanstva a školnímládeže. Před samotSe stavbou železnice zYeveři Byť,išky do Kuříma (ak nou jízdou vysvětil místnífarář ověnčenou lokomotilrr. se tehdy psalo) se začalo uvažovat v roce 1908, kdy bylo Od té doby městys Veverská Bítlškaa s ním sousedící v oblasti Lažáneka Maršova nalezeno bohaté ložisko ka- obce Hvozdec, Lažánky, Maršov, Chudčice, Moravské olinu. V roce 1909, kdy kaolinov/ podnik převzal nový majitel, byl podán návrh na staybu trati, který byl ýhodný nejen pro samotnou kaolinku, ale i pro místníobyvatele a ýletníky.
Vlastníkem koncese na ýstavbu dráhy se stal Dr. CySeifert, místopředseda cukrovaru v Napajedlích. Povolení ke stavbě dostal dne 72. 9. 7970, a píoto k uskutečnění projektu zůož,llakciovou společnost se sídlem ve Veverské Bíryšce. ZáHadní kapitfl společnosti ve ýši 518 000 korun bylrczložen ďo í295 akcií po 400 korunách. Generální projekt zhotovil Dr. Alois Samohrd, stavební inženýr zBrna.
ril
73
KURlM KNIHA o KUŘ]M] KUŘIM A ŽELEZNICE
W
Knínice polživaly místnídráhy jak k osobní, tak nákladní dopravě. Této trati hlavně využívalyokolní průmyslové podniky, kaolinové závody, automatický mlýn a elektrárna, patni pila a několikvápenek. Dráhy dáIevyňívaly veliké lesy hlavního zemského města Brna a zemědělci, kteří se zabývali pěstováním cukrovky, které b,f,alo až
jezdlly osobní i nákladní vlalqr až do roku 1936, kdy hlavní akcionář Česká průmyslová banka odepřel dráne dalšífinančnípodporu. Po tomto kroku byl 9. 5. 7936 zastavenpíovoz a dne 16. 5. téhožroku se usnesla správni rada místnídráhy o likvidaci, snesení a odprodeji kolejí, budov, pozemků...
1000 vagónů ročně.
Dráhu vlastnila společnost místnídráhy Kúřim-Veverská Bít/ška, 1ejiž akcie z vétšíčástl, niležely České průmyslové bance v Praze, zemi Moravě a drobným akcionářům. Ptovoz na trati zajlštovaly dvě parní lokomotily označené čísly1 a 2 (stroje tohoto typu byly ČSO " označeny řadou 422.0), ale je doloženo, že se na trati objevovaly i lokomotivy ji"ý.h řad. Z počátku jezd|ly na trati 4 páry smíšen}ch vlaků, pozdějijen 3. Po této trati
Přes velké úsilístarostu dotčen}ch obcí o uďrženi žeIeznice bylo 3. 7.1,936 usnesení schváleno vládou ČSR
a za B měsícůpoté proběhla
poslední jízda vlaku z Veverské BíťYšl§,do Kuřimi. Většina vozidlového parku i kolejového materiálu byla odprodánaza 500 000 korun továrníku Baťovi pro Otrokovicko *ZlinskoVizovickou dráhu. Lokomotiva č. I zdebyta přeznačena na 422 90 1, po zestátněrí v roce 79 48 byla př eznačena na 422.0772 a až do svého zrušení v roce 796I stáIe působi-
pl E
t PcDLlGrý
337
F!llólk.:
Brnd, Na hrrdblch 6
Ť.l.íon 28g2.
dráha kuřim
337
z í!
)N
"=< ýd
.§lo
2V
o.<
1
fta*, l J(il'
Veverská Bltýška-Ku řlm.
Ktrřlm-Veverská I}ítýška.
Oro
soít.rý rlit
smír.!ý vlrl t(tlo
NŇ=
o ú
t
{62
{{(,
^o il
éí!lo.
x
ír]
Ťlídr 2. r
r.
t-
|." t
1
!
í 8
l
§
a
! 3
ílloíav§kéKninice
J,ízdn,í řdd trati Kuřin-W,uerská
Ir" t
í
lt |,o t
!
|", l
B,
|l
3
fi
o. z,
t_ I
B,ítýška z roku 1930.
74
Třídr
2.
r
3.
ai
:t ll !r :i El :l it d! il :l
".l :,
ll:t !l it xl
I
!
(_ t I ',",
|
t ',o, t
I
re.j
|_ t t
(''r,,
t
KNIHA O KI]ŘIMT KUŘIN{ A ŽELEZNICE
la na této trati. Lokomotiva č. 2 Kuřim úplně neopustiIa, protože byla odkoup.rru ČSD, byla přeznačena na 422.0106 a přidělena do rlitopny Brno. Až do svého zrušenív roce 7963 voz1,Ia vlaky na trati Brno-Kuřtm-Žďár nad sázavou.
Až do svého zániku při stavbě nového nádražív padesáých letech sloužila vlečka k odstavování osobních vlaků, které přtvážely dělníky do místníchstrojírenských závodů, později závodu TOS Kuřim. mecké tqné zbraněV2.
Po zrušení provozu na trati zajištovaly ČSD osobní
Některé památly na trat se uchovaly do dnešních dnů. Tiať odbočovala z kuřimského nádraží vlevo za tišnovsy soukromých přepravců společně s poklesem těžbyka- s§m zhlavím a stoupala ke starémrr hřbitovu, který obolinu byly zřqmě příčinou potíží,které vedly nakonec až cházela vlevo. V tomto úseku bylo největšístoupání celé k uzavření tratě. Vlal;y se na část traté vrátily ještě v roce trati. Dodnes se dochoval jeden zpllířů mosťu, který sto7940, kdy úsek Kuřim-Moravské Knínice sloužil jako jí vedle nového železnlčníhomostu přes Lučnípotok. vlečka pro přepral.ir materiálu na stavbu dálnice Vídeň- Druhý pilíř byl koncem osmdesáýh let rozebrán kuWatislav. řimskými občany. Trat dáIe pokračovala do MoravsllFch Knínic. Po roce 1943 sloužila část tratě jako vlečka pro přeprar.u vojenského materiálu do haly ,G" , kuřimV dobrém star,rr včetně dvou mostů přes potok Kuského hřbitova, kde se údajně ryráběIy součástky ně- řimku se zachoval úsek tratě z místni části Moravsiých doprar,rr autobusovou linkou. Právě konkurenčníautobu-
$ 4,9? 6nrsin
249§1 i §trtlp,
003B6 §nroirt
,,
l§rjjnn §[§na}
2.1(.Pef§lzď l3§ & &a8
{
§u.cin
3SFens:Zug 0,30 'sr,a!.;l-
r fi6§ ]]];!]§r;r!&*.
2.1(,Pei,s.Zuř
o{9?
&§8
Ui}$14 $|rlx s il r
zinre
|Xt
ttd
ot{
r."._2xg
X 1.3§ l,r 0.§i {}brotitr
;[inr*ndori ')
X
{: ?::::,,?_tl
ll §,ót :Litr |t
1.3§
'.
o.§0 !,ř ,,b.{,
----a---Olmír Sbřo§e
lqqlj}§i§ň§l l l§, :b
_
,řil§,,,
3
..,..§
,pns]
'§,',§,;§&.]]]lrj§: 3:,§;*[l]]llt.:
2. Kl.
1'
i;§§: ř;3§,,l
'ž..l&.,§l.§'.,§;,,,.,
l! Ť
Peí,s:Zug rr, §.{§
§§3§6
0561
t]BFOwlTz
Tl§§tlll0slt 2, Kl. psrs;iU9 ll l.§0 {r 0.7§ 08ff§ťlTz
I l.r0 l§
,.',.,
1820
{,,q{)
Obroritz
§ureiul Pers.Ztlg
r" 1.20 r:'
§ilt}i;
0.60
o§*O§ .',:,.,'§|!ď'ld l,,,,l,:,,,',,',,,
§*rt"
]í§k§l7§§
millfinfi t( &t2
2.Kl PePS:zU?
E ,.20 li
2. Kl,
0.7!
**"& ogftlrr 3.Kr
ít í}:, l
0brorvitz Gurein I
Tl$l§§§§l
|,,í:''8l,§ §, ,,l,,.,§,l
.}
,ff.,§§'.*
%§ťť,
gl§§ '{
§.?§
Ufuízka historicŘých jízdeneh ze začátku našeha stolet,í trati Brno*Tišnot (sbírka ZdeněŘ Pkštil).
75
K.
0,20
0§/r{}:l
t
KUŘlM KNIHA O KIIŘTM1 KUŘ]M A ŽELEZN|CE
W
Knínic zvané Mezíhoří až po Wiženíse silnicí do žíTOS Kuřim. Za zrušené parní lokomotivy byla v foce Chudčic. Dobře zachovaný je rovněž násep traté 7977 zakoupena diesel-elektrická lokomotiva T 44B.0600 v Chudčicích,který je ovšem přerušen silnicí a bylo na vyrobena r, ČKD Praha, která dodnes spolehlivě zajlštuje něm postaveno několik chat. Násep v Chudčicích pře- píovoz na vlečce. Lokomotiva T 334,0997 posunovala na chází do hlubokého zářezu tratě, který na straně kopce vlečce až do svého dotttiv prosinci 7995,kdybylavýak Veverské Bít/šcepřechánel do jlž rozebraného náspu. zefla z píovozu, a oď té doby čeká ve staré kuřimské ý-
Z
mostupřes řeku Šrrur.uo", (Swatku) se zachovaly pou- topně na sešrotování. Zmíněné lokomotivy zqíždélyazaze pllíře, přes které je vedeno potrubí. Z bfralé staniční jížďějído města jen ýjimečné,protože vozbu vlaků do budoly ve Veverské Bít/šcea zastávý v Chudčicích jsou " TOS Kuřim zajišťujíČSD. dnes rodinné domky. Po ukončeni provozuparní trakce ČSD vozlly vlalq, Mečka do závoďaTos kuřim z městského nádraži do nádraži Tos" kuřim těžkédiesel-elektrické lokomotivy ČSO rady T 669.O aT 669.7 Současně se stavbou kuřimské Zbrojovlgr, dnešního přezdivané,,Čmeláci". Čmeláky v sedmdesát/ch letech závodu TOS Kuřim se v roce 1942 začala stavět želez- vystřídaly na vlečce moderní elektrické posunovací lokoničnívlečka a ,,horní" nádraži v závodě. Pro lokomotily, motivy S 458.0, které až do roku 7995 vozlly manipulačkteré zajišťovaly posun vozů po závodě, byla na nádraží ní vlaky na trati Brno-Kuřim -Žďar nad Sázavou a zajlšZbrojovl1, postavena rýopna a vodojem. Vlečka sloužila lovaly posun ve stanici Kuřim. V roce 1995 ČD neprok dopravě dělníků,materiálu a rlírobkůdo a z noých zřetelně vrátlly zpět na službu do Kuřimi staré strojírensk/ch podniků. V roce 1,948 byla v souvislosti se di esel-elektrické lokom otir,y. stavbou nového nádraživ kuřimi a nové tratě do Žďáru nad Sázavou vlečka přestavována a těleso trattbylo zvýV roce 1968, kdy bylo v Kuřimi uvedeno do provozu šeno do dnešníúrovně. Kolejiště v závoděTOS Kuřim se nové autobusové nádraží u TOS Kuřim, přestaly do nádpostupně prodlužovalo a přistavovalo. Koleje byly po- ražíTOS Kuřim zqíždětosobní vlaky a dopravu zasťupně přivedeny až do haly slévárny, do Pre{. a dnešní- městnanců do TOS Kuřim a okolních podniků zajlštuji ho areálu slévárny. Vlečka byla postupné upravována až od té doby převážně autobusy. Osobní vlaky se na vlečku do roku 7962,kdybyla jejíýstavba ukončena. V úseku vrátlly ještě začátkem roku 7996, ale užbez cestujících. z nádrůi ve městě až po nádraží TOS Kuřim byla vleč- V té době CD na vlečce po několik dnů testovaly rozjezka elektrifikována včetně tzv. předávkoých kolejí v TOS dy abrzdnou dráhu elektrick/ch jednotek SM 488.0 po jejich návratl z geneúlní oprar,y. Kuřim.
Až do začátku 90. let zajížděIydo TOS Kuřim denně 3 dvojice nákladních vlaků, pozdějijen dvě a od roku 1995 pouze jedna dvojice vlaků, a to kromě neděle. Pokles přepíavy po železnici v polovině 90. let je celospolečenslýn jevem aúzce souvisí s neschopností ČD konkurovat místním autodopravcům j"k po stránce rychlosti přepravy, tak po stránce kuulity pos§.tovaných služeb.
Provoz na nádraží Zbrojovlq, prakticky od vzniku firmy zajlštovaly dvě parní tendrové lokomotivy, První loko-
motiva qpového označeníC-N rlírobníhočísla2778byla v roce 1942 vyrobena firmou Kolben-Daněk, druhá 1o-
komotiva měla rýobní číslo320 204 a pocházela zMaďarska. Po válce byllokomotivní park rozšířen o 1okotraktorT 200.7, kterybyl pozdějízase odprodán. Vroce í969 byla pro posílení ptovozu ná&ažíTOS Kuřim zakoupena diesel-elektrická lokomotiva
T
334.0881 úr. Turčianslých strojírnách
číďo416-00028 r,yrobená v Martin. Začátkem 70. let skončila v Kuřimi éra parni
Ž elezničníneh o dy v Kuřimi
Tak jako každémuvětšímu náďraži nevyhnuly se žetrakce a v roce 7970 by|a zrušena parní lokomotiva v.č. leznčnínehody ani Kuřimi. K nejstaršímnehodám 320 204. V roce 1974 dožlla parní lokomotivav.č.2778, v Kuřimi patří strženíkoňského povozlJ vlakem na žekterábyla 1. 11. toho roku r.yřazena z píoyozu a zíušena. lezničním přejezdu staré trati za Wálovopolsk/m zhlaTím definitir,ně skončil parníprovoz na vlečce av nádra- vím. Poněkud kuríózni nehoda se stala v Kuřimi po 76
KNIHA O KUŘIMI KUŘIM Á ŽELEZNlCE
skončeníválky v roce 7945. V prostorách nádraží se tehdy skladovalo většímnožstvímunice, která se z Kuřimi postupně o dv ůeIa. Toho prý vyu žívali mistni kluci k zís kání střelného prachu pro svoje pokusy. To snad bylo příčinou toho, že jiska z parní lokomotivy zapáIlla trochu v}troušeného prachu, a ten přivedl plamínek až k usklad-
něné munici. Následovaly ýbuchy, oheň a celý sklad munice lyletěl do vzduchu.
Při
Na novém kuřimském nádraži došlo k řadě nehod, od požáru lokomotivy přes požát nákladu, ,"ykolejení vlaku, sraženi člověka vlakem až po útazy elektrick/m proudem. Neštěstí se nelyhnula ani nádražiTOS Kuřim. Zde š1o většinou o vykolejení vlaku a srážky s automobily na železnlčnímpřejezdu. V posledních letech došlo k několika velmi vůným llraz&m dětí, které vpžlly rozsáhlých prostor kuřimského nádrůi ke hrám.
nočnímrykolejení ,tllaků o roce 1979 došla naštěstí jen" k adžnýrn ztrátám na nákladu,
vozech, lokomotitě a zař,ízení nádraží.při nehodě dašlo rorlněž k tlyjetí nálladn,ího vozu mimo
drážní těleso
do
Prostoru Farskébo ulice. Tuto nehodu dodnes PřiPomínají torza slouPů trakčn,ího
vedení které musely být po nehodě uřezány.
HISToRIcIď
vwo; zŇroDu Tos
t
Podle archir,rr TOS Kuřim a.s. zpracoyal ing. arch. Wadislav Růžička
Před rokem 7974 nebyly v našírepublice žádnévětší závody na ýrobu obráběcích strojů. S vlvojem automobilového průmyslu se mnohonásobně zúšilapoptávka po přesn/ch obráběcích strojích. Jednou z vell<ých firem, které si počátkem roku 7924 zařídtly strojírnu, byla firma Československá Zbrojovka a.s. Brno. V poměrně krátké době dosáhla Zbrojovka ve ťrobě obráběcích strojů ýše, která řadila stroje Zbrojovlq, mezi nejlepší rra světovém trhu. V Kuřimi byl v roce 1940 založenpobočnýzávod Zbrojovky a spol. Brno s určenímlyrábět obráběcí
stroje
a
provádět generální opravy těchto strojů.
Projektantem stavební části závodu byla vídeňská projekčníkancelář Klauda a Liepert, technologické části pak vlastní projekce Z&ojovlry. Stavby byly prováděny jak firmami protektorátu, tak firmami říšsko-němec\/mi. S pracemi na ýstavbě závodu se začalo v foce 7940 na pozemcích, které bylyrlvlastněny. V roce 1941 potřebovala Ríšepro ýrobu leteckých motorů velký počet moderních strojů. Podle příkazu RIM Generalluftzeugmeister Berlin budovala ftrma Zbrojovka novou strojírnu
jako závod Kuřim. V listopadu 7942 byla strojírna v Kuřimi prohlášena za samostatný závod, v provozu byIo jtž 350 obráběcích stíojůve lybudovan}ch halách H74, H16, HB. V témžeroce byly dostavěny haly H9 a H7 . Závodní ředitel jmenován nebyl, ale jeho zástup-
Zahdjení výstar,úy pobočnéhozávodu Zbrojot,ky a spal.
t
roce
cem se stal ing. Zdeněk Přikryl. Leteclými náIetybyly značnépoškozeny závody na ýrobu leteckých motorů v Hamburgu, proto bylo naíizeno říšsk/m ministrem letecwí přeložení této ýroby do Kuřimi. Firma Zbrojovka dala přechodně firmě Klockner Deutsch Motor k dispozicl haly H7 a H9. Y témžeroce začala firma Klóckner stavět halu K4, kde byla zřízena montáž, sklady pohonných hmot a zabéhávacízařizení pro motory letadel a zřízena speciální r,}roba leteckých součástek. Kromě ýrobních objektů začala firma Klóckner stavět v roce
1943 skupinu domů, tzv. ,,Noý Hamburg", nynější Podlesí dostavěné posléze v letech 1948-1951,. Ke dni 28.5.7943 bylo v závodě zaměstnáno přes 4000 zaměstnanců. Ředitelem závodu byl 5. 6. 1944 1menován ing. Weikert. Koncem května 1944 bylo jasné, že ýroba ftmy Klockner je hledána západnim letecťvem. CeIářada technologií byla přestěhována na vzďálená místa, např. ýrobafirmy se objevila ažvÚstí nad Orlicí, na Šumavě a jinde. V červnu 1944 byla v Kuřimi jak ve Zbrojovce, tak v závodě klóckner ma-ximální zaměstnanost. Odhaduje se, žev této době pracovalo v těchto provozech nejméně 15 tisíc zaměstnanců. D ne 25 . srpna 79 44 v 71.20 byly záv
o
d Zbr o1ovl1, i zá-
vod Klackner letecly napadeny americkými bombardéry
1940
Pollled na areál zárlodu TOS
78
KUŘIM
a.s
